změny, které jdou za zjednodušením a zhospodárněním podniku, přinášejí namnoze problém omezení počtu pracovních sil, při němž dlužno přihlížeti k pravděpodobnému odpadu personálu. Již touto okolností je dána nutnost cílevědomého organisačního programu s realisací, rozpočtenou na delší dobu.

Hospodářství personální.

Ministr uvádí, jak během posledních dvou let se snížil počet aktivních zaměstnanců. Další snížení počtu aktivního personálu v mnohých kategoriích jeví se nezbytným. Do jisté míry lze přebytečné síly zaměstnati novými úkoly, které vznikají zejména vzrůstem motorického silničního i kolejového provozu. Přirozeně lze krýti z přebytku železničního personálu i případnou potřebu sil u jiných resortů, na příkl. u resortu finančního, kde v zájmu hospodářského života je dostatečné obsazení personálem zvláště naléhavé, a kde patrně projeví se zvýšená potřeba i k účelům kontrolním podle nového zákona o dopravě motorovými vozidly. Jinak arci státní správa železniční nemůže i při neobyčejně nepříznivé finanční situaci postupovati při nutné redukci personálu methodami soukromých podnikatelů, poněvadž brání tomu jednak úprava právní, jednak také pro státní podnik nutný ohled na to, aby nebyla zvyšována již tak značná celková nezaměstnanost. Bylo proto namnoze sáhnuto k vysazování z práce, čímž bylo zajištěno aspoň částečné zaměstnání a zabráněno mnohem těžším důsledkům, jež by mělo jinak nezbytné propuštění většího počtu dělnictva. Další snížení počtu zaměstnanců způsobem poměrně nejméně bolestivým lze provésti zvýšením pensionování. Byli již pensionováni téměř všichni zaměstnanci, mající nárok na plnou pensi a starší 60 let. Připravuje se i pensionování těch, kdo mají již nárok na plnou pensi, ačkoli ještě věkové hranice 60 let nedosáhli, jakož i dočasné pensionování v ještě širším rozsahu. Ovšem je nutno při chystaných opatřeních dbáti zásady, aby pensionování zmenšilo skutečně personální přebytky a aby nezpůsobilo potřebu přijímati nový personál, poněvadž pak by ovšem úsporný effekt rychle zmizel.

Ministr očekává, že apel, který vznesl na veškerý železniční personál a jímž upozornil na nutnost největší úspornosti, se setkal s plným pochopením, a že zaměstnanci železniční se přičiní ze všech sil, aby těžké doby, kterými železniční podnik prochází, byly záhy překonány.

Dosavadní organisační vývoj.

Motorisace.

Ministr zdůrazňuje, že státní správa železniční se neuzavírala před nutností organisačních změn. Dokazuje to vývoj rozpočtové konstrukce, provedení evaluace se všemi bilančními důsledky, statistické zjišťování vlastních provozních nákladů v jednotlivých odvětvích služby podle zdokonalených method, které zajisté přispěje k zhospodárnění podniku, železniční provoz byl značně zdokonalen motorisací, která umožňuje zhospodárnění provozu a zlepšení provozního spojení i na tratích málo frekventovaných. V poslední době přistupuje železniční správa k motorisaci na tratích hlavních. Letošním rokem budou zavedeny rychlé motorové vlaky na trati Praha - Plzeň.

Průběžná tlaková brzda. Zvýšení rychlosti.

Značné zlepšení nákladního provozu lze očekávati od zavedení průběžné tlakové brzdy; výstroj celého vozového obozu touto brzdou bude programově ukončen do konce roku 1934. Velmi se osvědčilo zvýšení rychlosti vlaků s osobní přepravou,

v němž bude pokračováno i na tratích, kde dosud v plném rozsahu nebylo zavedeno. K rychlé cirkulaci zboží přispěly zrychlené nákladní vlaky dálkové a vlaky pro přepravu kusového zboží.

 

Ministr lituje, že investiční činnost je bržděna nedostatkem finančních prostředků. Přesto železniční správa se snaží uspokojiti aspoň nejnaléhavější potřebu.

