Oddíl

číslo

Kapitola

název

poslanec

A. ústřední orgány státu:

1

President republiky a kancelář presidenta republiky ........

Křemen

2

Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven ...........

Slavíček

3

Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář ...........

Křemen

B. Správa zahraniční a vojenská:

4

Ministerstvo zahraničních věcí....

dr Patejdl

5

Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b) .....

Teplanský

C. Správa vnitřní: a) politická:

6

Ministerstvo vnitra .....

Bečák

b) justiční a unifikační:

7

Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem ...........

Rýpar

8

Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy .......

Rýpar

9

Nejvyšší správní soud a Volební soud.

dr Patejdl

c) kulturní:

10

Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně

dr Macek

Oddíl

Kapitola

číslo

název

poslanec

d) hospodářská a dopravní:

11

Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace ..........

dr Černý

12

Státní pozemkový úřad ......

Teplanský

13

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností ............

dr Hodáč

14

Ministerstvo veřejných prací, ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond ............

Adámek

15

Ministerstvo pošt a telegrafů, ze skupiny II. § 4a. československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna .....

Bergmann

16

Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5. československé státní dráhy..

Ježek

e) sociální:

17

Ministerstvo sociální péče .....

Chalupa

18

Agenda ministerstva pro zásobování lidu

Svoboda Fr.

19

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12. Státní lázně ........

Chloupek

20

Odpočivné a zaopatřovací platy....

Chloupek

D. Správa finanční:

21

Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14. ) a skupina IV. Správa státního dluhu ......

dr Nosek

E. Kontrola státní správy:

22

Nejvyšší účetní kontrolní úřad....

Remeš

Státní rozpočet na rok 1933.

Rozprava povšechná.

Osnova finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1938 byla vypracována na rozdíl od dřívějších let za spolupůsobení t. zv. rozpočtové sedmy koalovaných stran poslanecké sněmovny Národního shromáždění. Osnovu tuto předložila vláda poslanecké sněmovně, kde ji doprovodili povšechným výkladem předseda vlády a ministr financí. Sněmovna přikázala ji pak k podání zprávy rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny. Projednávání v tomto výboru započalo dne 9. ledna 1933 všeobecnou rozpravou, která trvala až do 11. ledna 1933.

Zpráva generálního zpravodaje.

Generální zpravodaj o státním rozpočtu poslanec Remeš podal pak povšechnou zprávu a kritiku rozpočtového návrhu jak po stránce formální, tak i materielní a dotkl se i všech nejdůležitějších problémů hospodářských, které se státním rozpočtem souvisejí.

Formální stránka rozpočtu.

Po stránce formální poukázal na změny názvu kapitoly 18. a na změnu ve skupině III., kdež byl zařazen nový oddíl D., označený "Mimořádná a přechodná opatření".

Materiální stránka rozpočtu.

Po stránce materielní poukázal zejména na značné snížení výdajů státního rozpočtu na rok 1933 proti rozpočtu na rok 1932, které sice ve skupině I. Vlastní státní správa činí absolutně jen 686 mil. Kč, ve skutečnosti však, vezmou-li se v úvahu i veškeré ostatní skupiny státního rozpočtu, které mají vliv na skupinu I., zejména skupina II. Státní podniky, činí snížení 1. 748 mil. Kč. Leč i rozsah takto sníženého rozpočtu třeba podle názoru generálního referenta dále snižovati a přizpůsobiti klesajícímu národnímu důchodu tak, aby výdaje rozpočtové nepřevyšovaly 7 miliard.

Rozpočet na rok 1933 jest úplný. Jsou do něho zařazeny i výdaje, které dosud byly činěny mimo rozpočet, a to výdaje pro nezaměstnané, na schodky místních drah a dráhy KošickoBohumínské, jakož i nekrytý zbytek učitelských platů. Pro všechny tyto výdaje opatřena jest v rozpočtu zvláštní úhrada.

Rozpočtová rovnováha.

