Kapitola 18. Agenda ministerstva pro zásobování lidu.

Rozpočtový návrh kap. 18. vykazuje ve výdajích u srovnání s rozpočtem na rok 1932 celkové snížení o 1, 737. 200 Kč. V příjmech jest proti roku 1932 snížení o 15. 000 Kč v důsledku finalisování zbytků likvidační agendy.

Při všeobecné i podrobné debatě byly předneseny některé náměty a přání týkající se z největší části otázky chystané likvidace ministerstva pro zásobování lidu. Zpravodaj rozpočtu této kapitoly nastínil obraz činnosti tohoto ministerstva v době od jeho zřízení až do doby nynější. Ve. své zprávě rozlišuje celkem tři samostatné etapy této činnosti. Nejtěžší úkol musel tento úřad zdolati bezprostředně po převratu. Vyživovací poměry v těch zemích býv. říše rakousko-uherské, které tvoří nyní území republiky Československé, byly na sklonku světové války přímo zoufalé, takže vznikající obtíže výživy stěží byly zmáhány. Za těchto okolností začalo ministerstvo pro zásobování lidu svou činnost, při níž se vždy řídilo snahou hájiti zájmy konsumenta bez újmy opodstatněných interesů výroby a obchodu. Rychle byl vytvořen zásobovací plán spočívající zejména, pokud šlo o obilí a mlýnské výrobky, na principu vázaného hospodářství státního. Opatření a rozdílení potřebného množství obilí, bramborů, luštěnin a podobně, bylo tehdy ovšem těžkým problémem. Byl zdolán za pomoci Státního obilního ústavu jen usilovnou prací.

Tento stav trval do období 1919/1920, načež nastalo pozvolné uvolňování vázaného hospodářství, až konečně 1. července došlo k úplné volnosti obchodu zemědělskými výrobky rostlinnými. Také v oboru živočišné produkce byl tehdy zásah ministerstva pro zásobování lidu intensivní. Počátkem roku 1920 se začalo s pozvolným uvolňováním vázaného hospodářství jatečným dobytkem a masem, které bylo záhy na to úplně odstraněno. V oboru průmyslovém omezil se v době popřevratové zásah státní správy hlavně na příděly surovin a na stanovení nebo kontrolu cen s výhradou disposic s výrobky, kde toho bylo třeba z veřejných důvodů.

Poznenáhlu oživující konjunktura a návrat k prosperitě povznesl zase účinnost dřívějších hospodářských metod a metody administrativních a legislativních zásahů do hospodářských věcí, jimiž muselo býti operováno v etapě vázaného hospodářství, byly veřejností zavrhovány jako přežitek poměrů válečných. Ministerstvo pro zásobování lidu se přizpůsobilo změněným hospodářským poměrům. Rozpustilo největší část svého aparátu a omezilo své referáty na míru danou okamžitými poměry.

Světová hospodářská krise vynutila si však - nejen u nás, ale téměř ve všech evropských státech - návrat k částečným zásahům veřejné moci v oboru politiky hospodářské, finanční, úvěrové i v oboru mezistátních styků obchodně-politických, ve clech a devisách.

Je pochopitelno, že jednotlivé akce tohoto ministerstva nebyly vždy provázeny stejným výsledkem. Energicky prováděným zásahům proti spekulativnímu vyhánění cen do výše, kontrolou trhů, umožňováním styků mezi dovozci a výrobci určitého zboží na jedné straně a mezi výrobci a spotřebiteli na straně druhé, zlevňovacími akcemi, kontrolou nad potravinovými náhražkami a pod. podařilo se ministerstvu pro zásobování lidu uchrániti

Kapitola 19. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

a ze skupiny II. § 12. Státní lázně.

Výklad referentův. Rozbor rozpočtu.

