nímu kontrolnímu úřadu, případně vládě a parlamentu četné zprávy, výkazy, uzávěrky a pod.

Poměrně nejvíce zatíženi jsou kancelářskou agendou výkonní úředníci vedoucí polesí (34%) a dvorů (45%), ze které připadá opět hlavní podá na činnost účetní (17 resp. 25%) a na agendu sociálního pojištění dělnictva (11% resp. 7%), která je ovšem určena příslušnými zákony a na níž nelze dobře něco měniti. Rovněž kancelářskou činnost účetní je za platných předpisů pro tuto službu a při nutném vedení všech účtů a výkazů žádaných nejvyšším účetním kontrolním úřadem a ministerstvem financí těžko omeziti.

Značné zvýšení kancelářské agendy podniku "Státní lesy a statky" je též způsobováno za dnešní hospodářské tísně četnými dotazy a zásahy různých činitelů veřejných a jiných, které musí býti zpravidla vyšetřovány od nejnižších organisačních jednotek.

K zmínce o deputátech, jako másle, ovoci a j., které prý bývají zasílány některým úředníkům do Prahy, se sděluje, že tyto věci nejsou nikomu zasílány jako deputáty, t. j. bezplatně nebo za limitní cenu, nýbrž jako hromadně objednané zboží, které musí býti příjemcem zaplaceno plnou velkoprodejní cenou i s dopravným. Za tutéž cenu je může obdržeti kdokoliv, jestliže učiní stejnou hromadnou objednávku.

Deputáty zasílané úředníkům do Prahy.

Do konce r. 1932 bylo převzato ze zabraných majetkových souborů pro čsl. stát (správu státních lesů a statků) okrouhle

335. 000 ha půdy přidělené lesnímu hospodářství, 5. 000 ha,, " polnímu hospodářství, 10. 000 ha " " rybničnímu hospodářství.

Přejímání lesních a zemědělských statků pozemkovou reformou.

Při přejímání půdy pro čsl. stát nečinil se rozdíl, šlo-li o půdu v území obydleném národnosti českou, slovenskou, německou, maďarskou nebo o území smíšené, poněvadž postátnění zabrané půdy nemohlo býti v tomto směru voleno ani diktováno, nýbrž bylo dáno skutečnou polohou zabraných souborů v příslušném území.

S postátněnými nemovitostmi byli převzati vždy všichni zaměstnanci, kteří byli dáni velkostatkem k disposici, do služeb podniku "Státní lesy a statky" a lesnímu dělnictvu byla vždy zajištěna v zestátněných objektech práce ve stejné míře jako dříve, takže zestátněním lesů nepřišel nikdo o zaměstnání.

Podle účetních závěrek způsobily pasivitu podniku "Státní lesy a statky" v posledních letech ztrátové výsledky lesního hospodářství ve státních lesích východní oblasti republiky, t. j. na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nikoliv však lesy převzaté při provádění pozemkové reformy akcí postátňovací posuzované ve svém úhrnném celku.

Pozemková reforma lesní v akci postátňovací jest v zemi české a Moravskoslezské vyřešena až na jeden zabraný soubor v Čechách a jeden zabraný soubor z církevního majetku v zemi Moravskoslezské, který se řeší současně v rámci provádění československého "modu vivendi". Na Slovensku zbývá vyřešiti ještě 3 zabrané soubory cizích příslušníků a 2 případy zabraného církevního majetku, které se řeší současně v rámci provádění československého "modu vivendi". Lze proto předpokládati, že

v r. 1933 bude pozemková reforma lesní v akci postátňovací úplně skončena.

Provoz honitby ve státních lesích.

K výtkám, že při provozu honitby ve státních lesích bylo by lze dosíci lepších finančních výsledků, se uvádí, že podle zkušeností získaných v poslední době při vypisování některých honiteb není takový zájem o jejich nájem, jak se všeobecně předpokládá. Rovněž výše nabízeného nájemného nebývá zpravidla taková, aby odpovídala plně nynější hodnotě příslušné honitby.

Výnosnost státních statků.

Zisk z polního hospodářství jest rozpočten v r. 1933 na 15, 754. 800 Kč. V tomto zisku je zahrnut jednak zisk z hospodářství spravovaného v režii v rozloze 25. 110 ha a zisk z hospodářství v rozloze 22. 276 ha, které jest propachtováno. Od tohoto zisku nutno odečísti podíl společné správy, který činí pro polní hospodářství 2, 035. 952 Kč. Po této redukci připadá na polní hospodářství v režii ryzí zisk 8, 276. 652 Kč, t. j. pro 1 ha 330 Kč a na polní hospodářství propachtované 5, 442. 196 Kč, t. j. pro 1 ha 244 Kč.

