|
A |
C |
D |
E |
  |   |
hlasů vlastních |
4950 |
4700 |
5030 |
1819 |
253 |
1819 |
přesunutých |
1100 |
253 |
466 |
-1819 |
466 |
-719 |
  |
6050 |
4953 |
5496 |
- |
719 |
1100 |
A tedy zvolen 6050 - 5500 = 550 zbývá k přesunutí.
Na místě třetím kandidoval C a při výpočtu vylučuje se toliko okres, 4, kde byl prvým D. V tomto 4. okresu získal A 66 hlasů a poněvadž jeho přebytek 550: 6050, jež obdržel s přesunem, rovná se jedné jedenáctině, přesune se na D pouze 1/11 ze 66, t. j. 6 hlasů, zbytek na C a výsledek bude:
  |
A |
C |
D |
hlasů vlastních |
6050 |
4953 |
5496 |
hlasů přesunutých |
- 6050 |
544 |
6 |
  |
- |
5497 |
5502 |
Zvolen tedy D a druzí dva C a E jsou náhradníky.
Z tohoto příkladu je jasno, jak velkou roli tu hraje pořadí kandidátů v jednotlivých okresích, neboť kandidát v 1. okresu pravidelně musí projíti, i kdyby měl méně hlasů, než kandidáti téže strany v druhých okresech.
Senát. Landsting.
Mandátů nesmí býti více než 78. Volební období 8 let s obnovou 1/2 po 4 letech. Aktivní a pasivní Volební právo 35 let.
60 mandátů obsazuje se volbou jako u sněmovny, 19 mandátů obsazuje sám Landsting, poměrným zastoupením; voliči jsou tu ti členové Landstingu, kteří v den vypsání volby zůstali jeho členy.
Nizozemí.
Dvě sněmovny - I. m. = 50, II. m. = 100.
II. komora volí se na dobu 4 let; stálé voličské seznamy, sdělávané jednou do roka, volební povinnost. Aktivní volební právo od 25 let, pasivní od 30 let.
Volič označí jednoho z kandidátů, jako v Belgii.
Volební číslo = součet hlasů stran: počtem mandátů.
Neobsazené mandáty podle relativní výše zbytků.
quorum = 75% volebního čísla.
Skrutinium velice bylo komplikováno předpisy o výpočtu mandátů při sdružení stran. Vzhledem k našemu jasnému II. skrutiniu netřeba tyto předpisy zde uváděti.
Přikazování mandátů uvnitř stran.
Čl. 103: Zvolen je ten kandidát, kdo obdržel číslo volitelnosti, t. j. počet hlasů stranou získaných dělený počtem straně přikázaných mandátů.
Při volbách provedených 3. července 1929 získala strana ve volebním kraji
112. 661 hlasů a 3 mandáty, číslo volitelnosti = 37. 553.
Přebytek prvého kandidáta (který získal nejvíce svých hlasů) jde k dobru druhým kandidátům přesně podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině.
Z těchto 112. 661 hlasů obdrželi kandidáti:
Van Schaik |
108. 647 |
Van Wijnbergen |
844 |
Van Woorst |
467 |
Van Basten |
177 |
Charbo |
152 |
de Zwart |
2. 374 |
Zvolen Schaik 108. 647 - 37. 553 = 71. 093 |
|
přebytek. |
  |
Druhý kandidát Wijnbergen má |
  |
svých hlasů ........ |
844 |
+ přebytek Schaikův... |
71. 093 |
dohromady... |
71. 937 |
číslo volitelnosti.... |
37. 553 |
Wijnbergen zvolen a zbývá na |
- |
Woorsta ........ |
34. 384. |
Woorst zvolen jako třetí přes to, že čísla volitelnosti nedosáhl, neboť strana musí obsaditi 3 mandáty, a platí pro tento případ předpis, že zvolen je ten, kdo na se soustředil aspoň číslo volitelnosti +1, co
2
je právě případ u Woorsta. Avšak i kdyby Woorst tohoto čísla nedosáhl, obsadí strana třetí mandát, podle pořadí kandidátů, a byl by tudíž i v tomto případě zvolen Woorst přes to, že de Zwart dostal 2. 374 hlasy.
