Aby bylo doručování uvedeným adresátům umožněno, byla tato samota dnem 16. ledna t. r. zavaděna do doručovacího okresu poštovního úřadu Nová Ves u Chrastavý.

V obci Dolní Dvůr, kde jest poštovní úřad, doručuje se dvakrát denně, ráno a odpoledne. V obci Volský Důl, kde není poštovní úřad, doručuje poštu jednak poštovní úřad Hořejší Vrchlabí, jednak poštovní úřad Krausovy Boudy, a to již od r. 1930 každodenně, ještě týž den, kdy dojde k příslušnému úřadu. Do vadného doručování pošty v těchto obcích nebylo stížností. Přes to bylo uloženo příslušným úřadům, aby event. závady v doručování ihned odstranily.

Povšechné stížnosti, že pošt. úřady nedbají německých místních jmen, a že doručovatelé neumějí německy, nelze bez uvedených konkrétních dat vyšetřiti.

V Praze, dne 6. února 1933.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.

2171/X (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelací poslanců H. Krebse, H. Knirsche a druhů

o ustavení představenstva mostecké revírní bratrské pokladny (tisk 973/IX).

Na základě konaného šetření sděluji toto:

Báňské hejtmanství v Praze jest podle zákona o bratrských pokladnách ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., dozorčím úřadem revírní bratrské pokladny v Mostě.

Výsledek voleb konaných ve dnech 23. -25. dubna 1930 schválen byl vyhláškou báňského hejtmanství v Praze ze dne 12. června 1930, č. 7687/30.

Vyhláška byla řádně publikována.

Protože stížnost do výsledku voleb po jejich publikaci nebyla podána žádná, stala se volba delegátů do revírní bratrské pokladny v Mostě právoplatnou a nebylo překážky, proč by nemohlo dojíti k volbě nového představenstva a nového dozorčího výboru. Úkolem tím pověřena jest podle výše citovaného zákona ústřední volební komise. Ježto ústřední volební komise s úkolem svým otálela, nařídilo báňské hejtmanství z moci dozorčí výnosem ze dne 3. dubna 1931, č. j. 4488/31 ústřední volební komisi, aby volbu představenstva a dozorčího výboru ihned provedla. Za tím účelem svolala ústřední volební komise na den 28. května 1931 valnou hromadu delegátů.

Podle zprávy báňského hejtmanství v Praze ze dne 9. června 1931, č. j. 7014, usnesla se tato valná hromada, že odmítá sdružení skupin »Sdružení československých horníků« a »Jednoty československých horníků« pro volbu představenstva a dozorčího výboru. Usnesení to přítomný zástupce báňského hejtmanství zastavil, poněvadž valná hromada delegátu, překročivši tím meze své kompetence, učinila usnesení odporující ustanovení § 60 vl. nař. čís. 197/1923 Sb. z. a n. Báňské hejtmanství v Praze toto zastavení schválilo. Nato byla volba nového představenstva a dozorčího výboru odročena až do konečného rozhodnutí této sporné otázky.

Tato otázka nebyla však dosud konečně rozhodnuta, poněvadž nejvyšší správní soud dosud nerozhodl o stížnosti, již ústřední volební komise podala proti rozhodnutí ministerstva veřejných prací, vydanému v odvolacím řízení.

V Praze, dne 8. února 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.

2171/XI (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci posl. inž. O. Kalliny a druhů

o zkrácení sudetskoněmeckého obyvatelstva a především sudetskoněmeckych nezaměstnaných Čsl. Radiojournalem (tisk 1977/XIX).

