2168/XV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o těžkých onemocněních vojáků z nepoživatelné stravy ve Vysokém Mýtě a v Milovicích (tisk 1980/III).
V noci ze dne 18. na 19. června 1932 onemocnělo u některých eskadron jezdeckého pluku 9 ve Vysokém Mýtě 87 mužů nevolností a bolestmi v krajině žaludeční. Mírnou horečku 37. 6 až 37. 9° C měli jen dva nemocní, kteří však již dříve měli katar průdušek. Onemocnění mělo mírný průběh, jeho příznaky během jednoho nebo nejvýše dvou dnů zcela vymizely a všichni vojíni se uzdravili.
Ihned po nemocnění bylo uhájeno přísné úřední šetření o jeho příčinách. Jednak bylo zjišťováno, jaká potrava byla vojínům před onemocněním podána, jednak zbytky potravin byly podrobeny bakteriologickému vyšetření ve státním ústavě pro zkoumání potravin při Karlově universitě v Praze a konečně řadě vojínů byla odebrána krev, s niž byla provedena ve vojenském oddělení bakteriologického ústavu prof. Honla aglutinační zkouška bakteriem enteritidis Gärtner a bakteriem paratyfu B.
Všemi těmito pečlivými zkouškami nemohla býti nade vší pochybnost zjištěna pravá příčina onemocnění. Pravděpodobně lze usuzovati, že při onemocněni spolupůsobily nepatrně porušené umělé tuky, které byly den před onemocněním podávány vojínům k večeři bez přeškvaření, dále brambory, které byly škrabány již den před požitím.
Připad vyšetřoval též po trestní stránce vojenský prokurátor v Hradci Králové, který však nezjistil skutkové podstaty zákonem stihatelného trestního jednáni u některé vojenské osoby. Kázeňsky potrestán byl důstojník, který trpěl škrabáni brambor den před požitím a vydával kuchařům umělé tuky na tři dny, dále účetní poddůstojník, jelikož neohlásil proviantnímu důstojníku vadnost části umělého tuku.
Dne 27. července 1932 nedošlo ve Vysokém Mýtě k žádnému hromadnému onemocněni vojínů. Toho dne se přihlásili toliko tři vojíni s lehkým střevním katarem, kteří se během několika dnů zcela uzdravili, aniž onemocnění zanechalo jakékoli škodlivé následky.
Dne 2. srpna 1932 došlo k onemocnění 56 vojínů téhož pluku lehkým průjmem bez horečky. Průjem druhého dne přestal a vojíni se ozdravili. Výsledek šetřeni o příčinách tohoto onemocněni prokázal, že ho nelze uváděti v souvislost se stravou, která, jak bylo zkouškami zjištěno, byla bezvadné kvality. Pravděpodobně šlo o neškod-
ný infekční průjem, který se v letních měsících vyskytuje i v občanském životě.
U instrukčního praporu v Milovicích nevyskytlo se žádné hromadné ani ojedinělé onemocnění ze špatné stravy. Podobná tvrzeni interpelace postrádají jakékoli podstaty. Zejména neodpovídá skutečnosti, že v květnu nebo někdy jindy vojsko dostalo nepoživatelnou stravu, že si místo ní vynutilo náhradní oběd a že následkem zvracení a průjmů byl některý vojín odeslán do nemocnice k čerpání žaludku nebo k operaci. Do nemocnice byli odevzdáni toliko dva vojíni k operaci kýly a jeden k operaci pro akutní zánět přívěsku slepého střeva. Tato onemocnění neměla zřejmě nic společného se stravou.
Nutno zdůrazniti, že onemocnění ze stravy jsou u vojska velmi řídká. Nepatrné poruchy, které se vyskytly ve výše uvedených případech, přiházejí se i v občanském životě, kde však nebudí pozorností a zpravidla se nedostanou ani do lékařského ošetřeni. Stravováni vojínů je pod stálou kontrolou nejen příslušných orgánů proviantních, nýbrž i vojenských lékařů, kteří také k tomuto účelu jsou zvláště cvičeni ve vojenské lékařské škole. Jest pak největší snahou vojenské správy, aby se vojínům dostalo stravy bezvadné jakosti a v dostatečném množství.
