Naproti tomu počet sil zaměstnaných v soudnictví nevzrostl stejným způsobem jako práce. Počet soudců bez čekatelů činil 1. ledna 1927: 2053, k 1. lednu 1933: 2242, jest tudíž vyšší toliko o 9. 2%. Připočítáme-li k soudcům ještě čekatele, pak aktuáry, kteří vykonávají drobné práce konceptní, jest proti roku 1927 vzrůst konceptních sil o 19% a u kancelářského úřednictva o 36%.

Uváží-li se tedy, že práce vzrostla podle průměru rozvrženého na všechny soudy ať sborové, okresní, vrchní, i nejvyšší soud - 2 až 21/2krát, a že naproti tomu počet soudcovských sil vzrostí o 19% a kancelářských o 36%, jest patrno, v čem tkví krise soudnictví a proč jsou stížnosti na průtahy nejen při provádění sporů, nýbrž i při vypravování obsilek, rozsudků a výkonu kancelářských prací. Ministr prohlásil, že přes dobrou vůli všech osob zaměstnaných v soudnictví ať vykonávají práce konceptní neb kancelářské jest práce u soudů nad lidské síly a nemůže býti v nynější době krisové zdolána. Musíme si však býti vědomi toho, že určité druhy práce zlepšením hospodářských poměrů odpadnou.

Ministerstvo spravedlnosti snažilo se čeliti vzrůstající agendě tím, aby všechna uprázdněná místa v kancelářské i soudcovské službě byla obsazena a služba byla zracionalisována rozmnožením počtu strojů a jiným způsobem. Bylo zřízeno zvláštní oddělení pro reformu soudní kanceláře, do něhož přibráni odborníci, praktikové a požádány odborové organisace kancelářských zaměstnanců o součinnost. Bylo zavedeno používání motocyklů u exekučního soudu pražského, přibráni vykonavatelé, kteří nejsou státními úředníky, nýbrž byli přibráni vždy jen ad hoc, byly zřizovány strojové pisárny a pod. Ministerstvo spravedlnosti nepřihlíží jen k situaci dnešní, neboť počítá i s budoucím vývojem a vidí, že bez dostatečného rozmnožení personálu se nedostane z nynější situace, ve které se soudnictví ocitlo, pokud jde o rychlost rozhodování a vyřizování.

Někteří z řečníků v rozpočtovém výboru dotkli se národnostního poměru u soudců. Ministr uvedl proto podrobná statistická data, aby vývody stěžovatelů byly srovnány se skutečným stavem věci. Tak v Cechách je počet německých soudců 34'5%, ačkoliv obyvatelstvo německé činí toliko 32'38%, v obvodu vrchního soudu v Brně je počet německých soudců 30'11%, ačkoli počet německého obyvatelstva je toliko 22. 90%, v obvodu vrchního soudu v Bratislavě je počet německých soudců 7*87%, ačkoli počet německého obyvatelstva dosahuje jenom 5%, v obvodu vrchního soudu v Košicích dokonce činí počet německých soudců 11. 11%, tedy i tu jest procento německého obyvatelstva předstiženo.

Konfiskace.

V roce 1929 bylo 3999 konfiskací, v roce 1930: 3434, tedy znatelný pokles, roku 1931: 3895; vzrůst způsobený hlavně t. zv. hospodářskou censurou. Rok 1932 vykazuje již zase pokles, neboť bylo celkem v tomto roce 3643 konfiskací.

Práce zákonodárné.

V rozpravě rozpočtového výboru nevznesli řečníci žádných výtek proti jakosti práce ministerstva spravedlnosti na poli zákonodárném, nýbrž pronesli pouze přání, aby určité předlohy byly podány s největším urychlením resp. projednány v připomínkovém řízení.

K doplnění, co v tomto směru sděluje důvodová zpráva a k vznesené výtce, že zákonodárnou činnost ministerstva spravedlnosti není viděti, budiž ještě uvedeno, že k projednání v zákonodárných sborech byly předloženy: předloha o výživě, o trestání mladistvých, o pracovních soudech, konkursní a vyrovnávací řád, zákon o státním vězení, zákon o zaknihování drobných přídělů, tiskový zákon, zákon o aktuárech, zákon o urážkách na cti, zákon o úlevách v exekuci. Ministerstvo spravedlnosti zúčastnilo se prací v ohledu trestním i civilním na bankovním zákoně. Předloha pojišťovací byla též již podána senátu.