Vln, přidělených mezinárodní cestou pro vysílání rozhlasu v Československu, není dostatek a proto nelze pomýšleti na zřizování nových vysílacích stanic, a to tím méně, ježto dosavadní počet vln pro množící se žádosti jednotlivých států, zejména oněch, kde rozhlas dosud není organisován, bude spíše restringován než rozmnožen. Proto nejvhodnějším řešením otázky německého rozhlasu v Československu jest vysílání německých relací nynějšími čsl. stanicemi, a to tím spíše, že území našeho státu, obývaně obyvatelstvem německé národnosti není celistvé, takže by jediná stanice byla uspokojivě slyšitelná toliko v některém jeho úseku. Podle sdělení rozhlasové společnosti Radiojournalu je německé vysílání v čsl. rozhlase upraveno nyní takto:

V Praze a v Brně připadá na německé vysílání ve všední den 35 minut, v neděli a ve svátek 45 minut. V Mor. Ostravě je německé vysílání upraveno tak, že v neděli a ve svátek vysílá se německý pořad po dobu 45 minut přenosem z Prahy, v úterý 35 minut přenosem

z Brna, v pondělí a ve čtvrtek vysílá se pak z Mor. Ostravy 30minutová relace samostatná. Mimo tyto pravidelné relace vysílá Mor. Ostrava občas i v jiné dny německý pořad přenosem z Prahy.

Pravidelné německé vysílání ve všední dny je určeno vesměs mluvenému německému slovu, takže ve srovnání s českými přednáškami, jimž je vymezeno denně průměrně 55-65 minut, jeví se doba německého vysílání zcela přiměřená.

Vedle těchto pravidelných relací, které jsou určeny, jak již řečeno k vysílání mluveného slova, uplatňuje se německé umění, zejména hudba, ve zvláštních relacích. Pro umělecké přednesy je určena rozšířená relace nedělní a sváteční, která bývá případ od případu ještě rozšiřována, aby německému vysílání bylo umožněno prováděti i rozsáhlejší celkové programy, na př. činohry a rozhlasové hry. Hlavní večerní pořad, převážně hudební, je určen všem posluchačům bez rozdílu národnosti. Jsou v něm zastoupeni skladatelé a skladby všech národností, samozřejmě také původu německého a účinkují v něm rovněž umělci němečtí. Kromě toho pravidelné zařaďují se do pořadu přenosy z německého divadla v Praze a produkce německých hudebních těles, na pr. lázeňského orchestru v Karl. Yarech. Nutno, připomenouti také další obohacení německého vysílání zavedením pravidelného německého školského rozhlasu. Po stránce programové není proto důvodu k rozšiřování německého vysílání v Čsl. rozhlase.

Pokud jde o vysílání německých zpráv o uprázdněných místech a německého hlášení o pracovním trhu, byla žádost o zavedení této nové relace předložena rozhlasové společnosti Radiojurnal spolkem -Prager Urania-, teprve dne 10. listopadu t. r. (interpelace padána dne 10. září t. r. ). Radiojournal odpověděl jmenovanému spolku dopisem ze dne 23. listopadu t. r., že nemá zásadně námitek proti hlášení zpráv o trhu práce v rámci německého dělnického rozhlasu, ale nemůže z důvodů technicko-programových naprosto poskytnouti pro toto zpravodajství relace zvláštní. Radiojournal doporučil proto jmenovanému spolku, aby z 20 minut, vyhrazených jednou týdně německému dělnickému rozhlasu, bylo postoupeno 5-10 minut zpravodajství trhu práce. Radiojournal neobdržel dosud odpovědi od spolku -Prager Urania-, prijímá-li jeho návrh na vysílání německého hlášení o uprázdněných místech a o pracovním trhu v rámci německého dělnického rozhlasu, takže k vysílání těchto zpráv dosud nedošlo.

V Praze, dne 13. prosince 1932. Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.

2171/XII (původní znění).

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci poslance dr. Schollicha a druhů

o výrobě třísla ve Slezsku (tisk 2075/IX).

Jest jisto, že používání tříslové kůry v průmyslu kožařském stále klesá, a to v prvé řadě vlivem té okolnosti, že kožařská výroba přešla již v době předválečné k činění také pomocí extraktů kvebrachových a chemických látek, což znamenalo nejen zlevnění, ale hlavně nepoměrné zrychlení výroby.

