22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Kapitola 22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Státní závěrečný účet za rok 1931 byl dokončen dne 27. srpna 1932 a odevzdán Národnímu shromáždění dne 16. září 1932; jeho výsledky mohly tudíž býti pomůckou státní administrativě i členům parlamentu při úpravě návrhu státního rozpočtu pro rok příští, jejž bylo třeba přizpůsobiti hospodářským poměrům obrážejícím se již v účetní závěrce za rok 1931.

Rozsah činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu se zvětšil jednak následkem zřízení nových fondů, na příkl. fondu pro pojišťování vývozních úvěrů (zákon čís. 121/ 1931 Sb. z. a n. ), jednak větším počtem podporovaných institucí a stálým rozšiřováním oboru hospodářské agendy státní a s tím i větším počtem kontrolních úkolů.

Během roku značně pokročily práce na soupisu a ocenění státního nemovitého majetku spravovaného státními úřady administrativními. Soupisem přispěje se k systematické přesné evidenci tohoto majetku u ústředních úřadů správních a zakládá se běžná evidence všeho státního nemovitého majetku v nejvyšším účetním kontrolním úřadu, neboť správní úřady budou mu zasílati příště s účetními závěrkami také výkazy o změnách ve stavu nemovitostí. Zjednává se tím však i další podklad pro příští celkovou majetkovou rozvahu státní. Již nyní soupis, jejž bude ovšem třeba ještě v některých jeho dílech přezkoumati, poskytl možnost ocenění hodnoty nemovitého majetku státní správy a údajů

o tom v úvodu státního závěrečného účtu za rok 1931.

Měsíční výpisy poukazů staly se již spolehlivou technickou pomůckou kontroly běžných státních výdajů na rozpočet. Veškeré poukazovací úřady zasílají nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu výpisy obsahu individuelních výdajových poukazů vydaných k tíží rozpočtových položek, určených nejvyšším účetním kontrolním úřadem na počátku roku. Z nich sezná úřad titul výdaje, percipienta i obnos, jest z nich patrno, zda peněz užilo se k účelu rozpočtem schválenému i je-li vynaložený peníz přiměřený účelu a je-li výdaj hospodárný. Po překonání prvých nesnází, jež při zavádění této kontroly běžného hospodářství se objevily, byl v roce 1932 již rozmnožen počet položek, u nichž se sleduje hospodaření dle poukazů, a není zpravidla třeba k jednotlivým poukazům požadovati spisy. Další spisový podklad opatřuje si nejvyšší účetní kontrolní úřad od administrativních úřadů jen, objeví-li se potřeba podrobnějšího šetření v konkrétním případě. Nyní jde již jen o to, do jakého rozsahu může úřad svými silami tuto kontrolní činnost rozvinouti, a na jaký počet rozpočtových položek může ji ještě rozšířiti, pokud nelze takto zkoumati vůbec všecky položky rozpočtové. Výhoda této kontroly spočívá v tom, že se detailně a systematicky přezkoumá větší úsek rozpočtového hospodaření výdajového již během roku a že se při tom účelně využije kontrolních orgánů a s pronikavějším úspěchem, nežli tomu bývalo při dřívějším způsobu kontroly, kdy pravidelně byl zkoumán buď dokladový materiál některých rozpočtových položek, nebo prohlédnuty účetní zápisy na místě dohlídkou orgánů nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Ciferná evidence, kterou zavedl úřad o běžných příjmech a výdajích státních jakož