Činnost investiční.

Pokud se týče organisace služby, pokračuje se ve vnitřní správě v postupné redukci exekutivních služeben všude tam, kde soustředění jeví se s ohledem na potřeby služby a komunikačního zájmu účelným.

Také ve vnitřním členění v ústřední službě ředitelství státních drah i ministerstva železnic provede se dle možnosti postupné zjednodušení.

Ministr pokládá za nutné, aby celá železniční správa stala se ještě pružnější a hybnější a aby jak vedení podniku, tak i zaměstnanci jeho byli prodchnuti moderním duchem poctivé a ochotné služby veřejnosti a zákaznictvu.

Zjednodušení služby.

Aby zajištěn byl úzký styk železniční správy se širšími hospodářskými kruhy, jakož i s vlastními zaměstnanci podniku, ministr povolal ve smyslu příslušného vládního nařízení do správního sboru při ministerstvu železnic odborné znalce z kruhů hospodářských, jakož i představitele personálu. Ministr očekává, že spolupráce vedoucích úředníků železničního podniku a členů neúředních přinese řadu cenných podnětů, které bude možno ve prospěch podniku uplatniti.

Ministr poté odpověděl na náměty, dotazy, resp. kritiky, pronesené během debaty.

Rekonstrukce správního sboru.

K požadavku, aby státní podniky úžeji kooperovaly a aby zvláště státní železnice odbíraly větší množství pražců z podniku státních lesů a statků, ministr uvádí, že železniční resort přihlíží vždy v ofertním řízení k nabídce státních lesů. Tak v roce 1932 bylo od státních lesů odebráno celé nabídnuté množství, t. j. 270. 000 pražců za cenu, jež byla dohodnuta.

Součinnost státních podniků.

K námětu, aby jízdné a dovozné na kratší vzdálenost bylo nižší než na vzdálenosti velké, ministr poukazuje na to, že manipulační poplatek, který o sobě jest stejný, zatěžuje poměrně více přepravu na vzdálenosti krátké. Naproti tomu trakční výlohy železnice klesají rostoucí vzdáleností. Je proto jízdné a dopravné na vzdálenosti velké poměrně menší než na vzdálenosti krátké, což nelze změniti, nemají-li býti porušeny základní zásady pro tvoření sazeb, na nichž je vybudován náš železniční tarif i tarify drah všech ostatních států.

Úprava tarifů.

Ministr dále uvádí, že určitá disparita v tarifních sazbách pro dříví brusné a odpadkové proti sazbám polských drah, která byla vytýkána během debaty, bude uvedena v soulad s požadavky exportními v nové tarifní reformě, ke které se již konají přípravy. Prozatím však vychází se vstříc potřebám našich přepravců zvláštními slevami při vývozu dříví.

Výrostů tarify pro dříví.

Úprava sazeb dělnických a žákovských jízdenek.

K nové úpravě sazeb dělnických a žákovských jízdenek ministr sděluje, že z úsporných důvodů pod tlakem passivity železničního podniku byla železniční správa nucena k této úpravě sáhnouti. Po poslední úpravě činí sleva žákovských jízdenek stále ještě 82% normálního tarifu. Ministr uznává, že opatření toto v této době je značně tíživé a bude proto určitým způsobem tato úprava zmírněna, a to jak ohledně lístků žákovských, tak i dělnických.

Reforma osobního tarifu.

Návrh, aby osobní tarify železniční byli na zkoušku sníženy o 33%, vyžaduje velmi pečlivé úvahy. Reforma osobních tarifů se připravuje a vůdčí myšlenkou reformy má býti taková úprava sazeb zlevněním, které by zvýšilo frekvenci.

Stavba nových drah na Slovensku.

K požadavku, aby zvýšena byla investiční činnost na Slovensku, ministr poukazuje na dosavadní investiční akce, které do konce roku 1932 si vyžádaly 728 mil. Kč pokud se týče nových drah, a z toho veliká většina staveb byla provedena a provádí se na Slovensku. Ovšem investiční činnost je závislá na pohotovosti finančních prostředků.

