§ 5. Československé státní dráhy.
Československé státní dráhy jsou zastoupeny v různých mezinárodních institucích, ve kterých účastní se a spolupracují na různých významných a aktuálních otázkách, z nichž zmíniti se dlužno zejména o zavedení obchodovatelných přepravních papírů a o kombinované přepravě železnice-aeroplán, jakož i železnice-loď. Pokud jde o kombinovanou přepravu železnice-loď s jednotným přepravním dokumentem, bylo započato již s pracemi na vybudování jejím v transitní přepravě Hamburk-Dunaj.
V přepravě vnitrozemské bude uvedena v platnost ještě letošního roku nová příloha A k železničnímu přepravnímu řádu, která jedná o předmětech podmínečně ku přepravě připuštěných.
Z důvodů úsporných bylo zrušeno kartování zásilek.
Ku podpoře cizineckého ruchu a k usnadnění cestování v tuzemsku bylo zavedeno přímé odbavování zavazadel přes pražská nádraží a umožněn převoz zavazadel mezi nimi.
Pracuje se na nových směrovacích předpisech pro celovozové zásilky. Pro přepravu kusového zboží bude vydán zvláštní nakládkový plán, což umožní rychlejší a účelnější cirkulaci kusových zásilek.
Aby usnadněna byla přeprava zboží z domu do domu a získány úspory v provozu překládkovém, bude přikročeno k účinnějšímu provozu přepravními skříněmi. Za tím účelem studuje se otázka nejúčelnějších typů a objednávají se na zkoušku nejvýhodnější druhy těchto dopravních prostředků.
V rámci reorganisace služby železniční studuje se otázka zjednodušení poděje a výdeje zásilek v zájmu veřejnosti a nová jeho úprava, zejména pokud jde o neděle a svátky.
Ježto dosavadní seznam železničních stanic stal se již četnými dodatky a změnami nepřehledným, pracuje se na novém jeho vydání, k čemuž přípravné práce byly již zahájeny.
Tarif cestujících a propagace cizineckého ruchu.
Tísnivé hospodářské poměry a silná automobilová soutěž, které se počaly na československých státních drahách v osobní a zavazadlové přepravě jeviti dosti citelně již v roce 1931 úbytkem na frekvenci a příjmech, projevují se mnohem značnější měrou v roce 1932. K zamezení tohoto poklesu a k získání nové frekvence a příjmů snaží se správa státních drah prováděti různá tarifní opatřeni, od nichž si slibuje, i když ne okamžitě, tedy aspoň v dohledné době, příznivé výsledky. Je to především zavedení zlevněných zpátečních jízdenek pro neděle a svátky se slevou 33% z větších měst a lázeňsky nebo turisticky významných míst až do okruhu 80 km, snížení rychlíkového jízdného pro vzdálenosti u rychlíků nejvíce používané, t. j. od 101-150 km, zlevněním rychlíkového příplatku, pak zavedení zlevněných zpátečních jízdenek pro rychlíky na libovolné vzdálenosti a konečně rozšíření výhody pro tělovýchovné a turistické spolky snížením předepsaného počtu členů s 10 na 6.
Mimo to uvažuje správa státních drah ještě o zavádění dalších podobných tarifních opatření, kterými by se dalo získati zvýšení frekvence a příjmů, aneb aspoň zameziti jejich poklesu a čeliti automobilové soutěži.
Ve vybudování přímých osobních tarifů zahraničních jeví se v roce 1932 v důsledku devisových opatření určité ztížení. Přesto snaží se správa československých státních drah budovati nové svazové tarify nebo přizpůsobiti se zahraničním tarifům a zachycovati tak zahraniční přepravu osob, zavazadel a spěšnin nejen v sousední zahraniční přepravě, ale i v transitu přes československo.
Pro zjednodušení manipulace a k dosažení úspor při manipulaci byly učitelům veřejných škol, kteří dosud požívali 33% slevy na jednotlivé poukázky, vydány jednoroční průkazky, aniž by se tím výměra poskytnuté slevy nějak změnila.
