škodlivé stránky racionalisace výroby jsou asi tyto:

V některých oborech výroby umožňuje zdokonalení mechanisace nahrazení kvalifikovaných sil aspoň z části ženami nebo osobami mladistvými, jichž výdělkový kvocient jest nižší.

Plynulá práce na dopravních pásech zavinuje často nedostatek pohybu a jednostranné namáhání některých částí těla.

Přílišné zrychlení pracovního tempa vyžaduje většího duševního napětí a přivádí tím rychlejší únavu, po případě vyčerpání sil.

V řadě průmyslových závodů (lakovnách, barvírnách, v textilním a papírovém průmyslu) proniká používání laků, barev a smaltů, které se pneumaticky stříkají za použití těkavých rozpustidel a ředidel (aceton, benzol, alkohol), jichž počet stále přibývá a jež jsou často jedovaté. Vdechování škodí lidskému zdraví, a dlužno se postarati o chránící stínítka. Za tím účelem budou vydány příslušné předpisy.

Některé stroje znamenají ovšem opět ulehčení práce.

Jak patrno, nemáme dosud dostatečných zkušeností v této otázce, avšak ministerstvo veřejného zdravotnictví sleduje pozorně všechny okolnosti sem spadající, udržuje styk s činiteli Mezinárodního úřadu práce, otázkou touto se obírajícími, a zařídilo i zvláštní laboratoř pro studium této otázky ve Státním zdravotním ústavu.

V poslední době obrátil se značný zájem veřejnosti k dětským zdravotním poradnám vzhledem k jejich nepříznivé finanční situaci, jež hrozí krisí.

Celkem všech dětských poraden i s příslušnými pobočkami jest asi 1400.

Nejednotnost organisační československého poradenství chová v sobě určité nevýhody, které ovšem při dobré vůli lze překonávati pracovní dohodou příslušných složek, na druhé straně zaručuje zase zájem co nejširších vrstev obyvatelstva.

Hlavní obtíže jsou finančního rázu, ježto většina těchto poraden odkázána je na soukromou dobročinnost a na finanční podpory veřejnoprávních svazků, což ovšem není bezpečným podkladem, jehož pracovní klid a vývoj poraden nezbytně vyžaduje.

Ministerstvo zdravotnictví snaží se za součinnosti ministerstva sociální péče a odborných organisací (Čsl. Červený kříž, Ústřední sociální pojišťovna) činnost dětských poraden zabezpečiti.

Péče o mládež.

Pokud jde o státní ústavy podřízené ministerstvu zdravotnictví, a to ústavy vědecké (Státní zdravotní ústav), léčebné (státní nemocnice a jiné ústavy léčebné) a vzdělávací (Státní ústav pro zubní lékařství a ústavy pro vzdělání a výcvik porodních asistentek), možno povšechně říci, že v jejich dobudování se pokračuje podle generelních stavebních programů a plánů. Bohužel i tu krise hospodářská a nedostatečnost preliminovaných úvěrů hrozí způsobiti nevítanou stagnaci.

Státní ústavy.

Ve veřejných nemocnicích je všeobecně pociťován čím dále tím více nedostatek lůžek. Jednou z příčin jest také vzrůstající důvěra veřejnosti ve veřejné ústavy léčebné.

Podpory na výstavbu nemocnic.

Subvenční položka ministerstva veřejného zdravotnictví pro tento účel, která v r. 1932 činila 2, 610. 000 Kč a snížena byla na rok 1933 na 1, 500. 000 Kč, dává ovšem málo naděje, že ministerstvo veřejného zdravotnictví, na které se v první řadě autonomní svazky o podporu na stavby nemocnic obracejí, bude moci vůbec znatelným způsobem podporami svými okresy a obce ke stavbám povzbuditi, tím méně, ježto má ministerstvo z minulé doby řadu závazků z tohoto titulu.

Odpomoc může částečně zjednati novela k zákonu o t. zv. zdravotní přirážce, kterou ministerstvo zdravotnictví nyní právě meziministerský projednává, a podle které budou podpory udíleny veřejným nemocnicím a ústavům humanitním hlavně na investice, což dnes podle zákonného stavu není přípustno.