K požadavku interpelace, aby stravní komise byla volena pouze z mužstva a vybavena takovou pravomocí, aby mohla kontrolovati a rozhodovati o stravování vojáků zcela samostatně, poznamenávám, že mužstvo jest ve stravních komisích svými delegáty zastoupeno, tam se náležitě uplatňuje a jest tím dostatečně postaráno o to, aby zájmy mužstva po uvedených stránkách byly obhájeny.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2168/XVI (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o nástěnné mapě, znázorňující vývoj československého státu, vydané Státním nakladatelstvím (tisk 1980/XII).
Hockova nástěnná mapa vývoje československého státu znázorňuje území, která v různých historických obdobích náležela k českému státu.
Ježto jde o mapu ryze historickou, správnou po stránce odborně vědecké i technické, není podstatného důvodu, pro který by užívání této mapy při školním vyučování mělo býti bráno v pochybnost ve směru didaktickém.
V Praze dne 10. ledna 1933.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer. v. r.
2168/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Steinera, Vallo a soudruhů
o censurní praksi státního zastupitelství v Bratislavě a o zabavení brožury Éhseglegenda (tisk 1980/XIV).
Ustanovení § 44 zák. čl. XIV/1914 předpokládá, že jde o takový výrok, který "veřně dle smyslu a pravdivě sděluje veřejné jednání říšského sněmu". Státní zastupitelství při zabaveni vycházelo - opírajíc se o judikaturu - z názoru, že vsunutí částí řečí, pronesených v Národním shromáždění jeho členy do jiného textu, takže s ním tvoří nový stylistický celek, nemůže býti za věrné a pravdivé sdělování veřejného jednání sněmu považováno.
Zabaveni bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky podány nebyly.
V Praze dne 23. prosince 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2168 XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kremsera a druhů
o nedbáni obecní samosprávy zemským úřadem v Praze (tisk 1930/XVIII).
Usneseními ze dne 20. května 1931 a ze dne 26. srpna 1931 schválil zemský výbor obci Trno-
vanům zápůjčky 4, 500. 000 Kč a 1, 000. 000 Kč k úhradě nákladů na stavbu vodovodu s předpokladem, že úrokováni a splácení těchto zápůjček bude zaručeno vybíráním vodného.
Ježto výnos vodného, jehož vybíráni bylo obci povoleno usnesením zemského výboru ze dne 1. října 1930 podle vzorných pravidel, nestačil k úrokové a úmorové službě zvýšených zápůjček, usneslo se městské zastupitelstvo v Trnovanech dne 31. března 1931, aby obec směla vybírati zvláštní vodné při měřeni spotřeby vody vodoměrem sazbou 4 Kč za l m3 vody; o ostatních sazbách a o výhercích pravidlech obecni zastupitelstvo neučinilo usneseni přes opětné vybídnutí zemského úřadu a usnesení o právě zmíněném zvýšení zvláštního vodného dokonce dodatečně odvolalo.
Poněvadž schodek vodovodu byl v rozpočtu na rok 1932 preliminován částkou 280. 000 Kč a zemský výbor přislíbil obci Trnovanům na rok 1932 příspěvek podle § 11, odst. 2, zákona čís. 169/1930 Sb. z. a n. ve výši 383. 160 Kč jen s předpokladem, že obec využije nejvýše přípustných přirážek a zavede vhodné dávky a poplatky, dal zemský úřad okresnímu úřadu v Teplicích-Sanově pokyn, jehož se dovolává výměr okresního úřadu, v interpelaci uvedený.
Zemský úřad, dříve než zemskému výboru oznámil, že obec Trnovany nesplnila zákonný předpoklad, za kterého bylo navrženo poskytnutí příspěvku na rok 1932, snažil se podle své povinnosti v zájmu obce podniknouti vše, aby netratila tento příspěvek. Za tím účelem právem mohl uvažovati i o rozpuštění obecního zastupitelstva.
