Státní příspěvek. § 41.

Stát poskytuje k zákonnému důchodu příspěvek, který činí ročně

Kč

u důchodu invalidního a starobního l 000. 11 důchodu vdovského a vdoveckého 500. u důchodu jednostranného sirotka 200. u důchodu oboustranného sirotka 400. -

Úhrn státních příspěvků k důchodům sirotčím nesmí převyšovati 1. 000 Kč ročně.

Ke zvýšeným důchodům a odbytnému se neposkytuje státního příspěvku.

Statní příspěvek se neposkytuje důchodci, jehož příjem, bez důchodů podle zákonů sociálně pojišťovacích, přesahoval v uplynulém roce částku, prostou dané z příjmu.

Má-li osoba, oprávněná k důchodu podle tohoto zákona nárok též na požitky podle zákona o válečných poškozencích neb na jiné požitky odpočivné a zaopatřovací podle veřejnoprávních předpisů z pokladen veřejnoprávních, vyplácí se státní příspěvek pouze potud, pokud převyšuje tyto požitky.

Státní příspěvek vyplácí pojišťovna současné s důchodem v měsíčních stejných lhůtách Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí upraví způsob vyučtování státního příspěvku.

Věcná plněni místo peněžitých.

§ 42.

Na místě důchodu může býti důchodcům s jejich souhlasem poskytnuto bezplatné zaopatřeni v útulcích pro invalidy neb osoby staré, sirotčincích nebo v podobných ústavech; notoričtí pijáci mohou býti i proti své vůli umístěni v ústavu pro ně vhodném.

Konkurence s jinými požitky

§ 43.

Požívá-li osoba, oprávněná k důchodu podle tohoto zákona, důchodu podle prav

nich předpisů o úrazovém pojištění dělníků, o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, o pojištění u báňských bratrských pokladen neb o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, nebo nabude-li takového důchodu, může vyžadovati jen potud výplatu státního příspěvku a důchodu

a) invalidního neb starobního, pokud invalidní (starobní) důchod a státní příspěvek s důchodem, vyměřeným podle uvedených právních předpisů, nepřevyšuje středního výdělku jejího v době dvou let před nápadem důchodu invalidního (starobního); převyšuje-li tento důchod sám o sobě tuto částku, je z něho vyplatiti pouze část, o niž je vyšší, nežli důchod konkurující;

b) vdovského (vdoveckého) a sirotčího, pokud tento převyšuje příslušný důchod podle uvedených právních předpisů.

Důchod podle tohoto zákona a státní příspěvek snižují se v takových případech o částky, které jsou v témže poměru jako důchod a státní příspěvek.

§ 44.

Požívá-li vdova (vdovec) důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona, nebo, nabude-li ho, může vyžadovati výplatu důchodu vdovského (vdoveckého), jen pokud tento je vyšší onoho.

Pojištění jiných dávek než povinných. § 45

Pojišťovna jest povinna pojistiti na zákonné dávky pomáhající členy rodiny, pokud nepodléhají pojistné povinnosti podle jiných sociálních zákonů za pojistné zvlášť stanovené. Toto pojištění provádí pojišťovna ve zvláštním oddělení s odděleným účtováním a hospodařením.

Pojistné pro toto pojištění možno odváděti jako běžné příspěvky nebo vklady jednou pro vždy nebo oběma způsoby.

Běžné příspěvky jsou splatné měsíčně. Zachování nároků z pojištění. § 46.

Nároky, získané uplynutím aspoň čekací doby, mohou se uchovati ve výši, která

odpovídá převodní částce placením uznávacího poplatku Kč 10. - ročně.

Tento uznávací poplatek je splatný předem na počátku každého roku. Toto zachování zaniká, zůstane-li pojištěnec po vyzvání dlužen 3 měsíce.

§ 47.

Dávky z pojištění podle tohoto zákona napadají také, nastal-li pojistný případ v době jednoho roku ode dne, kdy pojištěnec přestal býti pojištěn, nevznikla-li v této době povinnost vydati převodní částku.

§ 48.

