Hlava 2. Práva a povinnosti ze smlouvy.

Prémie, splatnost, doplacení.

§ 23.

(1) Pojistník jest povinen zapravovati ujednanou prémii.

(2) Není-li ve smlouvě ustanoveno jinak, budiž první nebo jediná prémie zaplacena ihned po ujednání smlouvy, každá následná prémie prvního dne pojistného období.

(3) Platiti první nebo jedinou prémii jest pojistník zavázán toliko tehdy, když mu byla doručena pojistka, ledaže vyhotovení pojistky bylo vyloučeno.

(4) Za pojistné období podle tohoto zákona pokládá se doba jednoho roku, není-li prémie vyměřena podle kratších období.

(5) Snížil-li pojistitel prémii vzhledem k ujednané smluvní době a zruší-li se předčasně smlouva, může žádati, aby byla doplacena částka, o kterou by prémie byla bývala výše vyměřena, kdyby smlouva byla ujednána toliko na dobu, po kterou skutečně trvala. Vypoví-li se pojistná smlouva podle § 61, nelze se domáhati tohoto doplatku.

(6) Prémiemi podle tohoto zákona jsou též příspěvky, jež se platí při ústavech vzájemně pojišťujících (přirážky, doplatky atd. ). Mají-li se takové příspěvky platiti teprve po uplynutí pojistného období, pro něž jsou určeny, nebuď užito předpisů § 29.

Způsob placení prémie.

§ 24.

Pojistník jest povinen zaslati prémii pojistiteli na své nebezpečí a na své útraty. Dal-li však pojistitel vybrati prémii u pojistníka aspoň třikráte po sobě, jest pojistník teprve tehdy opět povinen další prémie zasílati, žádal-li to pojistitel písemně.

Doba placení prémie poštou. Potvrzení o zaplacení.

S 25.

(1) Za dobu placení pokládá se, platí-li se prémie poštou, doba, kdy byla prémie ode-

slaná poštou nebo byla na poště poukázána nebo zaplacena.

(2) Pokud již způsob placení neposkytuje plátci dostatečného listinného osvědčení, má pojistitel potvrzovati platby prémií, aniž musí plátce o to žádati.

Placení prémie zástavním věřitelem neb obmyšleným.

Rozsah zastavního práva na pojistné pohledávce.

§ 26.

(1) Pojistitel je povinen přijmouti splatné prémie nebo jinaké platy, náležející mu z pojistné smlouvy, i když pojistník k placení nesvolí, též od zástavního věřitele neb od obmyšleného, jenž nabyl práva na plnění pojistitelovo (§ 127, odst. 1. ).

(2) Zástavní právo na pojistné pohledávce lze uplatniti též pro takové částky a jich úroky, jež vynaložil zástavní věřitel k zapravení prémií nebo jinakých platů náležejících pojistiteli ze smlouvy.

Pojistitelovo právo k srážce.

§ 27.

Pojistitel může si sraziti splatné prémie nebo jinaké pohledávky, jež mu náležejí ze smlouvy, s plnění, k němuž jest zavázán z téže smlouvy, i když je nedluhuje pojistníkovi, nýbrž osobě třetí.

Následky neplacení první nebo jediné prémie.

§ 28.

(1) Není-li zaplacena včas první nebo jediná prémie, může pojistitel odstoupiti od smlouvy, pokud není placeno. Neuplatní-li u soudu nárok na prémii do tří měsíců ode dne splatnosti, platí, že odstoupil od smlouvy.

(2) Není-li prémie ještě zaplacena v době, kdy pojistná příhoda nastala, je pojistitel prost závazku plniti.

(3) Uplatnil-li však pojistitel nároku soudu ve lhůtě tří měsíců, jest zavázán plniti, nastane-li pojistná příhoda v době, za kterou prémii vymáhá, jakkoli prémie není zaplacena

v době, kdy příhoda nastala. Je však prost závazku plniti, vzdal-li se nároku ještě před vznikem pojistné příhody.

