Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933

III. volební období

7 zasedání

2171.

Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Kaspera a druhů o odepření cestovního pasu do Rakouska a Německa (tisk 2035/IX),

II. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o výšce základního platu, který vydržovatelé církevních škol v Podkarpatoruské zemi mají zabezpečiti učitelským silám těchto škol (tisk 1989/XIV),

III. vlády Československé republiky na interp. posl. Krumpeho a druhů, aby byl podán návrh zákona o vnitrozemské plavbě a o založení lodního rejstříku (tisk 1753/V),

IV. min. národní obrany na interp. posl. Hádka a soudr. o trýznivém nakládání s vojínem Arnoštem Stroppem od ženijního pluku č. 4, polní rota 1/10 v Bratislavě (tisk 1977/IX),

V. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Kaspera a druhů, aby byl vydán zákon proti průmyslovému a živnostenskému vyzvědačství (tisk 2069/VI),

VI. min. soc. péče na interp. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. o udělení podpory v nezaměstnanosti neorganisovaným hutníkům železných hutí Báňské a hutní společnosti v Třinci (tisk 2035/V),

VII. min. soc. péče na interp. posl. Kaspera a druhů, aby byly konečně rozepsány volby do nemocenských pojišťoven (tisk 2075/VII),

VIII. min. veřejných prací na interp. posl. Krebse, Knirsche a druhů o poškozování Němců ve státním hornictví (tisk 2030/XVI),

IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o vadném doručování poštovních zásilek (tisk 2069/V),

X. min. veřejných prací na interp. posl. Krebse. Knirsche a druhů o ustavení představenstva mostecké revírní bratrské pokladny (tisk 973/IX),

XI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zkrácení sudetskoněmeckého obyvatelstva a především sudetskoněmeckých nezaměstnaných Čsl. Radiojournalem (tisk 1977/XIX),

XII. min. obchodu na interp. posl. dr Schollicha a druhů o výrobě třísla ve Slezsku (tisk 2075/IX),

XIII. min. financí na interp. posl. dr. Bachera a druhů o příspěvcích sanovaných bank průmyslovým podnikům, které s nimi pracují (tisk 2131/VI).

2171/I (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů

o odepření cestovního pasu do Rakouska a Německa (tisk 2035/IX).

Nález nejvyššího správního soudu, na nějž interpelace poukazuje, uvedl jen, že při zamítnutí žádosti o vydání cestovního pasu nutno postupovati dle § 70., odst. 1. vládního nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n., a že tudíž nutno v odůvodnění výměru shrnouti výsledky řízení, resp. uvésti právní posouzení věci nebo úvahy, jež rozhodovaly při oceňování důkazů.

Tento postup byl v daném případě zachován, neboť pasový úřad I. stolice uvedl ve svém výměru výslovně, z kterých skutečností soudí na možnost ohrožení důležitých státních zájmů, pasový úřad II. stolice pak výslovně uvedl ve svém výměru, proč nepokládá námitku strany za závažnou.

Pasové úřady postupovaly tedy v tomto případě zcela shodně s platnou praksí nejvyššího správního soudu a nemám proto důvodu k nějakému dalšímu opatření.

V P r a z e, dne 5. února 1953.

Ministr vnitra: Černý v. r.

2171/II (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o výšce základního platu, který vydržo-

vatelé církevních škol v Podkarpato-

ruské zemi mají zabezpečiti učitelským

silám těchto škol (tisk 1989/XIV).

Ministerstvo školství a národní osvěty vypracovalo již ve smyslu odst. 2. § l zákona ze dne 24. června 1926. č. 104 Sb. z. a n., návrh zákona, kterým se upravuje otázka úhrady osobního nákladu učitelstva veřejných škol národních vůbec. Předloha tato stane se již v nejbližší době předmětem meziministerského řízení.

V rámci této osnovy řeší se rovněž otázka, kterou interpelace uvádí.