Léčebné výdaje.

Paragraf 7 "Léčebné výdaje" zvyšuje se na výdajích řádných a mimořádných proti r. 1932 celkem o částku 6, 260. 000 Kč. Důvodem pro toto zvýšení byla ta okolnost, že stát je dlužen značné obnosy veřejným nemocnicím ve všech zemích republiky z titulu náhrady nedobytného léčebného za příslušníky Slovenska a Podk. Rusi.

Ambulantní léčeni nezaměstnaných ve veř. nemocnicích.

Ministerstvo zdravotnictví v souhlase s ministerstvem sociální péče, financí a vnitra učinilo prostřednictvím zemských úřadů opatření, aby osoby, které byly v námezdním pracovním poměru a jsou nyní bez zaměstnání, což musí hodnověrně prokázati, byly léčeny zdarma ambulantně ve veřejných nemocnicích, jimž se za to dostane podpory z výnosu zdravotní přirážky přikazované zemím.

Samozřejmě nemění se tím ničeho na platných předpisech o úhradě léčebných výloh za nemajetné nemocné, kteří jsou přijati do ošetřování veřejných nemocnic, případně na povinnosti obecních a obvodních lékařů a obcí domovských, aby poskytovaly ošetřování a léky nemocným chudým.

Opatření toto jest mimořádné a dočasné.

Tělesní výchova.

Položka věnovaná podpoře tělovýchovy snížena byla proti roku 1932 o 1, 420. 000 Kč. Nutno opravdu litovati, že se tak stalo. Rok 1933 bude černým rokem pro rozvoj tělovýchovy v našem státě, jest však doufati, že jím bude pouze tento rok.

Zákon o zubním lékařství a zubní technice.

Byla podána celá řada iniciativních návrhů na změnu zákona o zubním lékařství a zubní technice z r. 1920, a to jednak v ten smysl, aby se vyhovělo požadavkům zubotechnických pomocníku, kteří v době vydání zákona byli v učení, jednak v ten smysl, aby živnost zubní techniky byla nadále zachována, po případě aby byl zaveden nový stav odborně školených dentistů. Subkomitét živnostensko-obchodního výboru poslanecké sněmovny o věci několikráte jednal, vyžádal si jednak rozhodnutí vlády o tom, má-li živnost zubní techniky býti zachována, jednak dohody ministerstva zdravotnictví a ministerstva obchodu o konečném textu příslušné zákonné osnovy. Uvedená dvě ministerstva splnila svůj úkol a dohodla se o znění novely zákona. Podle dohodnuté osnovy zubotechničtí pomocníci, kteří v den účinnosti zákona r. 1920 vydaného byli v učení, mohli by dosáhnouti ještě koncese zubotechnické, veškerý zubotechnický personál pomocný stal by se pomocným personálem zdravotnickým, koncesovaným

zubním technikům vykonavším zkoušku anebo od zkoušky této osvobozeným byl by na místo dosavadního titulu "zkoušený zubní technik" přiznán titul "dentista", a bylo by jim povoleno označovati svoje pracovny jako "zubotechnické ateliery".

Kromě toho byla v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty vyřešena otázka výcviku lékařů na odborné zubní lékaře tak, aby tento výcvik mohl se díti nejenom ve Státním ústavě pro zubní lékařství, ale i na zubních klinikách universitních.

Investiční výdaje podniku "Státní lázně" na rok 1933 rozpočteny jsou částkou 7. 570. 000 Kč, a bude potřebí je opatřiti hlavně půjčkou. Nedostatek finančních prostředků způsobuje, že, pokud jde o práce investiční, bylo nutno omeziti vybudování státních lázní jen na dokončení staveb již započatých nebo naprosto nutných a neodkladných.

V celku ukazuje rozpočet provozu státních lázní, že provozní režie omezena byla na míru nezbytně nutnou.

Světová hospodářská krise, která způsobila v novém roce poruchy mezinárodního úvěru a pohybu peněz, měla pochopitelně za následek všeobecný a podstatný pokles cizineckého a lázeňského ruchu.

