7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
V r. 1932.............290. 237 případů, z toho nově přibylých 252. 462.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 62. 121 osob,
vůbec odsouzeno.........88. 077 "
podmíněně...........49. 388 ".
V r. 1931 na Moravě a ve Slezsku.... 170. 801 případů, z toho nové přibylých 146. 938. Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 37. 075 osob,
vůbec odsouzeno.........69. 954 "
podmíněně...........35. 272 ".
V r. 1932.............179. 287 případů, z toho nově přibylých 155. 949.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 37. 312 osob,
vůbec odsouzeno.........69. 985 "
podmíněně...........35. 833 ".
V r. 1931 v obvodu vrchního soudu v Bratislavě:
79. 941 případů, z toho nově přibylých 64. 082.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 8. 279 osob,
vůbec odsouzeno.........26. 004 "
podmíněně...........11. 958 ".
V r. 1932............. 77. 513 případů, z toho nově přibylých 64. 413.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 8. 767 osob,
vůbec odsouzeno......... 21. 344 "
podmíněně........... 11. 080 ".
V r. 1931 v obvodu vrchního soudu v Košicích:
74. 746 případů, z toho nově přibylých 51. 876.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 8. 696 osob,
vůbec odsouzeno.........20. 396 "
podmíněně...........7. 883 ".
V r. 1932............. 77. 749 případů, z toho nově přibylých 54. 167.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 9. 613 osob,
vůbec odsouzeno......... 22. 195 "
podmíněně........... 8. 402 ".
Podle úředních zpráv dodaných ministerstvu spravedlnosti bylo v r. 1932 v Československé republice celkem 32 případů vražd a úmyslných zabití, při nichž pachatel nebyl vypátrán. Počet těchto případů klesl potěšitelně pod polovici průměru posledních let (78 případů.
Osob obžalovaných pro vraždu, úmyslné zabití nebo pro pokus z těchto činů bylo v r. 1932 celkem 286 (v r. 1931 290). Počet osob pro vraždu a úmyslné zabití odsouzených v r. 1932 činí 141 (v r. 1931 bylo jich 168), z toho trestů smrti 24 (v r. 1931 22). Jak patrno, počet vražd a úmyslných zabití zůstává v r. 1932 skoro na stejné výši jako v r. 1931.
V r. 1932 byla udělena presidentem republiky milost celkem v 537 případech trestních, z kteréhožto počtu připadá 27 na prominutí trestu smrti a 225 na prominutí trestu jiného, po případě zbytku trestu.
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
Pokud lze z hrubých celkových dat výkazů o činnosti trestních soudů usuzovati na stav kriminality v roce 1933, třeba konstatovati, že počet osob odsouzených okresními soudy činil v roce 1932 201. 591, počet osob odsouzených sborovými soudy v témže roce 28. 447, tedy celkem asi 230. 000 osob. Oproti roku 1931 je tento počet téměř o 13. 000 osob nižší. To jest z části vysvětlitelné tím, že počet odsouzených osob mladistvých je od roku 1932 vykazován zvlášť. Bylo jich celkem 9. 059. I po připočtení tohoto počtu je však patrno, že celkový počet osob odsouzených v roce 1932 je oproti roku 1931 asi o 4. 000 nižší, což je jistě zjev v době nepříznivých poměrů politických a hospodářských potěšitelný.
Konfiskace.
V r. 1932 bylo úhrnem 3. 643 případů zabavení, z kteréhož počtu připadalo na zabavení tiskopisů periodických 2929, neperiodických 464 a cizozemských 250. Konfiskace byla úplně zrušena ve dvou případech. Náhrada za zabavení (587 Kč) přiznána byla v jednom případě.
Proti r. 1931 stoupl sice počet konfiskací perodického tisku o 11, naproti tomu klesl však počet konfiskací neper, tisku o 250 a tisku cizozemského o 13, takže celkem klesl počet konfiskací o 252.
