Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Snížení rozpočtu.

Potřeba ministerstva zahraničních věcí pro rok 1933 činí celkem Kč 124, 688. 200. -; roku 1932 bylo preliminováno Kč 155, 483. 400. -, takže snížení rozpočtu činí Kč 80, 795. 200. -.

Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 10, 080. 000, t. j. o Kč 4, 000. 000. - níže než na rok 1932.

Nové výdaje.

V rozpočtovém výboru bylo panem zpravodajem zdůrazněno, že snížení rozpočtu činí více než 26%, že však ve skutečnosti činí redukce výdajů ministerstva zahraničních věcí daleko více, ježto ministerstvo zahraničních věcí muselo i při takto krajně zredukovaných rozpočtových úvěrech ještě zvýšiti kvótu na příspěvek Společnosti Národů o Kč 250. 000. -, takže nedostačující se krytí musilo se opatřiti v rámci celkového prelimináře kapitoly 4., redukovaného nad to - jak bylo řečeno více než o 26%.

Kvóta našeho příspěvku závisí totiž na celkové výši budgetu Společnosti Národů a jeho zvyšováním zvyšoval se až dosud také náklad na příspěvek našeho státu. Jistě bude na místě vysloviti názor, že v době, kdy veškeré státy jsou nuceny snižovati své rozpočty a omezovati na všech stranách své výdaje, ani Společnost Národů nezůstane pozadu a přistoupí rovněž k redukci svých potřeb. Tím by bylo umožněno i snížení našeho příspěvku, nebo alespoň jeho stabilisace na dosavadní výši.

Uváží-li se, že v rámci rozpočtu zredukovaného o 30, 000. 000 Kč muselo ministerstvo zahraničních věcí ještě nalézti úhradu pro tento vyšší výdaj, vyplývá, že bylo nutno ostatní položky až nebezpečně redukovati.

Ovšem že nestačilo pouhé ciferné snížení preliminovaných potřeb, neboť ministerstvo sestavovalo svůj rozpočet vždy podle skutečně očekávaných nákladů, ale byla a bude ještě nutná celá řada konkrétních úsporných opatření ve správě ministerstva a zahraniční služby. Není nutno ani zdůrazňovat, jaký je to choulostivý problém a jaké prozíravosti k němu je třeba, neboť je sice na jedné straně nevyhnutelný požadavek škrtat a snižovat výdaje, na druhé straně však má stát nesporný zájem na tom, aby těmito restriktivními opatřeními bezpečné fungování zahraniční služby a její zdárný vývoj nedoznal pro nedostatek finančních prostředků újmy, již by později bylo lze zajisté stěží napravovati. Není pochybností o tom, že v této své činnosti ministerstvo zahran. věcí uplatňuje s úspěchem tato hlediska. Tím těžší je ovšem jeho situace, že proti roku 1932 má k disposici pro rok 1933 o přibližně Kč 30, 000. 000. - méně, počítáme-li redukci nejen zdánlivou, nýbrž skutečnou.

Musily tedy ostatní položky býti redukovány do krajních mezí, aby bylo vůbec lze provésti snížení rozpočtu nutné v důsledku úsporných opatření ve státní správě.

Činnost.

Téměř veškeré položky rozpočtu ministerstva byly podstatně sníženy, a to jak osobní, tak i věcné, pokud ovšem určité potřeby nejsou pevně stanoveny zákonem neb smlouvou. Zpravodaj zmínil se obšírně o jednotlivých úsporných sníženích provedených ve výdajích administrativních a osobních v ústřední správě, vyslanectví a konsulátů, při nákladech na účastenství na mezinárodních institucích a jednáních, ve službě zpravodajské a propagační, při podporách ruským a ukrajinským uprchlíkům

a posléze v nákladech na kulturní instituce. Pojednal též o jednotlivých oborech činnosti zahraniční služby a jejích zaměstnanců v oboru úkolů sociálních, různých mezinárodních smluv, hlavně obchodních, Společnosti Národů, smíšených rozhodčích soudů a v oboru ostatní administrativní agendy ministerstva. Při podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkrétních - po většině otázkami politickými a hospodářskými, hlavně pokud jde o otázky obchodní politiky souvisící s dnešní krisí, otázku mírové politiky Společnosti Národů a odzbrojení, problémy centrál. Evropy a hospodářské spolupráce centrálně evropských malých států a otázku mírových smluv.