V postupu zemského úřadu, s nimž ostatně vyslovilo souhlas i podáni městského úřadu v Trnovanech ze dne 24. října 1932, čís. 16. 227, podepsané starostou města, jedním radním a dvěma členy obecního zastupitelstva, nelze proto shledávati rozpor s příslušnými zákonnými předpisy.
V Praze dne 21. ledna 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2168 XIX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o změnách ve vnitřní službě země Moravskoslezské a tím způsobeném odstrčeni státních techniků (tisk 1930/XXII).
Oprava rozvrhu prací zemského úřadu v Brně se stala na základě získaných zkušeností v in-
tencích resoluce usnesené Národním shromážděním k vlád. nař. číslo 187/1929 a se souhlasem ministerstva vnitra. Tato úprava je jen článkem opatření, nutných k rozřešení úkolů, jež vznikly sloučením bývalých zemských správ politických, jakož i obou zemských samosprávných orgánů v Brně a v Opavě. Oprava byla provedena v prvé řadě v zájmu země, jejíž zastupitelské sbory se úpravy domáhaly v zájmu rychlého vyřizování hospodářských věcí. Při úpravě se vycházelo ze snahy zjednodušiti a zhospodárniti úřadování zemského úřadu s náležitým zřetelem ke všem složkám jeho. To dosvědčuje jasně skutečnost, že byl snížen nejen počet technických oddělení
o pět, nýbrž i počet právnických oddělení o stejný počet. Toto opatření bylo jen nutný důsledek přesunů agendy se zemského úřadu na úřady okresní, provedených vládním nařízením číslo 187 /1929 Sb. z. a n., a větších investičních prací, podniknutých k zmírnění hospodářské krise, a tím spojeného přemístění právnických i technických sil od zemského úřadu k okresním úřadům. Novou úpravou služby nebyl snížen počet systemisovaných služebních míst, nýbrž jen rovnoměrněji rozdělen mezi zemský úřad a okresní úřady.
Tvrzení, že u zemského úřadu v Brně byli statni technikové odňati vedení technického představeného, zakládá se na nesprávných informacích. Opatřením, jež mají interpelanti na mysli, byli kromě účetních úředníků také někteří techničtí úředníci určení k vyřizování běžných prací smíšené povahy, jež náleží vyřizovati oddělením právnickým. Uvedeni úředníci zůstali však služebně i místně ve svazku svého odborného odděleni; toliko práce se jim přiděluje přímo právnickým oddělením, bez obvyklých kancelářských záznamů, předepsaných pro styk jednotlivých oddělení. Přednosta odborného oddělení vyhradí si
i z těchto věcí ke schváleni důležitější věci a může použíti uvedených úředníků i k jiné práci ve svém oddělení. Jedná se tedy ve skutečnosti jen o zjednodušení aprobačního systému a manipulačního řízení.
Za těchto okolnosti není důvodu k dalším opatřením.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2168/XX (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o stížnostech na zdaňovací praksi
vrchlabské berní správy
(tisk 1977/XVI).
Interpelace je příliš všeobecná a neobsahuje žádných konkrétních údajů; dokonce neuvádí ani jméno jediné obce, ve které byly předepsány daně činžovní a daň z obratu z poskytováni noclehů nemajetným žákům a studentům. Podle sdělení berní správy byly daně činžovní a z obratu předepsány jen majitelům horských usedlostí v Pommerndorfu (stalo se tak v roce 1932 poprvé). Popud k vyměření těchto daní zde dali hostinští z Pommerndorfu, kteří měli jak v roce 1931 tak v roce 1932 velmi slabé návštěvy a stěžovali si u berní správy na majitele horských usedlostí, že přechodně ubytují turisty a hosty za úplatu. Tito měli nejen o vánocích, o semestrálních a velikonočních prázdninách dočasně na bytě hojně studentů domácích i cizích (říšskoněmeckých), ale i celé rodiny po celý rok a poskytovali jim nejen byt, nýbrž častokráte i celé zaopatření za 20-30 Kč denně, třebaže neměli živnostenského oprávnění ku pronajímáni cizineckých pokojů a ku podávání jídel a nápojů. Toto počínání, jakožto činnost směřující k dosažení zisku, podléhala jak dani všeobecně výdělkové (§ 46 odst. 2 zák. o př. d. ) tak i dani obratové (§ 3 zák. o dani z obratu) a činžovní (§ 153 odst. 2 zákona o přímých daních).