V oboru cizineckého ruchu vydala správa československých státních drah v roce 1932 nejen řadu propagačních plakátů a brožur, ale i jako roku předešlého opět propagačně a pro praktickou potřebu cestujících upravený "Mezinárodní jízdní řád" pro rok 1932/1933 s mnoha hlubotiskovými obrazy a barevnými železničními mapami, který se těší stále značné oblibě veřejnosti nejen zdejší, ale i zahraniční.
§ 5. Československé státní dráhy.
Všeobecné věci tarifní a mimo tarifní slevy dovozného.
Připravuje se vydání dodatku II. k nákladnímu tarifu sešit 1., jenž kromě změn, souvisejících s chystaným propočtem sazeb, bude obsahovati řadu změn v tarifování, diktovaných jednak hospodářskou situací vyvolanou krisí, jednak silnou konkurencí automobilovou.
V důsledku hospodářské deprese a nezaměstnanosti bylo nutno v rozsáhlé míře povolovati v uplynulém zimním období slevy dovozného na palivo, určené pro nezaměstnané.
Dále bylo nutno v četných případech poskytovati slevy dovozného na stavební materiál pro postižené katastrofálními požáry, zejména na Slovensku.
Místní nákladní tarif.
V místním nákladním tarifu provedeny byly od 1. října 1931 některé důležité změny. Tarifování kusových zásilek bylo nově upraveno, hlavně odstraněny dřívější rozdíly v tarifování zboží podle druhu, zavedeny jednotné sazby, odstupňované podle váhy, a vydány tabulky s vypočteným dovozným pro všechny kusové zásilky o váze do 1000 kg. Touto úpravou dosaženo bylo značné úspory práce, lepší orientace přepravců a urychleného odbavení zásilek. Zároveň zlevněny byly, a to velmi podstatně, sazby za vozové zásilky nákladního zboží nejdražších tříd a za kusové vozové zásilky všeho zboží rychlého.
Hospodářská krise postihla velmi citelně také průmyslové, zemědělské i obchodní podniky na místních drahách a nepropočtených tratích, jejichž soutěžní schopnost jest lomeným výpočtem dovozného omezena a které proto svými výrobky těžce pronikají na trzích tuzemských i zahraničních. Ministerstvo železnic, přihlížejíc k celostátnímu významu tarifního zrovnoprávnění těchto podniků, provedlo propočet osobních i nákladních tarifů v přepravě s místními drahami s platností od 1. listopadu 1932.
Důsledkem hospodářské krise bylo též velké množství nových žádostí o tarifní slevy dovozného v místní přepravě, zejména pro průmyslové suroviny. Žádosti tyto byly posuzovány především ovšem s hlediska finanční účelnosti, v mnohých případech však nemohl býti přehlédnut vliv silniční soutěže a železniční správa byla nucena povoliti mnohé slevy národohospodářsky neodůvodněné.
Nákladní tarif s cizinou.
V nákladní přepravě zahraniční byla vzrůstající hospodářská tíseň na trhu domácím i cizím podnětem k četným žádostem o povolení nových slev pro vývoz různých druhů zboží a o zvýšení slev již povolených. Zejména utrpěl bezesmluvním stavem s Maďarskem a nadbytkem dříví polomového, jakož i depresí v cizině trh dřevařský, jehož neutěšená situace si vyžádala řadu dalekosáhlých slev. Mnohé úpravy tarifní byly odůvodněny částečnou úpravou tarifů kusových zásilek na československých státních drahách z října 1931, pak změnami, provedenými v tarifech drah cizích, z nichž třeba jmenovati zejména pronikavé snížení sazeb německých říšských drah, propočet místních drah v Maďarsku. Dalších úprav vyžádá si chystaná nová reforma tarifů Č. S. D., spočívající především v dávno již požadovaném propočtu místních drah, pak též v změněné tarifikaci některých druhů zboží. Zkušenosti nabyté s propočteným tarifem budou podkladem přesnější přepravní statistiky podniku a tím zároveň zlepšeným podkladem pro další práce tarifní.