Pan ministr zahraničních věcí pojednal pak ve svém výkladu obšírně o všech těchto zásadních otázkách naší zahraniční politiky. Zdůraznil, že životní otázkou naší je dnes a bude jistě i roku příštího naše obchodní politika. Jejími principy jsou: ohled na naši geografickou posici, náležitý zřetel nejen na průmysl, nýbrž i zemědělství, snaha o aktivní obchodní bilanci. Na tyto otázky nutno se dívati nikoliv politicky, ale objektivně, přesně a důkladně.

Výklad ministra zahr. věci.

V otázce odzbrojení nutno postupovat zároveň po obou cestách; musíme odzbrojovat a současně tvořit záruky bezpečnosti. O výsledku odzbrojovací konference budou rozhodovati tři podstatné vlivy: mravní stav Evropy, dané skutečné poměry a posléze ta okolnost, že malé státy jsou nuceny požadovati jisté záruky od mezinárodních mírových institucí.

Otázka odzbrojení.

Snažíme se o rozumnou dohodu se všemi státy hlavně sousedními a o vybudování plánovitého hospodaření ve střední Evropě. Pokud jde o Německo, zdůrazňuje, že odpovědní činitelé obou těchto států jsou k sobě v dobrém politickém vztahu. Přejeme si nejlepšího poměru, nejen k Polsku, Německu, Rakousku, nýbrž zejména také k Maďarsku. Přes všechny revisionistické snahy a propagandu je ministr přesvědčen, že naše politika po této stránce bude mít úspěch, neboť tyto státy jsou na sebe odkázány.

Poměr k sousedním státům.

Společnost Národů je důležitým činitelem mírovým, neboť je nárazníkem, který vždy zachytí první náraz, i když nemá ve všem vždy zcela plného úspěchu; je tu mezinárodní kontrola. Ovšem že Společnost Národů potřebuje dvaceti, třiceti let ke svému vývoji. Na mírových smlouvách trváme a budeme trvati jako na přirozeném základu své politiky. V otázce mírových smluv užívá se mnoho argumentu hospodářského z důvodů politických a místo argumentu politického. Nelze mírové smlouvy činiti odpovědnými za dnešní hospodářský a finanční stav. Pan ministr zodpověděl podrobně i jednotlivé konkrétní dotazy a v závěru svého výkladu vyslovil přesvědčení, že bude sice nutno mnoho přetrpěti, že však z dnešní těžké situace vyjdeme dobře a že náš průmysl se dostane do dobré posice mezinárodně obchodní a naše zemědělství na dobrou úroveň, na které je chceme míti.

Společnost Národů.

K otázce úspor uvádí ministr, že veškeré otázky jsou pečlivě podrobně zkoumány, s prováděním úsporných opatření se pokračuje a to v míře dalekosáhlé a byl zřízen zvláštní úsporný komisariát Již dosavadní výsledky jeho činnosti zaznamenávají značné úsporné finanční účinky.

Úsporná opatřeni.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

a ze skupiny II § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b).

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1933 preliminuje se částkou 1. 252, 254. 970 Kč. Bude tedy v roce 1933 rozpočet ministerstva národní obrany snížen o 57, 245. 030 Kč oproti rozpočtu na rok 1932.

Rozděleni rozpočtu.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1933 dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy (titul 1) a rozpočet armády (titul 2). K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské misse (titul 3) a rozpočet určený pro sociální péci o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (titul 4). Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náleží dále tři státní podniky a to: Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Tiskárna ministerstva národní obrany.