Kdyby žádný z kandidátů strany nesoustředil na se číslo volitelnosti, je zvolen ten, kdo získal číslo volitelnosti+1, a
2
ostatní kandidáti podle pořadí. Má-li tedy býti zvolen někdo, mimo pořad stranou stanovený, musí sám dosíci čísla volitelnosti, a nebo nedosáhl-li tohoto čísla žádný
z kandidátů aspoň více hlasů, než je polovice tohoto čísla.
Prvá komora, m. = 50 volební období 6 let, polovice vždy po 3 letech volitelnosti jako v komoře prvé; aktivní volební právo členové provinciálních vlád. Quorum = 50% volebního čísla. Volič smí kandidáty libovolně očíslovati.
Jeden hlas rovná se podle provincií počtu hlasů:
Brabant 117, Gelderland 120, Jižní Holland 208, Severní Holland 171, Seeland 59, Utrecht 86, Frisko 77, Overijssel 95, Groningen 82, Drenthe 81 a Linburg 100 (podle počtu obyvatelstva).
Přikazování mandátů stranám jako v II. komoře.
Přikazování mandátů uvnitř stran jako v Irsku.
Irsko.
Volební právo bylo v Irsku měněno před každými volbami, původně (1918) volilo se podle principu anglického volebního práva, v r. 1921 a 1922 zavedeno poměrné zastoupení ve formě single transferable vote. Aktivní volební právo do sněmovny poslanecké - Dáil Eireann, počíná 21 lety muži a ženy, pasivní volební právo = aktivnímu; volební období 5 let. Aktivní volební právo do senátu, Seenad, bylo původně 30 let, pasivní 35 let, volební období 12 let, každé 3 roky vystupuje ¼.
Irsko podle svých zákonů volebních z r. 1921 a 1922 chtělo při volbě do senátu vůbec odstraniti politické strany a proto volební řád předpisoval, že kandidátní listiny smějí míti jen třikráte tolik jmen, kolik mandátů se má obsaditi, a že kandidátní listiny navrhují jednak sněmovna, jednak senát a odstupující senátoři znovu mohou kandidovati. Po prvé volilo se tak v r. 1925, kdy z původních 60 členů senátu (30 jmenovaných min. předsedou, 30 volených sněmovnou) vystupovalo 15, a 4 náhradníci. Navrženo bylo celkem 76 kandidátů, z nichž jmenovaly: senát 19, sněmovna 38 a odstupující 19. Hlasovací lístek je ve velikosti 56: 48 cm a jsou na něm uvedeni všichni navržení kandidáti. Volič je oprávněn všech 19 kandidátů označiti číslem, jak si přeje míti jejich pořadí. Ode-
vzdáno bylo celkem 315. 167 hlasovacích lístků, hlasů bylo 24 milionů (75% voličů se pro komplikovanost řízení volby vůbec nezúčastnilo) a skrutinium provádělo 43 úředníků od 25. září do 10. října 1925, tedy celých 14 dnů. Při této volbě, která měla každému voliči dáti úplnou volnost ve výběru kandidátů, ani jediný kandidát nebyl zvolen v prvém skrutiniu pro velikou roztříštěnost hlasů. Proto v r. 1928 volební řád do senátu změněn v tom směru, že členy senátu volí sněmovna a senát a že znovu ke kandidatuře připuštěny byly politické strany. Počet členů senátu 60, volební období do 9 let, % každá 3 léta, volitelnost od 30 let.
Sněmovna.
Jeden mandát určen na ne více než 30. 000 a ne méně než 20. 000 obyvatelů. V r. 1933 je členů sněmovny 147 + 6 zástupců universit. Volební období, jak již uvedeno, je 51eté, aktivní i pasivní volební právo od 21 let. Volební seznamy sestavují se jednou v roce, v lednu.