Příjmy z této činnosti nebyly nepatrné, což je zřejmo z výkazu cizinecké dávky za rok 1931, který předložil obecní úřad v Pommerndorfu berní správě. V četných případech byla úhrnná částka této dávky u soukromých osob dokonce vyšší než u živnostenských podnikatelů (hostinských a majitelů chat pro ubytování cizinců). Nezdaňováním těchto případů, zejména když bylo na ně osobně hostinskými poukazováno, byla by utrpěla daňová morálka živnostenských podnikatelů. Vyzvala proto berní správa jednotlivé majitele usedlosti podle výkazu obecního úřadu, aby podali přiznáni k dani činžovní a k dani z obratu. Poněvadž šlo o první zdanění, bylo pro tentokráte upuštěno od předpisu také všeobecné daně výdělkové. Při tom byla si jistě berní správa vědoma, že státní pokladně nemůže přinésti příliš velkých nových příjmů, rozšíří-li se daňová povinnost horských rolníků o placení domovní daně činžovní a daně z obratu a že se tím také nedosáhne finančního pořádku, klesly-li příjmy z daní pro hospodářskou krisi. Předepsání daní činžovní a z obratu horským rolníkům bylo nut-
no z důvodu daňové spravedlnosti, aby z téže činnosti byli stejně zdaněni jako majitelé hostinců a chat. Finanční správa nemůže podporovati turistický ruch takovým způsobem, že by proti jasnému příkazu zákona favorisovala majitele horských usedlostí před majiteli hostinců a chat tím, že by majitele horských usedlosti vůbec nezdaňovala daní činžovní a dani z obratu, ač zákonné předpoklady pro zdanění jsou dány i u nich. Při tom třeba stále míti na zřeteli - což interpelace přehlíží: -, že nejde jen o nepatrné příjmy od nemajetných žáků a studentů.
Podle ustanoveni § 153 číslo 2 a 3 zák. o př. d. podléhá dani činžovní plat za občasné přenechávání bytů k užívání, jak již v předu uvedeno; jako základ odhadne se nájemní hodnota. Stalo se tedy zdanění dani činžovní po právu. Proti vyměření daně činžovní za rok 1931 v obci Pommerndorfu bylo podáno celkem 9 odvolání. Všechna byla zemským finančním ředitelstvím v Praze zamítnuta podle ustanovení § 309 zákona
o př. d., příp. podle § 325 zákona o př. d., tedy jednak z důvodů formálních, jednak proto, že daňový základ zjištěn byl podle údajů stran a zdaněné částky odpovídají nájemním poměrům v místě. Odvolatelé nepodali přiznání k dani činžovní za rok 1931 na výzvy buď vůbec, anebo učinili tak pozdě po lhůtě stanovené v § 307 odst. l číslo 2 zákona o př. d.; na výzvy berní správy z 31. srpna 1932 ve vytýkacím řízení neodpověděli pak buď vůbec, aneb odpověděli ne. úplně, ačkoliv měli možnost vyvrátiti číselný výsledek šetření berní správy, sdělený jim pro přezkoušeni zjištěné základny. Na výzvy nepodali žádaných průkazů o případném menším počtu noclehů a menší úplatě, nežli vyměřovacím úřadem byla zjištěna.
