5. Ministerstvo národní obrany.
Astronomicko-geodetický odbor: Jedno astronomické oddělení pracuje v prostoru slov. Krušnohoří na určování zeměpisných souřadnic bodů I. řádu a na mezinárodním délkovém měření v Čechách. Triangulační oddělení provádějí měření na doplnění jednotné triangulační sítě a vybudování podrobné sítě v území budoucích mapovacích prací na Slovensku dle programu stanoveného MNO. Jedno triangulační oddělení zpracuje as 750 km.
V roce 1934 budou prováděny stejné práce dle předem stanoveného programu.
Topografický odbor: V roce 1933 bylo počato s novým měřením l: 20. 000 podle směrnic ministerstva národní obrany. Mapovací oddělení pracují nové měření l: 20. 000 na středním Slovensku a reambulují starý plánový materiál l: 25. 000 v Čechách a na Moravě. Jako přípravu pro nové měření v příštím roce koná fotogrametrické oddělení pozemní stereofotogrametrické práce a zhuštění bodového podkladu v oblasti středního Slovenska. Letecká fotogrametrie se koná v severních Čechách a na jižní Moravě jako podklad pro budoucí reambulaci. Dále byla letos provedena pokusná letecká stereofotogrametrie v okolí Beckova na Slovensku; účelem této práce jest posouzení použitelnosti stereofotogrametrie pro práce katastrální při současném posouzení různých vyhodnocovacích aparatur co do přesnosti. Jedno zvlášť postavené topografické oddělení konalo triangulační práce v okolí 2 dělostřeleckých posádek v Čechách. Podle směrnic ministerstva národní obrany budou v roce 1934 mapovací oddělení pokračovati v novém měření l: 20. 000 na Slovensku a v reambulaci jednak v severních Čechách, jednak na jižní Moravě a přilehlé části Čech. Fotogrametrické oddělení bude pokračovati v letošních pozemních i leteckých stereofotogrametrických pracích. Jedno zvláštní topografické oddělení bude pracovati na vyměření okolí dělostřeleckých posádek. Topografický kurs zůstane i v příštím roce v kraji Votice-Sedlčany.
Kartografický odbor: Dokonce roku 1933 bude ukončena práce záležející v úpravě názvosloví, situace a terénu na dalších 12 listech speciální mapy 1: 75. 000, na 2 listech mapy generální l: 200. 000, na l listu přehledné mapy střední Evropy l: 500. 000 (situace), 3 listech mapy vzdálenostní l: 300. 000, standartní mapě ČSR. 1: 1, 000. 000 I. díl, na dalších 4 listech speciální mapy l: 75. 000 bude ukončena kresba lesů. V roce 1934 bude pokračováno ve zmíněných pracech, začatých v roce 1933, a to na 30 listech mapy speciální l: 75. 000, na definitivním vydání l listu mapy generální l: 200. 000, na 3 Uštech přehledné mapy střední Evropy l: 500. 000, na 3 listech mapy vzdálenostní l: 300. 000, na druhém dílu standartní mapy ČSR. l: 1, 000. 000 a posléze na orig. lesů zbývajících Uštů speciální mapy l: 75. 000, které dosud nemají nátisk lesů.
Reprodukční odbor: vytiskl v roce 1933 dosud as 320. 000 kusů úředních map, mimo to as 2, 900. 000 tisků různých map pro jiné státní úřady a soukromé objednatele, jako na př. ministerstvo zahraničních věcí, Hospodářsko-statistický atlas ČSR., miniterstvo zemědělství, přehledné mapy, hospodářské mapy, půdní mapy, mapy ovocnářských oblastí a pod.
Z úředních map v roce 1934 bude provedena reprodukce listů vypracovaných v roce 1933 kartografickým odborem.
Popisný odbor: V roce 1933 budou dokončeny rekogniční práce na Slovenska a Podkarpatské Rusi a současně bylo započato s pracemi na jižní i jihovýchodní Moravě. Roku 1934 bude část důstojníků popisného odboru pokračovati v pracích ve středním résp. jihozápadním Slovensku. Tyto práce budou pozůstávati z doplňků prací dosavadních, jak si toho vyžádá stav definitivních prací písemných a ostatní budou pokračovati v pracích na jižní Moravě, resp. v jižních Čechách.