Vstoupí-li pojištěnec do pojištění dříve, nežli vznikla povinnost vydati převodní částku, započte se doba dřívějšího pojištění, přestal-li po prvé býti pojištěn proto, ze dostával důchod invalidní nebo trvalo-li přerušeni nejvýše 10 let ode dne zániku pojištění.

Byla-li doba ta kratší 5 let, stane se tak bezpodmínečné; byla-li delší, stane se tak jen tenkráte, získá-li pojištěnec v pojištění aspoň 12 měsíců.

Způsob a doba výplaty dávek. § 49.

Důchody vyplácejí se v měsíčních obdobích napřed v částkách zarovnaných na celé desetihaléře.

Kdy dávky nebudou vypláceny. § 50.

Důchody nebudou vypláceny, pokud oprávněný odpykává trest na svobodě, trvající déle než l měsíc, nebo je v donucovací pracovně nebo v jiném ústavě, jejž vláda určí nařízením.

V takovém případě přechází důchod na oprávněné příslušníky rodinné. Je-li takových oprávněných osob více, mají přednost manželka a děti před předky, tito pak před ostatními příslušníky rodiny. Mezi osoby téže skupiny se rozdělí důchod stejným způsobem.

§ 51.

Za příslušníky rodinné se pokládají osoby, které žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány vý-

živou na jeho výdělek a nemají nároku na pojistnou dávku z vlastního pojištění:

a) manželka (manžel),

b) děti manželské i nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci do dokonaného 17. roku,

c) starší děti, vnuci, dále sourozenci, rodiče, děd a bába, tchán a tchýně, kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti aspoň 6 měsíců, nežli nastal pojistný případ.

Požadavku společné domácnosti není na újmu, když manželka (manžel] nebo děti žijí odděleně k vůli výchově dětí, z důvodů bytové tísně, zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a podobných důvodů, nesouvisejících s jejich osobními vztahy.

Změna dávky. § 52.

Změní-li se poměry, rozhodné pro vyměření dávky, změní se i důchod ode dne kdy pojišťovna zvěděla o změně. Vrácení přijatých důchodů může týti požadováno, jen když pojištěnec neb důchodce přivodil přiznání dávky tvrzením nepravdivým neb zatajením skutečnosti, že požívá jiného důchodu nebo bylo-li soudné zjištěno, že vyloudil dávku trestným způsobem.

Promlčení nároku. § 53.

Právo na přiznání důchodu promlčuje se v 5 letech ode dne, kdy nastal pojistný případ.

Uplatňování nároku. § 54.

Nárok na uplatňování důchodu může přihlásiti pouze oprávněná osoba neb její zákonný zástupce. Nezletilec dosáhnuvší 17. roku muže jej uplatňovati sám; za zákonného zástupce nezletilců mohou uplatňovati nároky také organisace pro péči o mládež.

Uplatněný nárok přechází na dědice oprávněné osoby.

§ 55.

Manželka důchodcova, opatrovník jeho děti, zákonný orgán pro péči o mládež ne-

bo obec bydliště důchodcova může navrhnouti u okresního soudu důchodcova bydliště, aby tento určil osobu nebo korporaci, jíž má býti důchod vyplácen, je-li zřejmo, že vyplácením důchodu důchodci by nebylo dosaženo účelu, jemuž důchod slouží, nebo že by byly poškozovány zájmy rodinných příslušníků. Soud rozhodne usnesením po provedeném řízeni nesporném podle předpisů o ustanovení opatrovníka.

Vyhoví-li návrhu, je určená osoba nebo korporace povinna použíti důchodu ve prospěch důchodce a jeho rodiny. Důchod ji vyplácený je majetkem důchodce, ji svěřeným.

Neplatná ujednáni o nároku. § 56.

Postup, zastavení a zabavení nároků jsou nepřípustný a nemají právního účinku.

Může se tak státi jen do polovice dávky k úhradě nároků osob, které proti oprávněnému mají zákonný nárok na poskytnuti výživy.

Rovněž jsou neplatná ujednání, která by omezovala nebo vylučovala platnost tohoto zákona v neprospěch pojištěnců neb jejich příslušníků.

Léčebná péče. § 57.

Pojišťovna musí zavésti léčeni, aby vydělečnost důchodcova byla obnovena a aby byla odvrácena neb odsunuta invalidita, jež může vzniknouti z onemocněni pojištěnce, jeho manželky neb vdovy.