Tento způsob činění se v cizině všeobecné používá a proto se musil této výrobní methodě přizpůsobiti z valné části i náš průmysl, aby mohl s úspěchem čeliti cizí konkurenci, nejen na trhu domácím, ale i na světových odbytištích, kam musí své výrobky vyvážeti. Spotřeba třísla doznala však dalšího citelného omezení hospodářskou krisí, kterou byl zasažen také průmysl kožarský, jehož četné závody byly zastaveny anebo co do provozu značně omezeny, takže tím přirozeně klesla spotřeba třísliv všeho druhu. Konečně nelze ani přehlížeti, že produkce třísla přesahuje z daleka možnost jeho konsumu v průmyslu kožařském.

Ministerstvo obchodu zná situaci lesních správ ve Slezsku, zabývajících se zužitkováním tříslové kury, a podání těchto zájemců učiněno bylo předmětem šetření, po jehož skončení bude možno teprve zaujati stanovisko k požadavku zvýšiti cla na chemikálie, konkurující domácím tříslovým výtažkům.

V Praze, dne 10. února 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.

2171/XIII (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance dr. Bachera a druhů

o příspěvcích sanovaných bank průmyslovým podnikům, které s nimi pracují

(tisk 2131/VI).

Časopisecké zprávy, na nichž spočívá tato interpelace, nejsou správný. Pokud ten který zákazník banky platiti může. nesleví mu ničeho zvláště banka sanovaná. Stává se však jak u bank sanovaných, tak i u bank nesanovaných, že některý jejich zákazník dále platiti nemůže. Má tu banka jen na vybranou: buď svou pohledávku bezohledně vymáhati, anebo dlužníků poshověti, anebo poskytnouti úlevy úrokové, ba

i kapitálové. Banka se přirozeně rozhodne pro

ten způsob, který pokládá pro sebe za prospěšnější, a bude to zpravidla poshovění nebo sleva. Snad mají sanované banky více dlužníků k placení neschopných nežli banky nesanované, takže musejí častěji poskytovati dlužníkům úlevy, avšak zásadního rozdílu v tomto směru mezi nimi není a proto nelze důvodně tvrditi, že by byl dlužník sanované banky na tom lépe nežli dlužník banky nesanované.

Aby se snad přece sanované banky nezbavovaly se škodou některých svých aktiv, anebo neposkytovaly dlužníkům úlevy nad nutnou potřebu, vázalo ministerstvo financí již dříve nakládání s majetkovými hodnotami těchto bank v závažnějších případech souhlasem vládního komisaře, který si, než souhlas dá, vyžádá dobré zdání » Jednoty«, revisního a důvěrnického sdružení československých bank.

Proto mám za to, že se nezneužívá bankovního zákona způsobem v interpelaci naznačeným.

V Praze, dne 12. února 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl v. r.

Překlad ad 2171/I.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten R. Kasper und Genossen

in Angelegenheit der Verweigerung

eines Reisepasses nach Österreich und

Deutschland (Druck 2035/IX).

Das Erkenntnis des Obersten Verwaltungsgerichtes, auf das sich die Interpellation beruft, hat nur angeführt, daß bei der Abweisung eines Gesuches um Ausstellung eines Reisepasses nach § 70, Abs. l, der Regierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 8/1928, vorzugehen ist und daß daher in der Begründung des Bescheides die Ergebnisse des Verfahrens zusammenzufassen sind, bzw. die rechtliche Beurteilung der Angelegenheit oder die Erwägungen angeführt werden müssen, welche bei der Bewertung der Beweise entschieden haben.

Dieser Vorgang ist im gegebenen Falle eingehalten worden, denn die Paßbehörde I. Instanz hat in ihrem Bescheide ausdrücklich angeführt, aus welchen Gründen sie auf die Möglichkeit einer Gefahrdung wichtiger Staatsinteressen schließt, die Paßbehörde II. Instanz aber hat in ihrem Bescheide, ausdrücklich angeführt, warum sie die Einwendung der Partei nicht als triftig erachtet.