V roce 1932 bylo prodáno výrobků celkem za Kč 1, 376. 041 70; skutečný příjem za ně činil v tomto roce Kč 1, 305. 950'65. Příjem za výrobky převýšil značně cifru Kč 950. 000, preliminovanou v rozpočtu na rok 1932, a to o Kč 355. 950'65. Ve srovnání s hodnotou prodeje bylo docíleno výsledku ještě příznivějšího, a to o Kč 426. 041'70. V I. pololetí 1933 bylo prodáno výrobků celkem za Kč 617. 735'35, dosaženo tudíž tržby o Kč 6. 619'80 menší, než v roce 1932. Příjem za výrobky činil v I. pololetí 1932 Kč 612. 195 30 a v L pololetí 1933 Kč 592. 387 95, tudíž o Kč 19. 807 35 méně. Objednávek bylo v roce 1932 vyřízeno 5440, t. j. o 1108 méně než v roce 1931. V I. pololetí 1933 došlo 2350 objednávek. Z vý-
5. Ministerstvo národní obrany.
sledků dosažených v I. pololetí 1933 nelze ovšem ještě bezpečně usuzovati o výsledku celého roku, zvláště když největšího prodeje bylo docíleno v roce 1932 právě až v posledních dvou měsících. I když je úhrn prodeje a tržba za výrobky v I. pololetí 1933 o něco menší než v stejném období roku předcházejícího, jeví se přes to v prodeji výrobků určité, byť i prozatím jen malé - zlepšení, neboť v úhrnu prodeje nejsou obsaženy objednávky vojenských útvarů, jdoucí na vrub bezplatné roční náležitosti.
Kancelář čs. legií.
V Kanceláři čs. legií soustředila vojenská správa projednávání všech záležitostí, týkajících se legionářů, pokud jde o péci o legionáře-invalidy, o legionáře-živnostníky, zemědělce i nezaměstnané, a o pozůstalé po legionářích. Vedle toho je v Kanceláři čs. legií úplná evidence všech legionářů.
Legionáři-invalidé: K 1. lednu t. r. bylo celkem 1. 361 legionářů-invalidů, poživatelů vojenských zaopatřovacích platů. Z nich bylo 478 ve státní a veřejné službě, kterým byly vojenské zaopatřovací požitky kumulovány podle ustanovení § 17 zákona č. 286/1924. Podle ustanovení § 11 zákona č. 204/1932 byly vojenské zaopatřovací platy zastaveny 280 legionářům-invalidům, poněvadž jejich celkový příjem z aktivní služby je vyšší než 15. 000 Kč, 93 legionářů-invalidů dostává rozdíl do 15. 000 Kč a 43 legionářům-invalidům byly ponechány požitky podle § 17 zákona č. 286/1924. U ostatních legionářů-invalidů nebyla dosud úprava vojenských zaopatřovacích platů podle zákona čís. 204/1932 provedena, poněvadž scházejí data zaměstnavatelů o příjmech, úprava vojenských zaopatřovacích platů podle § 18 zákona č. 286/1924 resp. § 15 zákona č. 204/1932 provádí se na podkladě každoročně předkládaných prohlášení o příjmech, která byla dříve překontrolována berními úřady. O pozůstalých po legionářích, t. j. o vdovách, sirotcích a rodičích, pokud uplatňují nárok na důchod podle §§ 36, rešp. 63 zákona č. 76/1922 vede Kancelář čs. legií evidenci, přiznává a zastavuje drahotní přídavky pro členy rodiny a pod. Na orthopedických pomůckách (a jejich opravách) poskytla Kancelář čs. legií v době od 1. ledna do 30. června t. r. celkem 6 (9) nožních protéz, 18 (11) orthopedických bot, 8 zubních protéz, 8 zimních rukavic, 3 hole s gumou, 2 berle, 2 podpěrné korsety, l psa-vůdce pro slepce a 35 různých pomůcek. V téže době bylo léčeno buď zcela nebo aspoň z části na útraty Kanceláře čs. legií ve vojenských nebo civilních léčebných ústavech celkem 159 legionářů a příslušníků jejich rodin a to: v sanatořích: na Pleši 7, v Prosečnici 3, v Pasece 3, v lázních: v