Elektrisace státu.

Pokud se týká cen elektrického proudu u všeužitečných elektráren, bylo vytýkáno, že v některých oblastech, zejména na Slovensku, ceny jsou ještě dosti vysoké. Ministerstvo veř. prací snaží se všemožně, aby ceny proudu u všeužitečných podniků byly sníženy, a to nejen zmenšením nákladu správních a technickým zdokonalením výroby proudu, nýbrž i tím, že se naléhá na slučování společností ve větší celky.

Také subvencím na elektrisaci venkova byla v debatě věnována značná pozornost. Uvolňování úvěrů jest ovšem závislé nejen na výši rozpočtové položky, nýbrž i na stavu státní pokladny.

Vědecké ústavy.

Pokud byl vysloven názor, že práce konané ústavem pro hospodárné využití paliv a Ústavem hydrologickým mohly by býti prováděny v laboratořích vysokých škol, dlužno zdůrazniti, že státní správa jmenovaných ústavů nezbytně potřebuje, poněvadž jejich činnost jest v první řadě praktická a jejich práce výzkumné jsou naprosto odlišné od činnosti obdobných zařízení na vysokých školách, jež slouží jen účelům vyučovacím.

Báňská administrativa.

V debatě bylo požadováno zejména spojování báňských úřadů, intensivní provádění báňské inspekce a uveřejňování inspekčních zpráv, ratifikování ženevské konvence o zkrácení pracovní doby v hornictví a účinné zasahování báňských úřadů do mzdových sporů. Ve všech směrech dány byly příslušné odpovědi, zejména bylo vysvětleno, že bude snahou ministerstva, aby přes snížený rozpočtový úvěr pracovní plán báňské inspekce plně vyhovoval zájmům bezpečnosti, a bylo také prohlášeno, že náš stát jest ochoten zmíněnou ženevskou konvenci ratifikovati, jakmile to učiní i jiné zúčastněné státy. Uveřejňování inspekčních zpráv převzala Uhelná rada, která může to prováděti ovšem jen v rámci svých rozpočtových prostředků.

Pokud bylo poukazováno na stoupající počet úrazů v hornictví, dlužno zdůrazniti, že, pokud jde o úrazy smrtelné, jsme v řadě států uhlí produkujících na místě poměrně velmi příznivém.

K výtce, že ministerstvo veřejných prací nedbá předpisu, podle něhož revírní rady mají býti slyšeny jako poradní orgány při všech návrzích týkajících se horních zákonů, bylo vysvětleno, že tvrzení to neodpovídá skutečnosti.

Z četných stran bylo požadováno urychlení sanace hornického pojištění. Ministerstvo veřejných prací samo dalo podnět ke zřízení zvláštní komise, složené ze zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců, z odborníků a ze zástupců úřadů, kdež v užší komisi pracuje se na podrobných návrzích, a lze doufati, že do konce tohoto roku bude moci býti projednána definitivní osnova zákona.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1933 vykazuje hrubé příjmy v částce 598, 440. 400 Kč a hrubé výdaje v částce 532, 886. 700 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 65, 553. 700 Kč, jenž jest o 26, 829. 200 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na r. 1932.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 1, 216. 400 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 26, 100. 000 Kč; konečný přebytek v částce 38, 237. 300 Kč má býti odveden státní pokladně.

Ministr věřejných, prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů, při čemž poukázal zejména na důsledky hospodářské krise, jež vedly k omezování provozu a k velmi úspornému hospodaření, a poznamenal, že značně vysokého preliminovaného zisku stěží bude možno docíliti bez dalšího obmezování provozu podniků pasivních, ač ministerstvo veřejných prací se bude snažiti o to, aby k opatřením, jež jsou nevítaná z důvodů sociálně-politických, nemuselo dojíti.

Program činnosti.

