11. Ministerstvo zemědělství.
V oboru činnosti legislativní pracovalo ministerstvo zemědělství v r. 1933 na těchto právních normách:
1. Na zákonu čís. 74/1933 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům;
2. na zákonu čís. 107/1933 Sb. z. a n., o zástavních obilních listech a veřejných obilních skladištích,
3. na vyhlášce čís. 149/1933 Sb. z. a n., kterou se vydává předepsaný vzor provozovacího řádu a poplatkového sazebníku pro veřejná obilní skladiště,
4. na nařízení čís. 152/1933, kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 13. června 1933, čís. 99 Sb. z. a n. o úpravě některých odbytových poměrů domácí výroby lnu a konopí,
5. na nařízení čís. 155/1933 Sb. z. a n. o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců,
6. na nařízení čís. 156/1933 Sb. z. a n., kterým se dočasně mění zákon čís. 73/1933 Sb. z. a n. o dovozních listech,
7. na nařízení čís. 157/1933 Sb. z. a n. o některých opatřeních pro přiměřenou úpravu cen domácího přebytkového obilí.
8. na nařízení čís. 164/1933 Sb. z a n. o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech,
9. na nařízení čís. 168/1933 Sb. z. a n. o některých opatřeních odbytových poměrů zemědělských,
10. na nařízení čís. 170/1933 Sb. z. a n. o mimořádné úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství,
11. na vyhlášce čís. 171/1933 Sb. z. a n. o úpravě těžby dřeva v hospodářském roce 1933/1934,
12. na vyhlášce čís. 172/1933 Sb. z. a n. o průměrné ceně l q pšenice a l q žita domácího původu za pětiměsíční období červenec, srpen, září, říjen a listopad na plodinových bursách v Praze, Brně a Bratislavě v letech 1923-1932,
13. na vládním nařízení čís. 184/1933 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje lhůta stanovená v § 5, odst. 1. vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 Sb. z. a n. o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech.
Ministerstvo zemědělství pracuje dále na osnově vládního nařízení o registraci obchodů a obilím, na osnově jednotného zákona lesního a dokončuje práce související s osnovou zákona honebního. Dojde-li k parlamentnímu dojednání osnovy zákona o ochraně polního majetku a osnovy zákona o stráži zemědělské, kteréžto osnovy byly v roce 1928 schváleny senátem, budou vypracovány prováděcí předpisy. Dále budou konána šetření o zkušenostech s prováděním zákona ze dne 22. prosince 1932, čís. 210 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 27. března 1930, čís. 43 Sb. z. a n. o úpravě užívání některých pastvin v zemi Slovenské a Podkarpatoruské v ročních pastevních obdobích 1930-1932. Dokončují se práce spojené s osnovou jednotného vodního zákona. Dojde-li k projednání vládního návrhu zákona o úpravě rybářství, vypracuje ministerstvo zemědělství návrh vládního nařízení a po případě též instrukcí k jeho provedení.
V oboru státní lesní služby do hledači vykonávalo ministerstvo zemědělství jako obvykle dozor nad lesním majetkem v našem státě jakož i správu lesů urbariálních, obecních a církevních podle zák. čl. XIX/1898. Zvláštní zřetel věnován byl na Podkarpatské Rusi přeměně lesní půdy na půdu hospodářskou.
V r. 1933 pokračovaly úřady lesní služby dohlédací v provádění svého programu, pokud jde o rozsáhlou akci na urychlené zalesnění kalamitních ploch z let 1929-1930, zejména v zemi české. V ostatních zemích přidělovány byly sazenice na zalesňování holin a jako podpora chudým majitelům malolesů na zalesňování běžných pasek, čímž bylo v podstatné míře přispěno ke zmírnění nezaměstnanosti alespoň v době jarní.
11. Ministerstvo zemědělství.
V tomto roce udržováno bylo úřady lesní služby dohlédací:
v zemi školek semenišť o výhre v ha
České...... 24 7 28'89
Moravskoslezské.. 11 - 12'67
Slovenské.... 6 - 14'39
Podkarpatoruské. 5 _ 6'70
Celkem... 46 7 6265
Vydáno bylo lesních sazenic:
v zemi české.....6, 328. 000 kusů
Moravskoslezské. 4, 000. 000 " " Slovenské.... 2, 000. 000 " " Podkarpatoruské. 1, 578. 000 " úhrnem... 18, 906. 000 kusů.