Následky neplacení následné prémie.

§ 29.

(1) Není-li následná prémie zaplacena v den splatnosti, budiž pojistník na své útraty písemně vybídnut, aby platil, a uvědomen zároveň o právních následcích dalšího prodlení v placení, při čemž mu budiž dána dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce. Tohoto vybídnutí není třeba, byl-li pojistník nejdříve osm dní přede dnem splatnosti písemně upomenut o placení a zároveň uvědomen o právních následcích prodlení v placení a byla-li mu udělena dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce ode dne splatnosti.

(2) Prodlévá-li pojistník při uplynutí dodatečné lhůty s placením prémie, může pojistitel, pokud nebylo zaplaceno, zrušiti pojistnou smlouvu s okamžitým účinkem (vypověděti bez výpovědní lhůty). Neuplatní-li se u soudu nárok na prémii do tří měsíců po uplynutí dodatečné lhůty, platí to za výpověď.

(3) Nastane-li pojistná příhoda po uplynutí dodatečné lhůty a prodlévá-li pojistník s placením prémie v době, kdy příhoda nastala, jest pojistitel prost závazku plniti.

(4) Uplatnil-li pojistitel nárok na zaplácení dlužné prémie u soudu, platí tu předpisy § 28, odst. 3.

Právo na vyšší prémie a právo výpovědi pro vadné údaje.

§ 30.

(1) Učinil-li pojistník při ujednání smlouvy vadné údaje o některé závažné okolnosti nebezpečí (§ 3, odst. 1. ), je-li však odstup pojistitelův vyloučen, ježto nelze pojistníkovi přičítati viny, může pojistitel, pokud mu podle zásad pro jeho obchodování rozhodných přísluší pro vyšší nebezpečí vyšší prémie, žádati do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, písemně, aby pojistník platil od počátku běžného pojistného období vyšší prémie a příslušný rozdíl za toto období doplatil ve lhůtě jednoho měsíce. Neprojeví-li pojistník v této lhůtě souhlas s vyšší prémií, může

pojistitel do jednoho měsíce smlouvu vypověděti bez výpovědní lhůty; na tento právní následek budiž pojistník upozorněn v písemné žádosti pojistitelově.

(2) Nepřevezme-li však pojistitel podle zásad pro jeho obchodování rozhodných vyšší nebezpečí ani za vyšší prémii, může do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, smlouvu vypověděti písemným prohlášením s výpovědní lhůtou aspoň jednoho měsíce.

(3) Zruší-li se smlouva podle odst. 1. nebo odst. 2., náleží pojistiteli ujednaná prémie až do konce pojistného období, ve kterém zvěděl o vadnosti údajů, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.

Právo na snížení prémie.

§ 81.

(1) Byla-li ujednána vyšší prémie pro určité okolnosti nebezpečí zvyšující a pominuly-li nebo pozbyly-li významu tyto okolnosti v době od podání návrhu do jeho přijetí anebo po ujednání smlouvy, může pojistník žádati, aby pro budoucí pojistná období byla prémie přiměřeně snížena.

(2) Totéž platí, bylo-li vyměření vyšší prémie způsobeno mylnými údaji pojistníkovými o takové okolnosti.

úmluvy průpadní.

§ 32.

(1) Bylo-li smluveno, že porušení závaznosti, která se má proti pojistiteli splniti před pojistnou příhodou, má míti za následek ztrátu práva na plnění pojistitelovo, a byla-li závaznost porušena, může pojistitel, pokud nenastala pojistná příhoda, smlouvu bez výpovědní lhůty vypověděti do měsíce potom, kdy zvěděl o porušení závaznosti, ledaže pojistník toto porušení nezavinil.

(2) Nastala-li pojistná příhoda, aniž byla před tím dána výpověď, nemůže se pojistitel dovolávati úmluvy průpadní, nemá-li pojistník viny nebo nemělo-li porušení závaznosti, která byla převzata ke zmenšení nebezpečí nebo k zamezení vyššího nebezpečí, vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na objem plnění pojistitelova. Totéž platí, jestliže uply-

nula lhůta pro výkon výpovědního práva pojistitelova (odst. 1. ) a výpověď dána nebyla.