Die Paßbehörden sind daher in diesem Falle in völliger Übereinstimmung mit der geltenden Praxis des Obersten Verwaltungsgerichtes vorge-

gangen und ich habe daher keinen Grund zu irgendeiner weiteren Verfügung.

Prag, am 3. Februar 1933.

Der Minister des Innern: Černý m. p.

Překlad ad 2171/II.

Válasz

az iskola- és népművelődésügyi minisztertől

Hokky képviselő és társai interpellációjára a podkarpatszkaruszi felekezeti iskolák fentartói által ezen iskolák tanerőinek biztosítandó alapfizetés összege tárgyában (1989/XIV. nysz. ).

Az iskola- és népművelődésügyi minisztérium az 1926. június 24. -i 104 tgysz. törvény 1. § 2. bek. értelmében már kidolgozott egy törvényjavaslatot, amely általában a nyilvános népiskolai tanerők személyi költségeinek kédését rendezi. A javaslat már a legrövidebb idő folyamán miniszterközi tárgyalás alá kerül. A jelzett javaslat keretén belül az interpellációban szóvá tett kérdés is nyer rendezést.

P r a h a, 1932. december 15. -én

Az iskola- és népművelődésugyi miniszter: Dr. Dérer s. k.

Překlad ad 2171/III.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation des Abgeordneten Krumpe und Genossen,

betreffend die Vorlage des Binnenschiff-

fahrts-Gesetzes und Anlegung eines

Schiffsregisters (Druck 1753/V).

Die Regierung der Čechoslovakischen Republik antwortet auf die erste Frage der Interpellation dahin, daß die wichtigsten Fragen des Binnenschiffahrtsrechtes bereits auf der vom Volkerbünde im November und Dezember 1930 abgehaltenen internationalen Konferenz behandelt worden sind, auf der es zur Unterschrift von drei Übereinkommen gekommen ist, und zwar dem Übereinkommen über die Verwaltungsmaßnahmen zur Beglaubigung des Rechtes der Flagge von Binnenschiffen, dem Übereinkommen über die Vereinheitlichung einiger Vorschriften, betreffend Zusammenstöße mit Binnenschiffen

und schließlich dem Übereinkommen über die Immatrikulierung (Registereintragung) von Binnenschiffen, den Sachrechtein an diesen Schiffen und anderen damit zusammenhängenden Fragen. Mit der Vorbereitung weiterer Übereinkommen auf den übrigen Gebieten des Schiffahrtsrechtes ist vom Völkerbünde ein besonderer Sachverständigenausschuß betraut worden, in welchem auch die Čechoslovakei vertreten ist. Alle drei erwähnten Übereinkommen sind auch von den Vertretern der Čechoslovakei unterschrieben worden und werden, sobald der Wortlaut des Gesetzentwurfes über die privatrechtlichen Verhältnisse der Binnenschiffahrt, zu dessen Ausbreitung eine besondere interministerielle Kommission seitens der Regierung ernannt worden ist. definitiv durchberaten sein wird, zur Ratifikation vorgelegt werden.

Zu der zweiten Frage antwortet die Regierung dahin, daß die Herausgabe des Gesetzes über die Anlegung eines Binnenschiffsregisters für die Schiffahrt ohne gleichzeitige Regelung der Frage des Schiffspfandrechtes keine praktische Bedeutung haben würde. Diese Regelung hängt jedoch enge mit der Regelung anderer Fragen des Privatschiffahrtsrechtes zusammen, namentlich der Frage, der Vorrangspfandrechte (der gesetzlichen Rechte der Schiffsgläubiger), der Frage der Exekution auf ein Schiff, und mit anderen Rechtsgebieten, welche durchwegs in dem vorbereiteten Gesetzentwurfe geregelt sind, an dessen definitivem Wortlaute die erwähnte interministerielle Kommission bereits fleißig arbeitet, und es ist daher nicht möglich, den Abschnitt über das Schiffsregister aus dem erwähnten Entwurfe herauszureißen und ihn als besonderen Gesetzentwurf vorzulegen. Deshalb muß die Beendigung der Arbeiten der interministeriellen Kommission abgewartet werden, worauf der Entwurf unverzüglich den gesetzgebenden Körperschaften vorgelegt werden wird, ohne daß auf die internationale Vereinheitlichung des Schiffahrtsrechtes gewartet werden würde.

