2249/V.

Interpelace

posl. Hodinové-Spurné a soudruhů ministru spravedlnosti

o neslýchané konfiskační praksi státního zástupce v Uh. Hradišti.

Richard Pravda ve Zlíně, dům Svépomoci, vydal k 1. máji leták tohoto obsahu:

»1. května 1933 demonstrujeme na nádvoří Pagačově ve Zlíně proti mizérii, fašismu, válce, za chléb, půdu a svobodu.

Všichni společně snášíme nesnesitelnou tíhu dnešní situace. Jak dělníci z továren, ženy z dělnických domácností se svými dětmi a nezaměstnaní, tak i pracující lidé venkova, dělnická mládež, maloživnostníci a pracující inteligence. Trpíme a třem bídu, jeden jako druhý, ať patříme k té nebo jiné nebo žádné politické straně, ať jsme toho, či onoho náboženství, nebo národnosti. Snižování mezd, práce přes čas, pokuty a šikanování, šílené tempo práce a vyhazováni, to je úděl nás dělníků, jak z velkých tak i z malých továren. Vzrůstající drahota, větši starosti s obstaráváním domácností (až z toho jde hlava kolem), starost o děti a rodinu, toť úděl žen. Práce na dráze v Puchově a silnici k Ostravě je jen slibována, žádná podpora, snaha dát žebračenky jen za dřinu, hlad a omrzelost - toť úděl nezaměstnaných. Víc dřiny od noci do noci, přes to větší a větší nezaviněná zadluženost, víc daní, drahoty a exekucí, a míň jídla a odpočinku, toť úděl malorolníka. Menší tržba, větší daně, větši zadluženost, drancování a konečně ztráta živnosti, proletarisování, tak je na tom řemeslník a malý živnostník. Vyčerpávající dřina a nadávky, toť úděl učně. Stravenky na místo celé mzdy, komando na místo svobody, toť úděl našich kamarádů - mladých mužů a žen. Snižování platů, aby mohlo být vyšším ouřadům přidáno - desystemisace a otročení vládnoucím, toť úděl mass drobné inteligence. A tato situace hodinu od hodiny se zhoršující má na nás v příštích týdnech a měsících dolehnout ještě horším způsobem, prostě nesnesitelně. Není divu, páni jsou se svým hospodářstvím v koncích. Vědí to lépe, než my sami, a proto se pokoušejí zoufale o svoji záchranu, jako tonoucí břitvy chytají se fašismu. Za pomoci socialistických vůdců, kteří odmítají a chtějí znemožnit vytvoření bojovné jednoty všech pracujících a kteří, aby vzali Střibrňákům v ČSR vítr z plachet, přicházejí se zmocňovacím zákonem (viz Jaro Stránský), chtějí u nás pod praporem obrany demokracie nastolit tutéž krvavou diktaturu jako Hitler v Německu. Ale jako on německé, tak oni české kapitalisty tím nespasí.

Rozpustili řadu dělnických organisací a nyní chtějí rozpustit Komunistickou stranu Československa. To proto, aby měli volné ruce ve svém řádění. To proto, aby mohli bez odporu rabovat mzdy dělníků, valit nově a nové daně na bedra drobných poplatníků, brát domkářům a malorolnikům bez hlesu poslední kozu z chléva a střechu nad hlavou. Zvaní o stejném postupu na právo, t. j. proti fašistům, aby snadněji mohli zasáhnout jedinou vůdkyni pracujících - KSČ. Aby zuřivě mohli bít do leva a jen do leva. Aby se mohli účastnit bez odporu nové a hroznější světové války, namířené proti SSSR, které fašismus svoji existencí otvírá dveře.

Tomu však musíme zabránit. Jak? Společným bojem za vlastní požadavky, za obranu jediné vůdkyně pracujících KSČ a našeho příkladu SSSR. Je v nás nezdolná síla, je nutno přes všechny překážky, přes hlavy přežraných vůdců slít ji dohromady, podat si ruce k boji, spojit se k boji, sjednotit se, bojovat, zvítězit. "

Celý leták byl konfiskován a zabaven na návrh státního zastupitelství; nálezem krajského soudu v Uh. Hradišti TI IX. 6/33/3 ze dne 29. dubna 1933 konfiskace i zabavení potvrzeno.