Zadávky motorových vozidel.

K otázce zadávání vozidel motorových a silničních ministr prohlašuje, že při zadávání nebude postupováno jednostranně, nýbrž bude přihlíženo v mezích offertního řízení a za přijatelných cen ke všem podaným nabídkám.

33% sleva při jízdách do Prahy.

K poznámkám o zavedení 33% slevy jízdného do Prahy v souvislosti s ubytováním v hotelích, uvádí ministr, že sleva tato byla poskytnuta na podnět cizineckého svazu a svazu hoteliérů podle příkladů jiných hlavních měst v našem sousedství, hlavně z důvodů hospodářských, a to na zkoušku. Od tohoto opatření lze očekávati zvýšení cizineckého ruchu v Praze a tím i zvýšení příjmů státních drah.

Kromě toho ministr odpověděl na řadu dotazů a podnětů rázu konkrétního.

Kapitola 17. Ministerstvo sociální péče.

Rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1933 byl v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny projednáván jako součást sociální skupiny oddílu vnitřní státní správy v rozpravě, jež započala ve schůzi zahájené dne 24. ledna o 3. hod. odp. a byla skončena ve schůzi dne 26. ledna o 2. hod. odp. a jíž se zúčastnilo mimo resortní ministry celkem 15 řečníků.

K projednání předložený rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1933 činí v části příjmové .............. 36, 537. 500 Kč

a v části výdajové ........... 863, 109. 700 Kč.

Při číselném porovnání s rozpočtem na rok 1932 jsou příjmy vyšší o částku ...... 19, 492. 000 Kč, kteréžto zvýšení vyplývá zejména z očekávaného výnosu úpravy postihového práva státu podle zákonů o stavebním ruchu z roku 1919 až 1924.

Z celkového srovnání části výdajové vidno, že celková potřeba výdajová na rok 1933 zařaďuje se proti roku 1932 částkou menší o.. 9, 643. 500 Kč, k čemuž dlužno upozorniti, že v celkové části výdajové na rok 1933 jsou však zahrnuty také značnější zvýšení v následujících významných potřebách rozpočtových:

§ 3. pol. 2. "Státní příspěvek podle § 123. zákona č. 221/1924" zvýšen úvěr o ..... 23, 000. 000 Kč,

§ 3. pol. 3. "Státní příspěvek podle § 176. zákona č. 26/1929" zvýšen úvěr o ..... 1, 100. 000 Kč,

§ 3. pol. 4. "Pojistné pro invalidní a starobní pojištění vojínů" zvýšen úvěr o.... 500. 000 Kč,

§ 4. pol. 5. "Podpora staveb obytných domů z r. 1919-1933" zvýšen úvěr o ...... 14, 800. 000 Kč,

činí tudíž zvýšení těchto potřeb ...... 39, 400. 000 Kč.

Na počátku rozpravy hlavní zpravodaj rozpočtu ministerstva sociální péče velmi obšírně pojednal o všech odvětvích péče sociální, opatřovaných rozpočtem kap. 17., a tlumočí v aktuelní požadavky hlavně ohledně péče o mládež, provádění živnostenské inspekce, 40hodinového pracovního týdne, vypsání investiční půjčky, revise naší obchodní politiky, zavedení pojištění proti nezaměstnanosti, provedení osnovy zákona o zprostředkování práce a zkrácení čekací doby pro dosažení starobního důchodu, věnoval velmi značnou část své zprávy krisi nemocenských pojišťoven upozorniv, že bude nutno věnovati pozornost účelnosti, úspornosti a přebudování tohoto pojištění.

Celkový rozpočet a srovnání s rozpočtem na rok 1932.

Za projednávám rozpočtu ujal se slova ministr sociální péče a ve svém velmi rozsáhlém exposé znázornil hospodářskou situaci státu, její účinky na vrstvy svěřené ochraně ministerstva sociální péče a požadavky a úkoly, jichž je třeba k zdolání důsledků trvající hospodářské tísně, doléhající zvláště na dělnictvo.