K tomuto účelu může pojišťovna

a) dáti osoby do nemocnice, sanatoria nebo jiného vhodného místa, jakož i do ústavu pro rekonvalescenty,

b) nemocného po skončeném léčení dáti vycvičiti neb přecvičiti v zaměstnání,

c) k odevzdání do nemocnice jest třeba svolení nemocného. Nezletily nemocný, starší 17 let, může dáti svoleni sam; za mladší děti uděluje je přednosta domácnosti.

Svolení není však třeba

a) nežije-li nemocný ve společné domácnosti se členy rodiny,

b) Vyžaduje-li nemoc ošetření a péče, jež v domácnosti nemohou býti poskytnuty,

c) vyžaduje-li toho druh nemoci, zvláště jde-li o nemoc nakažlivou,

d) jde-li o přestupek proti předpisům, vydaným o chováni se nemocných a dozoru nad nimi, nebo proti příkazu ošetřujícího lékaře,

e) vyžaduje-li stav nebo jednáni nemocného stálého pozorování.

Neuposlechne-li nemocný příkazu pojišťovny, aby se odebral do nemocnice nebo přeruší-li předčasné léčení, může mu odepříti důchod nebo snížiti jej na polovic, má-li příslušníky rodinné; na tyto následky je nutno pojištěnce upozorniti.

Část čtvrtá.

O pojistném a peněžním hospodaření pojišťovny.

Oddíl první. O pojistném.

Pojistné a jeho výše. §58.

Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek kromě státního příspěvku, k úhradě správních nákladů pojišťovny a ke tvoření záložních a jiných fondů, potřebných k provádění tohoto zákona, opatří se pojistným.

Dávky je uhraditi podle zásad pojistné matematiky středním pojistným, které se vypočtou pro celek pojištěnců tak, aby hodnota budoucích příjmů se stala se jměním ústavu základem a stačila k úhradě všech budoucích výdajů na dávky, na náklady léčebné péče, na správní a jiné výdaje, přípustné dle tohoto zákona. Pro jiné účely nesmí býti pojistné vybíráno, ani ho nesmí býti používáno.

Pojistné činí měsíčné ve třídě:
I. )	pro nemocenské pojištění:
ve	třídě I ..............	Kč 17. 50
IV. II. )	II .............	Kč 26. 25
	III ........	... Kč 35. -
	až VI ............	Kč 62. 50
	pro invalidní a starobní pojištěni:
ve	třídě 1 .........	Kč 20. -
	II ...............	.. Kč 37. -
	III ................	. Kč 61. 50
	IV .............	. Kč 79. 30
	v	.. Kč 116. -
	VI ...............	. Kč 158. -

Za osobní auta, požívá-li je pojištěnec pro sebe, ať je řídí sám neb cizí osoba, činí příplatek na úrazové nebezpečí měsíčně Kč 3. -.

Výše pojistného může býti měněna pouze zákonem na základě statistického zkoušení finanční rovnováhy pojišťovny. Kdyby se objevil schodek v důsledku předepsaného pojistného, hradí se z výnosu všeobecné daně výdělkové.

Jak se platí pojistné. § 59.

Pojistné je platiti po dobu, po kterou trvá činnost, podrobená pojištěni a kdy pojištěnec nebyl odhlášen, ačkoli byla přerušena činnost zakládající pojistnou povinnost. Pojistné se pak neplatí, nastal-li pojištěnci pojistný případ.

Pojištěnec je povinen zaplatiti pojistné vždy prvního každého měsíce napřed. Vznikla-li pojistná povinnost během měsíce, je pojistné zaplatiti za celý měsíc, jakmile se pojištěnec přihlásil k pojištěni.

Záruky za pojistné § 60.

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost ručí za pojistné svých veřejných, pokud se týče osobné ručících společníků; společnost s ručením obmezeným za pojistné svých jednatelů.

§ 61

Manželka (manžel) bydlící s pojištěncem ve společné domácnosti ručí společně

a nedílně za pojistné, jež je splatným v době společné domácnosti.

§62.

