a konstrukce, předpisy a normy. Dále v témže titulu odpadla důsledkem celních předpisů potřeba dosavadního § 7 (Hospodaření naftou a jejími produkty). Proto odpadl i příjem z tohoto titulu.

V téže kapitole tit. 2 byla jako § l přeřaděna z příčin věcných potřeba na zkoušky a revise parních kotlů a průmyslový dozor z dosavadního tit. 4, § 1.

Konečně v tit. 4, kap. 14 byla potřeba pro letectví z důvodů věcných rozčleněna ve tři paragrafy, a to: Letectví obecně (§1), Letecké služby pomocné (§ 2) a československé státní aerolinie (§3).

V kap. 17 Ministerstvo sociální péče na položce Sociální příspěvek k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec nebyla žádná potřeba preliminována, poněvadž celá potřeba sem spadající zařazuje se částkou 700 mil. Kč do skupiny III. pro zvláštní povahu, které akce tato za dnešních hospodářských poměrů nabyla.

Kromě toho byl v téže kapitole tit. 5 nově otevřen § 6 s označením "Ochrana spotřebitelů", do něhož byla zařazena potřeba pro agendu přikázanou ministerstvu sociální péče zákonem č. 142/1933 Sb. z. a n.

V kap. 18 Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy nejsou vzhledem k tomu, že nelze očekávati, že by v dohledné době mohlo dojíti ke zřízení Státního tělovýchovného ústavu a Vzorného ústavu pro kojence v Praze, pro něž ostatně již řadu let není nijaká potřeba do státního rozpočtu zařazována, oba tyto ústavy v dílčím rozpočtu kap. 18 již uváděny. Rovněž Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecká ve Svatobořicích byla v rozpočtu kap. 18 vypuštěna, ježto má býti ještě v r. 1933 zrušena. Proto byly jednotlivé skupiny tit. l, § 3 (Státní ústavy) nově přeřazeny, a to tak, že skupinu B. budou napříště tvořiti státní nemocnice, skupinu G. Státní ústav pro zubní lékařství a Státní dětský léčebný ústav šrobárův v Dolním Smokovci pod označením "Jiné odborné a léčebné ústavy" a skupinu D. Státní ústavy pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.

V jednotlivých potřebách tit. l, § 6, pokud vykazují vedle nákladů věcných i náklady osobní (Potírání epidemií, Boj proti lidovým a sociálním chorobám, Péče o mládež a Tělovýchova), bylo provedeno podrobné rozvržení na osobní výdaje a věcné výdaje.

B. Finanční zákon.

Stejně jako rozpočet podržuje dosavadní strukturu, přidržuje se též finanční zákon na rok 1934 zásad finančních zákonů z předchozích let. Provedeny jsou jen takové změny, kterých vyžadují nezbytně mimořádně hospodářské poměry a zejména nutnost udržeti rovnováhu ve finančním hospodářství státním v roce 1934. Mimo stylistické změny jsou provedeny v jednotlivých článcích tyto závažnější změny:

V čl. II, odst. 4 dosavadní ustanovení je rozšířeno též na hospodaření prostředky určenými pro osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení zaměstnanců pragmatikálních a zaměstnanců podle služebních řádů. Z důvodu, aby bylo zabezpečeno nejúspornější hospodaření prostředky jak na platy podle platových zákonů a nařízení zaměstnanců pragmatikálních a podle služebních řádů, tak i prostředky určenými na investice ve státních podnicích, třeba zásadně hospodaření těmito prostředky upraviti podle obdobných zásad, jaké platí pro hospodaření vlastní státní správy (rozpočtová skupina I). částky rozpočtové pro tyto účely v podnikových rozpočtech určené jsou tudíž zásadně maximální, nepřekročitelné. Prostředků určených na výdaje investiční nesmí býti použito k jiným účelům a přesun při výdajových položkách investičních, jak jsou uvedeny v jednotlivých rozpočtech státních podniků připojených jako příloha k finančnímu zákonu, jest přípustný jen za podmínek §u 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n.

V čl. IV, odst. 2 stanoví se podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol na rok 1934 opět Částkou 925 mil. Kč, ač budou provedena další nová úsporná personální opatření. Srážky

provedené z učitelských platů v důsledku zmíněných dalších nových personálních úsporných opatření přicházejí rovněž jako dosud k dobru jen státní pokladně. Na povinnostech dosavadních vydržovatelů se jimi nic nemění.

