§ 2. Státní loterie.
V r. 1931 bylo použito z výtěžku 12. státní dobročinné loterie v částce 755. 433'93 Kč částky 720. 000 Kč na rozdělení mezi ústavy, sledující účely čistě dobročinné, a ústřední organisace tělovýchovy, hodné veřejné podpory.
Jmění Masarykova podpůrného fondu ze státní dobročinné loterie v Praze činilo koncem roku 1930.....................323. 365, 41 Kč,
k tomu úrok do 30. /6. 1931. 6. 368, 24 Kč do 31. /12. 1931..... 6. 211, 90 Kč
úhrnem... 12. 580, 14 Kč........... 12. 580, 14 Kč,
tudíž celkem... 335. 945, 55 Kč.
Z tohoto fondu byly uděleny v r. 1931 podpory třem zaměstnancům ředitelství státních loterií v částce.................3. 757- Kč
a zakoupeny 6% pokladniční poukázky nom. 300/m k 1. květnu 1932.. 301. 655'- Kč,
takže zbývá na hotovosti..................30. 533, 56 Kč.
Podle toho činilo koncem r. 1931 ve vkladní knížce........30. 533, 55 Kč
v 6% pokladničních poukázkách úhrnem............ 300. 000'- Kč
úhrnem... 330. 533'55 Kč.
Čistý výtěžek státní dobročinné loterie rozděluje ministerstvo financí poslyšení správního sboru státních loterií, a to v dohodě s ministerstvem sociální péče, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, po případě jiných ministerstev, dobročinným ústavům, jakož i ústředním organisacím tělovýchovy a sportu, veřejné podpory hodným.
Mimo to působí ředitelství státních loterií při pořádání soukromých věcných loterií a bylo v letech 1922-1930 pořádáno celkem kromě t. zv. menších věcných loterií s herním
kapitálem do 10. 000 Kč 198 loterií s herním kapitálem......124, 773. 000'- Kč.
V r. 1931 8 loterií s herním kapitálem..........: 6, 556. 000'- Kč
úhrnem... 131, 329. 000'- Kč.
Konečně třeba se zmíniti o účasti ředitelství státních loterií na řešení jiných otázek, souvisejících s loterním důchodkem, jmenovitě o vydávání posudků při povolování herních přístrojů (automatů) a reklamních slosování atd., jakož i spolučinnosti v trestním důchodkovém řízení.
Dvacátá čtvrtá loterie
od 15. prosince 1930 do 12. května 1931. 100. 000 losů.
Příjem |
Kč |
h |
Vydání |
Kč |
h |
  |   |   |
Výhry ..................... |
39, 900. 360 |
_ |
I. 100. 000 losů po 120'- Kč = 12, 000. 000-- Kč |
  |   |
Vkladné I. třídy po 14´40 Kč za los = 1, 440. 000-- Kč |
  |   |
II. 97. 500. " " " = 11, 700. 000-- Kč |
  |   |
" II. " " " " " " = 1, 404. 000'- Kč |
  |   |
III. 95. 000. " " " = 11, 400. 000'- Kč |
  |   |
" III. " " " " " " - 1, 368. 000-- Kč |
  |   |
IV. 92. 000. " " " = 11, 100. 000'- Kč |
  |   |
" IV., ......... " =1, 332. 000-- Kč |
  |   |
V. 90. 000 ......, = 10, 800. 000-- Kč |
  |   |
.. V. " " " " " " =1, 296. 000-- Kč |
6, 840. 000 |
- |
  |   |   |
Tudíž rozdíl - hrubý zisk ........... |
10, 259. 640 |
- |
  |   |   |   |   |   |
  |
57, 000. 000 |
- |
  |
57, 000. 000 |
- |
Cena: 600'- Kč: 5 = 120'- Kč |
  |   |
Režie ....................... |
1, 175. 117 |
_ |
  |   |   |
Čistý příjem .................. |
9, 704. 935 |
- |
  |
10, 259. 640 |
  |   |   |   |
Další výnos: 1. Propadlé výhry ......... |
83. 095 |
- |
  |   |   |
2. Úrok na Šekovém účtu ...... |
2. 449 |
- |
  |   |   |
3. Pokuty ............. |
660 |
- |
  |   |   |
4. Úroky z prodl. nezapl. salda... |
24. 272 |
- |
  |   |   |
6. Manipulační poplatky ...... |
461 |
- |
  |   |   |
6. Úroky z přechod, přebytků.... |
460. 958 |
- |
  |   |   |
7. Náhrada za tiskopisy ...... |
48. 517 |
- |
  |   |   |
  |
10, 880. 052 |
- |
  |
10, 880. 052 |
- |
  |   |   |   |   |   |
§ 2. Státní loterie.
