4. Ministerstvo zahraničních věcí.

máždění, Mezinárodní organisace práce, organisací technických a konečně s pokračováním prací Společnosti Národů v oboru mezinárodní spolupráce ve věcech hospodářských (snad ve formě pokračování prací Světové měnové a hospodářské konference), ve věcech kulturních, mezinárodně-právních, finančních a sociálních. Kromě toho zvláštní péče byla věnována agendě týkající se Malé Dohody, přípravě Organisačního paktu Malé Dohody a jeho provádění.

Postupující přiostřování světové hospodářské krise mělo za následek rozšíření obchodně politických opatření cizích států, omezujících čsl. vývoz. Ministerstvo zahraničních věcí snažilo se na poli obchodně-politickém zmírniti následky těchto opatření prostředky, jež byly dány povahou těchto opatření, rozsahem vzájemných obchodních vztahů a ohledem na vnitřní hospodářskou situaci, činnost ministerstva zahraničních věcí nebyla omezena pouze na sjednávání a doplnění obchodních a zejména tarifních smluv, nýbrž rozšířila se na řešení otázek platebního styku, na sjednání dohod o vzájemné úpravě povolovacího řízení dohod kompensačních a dokonce i na součinnost při jednotlivých kompensačních obchodech, takže obchodní agenda ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů i při zmenšeném objemu zahraničního obchodu podstatně vzrostla.

S Jihoslavií a s Rumunskem bylo na podkladě clearingových dohod, sjednaných v roce minulém, jednáno o některých otázkách vzájemné výměny zboží. S Francií byl sjednán opět dodatek k obchodní dohodě a jednáno o francouzských kontingentech dovozních. S Rakouskem byl sjednán protokol o úpravě vzájemného obchodního styku. S Německem byla sjednána úprava vzájemného platebního styku a dvě dodatkové úmluvy k hospodářské dohodě, při čemž bylo docíleno menších tarifních ústupků a prodloužení úpravy o dovozu chmele. S Polskem bylo jednáno o zlepšení podmínek pro náš vývoz a jedná se právě o obchodní smlouvu. Neustálým jednáním s Řeckem podařilo se zachrániti značnou část t. zv. zamrzlých pohledávek a udržeti získané peníze na tamním trhu. S Belgií docílena dohoda o kontingentu; rovněž jednáno o kontingenty s Nizozemskem. S Maďarskem se jednalo vícekrát o úpravu obchodních styků na podkladě kompensačním a byla sjednána kompensační dohoda. S Dánskem bylo, než došlo k všeobecné úpravě výměny zboží a platebního styku, jednáno o velkém počtu jednotlivých kompensačních obchodů. Se španlěskem byla též učiněna dohoda o vzájemné výměně zboží a platebním styku. Jednání s baltickými státy Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Finskem týkala se především jednotlivých obchodů. S Lotyšskem a Estonskem bylo jednáno též o úpravě platebního styku. Jednání Tureckem směřovalo k úpravě obchodně-politického poměru a k udržení aktiva čsl. obchodní bilance s tímto státem. S Bulharskem bylo jednáno o úpravě platebního styku a po delším jednání byla podepsána obchodní smlouva Obchodní situace ve státech, které opustily zlatý standard měnový (Velká Britanie, Spojené Státy americké, Skandinávie), vyžadovala a vyžaduje nadále značného úsilí, též při jednotlivých obchodech, aby neblahé následky pro náš vývoz jak v těchto zemích samých, tak i tam, kde jejich zboží soutěží se zbožím československým, byly pokud lze zmírněny. S Irskem bylo pokračováno v jednání o obchodní smlouvu. Obchodní dohoda s Chile z roku 1930 byla ratifikována. S Argentinou pokračuje se v jednání o obchodní dohodu. Nově bylo zahájeno jednání o úpravě obchodních styků s Uruguají.

Ministerstvo zahraničních věcí účastnilo se prací na revisi celních sazebníků a účastní se na pracích devisové komise a syndikátů obilního a živočišného. Též nová úprava práva kartelového dává ministerstvu zahraničníchvěcí nové úkoly.

Ministerstvo zahraničních věcí účastnilo se měnové a hospodářské konference v Londýně, k níž připravilo rozsáhlý materiál. Dále byla obeslána konference zástupci vlád zemědělských států střední a východní Evropy. V oboru hospodářské spolupráce států Malé Dohody, k níž byl dán základ organisačním paktem, byl vypracován a Stálou radou Malé Dohody na zasedání v Praze přijat program, na jehož realisaci se pracuje v dohodě s příslušnými ministerstvy.