Prag, am 2. Februar 1933.

Der Vorsitzende der Regierung: Malypetr m. p.

Překlad ad 2171/IV.

Antwort

des Ministers für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Abgeordneten Hadek und Genossen

wegen der schikanösen Behandlung des

Soldaten Ernst Stroppe, ženijní pluk 4,

polní rota 1/10, Bratislava (Druck

1977/IX).

Wie durch die amtlichen Erhebungen festgestellt worden ist. entbehrt die Interpellationsbehauptung über die Quälereien des Soldaten Ernst

Stroppe vom Genieregiment 4 jedweder Grundlage. Namentlich entspricht die Behauptung, daß mit diesem Soldaten nach seiner Operation bei Beseitigung der Nähte ungehörig umgegangen worden wäre, nicht den Tatsachen. Stroppe ist über diese Angaben einvernommen worden und hat selbst nichts ähnliches bestätigt.

Ebenso grundlos sind auch die übrigen Interpellationsbehauptungen über den Bruch, den sich Stroppe angeblich durch Ausübung des Militärdienstes zugezogen hat, über seine Militärdienstunfähigkeit und heruntergekommene Gesundheit In Wirklichkeit ist Stroppe bereits vor Antritt des Militärdienstes mit Erfolg auf Bruch operiert worden und hat den Militärdienst vollständig gesund angetreten. Nunmehr weist er anstelle des Bruches nur mehr eine gut verheilte Narbe auf, welche ihn zum Militärdienste allerdings nicht ungeeignet macht. Trotzdem ist Stroppe am 16. November 1932 einer neuen eingehenden ärztlichen Untersuchung unterzogen worden, bei welcher konstatiert worden ist, daß sein Gesundheitszustand in körperlicher und seelischer Beziehung einwandfrei ist. Dafür spricht auch der Umstand, daß er in nicht ganz einem halben Jahre seines Präsenzdienstes 4 kg zugenommen hat.

Darüber, daß er sich das Leben zu nehmen beabsichtigt hat, wie dies die Interpellation behauptet, ist nichts positives ermittelt worden.

Demgegenüber ist konstatiert worden, daß Stroppe bewußt seinen Pflichten ausweicht und einen ungünstigen Einfluß auch auf die übrige Mannschaft auszuüben bemüht ist. Gegen ihn ist die Strafanzeige wegen des Verbrechens des Aufruhrs erstattet worden.

Unter diesen Umständen Hegt kein Grund zu den in der Interpellation verlangten Maßnahmen vor.

Prag, am 12. Jänner 1933.

Der Minister für nationale Verteidigung: Bradáč m. p.

Překlad ad 2171/V.

Antwort

des Ministers für Industrie, Handel und Gewerbe

auf die Interpellation des Abgeordneten R. Kasper und Genossen

in Angelegenheit der Schaffung eines Gesetzes gegen Industrie- und Gewerbespionage (Druck 2069/VI).

Das Handelsministerium muß der Interpellation dahin Recht geben, daß die Industriespionage im Gablonzer Bezirke bereits große Schäden angerichtet hat. Hiebei war es nicht immer Gewinnsucht der Erzeuger und Angestellten, welche es ermöglicht haben, daß sich Ausländer mit dem

Erzeugungsprozesse bekannt machen konnten, sondern häufig hat es Unverstand verschuldet, daß gewisse Produktionsarten in das Ausland übertragen worden sind.