V odůvodnění rozsudku se praví:

»0bsah věty: »společným bojem na obranu jediné vůdkyně pracujících KSČ« shora zmíněného letáku zakládá skutkovou podstatu zločinu § 16, č. 2 zákona na ochranu republiky, neboť se v něm podněcuje ke změně ústavy republiky co do demokraticko-republikánské formy státu a k nahrazení jí lepší formou ústavou sovětů, která má býti vzorem".

Je to přímo neslýchané odůvodněni rozsudku krajského tiskového soudu v Uh. Hradišti, kterým jsou suspendována občanská práva ústavou zaručená.

Ptáme se proto ministra spravedlnosti:

1. Souhlasí pan ministr s konfiskací uvedeného letáku a výměrem a odůvodněním krajského soudu v Uh. Hradišti?

2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten nařídit svým podřízeným státním zástupcům, aby od takovéto provokační prakse upustili?

V Praze dne 4. května 1933.

Hodinová-Spurná,

Čižinská, Juran, Sliwka, Novotný, Hrubý, Vallo,

K. Procházka, Štětka, Steiner, Tyll, Höhnel, Štou-

rač, Török, Hadek, Kliment, dr. Stern, Kuhn,

Babel, Russ, Gottwald.

2249/VI (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi železníc

o vybudovaní železničnej trati UžhorodMukačevo-Chust.

Vybudovanie železničnej trati Užhorod-Mukačevo-Chust je plánované už od r. 1920, avšak k jeho uskutočneniu dodnes ešte nedošlo.

V r. 1920-1925 bolo na tento účel rozpočítané asi 100 mil. Kč, čo sa dá z položiek štátneho rozpočtu nado všetku pochybnosť zistiť na základe týchto ciferných dát:

Na trať:
Užhorod-Mukačevo	Mukačevo-Bílky-Chust
v r. 1921 15, 000. 000 Kč	30, 000. 000 Kč
» 1922 10, 000. 000 »	5, 000. 000 »
» 1923 29, 000. 000 »	600. 000 »
» 1924 8, 000. 000 »	854. 000 »
» 1925 1, 000. 000 »	400. 000 »
63, 000. 000 Kč	36, 854. 000 Kč =
99, 854. 000 Kč.

V ďalších rokoch zostaly tieto položky prázdne.

S úctou tážeme sa pána ministra:

1. Čo sa stalo s obnosmi do rozpočtu pojatými?

2. Ako bolo s nimi naložené?

3. Prečo sa nezačalo stavať na horejšich tratiach, keďže podľa svedectva rozpočtu bolo to potrebou a je ňou i dnes?

4. Či ste ochotný súrne zakročiť, aby so stavbou týchto tratí bolo čo najskôr započaté a tým hrozná nezamestnanosť, ktorá sa po celej Podkarpatskej Rusi rozšírila, a všeobecný veľký hlad, zavládmuvši v minulej zime v tejto zemi, boly nabudúce miernené?

V Prahe, v apríli 1933.

Hokky,

Szentiványi, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Dobránsky, Fedor, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Schollich, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Hanreich, Köhler, inž. Jung, Geyer, Matzner, Horpynka, dr. Keibl, Kasper, Simm, Knirsch.

2249/VII (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi verejných prác

o vybudovaní štátnej silnice Veľká Sevľuš-Chust.

Štátna silnica Užhorod-Jasina je z valnej časti už dohotovená. Iba úsek medzi Veľkou Sevľušou a Chustom nie je ešte vybudovaný a na niektorých miestach je vo veľmi špatnom stave. Na trati V. Kopaňa-Rokosov je od rokov provizórny most, ktorý svojou provizórnosťou zapríčiňuje veľa zlosti - menovite v nočnej dobe - obecenstvu cestujúcemu na rôznych vozidlách.