(3) Průpadní úmluvy učiněné pro případ porušení závaznosti, která se má splniti po pojistné příhodě, nemůže se pojistitel dovolávati, nelze-li přičísti pojistníkovi úmysl nebo hrubou nedbalost nebo nemělo-li porušení vlivu ani na zjištění pojistné příhody ani na zjištění nebo objem plnění pojistitelova.

(4) I když byla pojistná smlouva zrušena, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, v němž se dověděl o porušení závaznosti, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.

(5) Tato ustanovení se nevztahují na ujednání, že pojistitel má právo při porušení závaznosti, která se má proti němu splniti, žádati smluvenou pokutu nebo vypověděti smlouvu, pokud byla smluvena výpovědní lhůta aspoň jednoho měsíce.

Zvýšení nebezpečí.

§ 33.

(1) Na zvýšení nebezpečí pojistitelem převzatého se hledí toliko tehdy, je-li závažné a vztahuje-li se na okolnost nebezpečí, která jest uvedena v pojistce nebo na niž byl pojistník při sjednávání smlouvy dotazován (§ 3, odst. 1. ).

(2) Bylo-li nebezpečí takto zvýšeno po ujednání smlouvy, může pojistitel smlouvu vypověděti.

(3)Bylo-li nebezpečí zvýšeno bez přičinění pojistníkova nebo byl-li pojistník donucen okolnostmi na jeho vůli nezávislými je přivoditi nebo dopustiti, zachovejž pojistitel výpovědní lhůtu aspoň jednoho měsíce.

(4) Pojistitelovo právo výpovědi zanikne, nevykoná-li je do měsíce potom, kdy zvěděl o zvýšení nebezpečí, nebo pominulo-li zvýšení nebezpečí nebo není-li již závažné.

§ 34.

(1) Pojistník je povinen oznámiti zvýšení nebezpečí s jeho vůlí způsobené pojistiteli dříve, než toto zvýšení nebezpečí nastane, jiná zvýšení nebezpečí (§ 33, odst. 3. ) neprodleně, jakmile se dověděl, že nastala.

(2) Opomine-li pojistník učiniti oznámení včas, jest pojistitel prost závazku plniti, na-

stane-li pojistná příhoda v době, kdy vyšší nebezpečí trvá. Tento právní následek však nenastane:

a) nestihá-li pojistníka vina, že oznámení bylo opominuto nebo pozdě podáno;

b) nemělo-li zvýšení nebezpečí vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na objem plnění, k němuž je pojistitel zavázán;

c) uplynula-li při vzniku pojistné příhody již lhůta pro výkon pojistitelova práva výpovědi (§ 33, odst. 4. ), aniž byla dána výpověď;

d) nebylo-li zvýšení nebezpečí uvedené v § 33, odst. 3., oznámeno včas, pojistná příhoda však nastane dříve než měsíc po době, kdy oznámení by bylo musilo dojíti pojistitele.

§ 35.

I když byla zrušena pojistná smlouva, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, v němž zvěděl o zvýšení nebezpečí, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období (§ 33, odst. 3. a 4. ), až do ukončení pojistného poměru.

§ 36.

Na zvýšení nebezpečí, k němuž dal podnět zájem pojistitelův nebo událost, za kterou pojistitel ručí, nebo jednání z příkazu lidskosti, se nehledí.

§ 37.

Ustanovení §§ 33 až 36 jest užíti také na zvýšení nebezpečí, jež nastalo v době od podání pojistného návrhu do jeho přijetí a jež nebylo pojistiteli známo při přijetí návrhu.

Hromadné pojištění.

§ 38.