Státní lázně reagovaly však na nepříznivou situaci hospodářství národního a světového poměrně pevně a vyšly z úporného konkurenčního boje relativně příznivě.

Státní lázně.

Se stejnými obtížemi jako státní lázně musily zápasiti ovšem v minulém roce i všechny ostatní lázeňské podniky v celé republice.

Přes to, že naše povolané kruhy snažily se zmírniti omezovači opatření, bránící návštěvě cizinců v našich lázních, nastal v r. 1932 celkový úbytek návštěvy ve všech čsl. lázních, a to nejméně o 30%, při čemž ovšem nemůže býti zamlčeno, že i platební schopnost hostí dojíždějících z ciziny je slabší než byla v letech minulých. Tato okolnost má také značný vliv na celkovou bilanci obchodní a hospodářskou čsl. lázní.

Čsl. lázně poskytují pomoc netoliko vrstvám hospodářsky silným, ale i vrstvám nezámožným, které jsou buď vysílány do nich na léčení institucemi sociálního pojištění nebo jimž správy lázeňské povolují výhody na výkaz jejich majetkových poměrů a potvrzení o nutnosti lázeňského léčení. Ministerstvo zdravotnictví učinilo opatření, aby byly opatřeny statistické výkazy, které osvětlily by humánní činnost čsl. lázní i po této stránce.

Lázně vůbec.

Ke skupině rozpočtové, k níž náleží ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, promluvila řada řečníků, z nichž 12 pojednalo též o záležitostech týkajících se tohoto resortu.

Význam resortu ministerstva veřejného zdravotnictví i jako samostatného resortu byl zdůrazňován. Vyslovena byla ovšem celá řada praktických pokynů a přání, jichž splnění považují řečníci za radné, případně za velmi naléhavé.

Jako případy takové uvedeny byly zejména tyto: Na pojištěncích a jejich příslušnících nemají býti vymáhány nemoc-

Rozprava.

Kapitola 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměstnanců a pozůstalých po nich rok od roku rostl jednak důsledkem úprav pensí a platů, jednak tím, že počet příjemců trvale stoupá.

V roce 1925 činil podle státních závěrečných účtů náklad na kapitolu 20. částku... 509, 559. 126 Kč, v roce 1929 již ............ 735, 859. 015 Kč, v roce 1930 i s úpravou podle zák. č. 70/30 Sb. z. a n. ................ 793, 300. 000 Kč, v roce 1931 již ............ 886, 600. 000 Kč, na rok 1932 zařazena byla do rozpočtu částka. 881, 122. 800 Kč. Na rok 1933 zařazuje se do rozpočtu částka.. 865, 893. 000 Kč, tedy částka o 15, 000. 000 Kč nižší než v roce 1932.

Snížení toto jest odůvodněno srážkami zavedenými zákonem č. 204/32 Sb. z. a n. Úspora docílená tímto zákonem neprojevuje se ovšem plně v preliminované částce, ježto valnou část této úspory spotřebuje zvýšený počet příjemců.

Kapitola 21. Ministerstvo financí,

ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici,

skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14. )

a skupina IV. Správa státního dluhu.

Diskontní a lombardní sazba Národní banky Čsl.

Sanace bank.

Snížení úrokové míry u peněžních ústavů vůbec.

Peněžnictví.

V oboru působnosti ministerstva financí za rozpočtové debaty byla věnována značná pozornost činnosti Národní banky. S důrazem připomenuta byla jedním z členů rozpočtového výboru slova bývalého ministra Dr. Engliše, že stálost naší koruny je výsledkem naší píle. Vysloveno bylo proto přání, aby nebyla provozována žádná hra s myšlenkou inflace a tím znehodnocení koruny, poněvadž nelze dohlédnouti konce takového počínání.

Byly též vysloveny obavy, zda Národní banka čsl. věnuje se svému původnímu poslání býti regulátorem peněžního trhu. Námitka ta není odůvodněna, neboť ku přechodnému zvýšení diskontní a lombardní sazby odhodlala se Národní banka československá v krajní nutnosti v důsledku zvyšované mezinárodní nejistoty a při stoupajících nárocích na peněžní trh. Zvýšení toto trvalo jen krátkou dobu a bylo vystřídáno snížením ihned, jakmile to poměry dovolily.