Volič označí kandidáty čís. l, 2, 3 atd. a hlasovací lístky rozdělí se na tolik oddělení, kolik kandidátů je označeno čís. 1. Skrutinium provede se podle poměrného zastoupení, zjistí se počet platných hlasů
a sečte se, kolik hlasů obdrželi kandidáti označení čís. 1. Počet odevzdaných hlasů dělí se počtem mandátů o jeden zvětšeným, připočte se jedna a výsledek beze zlomku je volební číslo. Ti kandidáti, označení č. l, kteří obdrželi volební číslo, jsou zvoleni. Přebytek zvoleného připočte se kandidátu označenému v témže oddělení čís. 2. (Single transferable vote, hlas přenosný, je tu však jen tehdy, je-li více kandidátů čísly označeno; je-li jen jediný kandidát číslem označen, - čís. l - nesmí se přebytek na dalšího kandidáta přesunouti. ) Podrobnosti volebního řádu patrný jsou z tohoto příkladu:
Počet mandátů 5, kandidátů 10, odevzdáno 6. 000 hlasů a čís. l obdrželi:
A |
2009 |
F |
341 |
  |
B |
952 |
G |
157 |
  |
C |
939 |
H |
152 |
  |
D |
746 |
J |
118 |
  |
E |
493 |
K |
93 |
  |
  |
5139 |
  |
+ 861 = |
6. 000. |
I. Skrut.: Volební číslo = 6000, |
1 = |
|||
  |   |   |
5+1 |
1. 001 a zvolen, kdo obdržel jako I. označeny
toto číslo. To je kandidát
A, 2009 - 1. 001 = přebytek 1. 008 hlasů.
II. Skrut.: Hlasovací lístky kandidáta A rozdělí se na nová oddělení podle jmen, jež označena jsou čís. 2 a zvláštní oddělení tvoří hlasovací lístky, kde byl A označen jediné čís. l (bez očíslování dalších kandidátů, t. j. hlasy nepřenosné).
Výsledek sčítání byl, že na lístcích A (který byl označen čís. 1) byly čís. 2 označeni:
D |
257krát |
E |
11 |
F |
28 |
G |
1708 |
a nepřenosných hlasů bylo 5, tedy celkem hlasů čís. 2 = 2009. Přenésti či přesunouti smím jen přebytek A = 1008, tento přebytek se však nepřenáší celý, nýbrž v poměru počtu hlasů přenosných k součtu hlasů čís. 2, tedy 1008: 2004 a výsledek bude:
D |
257 |
X 1008 |
= 129 |
  |   |
2004 |
|
E |
11 |
" |
= 6 |
F |
18 |
" |
= 14 |
G |
1708 |
" |
= 859 |
  |   |   |
1008 |
Tyto výsledky přenosu připočtou se uvedeným kandidátům k počtu hlasů, jež tito obdrželi v prvém skrutiniu jako druzí, tedy: |
||||
  |   |
I |
II |
  |
D |
  |
746 + 129 = 875 |
||
E |
  |
493 + 6 = 499 |
||
F |
  |
341 + 14 = 355 |
||
G |
  |
157 + 859 = 1016 |
||
Diference mezi počtem hlasů 2 a přenesenými hlasy, povstalá quotou zvoleného A s hlasy nepřenosnými se odstraní tím, že: |
||||
D |
257 - 129 = 128 |
|||
E |
11 - 6 = 5 |
|||
F |
28 - 14 = 14 |
|||
G |
1708 - 859 = 859 |
|||
  |   |   |   |
1016 |
Obdrželi tedy dosud hlasů: |
||||
  |
A |
1001 |
zvolen E |
499 |
  |
G |
1016 |
" F |
355 |
  |
B |
952 |
H |
152 |
  |
C |
935 |
J |
118 |
  |
D |
875 |
K |
93 |
Volebním číslem je 1001 a poněvadž G soustředil na se 1016 je přenosný přebytek 15.
III. Skrut. Poněvadž tento přebytek 15 je menší, než rozdíl mezi oběma posledními kandidáty (118-93) odpadá přenos tohoto přebytku. I kdyby K získal 15 hl., nezměnilo by se ničeho na pořadí. Na místě přenosu přebytku rozdělí se v tomto případě hlasy toho, kdo měl nejmenší počet hlasů, tedy K s 93 hlasy.