Ústřední správa.

Celkové výdaje titul 1 na rok 1933 jsou rozpočteny částkou 33, 813. 800 Kč a jsou tudíž o 4, 000. 400 Kč menší než v rozpočtu na rok 1932.

Národní obrana.

Celkové výdaje titul 2 určeného pro národní obranu jsou preliminovány částkou 1. 207, 485. 370 Kč a jsou tudíž o 53, 265. 630 Kč menší, než roku loňského.

Větší snížení titulu 1 a 2 resultuje hlavně u těchto položek:

Titul 1.

Platy vojenských gážistů byly sníženy o.. 1, 851. 800. - Kč, platy občanských zaměstnanců byly sníženy o 744. 300. - " výdaje na zahraniční orgány byly sníženy o 433. 700. - " výdaje na paušály, tisková díla, tiskoviny a jiné věcné výdaje byly sníženy o.... 521. 100. - "

Titul 2.

Výdaje na výcvik vojenských osob v záloze a cvičení vojsk byly sníženy o ..... 23, 175. 100. Kč, platy vojenských gážistů byly sníženy o.. 17, 661. 200. - " platy občanských zaměstnanců byly sníženy o 828. 700. - " výdaje na paušály byly sníženy okrouhle o. 5, 000. 000. - " výdaje na oděv, výstroj a lůžka byly sníženy okrouhle o ............ 10, 000. 000. výdaje na automobilnictví byly sníženy okrouhle o ............ 4, 000. 000. - " výdaje na střelivo a výbušiny byly sníženy okrouhle o ............ 4, 700. 000. - "

Francouzská vojenská misse.

Výdaje na francouzskou vojenskou missi na rok 1933 preliminují se částkou 930. 000. - Kč a jsou oproti roku 1932 menší o 418. 300. - Kč.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jakož i jejich rodiny a pozůstalé stanoveny jsou na rok 1933 částkou 10, 025. 800 Kč a jsou tudíž větší o 439. 300'- Kč než roku minulého.

Sociální péče.

Rozpočet kapitoly 5 byl v rozpočtovém výboru projednáván ve dnech 12. a 13. ledna 1933.

Rozpočtový referent této kapitoly odůvodňuje rozpočet kapitoly 5, pojednal jednak o jednotlivých položkách rozpočtových a zdůraznil jejich snížení, jednak poukázal na některé aktuelní otázky armádní, zejména na činnost vojenské legislativy v roce 1932, o kulturní činnosti v armádě, o činnosti racionalisační komise MNO., kontrolního sboru vojenské správy, úsporného komisaře MNO., na péči ministerstva o legionáře a m. j.

Do debaty zasáhlo pak 13 řečníků, kteří pojednali o nejvýznačnějších oborech armády.

K závěru rozpravy ujal se slova ministr národní obrany, který pojednal o některých aktuelních otázkách vojenské správy a odpověděl na některé dotazy a náměty. Zejména zdůraznil poslání naší branné moci, jejíž povinností jest chrániti integritu státu a výsledky práce jeho občanů. Upozornil na další snížení rozpočtu, které i v letošním roce bylo v důsledku neutěšené hospodářské situace opět provedeno. Prohlásil však zároveň, že by nemohl vzíti zodpovědnost za svůj resort, kdyby ve snižování rozpočtu mělo býti i nadále pokračováno, při čemž poukázal na četné obtíže, jak snížení rozpočtu již nyní ztěžuje výcvik jednotlivých zbraní.

V souvislosti s tím zdůraznil ministr, že politika naší republiky od jejího počátku jest mírumilovná a že nemáme žádných agresivních úmyslů proti svým sousedům. Jest však naší povinností, abychom i za nynější hospodářské situace starali se o zajištění obrany státu. Ministerstvo národní obrany se snaží, aby v rámci daných možností a rozpočtových prostředků těmto úkolům skutečně dostálo.