S úctou tážeme sa pána ministra:

Či ste ochotný učiniť opatrenie, aby sevľušsko-chustská trať štátnej silnice Užhorod-Jasina bola čo najskôr vybudovaná?

V Prahe, v apríli 1933.

Hokky,

dr. Jabloniczky, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Hanreich, Matzner, dr. Hassold, dr. Keibl, ing. Jung, Nitsch, Dobránsky, Fedor, dr. Szüllö, Kasper, Szentiványi, Simm, Knirsch, ing. Kallina, Horpynka, dr. Schollich, Geyer, Köhler.

2249/VIII (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Szüllö a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o vyučovacom jazyku vôbec a o vyučovacom jazyku náboženstva na ľudových školách v obciach Batorovo, Chrastince, Nanince a Slovenské Ďarmoty.

Cieľom objasnenia predmetu našej interpelácie uvádzame predovšetkým národnostnú štatistiku výšudaných obcí podľa sčítania ľudu uverejneného posledne z r. 1921, ako aj situáciu škôl v týchto obciach.

V Batorove: z celkového počtu obyvateľstva 313 duší je 125 Čechoslovákov, 136 Maďarov a

Židov a 48 »cudzozemcov«. Má štátnu ľudovú školu s jednou učiteľskou silou a s vyučovacím Jazykom slovenským, ktorú navštevuje 52 žiakov a z týchto sú 42 materinského jazyka maďarského a rím. kat.

V Naninciach: z celkového počtu obyvateľstva 813 duší je 16 Slovákov, 775 Maďarov, 2 Židi, 8 iných a 12 cudzozemcov. Má maďarskú školu náboženskú cirkvi rím. kat. s dvoma učiteľskými silami, ďalej jednu slovenskú štátnu ľudovú škóta a túto navštevuje 61 žiakov, z ktorých je 32 rím. kat. Maďarov.

V Chrastinciach: z celkového počtu obyvateľstva 204 duší je 32 Čechoslovákov, 168 Maďarov a 4 cudzozemci. Má štátnu ľudová školu s jednou učiteľskou silou a s vyučovacím jazykom slovenským a navštevuje ju 37 žiakov, z ktorých je 31 rím. kat. Maďarov a 2 evanjelickí Maďari.

V Slovenských Ďarmotách: z celkového počtu obyvateľstva 414 duší je 118 Slovákov, 242 Maďarov, 51 cudzozemcov a 3 iní. Má slovenskú štátnu ľudovú školu s dvoma učiteľskými silami, túto navštevuje 91 žiakov, z ktorých je 72 rím. kat. Maďarov.

Obce Chrastince a Batorovo podaly v decembri 1932 resp. dňa 8. januára 1933 ministerstvu školstva a národnej osvety žiadosť, ktorú podpísalo v Chrastinciach 63 rodičov a v Batorove 65 rodičov, aby ich deti počtom 31 resp. 45 boly vyučované svojim materinským jazykom maďarským.

Z výšuvedených štatistických dát vysvitá, že školy všetkých 4 obcí so slovenským vyučovacím jazykom môžu byť chápané nanajvýš ako slovenské školy menšinové«, k ichž zriaďovaniu má štátna moc - to uznávame - právo, ale len v tom prípade, sú-li tiež školské nároky maďarskej miestnej väčšiny podľa početného pomeru národností uspokojené a nestane-li sa jediná škola s vyučovacím jazykom slovenským prostriedkom k odnárodňovaniu v dôsledku zaškolovacej povinnosti všeobecne záväznej.