V Praze, dne 15. prosince 1932.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.

2171/III (původní znění).

Odpověď

vlády Československé republiky

na interpelaci poslance Krumpeho a druhů,

aby byl podán návrh zákona o vnitrozemské plavbě a o založení lodního rejstříku (tisk 1753/V).

Vláda Československé republiky odpovídá na první otázku interpelace, že nejdůležitější z otázek vnitrozemského plavebního práva byly již projednány na mezinárodní konferenci pořádané Společností Národů v listopadu a v prosinci v. 1930, na níž došlo k podpisu tří úmluv, a to úmluvy o správních opatřeních k osvědčení práva vlajky lodí vnitrozemských, úmluvy o sjednocení některých předpisů tykajících se srážky lodí plavby vnitrozemské a konečně úmluvy o immatrikulaci (zápisu do rejstříku) lodí vnitrozemských, právech věcných k těmto lodím a jiných otázkách s tím souvisejících. Přípravou dalších úmluv o ostatních oborech práva plavebního byl Společností Národů pověřen zvláštní výbor znalců, v němž i Československo jest zastoupeno. Všechny tři zmíněné úmluvy byly podepsány i zástupci Československa a budou předloženy k ratifikaci, jakmile bude definitivně projednáno znění osnovy zákona o soukromoprávních poměrech vnitrozemské plavby, k jehož vypracování byla vládou jmenována zvláštní meziministerská komise.

K otázce druhé odpovídá vláda, že vydání zákona o založení rejstříku lodí vnitrozemských by nemělo pro plavbu praktického významu bez současné úpravy otázky lodního práva zástavního. Tato úprava však souvisí úzce s úpravou jiných otázek soukromého práva plavebního, zejména otázky přednostních práv zástavních (zákonných práv lodních věřitelů), otázky exekuce na loď a jiných oborů právních, jež vesměs jsou upraveny v připravené osnově zákona, na jejímž definitivním znění již pilně pracuje zmíněná meziministerská komise, a není tudíž možno vytrhnouti oddíl o lodním rejstříku ze zmíněné osnovy a předložiti jej jako zvláštní návrh zákona. Nutno proto vyčkati skončení prací meziministerské komise, načež bude osnova předložena neprodleně zá-

konodárným sborům, aniž by bylo čekáno na mezinárodní sjednocení plavebního práva.

V Praze, dne 2. února 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

2171/IV (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Hádka

a soudruhů

o trýznivém nakládání s vojínem Arnoštem Stroppem od ženijního pluku č. 4, polní rota 1/10 v Bratislavě (tisk 1977/IX).

Jak bylo úředním šetřením zjištěno, postrádá jakékoli podstaty tvrzení interpelace o týrání vojína ženijního pluku 4 Arnošta Stroppeho. Zejména neodpovídá skutečnosti tvrzení, že bylo s tímto vojínem nepřístojně nakládáno po jeho operaci při odstraňování stehů. Stroppe byv o těchto údajích vyslechnut sám nic podobného nepotvrdil.

Stejně bezpodstatná jsou i ostatní tvrzení interpelace o kýle, kterou prý si Stroppe způsobil vykonáváním vojenské služby, o jeho neschopnosti k vojenské službě a sešlém zdraví. Ve skutečnosti byl Stroppe již před nastoupením vojenské služby úspěšně operován na kýlu a do vojenské služby nastoupil úplně zdráv. Nyní vykazuje na místě kýly jen dobře zhojenou jizvu, která ho ovšem nečiní nezpůsobilým k vojenské službě. Přesto byl Stroppe dne 16. listopadu 1932 podroben nové zevrubné lékařské prohlídce, při které bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav po tělesné i duševní stránce jest bezvadný. Tomu nasvědčuje též okolnost, že za necelý půlrok své presenční služby přibyl o 4 kg.

O tom, že si hodlal vzíti život, jak tvrdí interpelace, nebylo nic positivního zjištěno.