S několika stran byla kritisována provedená sanace bank, při čemž projeven byl názor, že by bylo lépe ponechati ohrožené banky osudu a místo toho sanovati hospodářství. Nemůže býti sporu o tom, že sanací bank zachráněn byl mnohý podnik, který, ačkoliv byl života schopný, byl by býval jinak odsouzen k zániku, kdyby banka, od níž byl odvislý, byla nucena zastaviti platy. Kdyby byl býval volen postup sanovati přímo jednotlivé podniky, přišlo by to značně dráže, nežli stála sanace bank. Ve všech státech byly sanovány banky, a stálo je to nepoměrně více nežli nás, neboť naše sanace spočívá především na svépomoci bank samých a státní pomoc doplňuje jen to, nač svépomoc nestačí. Nelze pochybovati, že bankovním zákonem z minulého roku byly zjednány předpoklady, aby se v bankách hospodařilo zodpovědně a úsporné. Jest pravda, že máme příliš mnoho bank a peněžních ústavů vůbec, avšak horší jest, že naše banky žily a mnohé ještě žijí nad poměry, že mají příliš mnoho poboček a příliš personálu. Na odstranění tohoto zla se pracuje nyní.

S velkým důrazem bylo apelováno na snížení úrokové míry u povolených úvěrů peněžních ústavů vůbec: Již několikráte bylo ústy pana ministerského předsedy zdůrazněno, jakou váhu klade vláda na zjednání pořádku v úvěrových poměrech, který by přivodil zmírnění úvěrového břemene v soulad se zvýšenou kupní silou peněz. Připravuje se proto osnova příslušného zákona, zabývajícího se touto otázkou, jež pro svou choulostivou povahu musí býti zvlášť pečlivě řešena. Proto pomýšlí se v této osnově, která vlastně navazuje na vývoj založený článkem LIV. bankovního zákona, zaručiti vládě náležitý vliv na utváření sazeb peněžního trhu za spolupráce Národní banky Československé a představitelů jak peněžnictví tak ostatních hlavních odvětvích hospodářských, kteří jsou seskupeni v Poradním sboru ve věcech peněžnictví. Příčinou dra-

hoty úvěrů z nejpodstatnějších jest nekalá soutěž v peněžním obchodu, hlavně vkladovém, která se projevuje přeplácením a přetahováním vkladů; proto má se zmíněnou osnovou dostatečně posíliti vliv právě řečeného sboru a jeho složky "Ústředního smírčího orgánu pro případy nekalé soutěže ve věcech peněžních a bankovních" na solidní vývoj našeho peněžního obchodu.

Devisová komise.

Podle § 1. vládního nařízení ze dne 18. ledna 1932, čís. 7, vydaného na základě zákona o ochraně měny, jest devisová komise samostatným orgánem státním.

Předsedou jest ministr financí, jehož zastupuje úředník ministerstva financí. Členy jsou zástupci ministerstva financí, zahraničních věcí, obchodu, zemědělství, zásobování, Národní banky a 5 členů s hlasem poradním, vysílaní ministry jmenovaných resortů.

Komise jedná podle jednacího řádu. Kompensační oddělení, jež vede úředník ministerstva obchodu, podléhá tedy také této komisi.

Organisace komise.

Pro vyřizování žádostí jsou rozhodný směrnice usnesené devisovou komisí se zřetelem na platební bilanci.

Kromě krátkého období na počátku činnosti devisové komise jsou - podle zprávy ministerstva financí - veškeré žádosti podané devisové komisi vyřizovány v době 5 - 7 dnů, v to počítaje i nutnou administrativní a účetnickou manipulaci. Skutečnost tato patrná jest z toho, že z celkového počtu 325. 611 žádostí podaných v roce 1932 bylo ke dni 12. ledna 1933 pouze 585 žádostí nevyřízeno, což není ani polovina počtu žádostí docházejících v jednom dni. Výjimečně trvá vyřízení delší dobu při žádostech, u nichž potřebí jest zvláštního šetření, nebo kde jde o zásadní, nové rozhodnutí a podobně.