V čl. IV, odst. 4 změněn způsob úhrady nákladu na péči o nezaměstnané, ježto výnos dávky nouzové, s nímž bylo v roce 1933 počítáno, není v příjmech státního rozpočtu na rok 1934 preliminován.

V čl. V bylo nutno z důvodu dosažení rozpočtové rovnováhy snížiti dále i proti roku 1933 dotace fondům uvedeným v tomto článku. Opatření toto jest omezeno stejně jako platnost finančního zákona pouze na rok 1934.

Čl. VI doplněn novými ustanoveními pod písm. d) a e) vzhledem k zák. č. 47/1933 Sb. z. a n. a č. 48/1933 Sb. z. a. n.

V čl. VII, odst. l, věta l finančního zákona uveden jako výjimka též čl. XIX, o němž bude podrobnější zmínka níže. Dále byl tento článek doplněn novým odst. 2, jímž se zajišťuje hospodárné používání prostředků státních fondů, jak bylo ostatně prakticky již prováděno letošního roku podle vládních úsporných opatření.

Změna čl. X je odůvodněna nynější hospodářskou a finanční situací státní. Ostatně i ustanovení toto odpovídá praxi prováděné již podle úsporných opatření vládních.

Čl. XI, odst. l, věta l doplněna citací čl. XIX a dále týž článek doplněn novým odst. 5, jehož účelem jest, aby i k zadávání stavebních prací, na něž potřebný náklad se hradí z prostředků fondů uvedených ve státním rozpočtu, bylo přistupováno jen, jestliže jest zajištěno krytí finančními prostředky. Také toto ustanovení odpovídá praxi prováděné podle úsporných opatření vládních.

čl. XIV jest doplněn novým ustanovením pod písm. c). Podle účetní závěrky za rok 1932 bylo totiž použito na úhradu nezbytných státních výdajů 575 mil. Kč z průběžného (kontokorentního) hospodářství, t. j. z prostředků, kterými státní pokladna důsledkem jednotné organizace státní služby pokladní disponovala, které však, jsouce prostředky pouze přechodně svěřenými k jiným účelům (na př. investicím) určenými, musí býti do státní pokladny navráceny. Do konce r. 1933 uvedená částka pravděpodobně ještě stoupne. Navrhované zmocnění má umožniti ministru financí, aby tento pokladní schodek minulých let definitivně pomocí úvěru uhradil.

V čl. XV, odst. l zmocnění ministra financí k opatření peněz na podnikové investice omezeno v r. 1934 pouze na československé státní dráhy, Státní lesy a statky a Státní lázně a zároveň do tohoto odstavce nově vloženo ustanovení, kterým se umožňuje ministru financí poskytnouti po případě potřebný peníz též z prostředků získaných půjčkou práce.

Ustanovení čl. XIX zařazuje se nově. Účelem jeho jest, aby bylo možno z důvodů úspornosti a co nejhospodárněji využíti zaměstnanců těch odvětví státní správy, kde se projevil v důsledku krise neb omezení činnosti jejich nadbytek, v jiném odvětví státní správy, kde jest nedostatek sil. Proto bylo nutno řešiti též v tomto článku způsob úhrady platů těchto přidělených neb převedených zaměstnanců, což vyžaduje, aby byl zachován stejný postup, jako jest stanoven v čl. XI. tohoto zákona.

V čl. XX, v němž jsou uvedeny články finančního zákona, které se nevztahují na podniky - (ovšem mimo články, které již podlé své povahy se na státní podniky nemohou vztahovati) - vypuštěn čl. X. Platí proto ustanovení tohoto článku v roce 1934 i pro státní podniky. Opatření tohoto jest zapotřebí, aby při poskytování subvencí a podpor bylo postupováno v státních podnicích stejně jako ve vlastní státní správě.

V čl. XXI snižují se z důvodů nutnosti omezení státních výdajů částky stanovené čl. XX. finančního zákona na rok 1931 při vysokých školách na 25, 550. 000 Kč a při menšinových školách pak na 15, 000. 000 Kč. Z částky 25, 550. 000 Kč jest zařazeno 19, 550. 000 Kč ve výdajích kap. 14, tit. 15, § 6, I, a 6, 000. 000 Kč ve výdajích kap. 10, tit. 6, § l a 2. částka 15, 000. 000 Kč na stavbu menšinových Skol jest pak zařazena ve výdajích kap. 14, tit. 15, § 6, II. Stejně jako na rok 1932 a 1933 ruší se též na rok 1934 platnost věty 2, odst. 3, článku XX finančního zákona na rok 1931, poněvadž za nynějších mimořádných hospodářských poměrů nelze podnikati akce tohoto druhu na úvěr.