V oboru vodní dopravy byla provedena ratifikace úmluvy s Maďarskem o provádění mezinárodního řádu plavební policie na Dunaji. Ministerstvo súčastnilo se prací výboru pro čsl. přístavní svobodné pásmo v Hamburku, ve kterém byly projednávány otázky týkající se správy pásma. Rovněž se súčastnilo předběžného projednávání návrhu na získání svobodného přístavního pásma v Galaci. Konečně súčastnilo se práce mezinárodních říčních komisí dunajské, labské a oderské, a komise pro vodní režim dunajský.

4. Ministerstvo zahraničních věd.

V dopravě silniční bylo spolupracováno na osnově nařízení, kterým se provádí zákon o dopravě motorovými vozidly, dále na osnově zákona o jízdě motorovými vozidly, na návrhu zákona o veřejných silnicích a cestách a na návrhu řádu o silniční policii.

V oboru letectví byly v Rímě sjednány dvě mezinárodni úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě: o odpovědnosti za škodu způsobenou letadly třetím osobám na povrchu země a o zajišťovacím zabavení letadla. Dále se zúčastnilo ministerstvo zahraničních věcí jednání v Paříži o letecké spolupráci mezi republikou československou, Polskem a Francií, a jednání o sloučení všech francouzských leteckých společností v jedinou za kapitálové účasti republiky československé, po té ve Vídni jednání o leteckou dohodu pro mezistátní styk pomocí aerotaxi a ve Varšavě jednání o novou leteckou dohodu. Na rok 1934 připravují se další dvě mezinárodní dohody o sjednocení leteckého práva soukromého. Ministerstvo zahraničních věcí zúčastní se i nadále leteckých mezinárodních stálých komisí ČINA a CITEJA.

Ministerstvo zahraničních věcí účastnilo se revise bernských železničních dohod a přípravy dvou železničních dohod s Rumunskem jakož i ústavního projednání železniční dohody s Polskem. V roce 1934 půjde o ústavní projednání železniční dohody s Německem o úpravě poměrů na železnicích přetínajících československo-německé hranice.

Po stránce administrativní prostředkuje ministerstvo zahraničních věcí styk československých úřadů s úřady cizími ve věcech administrativně právních, mezi něž lze uvésti: otázky státního občanství jako zjišťování, nabývání a pozbývání statní a domovské příslušnosti, multiplicita státního občanství atd., zařizování zápisů do matrik, oprava matrik, výměna matrik s cizinou, věci postrkové, opatřování osobních dokladů, zjišťování poměrů osobních a pátrání, evidence československých příslušníků v cizině, ochrana československých příslušníků proti administrativním opatřením cizích států, pokud odporují platným zákonům, smlouvám nebo mezinárodnímu právu, záležitosti cizinců v československé republice, věci vojenské československých příslušníků a jiné. K činnosti administrativní patří též právní ochrana ve věcech občanských a trestních, mimo to otázky týkající se osobního stavu československých příslušníků v cizině jako: platnost manželství, rozluky, adopce, legitimace, prohlášení za mrtva, dále právní pomoc ve styku mezinárodním ve věcech soudních, občanských, obchodních, ve věcech řízení nesporného, konkursního, exekučního a trestního, zejména při vydávání a průvozu zločinců, dále záležitosti pozůstalostní, poručenské a opatrovnické, evidence trestních činů československých příslušníků v cizině a desekvestrace.

Dalším oborem administrativní činnosti jest péče o československé příslušníky v cizině, zejména péče o vystěhovalce. Ministerstvo zahraničních věcí sleduje v tomto směru zákonodárství cizích států a činnost Mezinárodního úřadu práce a Společnosti Národů a jest ve stálém styku s korporacemi a institucemi, jež tuto péci mají v programu, činnost ta se projevuje také ochranou československých příslušníků zaměstnaných trvale nebo přechodně v cizině se zřením ke všem druhům sociálního pojištění a podpor v nezaměstnanosti a vztahuje se i na ochranu domácího trhu práce, na péči o československou mládež v cizině, na projednávání věcí zdravotnických ve styku s cizinou, léčebné, převoz choromyslných a na záležitosti organisací dobročinných a výchovných. Ministerstvo zahraničních věcí účastní se též sjednávání mezistátních dohod v oboru sociální péče.