i o bilančních obratech u státních podniků, jest přesná a úplná. U rozpočtových výdajů sledovány jsou jak pokladní obraty tak náležitosti výdajové, tyto zevrubně podle všech nejnižších položek rozpočtových. Úřad má každého měsíce přehledný obraz o tom. kolik bylo dokonce předchozího měsíce vydáno u každé jednotlivé rozpočtové položky dle podrobného rozčlenění v sešitech dílčích rozpočtů. Výsledky této soustavné evidence, která jest pomůckou pro kontrolu běžného hospodaření státního, dává úřad k disposici finanční správě na její dožádání a přehledné výkazy odevzdává předsednictvům obou sněmoven Národního shromáždění. Každého měsíce zasílá Národnímu shromáždění přehled o celkovém obratu pokladním u jednotlivých služebních odvětví státní správy a to jak o hospodaření působivém na rozpočet i mimo rozpočet, tak nepůsobivém a o stavu pokladních hotovostí. Pololetně předkládá Národnímu shromáždění přehled sestavený z výkazů o stavu náležitostí výdajových a s ním zasílá také zevrubný přehled o příjmech uskutečněných na rozpočet. Z výkazů o bilančních obratech jednotlivých státních podniků sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad čtvrtletně hrubé rozvahy a Národnímu shromáždění od roku 1931 zasílá je v každém pololetí,

22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Opíraje se o svou působnost a zkušenosti, podal nejvyšší účetní kontrolní úřad předsednictvu ministerské rady a ministerstvu financí v květnu 1932 návrhy úsporných opatření, jež počátkem listopadu doplnil dalšími náměty.

V oboru kontroly nestátních podniků a institucí, na nichž je stát kapitálově účasten a jež po případě též podporuje, rozšířil se sanačními akcemi bankovními okruh podniků podléhajících dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle § 5 zákona čís. 175/ 1919 Sb. z. a n. Dosud však výkonu náležité této kontroly vadí v oboru plavebních společností odpor soukromých účastníků, zastupujících menšinu kapitálu proti účasti státní. Ve věci není neshody mezi nejvyšším účetním kontrolním úřadem a vládou, jedná se však

o to, aby bylo vládní usnesení z roku 1931 (resortním úřadem) prováděno.

V oboru kontroly finanční správy nebyl dosud odstraněn rozpor v názoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu a finanční správy o vykonávání dohlídek podle § 6 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. u berních správ na agendu státních příjmů v oboru přímých daní. Z té příčiny nejvyšší účetní kontrolní úřad nemohl dosud činnost dohlídkovou v tomto oboru náležitě vyvinouti.

V souhlase s reformou provedenou již v účtování přímých daní a daně z obratu

i daně přepychové u berních úřadů a s novým předpisem pro úpravu účetních závěrek přímých daní zpracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad s ministerstvem financí v roce 1931 jednak všeobecné předpisy pro účetní službu účtáren zemských finančních úřadů v oboru přímých daní, daně z obratu a daně přepychové jednak návod pro zkoušení ročních daňových účtů a pro vypracování zemských sestav k účelům závěrkovým. Oba předpisy byly vydány ministerstvem financí na počátku roku 1932.

V oboru agendy poplatkové byly s ministerstvem financí sjednány směrnice pro vybírání kvitančních poplatků při výplatách z pokladen komercialisovaných státních podniků.

K podnětu nejvyššího účetního kontrolního úřadu bylo zákonem ze dne 16. července 1931, čís. 120 Sb. z. a n., zjednodušeno vybírání poplatků ze soudních rozhodnutí rozšířením obligatorního placení kolky, čímž poklesne počet poplatkových spisů - vyměřování rozsudečného platebním rozkazem - a zmenší se počet odpisů poplatků z rozsudků pro nedobytnost. V rámci dozoru na agendu státních příjmů sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad zejména vymáhání nedoplatků na poplatcích a dávkách za úřední úkony ve věcech správních a vyřizování poplatkových nedodělků. Následkem toho byly nejstarší nedoplatky postupně likvidovány a exekuční činnost zostřena. Ve vyřizování nedodělků však nebylo dosaženo významnějšího úspěchu následkem nedostatku sil ve finanční správě. Proto doporučil nejvyšší účetní kontrolní úřad zjednodušiti manipulaci, účtování a kontrolu právních poplatků a dávek za úřední úkony, čímž by některé síly byly uvolněny.