Při posuzování výnosnosti státních statků nutno zdůrazniti, že platí mimo daně důchodové veškeré daně a dávky jako kterýkoliv soukromý podnikatel.

Propachtování státních statků.

Často navrhované propachtování státních statků nelze dnes s dobrým svědomím doporučiti přes to, že příjmy z těchto pronájmů zdají se v některých případech příznivými. Nesmí se totiž zapomínati, že správa propachtovaných statků nespočívá jen ve vybírání pachtovného, nýbrž že i tento způsob hospodaření na tak rozsáhlém majetku vyžaduje značných nákladů správních a jiných, jako jsou amortisační odpisy, opravy a udržování budov, daně, dávky a poplatky, pojištění a různé náklady, které značně zmenšují příjmy z pronájmů vedle častých ztrát na nezaplaceném pachtovném. Pacht má některé další nevýhody: Majetková podstata statků spravovaných v režii jest nejen udržována v neztenčené hodnotě, ale jest stále zlepšována, kdežto u statků propachtovaných jest v nejpříznivějších případech jen udržována. Ve většině případů však majetková podstata při pronájmu upadá přes veškeré přísné kontroly nad hospodařením pachtýřů. Propachtováním půdy do malopachtu znehodnotily by se rozsáhlé stavební objekty a velmi cenný strojní inventář, poněvadž by nemohly býti na zmenšené ploše využity a nebylo by také možno zabezpečiti existenci stávajících průmyslových zemědělských závodů, které úzce souvisejí a jsou přímo odvislé od režijního vedení statku. Služební řád pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" znemožňuje též hromadné propachtování státních statků v dohledné době, neboť mezi ustanoveními o služebním poměru zaměstnanců nikde není řečeno, že by služební poměr mohl býti rozvázán v případě prodeje nebo propachtování státních statků.

Poskytování lesního steliva.

K výtce, že správa podniku "Státní lesy a statky" nevycházela v r. 1931 dostatečně vstříc uchazečům o lesní stelivo, se podotýká, že v případech, kdy o to bylo včas požádáno, bylo tomuto požadavku vyhověno v míře přípustné pro lesní hospodářství. Individuální stížnosti nelze bráti v úvahu, neboť při řešení těchto věcí nelze vždy provésti příděl steliva tak, aby bylo vyhověno i nárokům čistě osobním.

K stížnosti, že správa podniku "Státní lesy a statky" snižuje mzdy lesního a zemědělského dělnictva, se uvádí:

Mzdy lesního délnictva nelze říditi z ústředního ředitelství státních lesů a statků, nebo při úpravě dělnických mezd je nutno přihlížeti k různým poměrům v jednotlivých oblastech podniku, při čemž výše sjednaných mezd řídí se podle životní míry dělnictva v těchto oblastech. Mzdy zemědělského dělnictva na státních statcích vyplácené v penězích činí jen 81% celkové mzdy, zbývajících 19% připadá na deputát.

Mzdy lesního a zemědělského dělnictva.

K výtce, že podnik "Státní lesy a statky" neplní přesně svoje patronátní povinnosti, nutno uvésti, že k patronátním povinnostem nepatří úprava a vyplácení platů patronátních učitelů a placem příspěvků do učitelského pensijního fondu a příspěvky do léčebného fondu, poněvadž tyto povinnosti zatěžují udržovatele patronátních škol. Podnik "Státní lesy a statky" však jako patron škol není jejich udržovatelem, nýbrž podporovatelem. Opravy patronátních kostelů a far se provádějí, jak toho jejich stav vyžaduje.

Plnění patronatních povinností.

K četným dotazům, pochybnostem a výtkám vysloveným ve věci zřízení "ústřední československé prodejny dříví" se uvádí:

Ústřední čsl. prodejna dříví.