Do administrativní činnosti náležejí konečně jednání s cizími státy ve věcech pasových a visových. Pokračuje se v jednání o zrušení visové povinnosti se státy, které k dohodě takové dosud nepřistoupily.

Ministerstvo zahraničních věcí pokračuje ve vedení Ruské pomocné akce a hledí k tomu, aby tato dočasná pomocná akce byla postupné likvidována. V roce 1933 zahrnovala udílení podpor jednotlivcům, emigrantským organisacím, školám a podpor na sociální a zdravotní péči o emigranty, což se dělo prostřednictvím čsl. červeného Kříže.

Ministerstvo zahraničních věcí spravuje dále Slovanskou knihovnu, která čítá kolem 200. 000 svazků slovanské literatury a vede též Ruský zahraniční historický archiv, ve kterém se soustřeďují a vědecky třídí archivní prameny a dokumenty, vztahující se k veřejnému ruskému životu nové doby.

Z úsporných důvodů upustilo ministerstvo zahraničních věcí od rozšíření sítě zastupitelských úřadů a z těchže důvodů změnilo skutečný konsulát v San Francisku na úřad hono-

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

rární. Z dosavadních honorárnich konsulárních úřadů zastavily činnost následkem úmrtí tituláře, nebo následkem titulářova vzdání se úřadu, honorarní konsuláty v Alexandrii, Bilbao, Dakaru, Christenchurch, Lyonu, Melbourne, San Domingu a v Neapoli. Z honorárních konsulátů, které již dříve zastavily činnost, byl reaktivován honorami konsulát v Lucemburku a v Johannesburgu. Nové honorami konsuláty byly zřízeny v Kodani, San Francisku a v Karachi.

Kruhy obchodní a průmyslové dožadují se rozšíření počtu skutečných zastupitelských úřadů, poukazujíce na potřebu další expanse československého obchodu do zemí zámořských, hlavně ve Východní Asii a v Jižní Americe. Ministerstvo zahraničních věcí zařadilo proto do svého maximálního programu aktivování povoleného již vyslanectví v Caracasu (Venezuela) a dále zřízení vyslanectví v Bangkoku (Siam) a skutečného konsulátů v Alexandrii v Egyptě. Rozpočtové důvody připouštějí další rozšíření sítě zastupitelských úřadů jen o úřady honorami, které však plní naděje v ně skládané v míře málo uspokojivé. Pomýšlí se na zřízení honorárnich úřadů v těchto místech: Addis Abeba v Habeši, Bilbao ve Španělsku, Bordeaux ve Francii, Colombo na Ceyloně, Gdaňsk, Gdyně v Polsku, Havana na Kubě, Houston v S. S. A., Hongkongu a Canton v Číně, Lyonu ve Francii, New Orleans v S. S. A., Panama City v Panamě, Quito v Ecuadoru, Santo Domingo v republice Dominikánské, Sundsvall ve Švédsku, Singapore a Tientsin v Číně.

Přehled a vývoj zastupitelských úřadů.

Z důvodů úsporných vykonávají tituláři 11 vyslanectev současně agendu ve 25 jiných státech, v nichž nemají stálého úředního sídla. Z těchže důvodů obstarává 29 vyslanectví vedle agendy diplomatické též agendu konsulární.

Celková potřeba kap. 4. na rok 1934 je preliminována částkou. Kč 122, 254. 600*-, na rok 1933 byla preliminována částkou........... Kč 124, 688. 200'-.

Jest tedy rozpočet na rok 1934 nižší o............Kč 2, 433. 600-.

Přehled rozpočtů kapitoly 4.

Na rok 1931...........Kč 170, 070. 400'-

" " 1932..........." 155, 483. 400'- nižší o Kč 14, 587. 000 -

" " 1933.............124, 688. 200'- ......30, 795. 200 -

Z uvedeného přehledu jest patrno, že ministerstvo zahraničních věcí snížilo svůj rozpočet postupně během tří uplynulých let skoro o třetinu.

Pokud při sestavování rozpočtu bylo kalkulováno s cizími valutami, byly tyto přepočteny podle pevného kursu, který byl pro obor ministerstva zahraničních věcí zaveden dnem 1. ledna 1928 po dohodě s ministerstvem financí a s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Příjmy v roce 1934 se preliminují částkou Kč 6, 080. 000'-, což jest o Kč 3, 920. 000'méně než v roce 1933. Snížení toto jest následkem všeobecné hospodářské krise.