Kdo nabyl závodu, ručí za pojistné, jež měl platili předchůdce, za dobu nejvýše 18 měsíců ode dne nabytí zpět počítáno, a to penízem, jenž mu k tomu dni byl pojišťovnou vykázán. Je-li nabyvatelů více, ručí společně a nedílně. Nabyl-li někdo pouze části záruk, ručí za poměrnou část dlužného pojistného.

Ručení podle práva občanského není tímto ustanovením dotčeno.

§ 63.

Nedobytné pojistné uhradí se přirážkou k všeobecné dani výdělkové.

§ 64.

Pojistné i s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků dani a dávek veřejných v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím.

Zúrokování pojistného. §65.

Dlužné pojistné zúročí se 5% za rok. Neprávem přijaté pojistné vrátí pojišťovna se 4% úrokem.

Vymáhání pojistného. §66.

Pojistné i s úroky vymáhá se soudní exekucí na základě výkazu o nedoplatku pojistného.

Promlčení pojistného. § 67.

Právo pojišťovny vymáhati pojistné promlčuje se v 6 letech ode dne splatnosti. Podal-li pojištěnec vědomě nesprávné oznámení, nebo nepodal-li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, promlčuje se nárok pojišťovny na vyměření pojistného v deseti letech.

§68.

Promlčení se přerušuje činem, jenž má za účel vymáhati pojistné, dověděla-li se

o tomto činu povinná osoba; mimo to pak se přerušuje, případně staví podle ustanoveni konkursního a vyrovnávacího řádu.

Oddíl druhý.

O hospodářství pojišťovny.

Uložení jmění. § 69.

Jmění pojišťovny může býti použito pouze k účelům v tomto zákoně předepsaným a připuštěným.

Jmění smí býti ukládáno:

a) v tuzemských cenných papírech, v nichž mohou býti ukládány pouze sirotčí peníze, nebo v zápůjčkách na takové papíry;

b) v investičních zápůjčkách státu, zemím, okresům a obcím nebo v zápůjčkách jimi zaručených;

c) v tuzemských hypotečních zápůjčkách, požívajících sirotčí jistoty;

d) v tuzemských peněžních ústavech, za jejichž veškeré závazky ručí stát, země, okresy nebo obce;

e) v investičních zápůjčkách veřejnoprávním korporacím, které jsou oprávněny ukládati dávky.

f) v zápůjčkách pojištěncům na takové dodavky a výkony, za které přebírá záruku stát, země, okresy neb obce nebo jiná veřejnoprávní korporace a které se zaplatí při dokončení dotyčných prací.

Z volného jmění musí býti uloženo aspoň 20% ve státních papírech a 10% v jiných, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Peníze, které nutno míti pohotově pro běžná vydání, musí býti uloženy u důvěryhodných peněžních ústavů, zejména u peněžních a záloženských ústředí živnostensko-obchodnických.

§ 70.

Pojišťovna může uložiti nejvýše jednu třetinu volného jmění v tuzemských nemo-

vitostech, poskytujících výnos, nejsou-li zatíženy nad jednu třetinu tržní ceny a v hypotečních zápůjčkách.

Při ukládání volného jmění je nutno vzíti zřetel na jednotlivé země v poměru placeného pojistného za poslední rok.

§ 71.

Ministr sociální péče může povolili, aby nejvýše jedna čtvrtina volného jmění byla uložena jiným způsobem, zejména k podpoře stavebního ruchu a vybudování sociálních zařízení, věnovaných výlučné k podpoře pojištěnců.

§ 72.

Část volného jmění pojišťovny může se schválením ministra sociální péče v souhlase s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy býti uvolněna na opatření, směřující k odvrácení předčasné invalidity pojištěnců a rodinných příslušníků, k potírání chorob nebo k povznesení zdravotního stavu pojištěnců a rodinných příslušníků.

§ 73.

Jmění pojišťovny musí býti ukládáno lak, aby střední výnos odpovídal úrokové míre, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona.

Část p á t á.

O řízení a soudnictví pojišťovacím.

Ohlašování nárokův. § 74.

Nároky na pojistné dávky je přihlásiti u pojišťovny, která provede potřebné šetření a předloží žádost se svým dobrozdáním a doklady představenstvu.

