§ 4a. Československá pošta.

V místní automatické telefonní ústředně v Brně bylo dokončeno v prvé polovině roku 1932 doplnění automatické výstroje pro 4. 000 účastnických přípojek a byla také ukončena přeměna původního zařízení pro místní službu na kombinované zařízení, které umožní kromě místního styku také strojní automatické zprostředkování meziměstských hovorů účastníkům přímo z pracovišť meziměstské telefonní ústředny, jakmile bude automatisována celá místní telefonní síť.

V Košicích byla zapojena do provozu automatická místní telefonní ústředna pro 2. 000 přípojek.

Vzhledem k nevyhnutelné nutnosti hospodárně využíti všech ještě upotřebitelných strojních zařízení věnuje pošt. správa zvláštní pozornost zlepšení a rozšíření oněch místních ústředen, v nichž lze racionelně upotřebiti součástí manuálních ústředen vyzískaných při automatisaci.

Pokles celkových podnikových příjmů Čsl. pošty v letech 1931 a 1932 ukazuje, že při dalším podnikání staveb telefonních ústředen místních i meziměstských bude nutno počítati se značně zmenšenými investičními prostředky, takže budou v popředí zájmů telefonní správy jen úpravy a stavby technicky naprosto neodkladné nebo provozně nevyhnutelné, na příklad nezbytně nutné úpravy telefonních ústředen, do nichž budou zapojeny relace nového dálkového kabelu z Olomouce do Zlína.

Délka drátů místních telefonních tratí byla v roce 1931 celkem 436. 813 km proti 407. 163 km v roce 1930 a 378. 143 km v roce 1929.

Délka meziměstských telefonních tratí pak dosáhla v roce 1931 celkem 16. 979 km, kdežto v roce 1930 měla 16. 544 km a v roce 1929 jen 16. 211 km.

Mezinárodní telefonní styk byl v poslední době značně zdokonalen a rozšířen.

4. Poštovní provoz automobilní.

Všeobecná hospodářská tíseň zvláště nepříznivě postihuje rozvoj poštovního automobilního provozu, způsobujíc trvalý pokles frekvence na poštovních automobilních tratích a tím i velké ochabnutí vzrůstu příjmů z dopravy osob, zavazadel a nákladů. Nepříznivě působí také rychle vzrůstající konkurence soukromých autodopravců.

Poštovní automobilní doprava měla 61 (63) stanic a byla provozována na 167 (160) osobních automobilních tratích v celkové délce 4. 0527 (3. 792'6) km. Motorových vozidel bylo v činnosti 428 (433), jimiž ujeto 8. 308. 323, 1 (7, 204. 232'1) km. Dopraveno bylo 6. 574. 135 (6, 163. 026) osob, 332. 773 (294. 794) kusů zavazadel a dopravené náklady vážily 264. 459 (333. 319) tun.

§ 4b. Poštovní spořitelna. § 4b. Poštovní spořitelna.

Nejvýznamnější událostí organisačního vývoje Poštovní spořitelny v roce 1931 jest rozšíření agendy ústavu o spořitelní službu, jež vstoupila v činnost podle vyhlášky ministra pošt a telegrafů ze dne 5. května 1931 dnem 1. června 1931. Její organisace jest založena na zásadách co největší jednoduchosti, snadné přístupnosti a bezplatného používání, jež poskytují dostatečné záruky, že spořitelní služba dojde během doby co největšího rozšíření. Na rozdíl od organisace poštovní spořitelní služby u jiných ústavů tohoto druhu nevydávají u nás vkladní knížky poštovní úřady, nýbrž výhradně hlavní ústav v Praze, takže jest vedle jednotnosti a přesnosti při vyhotovování vkladních knížek zasláním vkladní knížky do vlastních rukou vkladatele zaručeno i bezpečné zjištění jeho totožnosti. K průkazu identity při výplatách slouží průkazní lístek, zaslaný vkladateli zároveň s vkladní knížkou, jehož odděleným uschováním vyvaruje se vkladatel škodě, jež by mu mohla vzniknouti ztrátou, a případným zneužitím vkladní knížky. Vkladatel může každodenně u kteréhokoli poštovního úřadu vybrati si částku až 300 Kč, a při těchto výplatách, jakož i při všech vkladech, odpadá vyplňování jakýchkoliv dokladů vkladatelem. Výjimku činí jen výplaty vyšších částek, kdy vkladatel sám vyplní příslušnou poukázku, kterou hlavní ústav v Praze ověří a poukáže k výplatě u udaného poštovního úřadu. Spořitelní služba jest soustředěna výhradně u hlavního ústavu v Praze a pobočka v Brně obstarává tuto službu ve stejném rozsahu jako každý poštovní úřad.