Jáchymově 3, v Píšťanech 51, v Dárkově 3, ve vojenských léčebných ústavech: v čížů 2, v Matliarech 3, ve Šternberků 5, v posádkových nemocnicích: na Hradčanech 8, v Litoměřicích 2, ve všeobecné nemocnici v Praze 9, v nemocnici Milosrdných bratří v Praze 5, v jiných nemocnicích 24, v zahraničí 1 a v zotavovně v Prilesu u Trenčanské Teplé 31. V legionářských ústavech, zřízených za účelem poskytnutí útulku legionářům-invalidům bez domova, bez zaměstnání, nemajetným nebo práce neschopným, byl v době od 1. ledna do 30. června t. r. průměrný denní stav chovanců tento: Domov čs. legionářů a invalidů na Jenerálce 64, Domov čs. legionářů a invalidů v Bystřici p. Host. 16 a Zotavovna v Prilesu 14. Byl tedy průměrný denní stav celkem 94 chovanců, kterým bylo poskytnuto celé zaopatření přibližně ve stejných dávkách, jako vojenským osobám v činné službě. Legionářům-invalidúm poskytuje Kancelář čs. legií pomoc také při hledání přiměřeného zaměstnání, pokud jsou k práci způsobilí, nebo při opatřování živností a trafik, jednak intervencemi u příslušných úřadů a poskytováním levných úvěrů na prvé zařízení takových živností nebo trafik, na první nákup kuřiva, na postavení prodejního stánku a pod. Také ve všech jiných než uvedených případech, kde se legionář-invalida na Kancelář čs. legií obrátí se žádostí o pomoc, pomáhá Kancelář čs. legií všude tam, kde je taková pomoc možná a pokud rozpočtové prostředky k tomu stačí.
Legionářům-živnostníkům, kteří si svou živnost teprve zakládají, poskytuje Kancelář čs. legií na zavedení a počáteční provozování živnosti, na převzetí prodejní místnosti a pod. zápůjčky, ovšem jen v případech, kde legionář není jinak existenčně zabezpečen, nemá sám dostatek finančních prostředků a zápůjčkou se mu pomáhá k vlastní existenci. Zápůjčky se poskytují také jako výpomoc v nouzi, v nemoci, na splnění neodkladných závazků a pod. Zápůjčky se poskytují jen proti řádnému zajištění na majetku, důchodu a pojistkou. Za dobu od 1. ledna t. r. do 30. června t. r. byl poskytnut takovýto úvěr ve 134 případech částkou 592. 300 Kč.
5. Ministerstvo národní obrany.
Legionářům-zemědělcům poskytuje Kancelář čs. legií ze státního rozpočtu zápůjčky na zaplacení zabrané půdy, přidělené jim Státním pozemkovým úřadem, na nutnou výstavbu, opravu nebo přestavbu hospodářských budov, na zmírnění škod, vzniklých živelními pohromami nebo neštěstími a konečně i na vybavení z nezaviněných dluhů v ojedinělých a zvláštního zřetele hodných případech. Dále poskytuje úvěry kolonistům-legionářům na koloniích, zřízených Kanceláří čs. legií se souhlasem Státního pozemkového úřadu (kolonisováno 253 legionářů na 3760 ha půdy), kolonistům-legionářům, rozptýleným po celém území republiky, hospodářským družstvům legionářským a legionářům-nabyvatelům zbytkových statků. Všechny tyto úvěry jsou řádně zajištěny zavtělením do pozemkových knih. Za dobu od 1. ledna t. r. do 30. června t. r. bylo povoleno na kolonisační úvěry 4, 000. 000 Kč a na jednotlivé úvěry drobným zemědělcům v 67 případech 1, 000. 000 Kč. Výplata úvěrů se ovšem provádí pouze v 1/12 rozpočtové částky za měsíc. Mnoho žádostí musí býti zamítnuto, nebo jejich projednám odsunuto na příští rok. Kromě úvěrů poskytuje Kancelář čs. legií legionářům zemědělcům i potřebné rady a informace a napomáhá jim intervencemi nejrůznějšího druhu.