Dvacátá pátá loterie
od 16. června 1931 do 10. listopadu 1931. 100. 000 losů.
Příjem |
Kč |
h |
Vydání |
Kč |
h |
I. 100. 000 losů po 120-- Kč = 12, 000. 000-- Kč |
  |   |
Výhry ................... |
39, 900. 360 |
  |
II. 97. 500 " " " " = 11, 700. 000'- Kč |
  |   |
Vkladné I. tř. po 14' 40 Kč = 1, 440. 000 - Kč |
  |   |
III. 95. 000,, " ",, = 11, 400. 000 - Kč |
  |   |
II. ",,,,,, = 1, 404. 000 - Kč |
  |   |
IV. 92. 500,,,,,,,, = 11, 100, 000- Kč |
  |   |
III.,,,,,,,, = 1, 368. 000'- Kč |
  |   |
  |   |   |
IV.,,,, = 1, 332. 000. - Kč |
  |   |
V. 90. 000,,,, ",, = 10, 800. 000. - Kč |
  |   |
V.,,,,,,,, = 1, 296. 000'- Kč |
6, 840. 000 |
- |
  |   |   |
Tudíž rozdíl - hrubý zisk ......... |
10, 259. 640 |
- |
  |
57, 000. 000 |
__ |
  |
57, 000. 000 |
- |
Cena: 600 - Kč: 5 = 120 - Kč. |
  |   |
Režie ................... |
1, 175. 117 |
- |
Hrubý zisk ................... |
10, 259. 640 |
  |
Čistý příjem .................. |
9, 680. 881 |
- |
Další výnos: 1. Propadlé výhry ......... |
55. 095 |
__ |
  |   |   |
2. Úrok na šekovém účtu ..... |
2. 449 |
- |
  |   |   |
3. Pokuty ............. |
1. 240 |
- |
  |   |   |
4. Úroky z prodl. nezapl. salda... |
32. 189 |
- |
  |   |   |
5. Manipulační poplatky ..... |
402 |
- |
  |   |   |
6. Úroky z přechod, přebytků... |
460. 958 |
- |
  |   |   |
7. Náhrada za tiskopisy.... |
44. 025 |
- |
  |   |   |
  |
10, 855. 998 |
__ |
  |
10, 855. 998 |
________ |
  |   |   |   |   |   |
§ 2. Státní loterie.
§ 3. Státní mincovna v Kremnici. § 3. Státní mincovna v Kremnici.
V roce 1931 narazila mincovna při plném zaměstnání
6, 689. 000 kusů stříbrných 10 Kč ve jmen. hodnotě.... 66, 890. 000 Kč,
2, 000. 000 " " 5 " " .... 10, 000. 000 ",
5, 000. 000 " padesátníků " .... 2, 500. 000
5, 000. 000 " dvacetníků " .... 1, 000. 000 ",
6, 740. 000 " desetníků " .... 674. 000 ",
7, 448. 000 " pětníků " .... 372. 400 ",
úhrnem 32, 877. 000 kusů mincí ve jmen. hodnotě.... 81, 436. 400 Kč
proti 32, 357. 500 " " ... 107, 578. 000 "
v r. 1930.
Dány byly do oběhu stříbrné desetikoruny obyčejné a staženy niklové pětikoruny. Dukátů bylo prodáno v roce 1931:
43. 482 jednoduchých proti 11. 938 v roce 1930,
2. 995 dvojitých " 942
1. 530 pětidukátů " 555
1. 241 desetidukátů " 394
Medailí a jiných prací zhotoveno v roce 1931 úhrnem 453. 419 proti 405. 159 kusům v roce 1930.