Přímé mezinárodní tarify nákladní byly v roce 1932 dále budovány a přizpůsobovány změnám, které nastaly v místních tarifech zúčastněných drah. Tarify byly jednak přepracovány, resp. nově vydány, jednak doplňovány novými spoji a novými druhy zboží, aby vyhovovaly současným požadavkům mezinárodní výměny zboží.
Tarifní politice ve styku s cizími státy, které za doby hospodářské deprese projevují stále úsilovněji snahy ochranářské a diskriminační, byla a bude i příště věnována náležitá pozornost a bude i nadále snahou, aby jejich ostří bylo zmírňováno aspoň cestou tarifních kompensací.
§ 5. Československé státní dráhy.
Osová soutěž.
Silniční automobilová doprava jak osobní, tak hlavně nákladní dosáhla takového rozsahu, že vliv její se pociťuje velmi intensivně ve finančním hospodářství státního podniku železničního. Kromě stále vzrůstajícího počtu koncesovaných autodopravních podniků, ubírajících železničnímu podniku frekvenci na menší vzdálenosti, rozmohl se zvláště v poslední době velmi značně provoz automobilový ve formě t. zv. jízd na objednávku. Tento druh dopravy, jímž jsou obcházeny předpisy o periodické dopravě automobilové, jest provozován hlavně mezi důležitými středisky hospodářskými, a to na větší vzdálenosti, kde o cestovní příležitost jest náležitě postaráno jak vlaky osobními, tak i rychlíky a není tudíž ani dopravně ani hospodářsky odůvodněn. Vzhledem k tomu, že není zatížen stejnými povinnostmi jako provoz železniční, má větší volnost při stanovení sazeb jízdného, a jelikož odnímá železnici frekvenci nejhodnotnější, působí železničnímu podniku velmi citelné úbytky příjmů. Když veškeré zákroky správy státních drah proti provozování soukromé automobilové dopravy tam, kde není odůvodněna nepostačujícím spojením železničním, vyšly na prázdno, byla správa železniční nucena chopiti se svépomoci a zřizovati automobilové trati i v takovýchto souběžných úsecích ve vlastní režii. V této činnosti bude vzhledem k stále rostoucímu počtu soukromých konkurenčních podniků automobilových v budoucnu ještě intensivněji pokračováno.
Ještě nepříznivěji pro státní železniční podnik vyvinula se situace v přepravě nákladní, neboť tu jest soukromé podnikavosti dáno daleko širší pole působnosti, poněvadž pro nákladní dopravu automobilovou platí jiné zákonné normy - ještě méně obmezující - než pro automobilovou dopravu osobní. Důsledek toho je překotný vzrůst počtu autodopravních podniků, jež při nedostatečném zaměstnání za nynější hospodářské krise nabízejí hromadně své služby, a to nejen na kratší, nýbrž i na velké vzdálenosti. Obrana proti této velmi citelné soutěži opatřeními tarifními je ztížena jednak tou okolností, že soukromí autodopravci přejímají v četných případech přepravy za ceny stanovené bez jakékoliv kalkulace obchodní, jednak tím, že nutno vždy přihlížeti k tomu, jakou odezvu může poskytnutá sleva míti na ostatní železniční přepravy. Ježto podstatnou část přepravních nákladů tvoří výdaje za odvoz zboží z nádraží i dovoz do nádraží, které při přepravě automobilem nejsou, směřuje snaha státního podniku železničního k tomu, aby vhodnými opatřeními tyto výdaje při přepravě zboží po železnici byly sníženy na míru nejmenší. Opatření, jimiž tohoto cíle by bylo možno dosáhnouti, jsou předmětem bedlivých studií nejen na našich, nýbrž i na cizozemských železnicích, z nichž některé již jistá opatření v tom Ohledu učinily, dosud však bez žádoucích výsledků.
Účelnou úpravu poměrů ve veškerém automobilovém provozu i usměrnění činnosti automobilových podniků lze očekávati pouze od legislativní úpravy provozu automobilového, jak osobního, tak i nákladního.
Služba finanční a účetní.