Činnost devisové komise.

Ke konkrétním případům v debatě vytčeným ministr financí poznamenal, že mnoho případů, na něž si strany stěžují, způsobeno bývá stranami samými, které přes četná upozornění v tisku prostřednictvím obchodních a živnostenských komor, Svazu průmyslníků i od referentů, nevyplňují tiskopisy žádostí jasně, zejména opomíjejí náležitě žádosti o povolení přídělu platidel odůvodniti. Dále nutno uvésti, že rozhodování devisové komise řízeno jest jako stěžejním hlediskem zřetelem na měnu a tedy i na všechny složky, jež pro měnu jsou závažnými, t. j. platební bilanci (sr. výslovné znění § 1., odst. 1. vládního nařízení [VII] z 18. ledna 1932, č. 7 Sb. z. a n. ), zaměstnanost dělnictva a placení daní. Nutno proto rozhodnutí devisové komise posuzovati se všech těchto hledisek zároveň a nikoliv pouze z té či oné stránky jednotlivě. Tak na př. při zásilkách knih z ciziny prostřednictvím tuzemského knihkupce ušetří se na platidlech provise knihkupcova, činící až 30% kupní ceny, kdežto při přímých zásilkách nutno platiti do ciziny celých 100% kupní ceny.

Oceňuje-li se činnost devisové komise kriticky se stanoviska stížnosti jednotlivých stran, jest nutno oceniti ji i po stránce jak zájmu celostátního, tak i se stanoviska výrobních odvětví, jejichž hospodářské poměry se zlepšily právě činností komise devisové.

Požadování průkazu o zaplacení povinných daní.

Neplní-li občané svých daňových povinností vůči státu, jest povinností finančních úřadů republiky, aby liknavé poplatníky, případně zatvrzelé daňové dlužníky, k této dnes tak samozřejmé a pro státní pokladnu eminentně důležité povinnosti přiměly. Devisová komise, zřízená při ministerstvu financí, přijala hned v samém počátku své působnosti zásadu, že při vydávání devisových osvědčení má býti přihlíženo k tomu, aby žadatel plnil své daňové povinnosti. V intencích tohoto usnesení zkoušejí referenti devisové komise daňové konto jednotlivých žadatelů. V těch případech, kde byli zjištěni notoričtí neplatové, bylo vydání devisového osvědčení odepřeno až do té doby, dokud žadatel neprojevil zaplacením přiměřené částky ochotu splniti alespoň z části svoji povinnost. V četných případech se ukázalo, že daně nebyly placeny takřka ze zvyku a že dlužníci bez zvláštních obtíží dodržují řádně splátky, jež s nimi byly sjednány.

Na případy, kde nemůže býti docíleno dohody vůbec, upozorňuje se ústřední daňový inspektorát při presidiu ministerstva financí, který podle výsledku šetření rozhodne. Jeho rozhodnutím řídí se potom referenti devisové komise.

Z vylíčeného postupu vyplývá, že u devisové komise jest při požadování splátek brán ohled na platební schopnost žadatele a klade se váha především na dohodu.

Sluší podotknouti, že na vydání devisového osvědčení není právního nároku. Vydáním devisového osvědčení dostává se straně možnosti výdělku a jest jen přirozeno, že za to se na dlužníku požaduje, aby svoje daňové věci uvedl do pořádku. Vyhovuje se tím jen právnímu řádu a jest též v souhlasu se všeobecným voláním po likvidaci daňových nedoplatků.

Reorganisace státní správy s hlediska finanční únosnosti obyvatelstva.

Otázky organisační a osobní.