Celková cifra rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví na rok 1933 činí ..... 146, 382. 200 Kč. Z toho připadá na osobní výdaje ...... 53, 610. 500 Kč, na výdaje věcné ........... 92, 771. 700 Kč. Proti potřebě na rok 1932 ........ 149, 865. 000 Kč jest celkový preliminář na rok 1933 nižší o.. 3, 482. 800 Kč.

Z toho připadá na sníženi na osobních výdajích v důsledku zákonného snížení platů státních zaměstnanců ........... 3, 471. 100 Kč a na věcné výdaje snížení pouhých ..... 11. 700 Kč.

Zdálo by se tudíž bez podrobnější analysy rozpočtu, že ministerstvo zdravotnictví vyšlo při všeobecném snižování státního rozpočtu velmi hladce. Ale tomu tak v pravdě není. Do rozpočtu na r. 1933 muselo totiž ministerstvo zdravotnictví pojmouti z nutnosti dvě mimořádné a vysoké položky. Jest to v § 2 "ústřední správa" částka 1, 500. 000 Kč na zaplacení dlužného nájemného městu Praze za objekty býv. chudobince u sv. Bartoloměje, které na příštích 25 let mají býti sídlem ministerstva, a dále v § 7 "Léčebné výdaje" celkové mimořádné zvýšení o 6, 260. 000 Kč na zaplacení dluhů na léčebném veřejným nemocnicím a ústavům léčebným, k jichž hrazení jest stát po zákonu povinen. Tyto dvě mimořádné položky dohromady, spolu s ciferným snížením rozpočtu o uvedených 11. 700 Kč, celkem tudíž částka 7, 771. 700 Kč, to jest správně částka, o kterou normální běžné věcné výdaje ministerstva zdravotnictví na rok 1933 byly sníženy proti roku 1932. že tomu tak jest dostačí uvésti několik příkladů.

Sníženy byly věcné výdaje: v § 2 "ústřední správa" o ..... 171. 000 Kč, v § 3 "Státní ústavy" o ...... 3, 600. 700 Kč, v § 6 "Zvláštní výdaje" o ..... 4, 497. 500 Kč.

Zejména škrty v § 6 "Zvláštní výdaje" jsou velmi značné. Sníženy byly zejména položky: "Potírání epidemií" o 250. 000 Kč, "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" o 738. 700 Kč, "Péče o mládež" o 347. 000 Kč, "Tělovýchova" o 1, 420. 000 Kč, "Odborné vzdělání" o 178. 300 Kč a "Podpory na výstavbu nemocnic" o 1, 110. 000 Kč.

Pokud jde o příjmy, počítáno jest na rok 1933 s částkou 35, 532. 000 Kč, t. j. s částkou o 650. 500 Kč nižší než na rok 1932.

Podrobnosti: 1. Centrální úřad

(§ 2).

Snížení osobních platů v centrálním úřadě činí 459. 400 Kč. Řádné věcné výdaje sníženy byly o 171. 000 Kč. Mimořádné věcné výdaje zvýšeny byly celkem o 1, 870. 000 Kč, což vyplývá ze zařazení položky 1, 500. 000 Kč na dlužné nájemné za objekty u sv. Bartoloměje a dále z nákladů spojených se zařízením těchto budov pro pobyt ministerstva.

2. Státní ústavy (§ 3).

V § 3 preliminovány jsou výdaje celkem na 19 státních ústavů přímo podřízených ministerstvu zdravotnictví, a sice pro: Státní zdravotní ústav a Státní ústav pro zubní lékařství v Praze,

9 státních nemocnic a ústavů léčebných, revisní vystěhovaleckou stanici ve Svatobořicích a 7 ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.

Celkové výdaje na tomto paragrafu sníženy byly o 4, 218. 700 Kč, a sice na osobních výdajích o 618. 000 Kč, na řádných věcných výdajích o 670. 700 Kč a na mimořádných výdajích, určených na pořízení a doplnění vnitřních zařízení těchto ústavů, o 2, 930. 000 Kč.