Na podkladě bilančních zásad, vypracovaných zvláštní komisí ministerstva železnic a schválených Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, vydán byl s platností od 1. ledna 1932 podrobný bilanční předpis.
Stanovením zakládací hodnoty a sděláním východiskové bilance podniku ČSD k 1. lednu 1931 položeny byly základy pro plnění jednoho z hlavních finančních úkolů státní správy železniční. Hodnota našeho největšího národního statku, určená se zřetelem na časové znehodnocení podle stavu k 1. lednu 1930 částkou 16. 407, 493. 000 Kč, vzrostla za rok 1930 na částku 16. 830, 868. 349'70 Kč a do konce roku 1931 na 17. 361, 519. 509'22 Kč.
Na vývoj zakládací hodnoty vykonává vliv jednak znehodnocení způsobené provozem a technickým pokrokem a rušením nepotřebných zařízení, jednak další investice. Úkolem finanční služby podniku proto bude, aby číselný stav zakládací hodnoty v bilanci byl ve stálé shodě se stavem skutečným, úkol tento jest tím obtížnější, že při veliké rozsáhlosti podniku a spletitosti provozních poměrů vznikají při jednotlivých stavbách zároveň náklady zakládací (investice), obnovovací a provozovací, jež musí býti podle své povahy od sebe přesně rozlišovány.
V zájmu trvalého zachování substance podniku ve smyslu § 20. odst. 2. vlád. nař. čís. 206/1924 Sb. z. a n., zavedeny byly v roce 1932 do finanční organisace podniku řádné
§ 5. československé státní dráhy.
bilanční odpisy, které musí býti úměrné ztrátám na příslušných zakládacích aktivech a které mají býti úhradovým zdrojem pro obnovu oněch složek zakládací hodnoty, jež je nutno z důvodů bezpečnosti a účelnosti provozu vyměniti. Pomocné a vedlejší závody pro provoz československých státních drah budou konati odpisy na vrub vlastních provozovacích účtů podle vlastních odpisových plánů ovšem kromě správkáren a zásobáren. Se zřetelem ku povaze železničního spodku a pozemních staveb a také s ohledem na finanční únosnost provozovacího účtu nebyly u řečených složek zavedeny odpisy, ale zde se nahrazuje bezprostřední odpis amortisací zrušených objektů v 50 letech, takže jejich obnova podle nastalé potřeby, pro níž nebude tedy úhrady v odpisovém účtu, bude zatímně hrazena z prostředků investičních na vrub účtu zakládacího.
Odpisy, konané od roku 1932, zjišťující účetně ztráty na substanci, jsou stejnými výdaji provozními jako výdaje osobní a věcné. Odpisový účet, jehož rozpočet jest součástí rozpočtu československých státních drah, jest tedy oceňovací položkou na straně bilančních pasiv, která opravuje výši zakládací hodnoty na straně aktiv o částku, o níž zakládací hodnota opotřebením poklesla.
Účet obnovy znehodnocených součástí zakládací hodnoty, tvořící též samostatný rozpočtový oddíl, nemusí býti shodný s účtem odpisů, ježto v něm se střádají prostředky pro budoucí obnovy rozsáhlejšího rázu, které jsou v určitých případech účelnější a hospodárnější než častější obnovy dílčí. Kromě toho jsou tu složky zakládací hodnoty, pocházející z nedávné doby, jejichž obnova bude nutná teprve později.
Při posuzování zakládací hodnoty se stanoviska výnosového a budoucí hospodářské politiky podniku dospěla železniční správa k úsudku, že jejím podkladem musí vždy zůstati hodnota věcná bez zřetele na výnosnost. Měla při tom na zřeteli, že hospodářská neustálenost doby popřevratové, zatížení provozovacího účtu všeobecnými břemeny, nepříznivý stav podniku způsobený pronikavým úbytkem příjmů z přepravy, nehodnocení výkonů pro jiná odvětví státní správy a pro jiné státní podniky, důsledky zestátňovací politiky pasivních místních drah, a konečně i vlivy konkurenční a nerentabilní investice, konané v zájmu celostátním, nemohou míti vlivu na výši zakládací hodnoty již v zájmu pravdivosti bilance, železniční správa jest přesvědčena, že za normálních poměrů při účelné odpisové politice a po sjednání stejných konkurenčních podmínek pro všechny druhy veřejné dopravy dosažena bude alespoň finanční rovnováha.