Generální referent odůvodnil dále, jakým způsobem bylo dosaženo rozpočtové rovnováhy v nynější hospodářské situaci, která se projevuje jednak citelným poklesem státních příjmů, jednak nezbytně nutnými výdaji pro nezaměstnané a konečně schodky státních podniků. Poněvadž k dosažení této rovnováhy nestačilo ani značné snížení výdajů, bylo nutno zavésti též nové

druhy příjmů, a to zejména takových, jež se přímo nedotýkají širších spotřebitelských vrstev. Veškerá tato opatření příjmová jsou pouze přechodná, vynucená nynější hospodářskou krisí. Ve schodkovém hospodaření státním nelze, jak prohlásil generální zpravodaj, bez nebezpečí pro naši měnu pokračovati. Stát může vydávati jen tolik, kolik může z národního hospodářství dostati. Ve státním hospodářství nutno přísně šetřiti. To týká se jak všech orgánů hospodařících rozpočtovými úvěry a státním majetkem vůbec, tak i orgánů, jichž souhlasu je k tomuto hospodaření zapotřebí. Peníze nemají býti poukazovány, není-li bezpečně prokázáno, že jde o výdaj nevyhnutelně nutný.

Konečně zpravodaj pojednal o záslužné práci t. z v. "rozpočtové sedmy" koalovaných stran parlamentních na sestavování návrhu státního rozpočtu, které se podařilo i za nynější kritické situace hospodářské rozpočet uvésti do rovnováhy. Předmětem škrtů prováděných rozpočtovou sedmou byly především položky výdajové spočívající na volném uvážení. Položky opírající se o právní titul nemohly býti škrtnuty.

Rozpočtová sedma.

Pokud jde o snížení investičních položek ve státním rozpočtu, zdůraznil generální zpravodaj, že by nebylo účelno ponechávati je v řádném rozpočtu, není-li pro ně úhrady a že podle jeho názoru v dobách mimořádné tísně nutno investice hraditi úvěrem a konečně poznamenal, že investice státní i samosprávných svazků samy o sobě mohou sice mírniti důsledkyhospodářské krise světové povahy k řešení jejímu, ale že plně k tomu nestačí.

Investice.

Do všeobecné rozpravy, která následovala po zprávě generálního zpravodaje, zasáhlo celkem 18 řečníků. Ve zprávě o všeobecné rozpravě uvádějí se jen nejdůležitější náměty, které se týkají rozpočtu jako celku, o ostatních důležitějších námětech bude učiněna zmínka ve zprávách o jednotlivých kapitolách, jichž se týkají.

Všeobecná rozprava.

Ve všeobecné rozpravě většinou řečníků byla oceňována spolupráce rozpočtové sedmy na vypracování rozpočtového návrhu, o čemž byla již zmínka shora a projeveno přání, aby takový postup byl zachován i v příštích letech. Ježto rozpočtová sedma se zabývala pouze opatřeními, která bylo možno provésti ihned od počátku rozpočtového roku 1933, je nutno, aby další úsporná opatření ve státním hospodářství prováděla úsporná a kontrolní komise.

Rozpočtová sedma.

Podobně jako v minulých letech požadováno bylo i letos, aby rozpočtovému výboru byla poskytnuta možnost nejen předložený návrh rozpočtu kritisovati, nýbrž tento také měniti.

Změny v rozpočtovém návrhu.

Ve všeobecné debatě projeveno bylo též přání, aby rozpočet byl projednáván zároveň se státním závěrečným účtem a poukazováno v tom směru na výhody z toho plynoucí pro srovnávání cifer rozpočtových s ciframi závěrečného účtu, a dále, aby v rozpočtech byly uvedeny pro srovnání mimo cifry předchozího státního rozpočtu též cifry posledního státního závěrečného účtu.

Projednávání rozpočtu zároveň se státním závěrečným účtem.

Bylo uvítáno, že do rozpočtu byly vzaty výdaje, které dosud byly hrazeny mimo rozpočet a že v rozpočtu projevuje se snaha

Rozsah a úplnost rozpočtu.

stanoviti výdaje podle výše státních příjmů. Upozorňováno však na to, že rozpočet počítá již s některými dávkami a daněmi, které dosud nebyly ústavně povoleny a při nichž výše výnosu jest nejistá. Leč v tomto směru možno očekávati, že příslušné osnovy zákonů budou projednány do té doby, než bude ústavně projednán a schválen státní rozpočet na rok 1933. Dále byla projevena obava, zda příjmy státní nejsou odhadnuty vzhledem k poklesu národního důchodu příliš vysoko a zda naproti tomu některé výdaje, jako na př. schodek státních drah, příliš nízko. Upozorňováno, že deflační politiku třeba prováděti nejen odbouráním platů zaměstnancům, nýbrž též přizpůsobováním všech hospodářských a finančních čísel, že rozsah úvěrů rozpočtových jest vzhledem k národohospodářské nosnosti ještě stále vysoký, zejména připočtou-li se k výdajům obsaženým ve skupině I. též výdaje skupiny III. a přepravní daně ponechávané československým státním drahám, že rozsah tento by se měl přizpůsobiti poklesu národního důchodu a oběživu a konečně že se nelze, jestliže byla nastoupena cesta snižování důchodů, logicky vyhnouti dalším krokům a snížiti také ceny a výnos kapitálový, t. j. úrok.