Hospodářská krise a její důsledky.

Mimořádným zhoršením poměrů ve výrobě průmyslové i zemědělské vzrostl počet nezaměstnaných na 749. 876 osob, tedy na míru, jaké zde ještě nikdy nebylo. K charakteristice situace postačí, že dnes jest již 70% všech dělníků zaměstnaných v průmyslu sklářském a porculánovém odsouzeno k nečinnosti, že průmysl železářský a strojnický může své podniky udržovati jen při decimovaném stavu dělnictva a jen ve zkrácených směnách a že textilní průmysl určitých území a odvětví je skoro úplně ochromen. Tytéž zjevy jsou i v průmyslu konfekčním a chemickém, v živnostech stavebních a grafických a postihují přirozeně i malé živnosti a obchod stejně těžce. Považuje tudíž ministerstvo za nejdůležitější příkaz chvíle opatření práce znovuoživením investiční činnosti, umožněním produktivní péče o nezaměstnané a novým probuzením stavebního ruchu, což vše může přivoditi podstatné uvolnění kritické hospodářské situace ve spojení s hospodářským plánem včleněným organicky do celého výrobního procesu. Opatření práce může značně odlehčiti hospodářské krisi spolu se zkrácením pracovní doby, bez něhož není žádného jiného východiska. Není dnes již pochybnosti, že i v dobách největšího rozmachu konjunktury musíme trvale počítati s velikou armádou nezaměstnaných, nepodaří-li se rozhodnými opatřeními znovu včleniti do hospodářství onu část dělnictva, jež se stala racionalisací přebytečnou. Ztechnisování a ekonomisace průmyslu nezastavila se ani v posledních dvou letech krise. Ze zprávy živnostenských inspektorů, která v brzké době vyjde, lze seznati, jak zautomatisování výroby průmyslové zavedením strojů o zvýšené technické výkonnosti v různých odvětvích (cementárny, keramika, sklárny, textilnictví, pivovarnictví, tiskařství a j. ) má v zapěti hromadné propouštění dělnictva. Nastává pak otázka, co se má státi se všemi těmito pracovníky, kteří se již nikdy nemohou na svá pracovní místa vrátiti i kdyby se poměry konjunktury utvářily sebe příznivěji. Ministerstvo sociální péče bylo si již dávno vědomo účinků stále více se vzmáhajícího racionalisačního procesu, který nebyl ani krisí zastaven. Podalo již dne 14. října 1931, v kteréžto době podle úředních zjištění bylo nezaměstnaných 228. 351, návrh na zavedení 40hodinového týdne. Snížením pracovní doby ze 48 na 40 hodin, tedy okrouhle o 17%, bylo by získáno nové místo v životě i pro ony lidi, kteří bez své viny a jen pro technické zdokonalení výrobních zařízení byli z práce vyřazeni. Požadování nejrychlejšího uskutečnění 40hodinového týdne děje se nejen z úvah sociálně-politických ve chvíli hromadné bídy pracujících obyvatel, nýbrž i z důvodů hospodářských, jež při snahách o znovuvybudování hospodářství přímo nezbytně tuto cestu ukazují. Jen tak lze si vysvětliti, že se na mezinárodní konferenci konané v této chvíli v rámci Mezinárodního úřadu práce nejen zástupci dělnictva, nýbrž i zástupci 20 států vyslovili pro nutnost zkrácení pracovní doby.