5. Ministerstvo národní obrany. Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

5. Ministerstvo národní obrany. Příjmy.

V rozpočtu na rok 1933 bylo preliminováno........ 13, 214. 000 Kč.

Na rok 1934 se preliminuje............. 9, 197. 300 Kč.

Tudíž méně o... 4, 016. 700 Kč.

Očekává se menší výtěžek z prodeje nepotřebného materiálu, menší příjem za vyřaděné koně, hnůj, starý zbrojní materiál a za výrobky vojenského zeměpisného ústavu, jakož i pokles nepředvídaných příjmů. Preliminář všech příjmů je přizpůsoben nynějším poměrům a výsledkům dosaženým v předchozích letech.

Vojenská správa opatřuje veškeré naturalie, t. j. stravu pro zdravé a nemocné mužstvo, chléb, palivo a topivo, krmivo, stelivo, lůžkovou slámu a obnovuje zásoby masových konserv a sucharů a pečuje s veškerým úsilím, aby se vojínům dostalo denně chutně upravené a vydatné stravy. Výpočet denního stravného stanoví služební předpis H - IV - 1. Určování částky na stravné děje se čtvrtletně předem. Vhodnými a účelnými nákupy zboží a pečlivým hospodařením dosahují útvary toho, že mohou vojínům poskytovati vydatnější stravu než stanoví předpis. O výběr jídel a o přípravu stravy v rámci příslušné částky starají se stravní komise útvarů, v nichž má mužstvo své zástupce.

Proviant opatřovaný vojenskou správou, počítaje v to také potřeby k přípravě stravy mužstva, musí býti zpravidla jen domácího původu.

Zvláštní péči věnuje vojenská správa výrobě vojenského chleba a zajištění masa.

Tak jako každý muž činné služby má nárok na stravu, chléb atd., dostává také od vojenské správy i oděv, výstroj a lůžkové příslušenství.

Hospodaření a náležitosti jsou přesně normovány sl. předp. 8m 60. Tímto služebním předpisem vydaným v roce 1932 jako náhrada za služební předpis H - VI - l byl celý dřívější hospodářský oděvní systém zracionalisován a náležitosti sníženy na nejzazší možnou míru, protože každoroční menší a menší rozpočtové příděly na udržování a doplňování mírových zásob oděvu, výstroje a lůžkovin již nestačily pro všechny požadavky vojenských útvarů.

Ubytování vojska bylo v posledních letech značně zlepšeno, vyskytují se však stále ještě v mnohých posádkách nedostatky v ubytování, které se postupně odstraňují, pokud rozpočtové úvěry na to stačí.

Úsporný komisař.

Činnost úsporného komisaře vojenské správy, ustanoveného podle usnesení vlády ze dne 26. června 1931, vyvíjí se nadále úspěšně. Směřuje účelně k tomu, aby veškeré úkony hospodářského rázu v oboru vojenské správy byly obstarávány jednoduchým způsobem, pokud možno nejmenším nákladem a jen v takové míře, jakou nezbytně vyžaduje zájem vojenské správy.

Činnost úsporného komisaře vojenské správy v ústředním úřadě projevuje se dozorem nade všemi hospodářskými akty, které zakládají jakékoliv závazky či nároky vojenské správy a to jak po stránce meritorní, tak i formální. U vojenských útvarů pak přesvědčuje se úsporný komisař svými experty bud' zvlášť vyslanými, nebo dočasně přidělenými o účinnosti dosavadních či nových administrativních opatření hospodářského rázu. Všichni příslušníci vojenské správy mají právo předložiti přímo úspornému komisaři vlastní poznatky a návrhy, kde a jak lze ještě účelně šetřiti. Tohoto práva se stále hojně používá a již dnes je možno konstatovati, že toto opatření se plně osvědčilo. Některé přijaté návrhy byly již s úspěchem provedeny, jiné se zkoumají a budou postupně podle svého rozsahu uskutečňovány. Mimo to činí úsporný komisař vhodná opatření i z vlastní iniciativy, která je

5. Ministerstvo národní obrany.

umožněna především právem sledovati materiální opatření všech odvětví vojenské správy. Tím však není jeho činnost ještě vyčerpána. Jmenováním úsporného komisaře vojenské správy členem komise pro zhospodárnění veřejné správy vzrostl význam práce úsporného komisaře tím, že praktické poznatky z vlastní funkce a cenné náměty příslušníků vojenské správy, mající význam pro celou státní správu, může vhodně přenésti na forum, kde se řeší problémy zhospodárnění všech odvětví veřejné správy.