Rozpočtová rovnováha.

Byla vyslovena pochybnost o udržení rozpočtové rovnováhy zejména vzhledem k schodkům Československých státních drah a nákladu na učitelské platy. K tomu možno poznamenati, že na úhradu výdajů provozních ponechává se Čsl. státním drahám podle článku II., odst. 3. osnovy finančního zákona částka až do výše 400 mil. Kč a že část nákladů na investice tohoto podniku ve výši 253 mil. Kč bude uhrazena zvláštními prostředky podniku a zbytek pak 237 mil. Kč státní pokladnou. O tuto posléze uvedenou částku snižuje se (odvod): saldo státních podniků, které má býti odvedeno do státní pokladny, a to již v rozpočtu samém, jak patrno z přehledu skupiny II. Rovněž jest pamatováno a postaráno rozpočtově o úhradu vyššího nákladu na učitelské platy, neboť částka 925 mil. Kč, které pro tento účel bude zapotřebí, jest již odpočtena z očekávaného výnosu daně z obratu a daně přepychové a počítá se v rozpočtených příjmech státních s částkou o tento peníz již nižší.

Srovnáváni cifer rozpočtů různých let.

Pokud byly uváděny při debatě pro srovnání rozpočtové cifry různých let, po případě cifry státních závěrečných účtů, třeba míti na zřeteli, že porovnávati lze přesně vždy jen při upravení rozpočtů po případě závěrečných účtů na stejnou basi. Jinak srovnání nemá význam a vede k pochybeným důsledkům.

Překračování rozpočtu.

Poněvadž rozpočtové úvěry tvoří hranici, až po kterou mohou býti plněny administrativní výdaje, požadováno, aby úvěry tyto nebyly překračovány. Toho jest zapotřebí obzvláště za nynější hospodářské situace, kdy je naopak nutno docíliti pokud možno největších úspor.

Jednotný obsah položek společných resortům.

V rozpravě projeveno bylo též přání, aby byl jednak stanoven přesný obsah položek, které jsou společné pro resorty a aby tento obsah byl pro všecky resorty závazný a jednak, aby značnější výdaje uvedené v jednotlivých položkách byly v rozpočtu přiměřeně specifikovány.

Povaha rozpočtu skupiny III.

Bylo poukázáno též na to, že výdaje ve skupině III. by měly býti uvedeny v řádném rozpočtu, tudíž ve skupině I. K tomu třeba poznamenati, že při skupině III. jedná se vlastně

o t. zv. fondové hospodaření, neboť pro určité kategorie výdajů jsou na rozdíl od skupiny I., kde veškeré výdaje se hradí z veškerých příjmů státních, které tvoří celek, vyhrazeny a vázány určité příjmy a proto se výdaje tyto do skupiny I. nehodí, nehledíc ani k tomu, že při některých z nich jako na př. při podílech samosprávných svazků nejedná se vlastně o výdaje státní, nýbrž o snížení určitých příjmů státních, což jest v rozpočtu také skutečně provedeno.

Jako další prostředek pro snížení výdajů nadhozena otázka slučování ministerstev, tak ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy s ministerstvem spravedlnosti, ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy s ministerstvem sociální péče, zřízení ministerstva dopravy, které by obstarávalo veškerou dopravní agendu patřící dosud různým ministerstvům a jmenování eventuálně podle potřeby ministrů, kteří nebyli by pověřeni správou určitého resortu.

Dále byl podobně jako minulého roku vysloven i letos námět, alby bylo zřízeno "Ústředí pro subvenční hospodaření" vzhledem k tomu, že na tutéž věc jsou často požadovány subvence od různých odvětví státní a veřejné správy vůbec, poněvadž je nutno, aby každý z veřejných svazků znal, jakým penízem přispěl snad již svazek jiný, dále, aby bylo zřízeno "ústředí pro dodávky", aby mohly býti stanoveny pro stejné předměty a služby stejné ceny a konečně "ústředí pro dopravu", která jest rozptýlena v různých resortech.

Ježto nejožehavějšími problémy jsou československé státní dráhy, nezaměstnanost a reorganisace státní správy, doporučováno, aby se vytvořil stálý pracovní národohospodářský sbor, který by s přibráním odborníků otázky tyto po praktické stránce pro vládu připravoval a řešil.

Reforma státní správy.

V debatě bylo konečně upozorňováno na nutnost potlačiti partikularismus resortů záležející v tom, že se snaží pro obor své působnosti opatřiti pokud možno nejvíce finančních prostředků, a to často i bez zřetele k zájmům celostátním a doporučováno při tom, aby účetní služba v resortech byla podřízena buď ministrovi financí anebo nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu tak, aby byla neodvislá a mohla se starati o dodržování úsporného hospodaření.

Partikularismus resortů.

Rozprava podrobná o jednotlivých kapitolách.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Celkový rozpočet a srovnání a rozpočtem pro rok 1932.

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se na rok 1933 částkou ........ 15, 190. 500. - Kč a jsou proti rozpočtu pro rok 1932 menší o 3, 686. 800. - Kč.

Celkové příjmy preliminují se na rok 1933 částkou ........... 2, 271. 500. - Kč a jsou proti rozpočtu pro rok 1932 menší o 340. 000. - Kč v důsledku snížení cen hospodářských produktů a dříví.

Stavební úpravy Pražského hradu v roce 1932.

Výkaz stavebních prací provedených v roce 1932 a program stavební na rok 1933 jest uveden v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na rok 1933.

Z něho jest patrno, že stavební úpravy na Pražském hradě byly vzhledem k značně sníženému úvěru omezeny na nejnutnější zajišťovací a konservační práce.

Státní statek Lány.

Celkové výdaje na rok 1933 jsou rozpočteny částkou ........... 2, 069. 700. - Kč, tedy proti rozpočtu na rok 1932 méně o.. 394. 000. - Kč. Příjmy se preliminují částkou ..... 2, 130. 900. - Kč, tedy proti rozpočtu na rok 1932 méně o.. 318. 000. - Kč. Menší příjem se preliminuje v důsledku nižších cen hospodářských produktů a dříví.

Pense lesním hajným a podpory dělníkům k, práci neschopným pol. 6. a 20.

Z těchto položek se vyplácí tak zv. vyrovnávací příspěvek lesnímu kontroloru, lesním a hospodářským zřízencům pensionovaným před úpravou služebních poměrů zaměstnanců na stát. statku v Lánech novým služebním řádem a dále dobrovolné příspěvky přestárlým dělníkům a dělnicím, kteří nejsou účastni výhod starobního pojištění. Preliminované částky odpovídají nutné potřebě.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Na rok 1933 rozpočítána jest ve výdajích kap. 2 částka ............ 38, 252. 300 Kč, která jest o ............. 4, 951. 200 Kč menší než byly výdaje rozpočtené na r. 1932.

Příjmy rozpočtené na rok 1933 částkou.. 192. 000 Kč jsou oproti rozpočtu 1932 sníženy o ..... 12. 000 Kč.

Celkové snížení výdajů vykazuje při osobních výdajích ............ 3, 994. 700 Kč,

které docíleno jest úspornými opatřeními zákonnými i dobrovolnými.

Na výdaje věcné připadá snížení o.... 956. 500 Kč, kterého bude možno dosáhnouti pouze největší šetrností všech orgánů ve sněmovnách působících a ve všech složkách hospodářství sněmovního, hlavně omezením potřeby tisků sněmovních, nároků na osvětlení, otop a telefony a omezením nepravidelností v pracích sněmovních, které v prvých letech byly nevyhnutelnými.

Snížení příjmů kap. 2 vzniká menším odbytem tisků sněmovních.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář.

Rozbor rozpočtu.

Rozpočet předsednictva ministerské rady (kap. 3., tit. 1. ) na rok 1932 činil úhrnem ....... 20, 675. 500 Kč, kdežto na rok 1933 se požaduje celkem... 16, 786. 000 Kč, tedy méně o... 3, 889. 500 Kč.

Na tonuto snížení mají podíl:

§ 1. - Předseda vlády - částkou.... 30. 100 Kč, § 2. - Výdaje všeobecné - částkou... 1, 015. 400 Kč, § 3. - Zvláštní výdaje zpravodajské služby částkou ........... 734. 000 Kč, § 4. - Fond pro nepředvídané výlohy vlády podle § 5, odst 2. zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.. 2, 000. 000 Kč, § 5. - Náklad spoj. s prováděním zák. č. 286/1924 Sb. z. a n. ...... 110. 000 Kč,

úhrnem... 3, 889. 500 Kč.

Předsednictvo ministerské rady snižuje takto svůj rozpočtový požadavek na nejmenší možnou míru, pokud toho ještě připouští zájem služby.

V osobních výdajích §u 2. - Výdaje všeobecné - se snižuje hlavně pol. 1.: Platy stálých i přidělených zaměstnanců - o 296. 500 Kč, a to především srážkou z platů, zrušením vánočního příspěvku a nepreliminováním nákladu na 6 systemisovaných služebních míst. Toto snížení se ovsem z části vyvažuje zvýšením platů, které podle zákona nastává postupem do vyšších stupňů. Dle skutečného stavu přibyl náklad na denní platy a mzdy (o 9. 100 Kč), pro něž se zařazuje nová položka. Poněvadž se však o tuto částku zkracuje pol. - Platy stálých i přidělených zaměstnanců -, nejde tu o zvýšení, nýbrž o přesun mezi položkami. Položka "Platy smluvních zaměstnanců" se srážkou z platů snižuje o 5. 800 Kč, položka "Odměny a výpomoci" se pak z úsporných důvodů snižuje o částku 46. 100 Kč.

Ve věcných výdajích řádných se značně snižuje náklad téměř u všech položek. Jen pol. 14: "Poštovní, telegrafní a telefonní poplatky" se zvyšuje o náklad 17. 900 Kč dle skutečné potřeby, poněvadž po zvýšení telefonních poplatků byl dosavadní úvěr nezbytnými výdaji každoročně překročován.

Z krajně úsporných důvodů se podstatně (o 261. 500 Kč) snižuje i náklad na výdaje mimořádné: "Náklad na provádění mírové smlouvy" a "Doplnění zařízení" (tiskového odboru).

Z těchže důvodů se snižuje potřeba v §u 3 "Zvláštní výdaje zpravodajské služby" (o 734. 000 Kč) a §u 5 "Náklad spojený s prováděním zákona čís. 286/1924 Sb. z. a n... " (o 110. 000 Kč).

V rozpravě přednesené náměty.

Ve zprávě referentově i ve speciální debatě ke kap. 3. byly předneseny některé náměty, dotazy a připomínky, které jsou jednak povahy speciální, dotýkajíce se působnosti jednotlivých

resortů, jednak charakteru povšechného, intendujíce jednotnou a závaznou úpravu. K těmto námětům, dotazům a připomínkám odpověděl předseda vlády, který v obsáhlém exposé dotkl se vývodů jednotlivých řečníků a podal současně zprávu o všech aktuálních otázkách, zmíniv se zvláště o názorech vlády na hospodářskou krisi, na boj proti ní, o reorganisaci veřejné správy a o různých otázkách státní administrativy.

Od detailního rozvedení se upouští, jelikož vývody byly předmětem podrobných žurnalistických úvah, které kriticky zhodnotily jejich obsah po stránce politické i hospodářské.

Při projednání rozpočtu nebyla objektivita St. st. úřadu nikým popírána. Uznává se smysl jeho práce pro zájem celku a produktivita výdajů na tuto práci vynaložených. Práce S. S. Ú. zaručuje dobrou evidenci a přehled v účtování; umožňuje nadto i rozbor jevů hospodářského života na objektivním základě a v tom dlužno spatřovati výchovný význam statistiky. Nikdy nebylo více zapotřebí uvědomovat si skutečnost životní jako nyní, učit se myslet objektivně a správně si vykládat skutečnosti. Tím, že tu úvahám hospodářským se umožňuje na solidním základě uvědomovat si, kde jsme a kam spějeme, přispívá se klidné rozvaze, účelnému zasahování do hospodářského vývoje. Pro politický život jsou tyto poznatky velmi blahodárné a v tom leží veliké mravní hodnoty, které statistická služba poskytuje za peníze, na ni vynaložené.

Státní úřad statistický.