K příslušným poznámkám bylo vysvětleno, že k obmezení směn muselo dojíti v důsledku hospodářské krise a že legionáři jsou zaměstnáváni u státních dolů a hutí dokonce přes míru stanovenou zákonnými předpisy.

Otázky mzdové a dělnické.

Bylo vytýkáno správě dolů, že nečiní potřebných opatření k záchraně horníků závodu jáchymovského vydaných nebezpečím radiových paprsků a emanace, dále že nezachovává slibu o poskytování dvojnásobné placené dovolené, a konečně že nedbá požadavků obsažených v memorandu předloženém odborovými organisacemi, naopak svými opatřeními prý sociální poměry dělnictva jáchymovského stále zhoršuje. K tomu se podotýká, že otázkou působení radia na lidský organismus zabývá se již několik let zvláštní odborná komise technická a lékařská při ministerstvu veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, která doporučila určitá opatření k ochraně osazenstva, jež byla skutečně provedena, o čemž se přesvědčila osobně i parlamentní komise. Pokud se týká poskytování placených dovolených ve dvojnásobné výměře, bylo požadavkům dělnictva, zejména pokud jest zdravotně ohroženo, v rozsáhlé míře vyhověno a byly v tom směru vydány striktní výnosy, jež umožňují dovolati se eventuelně i rozhodčího soudu hornického k uplatnění těchto požadavků. Závod se snaží vyjíti vstříc všem požadavkům dělnictva, pokud jest to možno v mezích preliminovaných podnikových úvěrů; zhoršení sociálních poměrů zmenšením počtu směn jest ovšem neblahým důsledkem hospodářské krise. Dlužno však zvlášť vytknouti, že ministerstvo veřejných prací se snažilo, aby i při uzákonění předpisů o nemocech z povolání byl vzat na oprávněné zájmy dělnictva jáchymovského plný zřetel.

Zdravotní a sociální poměry dělnictva závodu jáchymovského.

K námitkám, předneseným v příčině úmluvy státních dolů a hutí se železářským kartelem, bylo uvedeno, že účelem tohoto kartelu jest regulace výroby, nikoliv udržování cenové hladiny, že zmíněná úmluva končí roku 1940 a že chystaný zákon karteloví bude zajisté míti vliv i na podobné úmluvy, jež mu bude nutno přizpůsobiti. Hnědouhelná konvence, o níž se v posledních měsících jednalo a jež měla za účel regulovati těžbu, odbyt i ceny uhlí, uskutečněna nebyla.

Železářský a uhelný kartel.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4 a. Československá pošta a § 4 b. Poštovní spořitelna.

Rozčlenění rozpočtu.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních podniků "Československá pošta" a "Poštovní spořitelna".

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá pro rok 1933 s potřebou ...... 11, 797. 700 Kč, a jest proti potřebě, preliminované na rok 1932 částkou .............. 13. 448. 600 Kč,

nižší o ............... 1, 650. 900 Kč.

Československá pošta.

Rozpočet Čsl. pošty na rok 1933 obsahuje kromě rozpočtu poštovního, telegrafního a telefonního provozu také ještě rozpočet poštovního provozu automobilního. Správa tohoto odvětví provozního přešla však dnem 1. ledna 1933 do působnosti ministerstva železnic, a to na základě § 79 zákona č. 198/1932 o dopravě motorovými vozidly, podle něhož veškerá státní veřejná doprava, provozovaná motorovými vozidly, má býti soustředěna u podniku Čsl. státní dráhy.

Rozpočtem na rok 1933 očekávaný provozní zisk Čsl. pošty v částce ............ 54, 655. 050 Kč jest proti zisku, preliminovanému na rok 1932 částkou .............. 39, 210. 400 Kč

vyšší o ............... 15, 444. 650 Kč.

Tohoto vzestupu zisku bylo dosaženo přes velký pokles provozních příjmů o 161, 395. 100 Kč, způsobený všeobecnou hospodářskou krisí, jedině tím, že provozovací výdaje byly redukovány na nejzazší míru, a to o 176, 839. 750 Kč.