Konečně jest doplněn čl. XXV novým ustanovením v odst. l, kterého jest třeba, poněvadž nebylo možno v návrhu státního rozpočtu na rok 1934 ciferně provésti v podrobnostech finanční účin úsporných opatření personálních.

C. Rozpočet po stránce materielní.

I. Hospodářství vlastní státní správy.

Státní výdaje.

Výdaje vlastní státní správy na rok 1933 byly preliminovány

částkou....................... 8. 632, 537. 770 Kč,

na rok 1934 se preliminují částkou... ".......... 7. 630, 665. 720 Kč,

tudíž níže o..................... 1. 001, 872. 050 Kč.

Tohoto výsledku bylo dosaženo jednak snížením výdajů všech kapitol na nejmenší možnou míru a jednak tím, že se v rozpočtu již bere zřetel na nová úsporná opatření personální. Z celkového snížení připadá na snížení výdajů vyplývající z personálních opatření 158, 900. 000 Kč, na snížení ostatních výdajů vlastní státní správy 842, 972. 050 Kč. Zejména byly podstatně sníženy z důvodů úsporných veškeré věcné výdaje vlastní státní správy.

Podrobný rozbor výdajů podle jednotlivých oborů státní správy není na rok 1933 proveden, ježto nejsou dosud rozvrženy na jednotlivé obory státní správy částky, které na ně připadají z nových úsporných opatření personálních a rozbor bez zřetele na tyto částky skýtal by zkreslený obraz.

Státní příjmy.

Administrativní příjmy pro rok 1934 preliminují se částkou 7. 631, 839. 990 Kč. Pro rok 1933 byly administrativní příjmy stanoveny částkou 8. 634, 170. 060 Kč. Jsou tedy příjmy na rok 1934 o 1. 002, 330. 070 Kč nižší než na rok 1933.

Soustava státních příjmů vlastní státní správy pro rok 1933 dávala tento obraz:

A. Příjmy soukromohospodářské:

Výnosy státních podniků*)............. 1. 452, 435. 310 Kč

B. Příjmy veřejnohospodářské:

a) daně a dávky................ 4. 273, 617. 000 Kč

b) cla.................... 795, 437. 000 Kč

c) kolky a právní poplatky............. 1. 254, 200. 000 Kč

d) ostatní správní příjmy**)............ 858, 480. 750 Kč

úhrn veřejnohospodářských příjmů... 7. 181, 734. 750 Kč. úhrn veškerých příjmů... 8. 634, 170. 060 Kč.

Soustava státních příjmů pro rok 1934:

A. Příjmy soukromohospodářské:

Výnosy státních podniků***)............. 1. 267, 698. 970 Kč

B. Příjmy veřejnohospodářské:

a) daně a dávky................ 3. 847, 084. 900 Kč

b) cla.................... 621, 838. 000 Kč

c) kolky a právní poplatky............. 1. 207, 400. 000 Kč

d) ostatní správní příjmy**)............ 687, 818. 120 Kč

úhrn veřejnohospodářských příjmů... 6. 364, 141. 020 Kč. Úhrn veškerých příjmů vlastní státní správy... 7. 631, 839. 990 Kč.

*) Včetně příspěvku pošt a železnic na ústřední správu. **) Včetně úroku z prodlení, exekučních poplatků a pokut kap. 20.

***) Včetně příspěvku pošt a železnic na ústřední správu a se zřetelem na nová úsporná opatření personální.

Poměr výdajů a příjmů.

Výdaje na rok 1934 rozpočtené částkou..........7. 630, 665. 720 Kč

jsou hrazeny rozpočtovými příjmy ve výši..........7. 631, 839. 990 Kč,

takže vyplývá přebytek................ 1, 174. 270 Kč.