V oboru spotřebních daní byl projednán "Předpis pro účtování a odvod příjmů", vybíraných podle zákona ze dne 14. července 1927, čís. 116 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 6. května 1931, čís. 76 Sb. z. a n., o silničním fondu a předpisy pro prodavače tabákových specialit. Při sledování výnosu hlavních skladů tabáku na území celého státu bylo ministerstvo financí upozorněno na nadprůměrný zisk jednotlivých prodejen. Proto byla v některých případech provise snížena po případě byli prodejnám přiděleni společníci z řad válečných poškozenců, kteří tím pozbyli nároku na invalidní rentu.

K osnově vládního nařízení o vázaném hospodaření lihem byly činěny návrhy na provádění dozoru v lihovarech, aby bylo možno sledovati kalkulace výrobních nákladů a finanční správa mohla účinněji zasahovati do hospodaření lihem.

V agendě kontroly státního dluhu zvýšila se činnost uspíšeným prováděním výměny vinkulovaných předválečných rent za náhradní titry republiky československé; byla rozšířena kontrola na dluhy fondů silničního, vodocestného a vodohospodářského; organisace účetní služby a správy státního dluhu byla přezkoumána za účelem její úpravy a zpracování instrukce. Při osnovách zákonů o úvěrových operacích zkoumány podklad, účel, způsob provedení a podmínky nových úvěrových operací podle příslušných zákonů před kontrasignací dluhopisů. Dle zákona vykonává úřad spoluzávěru státních dluhopisů a dluhopisy vydávány jsou jen za jeho součinnosti. Zjišťovány výsledky emisí a kontrolováno upotřebení jejich výtěžků spolu s péčí o řádnou evidenci vydaných dluhopisů i o záznam vzniklého dluhu a jeho správu,

22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

V oboru dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku kontrasignoval nejvyšší účetní kontrolní úřad jednak úhrady záloh z dávky z majetku, poskytnutých Národní bankou čsl. poštovní spořitelně k proplácení vkladních listů a k provedení výplat přebytků na vkladních listech a přeplatků na dávce podle vládního nařízení čís. 319/1922 Sb. z. a n., - jednak vlastní disposice výtěžkem dávky k úhradě paušalovaných a vyúčtovatelných nákladů na vybírání dávky, jednoprocentních úroků ze státní půjčky bankovkové, náhradních úroků podle zákona čís. 116/1921 Sb. z. a n, a k výplatě pokut chudinským fondům obcí, jež byly zaplaceny na účtě dávky. Kontrolní komisi Národního shromáždění předložil pololetní zprávy za II. semestr 1931 a za I. semestr 1932 o výtěžku dávky, jeho použití a případných dalších opatřeních. Zvláštní dohlídky v oboru dávky z majetku v roce 1932 nebyly konány pro pokračující likvidaci agendy dávky, byly však postupně vyžadovány k přezkoušení doklady o nákladech na vybírání dávky z majetku.

Na základě ustanovení §§ l a 9 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. přistoupil nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1932 k založení soustavné evidence všech dosud (ke dni 31. prosince 1931) platných záruk převzatých státem, aby měl úplný podklad pro sledování těchto finančních závazků státu.

Prováděje dozor na hospodaření svazků územní samosprávy zemské přezkoumal nejvyšší účetní kontrolní úřad zvláště účetní závěrky země České za léta 1928 a 1929, země Moravskoslezské za léta 1929 a 1930, země Slovenské za léta 1928 a 1929 a země Podkarpatoruské za léta 1929 a 1930. Posudky nejvyššího účetního kontrolního úřadu sloužily za podklad návrhů na schválení zemských závěrečných účtů, na němž se vláda usnesla v příčině zemského fondu českého za léta 1918-1928, zemského fondu moravského za léta 1918-1928, zemského fondu slezského za léta 1918-1928, zemského fondu moravskoslezského za rok 1929 a nadací a fondů ve správě země Moravskoslezské za rok 1929 a nadací a fondů ve správě býv. země Slezské za rok 1928, dále země Slovenské za roky

1928 a 1929, země Podkarpatoruské za rok 1928 a býv. župních fondů země Podkarpatoruské za léta 1926-1928.