V důsledku úsporných opatření bude v tomto roce nutno zrušiti v zemi české 6 státních lesních školek o výměře 61 ha.
Pokud se týče ochrany lesů proti všem škůdcům, provedena byla v červnu t. r. akce proti mnišce na českomoravské Vysočině v obvodu státní lesní správy v Češ. Rudolci, Jemnici a Lesonicích.
Nebezpečí sosnokaze v bařinách mezi Hodonínem a Malackami zůstalo omezeno na několikahektarovou plochu u Holiče. Nepříznivé klimatické poměry v dubnu při rojení motýlů jsou zárukou, že přímého nebezpečí není.
ústav pro ochranu lesů vede v evidenci stálé nebezpečí bekyně velkohlavé kol Mukačeva na Podkarpatské Rusi, Lydy stellaty v okolí Děčínského Sněžníku, vymírání jilmu, způsobené houbou Graphium uhni a kůrovci, kde ochranu nutno z nedostatku finančních prostředků omeziti na lokalisování nebezpečí.
Celkové výdaje ministerstva zemědělství bez ústředního ředitelství státních lesů a statků (tit. 1. § 3) preliminují se na rok 1934
částkou..................... 182, 345. 100- Kč,
proti rozpočtu na r. 1933, který činil........... 198, 374. 600'- Kč,
preliminuje se méně o................ 16, 029. 500'- Kč,
proti sníženému rozpočtu na rok 1933, který činil po odečtení úspory 5, 669. 700 Kč, nařízené rozhodnutím vlády ze dne 27. června 1933..................... 192, 704. 900'- Kč,
preliminuje se méně o....: ............ 10, 359. 800'- Kč.
Příjmy kap. 11. preliminují se v rozpočtu na rok 1934 částkou 9, 514. 500- Kč,
Proti roku 1933, kdy byly preliminoyány částkou..... 11, 969. 300- Kč.
jsou tedy menší o.................. 2, 454. 800'- Kč.
12. Státní pozemkový úřad. Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.
1. Pracovní aparát skládá se z ústředí S. P. Ú. v Praze, 11 obvodových úřadoven a 42 přídělových komisariátů, kromě kolonisačního referátu v Bratislavě. Stálých komisariátů bylo 56, bylo tedy v posledních několika letech postupně likvidováno 14 přídělových komisariátů. Zaměstnanců měl úřad r. 1925 celkem 1071, k 1. listopadu roku 1933 klesl tento počet na 874, tedy o 197 osob, čož činí 18. 3%. V této redukci pracovního aparátu bude pokračováno úměrně s poklesem agendy.
2. Druhy agendy. Hlavní pracovní složky jsou: vedení úřadu, činnost legislativní, přejímací, odhadní, řešení vlastnických nároků, stanovení náhrady na půdu převzatou, agenda přídělová, měřická, knihovací, stavebně-technická, všeobecně technická, sociální, úvěrová a finanční, exekuční a sporná, reglementace přídělů, agenda statistická a likvidační.
3. K agendě přejímací a ku prodejům půdy zabrané. Z veškeré půdy zabrané a směnami nabyté ve výměře...............4, 059. 835 ha,
bylo všemi akcemi pozemkové reformy do vlastnictví nových nabyvatelů převedeno................1, 722. 755 ha (42. 4%)
vlastníkům podle jejich zákonitých nároků ze záboru uvolněno. 1, 602. 233 ha (39. 5%)
zbývá dosud k záboru (k 1. /7. 1933)........... 734. 847 ha (18. 1%).
Na zbývající půdě zabrané nutno po vyřešení nároků vlastnických dokončiti řízení přídělové. Týká se Slovenska a Podk. Rusi, kde použito bude i vhodné lesní půdy ke změně kultury a překolonisování četných uchazečů. Jde o životní zájem několika set obcí.
4. Dokončení lesní reformy. Odbytová a cenová krise dřeva brzdí tento úkol zejména ke škodě četných obcí, kterým byl lesní příděl přiřčen a jež nemohou opatřiti si peníz na jeho zaplaceni, resp. povolení potřebného úvěru. Bylo by neprozřetelností, aby pro dočasný pokles rentability lesní musely se četné obce vzdávati tohoto přídělu, úřad předložil vládě návrhy rázu legislativního i administrativního, které by řádné dokončení lesní reformy pro obce umožnily. Týká se výměry přes 200. 000 ha.