Práce zákonodárné.
1. V oboru práva občanského bylo v roce 1933 pokračováno ve sbíráni materiálu pro konečnou redakci osnovy občanského zákoníka, která ve znění usneseném superrevisní komisí byla počátkem roku 1932 dána k posouzení ministerstvům a celé veřejnosti.
Hospodářské a sociální poměry přítomné doby žádaly, aby byla věnována pozornost některým otázkám práva pracovního. V tom oboru rozeslány byly do připomínkového řízení dvě osnovy zákonů, a to osnova zákonů o prodloužení výpovědních lhůt pro zaměstnance ve vyšších soukromých službách a obdobná osnova pro ostatní zaměstnance podniků průmyslových, živnostenských a hornických. Zamýšlená úprava pracovního poměru redaktorů je prozatím ještě zdržována tím, že není dosud plně jasno o osnově zákona o zaměstnancích ve vyšších soukromých službách.
Pro meziministerské řízení je připravena osnova novely k zákonu o právu autorském č. 218/1926 Sb. z. a n., která má dosavadní právní řád přizpůsobiti změnám, jež na Bernské konvenci provedla římská konference v roce 1928.
Hlavním úkolem pro rok 1934 bude dokončiti započaté práce a zvláště práce na osnově občanského zákoníka a zároveň připraviti materiál pro osnovy zákonů, které s novým občanským zákoníkem souvisí. Z těchto zákonů nejnaléhavější byl by nový zákon knihovní, zvláště se zřetelem k tomu, že předpisy knihovního práva platného v zemi Slovenské a Podkarpatoruské v mnohých směrech by potřebovaly nápravy. Proto bude také uvažováno o některých menších změnách knihovních předpisů na přechodnou dobu.
2. V oboru práva obchodního dlužno uvésti z činnosti v r. 1933 přípravu a dohotovení osnovy zákona kartelového č. 141/1933 a vládního nařízení z 29. července 1933 č. 165 Sb. z. a n., kterým se vydávají podrobná ustanovení o zřízení a způsobu vedení kartelového rejstříku a sbírky listin. Dále byl ministerstvem spravedlnosti vypracován jednací řád pro kartelovou komisi, který byl také již vládou schválen a který aspoň v prvé době bude vhodným podkladem pro jednání kartelové komise. Ministerstvo spravedlnosti připravilo dále osnovu vládního nařízení o složení, užití a vrácení jistot podle § 13. a § 17., odst. 1., č. 1. a 2. kartelového zákona. Ministerstvo spravedlnosti účastní se na vypracování těchto osnov prováděcích nařízení ke kartelovému zákonu, které se připravují v jiných ministerstvech. Sem patří osnova vládního nařízení o zřizování smírčích orgánů povolaných pro smírčí řízení podle § 8. kartelového zákona, kterou připravuje ministerstvo obchodu, a osnova vládního nařízení, kterým se upravuje řízení a rozhodování v případech § 17., odst. 1., č. 3. a 4. kartelového zákona, kterou připravuje ministerstvo vnitra.
Vedle těchto legislativních prací bylo pokračováno i v přípravě nového obchodního zákona. Vědecká komise, která byla svého času k jeho přípravě v ministerstvu
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
zřízena, pokračovala ve svých pracích a dohotovila část obchodního zákona, jež odpovídá asi prvé knize obchodního zákona, platného v zemích České a Moravskoslezské.
Zahájeny byly přípravné práce k vydání nového směnečného zákona a nového šekového zákona, neboť jest nutno přizpůsobiti ustanovení těchto zákonů mezinárodní úmluvě sjednané v ženevě roku 1930 v příčině směnky a roku 1931 v příčině šeku.
Ministerstvo spravedlnosti účastnilo se v roce 1933 porad o osnově automobilového zákona, již připravuje ministerstvo veřejných prací a v níž zpracovalo ministerstvo spravedlnosti část o náhradě škody; dále spolupracovalo na zákoně o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích a na prováděcím nařízeni k němu.