(1) Jestliže podmínky, za kterých pojistitel je oprávněn pro vadné údaje při ujednání smlouvy nebo podle předpisů o zvýšení nebezpečí k odstupu nebo k výpovědi nebo je prost závazku plniti, tu jsou toliko v příčině některých z věcí nebo z osob, na něž se hromadné pojištění vztahuje, nastane oprávnění nebo zproštění pojistitele pro ostatní věci nebo osoby jen tehdy, když nutno míti za to, že by pojistitel pro tyto věci nebo tyto osoby samy nebyl ujednal smlouvu za stejných ustanovení.

(2) Použije-li pojistitel práva odstupu nebo výpovědi pro některé věci nebo osoby, je pojistník oprávněn vypověděti pojistný poměr pro ostatní věci nebo osoby; výpověď nelze však prohlásiti pro pozdější dobu než pro konec pojistného období, ve kterém nastane účinnost odstupu pojistitelova nebo jeho výpovědi. Vypoví-li pojistník, náleží pojistiteli prémie až do konce běžného pojistného období.

Povinnosti pojistníkovy po pojistné příhodě; nepřípustnost úmluvy o důkazu a splatnosti.

§39.

(1) Pojistník je zavázán pojistiteli oznámiti, že nastala pojistná příhoda, neprodleně, jakmile o tom zvěděl.

(2) Dále jest zavázán dáti pojistiteli, Žádá-li o to, jakékoli vysvětlení, jehož je třeba ke zjištění pojistné příhody nebo rozsahu plnění pojistitelova, a jemu dovoliti šetření, jichž je k tomu účelu potřebí.

(3) Doklady může pojistitel žádati za náhradu hotových výloh potud, pokud podle slušnosti lze míti za to, že si je může pojistník opatřiti.

(4) Pojistitel se nemůže dovolávati úmluv, podle nichž lze k důkazu určitých skutečností užíti jen určitých průvodních prostředků nebo podle nichž se plnění pojistitelovo stane splatným teprve, když nárok byl zjištěn uznáním nebo smírem nebo pravoplatným rozsudkem.

Dospělost pojistného nároku.

§ 40.

(1) Závazky pojistitelovy k plnění v penězích jsou splatný za měsíc po oznámení pojistné příhody; nemohou-li však bez viny pojistitelovy v této lhůtě býti ukončena šetření, jež jsou nutná k tomu, aby byla zjištěna pojistná příhoda nebo rozsah plnění pojistitelova neb aby bylo zjištěno, kdo má právo na plnění pojistitelovo, jsou splatný za čtrnáct dnů po ukončení těchto šetření.

(2) Ujednání, jímž se pojistitel zprošťuje závazku platiti úroky z prodlení, nemůže se pojistitel dovolávati.

Splátka náhrady.

§ 41.

(1) Nejsou-li do měsíce po oznámení pojistné příhody ještě ukončena šetření, jež jsou konána ke zjištění pojistné příhody a rozsahu plnění pojistitelova, může oprávněný, jehož právo na pojistitelovo plnění je zjištěno, požadovati splátku částkou, kterou při nejmenším podle stavu věci je pojistitel povinen platiti.

(2) Běh této lhůty se staví, pokud z viny pojistníků vy nelze ukončiti šetření.

Donucovací předpisy. § 42.

Pojistitel se nemůže dovolávati ujednání, jež se odchylují od ustanovení § 23, odst. 3. až 6., věta 1., §§ 24, 25, 28 až 37, § 38, odst. 2., § 39, odst. 1. až 3., § 40, odst. 1., v neprospěch pojistníka neb od ustanovení § 26 v neprospěch zástavního věřitele neb obmyšleného nebo od předpisů § 41 v neprospěch oprávněného.

Hlava 3. Pojišťovací jednatelé.

Jednatel zprostředkující.

§ 43.