Jest tudíž navržený státní rozpočet na rok 1934 v rovnováze. Této rovnováhy bylo dosaženo, jak již bylo poznamenáno vpředu, zejména značným snížením jak výdajů administrativních, tak i podnikových z důvodů úsporných a tím, že se bere již zřetel na nová úsporná personální opatření. Rovnováhy té jest dosaženo přes to, že také i do rozpočtu na rok 1934, podobně jako se stalo již v roce 1933, jsou zahrnuty veškeré výdaje, které bývaly dříve hrazeny mimo rozpočet. Pokud jde o státní příjmy, preliminují se tyto se zřetelem na nynější hospodářské poměry také o l miliardu níže.

II. Hospodářství státních podniků.

Výdaje státních podniků odhadují se na rok 1934, vezme-li se zřetel na nová úsporná opatření personální, okrouhle o 710 mil. Kč nižší než na rok 1933 (bez zřetele na úsporná opatření personální nižší okrouhle o 546 mil. Kč, poněvadž při úsporných opatřeních personálních počítá se na rok 1934 s úsporou 163, 600. 000 Kč); velmi podstatné snížení výdajů vykazují podniky: Tabáková režie, československá pošta, československé státní dráhy, Státní lesy a statky a Státní báňské a hutnické závody.

Příjmy státních podniků preliminují se na rok 1934 proti roku 1933 okrouhle o částku 973 mil. Kč nižší; pokles příjmů očekává se hlavně u podniků: Tabáková režie, československá pošta, československé státní dráhy, Státní báňské a hutnické závody a Vojenské lesní podniky.

Ježto pokles příjmů u státních podniků jest většinou ostřejší, nežli pokles výdajů, odhaduje se u státních podniků odvod státní pokladně níže než na rok 1933, a to přihlíží-li se k novým úsporným opatřením personálním okrouhle o 184 mil. Kč, bez zřetele k úsporným opatřením personálním okrouhle o 347 mil. Kč.

U podniku Tabákoyá režie jest odvod státní pokladně okrouhle o 92 mil. Kč nižší, ježto hospodářská krise projeví se patrně i v odbytu tabákových výrobků. U podniku Československé státní dráhy stoupající pokles přepravních příjmů, jejž nelze vyrovnati úměrným snížením výdajů, způsobuje proti roku 1933 značné zvýšení ztráty. Státní pokladna jest nucena přispěti na úhradu schodku částkou okrouhle 482 mil. Kč, ač podniku ponechává se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách a ač podnik ze svých vlastních prostředků (odpisové reservy) použije k částečné úhradě schodku částky okrouhle 337 mil. Kč.

1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Část zvláštní. Skupina I. Vlastni státní správa.

Kapitola I. President republiky a kancelář presidenta

republiky.

A.

Stavební úprava pražského hradu byla z důvodů úsporných omezena na zajišťovací práce ve starém hradě. Ve "sloupové síni" byla položena dlažba, a umístěny v ní architektonické kamenné předměty z doby románské a gotické. Jednotlivé budovy se po přesném zaměření postupně zakreslují do celkového plánu hradu za účelem podrobného grafického znázornění stavebního vývoje pražského hradu od doby románské.

V dolním Jelením příkopě bylo pokračováno v podchycování středověkých hradebních zdí v partii kolem Bílé věže, jejíž omítka byla současně opravena. V příštím roce omezí se zajišťovací práce na podezdívání těchto hradebních zdí v úseku od Bílé věže směrem západním. Ve starém paláci bude pokračováno v nezbytných konservačních pracech v přemyslovských arkádách a v úpravě Tereziánského přístavku pro účely archivní.

Stavební správa hradu odložila z důvodů úsporných úpravu "Míčovny" v Zámecké zahradě a úpravu traktu Matyášovy brány (slavnostní schodiště ku Španělskému sálu). Dům čp. 192/IV byl upraven pro úřadovny stavební správy pražského hradu.

Archeologický výzkum prováděl se jen v souvislosti se stavebními a zajišťovacími pracemi. Ve starém paláci bylo pokračováno ve zjišťování terénu v komoře pod t. zv. "palácovou síní"; tím byly získány další cenné poznatky o stavebním vývoji hradu. U černé věže zjištěna byla původní šířka a hloubka přikopu z XII. století. V archeologické laboratoři byl zpracován a konservován materiál získaný při archeologickém výzkumu v letech minulých. Zejména byly konservovány železné, bronzové a stříbrné předměty z X. století. Současně bylo pokračováno v konservování dřevěných staveb v archeologických vykopávkách pod III. hradním nádvořím a dřevěných zbytků valového opevnění z X. až XII. století.

B.