Při prohlídce hlasovacích lístků se zjistí, že na lístcích K byl jako druhý označen
F se 89 hlasy a C se 4 hlasy.
Přičtu-li tyto hlasy kandidátům, bude výsledek:
A |
1001 |
zvolen E |
499 |
G |
1016 |
" F |
444 |
B |
952 |
H |
152 |
C |
943 |
J |
118 |
D |
875 |
  |   |
III. Skrutinium skončilo tedy bezvýsledně, poněvadž žádný z dalších kandidátů nedosáhl volebního čísla.
IV. Skrut.: Poněvadž přenos z G = 15 a diference mezi H a J je stále vyšší než 15, nepostupuje se ani ve IV. skrut. přenosem, nýbrž rozdělí se hlasy posledního J = 118. I kdyby všech 118 hlasů se přidělilo H se 152, měl by pouze 270 hlasů, tedy méně než F = 444 a proto rozdělí se i hlasy H.
Stav kandidátů vyznačených 2 (na lístcích, kde H a J byli prvými) je tento
  |
B |
119 |
  |
D |
107 |
nepřenosných |
  |
44 |
  |   |
270 |
Jedničkou byli označeni A G J H a K, poněvadž však A a G jsou již zvoleni, J H a K odpadli, nebere se k nim žádného zřetele, a ohlásí se při skrutiniu jen jména těch, kdo po nich dostali nejvíce hlasů. |
||||
A |
1001 |
zvolen |
C |
943 |
G |
1016 |
zvolen |
E |
499 |
B |
952 + 119 = 1071 |
F |
444 |
|
D |
875 + 107 = 982 nepřenosných 44 |
|||
zvolen tedy B se 1071 hlasy a jeho přebytek = 70. |
V. Skrutinium. Přebytek 70 z B se musí přenésti, poněvadž je vyšší, než. diference mezi F a E. Mělo by se postupovati týmž způsobem jako ve II. skrutiniu, postup je tím však jednodušší potud, že se má rozděliti jen 119 hlasů, jež B se v IV. skrutiniu připočetlo a zjistí se, že na těchto 119 lístcích byl dalším kandidátem označen E v počtu 84 a že nepřenosných bylo 35.
Z 84 hlasů smím však na E přenésti nejvýše přebytek B z II. skrutinia = 70 a zjistí se, ze tímto připočtením získal E 499 + 70 = 569, a že nedosáhl volebního čísla.
VI. Skrutinium. Přenos přebytku z G z II. skrutinia neměl by vlivu na výsledek volby, poněvadž 444 + 15 = 459 tedy méně, než číslo nejbližšího kandidáta. Proto rozdělí se hlasy F = 444 mezi ostatní nezvolené kandidáty. Zjištěno, že na lístcích F byl jako druhý označen C 353 hlasy, 91 hlasů bylo nepřenosných.
Připočte-li se C ke 943 hlasům z I. skrutinia těchto přenosných 353 hlasů, získá kandidát C 1296 hlasů a je zvolen. Přenosný přebytek 295.
VII. Skrutinium. Dosavadní přenosné přebytky hlasů jsou u G = 15 a u C = 295 = 310. Přenesu-li celých těchto 310 hlasů na kandidáta E, měl by celkem pouze 869 (569 z V. skrut. a 310 ze VII. ) tedy méně než kandidát D, který má 982.
Proto prohlásí komise jako posledního zvoleného D se 982 hlasy. Jak patrno, odporučuje se napodobiti systém Irský pro jeho komplikovanost co nejméně.
Norsko.
Jedna komora, Storting, sestává se dvou oddělení: Lagting a Odelsting. Počet členů 150, městům nepoměrně více mandátů než venkovu. V prvé schůzi zvolí Storting ze sebe jednu čtvrtinu, která je Lagtingem. Zbývající 3/4 tvoří Odelsting. Volební období 3 léta.
Aktivní volební právo 23 let, pasivní 30 let. Volební seznamy jen pro volbu. Sdružení stran přípustno od r. 1930. Skrutinium podle D'Hontovy soustavy. Volič může hlasovati pro celou kandidátku beze změny,
může však také jednotlivé kandidáty očíslovati, a může hlasovati i proti sdružení stran.