Nezaměstnaným legionářům pomáhá Kancelář čs. legií tím, že je informuje o možnostech dosažení trvalého nebo aspoň přechodného zaměstnání, doporučuje jejich žádosti o místa, dbá, aby místa legionářům vyhrazená podle zákona č. 462/1919 byla legionáři obsazována, a nestane-li se tak, aby přísl. ministerstvo prohlásilo obsazení místa nelegionářům za neplatné, udílí legionářům právní porady o výkladu cit. zákona, podporuje legionáře navštěvující kursy, jichž absolvováním zlepší svou odbornou kvalifikaci a stará se, aby v době nezaviněné nezaměstnanosti mohli aspoň holý život obhájiti. Za dobu od 1. ledna t. r. do 30. června t. r. podařilo se Kanceláři čs. legií umístiti 225 legionářů ve službě státní a veřejné a 10 legionářů ve službě soukromé. Bídu nezaměstnaných legionářů zmírňuje Kancelář čs. legií penězi nebo naturaliemi po řádném úředním vyšetření sociálních poměrů. V době od 1. ledna t. r. do 30. června t. r. poskytla nezaměstnaným podpory v 5042 případech a to na základě 7500 písemných a 5000 osobních žádostí. Kromě nezaměstnaným poskytuje Kancelář čs. legií podpory také legionářům, kteří jsou neschopni buď zcela nebo jen částečně k občanskému povolání, rodičům, vdovám a sirotkům po padlých nebo zemřelých legionářích, legionářům postiženým živelními pohromami a nemocemi, legionářům v Americe a dětem nezaměstnaných legionářů k vyslání do rekreačních osad. Pravidelné podpory pozůstalým po legionářích poskytuje v 1751 případě mimořádné podpory v nemocech (hlavně tbc), při živelních pohromách a pod. v 1097 případech, legionářům v Americe ve 200 případech a dětem nezaměstnaných legionářů k vyslání do rekreačních osad ve 135 případech. Kromě toho přispěje a tím umožní vyslání do prázdninových osad 500 dětí legionářů, kteří jsou sice v zaměstnání, avšak tak málo placeném, že nemohou na vlastní náklad dítě poslati na zotavenou. Vzhledem k velmi omezeným rozpočtovým prostředkům udělují se všechny podpory v míře jen nejskrovnější a i při tom musí býti mnoho oprávněných žádostí zamítnuto pro nedostatek prostředků.
Evidencivšechlegionářů vede Evidenční úřad Kanceláře čs. legií. Má v evidenci všechny příslušníky čsl. zahraničního revolučního vojska, soustřeďuje všechny doklady a záznamy o jejich zahraniční vojenské činnosti a provádí práce statistické. Ověřuje legionářský charakter všech žadatelů, kteří se na Kancelář čs. legií s čímkoliv obracejí, projednává žádosti o přiznání legionářského charakteru, vydává legionářská potvrzení a průkazy, úřednické a zřízenecké, vede jejich seznamy, provádí jejich amortisací v případě ztráty, ruší je při úmrtí majitelů a ruší průkazy v případě odsouzení. Evidenční úřad řeší zásadní otázky služby v čs. zahraničním vojsku, vydává potvrzení o jakékoliv službě v zahraničním odboji, vede evidenci padlých, zemřelých a nezvěstných legionářů. Podává posudky o možnosti vstupu do legií v době zajetí, soustřeďuje evidenční materiál legionářských pluků od pluků domácích, o odbojové akci v zajateckých táborech a zajateckých organisacích, a zpracovává materiál pro práce statistické. Vede evidenci všech čs. legionářů dobrovolnické divise srbské z Ruska, spojenecké armády ruské, vede seznam italských domobranou a projednává věci legionářů, kteří sloužili ve spojeneckých armádách: americké, anglické, australské, francouzské, kanadské, srbské a rumunské. V době od 1. ledna t. r. do 30. června t. r. vydáno 669 nových legionářských potvrzení, amortisováno pro ztrátu 53, zrušeno následkem soudních rozsudků 22, žádostí o přiznání legionářského charakteru vyřízeno 25, z nich pouze 4 kladně. Jiných výpisů o službě v legiích bylo vydáno 2796, o službě v italské domobraně 439. úmrtí legionářů bylo zaznamenáno 456.