Čistý zisk činí za rok 1931 Kč 2, 684. 190, 48 proti Kč 2, 462. 399, 68 v roce 1930.
V roce 1932 zaměstnává se státní mincovna zejména ražbou desetikorun a ostatních mincí drobných podle hospodářské potřeby. Zaměstnanost jest pravidelná při nezměněném počtu dělnictva.
V roce 1933 bude mincovna podobně jako v roce 1932 raziti jednak mince stříbrné, jednak ostatní drobné podle potřeby.
§ 4a. Československá pošta.
§ 4a. Československá pošta.
1. Poštovní provoz.
Všeobecná hospodářská tíseň, jež z ochabnutí hospodářské konjunktury v r. 1929 se již na podzim roku 1930 vyvinula ve zjevnou hospodářskou krisi, v roce 1931 rychle pokročila a zejména v podzimních měsících těžce postihla přečetná odvětví výroby a obchodu. V důsledku ochranářské politiky jednotlivých států, spojené s reglementací obchodních a peněžních styků (povolovací a devisová opatření) došlo k podstatnému omezeni obchodu a cizineckého ruchu. Tyto hospodářské poměry působily ovšem nepříznivě i na poštovní dopravu.
Podrobné statistické údaje o výsledcích činnosti státního podniku Čsl. pošta za rok 1931 jsou uveřejněny ve "Zprávách státního úřadu statistického". Z nich stačí uvésti data, osvětlující rozsah dopravy hlavních druhů poštovních zásilek (příslušná čísla roku 1930 jsou uvedena v závorkách).
Úhrnem bylo v roce 1931 dopraveno poštou 998, 328. 983 kusů listovních zásilek (1. 110, 849. 446). Pokles dopravy činí tedy 10%.
Listovních zásilek podrobených poštovnému bylo 901, 650. 167 (1. 012, 911. 061), a to psaní 479, 163. 580 (528, 117. 974), dopisnic 194, 692. 371 (236, 969. 298), ostatních listovních zásilek, t. j. obchodních papírů, tiskovin, ukázek zboží a balíčků 227, 794´216 (247, 823. 789) kusů. Listovních zásilek prostých poštovného bylo 96, 678. 816 (97, 938. 385). Z celkového počtu listovních zásilek bylo dopraveno doporučené 39, 047. 673 (38, 907. 276) kusů. Z úhrnného počtu dopravených listovních zásilek připadá pak na dopravu tuzemskou 814, 987. 417 (902, 952. 378) a na dopravu s cizinou 183, 341. 566 (207, 897. 068) kusů, z toho pak do ciziny 78, 614. 788 (91, 826. 464) a z ciziny 104, 726. 778 (116, 070. 604) kusů.
Zásilek, vyplacených novinovými známkami nebo podle sjednané snížené sazby (noviny a časopisy), bylo 384, 267. 650 (396, 054. 256) kusů; pokles činí 3%. Z celkového počtu připadá na dopravu v tuzemsku 354, 112. 096 (336, 949. 310), do ciziny 5, 493. 618 (8, 586. 942) a z ciziny 24, 661. 936 (20, 518. 004) kusů.
Cenných psaní a cenných krabic bylo v roce 1931 dopraveno 1, 282. 501 (1, 295. 547) kusů, balíků bez udané ceny 27, 998. 183 (31, 338. 089) a s udanou cenou 3, 165. 905 (3, 467. 642) kusů. Celkový počet cenných psaní, cenných krabic a balíkových zásilek činil v roce 1931 32, 446. 589 a poklesl proti roku předchozímu (36, 101. 278) o 10%.