Ve všeobecné rozpravě bylo namítáno s několika stran, že dnešní finanční únosnost obyvatelstva sotva snese nynější počet státních zaměstnanců. Tato otázka je již delší dobu předmětem úvah nejen s hlediska daňového, nýbrž i s hlediska personálního. Drobnějšími úpravami věcného a formálního chodu státní správy bylo sice docíleno již leckterých více méně značných úspor. Úspor větších a pozoruhodnějších lze však docíliti jedině cílevědomou a na širokých základech založenou reformou státní správy včetně podniků, obzvláště pak zjednodušením, po případě omezením kompetencí, zejména omezením počtu odvolacích stolic na nejvýše dvě a zabráněním rozšiřování kompetencí státní správy bez současného ekvivalentního zrušení jiných kompetencí, omezením jednání o věcech nepatrných, které dnes zatěžují značněji zejména státní správu, dále zvýšením zodpovědnosti jednotlivých pracovníků (aprobační systém) jakož i technickým zdokonalením pracovních metod (používání strojů, propisového systému, zjednodušení manipulační služby a pod. ).

Tato úprava reformy státní správy a podniku musila by se nésti především k tomu cíli, aby bylo možno vystačiti s menším počtem pracovních sil, kterých by bylo podle jejich schopnosti lépe využito a aby jejich práce měla většího hospodářského efektu než jejich práce dosavadní, obzvláště v tom směru, že by řada hospodářsky neplodných prací byla vůbec odstraněna nebo omezena na míru nejmenší, a práce, které znamenají pro stát

zvláštní efekt, aby byly dotovány náležitým počtem personálu ve spojení s náležitým technickým zdokonalením aparátu.

Tyto úkoly reformní čekají především komisi pro zhospodárnění veřejné správy, jmenovanou podle vládního nařízení ze dne 22. července 1932, č. 125 Sb. z. a n., pokud se týče vládního nařízení ze dne 13. prosince 1932, č. 188 Sb. z. a n. za vedení a zajisté podstatného přispění příslušné parlamentární úsporné komise na základě zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb. z. a n.

Aby dříve než se objeví viditelné správní reformy, stav státních zaměstnanců alespoň nerostl a bylo využito přirozených úbytků (úmrtím, pensionováním a p. ), omezila vláda již v roce 1931 přijímání nových sil, vázajíc je na souhlas resortního ministra. Jedná se nyní o zostření tohoto stavu případným dočasným zastavením přijímání nových sil a vyrovnávání přebytků mezi resorty.

V debatě bylo též vytknuto, že ministerstvo vnitra vydalo před schválením zákona o úsporných opatřeních personálních směrnice pro likvidování platových srážek při výplatě na leden 1933. Směrnice tyto byly vydány ve všech resortech jako prozatímní opatření pro likvidaci platů lednových; poněvadž se tato děje již v první polovině prosince, nebylo možno vyčkati s těmito prozatímními pokyny až do vydání zákona (31. prosince 1932), zejména směrnice ty měly především sloužiti zájmům zaměstnanců samých, aby jim totiž nevznikly přeplatky, jejichž pozdější splácení by bylo bývalo pro ně tíživější. Vydání jejich bylo však také nutné z důvodů rozpočtových, neboť rozpočet počítá již se sníženými platy, takže by výplata plných požitků v lednu 1933 nebyla bývala v souladu ani se zákonem personálním ani s finančním zákonem pro r. 1933, respektive s rozpočtovým provisoriem.

Bylo-li vytýkáno, že nebyly zároveň vydány pokyny stran určení srážkové základny pro některé smluvní zaměstnance (na př. obecní), nutno to odůvodniti tím, že v tomto směru bylo nutno vyčkati definitivního znění zákona.

Směrnice pro likvidováni platových srážek.

V debatě bylo doporučeno sloučeni důchodkové kontroly s finanční stráží. Takové sloučení je těžce proveditelné, ježto pro oba obory jest požadováno různící se předevzdělání, takže příslušníci finanční stráže v tomto směru nevyhovují. V těch případech, kdy příslušník finanční stráže prokazuje pro důchodkovou kontrolu předepsané vzdělání a služebně vyhovuje, umožňuje se mu přestup do stavu důchodkové kontroly.

žádostem za přeložení zřízenců postižených chorobou, kteří proto nemohou vykonávati úspěšně pohraniční službu, do vnitrozemí vyhovuje se tím způsobem, že méně schopní zřízenci jsou služebně přikazováni k celním úřadům, k úřadům potravní daně na čáře, k oddělením cukrovarnickém, kdež vesměs mají lehčí služební poměry.