Das Ministerium verfolgt diese Verhältnisse sorgfältig und unterstützt jede Aktion, welche die Belehrung der Erzeuger und Arbeitnehmer darüber zum Zwecke hat, wie man sich Ausländern gegenüber zu verhalten hat. Durch die Mitarbeit des Handelsministeriums ist zwecks Erhöhung der Disziplin der Interessenten und der Aufsicht über die Ausländer eine Kontrolle geschaffen worden.

Es ist sehr wünschenswert, daß sich alle Interessenten ihrer Verantwortlichkeit gegenüber den Mitbürgern bewußt seien und es lernen, in strenger Selbstzucht den wirksamsten Schutz gegen Industriespionage zu erblicken.

Was die gesetzlichen Maßnahmen gegen Industriespionage anbelangt, muß unser Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb vom 15. Juli 1927, S. d. G. u. V. Nr. 111, angeführt werden, dessen Bestimmungen, namentlich der §§ 1, 13 und 31, zur Bekämpfung einiger Fälle von Industriespionage angewendet werden können. Namentlich ist es möglich, zivil- und strafrechtlich Personen zu verfolgen, welche unbefugt zum Zwecke des Wettbewerbes einer anderen Person ein Produktionsgeheimnis, dessen Kenntnis sie durch eigene oder fremde Handlungen, die gegen das Gesetz oder die guten Sitten verstoßen, insbesondere durch eigene oder fremde Ausspähung erlangt haben, mitteilen oder im eigenen oder einem fremden Unternehmen benützen. Auch kann durch die Bestimmung des § l dieses Gesetzes die Anlockung von Arbeitnehmern namentlich in das Ausland, welche zum Zwecke der Erlangung des Geheimnisses fremder Unternehmungen erfolgt, gesteuert werden.

Es muß allerdings anerkannt werden, daß dieser Schutz in vielen Fällen nicht hinreicht. Er versagt namentlich Personen gegenüber, denen es gelingt, mit unserem Produktionsgeheimnisse in das Ausland zu reisen, oder in jenen Fällen, wo es zum Verrate von Produktionsgeheimnissen an fremde Personen nur durch die eigene Unachtsamkeit der Unternehmer selbst kommt. Auch kann unser Gesetz nur repressiv gegen bereits vollbrachte Spionage auftreten, obwohl in vielen Fällen eher präventive Maßnahmen am Platze wären.

Es muß auch erwogen werden, daß das Gesetz

gegen den unlauteren Wettbewerb naturgemäß den Schutz des Industrieeigentums nur vom Gesichtspunkte des engeren Unternehmerinteresses berücksichtigen kann, während bei manchen für die Erhaltung bestimmter Industriezweige und für die Aufrechterhaltung des Beschäftigungsstandes dieser Zweige wichtigen Produktionsgeheimnissen auch das öffentliche Interesse in den Vordergrund tritt, was bestimmte neue Regelungen, namentlich hinsichtlich der Strafverfolgung und Bestrafung der Industriespionage notwendig machen würde.

Eines besonderen und erhöhten Schutzes des Gesetzes hätten sich namentlich die sog. nationalen Industriegeheimnisse zu erfreuen, deren Wahrung namentlich im staatlichen Interesse wichtig ist.

In Berücksichtigung dieser Umstände und zufolge der Industriespionage, zu der es in der letzten Zeit bei uns und im Auslande gekommen ist, beschäftigt sich das Handelsministerium mit der Frage der neuen gesetzlichen Regelung der Industriespionage. Aus diesem Grund hat es sich an die Interessenkorporationen mit der Frage gewendet, ob und bis zu welchem Maße unsere Industrie an der Neuregelung und eventuellen Verschärfung der derzeit geltenden Vorschriften gegen die Industriespionage Interese hat und ob tatsächlich das dringende Bedürfnis nach neuen gesetzlichen Maßnahmen zum Schütze der Industriegeheimnisse besteht.