Investiční rozpočet Čsl. pošty vykazuje celkovou potřebu ............ 110, 411. 000 Kč.

Úhrada investic jest rozpočtově zajištěna vlastními prostředky, t. j. stavebními, amortisačními a automatisačními příspěvky a přechodným použitím části peněžních prostředků, nastřádaných odpisy pro účely obnovy.

Poštovní spořitelna.

Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk .............. 11, 656. 000 Kč, který jest proti zisku, preliminovanému na rok 1932 částkou ............. 8, 200. 000 Kč,

větší o ............... 3, 456. 000 Kč.

Zisk jest preliminován částkou vyšší, třebas celkové provozovací příjmy zůstávají o částku 3, 803. 000 Kč za příjmy preliminovanými na rok 1932. Provozovací výdaje byly totiž i u tohoto státního podniku pronikavě redukovány a to o 7, 259. 000 Kč.

Investiční rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje potřebu v částce .............. 4, 200. 000 Kč, která bude uhrazena z prostředků reservního fondu Poštovní spořitelny.

V povšechné rozpravě zmínil se generální zpravodaj o tom, že pošty při prudkém poklesu příjmů, vyvěrajících z všeobecné hospodářské krise, jenom s napjetím všech sil vykazují přebytek 54 mil. Kč, že značné oslabení poštovní dopravy se projevuje hlavně ve styku s cizinou a v tuzemském styku nejvíce u dopravy zásilek balíkových, kde jest patrná konkurence soukromých podnikatelů, vybírajících si linky výnosné, takže poštovní správě zbývají relace po stránce provozní i finanční méně výhodné. Jiný řečník pak uplatňoval požadavek zřízení německé vysílací stanice rozhlasové a německého vysílání zpráv o trhu práce pro nezaměstnané.

Generální debata.

Speciální debata byla zahájena obsáhlým referátem speciálního zpravodaje rozpočtového výboru, který především podal výstižný obraz vývoje Čsl. pošty v letech 1919 až 1931.

Zpráva speciálního zpravodaje.

Celkové příjmy Čsl. pošty činily v těchto letech podle státních závěrečných účtů úhrnem 14. 209, 721. 436 Kč, 2 toho připadá na poštu okrouhle 10. 5 miliardy, na telefon asi 2 miliardy, na telegraf okrouhle 800 mil. a na ostatní příjmy okrouhle 900 mil. Kč. Čisté zisky v této době činily 1. 307, 117. 071 Kč, t. j. 9. 2% celkových příjmů. Kdyby nebylo břemen, uložených podniku zákonem č. 404/1922 Sb. z. a n., činily by zisky 1. 906, 236. 508 Kč, čili 13. 27% celkových příjmů. Břemena tímto zákonem podniku uložená od roku 1925 do roku 1931 činila 2. 198, 089. 082 Kč. Naproti tomu nové těžby činily pouze 905, 969. 021 Kč. Zbývá tedy vyšší břemeno, uložené tímto zákonem, v částce 1. 292, 120. 061 Kč. Nejtíživějším břemenem podniku jsou odpočivné platy převzatých pensistů a náhrada správních vydání ministerstva pošt a telegrafů.

Jmění podniku Čsl. pošta - bez Poštovní spořitelny - je podle státního závěrečného účtu za rok 1931 vykázáno v zakládacích aktivech na 2. 162, 173. 300 Kč. Z provedených investic připadá podle odhadu na telefon okrouhle 1'5 miliardy, na telegraf okrouhle 100 mil. Kč, na správní investice 60 mil., na potrubní poštu 20 mil., na poštu samotnou a ostatní 384 mil. Kč. Z toho je vidno, že do pošt nebylo investováno tolik, jako do telefonu, ale je také známo, že pošta musila na tyto investice vydělati. Vidíme, že příjmy pošty tvoří asi 5/7 celkových příjmů za tato léta, kdežto investice činí pouze asi 1/7 celkových nákladů investičních, kdežto při srovnání příjmů z telefonu s investicemi telefonními vidíme, že je poměr obrácený, neboť příjmy telefonní činí asi 1/7 příjmů celkových a investice asi 5/7 veškerých příjmů z telefonu. Z toho je patrno, že telefonu byla věnována plná péče, aby nezůstal pozadu za technickým pokrokem, ale že poště ponechán byl úkol na tento pokrok vydělati.