V dalším poukázal ministr na významný čin, zkrácení presenční služby z 18 na 14 měsíců, které v minulém roce bylo uskutečněno.

V závěru své řeči odůvodnil ministr požadavek vojenské správy, aby ve smyslu zákona čís. 66/1932 Sb. z. a n. zvýšen byl roční kontingent branců o 5000 mužů. Tohoto zvýšení kontingentu branců, jež bylo jednou z podmínek zkrácení presenční služby, jest nezbytně zapotřebí, aby mužstvo pravidelného kontingentu nebylo odnímáno řádnému a zkrácenému výcviku službou strážní a výkonem služeb pomocných.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

V referátu zpravodajově a v rozpravě všeobecné i zvláštní bylo ke kap. 6. předneseno mnoho dotazů, připomínek a námětů k agendám ministerstva vnitra. K těmto podnětům odpověděl ministr vnitra obsáhlým výkladem, vyhradiv si kromě toho podati tazatelům v jednotlivostech odpověď písemnou.

Povaha služby v resortu.

Ministr podal stručnou charakteristiku služby v resortu ministerstva vnitra, jenž bývá obrazně označován jako ministerstvo obrany vnitřní. Na dorost, zejména na adepty úřednického sboru, nutno apelovati, aby jen ti vstupovali do služby resortu, kteří svými schopnostmi a nejlepší vůlí z přesvědčení a s chutí i sebezapřením chtějí ve službách státu splniti těžké požadavky, jaké na ně budou kladeny.

Řížení.

Působnost všech úřadů, a tedy také resortních úřadů ministerstva vnitra, bývá často kritisována tvrzením, že naše veřejná správa je pomalá a těžkopádná. Příčinou těchto stesků jest, že sbor pracovníků po ruce jsoucích nemůže stačiti na zdolání stále rostoucího počtu úkolů, jež jsou na ně vznášeny. Přímo neuvěřitelný počet podání dochází na naše úřady v takových případech, v nichž petit není podložen potřebou žadatele. Manipulační a konceptní zatížení takovýmito písemnostmi jest ohromné a způsobuje, že naše síly se nemohou věnovati důležitějším věcem, a že mnohost zmenšuje kvalitu vyřízení. Další příčinou obtíží v administrativě je nesjednocený stav právního řádu. Máme ve mnohých předmětech správního práva vedle sebe platné předpisy převzaté z bývalého právního řádu rakouského, uherského a na Hlučínsku i říšskoněmeckého; k tomu ještě přistupuje rozdílnost zemského zákonodárství, jež na přiklad v zemi Moravskoslezské způsobuje ještě další rozdíly, neboť tam nutno postupovati jednak podle zemských zákonů moravských, jednak podle zemských zákonů slezských. Na stesky do zdlouhavosti řízení odpověděl p. ministr vnitra tím, že jednací spisy je nutno podrobným šetřením doplňovati. Jest nutno si uvědomiti, že podrobné vyšetření, zejména skutkové podstaty, je nezbytné, nemá-li rozhodnutí po případě býti zrušeno nejvyšším správním soudem pro neúplnost řízení, což by mělo v zápětí značný průtah, neboť by pak řízení muselo začíti znovu. Pokud jde o zjednodušení administrativního práva a řízení, možno si do jista mnoho slibovati od komise pro zhospodárnění správy. Ministr projevuje přesvědčení, že tato komise bude pracovati podle dvojího programu, jednoho krátkodobého, obsahujícího předměty naléhavé, a jednoho dlouhodobého, zahrnujícího věci, jež možno uskutečniti po případě i s jistým odkladem.

Umístění úřadů.