V tomto paragrafu snižování bylo asi nejnesnadnější, uvážíme-li, že v těchto ústavech v provoz byly uvedeny anebo budou co nejdříve uvedeny nové pavilony a hospodářské budovy, což podmiňuje samo vyšší náklad.

Snad dají se očekávati jakési úspory v důsledku poklesu životních potřeb a koncentrování dodávek některých potřeb, zejména textilií, jakož i v důsledku akce typisační a normalisační, ale přece nemůžeme býti prosti obav, zda předepsané dodržení prelimináře nebude míti za následek zhoršení provozu těchto ústavů.

V souvislosti se zdravotnickými ústavy nutno se zmíniti, pokud jde o veřejné nemocnice, o prelimináři léčebných výdajů (tit. 1, § 7). Na rok 1933 jest potřeba tato preliminována zcela mimořádně částkou 6, 260. 000 Kč vyšší než v roce 1932.

Ministerstvo zdravotnictví dluhuje totiž, jak jest zájemcům známo, veřejným ústavům léčebným na Slovensku a v Podk. Rusi, ale i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na náhradách nedobytného léčebného, jež podle zákona má hraditi stát, as 20, 000. 000 Kč. Proto bylo nutno mimořádně zvýšiti § 7 na rok 1933 o výše uvedenou částku, a bude tak nutno činiti i v několika rozpočtech příštích, aby tento ze zákona plynoucí dluh byl vyrovnán.

3. Léčebné výdaje (§ 7).

Celkové snížení na tomto paragrafu činí 4, 497. 500 Kč. A přece v tomto paragrafu skryty jsou výdaje na jednu z nejdůležitějších agend veřejného zdravotnictví, t. j. na činnost preventivní, která jest nemenšího významu, než činnost kurativní, léčebná, která nastupuje teprve tehdy, když zdraví bylo již porušeno, když nemoc již vypukla.

4. Zvláštní výdaje (§6).

Ještě loni mohlo býti se zadostiučiněním tvrzeno, že stav epidemických onemocněni se u nás celkem ustálil. To, jak jest všeobecně známo, nelze tvrditi v plné míře již dnes, poněvadž některé nemoci nakažlivé se povážlivě šíří. Jsou to zejména záškrt a spála.

Státní zdravotní správa vytvořila si pro rychlé a účinné potírání vzplanuvších epidemií organisaci státních epidemických autokolon, jichž účelnost a účinnost uznána byla i cizinou. Dnes máme již 4 epidemické autokolony: v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.

a) Potírání epidemických nemocí.

Boj proti lidovým a sociálním chorobám provádí se poučováním obyvatelstva, propagací zdravotnických zásad a hlavně vlastní činností preventivní, t. j. zřizováním a podporováním poraden a dispensářů protituberkulosních, protivenerických a protitrachomových.

b) Boj proti lidovým a sociálním chorobám.

V přítomné době pracuje v RČS. 150 poraden protituberkulosních, 20 poraden protivenerických a 104 státních ambulatorií protitrachomových. Provozní náklady těchto institucí, které pochopitelně representují milionové částky, kryty jsou jednak z vlastních příjmů vydržovatelů, jednak ze subvencí státu, okresů, obcí a darů jednotlivců. Činnost Čsl. Červeného kříže a Masarykovy Ligy proti tuberkulose v tom směru jest veřejnosti dostatečně známa.

Slibný rozvoj poradenství jest v přítomné době ohrožen hospodářskou krisí, ježto veřejné podpory se snižují, ba i zcela zastavují, vlastní příjmy vydržovatelů, které jsou ponejvíce čerpány z veřejné dobročinnosti, klesají, takže objeví se jistě nutnost řadu poraden uzavříti.

Přes tuto smutnou situaci důležitého úseku zdravotnické péče snižuje se příslušná položka v rozpočtu ministerstva na rok 1933 o 738. 700 Kč.

c) Péče o mládež.