Zajímavá jsou čísla o vývoji jednotlivých odvětví podniku. Příjem pošty listovní a balíkové se zvýšil od roku 1920 do roku 1931 o 174. 2%, telegrafu o 31%, telefonu o 362%. To vše dokazuje, že pošta je po tabákové režii nejlépe fundovaným a nejvýnosnějším státním podnikem. I ministr financí počítá s Čsl. poštou jako s finanční reservou, o čemž svědčí str. 194 důvodové zprávy k finančnímu zákonu na rok 1933.

Od roku 1920 do roku 1931 vzrostlo zařízení podniku i úkoly zaměstnaného tam personálu. Tak vzrostl počet dopravovaných

listovních zásilek o 31%, dopravených novin o 70. 4%, cenných psaní a balíků o 16. 8%, poštovních příkazů o 274. 9%. Prodej poštovních cenin vykazuje vzrůst 25%, počet autobusových tratí 122. 7%, motorových vozidel 96. 3%, ujetých km 246. 9%, dopravených osob 267%, zavazadel 2521%, nákladů v tunách 51. 2%, délka telegrafních drátů 10. 4%, počet telegrafních stanic 12. 3%, délka potrubní pošty 618. 2%, počet zásilek potrubní pošty 51. 5%, vysílacích stanic radiových 1. 900%, radiových stanic přijímacích 850%, radioposluchačů 2. 250%, počet místních telefonních sítí 76. 4%, délka místních tratí 45. 35%, délka drátů místních sítí 169. 5%, délka tratí meziměstských 18. 1%, délka drátů meziměstských vedení 509. 5%, počet telefonních ústředen 111. 1%, účastnických stanic 88. 6%, veřejných telef. hovoren 83. 3%, veřejných telefonních automatů 283%, telefonních přístrojů 85. 7%, místních telefonních hovorů 58. 6%, telegramů zprostředkovaných telefonicky 14. 5%, účtů Poštovní spořitelny 103. 7%, souhrn vkladů 107. 6%, souhrn výplat 111. 3%.

Zpravodaj rozpočtového výboru uvádí dále, že naproti tomu počet zaměstnanců správních úřadů vzrostl o 2. 3%, úředníků výkonných o 12%, zřízenců o 14. 9%, řemeslných zaměstnanců o 12. 9%, správců poštoven klesl o 5. 3%, zaměstnanců pojezdní služby klesl o 25. 4%, v automobilovém provozu vzrostl o 131. 5%, zaměstnanců Poštovní spořitelny vzrostl o 34%. Celkem vzrostí úhrnný počet zaměstanců celého podniku toliko o 19. 5%, při čemž počet velmi skrovně honorovaných zaměstnanců pomocných a smluvních vzrostl od roku 1921 na 16. 8% veškerého zaměstnanectva. Srovnáme-li vzrůst výkonů a celkový vzrůst zaměstnanců, vidíme, že se dnes žádá na zaměstnancích snad jednou tak veliký výkon jako před válkou.

Za naznačený rozmach podniku Čsl. pošta a za jeho zdárné výsledky, které zabezpečují jeho hospodářskou a finanční stabilitu a rentabilitu, máme co děkovati prozíravosti a obezřetnosti vedoucích činitelů a krajní obětavosti, píli, svědomitosti a poctivé snaze výkonného personálu, který s vypětím všech sil překonal počáteční obtíže a se vzornou přičinlivostí zdolává vrůst práce a úkolů.