5. Ministerstvo národní obrany. Náhradní záloha.
V roce 1932 bylo zařaděno, přeloženo do náhradní zálohy (propuštěno na trvalou dovolenou):
živitelů rodin podle § 84 branných předpisů.............3. 640,
máj etniku zděděných zemědělských usedlostí podle § 85 branných předpisů.. 211,
majetníků živností a obchodů podle § 86 branných předpisů.......189,
živitelů rodin podle § 87 odst. (1) branných předpisů a ostatních žadatelů
podle § 87 odst (2) branných předpisů.............2. 529,
podle § 20 b), c) branného zákona................ 587,
tedy celkem........................7, 156,
Z uvedeného počtu bylo 3. 254 branců patřících domovským právem do země české, 1. 947 patřících domovským právem do země Moravskoslezské, 1. 017 do země Slovenské (ZVV. Bratislava) a 938 do země Podkarpatoruské a východní části Slovenska (ZVV. Košice).
6. Ministerstvo vnitra. Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.
Působnost ministerstva vnitra zahrnuje správu vnitřní v užším slova smyslu a správu bezpečnostní, při čemž kompetence je stanovena generální kompetenční klausulí, t. j. zahrnuje vše, co není výslovně přikázáno jiným správním úřadům. Do vnitřní správy spadají úkoly, jež v poslední instanci příslušejí do působnosti téměř všech ministerstev. Politickými a policejními úřady a Četnictvem pečuje ministerstvo vnitra o veškeru službu bezpečnostní ve státě; tím jest dán zejména za dnešních mimořádných poměrů zcela výjimečný rozsah a zvláštní ráz jeho působnosti, jež upravuje a usměrňuje většinu hospodářsko-administrativních a bezpečnostních potřeb státu a jeho obyvatelstva.
V oboru legislativním a normativním vůbec přísluší ministerstvu vnitra příprava osnov zákonů a nařízení spadajících do vlastního oboru působnosti a kromě toho uplatňování vlivu na obsah a formu osnov jiných resortů, zejména s hlediska ústavního a s hlediska organisace veřejné správy a správního řízení. Výsledkem legislativních prací provedených v roce 1933 je zejména zákon č. 125/1933 Sb. z. a n., jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních. Řada jiných osnov nutných vzhledem k přítomným poměrům byla v ministerstvu vnitra připravena. Z těchto legislativních prací bylo by uvésti zejména; osnovu zákona o veřejném užívání vlajek, praporů a jiných symbolů, stejnokrojů a odznaků, osnovu zákona o pobytu cizinců, zákona o zbraních a střelivu, o právu shromažďovacím, osnovu novely k zákonu o zřizování státních úřadů policejních a osnovu novely k zákonu o cestovních pasech.
Vypracován byl zákon č. 122/1933 Sb. z. a n. o změnách řádu volení do obcí a připravuje se osnova zákona o stálých seznamech voličských a zákon o novém řádu obecním pro hlavní město Prahu. Pro rok 1934 Čeká řada úkolů v oboru přípravné činnosti legislativní.
V oboru úpravy poměrů státních a veřejných zaměstnanců je v projednávání osnova vládního nařízení o započtení předchozích služeb pro zvýšení služného a osnova vládního nařízení o úpravě soukromých prací obecních a obvodních notářů. V oboru práva zaměstnanců zemských jsou předmětem jednání obzvláště služební řád pro zemské úředníky a zřízence v Čechách a platové úpravy zemských cestmistrů a cestářů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské.
Pokud jde o další provádění zákona o organisaci politické správy, jest v konečném stadiu jednání o osnově vládního návrhu zákona o správním trestním právu a řízení. Návrhy na další přesuny působnosti s úřadů vyšších na nižší se projednávají a zabývá se iimi též komise pro zhospodárnění veřejné správy.