V roce 1934 bude třeba vydatněji se věnovati pracím na novém obchodním zákoně; část o obchodních jednatelích bude třeba projednati ještě se zájemci.
Ministerstvo spravedlnosti vešlo ve styk s ministerstvem sociální péče, aby zjistilo poměry tak zv. stavebních střádalen nebo stavebních spořitelen a podle výsledku šetření přikročí po případě k vydání zvláštního zákona o tomto společenském útvaru, aby od členů byly odvráceny škody a újmy.
V otázce zajištění stavebních pohledávek nevyšly z ankety se zájemci, která nyní spěje k ukončení, příliš povzbuzující podněty k zvláštní zákonodárné úpravě; ministerstvo spravedlnosti nicméně sleduje dále vývoj a neopomene po skončení ankety zaujati konečné stanovisko k věci.
3. V roce 1933 vypracovalo ministerstvo spravedlnosti též osnovy: zákona čís. 74/ 1933, jíž se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, nařízení čís. 20/1933, kterým se stanoví pro země Slovenskou a Podkarpatskou nejnižší přípustné podání v exekucích na movité věci, nař. čís. 100/1933, kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád) a nařízení čís. 155/1933 o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců. Vypracována osnova nařízení o zavedení středoevropského času pro úřadování u soudů a státních zastupitelství, pracováno na osnově exekučního řádu a spolupracováno na osnově civilního řádu soudního.
V roce 1934 bude pokračováno v pracích na osnově exekučního řádu a osnově zákona o soudní organisaci.
4. V roce 1933 byly dokončeny některé práce spojené s přípravou předloh zákonů
0 advokátním a notářském řádě. O osnově advokátního řádu byl vyžádán posudek nejvyššího soudu, jenž bude zpracován a osnova bude dána do meziministerského řízení.
K dokončení osnovy notářského řádu jsou konány závěrečné porady.
V roce 1934 bude pokračováno v pracích na osnovách obou zákonů o advokátním a notářském řádě a snad dojde i k vyřešení otázky reorganisace sirotčích pokladen a soudní služby depositní. Bude připravována osnova zákona o řízení ve věcech poručenských na podkladě osnovy občanského zákona, event. i osnova zákona o řízení ve věcech pozůstalostních a jiných.
5. V oboru trestního zákonodárství bylo během roku 1933 bohužel opět nutno odsunouti pokračování v pracích na jednotné kodifikaci zákona trestního a trestního řádu na dobu pozdější, pro neodkladnost úpravy některých úseků práva trestního. Litovati třeba
i toho, že pro naléhavost vyřešení některých otázek práva tiskového nebylo možno ani vyříditi celý vládní návrh zákona o tisku a bylo nutno uspokojiti se zatím menší novelou k tiskovým zákonům a k zákonu na ochranu republiky. Za to podařilo se v roce 1933 sjednotiti zvláště významnou a složitou partii trestního zákonodárství, totiž ochranu cti. Vládní nařízení potřebná k úplnému provedení uvedených zákonů jsou a urychlením připravována.
Kromě těchto nejvýznačnějších prací v oboru trestního zákonodárství zúčastnilo se ministerstvo spravedlnosti značnou měrou na přípravě a projednávání celé řady významných zákonů a návrhů v jarním zasedání Národního shromáždění r. 1933. Jde tu zejména o zákon o stíhání trestních pletich při dražbách, zákon o soutěži ve věcech peněžnictví, zákon o stihání protistátní činnosti státních zaměstnanců, novelisaci zákona o mimořádných opatřeních a o usnesení senátu o trestním stihání presidenta republiky a členů vlády.
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
V roce 1933 byl Národnímu shromáždění předložen vládní návrh zákona, kterým, se mění některá zákonná ustanovení o trestu smrti a doživotních trestech na svobodě.