Jest v prvé řadě povinností veřejné péče zdravotní, aby všemi prostředky podporovala akce institucí pečujících profylaxí i léčením o upevnění zdraví dětí.

Institucemi zabývajícími se těmito úkoly jsou zejména poradny pro matky a děti, ústav pro matky a kojence v Krči a v Zábřehu n. O. a celá řada ozdravoven a zotavoven. Převážně zdravotního rázu a na rozpočtu ministerstva zdravotnictví skoro výhradně závislými jsou t. zv. "Poradny našim dětem". O významu a rozsahu této činnosti možno si učiniti představu, uvážíme-li, že v přítomné době pracuje v RČS. asi 1400 poraden kojeneckých.

Avšak i na tuto záslužnou činnost padly stíny hospodářské krise. Ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem sociální péče snaží se zachrániti, co bylo již v tomto oboru vybudováno.

Je nutno, aby intensivnejší a soustavná péče věnována byla též mládeži zemědělského dělnictva, a vůbec aby péče o mládež byla rozumným způsobem koncentrována.

V této souvislosti jest poukázati také na neblahý vliv, zejména pro venkovské obyvatelstvo, snižování počtu zdravotních obvodů, jichž na př. v r. 1930 z důvodů úsporných zrušeno bylo celkem 30.

d) Péče o tělesnou výchovu.

Položka §u 6 rozpočtu, obsahující preliminář na tělovýchovu, utrpěla proti r. 1932 největší snížení - plných 78. 9%, neboť klesla z částky 1, 800. 000 Kč na pouhých 380. 000 Kč. Zdá se, že tu příliš macešsky bylo zacházeno s oborem, který nemá býti přehlížen.

Jest úkolem veřejné správy zdravotní pomáhati morálně i hmotně všem institucím, které mají v programu tělesnou výchovou pečovati o zachování zdraví nejširších vrstev lidu. Až dosud snažila se s úspěchem státní správa zdravotní úkol tento plniti. Bude ovšem těžko, vlastně nemožno, dostáti všem těmto povinnostem při omezených prostředcích finančních, jež budou správě státní k disposici k tomuto účelu v r. 1933.

e) Asanace.

Položka rozpočtu ministerstva zdravotnictví obsahující preliminář na podporu asanací, tedy zejména na stavbu, vodovodů

a kanalisací, nedoznala pro rok 1933 sníženi. Zachována byla částka 6, 030. 000 Kč jako v r. 1932. Důvodem pro tento postup byla ta okolnost, že vzhledem k velikému rozmachu staveb asanačních ve všech zemích republiky v době po převratu nebylo ministerstvo zdravotnictví s to držeti krok s požadavky stavebníků. Přislíbilo více na příspěvcích, než mohlo podle rozpočtových prostředků splniti, a má-li nyní závazky svoje krýti, musí se snažiti, aby tato účelová položka byla zachována v neztenčené výši. I za této podmínky bude trvati řadu let, než ministerstvo bude všem daným příslibům v tom směru právo.

Z úsporných důvodů sníženy byly i položky "Odborné v z d ě l á n í" o 178. 300 Kč, "R ů z n á z a ř í z e n í" o 146. 000 Kč, "Podpory lázním a lázeňským ústavům na zařízení balneologická a zdravotně sociální" o 30. 000 Kč.

Položka "Podpory na výstavbu nemocnic" snížena byla o částku 1, 110. 000 Kč na 1, 500. 000 Kč. Příslušné položky ministerstva zdravotnictví nestačily již dříve na krytí potřeby, a stalo se tu totéž, co při asanacích, že jest totiž nutno postupně spláceti částky slíbené samosprávným svazkům, okresům a obcím na stavby nemocnic.

ti

f) Podpory na výstavbu, nemocnic.

Ministerstvo zdravotnictví má svými povolanými orgány věnovati intensivní pozornost porušování potravin a zejména též věnovati po stránce zdravotní pozornost umělým potravinám, tukům a vůbec náhražkám potravinovým všeho druhu.