Vyjádřiti výsledky veškeré činnosti úsporného komisaře vojenské správy číselně není možno, ježto mnohá úsporná opatření přinesou ovoce a bude možno číselně vyjádřiti teprve průběhem příštích let.

Funkce úsporného komisaře se již vžila a osvědčila. Počáteční obtíže administrativního rázu byly snadno překonány, což projevuje se jak v žádoucí rychlosti aprobace došlých spisů, tak i ve snížení vlastní písemné agendy úsporného komisaře proti létům minulým.

Kontrolní sbor vojenské správy.

Kontrolní sbor vojenské správy jako orgán ministra národní obrany dozírá na veškeré hospodaření statky, sloužícími k ukojení materielních potřeb branné moci a na úkoly vojenské správy vůbec, pokud jsou jimi dotčeny hmotné zájmy státu. Činnost kontrolního sboru v oboru rozpočtovém řídí se snahou přizpůsobiti hospodaření v armádě omezeným prostředkům, poskytovaným vojenské správě se zřetelem k poměrům, jež nastaly v důsledku nynější všeobecné hospodářské tísně. Proto věnuje zvýšenou pozornost všem otázkám týkajícím se sestavování vojenského rozpočtu. Při tom uplatňuje zkušenosti získané při prohlídkách ústavů a útvarů, při zadávání a přejímání materiálu. Při nakupování materiálu zdůrazňuje kontrolní sbor především zásadní požadavek, aby mateřielní potřeby pro armádu byly kryty ze zdrojů domácích. Připomínkami k rozpočtu a nákupním programům sleduje kontrolní sbor zásadu, aby byl nakupován jen materiál nezbytně nutný, aby se nehromadily zásoby nad potřebu a aby nakoupený materiál byl dobře uskladněn a ošetřován.

Evidence úvěrů, jež jest kontrolnímu sboru přičleněna, pečuje o to, aby rozpočet nebyl překročen a aby se jeho vyčerpávání dělo z oněch paragrafů a položek, na nichž bylo preliminováno. Při tom jest každá objednávka zkoumána, zda odpovídá nákupnímu programu. Kontrolní sbor v uplynulém roce zkoumal bedlivě možnosti zhospodárnění provozu v jednotlivých oborech činnosti vojenské správy, jako na př. soustředění dopravy motorovými vozidly, sjednocení a zjednodušení provozu voj. dílen a správkáren, úpravu hospodaření s pohonnými hmotami, sjednocení hospodářství se zvláštním vystrojeni automobilním a leteckým.

Od konce roku 1932 soustřeďuje se činnost kontrolního sboru na sloučení a zjednodušení dosavadního rozvětveného způsobu hospodaření prostředky peněžními a materiálními, aby bylo docíleno jednotného základu přizpůsobeného požadavkům zjednodušení správy.

Kontrolní sbor úzce spolupracuje s úsporným komisarem a jeho činnost podporuje vlastními náměty i vyjádřeními ke kontrolovaným případům. Každé čtvrtletí podává pak zprávu o své činnosti Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, čímž jest zajištěn přímý styk s nejvyšší kontrolní institucí státní správy.

V roce 1932 vykonáno bylo 31 větších prohlídek u útvarů a ústavů v armádě, dále se kontrolní sbor zúčastnil svým zástupcem 619 zadávacích a různých jiných porad a komisí. Evidencí úvěrů bylo zpracováno 12. 293 platebních rozkazů a přezkoušeno a zaznamenáno 3359 objednávkových smluv.

Racionalisační kónuse.

Vyčerpavši v hrubých rysech první Část svého programu, t. j. agendu setnin, přikročila racionalisační komise k zkoumání ucelených oborů administrativy, což ovšem vyžadovalo, aby se s látkou zabývala u všech instancí, čítaje v to i ústřední úřad. I při tom ovšem byla zachována zásada, že studium počíná u nejnižší instance. Tímto způsobem byly v uply-

5. Ministerstvo národní obrany.

nulém pracovním roce probrány dva obory voj. administrativy, a to stavební služba a ubytovací agenda. V těchto dvou oborech podala racionalisační komise cca 180 různých návrhů, které byly projednány s příslušnými resortními odděleními. Mezi jiným bylo navrženo zrušení asi 25 evidenčních záznamů a periodických podání, 15 jiných zjednodušeno nebo účelné sloučeno. Značné zjednodušení slibuje si racionalisační komise od navržené normalizace zařízení, týkajících se nejen druhů materiálu, ale i jejich počtu.