Pro nejbližší dobu připravují se novelisace zákona o státním soudě, osnova zákona, kterým se má prodloužiti účinnost některých ustanovení v oboru trestního práva, končící 81. prosince 1933, a v souvislosti s iniciativním návrhem sen. Dr. Miloty studuje se otázka jednotné nové úpravy trestních ustanovení o úplatkářství. Pokud vedle těchto naléhavých věcí a pokračování v pracích na tiskovém zákoně zbude čas, bude opět přikročeno k pracím na jednotném trestním zákoně a trestním řádě.
Vězeňství.
I. Z daných poměrů vyplývá, že do programu vězeňské správy na rok 1934 jest nutno především pojati opatření úsporná, aby náklad vězeňský byl co nejvíce omezen, pokud se to dá bez újmy podstatných úkolů vězeňských provésti.
Úspora bude prováděna jak v personálních nákladech, tak i v nákladech věcných.
II. Práce. Výnos vězeňské práce za rok 1933 poklesl proti době dřívější a má klesající tendenci přirozeně i nadále. Pokud to bude možno, bude pečováno, aby další pokles pracovního výnosu byl zastaven, což bude ovšem úkol velmi nesnadný při nutném zřeteli na nezaměstnané dělnictvo, takže práce vězeňská bude se nutně stále více omezovati na vlastní potřebu vězeňskou a justiční.
III. Výchova dozorců vězňů. Přes všechnu úspornou snahu jest nutno konati přípravný odborný kus pro dozorce vězňů, poněvadž odchodem do pense, úmrtím a pod. vznikla již taková situace, že ze systemisovaných služebních míst dozoreckých v celkovém počtu 1225 bylo jich k 1. září 1933 uprázdněno 86.
Dozorecký přípravný kurs koná se v trestnici plzeňské od 1. září 1933 a další bude následovati od 1. ledna 1934. Další potřeba personální bude kryta úsporou tak, že provoz ilavské trestnice bude omezen, čímž se ušetří asi 30 sil dozoreckých a dvě síly úřednické.
IV. Jinak záleží program a úkoly vězeňské administrativy v pokračování v dosavadních pracích, které však byly nutně úsporností namnoze dočasně zastaveny: jde tu zejména
a) o zavedení kriminálně-biologického výzkumu zločinců za součinnosti odborných lékařů za tím účelem, aby byli zjištěni a odloučeni zločinci psychopatičtí;
b) o nové vybudování sociální péče vězeňské, již za výkonu trestu tak, aby bylo úspěšně čeleno zločinecké zpětilosti;
c) se zřetelem k zákonu o trestním soudnictví nad mládeží vyžaduje stálé zvláštní péče výkon trestu na osobách mladistvých tak, aby jeho výchovná stránka se skutečně mohla osvědčiti;
d) stálá pozornost věnuje se vězeňských knihovnám;
e) stálou nejnaléhavější potřebou vězeňskou zůstává, aby v každé trestnici i větších věznicích bylo dostatek samovazebních cel tak, že by na noc každý vězeň mohl býti isolován, čímž by se předešlo nekontrolovatelným rozmluvám trestanců v době večerního prázdna.
Právní styky s cizinou.
V r o c e 1933 byly ratifikovány civilní a extradiční smlouvy s Tureckem (čís. 75 a 76/33 Sb. z. a n. ). S Maďarskem ujednána byla vzájemnost o dočasném vydávání provinilců. Ve zbývajícím období 1933 budou asi skončeny spisové rozluky s Rumunskem, Maďarskem a s Polskem a provedeno rozdělení jmění pohraničních sirotčích pokladen podle čl. III. a IV. smlouvy s Maďarskem ze dne 8. března 1924 čís. 229 Sb. z. a n.