Odchylky proti částkám přiznávaným poplatníky vznikly přesným výpočtem podle dat sdělených obecním úřadem o počtu pronajatých lůžek, z části pak malým snížením uplatňované amortisace. V 5 případech jest vyměřená daň činžovní s přirážkami nižší, nežli by činila daň třídní s přirážkami; vlastnici příslušných budov (čp. 40, 60. 89, 102 a 108) odvolání nepodali. Všech objektů postižených vyměřením daně činžovní za rok 1931 jest ve jmenované obci 31.
Také zdanění daní z obratu nestalo se neprávem. Podle ustanovení §§ 3 a 6 zákona o dani z obratu podléhá saisonni pronajímání zařízených bytů nebo pokojů a poskytování stravy zásadně dani z obratu. Prohlídkou vyměřovacích spisů nebylo zjištěno, že by se byla dopustila berní správa při předpisování daně z obratu nějakých nesprávností na úkor poplatníků. Jen v několika málo případech bylo zjištěno, že nebylo dbáno vynesení ministerstva financí z 23. listopadu 1922 č. j. 125235/6830, podle něhož má býti upuštěno od vyměření daně z obratu v těch případech, kde celkový součet úplat dani podrobených nečiní více než 200 Kč a daň předepsána
i v takových případech, kde úplata byla menši než 200 Kč. V tom nelze ovšem spatřovati porušení zákona. Zemské finanční ředitelství hodlá však berní správu na citované vynesení upozor-
niti, aby se jím pro příště řídila. Naproti tomu bylo zjištěno, že berní správa nepodrobovala dani z obratu též úplatu za případné podávání pokrmů. Zemské finanční ředitelství nepovažuje však za vhodné, aby byly předepsány dodatky za rok 1931; upozorni proto berní správu na nesprávný postup jen pro budoucnost.
Proti dani z obratu, předepsané za rok 1931 z pronajímání zařízených bytů a pokojů v obci Pommerndorfu nebyla podána ani v jediném případě stížnost, takže předpisy této daně nabyly bez odporu právní moci. Také daň z obratu z této podnikatelské činnosti byla vyměřena v 31 případech.
Skutečnost, že z 31 poplatníků, kterým byly předepsány daně činžovní a z obratu, podalo jich jen 9 odvolání proti dani činžovní, proti dani z obratu pak ani jediný, nenasvědčuje tomu, že postup vrchlabské berní správy budí roztrpčení, jak se v interpelaci uvádí.
V Praze dne 24. ledna 1933.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2168/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů,
že policejní úřady činí překážky podnikům
mládeže, povoleným stanovami
(tisk 2011/XII).
Policejní ředitelství v Liberci omezilo krajský sjezd mládeže, pořádaný v Liberci Německým svazem obchodních a průmyslových zaměstnanců, způsobem v interpelaci uvedeným, ježto mělo podle okolností, za jakých byl sjezd konán, důvodnou obavu, že by se zamýšlená ranní slavnost a průvody mládeže při sjezdu mohly státi příčinou porušení veřejného klidu a pořádku. Proti tomuto opatření policejního ředitelství spolek pořádající sjezd, ač byl správné poučen o opravných prostředcích, odvoláni nepodal a vzdal se tak sám práva, aby postup policejního ředitelství a důvodnost jeho opatření byly v instančním pořadí přezkoumány nadřízeným zemským úřadem.
Bezpečnostní a pořádkovou službu za sjezdu vykonávalo policejní ředitelství pouze v té míře, v jaké to obvykle činí při všech větších politických nebo zábavních podnicích.
Podle uvedených okolností neshledávám důvodu, abych z podnětu této interpelace učinil ně-
Jaké opatření, zejména když interpelace vůbec neuvádí další určité případy tvrzeného nespravného postupu bezpečnostních úřadů.
V Praze dne 9. ledna 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2168/XXII.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Slivky, Klimenta a soudruhů
o poskytnutí pomoci na nouzové práce města Třince (tisk 2035/IV).