5. Zaknihování přídělů.
a) Vlastními silami provádí úřad technické i právní práce knihovací pro půdu přidělenou v řádném řízení přídělovém. Této půdy jest 626. 000 ha v 7. 960 katastrálních obcích (územích). Tato práce jest k l. /X. 1933 provedena ze 76. 8%. Zbývá tedy ještě asi 1/4, tohoto výkonu. Knihovní soudy zaknihovaly dosud příděl v 3. 778 obcích, t. j. 47. 5%.
b) Vlastními silami bude nutno provésti též zaknihování půdy postátněné ve výměře přes 400. 000 ha. Z toho dosud zaknihováno 2. 300 ha.
c) Půda získaná ve zkráceném řízení přídělovém (ve výměře asi 700. 000 ha) knihuje se péčí samých nabyvatelů. Pokud tu knihování místy vázne, tedy proto, že S. P. ú nemůže vydati k příslušným kupním smlouvám své schvalovací doložky pro nesplnění některé z podmínek, které uložil (poplatek 10%ní, zaopatření zaměstnanců, režijní ekvivalent a j. ).
Ač tedy práce knihovací ve skupině a) jsou ze 3/4 hotovy, přece v celku nelze mluviti o skončeném zaknihování půdy nabyté z reformy. Tento úkol znamená definitivní stabilisaci výsledků reformy.
6. K agendě stavebně-technické. Do konce r. 1932 vystavěno bylo v rámci pozemkové reformy péčí úřadu 2. 560 hospodářských usedlostí v celkovém nákladu asi 186 mil. Kč. Z tohoto počtu byla 629 usedlostem přiznána stavební podpora dle zákonů o stavebním ruchu v celkové částce 53 mil. Kč. Stavební práce provedeny jednak v režii úřadu, jednak na náklad přídělců stavebními firmami za dozoru úřadu. Dokončuje se asi 200 usedlostí, projektuje se výstavba dalších několika set usedlostí na Slovensku a v Podk. Rusi, jednak na půdě nabyté od státu směnou, jednak na zabrané půdě církevní, která ještě bude uvolněna pro účely přídělu.
7. K agendě všeobecně technické. Sem spadá udržování převzatých melioračních úprav, zveřejňování zabraných vodních toků, úprava služebností, zajišťování památek historických, uměleckých a přírodních krás, výkazy vlastnických změn pro prozatímní zdanění pří-
12. Státní pozemkový úřad.
dělců, podávání žádostí za kolonisty za dočasné osvobození od daně pozemkové ve smyslu zákona č. 76/27 a j.
8. K agendě sociální. Do konce r. 1932 bylo zaopatřeno při provádění pozemkové reformy celkem 64. 056 zaměstnanců trvalých a to 16. 541 přídělem půdy, 11. 784 opatřením dalšího zaměstnání, 31. 154 zajištěno bylo peněžitým odbytným ve výši přes 178 mil. Kč, konečně pak 4. 577 zaměstnanců bylo zajištěno pensijně. Dosud bylo těmto pensistům vyplaceno 88 mil. Kč. Celkem vyžádalo si sociální zajištění byv. zaměstnanců dosud nákladu přes 340 mil. Kč. V tom jest též zahrnut příspěvek 82 mil. Kč první skupině ku zlevnění nabytého přídělu. Při dokončení lesní reformy nutno v této sociální činnosti pokračovati. Spadá sem i příprava spisů pro Rozhodčí komisi pro otázky zaměstnanecké, evidence volných míst na zabraném majetku (ročně asi 5. 000 případů), péče o zaměstnanecká družstva složená z býv. zaměstnanců, jichž bylo zřízeno celkem 19 a jimž přiděleno 36 zbytkových statků ve výměře přes 4. 000 ha. Sociální akce jubilejní podchycuje případy, kdy nárok na zajištění nebyl formálně plně prokázán, nebo kde v různých obdobích zákonné úpravy této sociální péče vznikla zjevná disparita.
9. K finančnímu stavu reformy. Finanční provádění celé poz. reformy bylo podle výslovného ustanovení zákona úplně odděleno od státní pokladny. Jest tedy úplně neodvislé od státní pokladny, neboť probíhá v samostatných fondech, které byly podle zákona konstituovány, spravovány jsou podle příslušných předpisů a podrobovány periodickým detailním dohlídkám Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Každoroční účetní uzávěrky těchto fondů jsou podle zákona předkládány ku přezkoušení tomuto NúKú. Kromě toho však S. P. ú. každého měsíce zasílá min. financí a současně i NúKú dva podrobné výkazy, jeden výkaz hotovostí (vkladů) všech fondů a druhý detailní výtah všech plateb a účetního obratu ze všech rubrik fondu náhradového.