Vedle pravidelného zkoušení zemských účetních závěrek zkoumal nejvyšší účetní kontrolní úřad při dohlídkách běžné hospodaření zemí a některých okresů po stránce formální i materielní, věnuje při tom snahu po dosažení úspor v hospodaření zemském samotném i v hospodaření zemských podniků a jiných zemských zařízení a v hospodaření okresním. Měl příležitost spolupůsobiti při projednávání zemských rozpočtů, při řešení zásadních otázek, týkajících se zemského hospodaření a výkladu předpisů nové organisace politické správy a spolupůsobí při vydání předpisů pro účetní a pokladní službu u okresních úřadů (návrhu instrukce). Pro kontrolu hospodaření svazků územní samosprávy okresní vede nejvyšší účetní kontrolní úřad přehled majetku a hospodářských výsledků všech okresů na podkladě přezkoušených účetních závěrek.

4

Také při dozoru na hospodaření fondů a nadací dotovaných státními penězi nebo spravovaných státními orgány anebo státem podporovaných zkouší jejich účetní závěrky a a provádí dohlídky. Působí k tomu, aby v hospodaření fondů a nadací byla zavedena jednotná forma účtování a bylo dbáno hospodárnosti. Výsledky hospodaření vede v patrnosti v katastru fondů, který obsahuje aktiva a pasiva jednotlivých fondů, ryzí jmění, příjmy a výdaje v jednotlivých správních obdobích i přírůstek (úbytek) jmění.

V roce 1931 projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad 235 virementů v úhrnné výši 66, 316. 750, 60 Kč; z toho týkalo se 65 virementů v obnosu 20, 612. 543'10 Kč účelů nových, na něž nebylo rozpočtem pamatováno. V prvním pololetí 1932 projednal 47 virementů v částce 11, 064. 335, 75 Kč, z nichž 20 v obnosu 3, 348. 545, 95 Kč týkalo se nových účelů. Počet úchylek od rozpočtu byl proti předcházejícímu roku podstatně nižší; v roce

1929 bylo 500 virementů v celkové částce 187, 000. 000 Kč, v roce 1930.. 316 virementů v celkové částce 136, 000. 000 Kč, z čehož možno usuzovati, že odhad potřeb v úvěrech rozpočtových byl přesnější.

Dohlídek podle §§ 6 a 5 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. u státních úřadů, ústavů a podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1931 celkem 96, v prvém pololetí roku 1932 celkem 37. Výkazy o dohlídkách podává Národnímu shromáždění pololetně. Počet byl menší než v letech před-

22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

cházejících, ježto i při namátkovém zkoumání, jež jedině jest možné, věnuje se péče stále zevrubnějšímu a důkladnějšímu prozkoumání jednotlivých rozsáhlejších odvětví služby administrativní a jiných útvarů. Nebylo také možno vysílati na dohlídky větší počet personálu, aby nenastal průtah ve vyřizování této i jiných agend kontrolních.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu na rok 1933 činí.. 6, 409. 800 Kč a jest proti rozpočtu z roku 1932 nižší o.............458. 000 Kč.

§ 1. Tabáková režie.

Skupina II. Správa státních podniků.

§ l. Tabáková režie.

L Organisace podniku.

Nejvyšším správním úřadem tabákové režie jest ministerstvo financí. V čele podniku tabákové režie jest správní sbor zřízený podle vlád. nař. č. 206/24 Sb. z. a n. Účetní a pokladní revise vykonává stálá revisní komise, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru, po uplynutí správního roku zkoumá pak účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, hospodářské a technické vykonává ústřední ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze, kterému jest podřízeno:

1. 7 továren v Čechách (č. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor a

Tachov),

6 továren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, Šternberk), 5 továren na Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník, Spišská Bělá), l továrna na Podkarpatské Rusi (Mukačevo), l továrna na Hlučínsku (Chuchelná).