Ministerstvo sociální péče, jemuž jest známa situace nezaměstnaného, resp. částečně zaměstnaného dělnictva třineckých železáren, provádí v okresu Český Těšín jak péči o nezaměstnané na podkladě zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., resp. 74/1930 Sb. z. a n., tak i pomocné akce, jež tuto péči doplňuji, v rozsahu co největším v mezích prostředků, jež má k tomu účelu k disposici.
V rámci produktivní péče o nezaměstnané ministerstvo sociální péče projednalo všechny žádosti města Třince o povolení státního příspěvku na nouzové práce a povolilo k tomu účelu příslušné příspěvky.
V Praze dne 9. února 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2168/ XXIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Mikuláše a druhů
o poměrech našeho zemědělství (tisk 2011/IX).
Vláda připravila včas opatřeni, aby domácímu zemědělství zajištěny byly za jeho výrobky z letošní sklizně příznivější ceny a usiluje i na-
dále všemi prostředky, aby usměrněna byla náhlá přílišná nabídka některých zemědělských výrobků a tím ovšem i pokles jejich cen. Vláda zřídila jmenovitě Syndikát pro úpravu dovozu obilí a mlýnských výrobků a pověřila jej úkolem regulovati účelněji dovoz obilí tak, aby dovoz ten byl přizpůsoben poměrům domácího trhu, hlavně ovšem nabídce domácího obilí. Tento úkol také Syndikát splnil, neb nedovolil do měsíce prosince dovoz žádného obili mimo menšího množství kukuřice a tím udržel cenu pšenice na výši stanovené vládou.
Pokud žita se týče, byla si vláda plně vědoma toho, že regulace dovozu a tedy i zřízení syndikátu nestačí, aby jeho cena byla zajištěna, poněvadž v žitě jsme v celku soběstační, a o jeho ceně rozhoduje výsledek domácí sklizně. Vláda však vytvořila ještě před sklizní intervenční fond, který dotovala částkou 10 mil. Kč za tím účelem, aby intervenčními koupěmi bylo čeleno případnému přílišnému návalu jeho na trh a tím mu zajištěna příznivější cena. Když pak se ukázalo, Že letošní sklizen žita jest abnormálně vysoká a že prostředky, poskytnuté intervenčnímu fondu nestačí, aby jeho účelu bylo plně dosaženo, zvýšila vláda tento fond o dalších 20 mil. Kč, aby bylo možno v intervenční činnosti pokračovati. Pomocí těchto prostředků bylo vykoupeno značné množství žita, které odlehčilo domácímu trhu a tím umožněno, že zemědělci docílili za žito o 10-20 Kč více. než by byli za ně dostali bez této pomoci.
Za účelem zvýšení odbytu žita a ječmene vláda jednak již učinila, jednak připravuje řadu dalších opatření. Tak jmenovitě zákonem ze dnu 6. prosince 1932, č. 181 Sb. z. a n., obnovena byla účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba, a podniknuta propagační akce za účelem rozšíření odbytu žitné a ječné mouky. Vláda připravuje dále zpracováni určitého množství žita na líh a vázala dovoz pšenice na vývoz ovsa i ječmene, čímž bylo rovněž domácímu trhu odlehčeno. Konečně připravuje se zásobeni nezaměstnaných zlevněným žitným chlebem, čímž rovněž konzum žita stoupne.
Vláda věnovala 5. 000 q žita zakoupeného z intervenčního fondu k zásobování obyvatelstva na Podkarpatské Rusi, nouzí trpícího. Touto akcí nebude jen pomoženo chudému lidu, ale i zvýšen odbyt domácího žita, poněvadž příděl chleba má také výchovný účel, aby lid podkarpatoruský. jenž je zvyklý připravovati si potraviny hlavně z kukuřice, si zvykl požívati žitný chléb, vyráběný z domácího obili.
Pokud jde o výrobu zvířecí, připravila vláda již přede žněmi opatření, kterými by se docílila regulace dovozu v tomto oboru podobně jako u obilí. O těchto opatřeních jedná se nyní s interesenty a lze očekávati, že budou v dohledné době dokončena.