Pojišťovací jednatel, kterého pojistitel pověřil třeba toliko zprostředkováním pojistných jednání (zprostředkující jednatel), platí za zmocněna v pojistném odvětví, pro něž je ustanoven:

a) přejímati návrhy na uzavření, prodloužení nebo změnu pojistné smlouvy, jakož i odvolání takových návrhů;

b) přejímati od pojistníka prohlášení o výpovědi a odstupu a jinaká prohlášení a oznámení týkající se pojistného poměru;

c) doručovati pojistky a prodlužovací listy pojistitelem vyhotovené.

Plnomocný jednatel.

§ 44.

Pojišťovací jednatel, kterého pojistitel zmocnil uzavírati pojistné smlouvy (jedna-

tel pro uzavírání smluv, plnomocný jednatel), jest také oprávněn sjednati změnu nebo prodloužení takových smluv, jakož i prohlásiti výpověď a odstup.

O b m e z e n í oprávnění jednatelů.

§ 45.

Obmezení práv propůjčených ustanoveními §§ 43 a 44 působí proti třetím osobám jen tehdy, jestliže o něm při jednání nebo právním úkonu věděly nebo jestliže o něm nevěděly, ačkoli byly na ně upozorněny v návrhovém listu nebo pojistce nebo písemném sdělení, nebo jestliže o něm nevěděly z hrubé nedbalosti. Odchylného ujednání se nemůže pojistitel dovolávati.

Vědomost a nepravé údaje jednatele.

§46.

(1) Pokud podle tohoto zákona nebo podle smlouvy jest vědomost pojistitelova právně významná, rovná se vědomost plnomocného jednatele v příčině pojištění, jež uzavřel, vědomosti pojistitelově. Avšak vědomost zprostředkujícího jednatele rovná se vědomosti pojistitelově toliko tehdy, jestliže jí jednatel nabyl z oznámení nebo prohlášení, k jichž přejmutí platí za zmocněna.

(2) Ujednání, jež se odchylují od těchto ustanovení v neprospěch pojistníka, nemůže se pojistitel dovolávati.

§47.

(1) Svedl-li pojišťovací jednatel někoho k uzavřeni pojistné smlouvy nepravými údaji o podstatných okolnostech, nevzniká tomu, kdo byl uveden v omyl, závazek proti pojistiteli.

(2) Ujednání, jež se odchylují od tohoto ustanovení v neprospěch pojistníka, nemůže se pojistitel dovolávati.

DÍL DRUHÝ. Pojištění proti škodě.

Hlava 1.

Všeobecné předpisy. Obsah pojištění.

§ 48.

(1) Při pojištění proti škodě jest pojistitel zavázán nahraditi po rozumu smlouvy majetkovou škodu způsobenou pojistnou příhodou.

(2) Pojištění zahrnuje zisk ucházející pojistnou příhodou jen, pokud jest tak zvláště ujednáno.

Pojistná suma.

§ 49.

Pokud není v tomto zákoně nebo ve smlouvě stanoveno jinak, ručí pojistitel toliko do výše ujednané pojistné sumy.

Pojistná hodnot a; přepojištění; taxa.

§ 50.

(1) Převyšuje-li pojistná suma značně hodnotu pojistného zájmu (pojistnou hodnotu), může jak pojistitel tak i pojistník žádati, aby pojistná suma byla snížena za poměrného snížení prémie pro další pojistná období.

(2) Uzavřel-li však pojistník smlouvu v úmyslu, aby si přepojištěním zjednal od pojistitele protiprávní majetkovou výhodu, je smlouva neplatná. Nevěděl-li pojistitel při uzavření smlouvy o tomto úmyslu pojistníkově, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém se o něm dověděl.

(3) Pojistná hodnota může býti ujednáním stanovena určitou částkou, jež musí býti v ujednání výslovně označena jako taxa. Nestalo-li se tak, je toto ujednání neplatné. Taxa platí jako hodnota, kterou měly pojištěné věci v čas uzavření smlouvy, nedokáže-li se, že značně převyšuje tuto hodnotu. Neplatné je ujednání, podle něhož by se taxace vztahovala k hodnotě pojištěných věcí v době, kdy nastane pojistná příhoda.