Velikou brzdou rychlé a účelné správy bývá nevhodné umístění úřadů; jest proto otázka ubikací předmětem dlouholeté velmi intensivní péče resortní. Bývají pronášeny výtky o umístění některých zemských úřadů, zejména v Praze a Užhorodě. Při reformě politické správy bylo jistě velikou odvahou zřizovati nový úřad pro zemi čítající 7, 000. 000 obyvatelů, pro zemi hospodářsky ve střední Evropě nejvyspělejší, pro zemi s tak těžkými sociálními, hospodářskými a národními poměry. Zemský úřad v Praze byl tenkráte roztroušen po celém městě a umístěn ve více než padesáti domech. Nyní jsou věci nesporně lepší; úsilnou péčí se podařilo zemský úřad v Praze podstatně soustřediti, a

jest velikým a pro naši vnitřní správu přímo neocenitelným úspěchem, že se nejnověji podařilo zakoupiti velice účelným a dobrým způsobem dům, jejž lze krásně včleniti do tří komplexů zemského úřadu v Praze. Tím byl učiněn významný krok v ubifcačním sjednocení tohoto úřadu. Stavba budovy zemského úřadu v Užhorodě byla opětovně a opětovně přezkoumávána s hlediska účelnosti dimensí, disposic a výpravy, a možno říci, že při tomto projektu se skutečně šlo až na krajní mez úspornosti. Budova bude obsahovati všecky služební složky zemského úřadu, a jistě bude dobře sloužiti svému účelu. Budovy pro okresní úřady staví obce, jež jsou k tomu podle zákona zavázány, zpravidla za pomoci státu a okresu. Státní správa tu postupuje ruku v ruce se zavázanými obcemi. Tyto budovy se nezřizují jen pro několik roků, nebo pro několik desítiletí, nýbrž budou sloužiti svému úkolu po staletí a nutno proto s tohoto hlediska posuzovati jejich rozsah. Velikost služebních bytů okresních hejtmanů jest dána recipovanými starými předpisy bývalého státu, a místnosti, jež při skutečném použití bytu zbývají, zůstanou jako reserva pro budoucí zvětšenou potřebu úředních místností.

Nová organisace politické správy byla uvedena v život již v době, v níž hospodářská krise počínala vrhati prvé stíny na hospodářský a politický život v našem státě; přes to tato nová organisace správní překonává s úspěchem obtíže, vznikající z mimořádné doby, a přispívá k novému správnému nazírání na úkol samosprávy v demokratické republice.

Reforma politické správy.

Obtížnou otázku přinesla do působnosti ministerstva vnitra finanční situace svazků územní samosprávy. Zemské finance nejsou ve stavu příznivém, byť i nelze mluviti o těžké situaci zemí, nebo dokonce o nějakém rozvratu zemských financí. Schodky zemských rozpočtů se projevují každoročně i přes to, že vláda povoluje zemím přirážkové sazby v nejvyšší zákonem přípustné míře, a že súčastněm orgánové úsilně pečují o to, aby do rozpočtu byly vkládány jen výdaje vskutku neodkladné. Jsou to však zpravidla jen schodky investičního hospodaření, jež v případě nedostatku běžné úhrady je přípustno vyrovnávati úvěrními operacemi, a proto schodky tyto nevzbuzují vážných obav o nerušený chod zemské autonomní správy. Tyto investiční schodky zemských rozpočtů na rok 1933 jsou: v Čechách 69, 653. 600 Kč, v zemi Moravskoslezské 35, 760. 110 Kč, v zemi Slovenské 104, 408. 000 Kč, v Podkarpatské Rusi 12, 133. 000 Kč. Běžné rozpočtové hospodaření se vyvíjí u zemí celkem uspokojivě, což dlužno hlavně přičísti na vrub účelné soustavy státních přídělů, jež udržují běžné zemské hospodářství v rovnováze. Podle posledních zemských účetních závěrek za rok 1931 projevily se dokonce v některých zemích i jisté přebytky, jimiž bylo možno posíliti pokladní hotovosti, aby se snáze vyrovnaly časové neshody mezi docházejícími příjmy a realisovanými výdaji. Podle výročních účtů na rok 1931 zemská hospodářství při úhrnném rozpětí běžných vydání 1. 353, 818. 672 Kč končila uspokojivým úhrnným přebytkem 62, 682. 900 Kč. V hospodaření samosprávných okresů jsou největší finanční nesnáze ve správním obvodu země české, kde okresní samospráva během mnohaletého vývoje dospěla k plnému rozvinutí rozpočtové potřeby. Jen anuity z dluhů pohlcují tu téměř všecek přirážkový výnos, což znamená, že v okresích s malou daňovou základnou a větší zadlužeností doléhá finanční tíseň obzvlášť tíživě. Podle účetních výsledků za rok 1931 nedostávalo se i po rozdělení zemských