V Praze dne 15. února 1933.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
Překlad ad 2168 XVI.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die von der staatlichen Verlagsanstalt herausgegebene Wandkarte über die Entwicklung des čechoslovakischen Staates (Druck 1980/XII).
Die Wandkarte uber die Entwicklung des čechoslowakischen Staates von Hock stellt die Landgebiete dar, welche während der verschiedenen historischen Zeitabschnitte zum čechischen Staate gehört haben.
Da es sich um eine rein historische, in fachwissenschaftlicher und technischer Beziehung richtige Landkarte handelt, liegt kein wesentlicher Grund vor, aus welchem die Verwendung dieser Landkarte im Schulunterrichte in didaktischer Richtung in Zweifel gezogen werden könnte.
Prag, am 10. Jänner 1933.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur: Dr. Dérer. m. p.
Překlad ad 2168 XVII.
Válasz
az igazságügyi minisztertől
Steiner, Valló képviselők és társaik interpellációjára
a bratiszlavai államügyészség cenzuragyakorlata s az Éhséglegenda c. brozsura elkobzása tárgyában (1980/XIV. nysz. ).
Az 1914/XIV. t. c. 44 §-a feltételezi azt, hogy olyan nyilatkozat forog szóban, amely »az országgyűlés nyilvános tárgyalásait hív szellemben és igazán közli«. Az államügyészség, - a judikatúrára támaszkodva, - az elkobzásnál abból a nézetből indult ki. hogy a nemzetgyűlési tagok által a Nemzetgyűlésben előadott beszédek bizonyos részének más szövegbe való olyan beigtatása, hogy azzal együtt uj szövegegészet képez,
az országgyűlés nyilvános tárgylásai hiv és igaz szellemben való közlésének nem tekinthető.
Az elkobzást a biróság megvizsgálta és egész terjedelmében helyben hagyta. Peroryoslattal senki sem élt.
Praha, 1932. december 23. -án.
Az igazságügyi miniszter: Dr. Meissner, s. k.
Překlad ad 2168/XVIII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Kremser und Genossen
wegen Missachtung der Gemeindeauto-
nomie durch die Landesbehörde in Prag
(Druck 1930/XVIII).
Mit den Beschlüssen vom 20. Mai 1931 und vom 26. August 1931 hat der Landesausschuss für die Gemeinde Turn Anleihen von 4, 500. 000 Kč und 1, 000. 000 Kč zur Deckung der Aufwendungen bei dem Bau der Wasserleitung unter der Voraussetzung genehmigt, dass die Verzinsung und Rückzahlung dieser Darlehen durch die Einhebung eines Wasserzinses sichergestellt werde.
Da der Ertrag des Wasserzinses, dessen Einhebung mit Beschluss des Landesausschusses vom 1. Oktober 1930 nach den Musternormen der Gemeinde bewilligt worden ist. fur den Zinsen- und Tilgungsdienst der erhöhten Anleihen nicht ausgereicht hat, beschloss die Stadtvertretung in Turn am 31. März 1931, dass die Gemeinde einen besonderen Wasserzins bei der Messung des Wasserverbrauches mit Wassermesser in der Höhe von 4 Kč für l m3 Wasser einheben dürfe; die Gemeindevertretung hat über die übrigen Sätze und über die Einhebungsnormen trotz wiederholter Aufforderung seitens der Landesbehörde keinen Beschluss gefasst und den Beschluss über die eben erwähnte Erhöhung des besonderen Wasserzinses nachträglich sogar widerrufen.
Nachdem der Abgang bei der Wasserleitung im Voranschläge für das Jahr 1932 mit einem Betrage von 280. 000 Kč prälminiert war und der Landesausschuss der Gemeinde Turn für das Jahr 1932 einen Beitrag gemäss § 11, Abs. 2, des Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 169/1930 in der Höhe von 383. 160 Kč nur unter der Voraussetzung zuge-