V roce 1931 přikročila Poštovní spořitelna také k úpravě svého poměru k účastníkům bankovní služby, a vyhlásila ve "Věstníku poštovní spořitelny" pravidla o koupi a prodeji cenných papírů, o poskytování lombardních zápůjček, o eskontu kuponů a směnek, inkasu směnek a účtů, jakož i o úschově a správě cenných papírů a jiných hodnot. Zároveň byla nově organisována úschova hodnot v bezpečnostních schránkách.

Otázka likvidace pohledávek za vídeňskou poštovní spořiteln o u, zařazených do československého pohledávkového bloku, nepokročila ani v roce 1931 žádoucím způsobem, ježto není dosud rozřešena otázka způsobu výplaty knihovně účtovaných pohledávek, znějících na cizí měnu, jak jsou vypočteny v bodu 5 čl. 9 příslušné Úmluvy (č. 230/26 Sb. z. a n. ), resp. bodu A čl. I. dodatečné dohody (č. 231/26 Sb. z. a n. ), na kterých participují podle bodu 5. čl. II. zmíněné dodatečné dohody Polsko, Itálie a československo. Jde tu o pohledávky vídeňské poštovní spořitelny ve Francii a ve Velké Britanii, jež byly za války sekvestrovány a potom připsány Rakousku k dobru na reparačních účtech. Vídeňská poštovní spořitelna hájí stanovisko, že tímto zúčtováním nebyly dotyčné pohledávky desekvestrovány, že jsou tudíž splněny předpoklady bodu A čl. I. zmíněné dodatečné dohody, podle kterých může poštovní spořitelna ve Vídni odevzdati súčastněným státům za tyto pohledávky s případnými úroky 5%ní rakouské dluhopisy, znějící na příslušnou cizí měnu a splatné v deseti letech. Prodej těchto dluhopisů byl by nyní velmi obtížný a spojen se značnou kursovou ztrátou. Zmíněné stanovisko vídeňské poštovní spořitelny není však ustanoveními úmluvy plně podepřeno, a bylo jí tudíž doporučeno, aby o věci zahájila jednání také s Italií a Polskem, ježto vzniklé sporné otázky bude možno vyřešiti jen vzájemnou dohodou. Z vylíčených okolností jest patrno, že poštovní spořitelna v Praze nemá možnost, aby vzniklé sporné otázky samostatně vyřešila a že tudíž na nastalém průtahu nenese viny.

Ve věci převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti byla příslušná mezinárodní úmluva republikou Polskou ratifikována a nabyla podle vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 30. září 1931 účinnosti dne 7. září 1931. Zároveň byla vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů ze dne 20. října 1931, č. 167 Sb. z. a n., stanovena konečná lhůta pro přihlášení pohledávek k soupisu do 7. prosince 1931. Přihlášené pohledávky byly zapsány a seznamy zaslány poštovní spořitelně v Budapešti k přezkoušení a uznání co do výše pohledávek. Jakmile bude definitivně zjištěna výše československého pohledávkového bloku, bude možno přikročiti k převzetí dosud nelikvidované úhrady a provésti proplacení uznaných pohledávek oprávněným percipientům.

Další velmi významnou událostí pro ústav v roce 1931 bylo přesídlení do nové budovy na Václavském náměstí v Praze, kde bylo zahájeno pra-

§ 4b. Poštovní spořitelna.

videlné úřadování dne 14. prosince 1931. Přesídlení do nové budovy mohlo býti dík pohotovosti a mimořádnému pochopení personálu provedeno bez přerušení obvyklého pracovního pořádku.

Rozsah činnosti ústavu v roce 1931 jest zřejmý z následujících statistických dat. Ovšem důsledky trvající hospodářské tísně jsou patrný také na výsledcích činnosti poštovní spořitelny, která jest jako peněžní ústav v jednotlivých odvětvích služby úzce spjata s celkovým vývojem hospodářských poměrů.