Podle čl. 44. volebního řádu přikazují se mandáty kandidátům tím způsobem, že se nejprve sečtou hlasy kandidátů označených 1. (jedničkou je označen i ten kandidát, který je jako prvý uveden na hlasovacím lístku nezměněném).
Zvolen je ten, kdo obdržel nejvíce hlasů.
Získala-li strana více než jeden mandát, čítají se hlasy označené 2, a zvolen je ten,
kdo pří obou skrutiniích obdržel nejvíce hlasů nepřihlížejíc již k počtu hlasů zvoleného ve skrutiniu prvém. Tímtéž způsobem obsazují se mandáty další.
Aby čeleno bylo výtkám vznášeným proti velkému vlivu ústředí stran na jmenování a pořadí kandidátů, zavedlo zákonodárství norské (zákon ze dne 17. prosince 1920).
NOMINACI.
K poradě strany o sestavení kandidátní listiny mají účastníci volnou jízdu a náhradu vydání ze státní pokladny. Místo porady určí vedení strany v dohodě s okresním hejtmanem - Fylkemann. Listina pří-
tomných, průběh jednání a poměr hlasů zapíší se do úředního protokolu, jehož opis i s plnými mocemi přítomných předloží se okresnímu hejtmanovi. Schůze může také sestavením kandidátní listiny pověřiti vedení strany anebo schváliti prostě návrh ústředí.
Počet zástupců řídí se volebním číslem strany při posledních volbách stortingu a připadá na 20-100 hlasů jeden zástupce
do 1500 po jednom na každých započatých 200 do 6000 " " " 300
přes " " " " 500.
Zástupci volí se v místních organisacích stran.
Švédsko.
Říšský sněm tvoří prvá komora - Förstra Kammaren a druhá komora Andra Kammaren.
2. komora 230 mandátů, období 4 léta, aktivní právo i pasivní 23 let, muži i ženy.
1. komora 150 mandátů, období 8 let, pasivní právo 35 let a majetek aspoň 50. 000 tolarů nebo zdaněný příjem aspoň 3. 000 tolarů. Voli se nepřímo členy Landstingů (provinciálních sněmů) a voliteli z měst, jež nejsou v Landstingu zastoupena.
Stálé seznamy voličské, sdělávané jednou do roka před 30. červnem pro příští rok.
Hlasovací lístky do 2. komory mají označení strany, sdružení a frakce ve straně.
Hlasovací lístky do l komory jen označení strany.
Poměrné zastoupení podle systému D'Hondtova.
Při volbách 2. komory v okresu Stokholm venkov, kde obsazovalo se 10 m. obdržela sdružení (kartely)
občanský 51. 919, socialistický 49. 480 |
|
2 25. 959 |
24. 740 |
3 17. 306 |
16. 740 |
4 12. 979 |
12. 370 |
5 10. 384 |
9. 894. |
m = 5 |
m = 5 |
Volič má toliko jediný hlas, hlasovací lístky nejsou úřední. Volič vyplní sám hlasovací lístek jmény kandidátů v libovolném pořadí, smí však napsati nejvýše o 2 jména více, než se volí v kraji poslanců. Neosobní odevzdání hlasů dovoleno u manželů, vojska, plavců, osob u zahraniční služby, železnic, pošty, celnictví a služby na majácích.
Poněvadž zákon připouští zvláštní označení kartelu (sdružení) strany a směru (frakce) ve straně, dělí se hlasovací lístky podle těchto označení. Skrutinium je komplikováno vedle toho tím, že volič smí kandidáty libovolně zařaditi. Hlasy stran sdružených sčítají se ve skupině A. Hlasy stran ve skupině B a hlasy frakce ve skupině C.