Jak bylo již úředně oznámeno, schválila ministerská rada ve schůzi dne 22. prosince 1932 návrh reorganisace obchodní činnosti dřevařské v podniku "Státní lesy a statky", který byl v hlavních zásadách připraven společně s ministerstvem financí již v červenci 1932 a po důkladném projednání ve správním sboru podniku S. L. S. předložen pak vládě ke schválení. V nynější době katastrofální krise hospodářské, která postihla i naše lesní a dřevařské hospodářství nejen po stránce cenové, nýbrž i odbytové, nevyhovuje dosavadní způsob prodeje dřevních hmot vyrobených v podniku S. L. S. úkolům a požadavkům kladeným na podnik tak velikého rozsahu a významu, a bylo proto nutno uspořádati nejprve vnitřní obchodní činnost dřevařskou v tomto podniku. Tato reorganisace jest též přirozeným důsledkem zákona o státních podnicích, které mají býti vedeny podle zásad řádného obchodníka, ovšem s patřičným zřetelem i k zájmům veřejným. Ve správě podniku S. L. S. jest nutno rozlišovati funkci administrativně-technickou a funkci ryze obchodní, zároveň však jest nutno dbáti i všeobecně uznávaných zájmů veřejných. Proto vedle reorganisace vlastní služby obchodní bylo povinností podniku S. L. S. jako představitele nejrozsáhlejšího lesního majetku a dřevařského průmyslu v Československu dáti účelnou organisací těžby a distribuce dřeva podnět ke konsolidaci celého dřevařského hospodářství.

Obchodní reorganisace podniku S. L. S. a včlenění státního lesního a dřevařského hospodářství do celkového čsl. hospodářství dřevařského dalo se provésti nejlépe mimo vlastní rámec správy státních lesů a statků. Po podrobných úvahách a poradách dospělo se k přesvědčení, že tento plán může býti nejvhodněji uskutečněn zřízením smíšené akciové společnosti, v níž z akciového kapitálu 3, 000. 000 Kč podrží stát (podnik S. L. S. ) 51% a tím zabezpečuje se mu ve všech orgánech společnosti nadpoloviční většina a její vedení.

Při projednávání celkového plánu na uspořádání poměrů v čsl. dřevařském hospodářství studovalo Ústřední ředitelství

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Na rok 1933 činí rozpočtové výdaje kap. 12 celkem 20, 070. 100. - Kč, t. j. o 2, 951. 000 Kč méně než na rok 1932. Byly tedy pronikavě sníženy náklady osobní a věcné. Úhrada rozpočtových výdajů děje se z Náhradového fondu Státního pozemkového úřadu. Jest tedy pozemková reforma finančně soběstačná a nezatěžuje vůbec státní pokladnu. Proti stavu z roku 1925 restringován byl stav zaměstnanců úřadu o 160 osob.

Rozpočtové výdaje.

Zpravodaj této kapitoly uvedl, že vlastnické přesuny v poz. ref. dosáhly již 846. 329 ha půdy zemědělské a 829. 144 ha půdy ostatní, celkem 1, 675. 473 ha půdy zabrané a směnou získané. V záboru dosud zbývá 44. 189 ha půdy zemědělské a 802. 234 ha půdy ostatní, celkem 846. 423 ha. Z toho bude ještě přiděleno asi 350. 000 ha půdy. Charakterizuje přiděl dle jeho právní formy, dle velikostních skupin, uvádí výsledky reformy lesní a akce úvěrové. Dnešní doba nedovoluje, aby úřad bezohledně vymáhal nedoplatky za příděl. Podrobně vysvětlil zpravodaj, proč se neuplatnila ve větším měřítku instituce Náhradové banky a tím i možnost většího úvěru držebnostního. Oceňuje novou úpravu úvěru pro přídělce ve východních zemích státu. Nedoporučuje, aby úřadu byly odčerpány větší obnosy k částečné úhradě státní zálohy, poskytnuté Náhradovému fondu, aby nebyla ohrožena úvěrová pomoc pro řádné a potřebné přídělce. Referuje o stavu zaknihování přídělu upozorňuje, že u knihovních soudů leží k 1. Lednu 1933 2. 512 knihovních žádostí s přílohami, a očekává, že ministerstvo spravedlnosti zajisté zařídí, aby i v této poslední fási nebylo stagnace, úpravy si vyžádá otázka interkalárních úroků, zejména ve východních zemích. Zpravodaj oceňuje statistické publikace úřadu po stránce technické i vědecké. Zprávy tisku o zbytečnosti úřadu a možnosti jeho likvidace nejsou odůvodněny věcně, neboť jest tu řada úkolů rázu distribučního, stabilisačního i závěrečného. Zneklidňuje se tím úřednictvo, které vlastně uskutečnilo toto velké reformní dílo. Zpravodaj doporučuje, aby po skončení všech prací byl tento zkušený pracovní aparát využit k dalším práčem zemědělským (zcelování, meliorace, úprava katastru na Slovensku a j. ) a aby také event. úspor fondů S. P. Ú. bylo pro zlevnění těchto prací pak využito. Kdežto ještě r. 1929 byl rozpočet S. P. Ú. 28. 4 mil. Kč, činí na rok 1933 pouze 207 mil. Kč. Ač úřad nezatěžuje rozpočtem státní pokladnu, nýbrž svůj Náhradový fond, uplatnil zásadu úspornosti s velkým důrazem. Zpravodaj doporučuje rozpočet za podklad jednáni rozp. výboru.