Stejně naléhavá jest otázka úpravy pracovního trhu, jíž se týče v lednu 1931 podaná předloha o zprostředkování práce. Není snad třeba vysvětlovati, jaký význam má právě v době kritické tísně a hromadné nezaměstnanosti tato předloha a zejména veřejná úprava pracovního trhu, povinné hlášení a zajištění pracovního místa pro nejpotřebnější z nezaměstnaných, ale i opatření proti libovolnému zastavování závodů a jak jest především nutno vyšetřiti přesné číslice nezaměstnaných a zjednat tak nesporný podklad pro zákonné i dobrovolné ochranné akce státní. Přihlížejíc k opětovným stížnostem na nedostatečnost a nespole-

hlivost statistiky nezaměstnaných poukazuje ministerstvo na to, že úřední statistiky nezaměstnaných lze zabezpečiti buďto periodickým úředním sčítáním, vycházejícím od státního úřadu statistickéhonebo zjišťováním povinného pojištění proti nezaměstnanosti nebo dobře vybudovanou sítí veřejného zprostředkování práce. Již před dvěma lety ministerstvo usilovně vymáhalo pravidelné sčítám nezaměstnaných, k němuž nedošlo. Jedinou oporou v tomto směru je sčítání nezaměstnaných provedené v rámci všeobecného sčítání lidu dne 1. prosince 1930, které pro tento den zjistilo počet nezaměstnaných číslicí 294. 487, což je skoro dvojnásobek číslice 155. 203 nezaměstnaných, zjištěné k témuž dni zprostředkovatelnami práce. Jest dle toho nepochybně počet nezaměstnaných ve skutečnosti daleko vyšší než znázorňují data zprostředkovatelen práce, čemuž nasvědčuje také skutečnost, že zprostředkovatelny práce hlásily za dobu od listopadu 1931 do listopadu 1932 přírůstek nezaměstnaných 263. 784, kdežto stav pojištěných v obvodu ústřední sociální pojišťovny v období shora označeném znamenal úbytek o 302. 000. Počet nezaměstnaných jest fakticky ještě vyšší, poněvadž v hořejších porovnáních nebylo počítáno se členy úřednických nemocenských pojišťoven ani bratrských pokladen.

 

Celkový náklad, jejž vyžadují státní ochranná opatření, činil v roce 1932 částku 813, 334. 036 Kč, z nichž připadlo 493, 270. 256 Kč na zákonnou péči o nezaměstnané podle gentského systému, 225, 036. 655 Kč na státní akci stravovací, 21, 165. 059 Kč na mléčnou akci, 40, 794. 735 Kč na produktivní péči o nezaměstnané, 9, 592. 593 Kč na sanaci gentských fondů odborových organisací, 5, 249. 000 na vánoční akci a 7, 750. 000 Kč na jiné pomocné akce. Poněvadž i přes tento veliký náklad jest péče o nezaměstnané v celku i v jednotlivostech naprosto nedostatečná, snaží se ministerstvo vybudovati dávky péče o nezaměstnané kvalitativně i kvantitativně, a koná k tomu účelu potřebné přípravy legislativní pro přechod do normálních poměrů na podkladě povinného pojištění proti nezaměstnanosti.

Péče o nezaměstnané.

Vedle státu připadá v péči o nezaměstnané hlavní tíha odpovědnosti a starosti odborovým organisacím, jež jsou dnes vlastními nositeli zákonné péče o nezaměstnané, a jež stále vzrůstající nezaměstnaností octly se na hranici své platební schopnosti. Připravuje proto ministerstvo opatření, jež by takovýmto odborovým svazům umožnila krisi přetrvati a plniti své úkoly. Je třeba též ulehčit alespoň částečně i nezaměstnaným, kteří své nároky již vyčerpali, i odborově neorganisovaným při nezaměstnanosti již léta trvající. Trvá proto ministerstvo na svém návrhu na zavedení nouzového fondu k umožnění přechodu od dnešní krisové úpravy k pojištění proti nezaměstnanosti a snaží se interimně o lepší mimořádná ochranná opatření. Za součinnosti ministerstva veřejného zdravotnictví organisovalo ministerstvo sociální péče léčebnou péči o nezaměstnané. Vedením ministerské ústředny byla ustavena celá řada okresních poraden k opatření bezplatné lékařské pomoci, léků a léčebných pomůcek nezaměstnaným. Sem také náleží ministerstvem vytvořených 40 útulků pro pracující mládež, postiženou krisí, jichž účelem je pomoci mládeži přes obtížnou dobu a připravovati ji na příští těžké doby a pomáhati jí i při hledání práce. Tato zařízení, jež jsou pod ochranou zemských komisí pro péči o mládež, se osvědčila nadmíru dobře. Také samostatným domáckým pracovníkům, jakož i československým státním občanům žijícím v cizině, bylo

 
 

na základě usnesení ministerské rady možno poskytnouti materiální výpomoc.