Dozor na porušování potravin.

Z ekonomického hlediska bylo by dbáti toho, aby při budování léčebných ústavů veřejnoprávními korporacemi (státem, zeměmi, okresy, obcemi, pojišťovacími institucemi) bylo dbáno určitého systému, aby nebyly budovány ústavy zbytečné a někdy i vzájemně si překážející, pokud jde o jejich obsazení pacienty.

Soustředění léčebných ústavů.

Pokud jde o podnik "Státní lázně", který patří do působnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, preliminovány jsou na rok 1933 výdaje částkou 10, 121. 400 Kč, příjmy částkou 10, 214. 600 Kč. Předpokládá se tudíž zisk podniku v částce 93. 200 Kč.

Rozpočet podniku "Státní lázně".

Proti roku 1932 preliminují se výdaje níže o 350. 400 Kč, příjmy níže o 370. 900 Kč.

Přebytku preliminovaného na rok 1933 má býti použito na úhradu investic ve státních lázních spolu s částkou 7, 476. 800 Kč, kterou může si podnik vypůjčiti hypotekárně na investice podle čl. XV. finančního zákona.

Jest pochopitelno, že krise hospodářská měla značný vliv na hospodaření také ve státních lázních a na jejich bilanční výsledky.

Nedostatek peněz zabrzdil také investiční činnost v lázních, a bylo nutno připravený program investiční omeziti pouze na pokračování, případně dokončení staveb započatých již v roce minulém.

Kritická doba postavila státní jakož i ostatní naše lázně před problémy, před kterými ocitly se ostatně i podniky jiného druhu,

na př. turistická místa vůbec, živnost hotelierská atd., t. j. vůbec všechny podniky, které závisí z valné míry od cizineckého ruchu.

Výklad ministrův.

Ministr ujal se slova v průběhu debaty.

I v rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví, přes nepopiratelnou nezbytnost úkolů, na něž finanční prostředky má obsahovati, musely býti přineseny oběti vážné době, v níž žijeme. Možno říci, že úvěry ministerstva určené na normální, běžnou, veřejně-zdravotní péči zkráceny byly o částku 7, 760. 000 Kč.

Boj proti nakažlivým nemocem.

Státní správa zdravotní musí vésti boj proti veškerým prudce nakažlivým nemocem. Z těchto mají největší význam u nás břišní tyf, spála a záškrt.

Břišní tyf v přítomné době vyskytuje se v zemi české a Moravskoslezské celkem jen sporadicky, daleko více jest ho na Slovensku a Podk. Rusi. Opatření, jimiž je možno tyfu se vyvarovati, tkví především v hygienické výchově obyvatelstva, v zamezování tyfové infekce mléka a potravin a v opatřeních vůči nemocným, nebo vůči nositelům zárodků, hlavně však v různých pracích asanačních, zejména ve zřizování nezávadných vodovodů, kanalisací a v zabraňování znečišťování tekoucích i stojatých vod.

Nemocnost břišním tyfem od r. 1919 nestoupá, nýbrž pozvolna klesá. Větší starost působí okolnost, že většina zjištěných případů týká se převážně Slovenska a Podk. Rusi, a že tyto země relativně, vezmeme-li za měřítko počet obyvatelstva, jsou břišním tyfem značně zamořeny.

Pokud jde o spálu, měla od r. 1919 tendenci vzestupnou až do r. 1928, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet - 23. 024 onemocnění. V následujících letech spály pozvolna ubývalo, při čemž je zejména potěšitelno, že nastal příznivý průběh onemocnění a snížila se úmrtnost, nedosahujíc ani 1%. V roce 1932 objevil se sice výkyv nahoru, který však nevzbuzuje obav právě se zřetelem k velmi mírnému průběhu onemocnění a k nepatrné úmrtnosti.

Očkování protispálovému, které před jistou dobou zdálo se slibovati úspěch, nelze podle nabytých zkušeností přisuzovati v dosavadním jeho způsobu takový význam jako očkování proti záškrtu.