Počet šekových účtů k 31. prosinci 1931 činil 111. 738, a byl o 3. 262 vyšší než v roce 1930. Z toho připadá na hlavní ústav 97. 891 účtů a na pobočku v Brně 13. 847 účtů. Na šekových účtech bylo provedeno v roce 1931 celkem 89, 746. 566 vkladů v částce 116. 851, 434. 595, 71 Kč a 26, 967, 431 výplat v částce 117. 212, 777. 353. 08 Kč, takže celkový obrat činil ve 116, 713. 997 položkách 234. 064, 211. 948, 79 Kč. Z toho připadá na hlavní ústav v Praze 103, 964. 192 položek v částce 212. 590, 519. 80818 Kč a na pobočku v Brně 12, 749. 805 položek v částce 21. 473, 692. 140, 61 Kč. Počet provedených položek vykazuje proti předcházejícímu roku vzestup o 1, 299. 483, dosažený obrat vykazuje však pokles o 7. 829, 315. 174, 84 Kč v důsledku cenového poklesu. Z celkového obratu bylo provedeno 75. 451, 857. 238, 13 Kč, t. j. 32% v hotovosti a 158. 612, 354. 710, 66 Kč, tudíž 68% bezhotových. Pohledávka na šekových účtech činila k 31. prosinci 1931 celkem 1. 927, 375. 483, 3 Kč, t. j. proti roku 1930 méně o 361, 342. 757, 37 Kč.

V mezinárodním platebním styku jeví se značný pokles obratu v důsledku provedených devisových omezení, úhrnem bylo v tomto styku provedeno 514. 821 položek, t. j. o 32. 516 položek méně, než v roce 1930, s obratem 618, 102. 188. 30 Kč, t. j. proti roku 1930 méně o 137, 023. 066, 31 Kč. Z obratu připadá na převodní styk 466, 190. 595, 25 Kč (z Československa 301, 740. 32710 Kč, do Československa 164, 450. 26815 Kč) a na výplaty v hotovosti 151, 911. 598, 05 Kč (z Československa 107, 876. 666, 45 Kč, do Československa 44, 034. 926, 60 Kč).

Při srovnání československé šekové služby se šekovou službou v jednotlivých evropských státech (viz přehled), jest československo počtem šekových účtů za Německem, Francií, Belgií, Nizozemím a Rakouskem na místě šestém, celkovým obratem za Německem, Francií a Belgií na místě čtvrtém, celkovým počtem provedených položek po Německu na místě druhém a počtem položek připadajících na jeden šekový účet na místě prvním.

Výsledky, dosažené ve spořitelní službě za prvních sedm měsíců, dlužno považovati za velmi úspěšné, ježto trvající hospodářská tíseň a hospodářské poměry nynější nejsou příznivé tomuto odvětví služby. Do konce roku 1931 bylo vydáno 54. 701 vkladních knížek, jež vykazovaly 31. prosince 1931 pohledávku 26, 471. 682, 30 Kč. Vkladů bylo provedeno v této době 174. 812 v částce 54, 401. 760, 90 Kč, výplat 118. 177 v částce 27, 930. 078, 60 Kč takže celkový obrat činil ve 292. 989 položkách 82, 331. 839, 50 Kč. Průměrná pohledávka na jedné vkladní knížce byla k 31. prosinci 1931 483, 93 Kč.

Bankovní i jiná obchodní činnost ústavu, vyplývající hlavně z povinnosti postarati se o zužitkování volných prostředků, vykazuje v roce 1931 vliv hospodářské deprese různým způsobem. Obrat eskontu a lombardu zvýšil se proti roku 1930 o 175, 211. 319, 15 Kč na 2. 684, 357. 895, 50 Kč v důsledku zvýšených úvěrových nároků na poštovní spořitelnu. Zásoba směnek a bonů poklesla k 31. prosinci 1931 proti stavu v roce 1930 o 167, 460. 732, 80 Kč na 72, 782. 358, 30 Kč. Obrat v cenných papírech zvýšil se proti roku 1930 o 319, 153. 799, 69 Kč na 1. 806, 433. 608, 53 Kč v důsledku častých bursovních realisací. Stav vlastních i cizích deposit klesl o 126, 887. 420, 09 Kč na 2. 583, 608. 755, 31 Kč.

Hospodářský výsledek ústavu jest ve srovnání s rokem 1930 příznivější. Docílený čistý zisk 9, 315. 938, 25 Kč jest o 1, 071. 381, 68 Kč vyšší než v roce 1930 pouze důsledkem zvýšení poplatkové úhrady a provedených úsporných

§ 4b. Poštovní spořitelna.

opatření. Na čistém zisku participuje hlavní ústav v Praze ziskem 9, 690. 547'82 Kč a pobočka v Brně ztrátou 374. 609'57 Kč. Ztráta pobočky jest ve srovnání s rokem 1930 nižší o 225. 870´85 Kč a ukazuje, že prosperita zařízení tohoto druhu může býti zajištěna jen při větším rozsahu činnosti.