Péče stavební a bytová.

Stále se zhoršující situace pracujících vrstev a tím způsobený pokles spotřební sily obyvatelstva projevuje se v poslední době velmi citelně i v oboru bytové péče, čehož důsledným zjevem je naléhavá poptávka nových nájemníků po menších a levnějších bytech a podstatné přesuny u bytů, na něž se nevztahuje ochrana nájemníků. Kdežto dříve bývaly hlášeny prázdné byty 5pokojové a větší, je možno nyní zjistiti prázdné byty též mezi byty nechráněnými menšími, což nelze přičísti tomu, že by potřeba bytů byla uspokojena, nýbrž pouze a jedině jednak té okolnosti, že se zhoršily důchodové poměry obyvatelstva, jednak tomu, že činže v těchto bytech jsou nedostupně vysoké. Statistický úřad hlav. města Prahy odhaduje t. zv. objektivní a nekrytou bytovou potřebu pražského obyvatelstva v říjnu 1932 na 5311 bytů, při čemž ve skutečnosti všechny dosavadní nouzové a provisorní byty, počtem cca 14. 000, v důsledku nedostatku levných bytů jsou ještě dnes plně obsazeny. Při tom nutno si uvědomiti, že z 229. 948 bytů podle sčítání v r. 1930 bylo ještě 110. 580 bytů pod ochranou nájemníků a že z těchto posléze uvedených bytů je 76. 930 jednopokojových, 19. 537 dvoupokojových, tedy dohromady 87. 2% obsazeny nejchudším obyvatelstvem. Rovněž podle zpráv z jiných měst republiky (Plzeň, Liberec, Mor. Ostrava, Jablonec) vyplývá, že je ještě stále zcela mimořádný nedostatek bytů, především menších, a že tudíž další státní podpora stavebního ruchu je přímo životní hospodářskou nezbytností nehledě k tomu, že při podpoře stavebního ruchu podle stavební novely z r. 1930, kterou byla umožněna stavba 34. 043 bytů, jen podíl na mzdách činil 1. 25 miliardy Kč. Je tedy třeba, aby stavební ruch byl dále sledován a předložený nový bytový zákon projednán.

Ochrana dělnictva.

V oboru ochrany dělnictva musilo ministerstvo sociální péče se zřetelem na abnormální poměry výrobní soustřediti všecky svoje síly na dozor nad zachováváním zákonů na ochranu dělnictva, zvláště zákona o pracovní době, a zasáhnouti i do celé řady otázek, týkajících se pracovních poměrů, pracovní doby, zavírání krámů (zejména vzhledem k nařízení z 28. dubna 1910 o zavírání krámů v lázeňských místech) a nedělního klidu v živnostech obchodních. Pokud v jiných živnostenských odvětvích jsou ještě stále nepříznivé pracovní poměry, pracuje ministerstvo k odstranění případných nepřístojností.

Legislativa.

Ministerstvo snažilo se i v uplynulé době, aby jednáním s interesovanými resorty připravilo rozhodnutí o zákonných osnovách, týkajících se pracovní doby, zprostředkování práce, závaznosti kolektivních smluv, zřízení platebny pro kondicinující lékárníky atd. a zejména také osnovy vládního nařízení o pensijním pojištění zaměstnanců místních drah podle § 3. pensijního zákona.

Sociální pojištění.