Státní statek Lány.

Příjem ze státního statku v Lánech preliminuje se na rok 1934 částkou...................... 2, 366. 400 Kč.

Na rok 1933 byl preliminován částkou.........______2, 130. 900 Kč.

Preliminuje se tedy v í c e o............. 235. 500 Kč.

Výdaje preliminují se na rok 1934 částkou........ 2, 230. 300 Kč,

na rok 1933 bylo preliminováno.............______2, 069. 700 Kč,

preliminuje se tudíž více o.............. 160. 600 Kč.

Činí tudíž rozpočtový přebytek............ 136. 100 Kč.

1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Nebyl-li dosud v posledních letech docílen v hospodářství polním příznivý výsledek, bylo to zaviněno značným poklesem cen hospodářských produktů a zejména tím, že výtěžek z provozu lihovaru připadal podniku "Státní lesy a statky". Od 1. ledna 1934 bude převzat lihovar do správy státního statku v Lánech. Současně bude zvýšen stav dojnic a tím se podstatně zvýší příjem za mléko. Lze tudíž v letech příštích očekávati prosperitu polního hospodářství.

2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Státní výdaje této kapitoly na rok 1934 preliminují se částkou 37, 268. 500 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1933............. 38, 252. 300 Kč

jsou menší o................... 983. 800 Kč,

poněvadž většina rozpočtových položek byla z důvodů úsporných snížena.

3. Předsednictvo ministerské rady. Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Při sestavení návrhu dílčího rozpočtu předsednictva ministerské rady na rok 1934 kap. 3. tit. 1. byl kromě ustanovení "Zásad pro sestavení rozpočtu na rok 1934" vydaných ministerstvem financí, směrodatným požadavek úsporné parlamentní komise, vyslovený při jednání o snížení rozpočtu na rok 1933, aby rozpočtový návrh na rok 1934 měl za podklad snížený rozpočet na r. 1933, jak jej stanovila ministerská rada.

Předsednictvo ministerské rady respektujíc tento požadavek značně snížilo návrh svého dílčího rozpočtu na rok 1934, pokud uvádí potřeby, které sloužily za podklad rozpočtu na rok 1933.

Než toto značné snížení potřebných nákladů v rámci dosavadní činnosti úřadu bylo vyváženo zvýšením nákladu nastalým odůvodněnou potřebou jednotné a systematické přípravy materiálu pro řešení různých hospodářských otázek. Dospělo se totiž k přesvědčení, jak to ostatně přichází k výrazu v zákoně o zrušení ministerstva pro zásobování lidu, že bude účelným, bude-li v předsednictvu ministerské rady sledován vývoj hospodářských poměrů a bude-li v důsledku toho v rámci jeho organisace zřízeno oddělení, které by poměrně rychle a objektivně s hlediska co nejvšeobecnějšího, zjišťovalo určité poměry v tom onom oboru hospodářského života nejen vnitřního, nýbrž i zahraničního a které by v organické spolupráci se státním úřadem statistickým opatřovalo podklad pro tvoření objektivního úsudku tvořícího základ pro legislativní nebo administrativní úpravu různých hospodářských otázek.

Aby byla zajištěna zdárná a očekávaná činnost tohoto oddělení jeví se nutným, aby bylo vybaveno jak po stránce osobní a to částečným převzetím odborných sil ministerstva pro zásobování lidu příp. i z jiných ústředních úřadů, tak i po stránce věcné zařazením položek sloužících k úhradě věcných nákladů vyplývajících ze zmíněné činnosti tohoto oddělení. Zvýšení rozpočtu tím nenastane, ježto na základě zmíněného zákona odpadne preliminování potřeb ministerstva pro zásobování lidu.

Pokud se týká ostatní činnosti presidia ministerské rady, upozorňuje se na důvodové zprávy připojené k vládním návrhům finančního zákona let předchozích, v nichž velmi zevrubně a obšírně jest vylíčena jeho příslušnost a činnost, která v podstatě pohybuje se na téže ustálené linii.

Zbývá ještě zmíniti se o nákladu spojeném s prováděním zákona čís. 286/24 o úsporných opatřeních ve veřejné správě jak uveden jest v § 5 tit. 1. kap. 3.