Projev zpravodaje.

President S. P. Ú. upozorňuje, že ve správě důvodové a v úředních publikacích obsažena jsou podrobná data o výsledcích reformy. Omezí se proto na akutní otázky.

Programové prohlášení presidenta SPÚ.

Finanční provádění reformy bylo zákonem úplně odpojeno od státního rozpočtu. Probíhá několika fondy, které byly zřízeny zákonem jako samostatné právnické osoby s přesně vymezenou působností. Jsou to: a) Fondnáhradový se 480. 000 konty přidělců a asi 2 miliardy obratu za rok 1931. Jeho pokladní službu obstarává poštovní spořitelna, b) Fond kolon i s a č n í, jehož správu po stránce účetní a pokladní vede Zemská banka. Za rok 1931 obrat činil přes 610 mil. Kč. c) Fond

Řádná kontrola fondů SPÚ.

pro zaopatření zaměstnanců, který jest samostatným fondem veřejným, tedy nikoliv státním nebo státem spravovaným. Má své kuratorium a jeho obrat v roce 1931 činil 42. 3 mil. Kč. Platební závazky Fondu náhradového vůči velkostatkářům činí ještě asi 760 mil. Kč. Jeho pohledávky vůči přídělcům činí asi Kč 950 mil. Fondy jsou řádně spravovány a podrobeny dohlídkám Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jemuž se předkládají roční účetní uzávěrky. Vedle toho ministerstvo financí i NúKú, každého měsíce dostávají výkazy hotovostí všech fondů a výtahy všech plateb a účetního obratu ze všech rubrik Fondu náhradového. Tak zajištěna jest roční i měsíční kontrola finančního hospodaření S. P. úřadu. Výtky tisku o nekontrolovaném hospodaření úřadu jsou zcela bezpodstatné.

Nedoplatky s přídělu.

Nedoplatky drobných přidělen a zbytkových statkářů činí 15 až 16% jejich celkové platební povinnosti. Po vyloučení úvěrů dlouhodobých činí nedoplatky těchto skupin pouze 9% předepsaných cen přídělových. Největším dlužníkem úřadu jest stát, který za postátněnou půdu dluhuje asi 680 mil. Kč, čili 72% odevzdací ceny. Rovněž třeba rozhodnutí vlády, kdo uhradí úřadu jím převzaté a min. zemědělství předané objekty rázu historického nebo uměleckého (zámky, knihovny, archivy, obrazárny, parky a j. ), které úřad zaplatil, ač byl tu pouze prostředníkem.

Reforma lesní.

Do vlastnictví nových nabyvatelů převedeno asi 463. 000 ha zabraných lesů, z toho stát 85%, svazky územní samosprávy 13%. Pro příděl k disposici ještě asi 270. 000 ha hlavně pro obce. Při velkém poklesu lesního výnosu a zadluženosti obcí jest tento úsek reformy velmi ztížen, úřad před rokem předložil vládě i min. financí své návrhy, aby obtíže byly zmírněny: 1. návrh zákona, který by dal úřadu právo působiti na snížení ceny přídělové a uložiti prodávajícímu, by část trhové ceny levně uvěřil obci. 2. Návrh zákona, aby obcím dovoleno bylo nad přirážkový limit zákonný zavésti zvláštní lesní přirážku ku úhradě anuit z půjčky na lesní příděl. 3. Návrh vládního usnesení, aby úřad byl zmocněn poskytovati obcím přechodně příspěvek k částečné úhradě těchto anuit. Ani dnešní tíseň nebyla by omluvou za zmaření lesní reformy.

Otázky úvěrové.