Kritické poznámky a iniciativní náměty zpravodaje.

Podav pak detailní rozbor nejdůležitějších položek příjmů a výdajů dílčího rozpočtu kapitoly 15., "Ministerstvo pošt a telegrafů", jakož i rozpočtů obou státních podniků "Čsl. pošta" a "Poštovní spořitelna", připojil zpravodaj některé kritické poznámky, jakož i řadu vlastních iniciativních návrhů na docílení úspor nebo získání nových příjmů v různých odvětvích provozních.

Tak doporučil vzájemnou spolupráci obou státních dopravních podniků, a to Čsl. pošty a Čsl. dráhy, soustavnou propagandu zařízení podniku a výhod, jež se poskytují obecenstvu, přezkoušení všech poštovních sazeb, novou moderní úpravu novinářské služby, vydání poštovního řádu, co největší péči o výchovu personálu, zrušení zákona o osvobození od poštovného, snížení stavu uskladněného zásobního majetku atd.

Dotazy a připomínky dalších řečníků.

Speciální debaty o rozpočtových návrzích ministerstva pošt a telegrafů se zúčastnilo 6 dalších řečníků, pří čemž byly dotčeny zejména tyto věci:

Malý počet německých zaměstnanců poštovní správy, neoprávněné vracení časopisu "Tag", zřízení německé vysílací stanice a vhodnější úprava německého vysílání vůbec, doručování porta prostých zásilek úřadům, stavební dozor na novostavby poštovních budov v Trenčíně, Píšťanech a Hradci Králové, vyplacení účtů za řemeslné práce na novostavbě poštovní budovy v Hlinsku v Čechách, vhodnější úprava poštovních schránek pro tiskopisy, atd.

Ministr pošt a telegrafů především poděkoval zpravodaji za jeho velmi pečlivě vypracovaný referát, načež přednesl vlastní své obsáhlé exposé, a to jednak o tom, jak se všeobecná hospodářská krise projevila v provozních a finančních výsledcích Čsl. pošty a Poštovní spořitelny, a jaká byla učiněna opatření, aby bylo čeleno vlivu hospodářské krise na pokles provozu a provozních příjmů, jednak o tom, co bylo podniknuto pro zlepšení provozu a zdokonalení podnikových zařízení v roce 1932 a co jest projektováno v těchto směrech pro rok 1933.

Řeč ministru pošt a telegrafů.

Zhoršení životních podmínek našeho průmyslu, obchodu, živností a zemědělství, jakož i omezení obchodních a finančních styků s cizinou nezůstalo v posledních dvou letech bez pronikavého vlivu na provozní výsledky Čsl. pošty.

Vliv hospodářské krise na provozní a finanční výsledky pošty, telegrafu a telefonu.

Zejména v roce 1932 došlo k citelnému poklesu poštovního provozu, a to hlavně ve styku s cizinou. Tak na př. z apsaných listovních zásilek do ciziny bylo v době od 1. ledna do konce listopadu 1932 podáno o 31'1% méně, než v témže období roku 1931, a pokles ten měsíc od měsíce stále ještě se zvětšuje.

Podobně počet cenných psaní, podaných do ciziny v prvých jedenácti měsících roku 1932, jest v důsledku omezení zahraničního obchodu a devisových opatření nižší o 26'7% proti roku 1931.

Největší pokles provozu ve styku s cizinou jeví se ovšem u zásilek balíkových, jichž bylo v roce 1932 do konce listopadu podáno o 42'2% méně, než ve stejném období roku 1931. Také zde se pokles provozu bohužel ještě nezastavil.

Poštovními poukázkami byla od ledna do konce října 1932 do ciziny poukázána úhrnná částka proti roku 1931 nižší o 46'8% a z ciziny k nám nižší o 51'6%

a) Poštovní provoz ve styku mezinárodním.