Naproti tomu bylo zjištěno, že Stroppe se úmyslně vyhýbá svým povinnostem a snaží se vykonávati neblahý vliv i na ostatní mužstvo. Pro zločin pobuřování bylo na něho učiněno trestní oznámení.

Za těchto okolností není důvodu k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze, dne 12. ledna 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč v. r.

2171/V (původní znění).

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,

aby byl vydán zákon proti průmyslovému a živnostenskému vyzvědačství (tisk 2069/VI).

Ministerstvo obchodu musí dáti interpelaci za pravdu, že průmyslová špionáž způsobila na Jablonecku již veliké škody; při tom nebyla to vždy ziskuchtivost výrobců a zaměstnanců, která umožnila, že se cizinci seznámili s výrobním procesem, nýbrž často nerozum zavinil, že jisté druhy výroby byly přenášeny do ciziny.

Ministerstvo sleduje bedlivě tyto poměry a podporuje každou akci, která má za účel poučovati výrobce a zaměstnance, jak se chovati vůči cizincům. Ke zvýšení kázně zájemníků a dozoru nad cizinci byla zařízena kontrola přispěním ministerstva obchodu.

Jest velmi žádoucno, aby si všichni zájemníci uvědomili svoji odpovědnost vůči spoluobčanům a naučili se viděti v přísné sebekázni nejúčinnější ochranu proti průmyslové špionáži.

Pokud jde o zákonná opatření proti průmyslové špionáži, sluší uvésti náš zákon proti nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., jehož ustanovení, zejména §§ l, 13 a 31, lze použíti k potírání některých případů průmyslové špionáže. Jest možno zejména stíhati civilně i trestně osoby, které neoprávněně za účelem soutěže jinému sdělí neb ve vlastním neb v cizím podniku užijí výrobního tajemství, jehož znalosti nabyly vlastním nebo cizím jednáním, příčícím se zákonu neb dobrým mravům, zejména vlastní neb cizí výzvědou. Též možno čeliti ustanovením §u 1. tohoto zákona přetahování zaměstnanců, zejména do ciziny, které se děje pro získání tajemství cizích podniků.

Uznati arciť sluší, že v mnohých případech ochrana tato nedostačuje. Selhává zejména proti osobám, kterým se půdaři s naším výrobním tajemstvím odejíti do ciziny nebo v případech, kdy k prozrazení výrobních tajemství cizím osobám dochází jen vlastni neopatrnosti podnikatelů samých. Též muže náš zákon nastupovati jen represivně proti provedené již špionáži, ač v mnohých případech byla by na místě spíše opatření preventivní.

Uvážiti sluší též, že zákon proti nekalé soutěži může přirozeně přihlížeti k ochraně průmyslového vlastnictví jen s hlediska užšího zájmu podnikatelského, zatím co u některých výrobních tajemství, důležitých pro zachování určitých průmyslových odvětví a pro udržení zaměstnanosti těchto odvětví, vystupuje do po-

předí i zájem veřejný, což yyžadovalo by určité nové úpravy, zejména pokud jde o trestní stihání a trestání průmyslové špionáže.

Zvláštní a zvýšené ochraně zákona měla by se teliti zejména t. zv. národní průmyslová tajemství, jichž udržení jest ve zvlášť důležitém zájmu státním.

Hledíc k těmto okolnostem a v důsledku průmyslové špionáže, k níž došlo v poslední době u nás i v cizině, zabývá, se ministerstvo obchodu otázkou nové zákonné úpravy průmyslové špionáže. Z důvodu toho obrátilo se na zájmové korporace s dotazem, zda a do jaké míry má náš průmysl zájem na nové úpravě a event. zostření nynějších předpisů proti průmyslové špionáži a je-li vskutku naléhavě potřebí nových zákonných opatření k ochraně průmyslových tajemství.