Služební poměry finanční stráže.

Státní příjmy vůbec a daně a dávky specielně.

V debatě bylo doporučováno v zájmu státní správy použíti co nejšíře zmocnění daného jí v čl. XXIII fin. zákona pro účely evidence a kontroly očekávaných státních výdajů a příjmů.

Státní příjmy v souvislostí se státními výdaji.

Toto zmocnění neznamená v podstatě nějakou novinku ve státním rozpočtovém hospodaření, neboť podobné zmocnění bylo ministru financí již po několik let dáváno v prováděcích vládních nařízeních k finančním zákonům. Aby bylo čeleno námitkám, že toto omezení poukazovacího práva, jež samy finanční zákony nestanoví, jest snad v rozporu s těmito zákony, zařazeno bylo toto zmocněni ve formulaci rozšířené (zejména pokud jde o úpravu státních výdajů v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny) přímo do finančního zákona pro rok 1933. Zmocnění toto zamýšlí se použíti ihned v tom okamžiku, když by se při realisaci státního rozpočtu na r. 1933 ukázalo, že příjmy nedosahují rozpočtem očekávané výše a že proto finanční správa při povolování výdajů nevystačí se zmocněními, danými jí v čl. VII. - X., XII. a XV. finančního zákona k omezování výdajů, které budou poukazovati státní úřady a státní podniky.

Ministerstvo financí hodlá předložiti ve vhodné době v dohodě se všemi ministerstvy a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vládě návrh na provedení citovaného článku XXIII. finančního zákona, a to v takovém směru, aby z uskutečnění tohoto zmocnění nevzniklo přílišné zatížení státních úřadů a podniků novými rozsáhlými pracemi výkazovými. Přirozeným předpokladem úspěšného využití tohoto zmocnění je, že státní poukazovací úřady a podniky budou s rozpočtovými úvěry, vztažně provozovacími příjmy, majíce vždy na paměti, že rozpočtové úvěry resp. hospodářské plány podnikové nejsou rozkazem, nýbrž pouhým zmocněním k zařízení určitého výdaje - nakládati tak racionálně a hospodárně, aby umožnily státní správě finanční, aby nemusila dáti během roku k disposici všechny dosažené státní příjmy, a dokonce doplňovati stále novými přechodnými zálohami a dlouhodobými půjčkami.

Jen touto rozumnou a účinnou kooperací všech státními penězi nakládajících úřadů, vztažně orgánů, které si musí při zařizování státních výdajů vždy uvědomiti, zda jich je v dnešní tísnivé době skutečně zapotřebí a zda jsou na ně prostředky již opatřeny (což platí zejména o investicích), bude ministru financí umožněno stav státní pokladny zlepšiti, aby v lepších dobách mohl opětně vyhověti těm důležitým státním požadavkům, které dnes - ač nerad - musí mnohdy odmítnouti nebo odsunouti na dobu příznivější.

Časté byly stížnosti na ostré vymáhání daní, které prý postihuje právě jen drobné poplatníky.

Vymáhání daní.

Poněvadž stát i samosprávné svazky potřebují nutně prostředků k úhradě výdajů rozpočtem stanovených, nutno nedoplatky, které nadto dosahují velikých číslic, co nejrázněji vymáhati. Ministerstvo financí nařídilo však exekučním úřadům, aby měly vždy náležitý zřetel k hospodářským poměrům poplatníků a aby zvláště proti drobným poplatníkům postupovaly opatrně a šetrně. Ministerstvo financí přesvědčuje se dohlídkami, že těchto pokynů je skutečně dbáno.

Problém likvidování daňových nedoplatků dohodou s poplatníky, t. j. odpisy (slevami) lze řešiti jen individuelně a nikoliv hromadně, neboť při hromadném řešení nebyly by slevy ve velkém počtu případů ničím jiným než prémií za odpor proti placení pravoplatně předepsaných daní, což by musilo vyvolati roztrpčení