Během roku 1933 zahájilo ministerstvo spravedlnosti jednání o extradiční smlouvy s Albánií, Lucemburskem, Monakem a Švýcarskem a pokračovalo v jednání o smlouvy extradiční a o smlouvy o právní pomoci ve věcech trestních s Argentinou a Brasilií.
7. Ministerstvo spravedlností s Nejvyšším soudem.
S Belgií a Francií se jedná o smlouvu exekuční a o vzájemnost ve věcech konkursních a vyrovnacích. S Polskem se zkoumají texty smluv parafováných v roce 1927 o vzájemnosti ve věcech pozůstalostních a exekučních; v patrnosti se vede též jednání o rozdělení jmění sir. pokladen podle čl. 40 smlouvy s Polskem čís. 56/26 Sb. z. a n. V poměru k Německu se uvažuje o revisi smlouvy extradiční z r. 1923 a smlouvy legalisační z r. 1880, dále o úpravě vzájemnosti ve věcech pozůstalostních, poručenských a opatrovnických, vzájemnosti ve věcech exekučních, konkursních a vyrovnacích a po případě též o úpravě právního postavení nezletilců a opatrovanou ve veřejné péci. O stejné úpravě, jakož i repatriaci nezletilců a opatrovanou, kteří jsou v cizině ve veřejné péči, se již jedná s Belgií a s Maďarskem. S Velkou Britanií bylo zahájeno v r. 1933 jednání o smlouvu o promíjení aktorické kauce a o poskytování práva chudých.
Ministerstvo spravedlnosti bylo spolučinno též při všech celostátních mezinárodních smlouvách, na příklad při smlouvách obchodních, o přátelství, o usazování, železničních, poštovních, telegrafních, leteckých, o sociálním pojištění atd. Jeho činnost vztahuje se též na přípravu multilaterálních smluv pod záštitou Společnosti Národů, na příklad úmluvy o stíhání podloudného obchodu škodlivými drogami, o stíhání příživníků, na novelisaci úmluvy o potírání obchodu ženami a dětmi atd. i smluv sjednávaných v rámci působnosti Mezinárodního úřadu Práce. K ratifikačnímu řízení jest připravena revidovaná římská úmluva o právech původcovských z r. 1928, jež bude předložena k ústavnímu projednání, až se provede potřebná novelisace československého autorského zákona. Též se přikročí k ratifikaci a vnitrostátnímu provedení ženevských úmluv o právu směnečném z r. 1930 a o právu šekovém z r. 1931.
Ministerstvo spravedlnosti jest také zastoupeno v meziministerské komisi pro právní otázky mezinárodních smluv, která z příkazu vlády pracuje na souboru pravidel a zásad o sjednávání, ratifikaci a o vnitrostátní působnosti mezinárodních smluv, které uzavře československá republika s cizinou.
V roce 1934 bude ministerstvo spravedlnosti pokračovati ve svém programu na rok 1933, pokud se jej nepodaří v tomto roce skončiti. K tomu přibude ještě jednání s Velkou Britanií o smlouvu exekuční a jednání s Rakouskem a Maďarskem o smluvní úpravu vzájemných právních styků.