Pojistná hodnota při pojištění věcí; pojištění souboru věcí.

§ 51.

(1) Vztahuje-li se pojištění na věc, pokládá se hodnota věci za pojistnou hodnotu, pokud z okolností nevyplývá nic jiného.

(2) Byl-li pojištěn soubor věcí, zahrnuje pojištění věci, jež té které doby k souboru náležejí.

Náhradní povinnost při přepojištění a podpojištění.

§ 52.

(1) Převyšuje-li pojistná suma pojistnou hodnotu v době pojistné příhody, není pojistitel přes to povinen nahraditi pojistníkovi více než škodu.

(2) Je-li pojistná suma nižší než tato hodnota, je pojistitel povinen, nahraditi škodu toliko podle poměru pojistné sumy k této hodnotě.

Množné pojištění.

§ 53.

Je-li týž zájem pojištěn proti témuž nebezpečí a pro touž dobu u několika pojistitelů, je pojistník povinen každému pojistiteli neprodleně oznámiti ostatní pojištění a ostatní pojistitele a udati pojistné sumy.

Dvojné pojištění.

§ 54.

(1) Převyšují-li při množném pojištění pojistné sumy úhrnem pojistnou hodnotu (dvojné pojištění), ručí každý pojistitel, jemuž bylo učiněno oznámení podle % 53, za celou škodu až do výše plnění, k němuž je podle smlouvy zavázán; pojistník nemůže však celkem žádati více než, co činí škoda.

(2) Pojistitelé jsou povinni se vypořádati mezi sebou v poměru, v jakém jsou k sobě částky, jež podle svých smluv jsou zavázáni platiti pojistníkovi. Pokud nelze na některém pojistiteli dosíci částky, která naň připadá, jsou ostatní pojistitelé povinni vypořádati se v příčině schodku ve stejném poměru.

(3) Platí-li pro některé z těchto pojištění cizozemské právo, muže pojistitel, pro něhož platí cizozemské právo, uplatňovati nárok na vypořádání s ostatními pojistiteli toliko tehdy, když je sám podle práva proň platného povinen k takovému vypořádání.

(4) Nastala-li pojistná příhoda, nemůže pojistník v neprospěch ostatních pojistitelů změniti nebo zrušiti žádné z několika pojištění.

(3) Při dvojném pojištění jest neplatná každá smlouva, kterou uzavřel pojistník v úmyslu, aby si zjednal od pojistitele protiprávní majetkovou výhodu. Nevěděl-li pojistitel při uzavření smlouvy o tomto úmyslu pojistníkově, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém se o něm dověděl.

(6) Uzavřel-li pojistník smlouvu, jíž vzniklo dvojné pojištění, aniž věděl o ostatních pojištěních, může žádati, aby byla tato smlouva zrušena neb aby pojistná suma v ní stanovená byla za poměrného zmenšení prémie snížena na částku pojistné hodnoty, jež není ostatním pojištěním kryta. Za zrušení nebo snížení třeba žádati neprodleně po nabyté vědomosti a jest účinné teprve uplynutím pojistného období, ve kterém bylo za ně žádáno.

Zaviněné způsobení pojistné příhody.

§ 55.

Pojistitel jest prost závazku plniti, přivodil-li pojistník pojistnou příhodu úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Zachraňovací povinnost. § 56.

(1) Při vzniku pojistné příhody jest pojistník povinen podle možnosti pečovati o odvrácení a zmenšení škody a zachovati se při tom podle pojistitelových pokynů.

(2) Porušil-li pojistník tuto povinnost úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, je pojistitel prost povinnosti plniti potud, pokud by rozsah škody byl menší, kdyby byl pojistník řádně splnil svou povinnost.

Zachraňovací náklad.

§ 57.

(1) Náklady, jež učiní pojistník na odvrácení nebo zmenšení škody, když nastala po-

jistná příhoda, jdou na vrub pojistitele, i když neměly výsledku, pokud je mohl pojistník podle okolností pokládati za nutné.