Vyučovanie rím. kat. náboženstvu deti materinského jazyka maďarského deje sa v týchto slovenských školách v jazyku maďarskom, t. j. v materinskom jazyku detí, čo podľa nariadenia apoštolského vikariátu v Trnave i. 2540/1932 je nielen oprávnené, ale priamo záväzné. A predsa prednosta školského inšpektorátu v Modrom Kameni, škôldozorca Balažovič na základe skutočnosti neodpovedajúceho predpokladu, že učiteľ náboženstva vyučuje náboženstvu v jazyku maďarskom nielen detí maďarské, ale i deti slovenské, svojím prípisom č. 533/32 zakázal učiteľovi náboženstva vyučovanie v jazyku maďarskom, ale povolil, aby mohol maďarského jazyka používať ako jazyka výpomocného dotiaľ, kým sa deti slovenskému jazyku dôkladne nenaučia. (»Nemám však žiadnych námietok, aby bolo používané aj maďarsk. reči vo vyučovaní ako výpomocnej, pokiaľ ovšem žiaci náležite neovládajú slovenskú reč. «) Na základe tohoto fiktívneho

predpokladu podal škôldozorca Balažovič zprávu tiež školskému referátu v Bratislave, ktorý svojím nariadením č. 92. 373/I. -1932 taktiež zakázal vyučovať náboženstvu v jazyku maďarskom.

Je prirodzené, že svedomitý duchovný pastier, ktorý má na zreteli náboženské a mravné city detí jeho duchovnej pečlivosti svárených, bránil sa proti tomuto nezákonnému a nespravodlivému nariadeniu, z ktorého dôvodu škôldozorca jednak pohrozil mu tým, že mu zakáže vyučovať a menuje iného učiteľa náboženstva, jednak podľa svojho nariadenia č. 5/1933 dáva chod a metódu vyučovania takrečeno špiclami kontrolovať, aby na základe ich zpráv mohol zistiť, zda učiteľ náboženstva nedopúšťa sa vo vyučovaní náboženstva zneužívania používaním jazyka maďarského.

Tento skutkový stav vrhá svetlo nielen na školské pomery týchto 4 obcí priamo zúčastnených a nasvedčuje nielen národnostnej intoleranicii podriadených školských úradov, lež poukazuje zároveň vôbec na celý systém školskej politiky, jejž jasným a priehľadným účelom je, odnárodniť maďarskú menšinu. Naše stanovisko je potvrdené tiež zdanlivou koncesiou školdozorcu Balažoviča čo do používania jazyka maďarského jakožto jazyka výpomocného, lebo tým nevdojak uznáva, že slovenské vyučovanie je vnucované tiež deťom maďarským, ktoré v tomto prípade sú v prevažnej väčšine a ktoré len dotiaľ môžu byť účastné výhody vyučovania vo svojom materinskom jazyku - a i tu výlučne len vo vyučovaní náboženstvu -, kým sa dôkladné nenaučia jazyku slovenskému.

Vec táto však posviecuje i na to, akými prostriedky snažia sa školské úrady rozvrátiť svornosť medzi dedinským rudom a duchovným dediny a totiž najdôležitejším kultúrnym vodcom. Lebo okolnosť, že škôldozorca dáva svojimi konfidentami kontrolovať činnosť duchovného pastiera, nijako nemôže prispeť tomu, aby duchovný pastier mohol zachovať svoju auktoritu u obyvateľstva jeho vedeniu svereného. Tento vyzvedačský systém je ponižujúci pre vysväteného kňaza, proti čomu musíme ostro pozdvihnúť naše protestné slovo.

Na základe týchto pozitívnych skutkov tážeme sa pána ministra:

1. Či ste ochotný vyhoveť žiadosti rodičov obci Chrastince a Batorovo, aby bola tam sriadená maďarská škola pre príslušný počet svojich deti materinského jazyka maďarského?

2. Či ste ochotný uložiť škôldozorcovi Balažovičovi, aby štvanici zahájenej proti vysvätenému kňazovi, ktorý na poli vyučovania náboženstvu postupoval iba podľa inštrukcií svojej cirkevnej nadriadenej vrchnosti a podľa svojej povinnosti, učinil ihneď konec, a či ste ochotný zahájiť v dôsledku tejto veci pokračovanie proti škôldozorcovi, ktorý jednal nezákonne?