V továrnách na tabák vyrábějí se ze surovin jednak domácích, jednak cizích (importovaných) doutníky, cigarety, cigaretové a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky a tabákový výtažek jako vedlejší produkt při výrobě viržinek.

2. 6 úřadů nákupu tabáku a 2 nákupní komise (Nové Zámky, Komárno, Velký Tarkáň,

Rimavská Sobota a nákupní komise v Nitře, vesměs na Slovensku; Berehovo, Sevluš a nákupní komise v Čopu na Podkarpatské Rusi), jejichž úkolem jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku a převzatý (nakoupený tabák) dále zpracovati (tříditi a fermentovati) pro výrobní potřebu.

3. 5 úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Olomouc, Brno, Zvolen), které provádějí ve

svých obvodech výhradně distribuci tabákových tovarů na velkoprodeje tabáku.

Zbývalo by řešiti otázku organisace prodeje (velkoprodejů a maloprodejů tabáku), který jako integrující součást organisace podniku dlužno rovněž vésti se zájmového hlediska především podnikového a obchodního.

II. Provoz podniku.

Rozsah provozu podniku jeví se ve výrobě a prodeji tabákových tovarů, o nichž podávají přehled tyto tabulky (za poslední pětiletí).

1. Vyrobeno.

§ 1. Tabáková režie.

2. Prodáno.

V roce 1931 bylo prodáno více doutníků než vyrobeno, ježto zbývaly zásoby z let předchozích. Pokud se týká prodeje tabákového výtažku dlužno podotknouti, že v uvedených cifrách prodeje jest zahrnut výrobek importovaných.

Pro rok 1933 se kalkuluje spotřeba tabák u (suroviny) částkou 380, 000. 000 Kč se zřetelem na očekávaný rozsah výroby v rozpočtovém roce.

Na hospodářské předměty výrobní se kalkuluje částka 48, 000. 000 Kč, při čemž tabáková režie sleduje neustále otázku zlepšování a zdokonalování balení tabákových tovarů.

Na udržování zařízení továren, k doplňování a zdokonalování tohoto zařízení preliminuje se na nové stroje a zařízení výrobní částka 4, 500. 000 Kč, na vodovody (nové sítě a rekonstrukce starých sítí) 0´4 milionu Kč, na strojní součástky a jiný technický materiál 5 2 milionu Kč.

V oboru pěstování tabáku pracuje tabáková režie na rozšíření pěstování tabáku na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i na zdokonalení jeho kultury. Celková plocha, na níž byl pěstován tabák v roce 1931 činila 9050 ha, t. j. o cca 1552 ha více než v roce předchozím. V roce 1931 pěstovalo tabák 4940 pěstitelů ve. 420 obcích a bylo sklizeno celkem 138. 300 q tabáku v hodnotě 69, 150. 323 85 Kč. Pro rok 1932/33 odhaduje se osázená plocha tabákem na 9400 ha a sklizeň na cca 115. 000 q.

Prodej tabákových tovarů poskytuje obživu a zaměstnání cca 44. 000 trafikantům, 438 velkoprodavačům (skladníkům) a cca 1, 300 jejich pomocným silám. Jejich úhrnný příjem z prodeje tabákových tovarů (provise) kalkuluje se na rok 1933 částkou 253, 000. 000.

III. Personalie a sociální péče.

Tabáková režie zaměstnává ve svých provozovnách včetně ústředního ředitelství

úředníků...........367

lékařů............27

kancel. sil...........42

zřízenců...........248.

Na jejich platy se preliminuje úhrnem 15, 000. 000 Kč.

Stálého dělnictva zaměstnávala tabáková režie v roce 1931 celkem 11. 284 osob; na mzdy tohoto stálého dělnictva se preliminuje na r. 1933 celkem 107, 000. 000 Kč.