8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Na dobu, než provedeno bude sjednocení čsl. práva, jest ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy povoláno k tomu, aby v zákonodárných počinech československých hledělo zajistiti náležitý zřetel na převzatý právní řád uherský a zvláštní hospodářské, právní a politické poměry Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dostává proto k přezkoumání osnovy všech československých zákonů a nařízení a pečuje o jich srovnalost s převzatým právním řádem uherským. Samostatně připravuje a podává osnovy v případech, kdy zmocněno k tomu bylo vládou, nebo dohodou s příslušným ministerstvem resortním. Jinak připravují sjednocení práva u nás všechna ministerstva (každé ve svém oboru) za součinnosti ministerstva pro sjednocení. V zájmu rychlejšího sjednocení usilovalo ministerstvo pro sjednocení vždy o to, aby okruh jeho samostatných prací legislativních byl postupně rozšiřován a aby úměrně s úkoly, na ministerstvo přenášenými, byly rozmnožovány i pracovní jeho prostředky. Byť i tyto snahy nesetkávaly se vždy s úspěchem, nutká ožehavost unifikačního problému, jehož vyřešení je stále daleko kýženého cíle, k tomu, aby i napříště v nich se setrvalo. Nabádají k tomu i výsledky úvah o zhospodárnění veřejné správy, prokazující, že zhospodárnění zákonodárství je v sjednocení práva a zhospodárnění sjednocovací činnosti v jejím soustředění. Jako znalec právního řádu uherského spolupracuje ministerstvo pro sjednocení s úřady druhými nejen v agendě zákonodárné, nýbrž také v agendě správní, podávajíc na požádání dobrá zdání v konkrétních správních případech, jichž projednávání dospělo do třetí instance. Při zákonodárných pracích jest v stálém kontaktu s odbornou veřejností prostřednictvím poradních komisí, zřízených jmenovitě na Slovensku. Při užší spolupráci s resorty odbornými pracuje s nimi v případech význačnějších ve zvláštních společných komisích nebo v jinak upraveném úzkém styku referentů. Jinak účastní se příprav nového práva připomínkami písemnými. Ve funkci úřadu člena vlády, vyřizující kollektuvně státní záležitosti a návrhy zákonů a nařízení, zabývá se ministerstvo pro sjednocení různými osnovami i pokud nejde o věc sjednocení práva a o souvislosti s právem posavadním. Konečně plní úkoly, různými předpisy zvlášť na ně přenesené.
Pokud jde o období let 1933 a 1934 uvádí se podrobněji ještě jen toto:
V oboru samostatných prací legislativních pracovalo ministerstvo pro sjednocení v prvé řadě na osnovách zvláštního pracovního pořadu, daného ministerstvu pro sjednocení vládou. V podrobnostech se tu odkazuje na důvodové zprávy z let minulých. Nejdůležitější byla opět práce na osnovách sjednocených zákonů civilně-procesních. Osnovy tyto - t. j. osnova zákona o soudní příslušnosti, civilního řádu soudního a zákona uvozovacího - vypracovala zvláštní komise ministerstva pro sjednocení, složená z universitních profesorů, zástupců ministerstev pro sjednocení a spravedlnosti a zástupců kruhů zájmových.
V roce 1932 byly osnovy dány do meziministerského řízení připomínkového. V posledním roce byly zpracovány výsledky meziministerského projednání a byly prozkoumány a zpracovány obsáhlé připomínky, návrhy a námitky, zaslané ministerstvu pro sjednocení v připomínkových elaborátech ostatních ministerstev, dále posudky, jež mu předložily soudy, veřejné úřady a korporace a konečně i návrhy, náměty a posudky uveřejněné v odborném tisku. Na tomto podkladě byl vypracován obsáhlý elaborát podávající přehled důležitějších návrhů a připomínek, při čemž bylo uvedeno stanovisko, jež ministerstvo pro sjednocení zaujímá k jednotlivým návrhům a připomínkám a dále, které návrhy a připomínky se vyhrazují projednání ve zvláštní komisi. Ku projednání tohoto elaborátu zřídilo totiž ministerstvo pro sjednocení novou "ústřední komisi pro formální právo civilní", jejímiž členy jmenovalo zástupce procesní teorie a soudní praxe z řad soudců, advokátů a notářů, přihlížejíc při tom k oběma právním oblastem, a úředníky svého resortu, ústřední komise pro formální právo civilní" projednala již celý jí předložený elaborát. Podle získaných tím výsledků pracuje se nyní na konečném textu osnov. Také práce na osnově zákona o kompetenci ministerstev pokročila. Všem ústředním úřadům byly rozeslány k vyjádření vedle vlastní osnovy zákona kompetenční tabulky všech ministerstev a předsednictva ministerské rady. Byla vypracována a do meziministerského řízení