3. Konečne či ste ochotný likvidovať vôbec ten systém školskej politiky, ktorý je týmto kon-

kretným prípadom len príkladmo osvelený a jehož účelom je postupné odnárodňovanie v Československu inkorporovaných maďarských národných menšín za cenu stálého flagrantného porušovania mierovej smluvy, ústavnej listiny a platných pozitívnych zákonov?

V Prahe, v apríli 1933.

Dr. Szüllö,

Fedor, Nitsch, Ing. Jung, Geyer, dr. Hanreich, Matzner, Horpynka, dr. Hassold, dr. Keibl, dr. Jabloniczky, Kasper, Szentiványi, Dobránsky, dr. Törköly, Simm, Hokky, dr. Holota, dr. Schollich, Köhler, ing. Kallina, Knirsch.

2249/IX (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi vnitra

o chování krnovského okresního úřadu.

Okresní úřad výměrem ze dne 8. dubna 1933, č. j. 16/41-V/13 vyrozuměl krajské vedení německé národní strany v Krnově, že krnovský okresní úřad podle § 23 tiskového zákona nepovoluje rozšiřování letáku: »Co chce německá strana národní?«, poněvadž slova tohoto tiskopisu »krvaví svědkové 4. března 1919, právo sebeurčení slavnostně vyhlášené ve státoprávním prohlášeni z roku 1920 musí nám býti také v praktické politice konečným cílem a ukazatelem" zakládají skutkovou podstatu trestného činu.

Okresní úřad zároveň také podle článku III, odst. l, zákona ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n., zakázal rozšiřováni svrchu uvedeného letáku.

Toto rozhodnutí krnovského okresního úřadu jest úplně nepochopitelné a neodůvodněné. Zadržený leták vydalo hlavní jednatelství německé národní strany v České Lípě, když jeho znění bylo úřadem censurováno a jeho celý obsah povolen. I v oblastech okresního úřadu frývaldovského a bruntálského, patřících k západoslezskému krajskému obvodu německé národní strany prošel týž leták bez závady a směl býti rozdáván při schůzích, které se tam konaly. Rovněž

i krnovské policejní komisařství povolilo rozdávati tento leták. Také jinak na Moravě a v Čechách nikde nebylo shledáno rozdáváni tohoto letáku závadným.

Nelze tedy pochopiti, proč pouze krnovský okresní úřad spatřuje ve vytčené větě skutkovou podstatu trestného činu. Že tato domněle

trestná skutková podstata nebyla konkretisovina, jest zřejmou vadou řízení, poněvadž se tím straně znemožňuje podati protidůkaz tohoto kvalifikování.

Podle článku III/1 zákona čís. 125/1927, na němž se zakládá naříkané rozhodnutí, mohou politické úřady vydávati příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutně pouze za účely uvedenými v článku II, tedy jen, aby odvrátily ohroženi veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti a odstranily nastalé poruchy. Jak však nezvratně prokázalo bezvadné rozdávání tohoto letáku, ve všech jiných okresech republiky při schůzích německé národní strany, nedošlo k takovýmto ohrožením nebo poruchám veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti, z čehož lze jistě souditi, že by se to bylo nestalo ani v krnovském okrese. Veřejný zájem určitě tedy tohoto zákazu nevyžaduje.

Rozdávati leták bylo zakázáno výhradně účastníkům schůzi německé národní strany, nikoliv však kolportáží od domu k domu nebo plakátováním, takže již proto nehrozilo nebezpečí, že by to mohlo u někoho vzbuditi pohoršení, a to tím méně, když i řečníci na schůzích mluvili a mluví v témž smyslu, aniž tím budí pohoršení nebo dávají příčinu k zakročeni. Jak již praví název letáku: »Co chce německá strana národní?«, pojednává se v něm jen krátce o známém programu německé strany národní. Ještě nikdy a žádný úřad netvrdil, že zmínka o právu sebeurčení jako o konečném cíli a ukazateli v politice, tvoří skutkovou podstatu trestného činu. Ani soudy, ani státní zastupitelstva, ani státní policie a politické úřady neshledaly v tom závady, zůstalo to vyhrazeno jedině krnovskému okresnímu úřadu.