Naproti tomu ve styku tuzemském zapsaných listovních zásilek, podrobených poštovnému, celkem neubývá. Malý pokles jeví se u cenných psaní (o 2'9%) a u poštovních poukázek (o 4'6%). Počet balíků podaných do tuzemska jeví však značné procento úbytku o 12'3%, a to nejen v důsledku všeobecné hospodářské krise, nýbrž i konkurence soukromých zasílatelských firem a dráhy, jakož i soukromých automobilních dopravních podniků a používání vlastních motorových vozidel podniky výrobními a obchodními.

b) ve styku tuzemském.

Pokud jde o nezapsané listovní zásilky, podrobené poštovnému ve styku tuzemském i mezinárodním, jichž počet se zjišťuje toliko periodickým sčítáním po 3 dny v každém

Čtvrtletí, došlo v r. 1932 rovněž k značnému poklesu, což je potvrzeno citelným úbytkem tržby za ceniny v prvých třech čtvrtletích r. 1932 (o 11. 6%). Výjimku činí toliko levnější druhy listovních zásilek (dopisnice a tiskoviny).

c) Telegrafní provoz.

V telegrafním provozu jeví se v roce 1932 rovněž pokles ve styku mezinárodním větší (30%), než ve styku tuzemském (10%), kde se telegrafu užívá i ke sdělením osobním a rodinným, kdežto ve styku s cizinou jest telegrafní doprava podvázána hlavně omezením mezinárodního obchodu. Na pokles telegrafního provozu má arci vliv i stále vzrůstající konkurence telefonu.

d) Telefonní provoz.

Podobně i počet mezinárodních telefonních hovorů ukazuje za prvých jedenáct měsíců r. 1932 úbytek proti roku 1931 značnější (o 16'9%), než počet meziměstských hovorů ve styku tuzemském, který jeví pokles toliko o 3'2%. Ve styku místním poklesl v roce 1932 počet telefonních hovorů toliko o 1. 9%.

e) Finanční výsledky.

Finančně jeví se statistické výsledky poštovního, telegrafního a telefonního provozu takto:

Za leden až říjen 1932 bylo dosaženo na poštovních poplatcích ryzího příjmu okrouhle 706'4 milionů Kč, t. j. proti výsledkům za totéž období roku 1931 v částce 776'7 milionů Kč méně o 70. 3 mil. Kč, takže pokles činí 9. 05%. Přihlédneme-li pak k tomu, že hrubý příjem z poštovních poplatků, dosažený v roce 1932 za 9 měsíců, byl proti témuž období r. 1931 nižší o 9'5%, za 10 měsíců nižší o 9. 3% a za 11 měsíců nižší již jen o 9'1%, pozorujeme, že pokles u tohoto příjmu se po čtvrt roku nejen zastavil, ale že jest dokonce i naděje na další, byť prozatím jen nepatrné zlepšení.

Na telegrafních poplatcích bylo za leden až říjen 1932 docíleno ryzího příjmu 28'7 milionů Kč, což jest proti pří. mu za tutéž dobu roku 1931 v částce 36. 9 milionů Kč méně o 8. 2 milionu Kč, čili méně o 22. 2%.

Na telefonních poplatcích bylo za leden až říjen 1932 získáno ryzího příjmu 165 milionů Kč, což jest proti příjmu za tytéž měsíce roku 1931 v částce 1694 milionu Kč méně o 4. 4 mil. Kč, tudíž méně o 2. 6%.

Naproti těmto úbytkům dosáhl příjem poštovní správy z rozhlasových poplatků v prvních desíti měsících roku 1932 částky 20'3 mil. Kč, která jest proti příjmu za tytéž měsíce roku 1931 v částce 16. 2 mil. Kč větší o 41 mil. Kč, t. j. o 25'5%. Tento vzrůst odpovídá vzestupu platících účastníků rozhlasu, jichž bylo dne 1. ledna 1932 celkem 382. 156 a dne 30. listopadu 1932 již 453. 600.