Finance územní samosprávy.

příspěvků úhrady pro tyto zbytky schodků okresních rozpočtů, jež byly zemským výborem uznány: v zemi české na 57, 000. 000 Kč, v zemi Moravskoslezské přes 37, 000. 000 Kč, v zemi Slovenské na 21, 000. 000 Kč a v zemi Podkarpatoruské na 400. 000 Kč. Pro rok 1932, byly předvídány výsledky ještě nepříznivější, a ty se skutečně projevily. Z vykázaných rozpočtových schodků 225, 000. 000 Kč bylo uznáno u 88 okresů 129, 000. 000 Kč, a poněvadž byla po ruce zemská příspěvková dotace pouhých 48, 000. 000 Kč - z toho ještě 25, 000. 000 Kč jako reserva pro zápůjčkovou službu - zůstala bez úhrady zbývající schodková kvóta 106, 000. 000 Kč. Zadlužení okresů dosahuje úhrnné výše téměř 1. 5 miliardy Kč, z toho v Čechách 1. 165, 000. 000 Kč, v zemi Moravskoslezské 257, 000. 000 Kč, v zemi Slovenské 15, 500. 000 Kč a v zemi Podkarpatoruské 500. 000 Kč. Při tomto zadlužení nutno počítati úrokovou službu bez úmoru v zemi České 75, 000. 000 Kč, v zemi Moravskoslezské 16, 000. 000 Kč, v zemi Slovenské 1, 000. 000 Kč a v zemi Podkarpatoruské 33. 000 Kč. Také finanční poměry obcí jsou nepříznivé. Rozpočtové hospodářství obcí na př. za r. 1931 končilo neuhrazenými schodky v Čechách 61, 000. 000 Kč, v zemi Moravskoslezské 29, 000. 000 Kč, na Slovensku 84, 000. 000 Kč a na Podkarpatské Rusi 2, 000. 000 Kč. Všeobecně očekávané zhoršení poměrů pro rok 1932 se projevilo podle předběžných zpráv v obcích v Čechách tou měrou, že z vykázaných rozpočtových schodků přes 234, 000. 000 Kč bylo uznáno přes 106, 000. 000 Kč, poněvadž však byla po ruce zemská příspěvková dotace toliko necelých 44, 500. 000 Kč, chybělo přes 61; 500. 000 Kč, resp. proti požadavku obcí nedostávalo se vůbec úhrady pro více než 189, 500. 000 Kč rozpočtených výdajů. V zemi Moravskoslezské převýšily v r. 1932 schodky obecních rozpočtů rok předešlý o 15, 000. 000 Kč. Značnou úlevu pro země, okresy i obce bude znamenati snížení úrokové míry, ježto tím se sníží anuitní břemeno a získá se určitá reserva pro autonomní svazky.

Služba bezpečnostní.

U četnictva není obsazen ani systemisovaný stav; chybí asi 650 četníků. Možno konstatovati, že vybudování četnictva a jeho specialisace stále pokračuje, a to rychlejším tempem, než se očekávalo. Stejně tak dbá se stálého pokroku a zdokonalování ve službě policejní.