Studuje se otázka nové úpravy finančního hospodaření územních samosprávných svazků na podkladě jednání "Poradního sboru pro definitivní úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy" u ministerstva financí.
Provádí se dohoda s Rumunskem, podepsaná v Bukurešti dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetku žup, měst a obcí, jichž území byla proťata československo-rumunskou státní hranicí a provede se dohoda o rozdělení majetku kolektivit a jiných veřejných osob právnických, jakmile bude ústavně projednána. V roce 1934 dokončí se rozlučovací akce v posléz zmíněném směru.
Činnost v oboru státního občanství a domovského práva v roce 1933 řídila se podle programu na tento rok stanoveného. Jejím cílem byla konsolidace poměrů v jednotlivých zemích, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, aby - jak je také intencí mírových smluv - zavedena byla právní jistota v poměru obyvatele ke státu buď jako státní ho občana nebo jako cizince. Cizozemcům vykazujícím zákonné podmínky naturalisační bylo uděleno státní občanství, jestliže za to žádali. V obvyklém provádění norem o příslušnosti domovské bylo pokračováno. Obdobný program jest i pro rok 1934.
V agendě akciových společností bylo v době od 1. ledna do 30. září 1933 povoleno zřízení 17 akciových společností, z nichž 7 jest úplně nových; právní formu akciovou přijalo 10 podniků, jež existovaly dříve v jiné formě, buď jako společnost s r. o. aneb veřejná obchodní společnost atd.
V oboru spořitelní agendy byly povoleny fuse spořitelny v Maršově IV se spořitelnou trutnovskou a spořitelny ve Skutči se spořitelnou v Litomyšli. Ukončena byla likvidace
6. Ministerstvo vnitra.
obecní spořitelny v žatci. V příročí zůstávají 4 spořitelny. Do sanační akce prováděné prostředky Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecného fondu peněžních ústavů pojato jest toho času 42 spořitelen. Všeobecné hospodářské poměry vynutily si časté zásahy, pokud se týče získání mobilních prostředků pro spořitelny, zejména také v důsledku zavedení příročí u "Centralbank der deutschen Sparkassen in der čechoslovakischen Republik". Likvidace obecní šluknovské spořitelny postupuje dále podle plánu.
V oboru státního dozoru k soukromým pojišťovnám spolupracovalo ministerstvo vnitra v roce 1933 na osnově zákona o smlouvě pojistné a provedlo rozsáhlé práce, nutné k tomu, aby zásady tohoto zákona byly pojaty do pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven a do stanov spolků pojišťovacích. V roce 1934 bude dílo to dokonáno a přikročí se k revisi činnosti pojišťoven po stránce administrativně právní a pojistně technické.
Trvalé zajištění ochrany osoby a majetku a vnitřního pořádku v dnešní zneklidněné době a při zvýšené zločinnosti vyžaduje stálého zdokonalování a zmodernisování policejní služby, úspěšné provedení těchto snah předpokládá v prvé řadě dostatečný počet řádně kvalifikovaných a skolených zaměstnanců. Proto bylo v roce 1933 přikročeno k přijetí 150 strážníků uniformované stráže bezpečnosti v Praze, na jejichž školení a výcvik bylo zvláště bedlivě dozíráno, aby se pro služby vyzbrojili potřebnými vědomostmi. Též v roce 1934 bude nutno pokračovati v doplňování stráže. Také po stránce věcné jest policejní aparát v rámci finančních možností zdokonalován potřebnou měrou. Rovněž se pracuje k zdokonalení četnické služby v zájmu zvýšení ochrany veřejné bezpečnosti. Vzhledlem k opakujícím se případům použití střelné zbraně při shluknutích a sroceních lidu byly předpisy pro zakročení četnictva podrobeny revisi. Výsledkem bylo zavedení specielní taktiky při zakročování proti davu, při čemž zdůrazněn humánní, avšak energický a nesmlouvavý postup proti jakýmkoliv rušitelům veřejné bezpečnosti, a veřejného pořádku. Aby zakročujícímu oddílu byl dán dostatečný čas k rozvaze před užitím nejostřejších mocenských prostředků, bylo upraveno užívání obušků a signálů polnicí před zakročením zbraněmi. Podle potřeby přítomné doby byly zesíleny příslušné četnické stanice a sbor doplněn na plný sýstemisovaný stav. Dnem 1. září 1933 byly zřízeny zvláštní četnické pohotovostní oddíly v síle 20 až 35 mužů prozatím v Chebu, Chomutově, Mostě, Teplicích-šanově, Děčíně, Něm. Jablonném, Trutnově, Frývaldově, Krnově a Klučině.