Kromě toho jest zaměstnáno při úřadech nákupu tabáku vždy několik měsíců v roce 3. 800 až 4. 000 dělníků podle rozsahu sklizně. Na mzdy tohoto sezónního dělnictva se preliminuje částka 7, 500. 000 Kč.

V oboru sociální péče pokračuje tabáková režie v řešení bytové otázky svých zaměstnanců; za tím účelem projektuje, staví příp. dokončuje obytné budovy v místech, kde bytové poměry jsou zvláště tísnivé (Čes. Budějovice, Tábor, Praha, Budišov, Hodonín, Nový Jičín, Svitavy, Šternberk, Bratislava, Košice). Na tyto náklady preliminuje se pro rok 1933 částka cca 5 mil. Kč.

§ 1. Tabáková režie.

Pokud se týká sociálních institucí pro dělnictvo, přispívá tabáková režie na nemocenské pojištění, léky, pohřebné a na úrazové pojištění, rozpočtovou částkou 3, 500. 000 Kč. Ve většině továren jsou zřízeny a udržovány ústavy pro kojence. Pro dělnictvo zakupují se vstupenky do lázní v těch místech, kde tabáková režie nemá ve svých provozovnách vlastních lázní. Na tyto výdaje se prelimimuje částka 25. 000 Kč. (Zahrnuto v položce 24. "Různé výdaje").

Na nemocenské pojištění zaměstnanců (podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n. ) kalkuluje se částka 1'78 mil. Kč, z čehož připadá na pensisty 1´65 mil. Kč, zbytek O 13 mil. Kč na zaměstnance aktivní. Mimo to jest pamatováno na výpomoce v nezaviněné tísni částkou 015 mil. Kč. Na pense se preliminuje částka 106, 530. 000 Kč, z čehož připadá na pense zaměstnanců pragmatikálních cca 6, 130. 000 Kč a na pense dělnictva 100, 400. 000 Kč.

V rozpočtu tabákové režie jest pamatováno také na subvence (obcím, školám mateřským, sirotčincům a různým spolkům kulturním a dobročinným), a to částkou O 2 mil. Kč. V každé továrně subvencuje tabáková režie též tovární knihovny dělnické rozpočtovou částkou 25. 000 Kč. (Zahrnuto v položce "Různé výdaje". ) Na léčení tuberkulosní preliminuje se částka 0'3 mil. Kč (zahrnuto v položce "Nemocenské a úrazové pojištění").

Věnuje tudíž tabáková režie na výše uvedené účely sociální, humánní, kulturní, úhrnem cca 120, 000. 000 Kč.

IV. Rozpočet na rok 1933.

Rozpočet tabákové režie jest konstruován jako účet ztráty a zisku včetně investičního rozpočtu. Udává výsledky hospodaření a provozu, které lze s největší pravděpodobností očekávati v rozpočtovém období se zřetelem k výsledkům dosaženým v letech předchozích, k nezbytným potřebám podniku, jakož i s ohledem na úsporná a vhodná racionalisační opatření při nákupu, výrobě a obchodu. Vyjadřuje tudíž tento rozpočet finanční a hospodářský program tabákové režie jak v organisaci správy a provozu, tak i v budování nových zařízení a opatření, obsahuje v jednotlivostech jen čísla kalkulační a nikoliv pevná čísla rozpočtová ve vlastním slova smyslu.

§ 2. Státní loterie. § 2. Státní loterie.

I. Organisace podniku.

V čele podniku "Státní loterie'' jest správní sbor, zřízený podle vládního nařízení čís. 206/24 Sb. z. a n., jenž jest podřízen ministru financí, účetní a pokladní revise vykonáva stálá revisní komise při ministerstvu financí a podává o nich zprávu ministerstvu financí a správnímu sboru a koncem správního roku zkoumá účetní závěrky.

Bezprostřední vedení a správu podniku vykonává ředitelství státních loterií se sídlem v Praze.

Vedle agendy čsl. třídní loterie jest podnik pověřen správou státní dobročinné loterie, jejíž tah se koná každý rok jednou.