Výměry. § 75.

Opatření a rozhodnutí pojišťovny určená zajemníkům je jim doručiti písemně výměrem.

Na doručování výměrů je užíti obdobně předpisů o doručování v civilním řízeni soudním. Jde-li o výměry, kterými je rozhodováno o nárocích na pojistné dávky nebo o pojistné povinnosti, jest užiti obdobně předpisů o doručování žalob

Výměr obsahujž také poučení o opravných prostředcích. Nesprávné poučeni nemůže být straně na újmu. Nebylo-li straně dáno poučení vůbec a výměru nebylo odporováno do 6 měsíců ode dne doručeni, stává se vyměř pravoplatným

§ 76

Přiznala-li pojišťovna dávku pojistnou, je ve výměru uvésti výší a vypočet dávky a dobu, od kdy dávka byla přiznaná Zamítla-li pojišťovna nárok na dávky, byť i jen z časti, je rozhodnutí ve výměru ódů vodniti

§77

Vyměř, kterým byl přiznán, odňal nebo změněn důchod, je doručiti také korporaci povinné k chudinskému zaopatření.

Opravné prostředky a lhůty. § 78.

Proti výměrů pojišťovny je podati žalobu v případech § 82 anebo si do něho stěžovati v případech § 93.

§ 79.

Žalobní nárok, jejž je uplatňovali u soudu, zaniká, nebyla-li žaloba podaná do 60 dnu ode dne doručení výměru, popř. ode dne, kdy strana zvěděla o vzniku nároku, ten den v to nepočítajíc

§ 80.

Lhulu je považovati zachovanu, bylo-li v ní podání prokazatelně odevzdáno poště neb telegrafu. Neobsahuje-li však podaní telegrafické všech náležitosti pro lo které podání vyžadovaných, dlužno je doplniti do 3 dnů řádným podáním písemným; nestane-li se tak, nepovažuje se lhůta za zachovánu.

§ 81.

Navrácení v předešlý stav podle obdoby civilního řádu soudního je pripustno, po-

kud zákon se zmeškáním lhůty nespojuje jako následek ztrátu práva.

Rozhodování soudů.

§ 82. O žalobách

1. ) podaných proti výměru pojišťovny, jímž byl zcela nebo z části zamítnul nárok na dávku, nebo jímž dávka byla nesprávně vyměřena, snížena neb odňala;

2. ) na náhradu;

a) mezí pojišťovnou a těmi, kteří poskytli pojištěnci nebo jeho pozůstalým zaopatřeni chudinské;

b) mezi pojišťovnou a nositeli pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, pojištění u báňských bratrských pokladen, pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáři a územními svazky a korporacemi, jejichž zaměstnanci jsou vyloučeni z. povinného pojištění invalidního a starobního;

3. ) mezi zaměstnavateli podle § 96, rozhoduje předseda pojišťovacího soudu nebo jeho náměstek, příslušného podle posledního bydliště pojištěncova.

Je-li rozhodnutí o nárocích závislo na otázce, zdali určitá osoba byla podrobena pojistné povinnosti, je pojišťovací soud vázán rozhodnutím správních úřadů o této otázce.

§ 83.

Žalobu je možno podati u pojišťovacího soudu písemně ve dvou vyhotoveních neb ústně. V tomto případě je o žalobě učinili zápis a vydati straně potvrzení.

§ 84.

Na řízení u pojišťovacího soudu je užilí obdobně ustanovení civilního řádu soudního o řízení u okresních soudů mimo ustanovení o řízení ve věcech nepatrných. Jednali a rozhodovati lze i za nepřítomnosti řádně obeslaných stran; rozsudku pro zmeškání nelze vynésti.

V řízení před pojišťovacími soudy lze se dáti zastupovali každou svéprávnou osobou, která je schopna před soudem jednati.

O námitkách, že věc vůbec nepatří před pojišťovací soudy, že pojišťovací soud je

nepříslušný, že o téže věci bylo již pravoplatně rozhodnuto nebo zahájen spor, pojišťovací soud rozhodne usnesením, jemuž mohou strany odporovati stížnosti. Byla-li námitka odmítnuta, budiž ihned jednáno ve věci hlavní a rozhodnuti o námitce odňato do konečného rozsudku Rozhodnuti takovému lze pak odporovati toliko ve spojení s odvoláním proti rozhodnutí ve věci hlavní. O všech jiných námitkách budiž jednáno a rozhodnulo současně s věci hlavni.