V oboru zásobovací služby převzaté ministerstvem vnitra byla služba protilichevní prováděna v neztenčeném rozsahu jako v obdobích dřívějších a to zejména v oboru potravinářském, neboť porušování potravin hlavně mléka a másla velmi se rozšířilo a to nejen v severovýchodních Čechách, ale šířilo se i do vnitrozemí republiky.
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem. Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
Záležitosti osobního stavu.
Justiční správa pečovala i v roce 1933 o doplnění počtu služebních míst u soudů na systemisovaný stav. úkol byl tím naléhavější a zodpovědnější, že i v roce 1933 civilní agenda soudní, zejména pak agenda exekuční, podstatně vzrostla a že tudíž ke zdolání zvýšené agendy a k zamezení poruch v soudní službě bylo tím více třeba, aby volná služební místa - až na nepatrné výjimky u míst státně zastupitelských a dozoreckých - byla bez průtahu zaplněna kvalifikovanými silami.
Ježto soudní agenda projevuje stále vzestupnou tendenci, bude i v roce 1934 hlavním vodítkem personální činnosti ministerstva spravedlnosti, aby uvedlo obsazení soudů v soulad s jich zatížením a předešlo tak stížnostem veřejnosti na pomalost soudního úřadování.
Z normotvorné činnosti personálního odboru ministerstva spravedlnosti sluší uvésti vypracování osnovy disciplinárního zákona soudcovského. K osnově byly vyžádány posudky nejvyššího soudu, vrchních soudů a zájmových soudcovských organisací a o osnově se dále jedná.
Jakmile budou umístěni na místech úředníků vyšší pomocné služby soudní (aktuárských úředníků) všichni absolventi aktuárských kursů, bude vydána instrukce o přípravné službě aktuárské a zkušební řád pro aktuárskou zkoušku.
Práce spojené se zakládáním pozemkových knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi úspěšně postupují a pokud v obvodu vrchního soudu v Košicích ukázaly se určité nedostatky, jest působeno k jejich odstranění. Zamýšlené dostižení měřických prací v tomto obvodu se oddálilo a bude třeba event. rozmnožením pracovních sil zameziti zastarávání hotových katastrálních operátů a nutnost nákladného doplňování jich podle změněného stavu.
Soudní agenda civilní a trestní:
Pro posouzení této agendy v hlavních rysech buďtež uvedena některá statistická data z r. 1931, týkající se věcí sporných a trestných.
V r. 1931 bylo k projednání civilních sporů celkem:
a) u krajských soudů: b) u okresních soudů: z toho nově přibylých: z toho nově přibylých:
v Čechách............. 63. 978 43. 860 456. 709 406. 591
na Moravě a ve Slezsku........ 26. 446 19. 152 216. 329 194. 057
v obvodu bratislavském........ 18. 354 12. 092 128. 207 103. 165
v obvodu košíčkem.......... 11. 953 8. 011 116. 307 87. 109
celkem... 120. 731 83. 115 917. 552 790. 922
Dohromady tedy bylo v I. instanci 1, 038. 283 sporů, z toho nových 874. 037, takže připadá na 100 obyvatel (podle výsledku sčítání lidu v r. 1930) 7'05 sporů civilních v I. instanci, tedy o 0'65 sporů více než v r. 1930. Celkem přibylo v roce 1931 oproti r. 1930 59. 763 civilních sporů v I. instanci.