Jest to Fond náhradový, Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace, Fond pro zaopatření zaměstnanců zabraného majetku, Fond čsl. legionářů při S. P. Ú. Při poštovní spořitelně od r. 1923 existuje Náhradová banka pro pozemkovou reformu.
Služba finanční a úvěrová má zvýšený význam v dnešní krisi a úkoly její spíše vzrůstají. Třeba dokončiti pro zbývající příděl stanovení ceny přejímací, provésti vyúčtování s vlastníky převzaté půdy, vyúčtovati se státní pokladnou přirážku na dávku z majetku, vyúčtovati s Fondem kolonisačním zaměstnaneckou přirážku a latifundijní srážku. Nutno provésti finanční pořádek s nabyvateli půdy. Nedoplatky jejich za příděl činí k 1. lednu 1933 celkem 1. 170, 690. 418 Kč 37 hal. Z toho připadá na nedoplatky drobných přídělců a kolonistů 279, 160. 624 Kč, na nedoplatky zbyt. statků 89, 630. 262 19 Kč, konečně pak nedoplatky státu za půdu postátněnou a za půdu přidělenou ministerstvu národní obrany činí 801, 899. 532'18 Kč. Nedoplatky osob fysických z předešlých skupin k l. /X. jsou již o něco sníženy, avšak dluh státu vůči SPÚřadu za půdu postátněnou značně vzrostl, neboť již více než 3 roky za postátněnou půdu stát neodvedl Fondu náhradovému při SPÚ ničeho. Kdyby tato otázka nebyla brzy příznivě upravena, nutno počítati s ohrožením rovnováhy Fondu náhradového. Tím by ovšem bylo mu znemožněno plnění jeho závazků vůči vlastníkům převzatého majetku.
Za dnešních odbytových a cenových poměrů v zemědělství a při zadluženosti četných přídélců náklady zařizovacími, stavebními a j., nelze rovněž zejména ve východním území státu - kde vázne většina nedoplatků za příděl - prováděti bezohledné vymáhání nedoplatků. Všeobecná kříse zemědělská byla by tím pouze bezúčinně stupňována.
10. K agendě úvěrové. Ve směru úvěrovém pokračuje úřad v loni zahájené akci slučování úvěru kolonistů v jednotný dlouhodobý úvěr, který dosáhne asi 200 mil. Kč na 33 let. Z podnětu SPÚ. provedena byla letos vládním nařízením č. 158 ze dne 29. /7. 1933 novelisace úvěrového zákona, která znamená tyto podstatné změny: napříště může SPÚ. poskytovati držebnostní úvěr i k úhradě pořizovacích nákladů na zařízení, která trvale zvyšují hodnotu nabyté půdy. úvěr provozovací může SPÚ. příště poskytovati i jednotlivcům. Stejně může převzíti také ručení za závazky jednotlivců z úvěru provozovacího, a za účelem snížení úrokové míry může převzíti i pohledávky, které má za nabyvatelem družstvo či úvěrní ústav, jimž poskytnut byl provozovací úvěr z prostředků SPÚ. Tak umožní se konverse dalších soukromých úvěrů za nízkoúročný a umořitelný úvěr z prostředků Fondu kolonisačního. Knihování přídělu umožní se tak i tam, kde pro neprístupnost úvěru to dosud
12. Státní pozemkový úřad.
možno nebylo. Pokud jde o úvěr z banky náhradové pro přídělce, zamýšlí tato v dohodě s SPúřadem snížiti úrokovou míru i u starých případů, takže celková anuita nepřesáhne 5%, výjimečně 6%. Na zdar akce úvěrové třeba klásti mimořádný důraz, neboť od ní závisí ve značné míře zajištění výsledků poz. reformy.
11. Omezení vlastnického práva nabyvatelů. Malý zákon přídělový ze dne 27. /V. 1931 č. 93 upravil pravomoc úřadu ohledně dočasného omezení vlastnického práva nabyvatelů půdy. Další ingerenci SPÚ. podléhají rolnické nedíly bez určení doby, ostatní příděl podle výměry, a sice při výměře do 5 ha do 12. června 1935, při výměře nad 5 ha do 12. června 1941. Musí tedy SPÚ. v každém jednotlivém případě udělovati souhlas k dalšímu zcizení, zatížení, pachtu a exekuci na půdě nabyté z pozemkové reformy. Této ingerenci dočasně podléhá více než 1/2 mil. nabyvatelů, což podstatně zvyšuje agendu úřadu.