Reorganisační změny v bilancování, ve finanční a účetní službě a v její mechanisaci vyžadovati budou ovšem i změny příslušných služebních předpisů, na nichž se pracuje. Mechanisace účtáren ředitelství státních drah pokročila již tak, že účtovacími stroji jsou vybaveny účtárny pěti ředitelství a v roce 1932 dojde i na ostatní. Zmechanisováním účtáren dosaženo bylo kromě úspor na personálních a věcných výdajích i toho, že účetní služba byla prohloubena, že pohledávky určitého druhu, zaznamenávané dosud jen evidenčně, jsou ihned při vzniku vedeny v účetní patrnosti a že početní úkony, které dříve vyžadovaly mnoho času a vysilující duševní práce, jsou konány nyní automaticky. Tím jest též sjednána možnost tvořiti bez zvláštních obtíží i větší účetní celky a hlavně urychliti měsíční závěrky.
Služba zásobovací
V roce 1931 bylo u služeben československých státních drah průměrně v zásobě materiálu a inventáře
v hodnotě..................... 533, 260. 112 Kč
(v roce 1930 za 573, 747. 102 Kč).
Materiálu a inventáře bylo v tomto roce
zakoupeno za.................,, 973, 796. 304 Kč,
vyrobeno za.................... 119, 469. 154 Kč,
vráceno provozem za............ ..... 97, 486. 981 Kč,
vydáno provozu za................. 1. 134, 540. 769 Kč,
prodáno za.................... 113, 358. 200 Kč
a vydáno na výrobu za................ 65, 834. 632 Kč.
Koncem roku 1931 činila celková hodnota zásob...... 409, 795. 919 Kč.
§ 5. Československé státní dráhy.
Největší výdajové položky provozu činí: palivo cca. 461 mil. Kč (v roce 1930 cca. 577 mil. Kč), materiál železničního svršku cca. 254 mil. Kč (v roce 1930 cca. 276 mil. Kč), náhradní součástky vozidel cca. 96 mil. Kč a stavební materiál cca. 52 mil. Kč.
Zásoby materiálu jsou v přesné patrnosti. V roce 1931 bylo započato s postupným soustřeďováním služby zásobárenské podle stanoveného programu. Tak byly sloučeny zásobárny v Ústí n. L. a v Liberci. Zásobování tiskopisy bylo soustředěno do dvou skladů a tím bylo umožněno zrušení skladu v Hor. Heršpicích.
Podnikatelský systém a jeho účelnost je předmětem dalšího zkoumání, a to též v různých odvětvích služby.
Rozpočet podniku "československé státní dráhy" na r. 1933.
Rozpočet podniku "československé státní dráhy" na rok 1933 skýtá tento obraz:
Výdaje jsou preliminovány celkovou částkou........ 4. 229, 760. 800 Kč,
příjmy pak celkem částkou............... 3. 738, 954. 600 Kč,
takže rozpočet počítá se ztrátou v částce.......... 490, 806. 200 Kč.
Srovná-li se rozpočet na rok 1933 s rozpočtem na rok 1932, jsou výdaje preliminované na rok 1933 nižší o celkovou částku.... 616, 452. 960 Kč,
celkové příjmy nižší o............... 1. 061, 396. 400 Kč
a v důsledku toho ztráta jest vyšší o.......... 444, 943. 440 Kč.
Rozpočtový návrh očekává podstatně vyšší ztrátu, než s jakou počítal rozpočet na rok 1932. Toto zvýšení ztráty resultuje z pronikavého snížení příjmového prelimináře, který byl sestaven s přihlédnutím ke skutečným přepravním výsledkům, dosaženým v roce 1932. Tyto výsledky jsou značně nepříznivější, než očekával rozpočet na rok 1932, zvláště v druhém pololetí tohoto roku. Očekávanému poklesu přepravních příjmů bylo lze přizpůsobiti výši výdajů jen do určité míry, pokud to připouští nutná péče o bezpečnost provozu a nezbytnost právních závazků, a to jak ve výdajích věcných, tak i osobních, přes to, že i v těchto směrech byla uplatněna krajní úspornost a provedeno dalekosáhlé snížení.