Předloha o trestu smrti jest již hotova a bude v nejbližší době podána Národnímu shromáždění.

V připomínkovém řízení jest předloha o splátkovém trhu, zákon kartelový, předloha o výpovědních lhůtách osob podléhajících pensi, předloha o výpovědních lhůtách dělníků, zaměstnaných v průmyslových, hornických a živnostenských podnicích, zákon bytový, předloha potratová, předloha o pracovním poměru redaktorů. Mimo to je připravena předloha o úplatkářství, pracuje se na předloze zlepšení řízení ve věcech úrazových, o úrazovém pojištěni dělnickém a jest téměř již hotova předloha advokátního a notářského řádu.

Jak patrno i na poli prací zákonodárných byla činnost ministerstva spravedlnosti více než dostatečná a ministerstvo prokázalo, že jest na výši doby.

Jednou z několika málo položek kap. 7., které byly zcela výjimečně pro rok 1933 zvýšeny, jest i položka 7. v tit. 3., jejíž úvěr jest určen ke krytí osobních nákladů pracovních soudů, zejména na náhrady přísedících. Zvýšení odůvodněno jest vývojem pracovního soudnictví v uplynulém roce. Vedle 11 samostatných pracovních soudů, které vznikly přeměnou z dosavadních živnostenských soudů a zahájily činnost dnem 1. ledna 1932, bylo vládním nařízením z 1. prosince 1932, č. 180 Sb. z. a n., zřízeno ještě 19 samostatných pracovních soudů a to v obvodu vrchního soudu v Praze 12, v Brně 4, v Bratislavě 2, v Košicích 1 a 83 oddělení pro pracovní spory (v obvodu pražském 51, v brněnském 18, v bratislavském 12, v košickém 2). Z těchto zahájilo činnost dnem 1. září 1932 podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti ze 17. března 1932, č. 44 Sb. z. a n., 10 samostatných pracovních soudů v zemi české, 4 v zemi Moravskoslezské a 4 v zemi Slovenské, déle 34 oddělení pro pracovní spory v zemi Moravskoslezské, 5 v zemi Slovenské a 2 v zemi Podkarpatoruské. Aktivování zbývajících pracovních soudů chystá se v nejbližší době.

Pracovní soudnictví. Nové výdaje.

Velmi podstatné snížení výdajů kap. 14. "Ministerstvo veřejných prací" projevuje své důsledky i pokud jde o proponované stavby soudních budov v roce 1933, takže vzhledem k velikému snížení dosud preliminovaných částek bude sotva lze z rozpočtových úvěrů zahájiti nové justiční stavby a bude možno pokračovati jen ve stavbách dosavadních. Velmi citelného snížení investičního rozpočtu justiční správy jest tím více litovati, že neudržitelný stav umístění tak četných soudů a věznic jest dokonale znáni. V roce 1932 byla dokončena novostavba krajského soudu v Ružomberoku, v roce 1933 budou dokončeny budovy krajských soudů v Praze na Pankráci, Bratislavě a v Užhorodě; v Bratislavě ovšem jen hlavní soudní budova, ke stavbě nové věznice dojde teprve v roce 1933.

Soudní budovy a věznice.

Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Snížení rozpočtu, jeho hospodárnost a úměrnost úkolům a činnosti.

Příjmy nejsou preliminovány žádné. Výdaje rozpočteny jsou na 1, 976. 200 Kč, což jest o 271, 400 Kč méně než v roce 1932. Rozpočet snížen jen pro naprostou nezbytnost úspor. Rozpočtové požadavky ministerstva pro sjednocení jsou jeho úkoly a činností ospravedlněny.

Nutnost dalšího sjednocování.

Sjednocení práva není dosud provedeno a úkol sjednocení právních řádů nepozbyl dosud) svojí naléhavosti. Denní tisk, parlamentní debaty a stížností za jemnických korporací přinášejí denně doklady pro to, jak nesjednocenost práva ztěžuje orientací v něm, působí právní nejistotu a vadí hospodářskému našemu životu.