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Po formální stránce vykazuje rozpočet kap. 7. proti roku 1932 jen nepatrné změny. Z důvodů úspornosti byly v tit. 2. a 3. vypuštěny položky určené pro provoz a udržování služebních automobilů, v titulu 1. položka "Zařízení ministerstva spravedlnosti", v titulu 2. obdobná položka "Zařízení Nejvyššího soudu". Dále v titulu 3. byla vynechána dosavadní položka "Organisace sirotčí agendy v zemi Slovenské a Podkarpatoruské" určená na věcnou likvidaci bývalých sirotských úřadů, neboť od 1. listopadu 1931 podle zákona č. 100/1931 Sb. z. a n., byly tyto úřady na Slovensku a Podkarpatské Rusi zrušeny a i jejich věcná likvidace jest již na celém území skončena.

Srovnání rozpočtu na rok 1933 s rozpočtem na rok 1932.

Nově byla v tit. 1. § 1. zařaděna položka "Pro účely péče o mládež chudou, opuštěnou a zanedbanou", na níž se preliminuje částka 600. 000 Kč. Stejná částka zařaděna jest v příjmech kap. 7.; výnos tu uvedený očekává se od nově zavedené dávky vládním nařízením č. 171/1932 za jmenování správcem konkursní podstaty.

Celkový úhrn výdajů jest preliminován částkou 290, 061. 000 Kč proti 323, 144. 600 Kč v roce 1932 a 315, 138. 800 Kč v roce 1931 a jest tedy o 25, 077. 600 Kč nižší než v roce 1931 a o 33, 083. 400 Kč nižší než v roce 1932.

Pronikavý pokles veškerých výdajů a to jak osobních tak i věcných, jest důsledkem úsporné tendence, která se plně při sestavování rozpočtu uplatnila. Osobní výdaje v roce 1932 dosahovaly 81%, v roce 1933 dosáhnou však jen 80'6% úhrnu veškerých výdajů kapitoly. Celkem byly sníženy proti roku 1932 o 19, 663. 800 Kč a věcné výdaje pak byly sníženy o 4, 171. 700 Kč.

Zdrojem příjmů této kapitoly jest z největší části výtěžek z řemeslných a polních prací vězňů, trestanců a chovanců. Zmenšení objednávek, jakož i vůbec vliv nepříznivých hospodářských poměrů projevil se proto i ve snížení příjmu kap. 7., které jsou proti roku 1932 menší o 1, 067. 500 Kč. Příjmy z práce vězňů, trestanců a chovanců a z polního hospodářství činí v tit. 3., 4. a 5. úhrnem 9, 210. 000 Kč proti 11, 770. 000 Kč v roce 1932 a 14, 282. 000 Kč v roce 1931.

K předneseným stížnostem na hrozící soudní krisi a na nedostatek soudců uvedl ministr ve svém exposé, že mimořádné poměry způsobily přímo neočekávaný vzrůst práce svěřené soudům, vzrůst, který neodpovídá vzrůstu počtu obyvatelstva. Civilní spory u krajských soudů vzrostly proti roku 1927 o 29'6%, proti roku 1930 jest úbytek o 6'2%. Počet civilních sporů u okresních soudů proti roku 1927 vykazuje vzrůst o 58%, proti roku 1930 o 7'7%. Počet mobilárních exekucí proti roku 1927 vzrostl o 72%, proti roku 1930 o 14'3%. Počet dražeb nemovitostí proti roku 1927 se rozmnožil o 115'1%, proti roku 1930 o 32%. Počet konkursů proti roku 1927 jeví vzrůst o 113%, proti roku 1930 o 17%. Počet vyrovnání proti r. 1927 jest vyšší o 104%, proti roku 1930 o 7'5%. Pokud jde o zločiny a přečiny jest proti roku 1927 vlivem valorisační novely z r. 1929 úbytek o 13'5%, proti roku 1930 je však vzrůst o 1%. U přestupků je vzrůst proti roku 1927 o 20%, proti roku 1930 jest úbytek o 3'5%. Celkem zločiny, přečiny a přestupky vykazují proti roku 1927 vzrůst o 14% a proti roku 1930 úbytek o 2'2%.

Osobni stav a zatížení soudů.