12. K agendě likvidační. Po skončení všech svých úkonů musí provedeno býti statistické zpracování pozemkové reformy nejen pro vlastní potřebu státní statistiky rázu hospodářského i sociálního, nýbrž i dle závazku, které našemu státu ukládá jeho účast v Mezinárodním ústavu práce v Ženevě a Mezinárodním ústavu zemědělském v Římě. To předpokládá řádné zakončení akce likvidační na každém vlastnickém souboru za účasti všech odborů ústředí s účtárnou i s orgány venkovskými. Jinak by také řádná uzávěrka účtu naturálního i peněžního, nutná pro NúKú a pro státní závěrečný účet nebyla možná.
13. Finanční soběstačnost poz. reformy. Úsporná opatření. S. P. úřad není dotován ze státní pokladny, z níž obdržel pouze při počátku své činnosti do Fondu náhradového zálohu, kterou jest mu vrátiti po skončení všech finančních operací pozemkové reformy. Veškeré náklady pozemkové reformy uhrazovány jsou z režijní přirážky, která započtena byla každému nabyvateli půdy do její ceny nabývací. Tato vybraná částka stačí ku dokončení všech úkolů úřadu, aniž by tento zatěžoval státní pokladnu. V rozpočtu státním vystupuje tedy SPÚ. pouze k vůli úplnosti obrazu o nákladech na veškerou státní správu. Rozpočtové prostředky přijímá však ze státní pokladny pouze zálohově. Každého měsíce, refunduje přijaté částky Náhradový fond zpět státní pokladně. Přes to SPÚ. sleduje po celou dobu úspornou tendenci a uplatnil ji zejména také letos.
Dílčí rozpočet SPÚ. na rok 1934 preliminován jest částkou 16, 422. 600 Kč, což jest méně o 3, 647. 500 Kč než v roce 1933. Toto snížení bylo docíleno řadou úsporných opatření a snížením rozpočtových položek na míru nejmenší. Během r. 1934 bude postupně likvidováno zaměstnávání pomocných sil, odměňovaných dle pracovních hodin a v dalším stane se tak i s větší částí zaměstnanců smluvních. O výsledku této redukce bude ministerstvu financí podávána v příštím roce podrobná zpráva každého čtvrt roku.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností
Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Z činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu se uvádí toto:
Legislativní činnost.
V oboru legislativní činnosti pracovala průmyslová sekce v roce 1983 na dokončení různých osnov zákonů a vládních nařízení. Jsou to zejména: osnovy zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží a provádění výkonů; patentního zákona s příslušnými nařízeními a osnova zákona o svazových a normalisačních známkách.
Dále ministerstvo obchodu spolupůsobilo přípravou materiálu nebo jednáním se zúčastněnými korporacemi při osnovách zákona o účetních a bilančních konsulentech; zákona o ručních krajkách a zákona o normalisaci papíru.
Z osnov vládních nařízení, na nichž se v roce 1933 pracovalo, uvésti jest zejména osnovy vládního nařízení o normalisaci pivních lahví; nařízení o čajích; nařízení o obchodu s ovocnými konservami; nařízení o okrskových označeních minerálních pramenů a nařízení o označování mýdel a svíček podle § 41 zákona proti nekalé soutěži.
Průmyslová sekce ministerstva obchodu se dále zúčastnila významnou měrou na vydání zákona, kterým se stanoví zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně (zákon z 12. dubna 1933, č. 44 Sb. z. a n. ), jakož i na vydání vládní vyhlášky čís. 59/1933 Sb. z. a n., o tento zákon se opírající.
Stejně účastnilo se ministerstvo obchodu na legislativních pracech, týkajících se kartelového zákona a jeho provádění.
Zvelebování průmyslu.
Vlivem světové hospodářské kříse a ochranářských opatření různých států nastalo v odbytových možnostech našeho průmyslu další zhoršení. Bylo proto nutno zjistiti také změny v naší produkci za účelem rychlého usměrnění hospodářské politiky našeho státu. Pořádány k tomu cíli četné ankety, na nichž nejdůležitější průmyslové obory předložily rozbor nynější situace, podložený zevrubnými statistickými daty (průmysl železářský, textilní, sklářský a chemický, průmysl papíru a porculánu). V některých oborech, na př. v průmyslu textilním a v chemickém, zřízeny byly u ministerstva obchodu pracovní výbory pro tyto průmysly, složené ze zástupců podnikatelů a zaměstnanců, které mají soustavně sledovati všechny otázky těchto průmyslů se týkající a zasazovati se o vyřešení konkrétních návrhů.