Potřeba ministerstva pro sjednocení.

Zákonodárná oddělení resortních ministerstev, zavalená těmi nejrozmanitějšími úkoly, nemohou se postačitelnou měrou starati o rychlý postup sjednocování tak, jak toho je zapotřebí. Svého času nedalo se také docíliti, aby celý organismus ústřední správy mohl býti prostoupen znalci uherského práva,, jelikož po převratu ani při nejlepší snaze nebylo možno sehnati potřebný počet takovýchto opravdu odborně vzdělaných znalců. Proto zřízen byl ze znalců uherského práva jen úřad jediný, ministerstvo pro sjednocení, jemuž uloženo, aby v součinnosti s ostatními odbornými ministerstvy provedlo sjednocení zákonů a správy. Znalců převzatého práva uherského nepřibývá a také zákonodárná oddělení odborných ministerstev nejsou pro Sjednocovací práce dostatečně uvolněna. Je proto i nadále zapotřebí součinnosti ministerstva pro sjednocení.

Je třeba ministerstvo vybaviti lépe silami a také po stránce kompetenční.

Ani ministerstvo pro sjednocení není vybaveno tak, jak dosavadní rozsah a obtížnost sjednocovacích úkolů toho vyžaduji. Jest však možno vhodnější úpravou kompetence přiblížiti se k žádoucímu cíli.

Účelnost jednoduché unifikace.

Hlavní příčinou pomalého sjednocování je přepjatá snaha, aby současně se sjednocováním se právo ihned také dalekosáhle reformovalo. Ani jednoduché sjednocení neobejde se ovšem bez reforem a nemůže býti provedeno čisté mechanicky. Bylo-li by možno příměti jednotlivé resorty k tomu, aby při sjednocování práva spokojily se nejprve jen menšími jeho úpravami, došli bychom na poli sjednocení rychleji cíle, zbavili se dnešní právní nejistoty, nepřehlednosti předpisů a také toho, že v důležitých odvětvích našeho práva nemáme dosud autentických textů našich zákonů ve státním jazyku. Předběžnou jednoduchou unifikací usnadnilo by se i řešení sporných reforem.

Všeobecný zákon o kompetenci ministerstev.

V souvislosti s úspornými tendencemi bylo poukazováno na to, že příliš pomalu postupuje se při přípravě "všeobecného" zákona o kompetenci ministerstev. Byl vysloven názor, že tento zákon požaduje sama ústavní listina. Není tomu tak. Paragraf 85 ústavní listiny, pravící, že působnost ministerstev se upravuje zákonem, neobsahuje žádného přímého příkazu, aby byl připraven a vydán nějaký "všeobecný" zákon o kompetenci ministerstev. Vlastní smysl tohoto ustanovení naší ústavy jest jen ten, že kompetence ministerstev nemá býti upravována jinak než zákonem. Pokud jde o příkaz, aby byl vydán "všeobecný" zákon

o příslušnosti ministerstev, lze příkaz takový nalézti jen v zákoně o úsporných opatřeních ve veřejné správě č. 286 z r. 1924. Vláda hleděla právě citovanému zákonnému ustanovení vyhověti tím, že vypracování osnovy zákona o kompetenci ministerstev uložila ministerstvu pro sjednocení, které se také ihned po tom, co příkaz obdrželo, uložené mu práce podjalo a příslušnou látku učinilo již předmětem několikerého meziministerského jednání. Průběhem přípravných prací se ukázalo, že problém osnovy zákona o "všeobecné" kompetenci ministerstev není tak jednoduchým, jak na prvý pohled by se zdálo, a že vyslovený příkaz vede snad konec konců jinam, než kam zákonodárce při jeho vyslovení v prvé řadě sám směřoval. Zdá se, že nezbude než uvážiti, neměl-li by příkaz zákona č. 286/1924 býti modifikován a hlavní váha položena na vyřešení kompetenčních rozporů.