Tím jeví se jednání krnovského okresního úřadu jako to, co vskutku jest, jako čistá svévole českého šovinistického úředníka, který se domníval, že zákazem letáku zabráni duchovnímu poučení a při tom úplně přehlédl, že právě tento malicherný postup okresního úřadu nejlépe poučil o domnělé demokracii, která u nás vládne, a praví více než novinářské články a letáky.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra, je-li ochoten uvolniti rozšiřování zmíněného letáku německé strany národní i v krnovském okresu a tamější okresní úřad poučiti, aby příště upustil od takovýchto svévolností, poněvadž těžce poškozují vážnost československé demokracie?

V Praze dne 20. dubna 1933.

Dr. Schollich,

Matzner, dr. Hanreich, inž. Jung, Simm, Oehlinger, Scharnagl, dr. Luschka, Kunz, dr. Petersilka, Bobek, Greif, Köhler, Knirsch, Horpynka, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Keibl, Geyer, Kasper, Krumpe, Zajíček, Fritscher.

2249/X (překlad).

Interpelace

poslance A. Nitsche a druhů ministrovi sociální péče

o zvýšení příspěvků kežmarské okresní nemocenské pojišťovny.

Okresní nemocenská pojišťovna v Kežmarku usnesla se zvýšiti příspěvky od 1. dubna 1933 o 0. 7% a odůvodňuje toto opatřeni tím, že dosavadními příspěvky není možno uhra-diti správní náklady. Toto zvýšeni postihuje zaměstnavatele právě v době, kdy beztoho těžce bojují o zachování svých závodů, které staly se nevýnosné nikoliv na posledním místě i pro zvýšení sociálních břemen. Zvláště však drobni zemědělci naprosto již nemohou snésti dalšího zvýšení břemen. Zemědělci dnes téměř nemohou prodati své výrobky a výtěžek prodaných výrobků nestačí ani na koupi nejnutnějších předmětů spotřeby pro hospodářství a domácnost. Kdo zná poměry u drobných zemědělců, musí přiznati, že i zvýšení jen o několik korun měsíčně lest pro ně nedostupné, neboť jest již množství vesnických domácností, v nichž po týdny nelze vůbec spatřiti hotových peněz. Jest příznačně, že na vesnicích stále více vzrůstá výměnný obchod a vesničtí kupci musí již delší dobu přijímati výměnou za své zboží zemědělské výrobky, chtějí-li vůbec něco prodati. Zvýšení bude míti za následek, že zemědělci zůstanou příspěvky dlužní a pak přijdou na ně exekuce a exekuční dražby, které časem ohrozí i jejich hospodářství a existenci. Další následek bude, že zemědělci přejdou ještě více k extensivnímu hospodaření a propustí ještě čeledíny, které dosud zaměstnávali, čímž počet nezaměstnaných jen vzroste.

Není tomu lépe ani u drobných a středních živnostníků a obchodníků, jejichž denní tržba v mnoha dnech nehradí ani režii. Zvýšení příspěvků musí i zde značně zhoršiti situaci a musí i u těchto výdělečných odvětví vésti k největšímu omezování. To bude míti za následek další propouštění, vzrůst počtu nezaměstnaných a tím snížení příjmů pojišťoven přes zvýšení příspěvků.

Mluviti o průmyslových podnicích v této krajině jest zbytečno, poněvadž zde podniky pracují tak omezeně, že se to blíží k zastavení závodů.

Pokus nahraditi příjmy pojišťovny, zmenšené pro nezaměstnanost, zvýšením příspěvků jest tedy úplně pochybený, neboť to způsobí nikoliv zvvšení, nýbrž snížení příjmů. A má snad dojíti pak k dalším zvýšením a má se stav ještě více zhoršiti? Jen krátkozrakost může sahati k takovýmto prostředkům.