Opatření, jimiž správa čelí vlivu hospodářské krise na podnikové hospodářství.

a) Měsíční rozbory provozní statistiky a pokladních rozvah.

Vzhledem k neblahým důsledkům všeobecné hospodářské stagnace pro hospodářství podniku, věnuje správa zvýšenou pozornost soustavnému sledování jednak statistických čísel provozních, měsíčně zjišťovaných, jednak finančních výsledků, vykazovaných vměsíčních pokladních rozvahách, zjišťujíc při

tom příčinnou souvislost mezi dosaženými výsledky finančními a statistickými daty provozními. Na základě takto získaných poznatků činí správa opatření, aby jednak příjmy podnikové byly zlepšeny odstraněním nebo zeslabením příčin poklesu provozu, jednak aby výdaje provozovací a investiční byly omezeny.

Pokud jde o hospodářství roku 1932, bylo na základě zjištěného velkého poklesu provozovacích příjmů, dostavivšího se v důsledku přiostření hospodářské krise, již v posledních měsících r. 1931 zjevno, že v roce 1932 preliminovaných příjmů nebude dosaženo. Bylo tudíž nutno na rok 1932 již předem pronikavě omeziti také výdaje provozovací i investiční. Ale ani tyto snížené prostředky nebyly podřízeným úřadům poukazovacím povoleny ministerstvem pošt předem na celý rok, nýbrž vzhledem k nejistotě dalšího vývoje povšechných hospodářských poměrů byly potřebné částky povolovány toliko čtvrtletně, při čemž byly rozlišovány tři druhy výdajů: výdaje zakládající se na právních titulech, výdaje nezbytně nutné k udržování provozu, výdaje fakultativní.

Tento způsob hospodaření podle čtvrtletních plánů hospodářských se velmi dobře osvědčil, neboť provozovací výdaje, schválené rozpočtem podniku Čsl. pošta na rok 1932, byly sníženy okrouhle o 76'7 milionů Kč (včetně částky 29 milionů, ušetřené zastavením účinnosti zákona o vánočním příspěvku), a výdaje investiční sníženy okrouhle o 51 mil. Kč.

b) Čtvrtletní hospodářské plány.

O úsporné hospodaření se velmi zasloužili úsporní komisaři, kteří byli také u podřízených úřadů poukazovacích ustanoveni již na začátku roku 1932. Hlavním jejich úkolem jest, aby při všech konkrétních opatřeních finančního dosahu zkoumali, zda jest zachováván hospodárný a úsporný postup a aby získajíce si přehled o celkovém hospodářství příjmovém i výdajovém svého správního obvodu, také iniciativně přispívali k účelnému obstarávání úkolů podnikových s nákladem pokud možno nejmenším.

c) Úsporní komisaři.

Z dalších administrativních opatření, jimiž se poštovní správa snaží čeliti poklesu provozu a jimiž hledí docíliti zvýšení provozních příjmů, nutno se zmíniti alespoň o těchto:

d) Úprava balíkových a některých listovních sazeb. Spolupráce podniků ČSD a ČSP.

Jak již uvedeno, jest jednou z příčin poklesu dopravy balíků také konkurence soukromé automobilní dopravy a soukromých zasilatelských firem, které dopravují balíky ve velkém, konkurujíce poště nejen levnými sazbami, nýbrž i svou službou akvisiční a jednoduchou manipulací. Poškozují poštovní správu zejména tím, že provádějí balíkovou dopravu jen mezi většími městy se zavedenými soukromými dopravními podniky, tedy dopravu, z níž mají zaručen jen zisk. Poštovní podnik jako ústav sloužící veřejnému blahu nemůže ovšem říditi se jen zásadami soukromopodnikatelskými, nýbrž musí v zájmu veřejném do své dopravní sítě zahrnouti i místa malá a od hlavních tepen dopravních značně vzdálená, kde doprava není rentabilní. Nelze dále přehlížeti ani nebezpečnou konkurenci oněch soukromých podnikatelů, kteří nedopravují po živnostensku balíky, nýbrž provozují autobusovou dopravu osob a z nichž není snad ani jednoho,