Z došlých vyjádření možno konstatovati, že se většinou uznává potřeba zlepšiti ochranu proti průmyslové špionáži, avšak o tom, jakým způsobem má se tak státi, se zatím v hospodářských kruzích názory různějí.

Je zejména pochybné, stačí-li k sledovanému účelu pouhé zvýšení trestní ochrany, ať již v rámci platného zákona proti nekalé soutěži či zvláštním specielním zákonem na ochranu průmyslu, nebo nutno-li nahraditi soukromou iniciativu poškozeného podniku zákroky z moci úřední. Namnoze se vyslovuje obava, že příliš rigorosní postup mohl by vyvolati retorsní snahy v cizině, po případě ztížiti mezinárodní styk v oboru průmyslové výroby. Tvrdí se též, že pro choulostivost této otázky a pro poměrně malou cenu represivních opatření v poměru k opatřením preventivním, hodila by se lépe cesta preventivně-administrativní, ne-li vlastní svépomoc a součinnost ohrožených podniků či jejich organisací, nebo kombinace obou těchto method. Vyslovuje se též názor, že je třeba mezinárodně upraviti tuto otázku, aby bylo možno zakročiti proti těm, kdož cenná národní tajemství zavlekli do ciziny, a proti nimž zdejší soudy i úřady jsou bezmocný. Nesnáze působí též, že není dosud oni v teorii ani v praxi spolehlivě vyhraněn pojem výrobní tajemství, což opět souvisí s otázkou stejně spornou, do jaké míry lze bývalým zaměstnancům ukládati povinnost šetřiti výrobních znalostí v podniku získaných.

Nutno též přihlížeti ke zkušenostem získaným v tomto oboru v cizích státech, při čemž arci sluší vzíti v úvahu, že posice a praxe států se silné vyvinutým průmyslem je zcela jiná, nežli je tomu u států, jejichž průmysl stojí na nižším stupni.

Jest patrno, že všechny tyto choulostivé a nesnadné otázky nelze řešiti překotně a že nutno hledati takovou úpravu, kterou by se uspoko-

jivě vyřešily všechny zájmy, které se tu vyskytují.

Do té doby než dojde, k nové legislativní úpravě této otázky, snaží se ministerstvo obchodu, jak shora uvedeno, v rámci platných zákonů, zejména cestou preventivně-administrativní, čeliti průmyslové špionáži alespoň v oborech vyzvědačstvím ohrožených nejvíce.

V Praze, dne 31. ledna 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.

2171/VI (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci posl. K. Šliwky, Klimenta a soudr.

o udělení podpory v nezaměstnanosti ne-

organisovaným hutníkům železných hutí

Báňské a nutní společnosti v Třinci

(tisk 2035/V).

Podle platných směrnic jest státní stravovací akce určena pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující. Mohou tedy býti do této akce pojaty osoby, které jsou z práce vysazovány, resp. pracují omezeně, pokud jinak vyhovují všeobecným podmínkám a není-li uchazečů potřebnějších, jimž by bylo nutno dáti přednost v rámci přídělu, poskytnutého na tuto akci.

Ministerstvo sociální péče dalo v tomto směru pokyn okresnímu úřadu v Českém Těšíně stran omezeně pracujících hutníků v železárnách třineckých.

Při stanovení přídělu na státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující pro okres Český Těšín na jednotlivá podpůrná období bere ministerstvo sociální péče v mezích možnosti patřičný zřetel na situaci, způsobenou omezeným provozem třineckých železáren.

V Praze, dne 31. ledna 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

2171/VII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,

aby byly konečně rozepsány volby do nemocenských pojišťoven (tisk 2075/VII).

Jak jsem již sdělil v odpovědi na interpelaci č. tisku 1029/VII, učinilo ministerstvo sociální péče hned po vydání vládního nařízení čís. 24/1930 Sb. z. a n. o řádu volení do nemocenských pojišťoven a rozhodčích soudů zřízených podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, všechny přípravy pro provedení voleb do orgánů nemocenských pojišťoven a navázalo v této věci styk s Ústřední sociální pojišťovnou.