Aus den eingelangten Äußerungen kann konstatiert werden, daß zum größeren Teile das Bedürfnis einer Verbesserung des Schutzes gegen die Industriespionage anerkannt wird, daß aber darüber, in welcher Art dies zu geschehen habe, vorläufig in den Wirtschaftskreisen die Anschauungen auseinandergehen.

Es ist namentlich zweifelhaft, ob zu dem verfolgten Zwecke die bloße Erhöhung des Strafschutzes, sei es im Rahmen des geltenden Gesetzes gegen den unlauteren Wettbewerb, sei es durch ein besonderes Spezialgesetz zum Schütze der Industrie, hinreicht oder ob die Privatinitiative der geschädigten Unternehmung durch Eingriffe seitens der Amtsgewalt ersetzt werden muß. Vielfach wird die Befürchtung ausgesprochen, daß ein allzu rigoroses Vorgehen Retorsionsbestrebungen im Auslande hervorrufen, bzw. den internationalen Verkehr auf dem Gebiete der Industrieproduktion erschweren könnte. Es wird auch behauptet, daß im Hinblicke auf die heikle Seite dieser Frage und wegen des verhältnismäßig geringen Wertes der Repressivmaßnahmen im Verhältnisse zu den Präventivmaßnahmen der präventiv-administrative Weg, wenn nicht die eigene Selbsthilfe und Zusammenarbeit der gefährdeten Unternehmungen oder ihrer Organisationen oder eine Kombination aus diesen beiden Methoden besser geeignet wäre. Auch wird die Anschauung ausgesprochen, daß diese Frage international geregelt werden muß, damit gegen jene eingeschritten werden könne, welche wertvolle nationale Geheimnisse in das Ausland verschleppt haben und gegen welche die hiesigen Gerichte und Behörden machtlos sind. Es macht auch Schwierigkeiten, daß bisher weder in der Theorie noch m der Praxis der Begriff »Produktionsgeheimnis« verläßlich abgegrenzt ist, was wiederum mit der ebenso strittigen Frage zusammenhängt, bis zu welchem Maße den ehemaligen Arbeitnehmern die Verpflichtung der Geheimhaltung der in der Unternehmung gewonnenen Produktionskenntnisse auferlegt werden kann.

Auch muß auf die in dieser Richtung in den fremden Staaten gewonnenen Erfahrungen Rücksicht genommen werden, wobei allerdings in Erwägung gezogen werden muß. daß die Position und Praxis von Staaten mit stark entwickelter Industrie eine ganz andere ist, als dies bei Staaten der Fall ist, deren Industrie auf einer niedrigeren Stufe steht.

Es ist klar, daß alle diese heiklen und schwierigen Fragen nicht überstürzt gelöst werden können und daß eine Regelung gebucht werden

muß, durch welche alle hier auftretenden Interessen zufriedenstellend gelöst werden würden. Bis zum Zeitpunkte der neuen legislativen Regelung dieser Frage ist das Handelsministerium, wie oben, angeführt wurde, bemüht, im Rahmen der geltenden Gesetze, namentlich auf präventivadministrativem Wege der Industriespionage wenigstens in den durch die Ausspähung am meisten gefährdeten Bereichen zu steuern.

Prag, am 31. Jänner 1933.

Der Handelsminister: Dr. Matoušek m. p.

Překlad ad 2171/ VI.

Odpowiedź

ministra opieki społecznej

na interpelację posłów K. Śliwki, Kli-

menta i towarzyszy w sprawie udzielenia zapomogi w bezrobociu nieorganizowanym hutnikom huty żelaza Górniczo-hutniczego towarzystwa w Trzyńcu (dr. 2035/V).