Vládním nařízením č. 125/1932 ve znění vl. nař. č. 188/1932 Sb. z. a n. byla při předsednictvu ministerské rady zřízena komise pro zhospodárnění veřejné správy jako poradní orgán vlády, úkolem jejím jest zkoumati, zda zařízení veřejné správy vyhovují po stránce organisace a působnosti požadavku účelného rozdělení jednotlivých úkolů veřejné správy na její nositele (stát. a veřejnoprávní korporace) a na jejich orgány a aby podala příslušné návrhy na vhodné soustředění úkolů veřejné správy v orgánech nejvhodnějších, zrušení zbytečných zařízení, reformu pracovní methody a zjednodušení a urychlení řízení.

Komise čítá 45 členů, 9 expertů a skládá se ze 6 výborů a to: užšího, administrativního, finančního, podnikového, školského a vojenského. Užší výbor pomocí kanceláře komise soustřeďuje a vede v evidenci práce komise a usměrňuje práce jednotlivých výborů, které projednají jak iniciativní návrhy, tak i náměty došlé komisi od jednotlivců nebo různých korporací, členové jednotlivých výborů pověření referáty pracují s experty a zástupci úřadů a připravují návrhy pro jednání výborové. Podle § 9. cit. vl. nař. vykonávají členové komise svou funkci jako čestnou, přísluší jim však náhrada hotových výloh. Touto náhradou rozumí se výlohy cestovní a stravní z titulu účasti na schůzích pracovních výborů. Rovněž dlužno počítati s úhradou nákladů kanceláře, která vede písemnou agendu komise a všech výborů, zprostředkuje úřední styk komise s úřady a jednotlivými členy komise a obstarává službu manipulační a evidenční, jakož i potřebný materiál a pomůcky pro jednání ve výborech.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady sleduje veškerý tisk vnitřní i zahraniční, informuje vládu, státní úřady a význačné činitele domácí i zahraniční o tiskových

3. Předsednictvo ministerské rady.

věcech. Obstarává styk státních úřadů s denním a krajinským tiskem. Vydává denně francouzský bulletin pro zastupitelské úřady cizích států, pro cizí vlády a peněžní ústavy. Mimo to vydává dvakrát týdně Korespondenci pro krajinský tisk a Slovenskou korespondenci pro domácí a americké listy slovenské.

Umístěním Tiskového odboru předsednictva ministerské rady, archivu a knihovny předsednictva ministerské rady v budově ČTK, jest umožněna těsná spolupráce s československou tiskovou kanceláří a soustředěna veškerá zpravodajská služba vnitřní i zahraniční.

Tiskovému odboru předsednictva ministerské rady podléhají státní podniky tiskové: "Státní tiskárny", "úřední noviny v Praze a Bratislavě" a "československá tisková kancelář".

Státní úřad statistický.

Podrobnosti pracovního plánu se z úsporných důvodů zde neotiskují, ježto jsou veřejnosti přístupny ve Statistickém Obzoru roč. 1933, seš. 3. /4., str. 291. Taktéž zpráva o činnosti úřadu za rok 1932 je podrobně vytištěna ve zmíněném časopise v ročníku 1933, seš. 3. /4., str. 268.

úvěry na zpracování sčítání lidu a sčítání zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů zařaděny podle plánu, rozvrženého na šest let, jak bylo v důvodových zprávách k rozpočtu nar. 1932 a 1933 blíže uvedeno.

Z úsporných důvodů omezen byl pracovní plán hlavně u statistiky chudinství a veřejných financí. U této materie bude zpracována za rok 1932 pouze daň důchodová a zvláštní daň výdělková.

4. Ministerstvo zahraničních věd.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V roce 1933 pokračovalo ministerstvo zahraničních věcí ve své dosavadní činnosti, udržovalo a prohlubovalo styky politické, právní, obchodní a administrativní s cizími státy a staralo se o to, aby mezinárodní postavení republiky československé se upevnilo a aby zájmy a potřeby státu byly obhájeny na poli mezinárodním ve všech případech a za všech okolností.