Poštovních poukázek bylo podáno úhrnem 12, 491. 350 (12, 942. 325) kusů, z toho ve styku tuzemském 11, 823. 642 (12, 250. 041) a ve styku s cizinou 667. 708 (692. 284) kusů. Podané poukázky zněly úhrnem na částku 3. 308, 749. 095´85 (3. 494, 102. 822) Kč, z toho ve styku tuzemském na 3. 104, 307. 041'80 (3. 281, 241. 898) Kč a ve styku s cizinou na 204, 442. 054 (212, 860. 924) Kč. Vyplaceno bylo v roce 1931 celkem 12, 653. 646 (13, 536. 021) poštovních poukázek, z toho ve styku tuzemském 11, 922. 519 (12, 668. 387) a ve styku s cizinou 731. 127 (867. 634) kusů. Vyplacené poštovní poukázky zněly celkem na 3. 407, 163. 787'75 (3. 653, 942. 450) Kč, z čehož připadlo na poukázky ve styku tuzemském 3. 105, 580. 870 (3. 290, 050. 469) Kč a ve styku s cizinou 301, 582. 917'75 (363, 891. 981) Kč. Pokles počtu podaných poukázek činil tedy 4% a vyplacených 6'5%.
Počet pohledávkových dokladů při došlých příkazech v tuzemsku činil 549. 470 (539. 012) kusů, z nichž zaplaceno 221. 145 (215. 518) kusů v částce 20, 447. 908 (21, 519. 514) Kč. Počet pohledávkových dokladů při došlých příkazech, z ciziny činil 8. 103 (6. 401) kusů, z nichž zaplaceno 3. 415 (2. 881) kusů v částce 1, 090. 803 (1, 232. 828) Kč.
Z tuzemska došlo 4, 288. 286 (4, 747. 050) zásilek s dobírkou, z nichž dodáno 3, 982. 857 (4, 361. 172) kusů a za dodané vybrána částka 668, 449. 671 (748, 289. 481) Kč. Z ciziny došly 215. 730 (225. 284) zásilky s dobírkou, z nichž dodáno 186. 178 (196. 634) kusů a za dodané vybrána částka 36, 724. 821 (37, 905. 072) Kč. Celkový počet zásilek s dobírkou, cenných psaní (krabic) a balíkových zásilek s dobírkou, došlých z tuzemska i ciziny, činil 4, 504. 016 a poklesl proti roku 1930 (4, 972. 334) o 9%.
§ 4a. Československá pošta.
V letecké poštovní dopravě bylo dopraveno v roce 1931 v tuzemsku 24. 544 (14. 300) listovních a 258 (239) balíkových zásilek, což znamená vzrůst o 71'6% u listovních a o 8'5% u balíkových zásilek. Do ciziny bylo podáno 157. 898 (43. 030) listovních a 749 (669) balíkových zásilek, takže počet listovních zásilek do ciziny vzrostl o 267% a balíkových o 12%. Z ciziny došlo 63. 804 (44. 928) listovní a 1. 088 (941) balíkových zásilek, takže u listovních zásilek z ciziny jeví se vzrůst o 42% a u balíkových o 15%.
Ze srovnání uvedených dat vysvítá, že rozsah poštovní dopravy vykazuje v roce 1931 proti roku předchozímu nejvyšší pokles asi 10% u listovních zásilek, cenných psaní, cenných krabic a zásilek balíkových, nejmenší pak (3%) u zásilek novinových. Při tom letecká poštovní doprava jeví rychlý vzestup zvláště u zásilek listovních. Podle výsledků za I. čtvrtletí 1932, nutno ovšem v roce 1932 počítati se značnějším poklesem poštovní dopravy.
V roce 1931 překonala Čsl. pošta první silný nápor všeobecné hospodářské krise ještě úspěšně a její odolnost jest tím pozoruhodnější, že na poklesu poštovní dopravy participovaly mimo všeobecnou hospodářskou stagnaci i jiné okolnosti. Tak na př. na pokles listovní pošty působil zvláště také neuspokojivý domácí turistický ruch, omezené cestování cizinců do našich lázní, nepříznivé letní počasí a pod. Na pokles balíkové pošty působila citelně i silně vzrůstající konkurence soukromé automobilní dopravy. Menší počet poštovních poukázek jest pravidelným přirozeným důsledkem stále více používaného šekového řízení, zvláště po zavedení bianco šekových vplatních lístků, jež se již ve veřejnosti vžily.