Zvýšenou měrou bylo nutno čeliti nebezpečí špionáže zejména v průmyslu sklářském. Stejné jako v letech minulých přihlíženo k poměrům výroby podomácké, která jest jedinou možností obživy obyvatelstva v nejchudších krajích horských.
Celní obor.
Význačnou část agendy v oboru celním tvořila revise celního sazebníku, provedená z usnesení ministerské rady ze dne 9. prosince 1932 a uvedená v účinnost vládním nařízením z 10. června 1933, čís. 96 Sb. z. a n. a řadou dalších nařízení s tím souvisejících (vysvětlivky, tarový normativ atd. ). Kromě toho spolupracováno v součinnosti s ostatními resorty při provádění zákonů, vydaných k řešení zemědělské krise (jako dovozní listy, stanovení celních přirážek k některým zemědělským clům). Obsáhlému šetření a rozboru byl podroben návrh hospodářského výboru Společnosti národů na sjednocení celního názvosloví, a to jak v partii schématu tarifního, tak ve vysvětlivkovém. Rovněž v oboru licenčního režimu a režimu devisových osvědčení brána účast na sdělávání návrhů na seznamy volného zboží a z části i při vyřizování konkrétních žádostí.
Ve všech těchto pracích bude pokračováno v roce 1934.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. Obchodní politika.
Nepříznivá hospodářská situace světová nezůstala bez vlivu na jednání obchodně politická, která se omezila v oboru celně tarifním hlavně jen na úmluvy menšího rozsahu. Vedle toho sjednány byly některé administrativní dohody o řízení povolovacím, o kontingentech, a o styku platebním. Uzavřeny byly tyto úmluvy:
Švýcarsko: Dne 27. června podepsán druhý dodatkový protokol k obchodní smlouvě s tímto státem, upravující smluvně některá cla a zkracující výpovědní lhůtu hlavní smlouvy na l měsíc. Dne 27. října byl pak podepsán třetí dodatkový protokol upravující smluvně clo na kloboukové úplety.
Dánsko: Dne 26. července 1933 došlo k dohodě o vzájemné úpravě povolovacího řízení.
Německo: Dne 11. dubna 1933 došlo k administrativní úpravě převodu platů (clearing). V této souvislosti také řešena otázka cizineckého ruchu. Dne 8. května 1933 byla podepsána čtvrtá dodatková úmluva k hospodářské dohodě s Německem, poskytující smluvní sazby na některé československé výrobky. Dne 21. srpna 1933 podepsána pátá dodatková úmluva, kterou se od 1. září na další hospodářský rok, t. j. do 31. srpna 1934, prodlužuje dosavadní úprava cla na chmel v Německu. Pro nejbližší dobu se jeví nezbytným uspořádání některých konkrétních celních otázek (perleťové knoflíky a j. ).
Francie: Dne 12. května 1933 došlo k podpisu dodatkové úmluvy k obchodní smlouvě, která mění princip dosavadní úpravy obchodních styků stanovením výjimek z nejvyšších výhod a umožňuje propuštění ze smluvních závazků bez výpovědi smlouvy, úmluva tato vstoupila v platnost prozatímní dne 10. července t. r. (č. 110 Sb. z. a n. ). Bude nutno projednati novou úpravu povolovacího režimu.
Rakousko: Dohodou ze dne 3. prosince byla tomuto státu snížena cla na některá osvětlovací tělesa. Na programu jest jednání o dalším vzájemném prohloubení obchodních styků s tímto státem.
Mezi administrativními úmluvami, které též v souvislosti s devisovými předpisy upravují otázky dovozů, uvádí se protokol o úpravě dovozu s Rakouskem z 15. dubna 1933, s Maďarskem z 26. května 1933 a s Bulharskem z 21. srpna 1933.
Bulharsko: Dne 29. srpna byla podepsána obchodní a plavební smlouva s tímto státem, která má přílohy celně tarifní a jest předmětem ústavního projednávání v obou státech.