Přenesení pravomocí na vojsková tělesa resp. správy budov, pokud jde o udržování budov a zařízení, případně i nahrazování zařízení, pro které lze stanoviti paušály, nejen ulehčí řídícím orgánům a omezí písemný styk, nýbrž poskytne i zrychlení při odstraňování stavebních závad. Rovněž v ubytovací agendě docílí se přenesením pravomoci na nižší instance některých zjednodušení. Sebrání látky při této příležitosti vykonané umožní její souborné vydání v předpisech, kterými budou jednak nahrazeny dosavadní staré předpisy, jednak soustředěna nařízení obsazená ve Věstníku věcním (přes 60 článků) nebo výnosech uveřejněných v Rozkazech ZVV. nebo přímo rozesílaných (cca 150). I toto opatření ulehčí práci všem orgánům, které se těmito obory zabývají, úsporu materielní, jakož i úsporu pracovní doby, která se provedením návrhů racionalisační komise docílí, nelze dobře vyčíslit, lze však důvodně předpokládati, že bude značná.

Racionalisační komise zabývala se mimo iniciativními návrhy shora zmíněnými též běžnou agendou, vyplývající z provádění návrhů podaných v minulém období a zúčastnila se li připomínkových řízení některých nově vydaných předpisů.

Osvětová a výchovná činnost.

Kulturní činnost v armádě se již úplně vžila a jest samozřejmou součástkou vojenské výchovy. Její výsledky nezůstávají nikterak za výsledky minulých let, naopak v některých složkách je předčí.

Počet negramotných nováčků rok od roku již klesá, dík působení československého školství. V roce 1932 bylo v kursech negramotných vojáků vyučováno už jen 2755 oproti loňským 3413 negramotných a 5000 v roce 1927. Bylo zřízeno 157 kursů. Problém odstranění negramotnosti ve vojsku bude však aktuální ještě značnou řadu let a vojenská správa bude mu věnovat neztenčenou pozornost přes to, že zkrácená presenční služba si vyžádá zvýšení intensity čistě odborného výcviku vojáka.

Zkrácená presenční služba bude míti ovšem nepříznivý vliv na konání různých kursů, které měly za úkol zdokonalování mladého občana na vojně pro civilní povolání. Tak již nemohly býti konány v obvyklém rozsahu zemědělské, a živnostenské kursy. Ministerstvo národní obrany studuje však otázku zdokonalování vojáků pro civilní povolání dále a v dohodě s příslušnými ministerstvy učiní vše, co bude možné, ovšem za podmínky, že neutrpí tím vojenský výcvik a služba.

Vojenská správa umožnila letos zvláštními bezplatnými kursy velkému počtu déle sloužících poddůstojníků složiti zkoušku ze třetí třídy měšťanské školy.

Kulturní práce ve vojenských zátiších se zintensivňuje. Vojenská zátiší, jichž počet se pohybuje kolem tři set, již řadu let statisticky vykazují téměř stejný počet čtenářů vojáků, přes 75. 000 ročně, kteří přečtou dohromady přes jeden milion knih. Jejich knihovny mají dnes 487. 000 svazků dobré četby.

časopisů je v zátiších vyloženo 5856 denně. Kinematografických představení bylo v minulé roce uspořádáno 8573, divadelních 537. V zátiších je stále v činnosti 239 radiofonických stanic s 339 ampliony. Do tisíců jde počet besed, večírků, hudebních koncertů, návštěv museí a p. Také sport nalézá v zátiších velké obliby. Na svůj náklad vypravila vojenská zátiší na třídenní výlet do Prahy v odměnu za výbornou službu vojáky pocházející z vrstev sociálně nejslabších a z krajů Praze nejvzdálenějších.

Vůbec lze říci, že vybavení vojenských zátiší potřebným zařízením dík usilovné práci minulých let velmi pokročilo a že byly nalezeny a vžily se definitivní formy kulturní práce ve vojsku.

Vojenský zeměpisný ústav.

Vojenský zeměpisný ústav započal v roce 1933 s pracemi, vedoucími k nové úpravě topografických map na základě nového měření, pro pořízení nových map 1: 20. 000 a l: 50. 000 území republiky podle plánu ministerstva národní obrany.