který by nedopravoval pravidelně či občas balíky zdarma nebo za levný poplatek. V tom směru očekává se náprava od nového zákona o dopravě motorovými vozidly č. 198/1932.

Přes to se však nebude možno vyhnouti nutnosti vhodnější úpravy balíkových sazeb, pokud jde o jejich snížení, jakož i větší odstupňování podle váhy a vzdálenosti za případného snížení pojistného a jiných poplatků, jež mají pak v obchodu vliv na cenu zboží. Případný pokles příjmů, který by se dostavil v důsledku snížení balíkových sazeb, nesměl by ovšem ohroziti vlastní hospodářství podniku a musil by býti vyvážen vhodnou úpravou některých sazeb pošty listovní, které dosud nebyly patřičně valorisovány a jichž zvýšení by se nedotklo tíživě širší veřejnosti, jako na př. poplatek za spěšné doručení a podobně.

Aby se pak nekřížily zájmy obou státních podniků československé dráhy a Československá pošta po stránce dopravní a provozní, bylo navázáno již také jednání s ministerstvem železnic za účelem zajištění spolupráce obou podniků po stránce zlevnění, zrychlení a zjednodušení poštovní a železniční dopravy a provozu, čelení konkurenci soukromých dopravců a zvýšení dopravních příjmů.

e) Nové poštovní známky a obrázkové dopisnice.

Přechodného zlepšeni listovní dopravy a zvýšení provozních příjmů dosaženo v roce 1932 vydáním 152 milionů pamětních známek ve 4 hodnotách na oslavu 100. výročí narozenin Dra Miroslava Tyrše a vydáním 8 mil. obrázkových poštovních dopisnic za účelem propagace IX. sletu všesokolského.

f) Propagace pneumatické pošty.

Koncem roku 1932 zahájilo ministerstvo pošt a telegrafů široce založenou propagační akci pro hojné používání z m o d e rnisované pražské pneumatické pošty, která byla učiněna přístupnou nejširšímu obecenstvu za levný příplatek pouhých 40 haléřů.

g) Propagace telefonu.

Zpomalenému přírůstku nových telefonních stanic a množícímu se odhlašování dosavadních telefonních abonentů čelila poštovní správa v roce 1932 velmi úspěšně jednak pořádáním propagačních telefonních akcí a zavedením nového druhu stanic II. třídy v sítích, kde platí automatický tarif, jednak všeobecným snížením stavebních příspěvků od 1. října 1932 spolu s rozšířením splátkových možností.

Propagační telefonní akce, při nichž byly poskytnuty zájemcům o telefon značné výhody, spočívající ve snížení stavebních příspěvků z 1. 000, po případě z 2. 000 Kč na 500 Kč a při více přihláškách v témže domě dokonce až na 250 Kč při vhodných splátkách, provedeny byly nejdříve v Praze, a to v těch okresech, kde pro to dobudováním telefonní sítě byly dány technické předpoklady. Přes to, že šlo o dobu předprázdninovou, přihlásilo se při těchto akcích v Praze celkem 983 nových účastníků. Značný podíl na tomto úspěchu měly ovšem tehdy zároveň nově všeobecně zavedené stanice II. t ř í d y, mající význam hlavně pro účastníky málo hovořící, kteří za takovéto stanice platí poměrně velmi nízký měsíční poplatek pouhých 50 Kč a poplatek 80 haléřů za každý vlastní účastníkův hovor, neboť z uvedených 983 nových účastníku přihlásilo se o tyto