Vzestup počtu výtisků novin a časopisů, objednaných a dopravených v mezinárodním poštovním styku v roce 1931, a to ze 169. 454 v roce předchozím o 35. 501 objednaných novin a z 2, 069. 405 o 193. 069 objednaných čísel novin, takže počet novin a časopisů vzrostl o 21% a počet čísel o 9'30% se vysvětluje tím, že byl rozšířen počet zemí, v jejichž vzájemných stycích s Československem lze noviny a časopisy předpláceti poštou. Podobně je tomu i při vyšším počtu poštovních příkazů z ciziny.
Provozní zařízení poštovní správy byla v roce 1931 i při poklesu provozu zdokonalována a rozšiřována.
Pro lepší poštovní spojení Jednotlivých míst a pro zlepšení doručovací služby zřídila poštovní správa v roce 1931 celkem 17 nových stálých poštovních úřadů, zrušila sice 12 poštoven, ale jiných 12 zřídila, takže do konce téhož roku bylo zřízeno celkem 3. 732 stálých poštovních úřadů, 9 úřadů občasných (sezónních), jakož i 843 poštovny. Koncem roku 1930 bylo v činnosti 3. 742 poštovních úřadů a 843 poštoven. V I. pololetí 1931 byly zřízeny některé nové poštovní úřady, a v rozšiřování sítě poštovních úřadů postupuje poštovní správa i v roce 1932.
K usnadnění poštovního styku obecenstva, shromážděného příležitostné na určitých místech, zřizovala poštovní správa také příležitostné poštovní úřady, jichž bylo v roce 1931 otevřeno 8. Z příležitostných úřadů, zřízených v I. polovici 1932, byl nejvýznačnější poštovní úřad na sletišti pro IX. slet všesokolský a na výstavišti pro sletovou výstavu v Praze.
Jeden poštovní úřad nebo poštovna připadla v roce 1931 na obvod 30'60 (30'76) km2 a na 3. 228 (3. 224) obyvatele. Poštovních úřadů se službou přespolních listonošů bylo 2. 122 (2. 084), počet přespolních doručovacích okresů 3. 873 (3. 806), počet míst s poštovními úřady 3. 511 (3. 494), počet míst s poštovnami 841 (841). Přespolní listonoši docházeli do 13. 201 (12. 987) míst. Do rozšířeného místního doručovacího okresu poštovního úřadu bylo pojato 1. 294 (1. 270) míst. K doručovacímu okresu poštovny bylo přiděleno 382 (388) míst. Bez doručování poštovními zřízenci zůstalo 2. 284 (2. 489) míst. Počet poštovních schránek činil 30. 063 (29. 483).
K zlepšení poštovního styku v obcích bez poštovního úřadu nebo poštovny na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zavádí poštovní správa postupně přespolní doručování do míst s větším poštovním ruchem, případně poskytuje těmto obcím příspěvek k odměně obecních poslů, kteří odnášejí a doručují poštovní zásilky. Do konce roku 1931 bylo zavedeno přespolní doručování celkem do 241 obcí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi; 113 obcím byl poskytnut příspěvek k odměně obecních poslů.
§ 4a. Československá pošta.
Poštovní doprava byla obstarávána k 31. prosinci 1931 (k 31. prosinci 1930) takto:
1. Ve vlacích 739 (736) vlakovými poštami, z nichž bylo 364 (351) doprovázeno úředníky a zřízenci, 375 (385) jen zřízenci, dále 632 (635) železničními kursy pro úhrnnou poštovní dopravu, z nichž 609 (619) bylo provázeno poštovními a 23 (16) železničními zřízenci, a konečně 1. 026 (975) železničnímikursy pro dopravu listovní pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Dopravu pošty obstarávaly denně 2. 274 (2. 255) železniční vláky, kterými obíhalo 553 (557) poštovních vozů. Z těchto vozů bylo 175 (171) čtyřnápravových, 46 (37) třínápravových a 332 (349) dvounápravových, nečítajíc v to Železniční vozy služební se zvláštním oddílem pro poštu. Délka poštovních kursů na železnicích činila 142. 1007 (138. 228, 6) provozních km.
2. Násilnicích byla poštovní doprava v roce 1931 obstarávána 2. 242 (1. 878) automobilními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6. 074 (6. 232) koňskými jízdami, obstarávanými 1. 211 (1. 198) smluvními podnikateli jízd, kteří používali 1. 410 (1. 456) státních a 1. 609 (1. 581) soukromých silničních vozidel a posléze 13. 238 (13. 219) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 21. 554 (21. 329) silničních poštovních kursů činila 64. 289, 8 (62. 153, 9) km.