Mezinárodní smlouvy byly sjednány a publikovány tyto:

úmluva mezi republikou československou, Rakouskem a Polskem o dětské spořitelně zřízenců a stálých dělníků severní dráhy (č. 43 Sb. z. a n. ). Dohoda mezi republikou československou a říší Německou o výměně zpráv při vypuknutí nakažlivých nemocí v pohraničním území obou států (č. 63 Sb. z. a n. ). úmluva mezi republikou Československou a republikou Tureckou o vzájemných stycích v soudních věcech občanských a obchodních (č. 75 Sb. z. a n. ). Smlouva mezi republikou československou a Tureckem o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních (č. 76 Sb. z. a n. ). Dohoda mezi republikou Československou a Maďarskem o dočasném vydávání zločinců (Věstník ministerstva spravedlnosti květen 1933, str. 71. Sdělení č. 49). Úprava mezi republikou Československou a Rumunskem o vzájemném přejímání vypověděných státních příslušníků (Věstník ministerstva vnitra, květen 1933. řad. č. oběž. č. 41). Smlouva mezi republikou československou a královstvím Nizozemským o dědičném pachtu kaple v Naardenu s hrobem J. A. Komenského (text smlouvy z 25. února 1933 jest uložen v archivu ministerstva zahraničních věcí).

Připravují se, nebo projednávají se smlouvy s těmito státy: s Argentinou smlouva naturalisační, úmluva o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních a úmluva o výměně statistických dat; s Belgií úmluva o vzájemném uznání a

0 vykonatelnosti exekučních titulů a úmluva o zamezení dvojího zdanění; s Brasi-

1ií úmluva o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních; s Francií úmluva o vykonatelnosti exekučních titulů a úmluva o usazování; s Bulharskem úmluva o vyrovnání starokorunových pohledávek; s Jugoslávií smlouva o zamezení dvojího zdanění v oboru daní přímých, dohoda o výměně matrik a smlouva o právní pomoci ve věcech daňových; s Japonskem úmluva o vzájemné právní pomoci; s Lotyšskem úmluva o ochraně práva autorského a úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních; s Maďarskem úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, úmluva o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, úmluva extradiční a úmluva o úpravě různých finančních otázek; s Nizozemskem úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a úmluva o vzájemném uznání a vykonatelnosti exekučních titulů; s Německem smlouva o poručenství a opatrovnictví a revise extradiční smlouvy; s Rakouskem úmluva o usnadnění vypátrání a zatýkání uprchlých zločinců a pátrání po osobách nezvěstných; s Rumunskem úmluva o zamezení dvojího zdanění v oboru dědického práva, úmluva o administrativní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových, úmluva o zamezení dvojího zdanění u přímých daní a úmluva o výměně zpráv o nakažlivých nemocech; se Španělskem úmluva o výměně antropometrických a daktyloskopických karet a se Švýcarskem úmluva o usazování.

Po provedení pozemkové reformy na slovenských církevních statcích bylo přikročeno k vypracování návrhu na rozdělení slovenských církevních statků mezi jednotlivé církevní jednotky a ke studiím pro definitivní návrhy na provedení modu vivendi. Nežli návrhy budou podány a jednání s Vatikánem znovu zahájeno, jest třeba vyčkati ještě dokončení jednání o dohodu o provedení lesní reformy na statcích vratislavských. Mimo otázku provádění modu vivendi počítá se též s jednáním o konečnou úpravu některých dosud nevyřešených otázek církevně politických.

V oboru smírčích a rozhodčích úmluv pokračovalo se v jednání o smírčí a rozhodčí smlouvu s Lotyšskem, vyměnily se názory s vládami brasilskou, argentinskou a uruguayskou o možnosti sjednati smírčí a rozhodčí smlouvy, výměnou ratifikací uvedena v činnost smírci a rozhodčí smlouva s Tureckem, obnoveny resp. doplněny Stálé smírčí komise s Polskem, Německem, Spojenými státy americkými a se švédskem, sledován vývoj bilaterálních