Úřad poskytl přídělcům v různých formách přes 600 mil. Kč úvěru, nehledě na víceleté poshovění ceny přídělové. Krise ohrožuje usedlosti staré, dávno zakotvené, není tedy divu, že značně doléhá i na přídělce, zejména na podniky nově vytvořené. Drobný příděl jest v západních zemích úplně stabilisován. Na východě jest situace horší, proto se tam organisuje levný úvěr držebnostní. Na Podk. Rusi dokonce roční splátky 30 Kč z jednoho katastrálního jitra. U kolonistů, kterých jest asi 3000, provádí se sjednocení držebnostního a stavebního úvěru v jednotný úvěr na 33 let při anuitě 4. 5% až 5%. Zbytkových statků jest 2071, z nich 300 ve vlastnictví obcí a jiných právnických osob, více než 1000 v držbě osob, připravených reformou o existenci (nájemci a zaměstnanci). Mnozí neměli potřebné prostředky, ale věřili jsme, že příznivá konjunktura jim umožní se udržeti. Paušální výtky celé skupině z neschopnosti, marnotratnosti a touhy po sanaci, nejsou odůvodněny. Asi 60% zbytkových statků jest dobře zajištěno, dalších 25% silně zadluženo, ale obstojí, nebude-li dalšího zhoršení a pouze 15% snad jest v držbě ohroženo. Při vý-

měně vlastníků provádí se dle místních poměrů rozdělení na drobno mezi místní zemědělce.

Technické práce knihovací skončeny jsou již z 93% a právnické výkony knihovací z 71%. Lze doufati, že do 2 let bude i ve východních zemích zaknihování řádného přídělu zhruba ukončeno. Pak zbývá zaknihování kolonisačních usedlostí a veškeré postátněné půdy ve výměře více než 400. 000 ha. Knihování přídělů z t. zv. zkráceného řízení přídělového neprovádí úřad, nýbrž strany samy.

Zaknihováni přídělů.

Upravena byla malým přídělovým zákonem z roku 1931, který tvoří přechod od původní přísné reglementace k úplnému uvolnění přídělu. Dosud v tomto směru značná agenda - desetitisíce žádostí o schválení úvěrů, vlastnických převodů, pronájmů, dělení a j. Až za několik let bude příděl, nezatížený státním úvěrem, úplně volný, přestane dozor, ale také úřední ochrana. Půda z přídělu bude pak vystavena náporu svobodné konkurence. Bude úkolem agrární politiky státu, zajistiti i nadále vhodnými opatřeními hospodářské i sociální účely reformy.

Reglementace přídělů.

Spory s maďarskými vlastníky upraveny byly pařížskými dohodami z roku 1930. Místo čsl. státu, nastoupil "Agrární fond". Velikou část žalob podařilo se smírně odstraniti. Otázka maďarských optantů byla téměř v celém rozsahu likvidována. Také říšskoněmečtí vlastníci vzali postupně své žaloby nazpět. K vyřízení zbývá několik případů a v případě dohody o nich, bude i zde reforma provedena bez mezinárodního soudního zásahu.

Likvidace sporů mezinárodních.

Zbývá ve východních zemích příděl asi 70. 000 ha pro uchazeče ze 600 obcí. Lesní reforma má ještě více než čtvrt milionu ha lesní půdy pro svazky samosprávné. Dále zbývá přeměna přídělů pachtovních na příděl vlastnický, což činí přes 10. 000 ha půdy. Dále třeba dokončiti zaknihování řádného přídělu (asi dva roky), zaknihování kolonií a půdy postátněné. Agenda finanční a úvěrová, vymáhání téměř jedné miliardy nedoplatků, vyúčtování a uzávěrky všech Fondů. Nová úprava úvěru ve východních zemích a provedení dlouhodobého úvěru pro kolonisty. Do prací závěrečných patří dále konečná kontrola reformy ve směru naturálním i peněžním, statistické zpracování výsledků a jich publikace. Zbývá tedy řada úkolů nejen distribučních, nýbrž i konsolidačních rázu právního, technického a finančního, bez nichž by dílo zůstalo torsem. Počet podání v centrále činil r. 1930 336. 000 kusů, r. 1931 - 351. 000 kusů, r. 1932 - 355. 000 kusů. Agenda tedy neklesá a na zaměstnance působí trapně tiskové projevy o zbytečném udržování úřadu při životě. V zájmu úspornosti a obecného prospěchu bude učiněno vše pro rychlý postup zbývajícího pracovního období. President očekává, že potom povolaní činitelé učiní vše, aby osvědčený pracovní aparát pozemkové reformy byl i nadále vhodně využit v oboru státní péče o naše zemědělství.