3. Ve vzduchu byla pošta dopravována letadly jednak na tuzemských tratích: Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod, Praha-BrnoBratislava-Zagreb, Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary, jednak na celé řadě m ezinárodních tratí.
Letecká pošta dopravuje v tuzemsku i do ciziny všechny druhy listovních zásilek, dále poštovní poukázky, je-li zaveden normální poukázkový styk se zemí určení a nejedná-li se o poukázkový styk systému listového, jakož i balíky bez udané ceny, ve styku s cizinou ovšem jen do zemí, které je přijímají.
Také silniční poštovní kursy jsou v roce 1932 podle potřeby a finančních možností dále zdokonalovány, zejména automobilisováním jízd.
Rovněž letecké poštovní dopravě věnuje poštovní správa zvýšenou pozornost. Výhody tohoto nejmodernějšího dopravního prostředku jsou pronikavé a dosavadní spojení jsou neustále zdokonalována.
Rozšířen počet cizích zemí, do nichž lze zasílati z Československa spěšné zásilky, noviny a časopisy, které zasílají přímo jejich vydavatelé nebo zmocněnci vydavatelů, za poloviční mezinárodní tiskovinové výplatné, psaní, po případě ukázky zboží s věcmi podrobenými clu a balíčky.
Důležitá jest také vydavatelská činnost poštovní správy v oboru poštovních cennin. Celkový pokles poštovní dopravy způsobil sice také snížení spotřeby většiny druhů poštovních cennin, avšak tento pokles nebyl značný, protože se projevil teprve v druhé polovici roku 1931. Spotřeba poštovních cennin v roce 1931 činila totiž 1. 073, 857. 430 kusů v hodnotě 600, 637. 380 Kč, což u srovnání se spotřebou v roce 1930, kde dosáhla počtu 1. 124, 214. 000 kusů v hodnotě 634, 767. 904 Kč, jest pokles jen asi 5%.
Výroba ocelotiskových známek byla trvale zajištěna rozmnožením specielního strojového zařízení a podstatně zlevněna typisací úpravy a zavedením rotační výroby i pro známky vyšších hodnot.
Používání výplatních strojů, jejichž otisky nahrazují poštovní známky vykazuje rovněž další vzestup, třebaže již mnohem slabší, nežli v letech dřívějších. Nyní jest v činnosti okrouhle 450 strojů systému Francotyp, kdežto před rokem jich bylo něco přes 400.
Mechanisace a automatisace manipulačních úkonů byla v posledních letech provedena v rozsáhlé míře. Z úsporných důvodů lze nyní jen doplňovati dosavadní zařízení a prováděti jejich případnou vhodnější distribuci podle změněných provozních poměrů.
§ 4a. Československá pošta
2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiofonní provoz. Potrubní pošta.
V souvislosti se vzmáhající se konkurencí telefonu, zvláště však v souvislosti s přiostřující se všeobecnou hospodářskou krisí, projevující se nejen oddrobováním počtu obchodních transakcí, ale i uskrovňováním se obyvatelstva v potřebách, pokračoval také v roce 1931 úbytek telegrafní korespondence, který pozorujeme v dopravě mezinárodní již od roku 1928, v dopravě domácí však teprve od roku 1930.
V dopravě tuzemské bylo totiž zprostředkováno roku 1931 celkem 3, 757. 589 telegramů proti 3, 891. 963 telegramům roku 1930, tedy méně o 134. 374 telegramy, čili o 3'5%. Daleko větší úbytek jest však v našem telegrafním styku mezinárodním, neboť roku 1931 bylo zprostředkováno 2, 162. 390 telegramů proti 2, 492. 482 telegramům v roce 1930, tedy úbytek o 330. 092 telegramy, t. j. o 13'20%. Z uvedeného celkového počtu telegramů mezinárodních bylo pak od nás odesláno do ciziny 1, 053. 249 (1, 192. 922) a z ciziny k nám došlo 1, 109. 141 (1, 299. 560) telegramů. V dopravě mezinárodní jest úbytek mnohem ostřejší proto, že pokles obchodních transakcí postihl daleko více obchod mezinárodní, nežli domácí a že telegraf ve styku s cizinou jest odkázán převážně jenom právě na obchod, kdežto ve styku tuzemském se jej používá i ke sdělením osobním a rodinným.