8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
rozeslána osnova vládního nařízení o zrušení výjimečných opatření vydaných na základě zák. čl. LXIII/1912 a novel (zrušení válečných nařízení uherských). Vypracovány osnovy zákonů, upravujících jednotně zmocnění pro stanovení náhrad členům soudů ústavního, volebního a státního vládou a připraveny osnovy příslušných vládních nařízení. Vypracována osnova zákona měnícího zákon čís. 168/1922, k t e r ý m byl částečně zrušen zák. čl. LXIII/1912 o výjimečných opatřeních. Zahájena revise všech nařízení ministrů s plnou mocí. Účelem této revise je zjistit, která nařízení se stala průběhem doby obsolentními. Podle výsledků revise budou podány návrhy na zrušení těchto nařízení, nebo na jich změnu. K revisi přistoupilo ministerstvo pro sjednocení po dohodě s ministerstvem vnitra. Vlastní práce připadne zde do roku 1934. V tomto roce bude také rozeslána do připomínkového řízení osnova zákona o užívání a změně jména. Na podkladě připravených nových osnov sjednocených zákonů civilně procesních byla vypracována také nová osnova zákona o soudních poplatcích. Pokračovalo se v přípravných pracích na novém zákonu poplatkovém. Hlavně zde šlo o studium chystaných velkých osnov nového zákona občanského a jiných, pokud jsou podkladem poplatkového práva. Dokončeno bylo meziministerské projednání osnovy zákona o umořování listin. V předběžném užším řízení meziministerském byla projednána osnova zákona o. zbavení svéprávnosti. Pokud jde o součinnost v zákonodárných věcech, upouští se od podrobnější ho výpočtu a odkazuje se na předchozí všeobecné vysvětlení. Týkala se nejen osnov zákonů a nařízení, ale také mezinárodních smluv. V poradních komisích v Bratislavě připravováno bylo jmenovitě sjednocení obchodního zákona. Pro občanský zákon připraven připomínkový elaborát. Zvlášť význačnou byla účast u osnov zákona o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích, u prováděcích předpisů k tomuto zákonu, u chystaných předpisů o ručení železnic, u odhadního řádu (exekuce na nemovitostí), u řádů advokátního a notářského, u změny předpisů exekučních a dražebních, u zákona kartelového, prováděcích předpisů, zákona na ochranu cti, novel tiskového práva chystaných novel k zákonu trestnímu, zákonu na ochranu republiky, zákonu o kázeňském a kárném právu vojenském, revidovaném řádu živnostenském, zákonů a dopravě a jízdě motorovými vozidly atd. Také v komisi pro zhospodárnění veřejné správy má ministerstvo exponovaného svého úředníka.
9. Nejvyšší správní soud a Volební soud. Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.
V roce 1932 došlo na nejvyšší správní soud celkem 6. 366 stížností, z toho 2. 967 administrativních a 3. 399 finančních. Počet došlých stížností zvýšil se proti roku 1931 o 712, tudíž o více než 12%. Tento vzestup trvá i v roce 1933. Tak za prvních 9 měsíců roku 1933 došlo 5. 361 stížností, kdežto v roce 1932 za tutéž dobu jen 4. 695. Stoupl tedy počet stížností za pouhých 9 měsíců o 666 proti roku 1932 a o 1018 proti roku 1931, takže u srovnání s rokem posléze uvedeným zvýšil se téměř o plných 25%.
Nejvyšší správní soud svým personálem soudcovským, který z důvodů úsporných nemohl býti uveden ani na stav určený resystemisací z roku 1930, není ani při krajním napětí výkonnosti s to, aby stoupající příliv stížností zdolal. Počet nedodělků proto stále stoupá a dosáhl koncem roku 1932 již čísla 13. 168.
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Z činnosti ministerstva školství a národní osvěty bylo by uvésti:
Národní školství.