4. Ministerstvo zahraničních věd.

smírčích a rozhodčích úprav mezi třetími státy a mimo to podány posudky o otázkách smírčího a rozhodčího řízení v těchto konkrétních případech: pohledávky čs. příslušníků v Jugoslávii, sporné nároky Thuna-Hohensteina a Černínské galerie. V oboru provádění finančních a hospodářských článků mírových smluv vyvolaly výsledky lausanneské reparační konference z června a července 1932 řadu opatření, z nichž dlužno uvésti zejména jednání o dalším prodloužení moratoria na německé reparace a přípravu na konferenci o východních reparacích, jejíž úkolem jest odstraniti definitivně zbývající sporné otázky mezi státy malodohodovými a Maďarskem, jež nebyly uspokojivě vyrovnány pařížskými dohodami z r. 1930. Přípravě příští likvidace těchto sporných otázek bylo věnováno i jednání se správními výbory Fondů A. a B., jež byly zřízeny zmíněnými pařížskými dohodami. Spory projednávané před československo-maďarským smíšeným rozhodčím soudem, z nichž jest uvésti zejména spor budapešťské university proti republice československé o vydání dvou velkostatků universitního fondu na Slovensku, vyžádaly si řadu zásahů. Bylo pokračováno v jednáních za účelem zjednání předpokladů pro zrušení československo-německého smíšeného rozhodčího soudu, jehož činnost byla již předběžně zastavena. Zvláštního studia vyžádala si otázka splatnosti dlužných částek amerického dluhu k 15. prosinci 1932 a k 15. červnu 1933. Pro vyjednávání o novou úpravu tohoto dluhu byl sebrán rozsáhlý materiál a vykonány potřebné přípravy.

V oboru smluv hraničních bylo u hraničního statutu s Polskem provedeno ústavní projednání a ratifikace a předloženy k ústavnímu schválení tyto úmluvy s Polskem: úmluva o cestě Pěninské, úmluva o lázních žiegiestově a úmluva o voroplavbě, jednáno o novelisaci úmluvy turistické a jízdě autobusů a o ustavení komise pro zřízení tatranské reservace. S Rumunskem bylo jednáno o úpravě pozemkového vlastnictví v pohraničním pásmu, o úpravě otázky majetku urbariálního a o textu nové úmluvy o pohraničním styku. S Německem se jedná o celkovém hraničním statutu. Vyjednává se s Rakouskem a Maďarskem o uzavření zvláštních úmluv o provozování a ochraně rybolovu v hraničních tocích. V roce 1934 bude se pokračovati v doplňování sítě československých bilaterálních úmluv

o smírčím a rozhodčím řízení. Zejména bude sledována i nadále otázka přístupu Československa k fakultativní doložce o pravomoci Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti a k Obecnému aktu o pokojném vyřizování mezinárodních sporů. Postupně budou doplněny resp. obnovovány Stálé smírčí komise. Očekává se, že bude svolána konference pro východní reparace, na níž bude československé delegaci vyvinouti značné úsilí k uspokojivému konečnému odstranění sporných otázek mezi republikou československou a Maďarskem, jmenovitě v souvislosti s činností a rozsudky smíšeného rozhodčího soudu československomaďarského. Také sjednání nové úpravy dluhové s Amerikou bude z význačných úkolů příštího období, do něhož lze také počítati sjednání úmluvy s Německem o zrušení československo-německéno smíšeného rozhodčího soudu. V oboru smluv hraničních bude sjednán hraniční statut s Německem a pravděpodobně budou provedeny výměny ratifikací statutů s Polskem a Německem, dále bude sjednána úmluva o úpravě pozemkového vlastnictví v pohraničním pásmu a úmluva o pohraničním styku s Rumunskem a uzavřena nová úmluva o turistickém styku s Polskem, jakož i úmluvy o rybolovu s Rakouskem a Maďarskem.

Ministerstvo zahraničních věcí sledovalo v roce 1933 činnost Společnosti Národů, Mezinárodního úřadu práce, Stálého Dvora Mezinárodní spravedlnosti a připravovalo spolupráci Československa v těchto institucích. Ze zvláštních úkolů dlužno jmenovati: zasedání Rady, jejímž členem se československo stalo na tři léta od podzimu 1932, dále konferenci o omezení a snížení zbrojení, přípravu Světové měnové a hospodářské konference, XVII. Mezinárodní konference práce a konečně zasedání komise pro ochranu mládeže a Generální rady Pomocné unie. Dále byla sledována činnost stálých orgánů Společnosti Národů, Rady a Shromáždění, které konalo též mimořádné zasedání ve věci sporu čínsko-japonského, jakož

i ostatních útvarů Společnosti Národů: organisace pro dopravu a transit, komitétu hospodářského, komitétu finančního, opiové poradní komise, organisace zdravotnické, organisace pro duševní spolupráci atd.

Konečně bylo před Stálým dvorem Mezinárodní spravedlnosti projednáváno odvolání československé vlády z rozsudku maďarsko-československého smíšeného rozhodčího soudu. V roce 1934 počítá se s pracemi buď odzbroj ovací konference nebo kontrolního orgánu, s jehož vznikem odzbrojovací konference počítá, dále s normální činností Rady a Shro-