Ze Slovenska opakován byl stesk, že při sjednocováni-- pokud provádí se tou formou, že za nové jednotné právo přijímá se některé ze starých práv převzatých - favorisuje se převzaté právo rakouské, a to i když jeho ustanovení toho nezasluhují. Tato výtka není nového data a není oprávněna. Ministerstvo pro sjednocení zkoumá pečlivě, nehodí-li se k převzetí právo platné z dřívějších dob na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, a kdykoliv dochází k přesvědčení, že toto právo je vyspělejší norem převzatých z Rakouska, vždy usilovně a velmi často i se zdarem se o to zasazuje, aby k sjednoceni došlo na podkladě vhodnějších ustanovení převzatého práva uherského.

Favorisování práva rakouského před uherským.

Opětně byla přednesena také stížnost, že bývalá města s magistrátním zřízením, přeměněná na Slovensku v tak zvané velké obce, nemohou dostati zpět své magistrátní zřízení. Ministr praví, že k přeměně došlo svého času z finančních důvodů a za souhlasu slovenského ministra. V zákoně bylo ovšem pamatováno na to, aby bývalým magistrátním městům byla dřívější jich působnost vrácena, budou-li o vrácení magistrátní agendy u vlády žádati a prokáží-li, že jsou s to, aby záležitosti tyto sama spravovala a nesla sama náklady s tím spojené. Jest litovati toho, že se patrně některým z těchto měst, žádajícím o vrácení magistrátní agendy, nepodařilo prokázati ministerstvu vnitra splnění předepsaných podmínek.

Žádosti velkých obci na Slovensku, aby jim vráceno bylo magistrátní zřízeni.

Názory o tom, co Slovensku a Podkarpatské Rusi je prospěšným, se často velmi různí, a to dokonce i u samotných zástupců těchto zemí. Jako doklad možno uvésti rozdílné nazírání pánů poslanců Dra Pružinského a Dra Markoviče na instituci obecních a obvodních notářů. Obyvatelstvo Slovenska a Podkarpatské Rusi může však býti ujištěno, že jeho zájmů i v otázkách sjednocení práva bude vždy svědomitě dbáno.

Různost názorů o tom, které převzaté právo je vhodnější.

Osnovy sjednocených zákonů civilně-procesních budou parlamentu předloženy nejpozději na podzim 1933. Během prvých měsíců tohoto roku provede se poslední redakce osnov na podkladě výsledku veřejné expertisy a posudků odborných korporací, soudů a vědeckých pracovníků, které sebrány byly během roku 1932.

Osnovy sjednocených zákonů civilně-procesních.

Na poli civilního práva soudního má sjednoceným zákonům civilně-procesním následovati brzy také sjednocený československý zákon občanský a po něm pak i sjednocený zákon obchodní.

Zákon občanský a obchodní.

Na osnovách těchto zákonů spolupracuje ministerstvo pro sjednocení s ministerstvem spravedlnosti ve společných vědeckých komisích.

Zákon o soudních poplatcích.

V souvislosti s novým civilním soudním řádem připravilo ministerstvo pro sjednocení během roku 1932 také osnovu zákona o soudních poplatcích, o níž jedná s ministerstvem financí. Tímto zákonem má se na Slovensku a Podkarpatské Rusi odstraniti neutěšený dnešní právní stav, jehož obtíže úřadům a poplatnictvu zatím ulehčuje příručka "Soudní poplatky na Slovensku a Podkarpatské Rusi", vydaná ministerstvem pro sjednocení na počátku roku 1932.

Zákony politické.

Pokud jde o předlohy, směřující k sjednocení předpisů v oboru zákonů politických, jsou rychlejšímu postupu sjednocení na závadu nejasnosti kompetenční.

Směrnice pro jednotnou legislativní techniku.

Směrnice pro jednotnou legislativní techniku, obsahující podrobné pokyny, jak mají býti osnovy zákonů (opatření Stálého výboru), vládních nařízení a vyhlášek pracovány po formální a technické stránce, byly ministerstvem pro sjednocení v roce 1932 přepracovány, doplněny a přezkoumány a budou v nejbližší době, jakmile je vláda schválí, vydány tiskem. Obsahují na 60 paragrafů s obšírnými vysvětlivkami.

Posudky a právní dobrá zdání.

Agenda ministerstva pro sjednocení, spojená s posudky a právními zdáními, které se na ministerstvu požadují v případech, jež jest třeba řešiti podle norem převzatého práva uherského, jest značně rozsáhlou a při skrovném počtu pracovníků ministerstva pro sjednocení znamená pro tento úřad značné zatížení.

Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Kapitola 9. vykazuje celkovou potřebu 6, 161. 600 Kč, t. j. o 663. 300 Kč nižší nežli pro r. 1932. Z toho připadá na výdaje osobní částka 357. 300 Kč, na výdaje věcné částka 306. 000 Kč.

Celkový rozpočet a srovnání jeho s rozpočtem na rok 1932.

Resystemisace soudcovských míst, usnesená vládou v roce 1930, nebyla dosud zúplna provedena, a z důvodů úsporných bylo dokonce nutno několik systemisovaných míst vypustiti z rozpočtu.

Resystemisace míst.

Příliv stížností v r. 1932 proti roku předešlému stoupl zdá se nikoliv jen přechodně - o 712 stížností, t. j. přibližně o 12'5%, počet nedodělků zvýšil se z 10. 458 koncem r. 1931 na 10. 963 koncem r. 1932.

Agenda nejvyššího správního soudu.

Nápravy lze se nadíti pouze, budou-li všechna systemisovaná místa soudcovská obsazena, a dojde-li k částečné novelisaci zákona o správním soudě, která ve smyslu prvotních návrhů presidia soudu omezila by se na zjednodušení procesní techniky, ponechávajíc dosavadní základní zásady správního soudnictví prozatím netknuty.

Reforma nejvyššího správního soudu.

Kapitola 10, Ministerstvo školství a národní osvěty

a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský

v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod

vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty po stránce všeobecné.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty činí pro rok 1933 úhrnem.... 979, 471. 800 Kč, t. j. proti prelimináři na rok 1932.... 1. 014, 199. 000 Kč, méně o ............. 34, 727. 200 Kč.

Při tom však osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení se preliminují částkou 672, 920. 825 Kč, t. j. proti rozpočtové částce pro rok 1932.. 664, 472. 000 Kč,

více o .............. 8, 448. 825 Kč, a to přes provedenou restrikci těchto platů. Toto zvýšení vyplývá jednak z velkého vzrůstu počtu žactva, zejména na národních školách na Slovensku a v Podkarpatské Rusi následkem vzrůstu počtu dětí, dále z postupu učitelských sil do vyšších platových stupnic a konečně ve značné míře nutným vyrovnáním značného podpreliminování těchto výdajů v rozpočtu na rok 1932.

Naproti tomu ostatní výdaje se proti loňskému roku značně snižují, a to ostatní osobní o ............. 1, 019. 125 Kč, řádné věcné o ........... 21, 295. 900 Kč, a mimořádné věcné o ......... 20, 861. 000 Kč.

Rozpočty školních závodů zemědělských v Uhřiněvsi, v Děčíně-Libverdě, v Žabčicích a v Kuřími vykazují i tentokráte provozní zisky, ovšem proti loňskému roku nižší, a to následkem poklesu výnosu zemědělské produkce.

Úsporné snahy vedly k tomu, že na investice nebylo u těchto statků nic preliminováno. Toliko do investičního rozpočtu školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě zařazuie se kupní cena statku 1, 150. 000 Kč, jež se uhradí částkou 1. 200 Kč podílem z provozního zisku, zbytek 1, 148. 800 Kč pak zápůjčkou.

O rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na rok 1933 pojednal po podrobném referáte zpravodajově rozpočtový výbor v odpolední schůzi dne 18., v celodenní schůzi dne 19. a v dopolední schůzi dne 20. ledna 1933.

Živá a věcná rozprava, jež se týkala všech oborů činnosti a péče ministerstva školství a národní osvěty, byla zakončena obsáhlým projevem ministra školství a národní osvěty.

Ministr upozornil, že k rozpočtené výdajové částce kap. 10 jest připočísti 925 mil. Kč na učitelské platy a 61 mil. Kč v investičním rozpočtu na stavby škol, čímž se dojde k celkovému nákladu 1. 965. 552. 500 Kč na školství a kulturu vůbec, pokud je spravuje a obstarává ministerstvo školství a národní osvěty. Dále ministr číselným rozborem ukázal, že snížení rozpočtu kap. 10 pro rok 1933 není v celku poměrně tak značné. Poněvadž