Občanský blok (kartel) (skupina A), jak výše uvedeno soustředil na se v okresu Stokholm venkov 51. 919 hlasů z čehož připadla na:
skupina |
B: |
liberály |
liberály |
zemědělce |
zemědělce |
svobodomyslné |
  |   |
bez |
  |   |   |   |
skupina |
C: |
označení |
venkova |
venkova |
K. Martin |
  |
  |   |
17. 488 |
12. 403 |
9. 274 |
3. 636 |
9. 118 |
Ve skupině liberálů bez označení C znělo 17. 301 hlasů na jméno Christensovo na prvém místě a 144 hlasů na jméno Lundguist, 20 hlasů na jméno Bernstrom 3 na Hallin a 20 bylo roztříštěno. Zvolen v I. skrutiniu Christenson, poněvadž dostal největší počet hlasů a poněvadž jeho počet
17. 301, poněvadž strana dosud neobdržela žádného mandátu, je tu číslem srovnávacím.
Pro další postup je rozhodným kdo obdržel nejvíce hlasů na 2 místě na těch lístcích, jež v prvé řadě zněly na Christensona. Zjistí se, že na 2 místě měl
Lundquist 10. 769 hlasů k tomu z I. skrut. 144 celkem 10. 913 |
||||
Bernström |
6. 514 |
  |
20 |
6. 534 |
Hallin |
4 |
  |
3 |
7 |
roztříštěno 6 hlasů, k tomu z I. skrut. 20, celkem 26 a beze jména 8 |
Poněvadž již strana jeden mandát obdržela, vypočte se nové číslo srovnávací tím způsobem, že počet hlasů kandidátů se dělí číslem, jež se rovná podílu kandidátů na obsazovaných mandátech, zvětšeným o jednu (číslo umístění). Číslo umístění se vypočte, dělím-li počet hlasů kandidátů největším posledním srovnávacím číslem, tedy číslem zvoleného Christensona 17. 301.
V našem případu je číslem umístění: Lunquist 10. 913: 17. 301 = 0'62 Bernström 6. 534: 17. 301 == 0'37 Hallin 7: 17. 301 = 0
Nové srovnávací číslo obdržím, dělím-li hlasy kandidátů číslem umístění zvětšeným o jednu, tedy:
Lunquist 10. 913: 1'62 = 6. 736'41 Bernström 6. 534: 1'37 = 4. 769'84 Hallin 7: 1 = 7
Kdo má nejvyšší srovnávací číslo, je zvolen; zvolen proto Lunquist.
Aby se obsadil 3. mandát, rozdělí se ony lístky, na nichž byl Lunquist druhý, podle toho,, kdo je na nich třetím kandidátem a výsledek bude:
Hallin |
10. 882 hlasů |
roztříštěno |
27 hlasů |
prázdných |
4 hlasy |
Číslo umístění pro Hallina: 10. 882 dělí se srovnávacím číslem Lunquistovým, tedy:
10. 882: 6. 736'41 = 1'61 = číslo umístění pro Hallina.
Hallinových původních 7 + 10. 882 = 10. 889 hlasů dělí se číslem umístění 1'61 + l = 2´61.
10. 889: 2'61 = 4. 172'03 = srovnávací číslo.
Porovnám-li ale srovnávací číslo Hallinovo 4172 a srovnávací číslo Bernströmovo
(výše).........4769, je patrno, že
Bernströmovo číslo je vyšší a 3. mandát obsadil proto Bernström a nikoliv Hallin.
Týmž způsobem přikáží se mandáty ve skupině C, a konečně se stanoví pořadí mandátů ve skupině B.
Jak patrno, je i volební soustava Švédská voličům těžce srozumitelnou.
Lotyšsko.
Systém jednokomorový. Poslanecká sněmovno - Saeima m = 100 - volební období 3 roky. Aktivní právo muži i ženy od 21 let, rovněž tak volební právo pasivní. Volební seznamy ani stálé ani ad hoc. Volič se legitimuje a na legitimaci se poznamená, že odvolil.
Volba trvá dva dny, a to první neděli a předchozí sobotu v říjnu.
Úřední hlasovací lístky, ale vedle jména každého kandidáta volné místo pro event. změny. Volič odevzdá buď oficielní lístek strany, může však kandidáta (y) škrtnouti a na jejich místo vepsati jiného z jiné kandidátní listiny téhož kraje, nesmí však jednomu kandidátu dáti více hlasů než jeden. Tím liší se volební řád od systému švýcarského, jakož i tím, že při skrutiniu nečítají