Záškrt již po řadu let vykazuje u nás vzestup v počtu onemocnění. Tento vzestup není snad jen zjevem ojedinělým. Objevuje se téměř ve všech s námi sousedících i v mnohých jiných státech Evropy jako mohutná všeobecná vlna onemocnění. Od roku 1923, kdy bylo poslední minimum případů (něco přes 3000), stoupal počet neustále až do roku 1930, kdy obnášel 23. 556 onemocnění, a po malém poklesu v r. 1931 (22. 003 onemocnění) dosáhl za rok 1932 (bez měsíce prosince) čísla 27. 030. Při tom jest pozoruhodno, že daleko nejvíce případů záškrtu v r. 1932 jest v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, na Slovensku naproti tomu jest počet onemocnění menší a ještě menší na Podk. Rusi.

Ministerstvo zdravotnictví zúčastnilo se vlastní očkovací akcí ankety zavedené zdravotní organisací Společnosti Národů o ceně ochranného očkování protidifterického, které se u nás provádí hlavně anatoxinem Ramenovým. Poněvadž výsledky také

v jiných zemích vyzněly ponejvíce ve prospěch a účinnost této metody, používá jí též naše zdravotní správa jako prostředku ochranného. Nejde samozřejmě o výkony, jež by byly někomu vnucovány, a také státní správa t. č. nepomýšlí dáti podnět, aby toto očkování bylo snad učiněno povinným zákonem. Přes to zájem o očkování antidifterické jest velmi značný se strany občanstva i lékařů. Až dosud ministerstvo zdravotnictví neodmítlo žádné žádosti o úhradu očkovací látky.

Vzhledem ke vzrůstu nákaz dalo ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím zemských úřadů k disposici nejvážněji postiženým okresům částku 100. 000 Kč na opatření séra protidifterického za účelem léčení i immunisace osob ohrožených.

Ministr nařídil dále, aby ministerstvem veřejného zdravotnictví byla uvážena a propracována otázka co možná všeobecného očkování dětí Ramonovým sérem. Ideálem bylo by dáti zdravotními orgány proočkovati všechny děti naší republiky mezi 1. - 14. rokem, poněvadž bychom tím mohli nabýti jistoty, že děti a jejich okolí budou účinně immunisovány a vnímavost dětí pro tuto nemoc co nejvíce ztlumena. Nemajetní by musili ovšem býti očkováni zdarma, méně majetní za levný peníz. Kdyby se to podařilo, pak bychom byli prvním státem, který provádí tak důležité a zdraví obyvatelstva účinně chránící opatření ve velkém měřítku. Tím by náš stát poskytl také vědě neocenitelný materiál k pozorování na dlouhá léta.

Nebezpečnému šíření se nakažlivých nemocí, zejména břišního tyfu, lze čeliti valnou měrou asanačními opatřeními, t. j. zřizováním vodovodů a kanalisací.

Podpory asanací.

Proto ministerstvo veřejného zdravotnictví věnuje soustavnou péči této otázce a v rámci svých prostředků podporuje stavby vodovodů v celém státě.

Statistika vodovodů provedena byla do konce r. 1928. Podle této statistiky bylo po převratu na území RČS. 1054 vodovodů, koncem r. 1928 však již 1799 vodovodů, z nichž bylo zásobeno 1899 obcí zdravou vodou.

Vidíme tudíž, že za dobu prvních 10 let trvání republiky vzrostl počet vodovodů o 745. V období od r. 1929 až do konce r. 1932, statistikou dosud nezachyceném, pouze v Čechách stoupl počet vodovodů o nových 207 objektů.

Zajímavá pro srovnání jest délka položeného potrubí v obecních vodovodech, jež činí okrouhle 11. 000 km, což rovná se délce státních železnic a činí o něco více než délka státních silnic v republice.