(2) Náklady, jež byly učiněny v důsledku pojistitelových pokynů, buďtež nahrazeny i tehdy, když spolu s náhradou škody převyšují pojistnou sumu. Žádá-li o to pojistník, je pojistitel povinen dáti zálohou částku potřebnou pro tyto náklady.

(3) Při podpojištění buďte nahrazeny náklady toliko podle poměru uvedeného v § 52, odst. 2.

Zjišťovací náklad.

§ 58.

(1) Náklady šetření, aby byla zjištěna pojistná příhoda a škoda, jdou na vrub pojistitele, pokud nebyly způsobeny nesprávnými údaji pojistníka.

(2) Lze ujednati, že je pojistník povinen nahraditi náklady na rozsudího, kterého ustanovil (§ 11).

§ 59.

Ujednání, že pojistník při jednáních k vyšetření škody nesmí se dáti zastupovati zmocněncem, je neplatné. Náklady na tohoto zmocněnce hradí pojistník.

Z á p o v ě ď změn y.

§ 60.

(1) Dokud nebyla vyšetřena škoda, nesmí pojistník změniti bez svolení pojistitele stav způsobený pojistnou příhodou, leč by taková změna byla nutná v zájmu veřejném nebo, aby škoda byla zmírněna.

(2) Pojistitel nemůže se tohoto ustanovení dovolávati, jestliže neprodleně nezapočal a neprovedl vyšetřování škody.

Výpovědní právo po pojistné příhodě.

§ 61.

(1) Když nastala pojistná příhoda, jest každá strana, nekončí-li se tím pojistný poměr již podle smlouvy, oprávněna k výpovědi, pojistitel však jen, plnil-li náhradu nebo dopustil-li se pojistník obmyslnosti při uplatňoání neodůvodněného nároku na náhradu, po-

jistník pak jen, odepřel-li pojistitel zcela nebo z části uznati odůvodněný nárok na náhradu nebo obmeškal-li se v té příčině.

(2) Výpověď může dáti pojistitel do měsíce potom, kdy plnil náhradu nebo kdy zamítl neodůvodněný nárok na náhradu, pojistník do měsíce potom, kdy byl zamítnut odůvodněný nárok na náhradu nebo kdy se stala náhrada dospělou.

(3) Pojistitel záchovejž výpovědní lhůtu aspoň jednoho měsíce. Pojistiteli náleží část prémie, která připadá na sumu dané náhrady, až do konce běžného pojistného období. Z prémie, která připadá na zbytek pojistné sumy, náleží pojistiteli toliko část, jež odpovídá uplynulé pojistné době.

(4) Pojistník nemůže vypověděti 8 pozdějším účinkem než koncem běžného pojistného období. Pojistiteli náleží prémie až do ukončení pojistného poměru.

Přechod nároků na náhradu proti třetím osobám na pojistitele.

§ 62.

(1) Má-li pojistník nárok na náhradu škody proti třetí osobě, přechází nárok na pojistitele potud, pokud nahradí škodu pojistníkovi. Nahradil-li pojistitel toliko část škody, nesmí proti třetí osobě uplatniti nárok, jenž na něho přešel, na újmu pojistníka.

(2) Směru je-li nárok pojistníkův na náhradu proti některému příslušníku rodiny nebo zaměstnanci, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, přechází nárok na pojistitele toliko tehdy, způsobil-li příslušník rodiny nebo zaměstnanec škodu úmyslně.

(3) Vzdá-li se pojistník svého nároku na náhradu proti třetí osobě nebo práva, jímž se nárok zajišťuje, zprošťuje se pojistitel závazku plniti potud, pokud mohl z nároku nebo z práva dosíci náhrady.

Nedostatek zájmu na pojištění a jeho pominutí.

§ 63.

(1) Pojistná smlouva zaniká, není-li v době, kdy se počíná pojištění, zájmu na pojištění nebo pomine-li tento zájem potom,