Další činnost Státního pozemkového úřadu.

President S. P. Ú. odpověděl pak na dotazy a stížnosti s tím, že některé další věci, které vyžadují šetření, zodpoví přímo písemně.

Odpověď na dotazy a stížnosti.

K žádosti, aby v rámci návrhu státního rozpočtu úřad předložil podrobnější výkazy o hospodaření a stavu svých Fondů,

Podrobnější výkazy o stavu fondů SPÚ.

bylo sděleno, že vyúčtování, rozpočet a uzávěrky Fondů, zejména Fondu náhradového, nepatří dle platných předpisů do zákona finančního. Uzávěrky Fondů se předkládají zcela pravidelně NúKú., který jediné by byl oprávněn předložiti je sborům zákonodárným. S. P. ú. nemůže tak učiniti, aby nezasahoval do kompetence tohoto úřadu. Pokud jest S. P. ú. informován, projednává NúKú, právě otázku předkládání uzávěrek našich Fondů sborům zákonodárným, úřad to vítá, aby odpadly tyto stížnosti i každá nedůvěra.

Povaha a rozsah vlastnických přesunů na přídělu.

Bylo si stěžováno, že přidělená půda hromadně přechází do rukou nepovolaných. Přes těžkou krisi mnohých přídělců jsou vlastnické přesuny naopak ve svém celku nepatrné. U drobného přídělu, který tvoří % celé reformy, činí přesuny plošně pouze 4'5%, počítaje v to i přesuny rázu dědického a postupy mezi příbuznými. Je pochopitelno, že nově vytvořené podniky (kolonie a zbytkové statky) vykazují přesunů asi 11% co do výměry. I v tom zahrnuty jsou přesuny dědické a j. V průměru všech skupin přídělu zasáhly přesuny vlastnické pouze 5% celkové výměry, část jich je dokonce zdravá.

Rozdělení zbytkových statků ohrožených krisí.

Bylo doporučeno, aby zbytkové statky, které dnešní držitel nemůže udržeti a chce zciziti, byly na drobno rozparcelovány. Kde to dovoluje stav budov a technických zařízení objektu, souhlasí úřad s rozdělením. Při předlužení takových objektů platí ovšem drobní zemědělci takovou půdu nepoměrně dráže než při řádném řízení přídělovém.

Drobné pachty na velk. Vimperk.

Ke stížnosti, že na velkostatku Vimperk nebyly bývalé drobné pachty předány do vlastnictví dělníků v tamních sklárnách, bylo sděleno, že celý velkostatek Vimperk byl postátněn a úřad nemohl postupovati jinak, než že žádost oněch uchazečů postoupí gen. ředitelství státních lesů a statků, do jehož kompetence tato věc nyní výhradně patří.

Vymáhání úroků z přídělové ceny.

Vyslovena byla stížnost, že úřad vymáhá úroky z přídělové ceny za řadu let nazpět i tehdy, když přídělce fakticky ještě přídělu neužívali. Bylo učiněno opatření, že na přídělcích mohou býti žádány úroky jen za dobu efektivního hospodaření na přídělu. Nelze však zříci se úroků z přídělu, jak z některých stran jest to požadováno. Velkostatkářům povinen jest úřad zaplatiti přejímací cenu i s úroky ke dni odevzdání půdy přídělcům. Proto přechází tímto dnem na ně povinnost placení úroků z ceny přídělové. Jinak byla by ohrožena rovnováha mezi výdaji a příjmy Fondu náhradového.

Splátky na nedoplatek přídělové ceny.

žádosti, aby na dlužné ceny přídělové a jejich nedoplatky byly povolovány splátky, se v rámci možnosti vyhovuje již platnou praksí.

Schvalováni převodů přídělu mezi zemědělci.

Požadavek, aby převody přídělu mezi zemědělci byly benevolentně schvalovány, souvisí se zmíněnou reglementací přídělu. Pokud se těmito převody nesleduje spekulace s půdou stavební neb zemědělskou, nebo nadměrné soustřeďování půdy v jedněch rukou a pokud uchazeč nový jest kvalifikován podle zákona přídělového, schvaluje úřad bez obtíží takové převody.