Podług obowiązujących przepisów jest państwowa akcja żywnościowa przeznaczona dla osób bezrobotnych i przejściowo zajętych. Mogą więc być ta akcja objęte osoby, które są z pracy wysadzane wzgl. sa zajęte przejściowo, o ile zresztą- dogadzają powszechnym warunkom i o ile niema kandydatów bardziej potrzebujących, którym należałoby dac pierwszeństwo w granicach przydziału na tę akcję udzielonego.

Ministerstwo opieki społecznej dało w tym kierunku polecenie urzędowi powiatowemu w Českem Těšíně dotyczące hutników w trzynieckich hutach żelaznych przejściowo zajętych.

Przy oznaczaniu przydziału dla państwowej akcji żywnościowej dla osób bezrobotnych i przejściowo zajętych dla powiatu Český Těšín na poszczególne perjody zapomogowe ministerstwo opieki społecznej należycie uwzględnia sytuację, spowodowana wskutek ograniczonego ruchu w trzynieckich hutach żelaznych.

W Pradze, dnia 31. stycznia 1933.

Minister opieki społecznej: Dr. Czech m. D.

Překlad ad 2171/ VII.

Antwort

des Ministers für soziale Fürsorge auf die Interpellation des Abgeordneten

R. Kasper und Genossen in Angelegenheit der endlichen Ausschreibung der Wahlen in die Kranken-

Versicherungsanstalten (Druck 2075/ VII).

Wie ich bereits in der Antwort auf die Interpellation (Dr. Nr. 1029/ VII) mitgeteilt habe, hat das Ministerium für soziale Fürsorge gleich nach Herausgabe der Regierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 24/1930, womit die Wahlordnung für die auf Grund des Gesetzes, betreffend die Versicherung der Arbeitnehmer für den Fall der Krankheit, der Invalidität und des Alters, errichteten Krankenversicherungsanstalten und Schiedsgerichte erlassen wird, alle Vorbereitungen für die Durchführung der Wahlen in die Organe der Krankenversicherungsanstalten getroffen und hat in dieser Angelegenheit mit der Zentralsozialversicherungsanstalt die Verbindung angeknüpft. Im Laufe der Vorbereitungen zur Durchführung der Wahlen mußte die unaufschiebbare Legitimationsaktion zwecks Sicherstellung der Evidenz der Alters- und Invaliditätsversicherung durchgeführt werden. Dadurch mußten die Vorbereitungen für die Durchführung der Wahlen allerdings unterbrochen werden, da die Krankenversicnerungsanstalten diese beiden umfangreichen Arbeiten mit ihrem Apparate gleichzeitig nicht bewältigt hätten.

Inzwischen hat jedoch die Wirtschaftskrise einen immer größeren Umfang angenommen und hat neue Hunderttausende von Versicherten aus dem Arbeitsprozesse und damit auch von der Mitgliedschaft in den Krankenversicherungsanstalten ausgeschieden. Wenn diese Versicherten nicht jedes Einflusses auf die Wirtschaft der Krankenversicherungsanstalten beraubt werden sollten, mußten die Wahlen auf einen günstigen Zeitpunkt verschoben werden. Das Ministerium für soziale Fürsorge wird es nicht unterlassen, sogleich alle notwendigen Maßnahmen zu treffen, wenn sich die derzeitigen Verhältnisse ändern werden.

Prag, am 30. Jänner 1933.

Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.

Překlad ad 2171/ VIII.

Antwort

des Ministers für öffentliche Arbeiten auf die Interpellation der Abgeordneten

H. Krebs, H. Knirsch und Genossen, betreffend, die Benachteiligung der

Deutschen im staatlichen Bergbau (Druck 2030/ XVI).

Was die Verhältnisse in der Bergbauadministrative anbelangt, erlaube ich mir die Interpellationsbehauptungen wie folgt richtig zu stellen:

Im Bergbaubereiche des Ministeriums für öffentliche Arbeiten gibt es nicht 18 Konzeptsbeamte, sondern 14, von denen derzeit - nach Abgang des Ministerialrates Dr. Rudl (eines