Výstavba vodovodů a kanalisací má nejenom význam po stránce hygienické, ale i značný význam národohospodářský, neboť umožňuje se zásobování vodou domácího zvířectva a zejména umožňuje se také ochrana lidských obydlí proti požáru. V přítomné době přidružuje se pak i další význam těchto staveb v tom, že možno jimi čeliti nezaměstnanosti dělnictva.

Tuberkulosa stále zůstává, zejména ve své plicní formě, těžkým zdravotním zlem lidské společnosti. Proto jsou hledány

Tuberkulosa.

cesty, jak by toto zlo bylo lze zasáhnouti u samého kořene. Nejúčinnější metodou, jak by se toho dalo dosíci, byla by co možná aktivní immunisace lidstva proti tuberkulose.

V posledních asi 50 letech vzniklo skutečně uvědomělé úsilí učenců najíti umělou metodu, neškodnou pro lidský organismus a přece jej proti akvisici tuberkulosy ochraňující.

To podařilo se francouzskému učenci Calmettovi a jeho spolupracovníkům po 20letém úsilí. Umělá forma bacilů tbc., jichž se při očkování používá, byla nazvána bacilem Calmette-Guérinovým, a shledalo se, že jím lze očkovati bez nebezpečí i lidský organismus, pokud nebyl ještě tuberkulosou infikován. Proto podávání "vakciny" (ochranné látky) Calmette-Guérinovy bylo s počátku omezeno jenom na novorozence, a provádí se 1., 3. a 5. dne po narození tak, že se dává dítěti spolknouti v mléce.

Úhrnem bylo ve Francii do roku 1932 preimmunisováno ochrannou látkou na 1/2 milionu novorozenců. Po celou tuto dobu nevyskytlo se tam závažnějších závad specielního rázu při tomto očkování, a tuberkulosní nemocnost u menších dětí se zmenšila.

Účinnost této vakciny byla od té doby zkoušena přes opatrné a odmítavé stanovisko Calmettovo s úspěchem i u lidí dospělých, pokud ovšem nejevili žádných známek infekce tuberkulosou.

V naší republice započato bylo ve Státním zdravotním ústavě s pokusy výroby vakciny Calmette-Guérinovy v r. 1926, a její používání v praksi v opatrně omezeném měřítku bylo povoleno po slyšení Státní zdravotní rady ministerstvem veřejného zdravotnictví r. 1927. Veřejnost naše byla na význam tohoto očkování upozorněna zvláštním letákem.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví snaží se ovšem i v jiných směrech bojovati proti rozmáhání se tuberkulosy, zejména hmotnou i morální podporou poraden protituberkulosních, jichž je v republice činno na 150. Připravilo též osnovu "Zákona o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose".

Ostatní lidové a sociální choroby.

I pokud jde o ostatní sociální choroby, zejména pohlavní nemoci, trachom, rakovinu, alkoholismus, snaží se ministerstvo buď vlastními akcemi (trachom) neb účinnou podporou odborných institucí nemocem těmto čeliti.

Hornická nemoc v Jáchymové.

Pokud jde o t. zv. hornickou nemoc v Jáchymově, nejsou její výzkum a zabraňování pouštěny se zřetele. Dějí se opětné prohlídky důlního osazenstva, soustavný rozbor krevní u všech zaměstnanců jáchymovských dolů, experimentální měření vyzařování radia ze živé tkáně. Provádění pitev zemřelých usnadňováno je peněžitými podporami pozůstalým, pokud k pitvě svolí.

Vliv racionalisace výroby na zdravotní stav dělnictva.

O vlivu racionalisace výroby na zdravotní stav dělnictva vyžádána byla souborná zpráva od zemských úřadů, které provedly šetřeni prostřednictvím příslušných okresních úřadů a dotázaly se též obchodních a živnostenských komor a živnostenských inspektorátů.

Ze práv vyplývají některá pozorování, jež ovšem nemohou zatím činiti nárok na úplnost.