Úbytek telegrafní korespondence vůbec pokračuje však i v roce 1932.
Klesající tendenci sdílí tentokráte i zlevněné telegramy listovní.
Od zamýšleného zavedení služby výměny obrázků po telegrafních, resp. telefonních vedeních v domácím i mezinárodním styku bylo nutno prozatím z důvodů finančních upustiti.
Přes pokles provozu byla síť státních telegrafních úřadů v roce 1931 zhuštěna. Telegrafní dopravu opatřovalo totiž koncem roku 1931 (v závorce uveden stav koncem roku 1930) celkem 3. 136 (2. 983) státních telegrafních úřadů a 930 (1. 000) železničních telegrafních stanic, přístupných veřejné korespondenci. Proti roku 1930 přibyly tedy 153 nové státní telegrafní úřady, naproti čemuž ubylo 70 železničních telegrafních stanic. Na jedné straně pokračovala totiž železniční správa ve snaze nahraditi, kde možno, telegrafní službu službou telefonní, vyžadující menší režie, na druhé straně pak zřídila poštovní správa nových 148 telegrafních úřadů s telefonním provozem, takže úřadů takových bylo koncem roku 1931 celkem již 1. 550 (1. 402). Zřízení nových telegrafních úřadů s telefonickým zprostředkováním dopravy telegramů mělo v mnoha případech za následek, že železniční telegrafní stanice pozbyla významu pro příjem soukromé korespondence, a bylo proto možno ji této služby zprostiti.
Stav telegrafních tratí a vedení se v roce 1931 nijak podstatně nezměnil.
Z význačnějších telegrafních staveb, které byly nebo ještě budou v roce 1932 provedeny, dlužno uvésti kabelování telegrafních vedení v trati Praha-Dejvice-Bubeneč, přeložení společné telegrafní trati při přestavbě nádraží v Zaječí a v Hrušovanech u Brna, výměnu drátů telegrafních vedení v úseku Přerov-Nezamyslice, přeložení státních slaboproudých vedení následkem prodloužení elektrické dráhy z Dejvic do Vokovic, rekonstrukci telegrafní trati Brumovce-Mělčice a Žilina-Vrútky, jakož i kabelování telegrafních vedení v Košicích.
Pro rok 1933 se chystá kabelování telegrafních vedení v Ústí n. L., prodloužení kabelu na nádraží v Kolíně, kabelování vedení na nádraží v Hradci Králové a v Bohumíně, rekonstrukce telegrafní trati Ilava-Povážská Bystrica a dokončení kabelisace telegrafních vedení v Košicích.
Radiotelegrafní styk Československá s cizinou byl v roce 1932 obohacen o další možnosti zřízením druhého radiotelegrafního krátkovlnného přijímače na Bílé Hoře v Praze.
V radiotelegrafní dopravě s cizinou zaznamenává rok 1931 u telegramů z Československa do ciziny odeslaných proti roku 1930 celkem nepatrný úbytek 2. 740 slov.
Pro čsl. rozhlas bylo provedeno v roce 1932 kabelování v rozhlasově nejdůležitějších místních vedení a jejich přizpůsobení potřebám rozhlasu. Práce ty budou dokončeny v roce 1933.
§ 4a. Československá pošta.
V rozhlasu bylo již v měsíci únoru 1932 dosaženo počtu 400. 000 účastníků a počet přihlášek stále stoupá. Koncem roku 1931 bylo 384. 513 účastníků rozhlasu proti 315. 241 z konce roku předchozího. Značný vzestup jest následkem zdokonalení technické sítě našeho rozhlasu, zejména pak vybudování liblického rozhlasového vysílače.