Opravné prostředky. § 85.

Rozsudkem pojišťovacího soudu lze od pórovati odvoláním, bylo-li řízeni před pojišťovacím soudem vadné nebo rozsudek nezákonný. Usnesením a výroku rozsudku o útratách, nebere-li se v odpor zároveň rozhodnutí ve věci hlavni, lze odporovati stížnosti.

Odvolání je podati dvojmo u pojisťovacího soudu do 60 dnů ode dne, kdy rozsudek byl doručen, podáním, které musí býti podáno advokátem neb úředníkem nositele pojištění.

Předseda pojisťovacího soudu odmítne odvolaní, bylo-li podáno opožděně nebo osobou k tomu neoprávněnou

Shledá-li předseda, že odvolání je formálně vadné, odstraní sam vady, je-li to možno, nebo vyzve k jich odstranění stranu, stanově k tomu krátkou neprodlužitelnou lhůtu s tím, že bude se míti za to, že strana upouští od odvolání, nebude-li v dané lhůtě vada odstraněna Byla-li v dané lhůtě vada odstraněna, přihlíží se k odvolání tak, jakoby bylo podáno v den, kdy došlo po prvé.

Proti rozhodnutím předsedovým, má strana právo stížnosti k vrchnímu pojišťovacímu soudu; stížnost je podati u předsedy pojišťovacího soudu v neprodlužitelné lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo doručeno usnesení, písemně ve dvou vyhotoveních neb ústně. V tomto případě je o stížnosti učiniti zápis a vydati straně potvrzení.

Předseda pojišťovacího soudu doručí jedno vyhotovení odvolání správně podaného druhé sporné straně a poučí ji, že muže podati písemně odpověď v 15 dnech ode dne, kdy jí bylo odvolání doručeno.

Jakmile odpověď došla nebo odpověď marně uplynula, předloží předseda pojišťovacího soudu spisy vrchnímu pojišťovacímu soudu.

V jednáních před pojišťovacím soudem nesmí býti vznesen ani nový nárok, ani nová námitka, vyjma nároků na náhradu nákladů odvolacího řízení. Nové skutečnosti uváděti a nové průvody nabízeti lze před odvolacím soudem jen, když strana beze svého zavinění nemohla je uplatniti před soudem pojišťovacím.

§ 86.

O odvoláních a stížnostech do rozhodnuti pojišťovacího soudu rozhoduje vrchní pojišťovací soud v senátě tříčlenném, složeném ze soudců z povoláni.

§ 87.

Vrchní pojišťovací soud rozhoduje o odvolání zpravidla v zasedáni neveřejném na základě spisů. Toliko v případech, kde pokládá předseda vrchního pojišťovacího soudu za nutno, aby jednání bylo doplněno, nařídí ústní jednáni.

K ústnímu jednáni obešle předseda strany a zařídí vše potřebné, aby řízeni pokud možno při jednom roku bylo skončeno. Strany musí býti při ústním jednání zastoupeny osobami znalými práv. Nedos-tavi-li se k ústnímu jednání obě strany nebo některá z nich, budiž jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti.

Bylo-li provedení potřebných důkazu před vrchním pojišťovacím soudem spojeno s velmi značnými potížemi nebo nepoměrnými náklady, může vrchní pojišťovací soud dožádati za jejich provedeni okresní soud, v jehož obvodě je důkaz provésti.

§ 88.

O odvolání rozhodne vrchní pojišťovací soud zpravidla rozsudkem. Bylo-li konáno ústní jednání, budiž rozsudek prohlášen ústně; stranám doručí se rozsudek vedle toho písemně.

Trpí-li však řízení před soudem pojišťovacím takovými vadami, že není přezkoumání rozsudku na základě spisů možné, ani kdyby řízení bylo před vrchním pojišťovacím soudem doplněno, zruší vrchní pojišťovací soud rozsudek soudu pojišťova-