Kdežto všechna ostatní odvětví sociálního pojištění byla s to, alby čelila kritickému stavu nouze, bylo pojištění nemocenské, jehož pilíře byly podvráceny již lineárním snížením pojistného, provedeným v roce 1924, ve svých základech otřeseno celou řadou účinků plynoucích z hromadné nezaměstnanosti. Ministerstvo bylo nuceno pověřiti odbornou komisi ustavenou u Ústřední so-

ciální pojišťovny úkolem důkladně prozkoumati stav nemocenského pojištění a předložiti ministerstvu sociální péče potřebné legislativní i administrativní návrhy na ozdravení nemocenského pojištění. Při tom má uvedená ministerská komise zahrnouti do svého jednání i otázku dalšího vybudování pojištění starobního a invalidního.

Ve styku s jinými státy bylo v minulém roce opětně vyjednáváno s Německem, Rakouskem, Polskem, Švýcary a Belgií o docílení vzájemnosti v oboru všeobecné sociální politiky. S Německem, kde pracuje okrouhle 180. 000 československých státních občanů, bylo v oboru péče pro případ krise dosaženo úplné dohody na basi stejného postavení našich státních občanů s občany říšskoněmeckými. S Rakouskem se pokračuje v obdobných jednáních. V oboru sociálního pojištění byla schválena v Německu smlouva o vzájemnosti v poslední době říšskou radou. Se schválením smlouvy se strany Rakouska možno počítati v nejbližší době.

 

V oboru péče o mládež podniklo ministerstvo vše co bylo možné s napětím všech svých sil a za účinné spolupráce polooficielních korporací péče o mládež, jakož i nesčetných dobrovolných svazů péče o mládež. Práce ministerstva sociální péče a všech těchto ochranných korporací uplatňovala se i v oboru organisace, kde byly položeny základy k seskupení všech sil působících v oboru péče o mládež do vyšších a tím i pohotovějších organisačních forem. Ministerstvo připravuje osnovu zákona o učednické smlouvě, který má souhrnně upraviti nadmíru komplikovaný problém učednický podle moderních požadavků. Bylo otevřeno 40 útulků pro pracující mládež.

Péče o mládež.

Péči o válečné poškozence věnovalo ministerstvo zvláštní pozornost i v minulém roce. Předloha o novelisaci § 29. zákona o válečných poškozencích, týkající se prodloužení lhůty k žádostem o novou prohlídku pro zhoršení zdravotního stavu, jest v meziministerském řízení. Z invalidního fondu u ministerstva byly v minulých 3 letech povoleny jednorázové výpomoci v částce 1, 161. 500 Kč ve 3660 případech nouze válečným poškozencům, kteří promeškali přihláškovou lhůtu anebo jsou zvláště potřební.

Péče o válečné poškozence.

Ministr sociální péče podotýká v doslovu svého výkladu, že podává jen přibližný obraz veliké práce ministerstva sociální péče v minulém roce. Předmětem přednesené zprávy mohly býti jen nejpalčivější otázky aniž by byly podceňovány ostatní problémy v jejich významu. Na ministerstvo sociální péče byly kladeny zcela mimořádné nároky. Každodenní práce tohoto ministerstva byla ve skutečnosti jediným těžkým zápasem, ustavičným velkým bojem na poli sociální politiky a jejím cílem bylo sloužiti pracujícímu člověku a uvolniti mu cestu k novým a lepším dobám.

Po následující na to další rozpravě, v které byly posouzeny všechny složky a úkoly činnosti ministerstva sociální péče a vysloveny různé požadavky se zřetelem k dalšímu řešení stávajících hospodářských i sociálních poměrů, podal ministr sociální péče ještě vysvětlení k jednotlivým během debaty proneseným dotazům a podnětům se sdělením, že návrhy a úvahy v rozpravě přednesené, ke kterým nebylo možno zaujmouti stanovisko, byly bedlivě sledovány a budou předmětem šetření a

 

jednání v dalším provádění působnosti ministerstva sociální péče.

Závěrečným doslovem hlavního zpravodaje, v kterém obsažně zhodnotil a objasnil vývody jednotlivých řečníků a vřele ocenil činnost ministerstva sociální péče, byla rozprava o kap. 17. skončena.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP