stanice 6% abonentů, hlavně z kruhů menších podnikatelů a obchodníků i soukromníků středních vrstev, jimž nový tarif lépe vyhovuje.

Přesto, že poštovní správa po ukončení těchto akcí v Praze všeobecně snížila od 1. října 1932 stavební příspěvky za zřizování telefonních účastnických stanic tak, že zřízení stanic i v sítích mimopražských přijde nyní o 20 i více % levněji, bylo rozhodnuto pokračovati v propagačních telefonních akcích i mimo Prahu, při čemž sledován i neméně důležitý další cíl, aby totiž byla pokud možno zajištěna rovnoměrná zaměstnanost stavebního personálu telegrafních stavebních úřadů.

Celkem bylo tedy propagační činností v roce 1932 získáno 1. 418 nových účastnických stanic.

Pokud jde o zřizování nových telefonních stanic v Praze, jest rok 1932 v důsledku propagační činnosti dokonce úspěšnější, než rok 1930, v němž se ještě hospodářská kříse v nynějším rozsahu nejevila. Během roku 1930 bylo totiž zřízeno v Praze celkem 2. 733 nových stanic, kdežto v roce 1932 bylo zřízeno 3. 120 stanic, takže dosaženo v tomto roce výsledku let konjunkturálních. I když přihlédneme k tomu, že proti uvedenému již počtu 3. 120 získaných stanic v Praze v roce 1932 bylo odhlášeno 1. 220 stanic starých, jeví se v Praze za rok 1932 čistý přírůstek telefonních abonentů počtem 1. 900, t. j. o 6%.

Naznačené úspěchy co do rozmnožení počtu účastníků mají přirozeně svůj reflex i ve zvýšení příjmů, a to hlavně telefonní sítě pražské, které se v roce 1932 proti roku 1931 zvýšily za 11 měsíců o cca 1, 100. 000 Kč.



Z ostatní propagační činnosti poštovní správy nutno uvésti alespoň ještě jen to, že se zúčastní každoročně t. zv. propagačního rozhlasového týdne a různých výstav, jako v roce 1932 sletové sokolské výstavy v Praze, dále že podává zprávy pro denní tisk tiskovému odboru presidia ministerské rady a čsl. tiskové kanceláři, že propaguje svá zařízení také pomocí rozhlasu a odbornými články nejen v denním tisku našem a zahraničním, nýbrž i v různých odborných publikacích, almanaších, adresářích, železničních jízdních řádech a že dává k disposici nejširšímu obecenstvu různé letáky, jako o poště, telegrafu a telefonu v Praze, o vysílací rozhlasové stanici v Liblicích atd.

h) Ostatní propagační činnost poštovní správy.

I při zhoršených svých finančních poměrech zdokonalovala a rozšiřovala poštovní správa v roce 1932 podle možnosti svá zařízení pro poštovní, telegrafní a telefonní provoz, čímž zároveň přispívala i ke zmírnění nezaměstnanosti v nejrůznějších krajích naší republiky. V rámci svých prostředků bude tak ovšem činiti i v roce 1933. Pro omezenost místa možno se zde zmíniti pouze o věcech nejdůležitějších:

Zlepšení zařízení poštovního, telegrafního a telefonního provozu, provedená v roce 1932 a projektovaná na rok 1933.

V poštovním provozu bylo v roce 1932 otevřeno 10 nových poštovních úřadů a povoleno zřízení dalších 3 úřadu a 11 poštoven. Kde nebylo lze z finančních důvodů zříditi nový

poštovní úřad, byla alespoň jinak zdokonalena dosavadní poštovní spojení. V zemi Slovenské a Podkarpatoruské bylo v mnohých místech bez poštovních úřadů nebo poštoven zavedeno přespolní doručování poštovních zásilek.

b) Telegraf.

Přes pokles telegrafního provozu byla a jest síť státních telegrafních úřadů stále zhušťována, a to hlavně zřizováním nových telegrafních úřadů s telefonním zprostředkováním dopravy telegramů. V roce 1931 přibylo 148 takových nových úřadů.

Radiotelegrafní styk Československa s cizinou byl v roce 1932 rozmnožen zřízením druhého radiotelegrafního krátkovlnného přijímače na Bílé Hoře u Prahy. V Bratislavě a v Mariánských Lázních byly téhož roku zřízeny vysílací stanice pro pomocnou radioelektrickou službu leteckou, kterou spravuje ministerstvo veřejných prací.

V září a prosinci 1932 zúčastnila se poštovní správa dvou důležitých světových konferencí, a to mezinárodní konference telegrafní a mezinárodni konference radiotelegrafní v Madridě. Telegrafní konference, jednající o nové úpravě mezinárodní telegrafní služby, projednávala také řadu návrhů na změnu dosavadních telegrafních předpisů, zejména i tarifního rázu, na nichž má značný zájem náš průmysl a obchod. Osou jednání konference radiotelegrafní pak bylo nové uspořádání délek vln pro rozličné služby radiotelegrafní a radiotelefonní, na čemž má opět velký zájem naše služba rozhlasová. Usnesení obou těchto konferencí vejde v platnost 1. ledna 1934, takže nutno do toho dne připraviti provedení madridských usnesení, pokud jde o doplňky a změny našich domácích telegrafních předpisů.

c) Telefon.

Rovněž telefonní provoz byl podle finančních možností v celé řadě míst našeho státu, z nichž ministr vyjmenoval alespoň ta nejdůležitější, zdokonalen zřízením dalších telefonních ústředen a hovoren, rozšiřováním místních telefonních sítí, kabelováním příslušných vedení, automatisováním telefonních ústředen, sjednáváním nových mezinárodních relací a pod. V těchto směrech bude správa pokračovati i nadále.

V oboru investičním bylo uvedeno na příklad zřízení vysokofrekventní telefonie na vedeních Praha - Košice, Praha - Užhorod a Praha - Bukuresti, kterýmžto posledním vedením byl získán velmi výnosný transit z Holandska do Rumunska. V listopadu 1932 byla dokončena stavba dálkového kabelu Praha - Pardubice. V roce 1932 byla zřízena také nízkofrekventní telegrafie na dálkovém kabelu Praha - Norimberk a to relace Praha - Mnichov, Praha - Curich a Praha - Norimberk pro leteckou službu. Provoz na těchto vedeních se osvědčil a proto se v roce 1933 projektuje přeložení některých vnitrostátních telegrafních vedení do dálkového kabelu.

d) Rozhlas.

Ježto se Praha neobejde bez reservního rozhlasového vysilače, bylo rozhodnuto přeladiti starou vysílací rozhlasovou stanici ve Strašnicích na novou vlnu 250 m a při tom ji zrekonstruovati celkovým nákladem asi 180. 000 Kč.

S rekonstrukcí bylo již započato.

Z pozemních staveb byla v roce 1932 dokončena stavba 5 budov pro poštovní a telegrafní úřady místní a jedné pro poštovní úřad na nádraží.

e) Pozemní stavby.

Pokračuje se v provádění význačné stavby budovy skladišť poštovní a telegrafní hospodářské ústředny ve Vysočanech a budov pro poštovní úřady místní (Beroun, Klatovy, Poděbrady, Malacky, Nová Paka), jakož i provádí se přístavba budovy poštovního a telegrafního úřadu v Pardubicích a stavba nádražních poštovních budov v Hradci Králové a Jihlavě.

Stavba budovy pro účely rozhlasu a poštovní správy na Král. Vinohradech v Praze jest téměř ukončena a z velké části také obsazena. V sousedství této novostavby byl v uplynulém období zakoupen poštovní správou dům (čp. 346) pro umístění další části ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Mimo to byla provedena větší úprava domu (čp. 1240) v Karlových Varech. Přípravné práce se provádějí pro novostavby poštovních budov v Šumperku a ve Vsetíně. Pro lepší umístění poštovního a telegrafního úřadu ve Strážnici zúčastnila se poštovní správa stavby společné státní úřední budovy, na kterou přispívá poměrnou částkou stavebního nákladu.

Poštovní automobilní provoz přešel dnem 1. ledna 1933 na základě zákona č. 198/1932 z oboru ministerstva pošt a telegrafů do oboru ministerstva železnic. Ministr se proto zmínil jen stručně o tom, co bylo minulého roku i v tomto odvětví vykonáno.

Poštovní automobilní provoz.

Pokud jde o Poštovní spořitelnu, nutno uvésti alespoň toto:

Poštovní spořitelna.

V šekové službě bylo také v roce 1931 pokračováno ve snaze upraviti co nejhospodárněji pracovní postup v celé vnitřní službě, aby ústav mohl vyhovovati stále stoupajícím nárokům bez značnějšího zvyšování osobní i věcné režie. Zavedením účtovacích strojů, změnou účetního a kontrolního systému a sloučením různých pracovních úkonů v menších pracovních celcích bylo dosaženo zvýšené pracovní intensity zaměstnanců.

a) Šeková služba.

Počet šekových účtů vzrostl v roce 1931 proti roku předchozímu o 3. 262 na 111. 738, kdežto pohledávka na nich klesla o 361 milionů Kč na 1. 927 milionů Kč, počet zpracovaných položek se zvýšil o okrouhle 1, 300. 000 na 116, 700. 000. Celkový obrat ve službě šekové poklesl o 7. 829 milionů na 234. 064 milionů Kč. Tento pokles jest spíše důsledkem poklesu cenového, neboť hospodářská krise v roce 1931 neměla ještě pronikavého vlivu na vývoj služby šekové. Teprve v roce 1932 projevila se tendence klesající. Používání šekové služby samo sice dále vzrůstá - což jest důkazem potřeby tohoto výhodného a laciného instrumentu placení - jeví se však silné odčerpávání hotovostí z šekových účtů.

Pro rok 1933 jest připravována pronikavá změna dosavadního poplatkového systému ve prospěch vlastníků šekových účtů, která se opírá o zavedení t. zv. vkladního poplatku v mírné výši, jenž by byl placen osobami, které platí v hotovosti šekovými vplatními lístky u poštovních úřadů nebo u pokladen poštovní spořitelny a za používání šekové služby

neplatí dosud žádných poplatků. Vkladní poplatek, zavedený již u většiny šekových ústavů v cizině, má oporu i v podstatě šekové služby, jejíž hlavní význam spočívá v platech, konaných bez hotových převodem z účtu na účet. Proto šekové ústavy všude v cizině podpora jí placení bez hotových poskytováním zvláštních výhod proti platům v hotovosti.

b) Spořitelní služba.

Spořitelní služba byla zahájena dnem 1. června 1931 a plní dobře své poslání. Možností nízkých vkladů i výplat proniká do vrstev nejchudších. Tím se stává ústavem malých střádalů, neboť na jednu vkladní knížku připadá průměrně jen 484 Kč. Nepatrné vklady plynou tenkými praménky ze všech míst republiky a slévají se v kapitály, které poštovní spořitelna tak jako hotovosti, shromážděné ve službě šekové, vrací národnímu hospodářství různými formami své služby bankovní.

Ve spořitelní službě bylo již skončeno mezinárodní jednání za účelem úpravy převodu úspor peněz vystěhovaleckých do vlasti, a to pokud jde o Francii, Belgii a Německo, a bude tato služba v nejbližší době zahájena. Obdobná jednání budou navázána také se Spojenými státy americkými.

Vývoj spořitelní služby jest patrný z těchto dat. Od 1. června 1931 do 31. prosince 1932 bylo vloženo okrouhle 651. 000 vkladů v zaokrouhlené částce 207 '8 milionu Kč. Výplat bylo provedeno v téže době 632. 000 v částce 149. 3 mil. Kč, takže celkový obrat byl 357'1 mil. Kč při okrouhle 1, 283. 000 položkách. Počet vkladních knížek k 31. prosinci 1932 byl 111. 512 a pohledávka na nich 58'5 milionu Kč.

c) Bankovní služba.

Ve službě bankovní poskytuje poštovní spořitelna směnečné a lombardní úvěry, umísťuje hotovosti na běžných účtech u bank, proměňuje kapitály v uložení ve státních papírech, spravuje deposita, poskytuje státu přechodné úvěry ku krytí dočasných pokladničních schodků, eskontuje státní směnky celní, daňové, na uvěřené tabákové výrobky, sůl a výrobky horní a poskytuje státu zápůjčky na jeho cenné papíry. Spolu s Národní bankou Československou pečuje o správnou funkci peněžního trhu se zvláštním zřetelem na pokladní potřeby státu.

Širší veřejnosti není dosud tato služba poštovní spořitelny patřičně známa. Budou proto nyní vydány předpisy, které veřejnost upozorní na výhody v tomto oboru.

Důsledky krise projevily se již v roce 1931 snížením rozsahu agendy v některých odvětvích bankovní služby. Proti roku 1980 stoupl sice obrat eskontu a lombardu o 175 milionů Kč na 2. 684 milionů Kč a obrat v cenných papírech o 319 milionů Kč na 1. 806 milionů Kč, ale klesla zásoba směnek a bonů o 167 milionů Kč na 72 milionů Kč a stav vlastních i cizích deposit ve vlastní, cizí a zvláštní úschově o 126 milionů Kč na 2. 583 milionů Kč.

V bankovní službě se připravuje návrh vládního nařízení, kterým se provádí § 28 zákona o poštovní spořitelně, týkající se úschovy a správy soudních deposit a hodnot, které náležejí státu nebo právním subjektům veřejné povahy nebo jsou jimi spravovány (t. zv. administrativní deposita).

d) Starokorunové pohledávky.

Ve věci likvidace pohledávek československých státních příslušníků za poštovní spo-

řitelnou vídeňskou jsou již veškeré přípravné práce skončeny. Rakousko vydalo již také Československu úhrady ke krytí pohledávkového bloku československého s výjimkou úhrad v cizozemských pohledávkách. O vydání těchto úhrad se právě jedná. Jakmile bude jednání skončeno a tato část úhrad vydána, budou pohledávky jednotlivcům okamžitě vyplaceny. Příslušný pohledávkový blok jest okrouhle 419 milionů stalých korun.

Pokud jde o pohledávky zapoštovní spořite1nou v Budapešti, vstoupila i tu věc do konečného stadia. V roce 1932 byly skončeny práce spojené se zjištěním československého pohledávkového bloku, který činí okrouhle 134, 440. 000 starých korun. Jakmile budou vydány příslušné úhrady, přikročí se i tu bez prodlení k jejich výplatě.

Po tomto svém exposé odpověděl ministr pošt a telegrafů na hlavní připomínky, přednesené v rozpočtové debatě.

Odpověď ministra pošt a telegrafů ostatním řečníkům.

Ke stížnosti, že se úřední dopisy pro obecní úřady nedoručují, nýbrž že si je musí adresáti odnášeti sami, ministr pošt a telegrafů poznamenal:

Nedoručování úředních dopisů pro obecní úřady.

Dosavadní zařízení, že totiž adresáti úředních porta prostých poštovních zásilek listovních a balíků bez udané ceny si musí své zásilky odnášeti sami, jest velkou výhodou pro samotné adresáty, neboť mohou dostati takto poštu mnohem dříve, nežli by jim byla doručena listonošem. Tuto výhodu postihly správně obchodní, živnostenské a peněžní závody, které však musily k tomu cíli žádati o zvláštní přihrádku na poštovním úřadě, za což platí t. zv. přihrádečné 10 - 40 Kč měsíčně, čehož však neplatí adresáti úředních zásilek porta prostých. Přeje-li si některý úřad doručování porta prosté korespondence, musí za to zaplatiti určitý paušál, který vybíráme proto, že taková korespondence vyžaduje určité odlišné manipulace na poštovním úřadě. Paušál se však neplatí částkou 10 hal. za každou jednotlivou zásilku, nýbrž jest stanoven roční částkou podle dříve provedeného sčítání žadatelovy korespondence po dobu jednoho měsíce. Paušál vybírá se proto, aby o doručování takovéto pošty žádali jen adresáti s poměrně malou korespondencí, jimž se nevyplácí si pro ni docházeti k poštovním úřadům. Rozšíření doručování porta prosté korespondence i pro adresáty s velkým počtem docházející pošty by však naopak poštovní správu příliš zatěžovalo. Odnáška korespondence vlastními orgány adresního úřadu jest omezena jenom na úřady v sídle poštovního úřadu. V přespolním doručovacím okresu se však zásilky doručují adresním úřadům při pravidelných doručovacích pochůzkách orgány poštovní správy.

Provádění stavebního dozoru brněnským ředitelstvím pošt a telegrafů při stavbách poštovních budov v Trenčíně a Píšťanech se stalo po zralé úvaze, neboť technický stavební personál ředitelství bratislavského byl v té době přetížen stavbami budov pro ředitelství a rozhlas v Bratislavě, jakož i pro poštovní úřady v Nitře a ve Zvoleni, kdežto ředitelství pošt a telegrafů v Brně neprovádělo té doby žádných staveb. Pokud pak jde o stavbu nádražního poštovního úřadu v Hradci Králové, není správné, že stavební dozor provádí ředitelství pošt a telegrafů v Brně, nýbrž provádějí ho stavební orgány poštovního ředitelství v Pardubicích. Těmto je dán případ od případu k ruce odborník

Provádění stavebního dozoru brněnským ředitelstvím také v obrodu ředitelství bratislavského a pardubického.

brněnského ředitelství, jenž nabyl zvláštních zkušeností při stavbě nádražního poštovního úřadu v Břeclavi.

Urychlení výplaty výdělkových částek za práce a dodávky při stavbě poštovní budovy v Hlinsku v Čechách.

Ve věci urychlení výplaty výdělkových částek živnostníkům, jimž byly zadány dodávky a práce při stavbě poštovní budovy v Hlinsku v Čechách, právě tak jako při stavbách jiných poštovních budov, učiněna byla vhodná opatření, aby byly vykonány co nejrychleji kvalitativní a kvantitativní kolaudace a tím uvolněny i výdělkové částky kontrahentů, pokud na to náš úřednický aparát stačí. Ale i pro případ, že by kolaudace nemohly býti provedeny včas, jak to předpisuje zadávací řád, byl vydán všem ředitelstvím výnos, aby za určitých kautel prováděla výplaty kontrahentům v případech, že kvalita a rozsah provedených dodávek a prací po přezkoušení splátkových výkazů stavebními správami budou takové, že nezavdají před provedením kolaudace, hlavně kvantitativní, pochybnosti o tom, že stavba byla řádně provedena v rámci rozpočtu.

Odpověď na různé jiné dotazy.

Ohledně připomínky, týkající se rozhlasu a zvláště německého vysílání, dále komerčního vedení podniku, poměru úřadnictva a byrokracie k obecenstvu a německých zaměstnanců, měl ministr příležitost již několikráte se zde zcela jasně vyjádřiti. Jest ovšem ochoten se kdykoliv zabývati konkrétními případy nebo stížnostmi.

Pokud jde o přesun v přídělu podílu z poplatků rozhlasových mezi Radiojournal a čsl. poštu, jest bohužel až příliš oprávněn celkovou finanční situací podniku.

Co se týče nové budovy rozhlasu ředitelství pošt a telegrafů ve Fochově tř. v Praze, zakládají se přednesené připomínky patrně na nesprávných informacích a ministr jest ochoten na ně blíže odpověděti písemně.

Ve věci ochrany proti rušení rozhlasu ministr podotkl, že se tento námět již projednává ve shodě s ministerstvem obchodu. Naráží však zatím na odpor kruhů lékařských a silnoproudného průmyslu, resp. elektrotechnického svazu československého.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

Rozpočet ministerstva železnic na rok 1933 tvoří stejně jako v předcházejících letech kap. 16. rozpočtu vlastní státní správy, t. j. skupiny I. Struktura rozpočtu kap. 16. zůstává nezměněna.

Rozpočet ministerstvu železnic.

Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1933 se preliminují částkou 21, 186. 800 Kč, tedy proti rozpočtu na rok 1932 níže o 3, 440. 900 Kč. Toto snížení odůvodňuje se úspornými opatřeními osobními a věcnými. Vlastní příjmy ministerstva železnic na rok 1933 jsou rozpočteny částkou 362. 000 Kč; zbývající potřebu ve výši 21, 124. 800 Kč hradí železniční podnik podle ustanovení čl. II., odst. 2. návrhu finančního zákona na rok 1933.

Srovnání s rozpočtem na rok 1932.

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" jest zařaděn opět jako § 5, odd. III. do skupiny II. - Správa státních podniků.

Úprava podnikového rozpočtu na rok 1933 zůstává celkem stejná jako roku předcházejícího.

Na rok 1933 jsou výdaje preliminovány celkovou částkou .......... 4. 229, 760. 800 Kč, a příjmy celkem .......... 3. 738, 934. 600 Kč, takže rozpočet počítá se schodkem.... 490, 806. 200 Kč, kdežto rozpočet na rok 1932 počítal se ztrátou 45, 862. 760 Kč.

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy".

Rozpočtový návrh na rok 1933 ve srovnání s rozpočtem na rok 1932 preliminuje výdaje méně o 616, 452. 960 Kč a příjmy méně o 1. 061, 396. 400 Kč, takže ztráta preliminovaná na rok 1933 je vyšší proti rozpočtu na rok 1932 o 444, 943. 440 Kč.

Celková investiční potřeba na rok 1933 jest rozpočtena na 282, 000. 000 Kč, kdežto na rok 1932 byla rozpočtena částkou 400. 000. 000 Kč; úhrada investiční potřeby má býti opatřena úvěrovou operací. Rozpočtem vykázanou ztrátu 490, 806. 200 Kč uhradí podnik částečně z vlastních prostředků, t. j. z odpisového účtu, pokud nebude v roce 1933 spotřebován k obnově, a to ve výši 253, 614. 700 Kč. Zbytek ve výši 237, 191. 500 Kč bude uhrazen státní pokladnou.

Srovnání s rozpočtem na rok 1932.

V průběhu povšechné debaty bylo pojednáno o passivitě železničního podniku a příčinách této passivity, jež většinou řečnici spatřovali v hospodářské krisi a v automobilové konkurenci. Poukazováno bylo na nový zákon o dopravě silničními motorovými vozidly, uvažováno o vztahu kolejové motorové dopravy a silniční dopravy a organisačních problémech, jak se z těchto otázek podávají. Generální zpravodaj připomněl ve svém referátu velmi závažný reflex zmíněné značné passivity železničního podniku na celý státní rozpočet pro rok 1933.

Generální debata.

Podrobná debata byla zahájena zprávou speciálního zpravodaje rozpočtového výboru, který taktéž probral význam passi-

Zpráva speciálního zpravodaje.

vity železničního podniku a projevil uspokojení, že podařilo se v návrhu státního rozpočtu zajistiti úhradu preliminovaného schodku. Při tom podal přehled vývoje železniční dopravy v letech 1929 až 1932 a konstatoval, že proti roku 1929 poklesly přepravní příjmy v roce 1932 o částku 1. 611, 000. 000 Kč, t. j. o 35. 45%..

Podrobně uvedl také srovnání přepravních výsledků sousedních drah, podle nichž Čsl. státní dráhy svými finančními výsledky se zařaďují na místo ne nepříznivé. Zároveň však poukázal na to, že specifická povaha železnic a jejich dopravní úkoly nedovolují přizpůsobiti okamžitě i výdajové hospodářství poklesu příjmů. Na datech, vzatých ze státního závěrečného účtu za rok 1931, resp. z vysvětlivek, připojených k tomuto účtu Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, vyzdvihl finanční dosah výkonů státního železničního podniku v zájmu veřejném, resp. ve prospěch druhých resortů.

Zpravodaj pokládá za nutné pokračovati v účelné organisaci podniku a spatřuje důkaz toho, že státní správa železniční se usilovně zabývá otázkami organisačními v tom, jak je prováděna motorisace, dále ve sloučení silniční motorové dopravy v resortu železničním, po stránce tarifní v propočtu tarifů na místních drahách, po stránce administrativní v přibrání zástupců hospodářského života do správního sboru při ministerstvu železnic. Současně podal podrobný rozbor návrhu státního rozpočtu ministerstva železnic i návrhu rozpočtu podnikového.

Průběh speciální rozpravy.

V podrobné debatě dotkla se řada řečníků nejrůznějších otázek resortu železničního. V otázce passivity poukázáno bylo na služby, které železniční podnik provádí v zájmu veřejném, a to jak povahy sociálni, tak i povahy veřejnohospodářské. Byly však proneseny i výtky do organisace, která nedovoluje vyvinouti dostatečnou pružnost a obchodního ducha v železničním podniku. Podrobně bylo uvažováno o rozsahu automobilové konkurence silniční pro železnice a částí řečníků kritisován zásah do hospodářského života, jak jej provádí zákon o silniční dopravě motorovými vozidly, kdežto druhá část zaujala k tomuto zákonu stanovisko positivní, odůvodňujíc jej nutností jednotné úpravy a přiblížení konkurenční základny obou podniků. Přednesena řada požadavků rázu speciálního, resp. regionálního co do zdokonalení železničních spojů, úpravy stanic a konečně i co do otázky jazykové, jak se projevuje v železničním podniku v nápisech staničních, v textu jízdenek a pod.

Výklad ministra železnic.

Vliv hospodářské krise na pokles přepravních příjmů.