Během příprav k provedení voleb bylo třeba provésti neodkladnou legitimační akci k zajištění evidence starobního a invalidního pojištění. Tím ovšem bylo nutno přerušiti přípravy pro provádění voleb, ježto nemocenské pojišťovny nebyly by svým aparátem zdolaly současně obě tyto rozsáhlé práce.

Mezitím však hospodářská krise nabývala stále většího rozsahu a vyřaďovala nové statisíce pojištěnců z pracovního procesu a tím též i z členství v nemocenských pojišťovnách. Jestliže neměli tito pojištěnci býti zbaveni jakéhokoliv vlivu na hospodářství nemocenských pojišťoven, bylo nutno odsunouti volby na dobu příznivější. Ministerstvo sociální péče neopomene učiniti ihned všechna nutná opatření, jakmile se nynější poměry změní.

V Praze, dne 30. ledna 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

2171/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslanců H. Krebse, H. Knirsche a druhů

o poškozování Němců ve státním hornictví (tisk 2030/XVI).

Pokud se týče poměrů v báňské administrativě dovoluji si opraviti tvrzení interpelace takto:

V báňském odboru ministerstva veřejných prací není 18 konceptních úředníků, nýbrž 14, z nichž jsou nyní - po odchodu ministerského rady Dr. Rudla (Němce) do výslužby - 2 Němci (Dr. Schoppek a Ing. Wolczik). U revírních báňských úřadů pak nejsou mezi konceptními úředníky pouze 4 Němci, nýbrž je jich u těchto úřadů 9 (Dr. Syka, Dr. Holub, Ing. Friedl, lng. Posselt, Dr. Gold, Dr. Breitfelder, Ing. Haunold, Ing. Heyl a Ing. Goldstern).

Dále uvádím: Báňská administrativa trpí velkým nedostatkem kvalifikovaných úředníků, t. j. úředníků s předepsaným dvojím vysokoškolským vzděláním (právnickým a báňským); volná místa ve stavu konceptních úředníku báňských nemohou býti obsazena pro nedostatek uchazečů přes to, že ministerstvo veřejných prací se snaží odpomoci tomuto nedostatku udílením stipendií těm, kdož jsou ochotni studovati druhou vysokou školu (báňskou nebo práva). Zmíněný nedostatek týká se uchazečů jak národnosti německé, tak i národnosti české. Také z udělování uvedených stipendii nejsou Němci vyloučeni.

Rovněž tak údaje interpelace pokud se týkají podniku »Státní báňské a hutnické závody«, neodpovídají skutečným poměrům.

U státních báňských a hutnických závodů, včetně odboru VII. ministerstva veřejných práci, jakožto ústřední správy podniků, jest t. č. zaměstnáno celkem 144 báňských a hutních inženýrů, z toho jest 10 inženýrů německé národnosti a z nich jest 1 zaměstnán v VII. odboru ministerstva veřejných prací. Z těchto 10 inženýrů jsou 4, kteří sloužili u státních dolů již před převratem, ostatních 6 bylo přijato po převratu; 8 z nich vykonává službu závodních, ostatní 2 jsou přidělení inženýři: 3 z nich kromě výkonu funkce závodního zastupují též ředitele závodů.

Počet inženýrů německé národnosti u státních báňských a hutnických závodů se od převratu zmenšil jen přirozeným úbytkem a nikoliv úmyslnými opatřeními. Že za zemřelé, pensionované nebo dobrovolně ze státní služby vystoupivší inženýry německé národnosti nebyl přijat přiměřený počet jiných inženýrů německé národnosti, vysvětluje se tím, že za konjunktury v průmyslu báňském se inženýři německé národnosti k státním podnikům téměř ani nehlásili, dávajíce přednost soukromé službě, kde nacházeli výhodnější podmínky. I nyní, za krise v hornickém a hutním průmyslu, jest počet nezaměstnaných a k státním dolům a hutím se hlásících inženýrů německé národnosti, v poměru k počtu inženýrů české a slovenské národnosti, mizivý.