Tísnivé poměry hospodářské vůbec a finanční tíseň státu i jiných veřejných svazků zvláště omezuje zejména organisační rozvoj národního školství.
Činnost ministerstva školství je tím omezována spíše jen na vnitřní zdokonalování národního školství, pokud je to možno bez zvláštních nových finančních nákladů.
V roce 1933 byly vydány nové definitivní normální učebné osnovy pro obecné školy. V těchto osnovách bylo využito zkušeností, nabytých při vyučování podle prozatímních osnov z roku 1930 a při pokusech, které se konaly na některých školách.
Pedagogické akademie se velmi dobře osvědčují, zkoušky učitelské dospělosti na nich měly hladký průběh a velmi dobré výsledky. Rovněž se velmi dobře osvědčují kursy pro přípravu učitelů obecných škol k odborným zkouškám pro měšťanské školy.
Byl připraven nový zkušební řád pro zkoušky učitelské způsobilosti pro obecné a měšťanské školy a vyjde v nejbližší době.
Byl vydán též sjednocovací výnos o schvalování učebnic a učebných pomůcek pro národní školy, kterým byla upravena jednotně tato otázka v celé republice.
Kromě jiných důležitých výnosů byly vydány zejména výnosy o zajištění výchovy školní mládeže v duchu ústavní listiny československé republiky.
V oboru vnější organisace školství byly k meziministerskému jednání předloženy osnovy zákonů o zřizování a vydržování národních škol a o organisaci školské správy. Práce o nové úpravě řádu školního a vyučovacího dospěly k brzkému meziministerskému projednávání příslušné osnovy.
Na Slovensku a Podk. Rusi pokračováno ve zřizování nových lidových škol, kde potřeba jich byla nejnaléhavější, a v opatřování nových nezbytných budov školních. Ve školním roce 1932/33 bylo zřízeno celkem 11 nových státních lidových škol a povolena státní podpora na stavby pro národní školy prováděné obcemi ve 21 případech. V oboru investičních školských staveb bylo příslušného úvěru použito na dokončení staveb již zahájených a na likvidaci závazků státu ze staveb pro státní školy lidové rázu menšinového. Rovněž bylo pokračováno v jednání s politickými obcemi o převzetí věcného nákladu na státní školy národní.
V oboru menšinového školství věnuje státní školská správa plnou pozornost zajištění výuky dítek v jazykově smíšených místech ve vlastním jazyce, jakož i k tomu, aby menšinové školy byly umístěny vhodnějším způsobem. Vybavování ústavů novými budovami, zařízením a pomůckami může nadále postupovati jen velmi zvolněným tempem v rámci zajištěných finančních prostředků. Zvláštní péče jest věnována tomuto školství po stránce organisační a hospodářsko-správní.
Střední školství.
Střední školství nedoznalo v škol. roce 1933/34 ve své organisaci žádných zvláštních změn. Byly pouze čsl. reálka v Turnově a něm. ref. reál. gymnasium ve Znojmě změněny na reálná gymnasia a povoleno bylo otevříti v Brně nestátní dívčí gymnasium. Jest nyní celkem podle typů 33 gymnasií, 147 reálných gymnasií, 3 reálná gymnasia děčínského typu, 56 ref. reál. gymnasií a 59 reálek. Podle vyučovacího jazyka jest československých středních škol 205, německých 80, maďarských 8, podkarpatoruských 4 a l polská. Na těchto školách jest nyní otevřeno 3. 636 tříd, z nichž jest 1039 poboček státem placených a 45 poboček nestátních, žactva se do těchto ústavů dalo nyní zapsati úhrnem 121. 962, z něhož jest na ústavech československých 88. 562, na německých 27. 123, na maďarských 3959, na polském 465 a na ruských 1653. Učitelských ústavů jest tentýž počet jako v minulých letech, totiž 62, a chodí do nich nyní 10. 026 chovanců a chovanek, ústavů pro