V r. 1932 bylo k projednání civilních sporů celkem:
a) u krajských soudů: b) u okresních soudů:
z toho nově přibylo: z toho nově přibylo:
v Cechách.............63. 383 42. 992 495. 217 443. 211
na Moravě a ve Slezsku........28. 643 20. 527 252. 970 228. 324
v obvodu bratislavském........17. 191 11. 340 138. 481 111. 491
v obvodu košíčkem.......... 12. 098 7. 284 119. 615 88. 841
celkem... 121. 315 82. 143 1, 006. 283 871. 867
Dohromady tedy bylo v r. 1932 v I. instanci 1, 127. 598 sporů, z toho nových 954. 010, takže připadá na 100 obyvatel (podle výsledku sčítání lidu z r. 1930) 7'65 sporů civilních
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
v I. instanci, tedy o 0'60 sporů více než v r. 1931. Celkem přibylo v r. 1932 oproti r. 1931 79. 973 civilních sporů v I. instanci.
V trestních věcech bylo k projednání u krajských soudů v Čechách:
V r. 1931............ 45. 411 případů, z toho nově přibylých 34. 672.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 254 případů,
kmetským soudem........ 204 "
senátem............ 7. 106 "
samosoudcem.......... 5. 583 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 4. 186 osob,
vůbec odsouzeno......... 11. 040 "
podmíněně........... 4. 423 ".
V r. 1932............ 46. 521 případů, z toho nově přibylých 36. 123.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 233 případů,
kmetským soudem........ 320 "
senátem............ 6. 753 "
samosoudcem.......... 5. 206 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 3. 636 osob
vůbec odsouzeno......... 10. 733 "
podmíněně........... 4. 385 ".
Na Moravě a ve Slezsku:
V r. 1931............ 23. 668 případů, z toho nově přibylých 18. 398.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 200 případů,
kmetským soudem........ 265 "
senátem............ 3. 369 "
samosoudcem.......... 4. 044 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 1. 858 osob,
vůbec odsouzeno......... 7. 592 "
podmíněně........... 3. 376 ".
V r. 1932. ........... 24. 874 případů, z toho nově přibylých 19. 469.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 151 případů,
kmetským soudem........ 230 "
senátem............ 3. 180 "
samosoudcem.......... 3. 858 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 1. 695 osob,
vůbec odsouzeno......... 7. 310 "
podmíněně........... 3. 188 ".
14
7. Ministerstvo spravedlností s Nejvyšším soudem.
V obvodu vrchního soudu v Bratislavě:
V r. 1931............13. 182 případů, z toho nově přibylých 9. 508.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 78 případů,
kmetským soudem........ 99 "
senátem............ 2. 364 "
samosoudcem.......... 2. 411 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 1. 479 osob,
vůbec odsouzeno......... 4. 968 "
podmíněně........... 2. 057 ".
V r. 1932............ 13. 817 případů, z toho nově přibylých 10. 263.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 97 případů,
kmetským soudem........ 86 "
senátem............ 2. 435 "
samosoudcem.......... 2. 632 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 1. 388 osob,
vůbec odsouzeno......... 5. 527 "
podmíněně........... 2. 617 ".
V obvodu vrchního soudu v Košicích:
V r. 1931............ 11. 858 případů, z toho nově přibylých 7. 856.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 113 případů,
kmetským soudem........ 120 "
senátem............ 2. 669 "
samosoudcem.......... 1. 826 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 922 osob,
vůbec odsouzeno......... 4. 309 "
podmíněně........... 1. 374 ".
V r. 1932............ 14. 733 případů, z toho nově přibylých 8. 297.
Projednáno bylo před
porotním soudem......... 110 případů,
kmetským soudem........ 151 "
senátem............ 2. 934 "
samosoudcem.......... 1. 867 "
rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 1. 463 osob,
vůbec odsouzeno......... 4. 877 "
podmíněně........... 1. 618. ".
U okresních soudů bylo projednáno:
V r. 1931 v Čechách.........290. 591 případů, z toho nově přibylých 245. 500.
Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.... 70. 438 osob,
vůbec odsouzeno.........97. 761 "
podmíněně...........54. 620 ".