Národnostní rozvrstvení zaměstnanectva u státních dolů na Mostecku a u státního báňského ředitelství v, Jáchymově je v přítomné době toto:

Kategorie	Státní báňské ředitelství v Mostě (bez dolu Pres. Masaryk v Břešťanech)			Státní důl President Masaryk v Břešťanech			Státní báňské ředitelství v Jáchymově
	Čechů a jiných	Němeň	% %	Čechů a jiných	Němeň	o; %	Čechů a jiných	Němeň	% 10
inženýři .......	17	-		5	-		7	1	-
	9	-		-	-		2
ostatní úředníci provozní	17	16		4	-		1	2
ostatní úředníci administrativní ......	7	-		4	-		3	__
provozní podúředníci, zřízenci a výp. dozorci	78	22		12	4		7	8
administrativní podúředníci, zřízenci a kanc. výp. síly .......	11	2		3	-		1	4
I. celkem zaměstnanců pro vyšší služby...	139	40	22-4	28	4	12-5	21	16	43
U. dělníci ......	1. 739	371	17-6	275	53	16-2	8	282	97
Celkem všech zaměstnanců .......	1. 878	411	17-9	303	57	15'8	29	298	91

Z toho jest zřejmo, že počet zaměstnanců německé národnosti u státních báňských závodů v severočeské oblasti se percentuelně přibližuje národnostnímu složení obyvatelstva v obcích, kde se. doly nalézají a že také není pravda, že by na státním dole »President Masaryk« v Břešťanech nebylo ani jednoho zaměstnance německé národnosti, neboť jich tam jest 57, t. j. 15. 8%.

Ministerstvo veřejných prací nemělo a nemá úmyslu poškozovati německý živel u státních báňských a hutnických závodů. Toho dokladem jest, že po úmrtí inženýra německé národnosti v ústředí podniku v r. 1931 přidělilo do tohoto ústředí opět inženýra německé národnosti, dále, že při povyšování pragmatikálních zaměstnanců a zlepšování služebních podmínek zaměstnanců smluvních postupuje úplně stejně u zaměstnanců bez rozdílu národnosti, jestliže vyhovují všem podmínkám.

Ministerstvo veřejných prací nemá v úmyslu ani budoucně, až provoznení a odbytové poměry se zlepší a bude opět možno přibírati nové zaměstnance, vylučovati uchazeče německé národnosti z možnosti přijetí do služby, resp. do práce na státních dolech. V nejbližších letech bude však nutno potřebu zaměstnanců na jednotlivých závodech doplňovati překládáním zaměstnanců ze závodů, kde jich jest nadbytečný počet. Tak na př. doplňování počtu zaměstnanců na novém státním dole »President Masaryk« v Břešťanech dělo se až dosud hlavně překlá-

dáním zaměstnanců ze státních dolů » Julius« a jiných závodů, kde se provoz omezuje.

V Praze, dne 6. února 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.

2171/IX (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o vadném doručování poštovních zásilek (tisk 2069/V).

Ke konkrétním stížnostem, uvedeným v interpelaci, jež se týkají doručování poštovních zásilek v samotě Dolním Vitiku, obec Dolní Vítkov, a dále v obcích Volský Důl a Dolní Dvůr, sděluji toto:

Samota Dolní Vitik, ve které bydlí Rudolf Jahn a Josef Neumann, nebyla pro větší vzdálenost od příslušného poštovního úřadu Chrastavá zařaděna do doručovacího okresu tohoto úřadu.

Tento stav opíral se o ustanovení odst. l S 152 poštovního řádu čís. 317 ř. z. z r. 1916, kterýžto řád byl námi recipován a dosud platí.