A. Rozpočet provozní.
Odd. A. "Zúrokování a umořování dluhů, zatěžujících československé státní dráhy" jest vyšší o............. 7, 118. 240 Kč
důsledkem toho, že jest zde nově rozpočtena potřeba na 6% zúročení nominální částky 200 mil. Kč pokladničních poukázek, použitých k úhradě výdajů investičních železničního podniku v roce 1931 (pol. 12. ), a na 5 1/2 % úrok ze zápůjčky ve výši Kč 148, 550. 000, sjednané na částečnou úhradu investičních výdajů v roce 1932 (pol. 13). Naproti tomu byla však snížena potřeba na zúročení nákladů investičních a jiných speciálních výpůjček v důsledku dohody, sjednané s ministerstvem financí a schválené ministerskou radou dne 12. července 1927, podle které se úroková povinnost každoročně snižuje o Kč 12, 400. 000, odpovídajících provedené amortisaci kapitálové (pol. 10. ).
V odd. B. "Služba výkonná" jsou osobní výdaje nižší celkem o 307, 502. 300 Kč.
Snížení toto vyplývá z titulu platových srážek, jež se projevují v osobních výdajích provozních záhlaví částkou Kč 67, 761. 500- (včetně srážek z platů zaměstnanců ministerstva železnic, avšak po vyloučení interkaláře) a zákona č. 174/1932 Sb. z. a n. o vánočním příspěvku, kterým byly sníženy výdaje o Kč 76, 367. 000- (včetně vánočního příspěvku zaměstnanců ministerstva železnic). Mimo to působil na snížení potřeby očekávaný pokles intensity přepravy a s ním spojené snížení stavu personálu, a nemalou měrou i některá úsporná opatření, učiněná se zřetelem k nepříznivé hospodářské situaci železničního podniku.
Snížení potřeby vykazují téměř všechny položky osobních výdajů mimo několik málo položek, z nichž zejména pol. 1. § 8. (Výdaje na pensijni, invalidní a starobní pojištění) a pol. 6. téhož paragrafu (Pensijní přídavky, dary z milosti a podpory neaktivním zaměstnancům) vykazují potřebu poněkud vyšší, přes to, že při stanovení výše potřeby bylo přihlíženo k úsporám v částce Kč 64, 000. 000, jež vzniknou z titulu platových srážek a ačkoli v potřebě těchto položek není počítáno s nákladem na 4. etapu úpravy
§ 5. Československé státní dráhy.
pensijních zaopatřovacích platů, ježto provádění zákona čís. 70/1931 bylo prozatím, co do 4. etapy, oddáleno.
Potřeba těchto položek byla stanovena podle skutečného stavu percipientů a jejich zaopatřovacích platů k 1. dubnu 1932 s náležitým zřetelem k pravděpodobnému jejich přírůstku do konce rozpočtového roku.
Věcné výdaje odd. B. jsou nižší o............Kč 316, 068. 900.
Na snížení potřeby působil další očekávaný pokles intensity přepravy, který připouští preliminovati i menší spotřebu materiálu, dále pokles cen materiálu a podstatnou měrou rovněž některá úsporná opatření, jimiž se sleduje omezení provozních výdajů jen na nejnutnější míru. Zvýšení potřeby vykazuje jen několik málo položek věcných výdajů, a jest plně odůvodněno jednak zvýšenou výkonností (§ 5b - rozšíření provozu vozidly s výbušnými motory, § 6 pol. 2. a 3. - udržování většího počtu motorových vozů a elektrických lokomotiv), trvale vyššími výsledky roků předchozích (§ 2 pol. 31. - náprava škod na dráze po živelních pohromách a požárech), úpravou způsobu účtování (§10 odpisy z hodnoty zrušených vozidel) a očekávanými nepříznivými výsledky na místních drahách z obdobných důvodů, jak jest uvedeno u ČSD a propočítáním jejich tarifů (§ 11 - paušální potřeba na provozní schodky, úroky a správní výdaje místních drah, jež budou pravděpodobně zestátněny v roce 1933).