Ke konci podrobné speciální debaty podal ministr železnic povšechný výklad o situaci železničního podniku, o jeho nejbližších úkolech a úpravě jeho hospodářství finančního i personálního. Ministr zdůraznil, že prosperita železnic je závislá na hospodářském životě a že poklesem aktivity hospodářské pod vlivem světové krise jsou citelně zasaženy i železnice. Značný úbytek přepravních příjmů způsobuje i pronikavý vývoj konkurenční dopravy silniční, která podlomila dřívější monopolní postavení železnic. Současné hospodářské poměry činí neobyčejně obtížným získati nové zdroje příjmů. Přes to, že řadou úsporných opatření, která provedla státní správa železniční z vlastní iniciativy jak v oboru personálním, tak i ve výdajích věcných, byly zračně sníženy provozní výdaje, nebylo přece jen možné omeziti výdaje v tom poměru, v jakém klesaly příjmy, neboť

železniční správa nemohla pustiti se zřetele základní povinnost podniku, zachovati za všech okolností plnou bezpečnost a pravidelnost provozu a přihlížeti vedle toho i k velkému množství zájmů národohospodářských a veřejných. Kromě toho do hospodaření a dalšího vývoje železnic zasahuje velmi pronikavě i vliv dopravy automobilové.

Ministr poukázal podrobně na vývoj našich železnic a poměr jejich k automobilové dopravě, železnice, jak se vytvořily během dlouholetého vývoje, tvoří určitou soustavu dopravní, ve které zájem veřejný byl vždy akcentován mimořádnou ingerencí státní moci. Tato dopravní soustava umožnila a dosud umožňuje dnešní hospodářské formy a uspokojuje řadu základních potřeb našeho hospodářství a veřejného života. Soutěž automobilová v určitých směrech přináší určité výhody, avšak na druhé straně je tato soutěž řízena režimem, který není tak zatížen veřejnými ohledy a závazky, jako železnice. Tento soukromohospodářský režim je však právě umožněn komunikacemi železničními, které jsou nositeli úkolů v zájmu veřejnosti. Je otázka, do jaké míry takováto dopravní soustava, vedená s ohledem na zájem veřejný, může býti podlamována dopravním podnikáním soukromým. Ministr má za to, že není naprosto třeba podnikání soukromé z dopravnictví vylučovati, avšak i ono musí býti jakýmsi článkem celkové dopravní soustavy, a musí s ní spolupracovati. S tohoto hlediska je třeba posuzovati zákon o dopravě motorovými vozidly, šlo při tomto zákoně o zavedení pořádku v našem dopravnictví silničním v zájmu veřejném a o sblížení právní a hospodářské základny obou nejdůležitějších přepravních prostředků, automobilu a železnice, účinky automobilového zákona budou ve všech směrech pečlivě sledovány a státní správa železniční bude vždy ochotna spolupůsobiti při změnách zákonných norem, pokud by praktický život prokázal jejich potřebu.

Automobilová soutěž.

Sloučení státní poštovní automobilové dopravy s automobilovou dopravou železniční umožní, aby státní doprava automobilová byla řízena s jednotného hlediska v souvislosti a s ohledem na dopravu železniční, aby byla zdokonalena a zhospodárněna.

Státní železniční správa nepomýšlí prozatím na to rozšiřovati svůj silniční provoz ve velikém měřítku, nýbrž hodlá v tomto směru postupovati jen krok za krokem, pokud nových linek bude vyžadovati buď potřeba veřejná nebo potřeba železničního podniku samého. Zvláštní pozornost bude věnována automobilové dopravě nákladní, především jako doplňku vlastního provozu kolejového. Bude rovněž možno nahraditi silničním provozem některé místní dráhy, jejichž provoz se ukázal trvale pasivním. Podle potřeby bude pracováno i se soukromými podnikateli, především ovšem s kruhy speditérskými.

Sloučeni státní automobilové dopravy.

Ministr zdůrazňuje, že pro další postup je nutno ujasniti si předpoklady budoucího vývoje železničního. Pro zvlášť optimistický názor na rozvoj železnic v nejbližší budoucnosti není podkladu, bude tedy na místě zmenšovati celé železniční ústrojí jednak rušením postradatelných tratí, jednak vnitřním zjednodušením správy a služby. V tomto směru je ovšem na místě rozvážný a dobře uvážený postup na základě pečlivých odborných studií a postupná realisace organisačních opatření podle zkušeností, které ověří jejich účelnost a prospěšnost. Organisační

Vývojové možností. Organisace.