Nemohou-li pojišťovny vystačiti s dosavadními příspěvky, musí hledati jiné prostředky a cesty, aby obnovily rovnováhu. Především třeba

při tom uvažovati o snížení správních výdajů. Jako hlavní důvod zvýšení udává se pokles počtu členů. Jest jen samozřejmé, že s poklesem počtu členů klesají také správní práce, což nezbytně vyžaduje zjednodušení správy. I když se uváži, že zavedením starobního pojištění bylo uloženo pojišťovnám více práce, přes to počet úředníků nepoměrně stoupl proti letům předválečným, ačkoliv počet pojištěnců v době před válkou byl zajisté větší, neboť tenkráte nebylo ještě nezaměstnanosti a průmyslové podniky ještě plně pracovaly.

Velmi by se dalo ušetřiti také na nespravedlivě vysokých platech vedoucích úředníků a hospodářství pojišťoven lze uvésti do rovnováhy bez zvýšení příspěvků.

Jest tedy jasně, že zvýšení příspěvků jest pochybeně opatřeni, které ukládá ještě více břemen beztoho již těžce strádajícímu hospodářství, aniž však dosáhne zvýšeni příjmů jako vytýčeného výsledku. Za dnešních hospodářských poměrů není možno obnoviti rovnováhu vyššími břemeny přispívajících, nýbrž tohoto účelu lze dosíci jen zavedením nejrozsáhlejších úsporných opatřeni.

Tážeme se tedy pana ministra:

Jest pan ministr ochoten zrušiti nařízeni kežmarské okresní nemocenské pojišťovny o zvýšeni příspěvků nebo je neschválili a jí, jakož i jiným pojišťovnám dáti pokyn, aby obnovily rovnováhu nejrozsáhlejšími úspornými opatřeními, zvláště však radikálním snížením platů vedoucích úředníků?

Obdobná interpelace jest podána také ministrovi zemědělství.

V Praze dne 2. května 1933.

Nitsch,

dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, Hokky, dr. Schollich, Inž. Kallina, Horpynka, Matzner, dr. Keibl, Geyer, Simm, Knirsch, Inž. Jung, Prause, Stenzl, Eckert, Szentiványi, dr. Holota, dr. Törköly.

2249/XI (překlad).

Interpelace

poslance A. Nitsche a druhů ministru zemědělství

o zvýšeni příspěvků kežmarské okresní nemocenské pojišťovny.

Okresní nemocenská, pojišťovna v Kežmarku usnesla se zvýšiti příspěvky od 1. dubna 1933

o 0. 7% a odůvodňuje toto opatřeni tím, že dosavadními příspěvky není možno uhraditi správní náklady. Toto zvýšení za dnešních hospodářských poměrů těžce postihuje všechny zaměstnavatele, nejvíce tím však trpí drobní a střední rolníci. Dnes přece není již téměř možno zemědělské výrobky prodati a výtěžek za výrobky, které se snad přece prodaji, nestačí ani na koupi nejnutnějších předmětů spotřeby pro hospodářství a domácnost. Máme již mnoho vesnických domácnosti, v nichž po týdny nelze vůbec spatřiti hotových peněz a které se proto již téměř úplně zařídily na směnný obchod. Nemocenské příspěvky musí však býti placeny hotově, což za takovýchto okolností bylo až dosud spojeno s velkými potížemi, v budoucnosti však - i když budou nepatrně zvýšeny - bude to přímo nemožné. To bude míti v zápětí jen exekuční dražby a exekuce, které mohou beztoho zadluženého drobného rolníka připraviti i o hospodářství, jakmile jednou započnou. Další následek pak bude, že zemědělci přejdou ještě více k extensivnímu hospodařeni, aby zaměstnali ještě méně cizích pracovníků, což jest jednak s národohospodářského stanoviska nebezpečné, jednak to opět zvýší nezaměstnanost. Chtějí-li však nemocenské pojišťovny napraviti úbytek vzniklý dalším poklesem členského stavu dalšími zvýšeními, musí vzniknouti circulus vitiosus, který jen ještě ohrozí existenci hospodářství, odkázaných na cizí pracovníky.

Jest známo, že právě zemědělští dělnici nejméně požadují dávek nemocenských pojišťoven, a zemědělství, beztoho těžce bojující o svou existenci, musí tedy přinášeti oběti pro jiné stavy. Nejvíce obětí vyžaduje ovšem složitý správní aparát pojišťoven, který ani zdaleka nebyl ještě přizpůsoben změněným poměrům a menšímu počtu členů. Velmi velkou položku činí při tom také nespravedlivá výše platů vedoucích úředníků, které nejsou vůbec v poměru k velmi sníženému příjmu jiných stavovských tříd.

Jest zřejmé, že ve správě a na platech vedoucích úředníků lze uspořiti tolik, aby zvýšení příspěvků bylo zbytečně. Poněvadž však při složení správy sotva možno očekávati, že vedení pojišťovny provede takové škrty samo, zbývá jako jedině východisko zřízení samostatných zemědělských nemocenských pojišťoven, u nichž vedení nebo správa mohla by býti zařízena a platy ustanoveny tak, aby vystačily i menší příspěvky.

Poněvadž zákonné podklady pro to jsou dány, tážeme se:

1. Jest pan ministr ochoten naříditi, že se

i na Slovensku umožňuje zřizovati samostatné zemědělské nemocenské pojišťovny?

2. Kdyby tomu něco překáželo, působiti, aby zvýšení příspěvků u okresní nemocenské pojišťovny v Kežmarku a u jiných pojišťoven bylo odvoláno a naopak, aby příspěvky byly sníženy?

Podobná interpelace podává se také panu ministrovi sociální péče.

V Praze dne 2. května 1933.

Nitsch,

Knirsch, Simm, Matzner, inž. Jung, Stenzl, dr. Szüllö, Fedor, dr. Keibl, Dobránsky, Prause, dr. Schollich, Geyer, Hokky, dr. Jabloniczky, inž. Kallina, Szentiványi, Eckert, dr. Törköly, dr. Holota, Horpynka.

Původní znění ad 2249/I.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Jung und Genossen

an den Minister des Innern, den Justizminister und Minister des Aeussern

in Angelegenheit der verschiedenartig geübten Zensur.

Die »Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der ČSR« gab ein Flugblatt gegen die Nationalsozialisten heraus, welches in Massen verbreitet wird. Es führt den Titel »Das Entsetzen rast durch Deutschland«, ist bei Gärtner u. Comp. in Bodenbach gedruckt und hat folgenden Wortlaut:

»In den Strassen der deutschen Städte fliesst in Strömen Arbeiterblut. Die Führung des politischen Verbrechertums hat sich Deutschlands bemächtigt, Polizei, Reichswehr sind in ihrer Hand. Den Mordbuben, die das Werk von Potemba u. Eisleben verrichteten, hat die faschistische Staatsgewalt Waffen in die Hand gegeben; mit Stahlhelmen, Karabinern, Handgranaten und in feldmässiger Ausrüstung durchstreifen sie die Siedlungen, marschieren sie auf den deutschen Landstrassen. Die Wellen von Hass und Lüge, die sich aus den Braunen Häusern in den letzten Jahren über Deutschland ergossen, haben ihren Ausgangspunkt nunmehr in der deutschen Reichskanzlei. Für das brutale Niederknüppeln der arbeitenden Bevölkerung werden Vorwände gesucht mit allen Mitteln, die in der Geschichte der Völker ihresgleichen nicht haben:

Von den Faschisten bezahlte Lockspitzel zünden das Symbol der deutschen Demokratie, den Reichstag, an und gleichzeitig wird die Presse der Arbeiter, werden ihre Versammlungen verboten, ihre Führer verhaftet, auf das die Wahrheit über die feige Schurkentat nicht ins Volk dringe!

Das Entsetzen rast durch Deutschland! Der feige, planmässige Mord um der Gesinnung wil-