Ze zákonných úprav platových poměrů zaměstnanců má vliv na snížení věcných výdajů toliko zastavení výplaty vánočního příspěvku (zákon čís. 174/1932 Sb. z. a n., jeliko se tímto zákonným opatřením snižují též výdaje pomocných závodů a v důsledku toho i úplata za jejich výkony pro provoz, nikoli však srážky platové, jejichž finanční účin jest rozpočtově zajištěn z důvodů administrativních a kontrolních při pol. 9. § 2 (Ostatní příjmy).
Provozní příjmy.
Provozní příjmy jsou nižší:
u dopravy osob o.................. 133, 000. 000 Kč,
zavazadel o................ 6, 000. 000 Kč,
" rychlozboží o............... 20, 000. 000 Kč,
nákladního zboží o............. 933, 500. 000 Kč,
u úroků a kursovních rozdílů o............. ______9, 000. 000 Kč,
celkem o... 1. 101, 500. 000 Kč.
Naproti tomu jsou zvýšeny ostatní příjmy (l 2) o.....______40, 103. 600 Kč.
Jest tudíž příjmový rozpočet železničního podniku proti prelimináři na rok 1932 nižší celkem o............. 1. 061, 396. 400 Kč.
V příjmovém prelimináři se počítá nově s příjmem, vyplývajícím:
1. z úpravy tarifních sazeb žákovských a dělnických jízdenek (§ 1
pol. 1. ) v částce................. 13, 000. 000 Kč,
2. ze zúčtování předpodnikových, t. j. před 1. lednem 1925 vzniklých dluhů a pohledávek, které dosud byly vedeny kontokor-
rentně v evidenci, v provozním účtě (§ 2 pod. 8. )..... 64, 553. 700 Kč,
3. z platových srážek zaměstnanců pomocných závodů pro provoz
(§ 2 pol. 9. ) v částce................. 10, 089. 000 Kč.
Naproti tomu byl snížen příjmový preliminář o...... 38, 000. 000 Kč,
jakožto očekávaný úbytek příjmů z propočtu sazeb na místních drahách.
Rozpočet provozní vykazuje ztrátu.......... 490, 806. 200 Kč,
k jejíž úhradě se používá částky dotace odpisového účtu, nespotřebované k obnově (vlastní prostředky podniku) ve výši..... 253, 614. 700 Kč
a příspěvku ze státní pokladny, poskytnutého železničnímu podniku k částečné úhradě jeho ztráty podle čl. II. odst. 3. finančního zákona ve výši...................... 237, 191. 500 Kč.
§ 5. Československé státní dráhy.
B. Rozpočet investiční.
Potřeba investiční jest preliminována ve čtyřech hlavních složkách:
I. potřeba pro investice vlastního provozu........ 199, 017. 000 Kč,
II. " " " pomocných závodů........ 3, 288. 000 Kč,
III. " " " vedlejších závodů........ 24, 375. 000 Kč,
IV. " " stavbu nových drah..........._____55, 320. 000 Kč,
celkem... 282, 000. 000 Kč. Potřeba na rok 1933 jest nižší rozpočtu na rok 1932 o.... 118, 000. 000 Kč.
Úhrada výdajů investičních zajišťuje se úvěrovou operací až do výše částky Kč 282, 000. 000, k jejímuž sjednání se zmocňuje min. financí v čl. XV. odst. 1. lit. a) finančního zákona.
Celkové náklady, spojené s úhradou schodků soukromých drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků a KošickoBohumínské dráhy, včetně potřeby pro službu prioritní a výpůjčkovou a potřeby na správní výlohy, jež jsou hrazeny zálohově z provozních prostředků podnikových podle ustanovení čl. IV. odst. 3. finančního zákona, jsou rozpočteny na rok 1933 částkou..... 124, 544. 000 Kč.