Pro budoucnost jsou na programu jednání o celně tarifní smlouvu s Tureckem, s kterým máme jen rámcovou smlouvu o nejvyšších výhodách.
Po vypovězení obchodní smlouvy s Polskem sjednána 8. října 1933 provisorní úmluva o nejvyšších výhodách s platností do 30. listopadu 1933. V době platnosti tohoto provisoria se jedná o další rozšíření smlouvy o přílohy celně tarifní a smlouvu rámcovou.
V nejbližší době bude jednáno o novou úpravu obchodních styků s Maďarskem.
S Jugoslávií a Rumunskem byly projednávány některé otázky, týkající se režimu dovozního a clearingu.
Zvelebováni vývozu.
V rámci agendy zvelebování vývozu pociťováno bylo ve značné míře omezení povolených úvěrů. Vedle normální činnosti (udržování zahraničních obchodních komor, jakož i vnitrozemských organisací, sloužících zahraničnímu obchodu, organisování čs. účasti na zahraničních veletrzích a výstavách, propagace tisková) byla v roce 1933 věnována zvláštní pozornost čs. obchodníkům za hranicemi, jakož i obchodním cestám do států vzdálených a dosud obchodně z Československa nepřímo zpracovávaných.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. Povolovací řízení.
Povolovacím řízením ministerstva obchodu ve smyslu zákona ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., jest dle stavu ze dne 30. října 1933 kontrolováno, pokud jde o dovoz zboží, 48 položek čs. celního sazebníku celých a 45 částečně, pokud jde o vývoz, 3 celé a 31 částečně. Následkem opatření devisových se strany ministerstva financí, resp. Národní banky bylo třeba sloučiti pro přechodnou dobu agendu povolovací s devisovou, pokud šlo o dovoz zboží, které podléhá obojímu řízení. Mimo to vztahovala se činnost ministerstva obchodu v tomto oboru zejména též na provádění usnesení Syndikátu obilního, a pak živočišného syndikátu, zřízeného počátkem dubna 1933, jichž aktivování si hospodářské poměry vynutily. V důsledku vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb. z. a n., kterým se provádí úprava celního sazebníku, bylo možno u některých položek, které podléhaly dosud povolovacímu řízení, zrušiti jednak toto řízení, jednak poplatky, pokud měly účel fiskální, na př. u minerálních olejů a z části u dříví.
Podpora živností.
Legislativní činnost.
V letošním roce pracovalo ministerstvo obchodu převážně o revisi živnostenského řádu. Ve sboru úředních znalců dokončeno bylo projednání hlavy IV. živn. řádu. Dále přikročeno k projednávání hlavy VII. ž. ř. o živnostenských společenstvech.
Pokud jde o ostatní činnost v oboru legislativním, poukazuje se na osnovu zákona o t. zv. obchodech s jednotnými cenami, která byla již meziministersky projednána a kterou má býti znemožněno zřizování a další rozšiřování těchto obchodů, jež svými prodejními methodami ohrožují ostatní obchodnictvo, aniž konsumentům přinášejí zvláštní prospěch.
Osnova zákona o zřizováni odborných živnostenských společenstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi a osnova zákona o zřizování svazů živnostenských společenstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly senátem N. S. již schváleny a projednávají se v živnostenském výboru poslanecké sněmovny.
V meziministersikém řízeni jest osnova zákona o živnosti masérské, kterou její provozování má býti vázáno na koncesi s přísnými podmínkami (živnostensko-policejní úprava). Osnovou zákona o zřemeslnění výroby t. zv. jabloneckého skleněného zboží má se docíliti ochrany obyvatel kraje jabloneckého, semilského, železnobrodského, turnovského a borského.
Dále připravena jest osnova vládního nařízení, kterým se stanoví směrnice pro posuzování potřeby obyvatelstva při propůjčení koncese k živnosti hostinské a výčepnické, pak osnova zákona o živnostech kočovných, kterou se omezuje provozování těchto živností kočovných, a osnova zákona o radioelektrických zařízeních, odpovídající dnešnímu výrobnímu pokroku, a kterou zmírňují se určité tvrdosti, které obsahoval zákon dosavadní. Kromě toho pracuje se na novém zákoně o živnosti elektrotechnické.
Ministerstvo obchodu účastní se také prací zvláštního subkomitétu živnostenského výboru poslanecké sněmovny na nové úpravě živnosti zubotechnické.
V roce 1934 bude pokračováno v pracích na revisi živnostenského řádu, bude jednáno o nové úpravě předpisů o výprodejích a o živnosti drogistické.