Výstavba modernisované pražské potrubní pošty byla v roce 1931 dokončena, arciť toliko v rámci stavebního programu, podstatně omezeného z důvodů finančních. Potrubní připojení mají nyní všechny pražské čtvrti, vyjímajíc Prahu IX. (Vysočany), Prahu XV. (Podolí-Bráník), Prahu XVII. (Košíře-Jinonice) a Prahu XVIII. (Břevnov-Střešovice).
S ohledem na finanční situaci nebylo možno v roce 1932 věnovati pozornost realisaci časové služby.
3. Telefonní provoz.
Vzrůstající všeobecná hospodářská tíseň stavěla se i v roce 1931 v cestu intensivnějšímu rozvoji telefonního provozu, projevivši se jednak dalším oslabením poptávky po nových účastnických stanicích, jednak slabším vzestupem počtu hovorů meziměstských ve styku s cizinou. Naproti tomu v tuzemském hovorovém styku jak místním, tak i meziměstském lze proti roku 1930 zaznamenati určité zlepšení.
Počet hovorů v místním styku v roce 1931 činil 234, 673. 774 a byl vyšší proti roku 1930 o 6, 750. 912 hovorů, t. j. o 3%.
Veřejné telefonní hovorny zprostředkovaly v roce 1931 celkem 643. 246 placených místních hovorů, t. j. o 62. 461 hovor čili o 10. 80% více, nežli v roce 1930.
Počet hovorů meziměstských ve styku tuzemském činil v roce 1931 celkem 15, 970. 699 tříminutových hovorových jednotek a byl o 1, 578. 632 hovorových jednotek čili o 11% vyšší proti roku 1930.
Naproti tomu ve styku mezinárodním projevil se tak jako již v r. 1930 pokles přírůstku hovorových minut. Toto klesání přírůstku je ve shodě s poklesem konjunktury ve výrobě a obchodu následkem omezování vývozu a dovozu.
Úbytek bleskových a pilných hovorů pokračoval i v roce 1931, kdy bylo bleskových hovorů jen 2. 947 proti 4. 753 v roce 1930 a 9. 947 v roce 1929; pilných hovorů bylo v roce 1931 celkem 268. 248 proti 373. 572 v roce 1930 a 587. 650 v roce 1929. Tento úbytek však neměl již podstatného vlivu na celkové telefonní příjmy, jelikož byl několikráte vyvážen značným vzrůstem počtu hovorů obyčejných, jichž bylo v roce 1929
celkem 12, 806. 555, v roce 1930 pak 13, 851. 596 a v roce 1931 již 15, 537. 334.
Poštovní správa snažila se přes pokles pohotových investičních prostředků v roce 1931 i v jiných směrech vydatně rozmnožiti a zdokonaliti telefonní zařízení. Tak zřídila v roce 1931 dalších 168 veřejných telefonních hovoren proti 153 v roce 1930 a 159 v roce 1929, jakož i 130 nových hlavních a vedlejších telefonních ústředen proti 139 v roce 1930 a 147 v roce 1929. Konečný stav veřejných hovoren v roce 1931 činil 2. 958 (2. 790), telefonních ústředen hlavních a vedlejších 2. 538 (2. 408). Počet veřejných telefonních automatů vzrostl ze 395 v roce 1930 na 452 v roce 1931.
Aby čelila hrozícímu úbytku telefonních příjmů a ve větší míře vyvážila zejména zařízení automatických místních ústředen a sítí, vybudovaných s velikým nákladem, věnuje poštovní správa v roce 1932 usilovnou péči snaze o získávání nových telefonních účastníků. Za tím účelem podnikla v I. pololetí 1932 zvláštní propagační akce, a to tak, že prozatím v pražské telefonní síti, resp. v jednotlivých úsecích této sítě, kde jest dostatek reservních vedení, snížila stavební příspěvky pro nové účastníky, kteří se v určité lhůtě přihlásí. Akce, podniknuté nejprve ve vnitřní Praze a ve Vršovicích měly dobrý úspěch a proto se zamýšlí v nich pokračovati, a to jak v pražské síti, tak i podle možností v sítích venkovských. Jest také snahou poštovní správy, aby účelnou úpravou telefonních spojení a telefonního provozu umožnila rýchlejší odbavování telefonních meziměstských hovorů.