živnostenské družstevnictví.
Potřebám živnostenského úvěru slouží živnostenské záložny, jichž počet koncem roku 1931 činil 532 proti 486 v roce 1930 a vzrostl o 46 nových ústavů, t. j. o 10%. Vlastní jmění všech živnostenských záložen koncem roku 1931 dosáhlo 71 mil. Kč a vzrostlo proti
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
roku předchozímu o 12%. Hlavním účelem živnostenských záložen je poskytování úvěru živnostníkům a obchodníkům; členské zápůjčky dosahují koncem roku 1931 výše 929 mil. Kč a vzrostly o 70 mil. Kč, t. j. o 8%. Počat dlužníků činil 76. 071 a připadá tudíž na jednoho dlužníka průměrně 12. 214 Kč.
Pokud jde o živnostenská družstva provozovací, nezměnil se v roce 1931 podstatně ani jejich počet ani počet jejich členů.
živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací jsou sdruženy ve svazech živnostenských družstev, jež jsou jejich finančními, revisními, zastupitelskými a organisačními středisky. V celku jest osm svazů, z toho šest svazů sdružujících živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací a 2 svazy družstev obchodních. Opatření potřebných provozovacích prostředků usnadnilo ministerstvo obchodu svazům tím, že za jejich úvěry převzalo podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n., státní -záruku podle stavu koncem roku 1932 Kč 25, 317. 000'-.
Peněžní ústředí družstevnictví živnostenského, jehož funkci vykonává zatímně dosud Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze, omezuje svůj styk na svazy družstev živnostenských. Ministerstvo obchodu poskytlo ústředí až dosud vklad ve výši Kč 11, 650. 000'-, který s úroky činí koncem roku 1932 Kč 13, 186. 371'85.
Úvěr živnostníkům válkou poškozeným.
Akce úvěru pro živnostníky válkou poškozené podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., byla zlikvidována koncem roku 1932. účelu sledovaného akcí bylo plně dosaženo. V jejím rámci byly vyplaceny celkem 3. 303 úvěry v úhrnné částce Kč 15, 826. 852 74, na které bylo splaceno Kč 14. 170. 804'03, t. j. 89'10°; všech vyplacených úvěrů. Za nedobytné bylo prohlášeno 526 úvěrů v celkové částce Kč 1, 677. 257'60, t. j. 10'6% všech vyplácených úvěrů. Ministerstvo obchodu přispělo na tuto akci celkovou částkou 1, 733. 061 09 Kč, z toho na úvěry nedobytné Kč 838. 626'82, na úrokové příplatky Kč 402. 790'38 a na režii Kč 491. 648 89.
Činnost živnostensko-zvelebovací.
V obořu didaktického zvelebování živností byly v roce 1932 všemi ústavy pro zvelebování živností pořádány celkem 733 kursy (v roce předchozím 758) se 16. 263 účastníky (v roce předchotím 15. 963) celkovým nákladem 2, 023. 896 Kč (v roce předchozím 2, 178. 557 Kč). Na kursech byli účastníci vedeni hlavně k prohloubení technologických znalostí svého oboru, a seznamováni s novinkami významnými pro jejich obor.
Příspěvky, poskytované nestátním ústavům na částečnou úhradu kursovních nákladu, činily zpravidla 1/3 opravených nákladů a byl jimi v roce 1932 příslušný úvěr ve výši 460. 000 Kč úplně vyčerpán.
Státní ústav pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině byl i v roce 1932 zaměstnán hlavně vnitřním zařizováním dílen a laboratoří a projekty instalačními v budovaném pravém křídle ústavní budovy.
Nemajetným účastnili um kursů, kteří mají stálé bydliště mimo místo, kde se kurs koná, bylo poskytnuto v roce 1932 podpor v částce 106. 885 Kč proti 201. 600 Kč v roce předchozím.
Výstavky učňovských prací dílenských jsou podporovány podle vydaných směrnic. V roce 1932 byly pořádány 22 místní výstavky. Celkový příspěvek na tyto výstavky činil 28. 286 Kč proti 33. 270 Kč v roce předchozím.
Výstav průmyslových a živnostenských, případně smíšených a výstavních trhů bylo v roce 1932 hlášeno celkem 25, z toho finančně podpořeno 10. Státní výstavní ceny byly v roce 1982 přiznány Hospodářské výstavě v Praze a Sletové výstavě v Praze,