20. Odpočivné a zaopatřovací platy. Kapitola 2O. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Důsledkem popřevratových poměrů byly odpočivné a zaopatřovací platy postupně již několikráte upraveny. Tyto úpravy a zvláště poslední úprava podle zákona z 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., rozdělená na 4 etapy, způsobovaly, že náklad na odpočivné a zaopatřovací platy rok od roku stoupal.

V letech 1919 až 1931 byly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy civilní a vojenské (bez státních podniků) tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:.

Pokles nastalý v roce 1925 jak ve výdajích tak i v příjmech se vysvětluje tím, že do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny i odpočivné a zaopatřovací platy státních podniků, pokud byly vypláceny na účet této kapitoly u zemských finančních úřadů.

Od 1. ledna 1925 si uhrazuje každý státní podnik veškeré pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků, ponechávaje si zároveň pensijní příspěvky placené svými zaměstnanci.

Za základ výpočtu potřeby pro rok 1933 byly vzaty výsledky docílené v letech 1929 až 1931, při čemž bylo přihlédnuto i k výsledkům prvých měsíců roku 1932 a k pravděpodobné úspoře, která vznikne omezeným odchodem státních zaměstnanců z činné služby. Do rozpočtu zařaděn náklad na poslední úpravu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona, ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., avšak bez úpravy, která měla býti provedena od 1. ledna 1933 (IV. etapa) a která byla odložena. Dále jsou v něm obsaženy částky, které stát poskytuje státním podnikům "československé státní dráhy" a "československá pošta" na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podnikům vznikl provedením zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.

20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Na rok 1933 preliminují se výdaje kapitoly 20. částkou.... 865, 893. 000 Kč,

na rok 1932 byly preliminovány částkou........... 881, 122. 800 Kč,

preliminuje se tudíž v rozpočtu na rok 1933 méně o...... 15, 229. 800 Kč.

Při tom se podotýká, že do rozpočtu této kapitoly jest pro rok 1933 zařazena, jak jest již svrchu uvedeno i "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona z 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n. " částkou 27, 100. 000 Kč (z toho připadá na železniční zaměstnance 22, 000. 000 a na poštovní zaměstnance 5, 100. 000 Kč.

Pro zjištění celkových výdajů, které hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním, preliminovaným částkou.. 865. 893. 000 Kč, připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních podniků, které se na rok 1932 preliminují částkou...... 1. 089, 384. 100 Kč.

takže v státním rozpočtu na rok 1933 jest v rozpočtové kapitole 20. a v dílčích rozpočtech jednotlivých státních podniků zařaděno na odpočivné a zaopatřovací platy úhrnem.............1. 955, 277. 100 Kč.

Tento náklad se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních. Částka ta jest nyní velmi značná, uváží-li se, že celkový náklad na pense učitelů národních škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činil v roce 1919 celkem 26, 315. 916 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského 5, 018. 904 Kč, ze zemského fondu 15, 563. 470 Kč a zálohově z prostředků státních 5, 733. 542 Kč), kdežto v roce 1931 činil tento náklad již 416, 142. 203 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského a ze zemských školních fondů 46, 161. 313 Kč, ze zemských fondů jednotlivých zemí 28, 319. 566 Kč, z 30% podílu státu na výnosu zemských přirážek 40, 134. 146 Kč a zálohově z prostředků státních 301, 527. 178 Kč).

Příjmy této rozpočtové kapitoly se preliminují na rok 1933 částkou 141, 174. 500 Kč,

na rok 1932 bylo preliminováno............... 100, 041. 200 Kč,

preliminuje se tudíž na rok 1933 více o.............41, 133. 300 Kč.

Návrh vypočten na základě výsledků docílených v letech 1929 až 1931, dále se zřetelem na průměrný výsledek v prvých měsících roku 1932 a vzhledem k úsporným opatřením na rok 1933 (zvýšení pensijního příspěvku o 2% na 8%).

Přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých prémiových reservách bude zřejmý, když k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci v činné službě a které jsou na

rok 1933 preliminovány částkou...............141, 174. 500 Kč,

budou ještě připočteny pensijní příspěvky a prémiové reservy, které přijmou jednotlivé státní podniky od svých zaměstnanců v činné

službě v částce.....................177, 013. 800 Kč,

takže v státním rozpočtu na rok 1933 jest na uvedených příjmech zařaděno celkem......................318, 188. 300 Kč.

21. Ministerstvo financí. Kapitola 21. Ministerstvo financí.

V roce 1931 nevykazuje kurs koruny československé změny; jeho vývoj byl klidný a technická posice po celý rok poměrně uspokojivá. Rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším záznamem kursu Kč činilo v New-Yorku 0'169% proti 0'2957% v roce 1930.

Oběh bankovek byl po celý rok 1931 menší než v letech předchozích. Státovkový dluh poklesl v roce 1931 o 33111 mil. Kč.

V oboru práva měnového zavedena byla v důsledku devisových opatření ostatních států vázanost devisová obnovením platnosti vládního nařízení č. 46/1924 Sb. z. a n. a vydána řada opatření podle zákona č. 7/1924 Sb. z. a n. o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, z nichž zejména jmenovati jest povinnou nabídku cizích platidel nebo pohledávek v cizí měně a soupis zahraničních cenných papírů uložených v cizině, povinné prohlášení k vývozním zásilkám zboží, zřízení zvláštní komise pro příděl devis na zboží dovážené z ciziny, jakož i ustanovení upravující placení za zboží dovážené z ciziny a převod platů do ciziny.

Stav našeho peněžního a kapitálového trhu a stejně i trhu cenných papírů nesl koncem roku 1931 zřejmě stopy pokračující světové hospodářské krise. Také v dalším průběhu pohyboval se vývoj domácího trhu kapitálového ve vývojové linii světového kapitálového trhu, vyznačující se naléhavou poptávkou jen ztěžka ukojitelnou, protože stále ještě není dostatečného přílivu kapitálových úspor a dosti odvahy k delšímu vázání kapitálu při nejistých cenových výhledech do budoucna. Na trhu peněžním však a v obchodu s cennými papíry brzo došlo k nadějnému obratu. Tak po mimořádně značném úvěrovém napětí, které bylo pocítěno koncem roku 1931, následuje hned v lednu 1932 znatelné uvolnění a v témž čase projevuje se - hlavně pod vlivem prosincového snížení eskontní sazby - zlepšení v kursech cenných papírů, které se krátce před tím sesuly na nevídaně nízkou úroveň. O dalším, v celku klidném vývoji peněžního trhu, k němuž nemálo přispěla reorganisace našeho peněžnictví, prováděná bankovním zákonem ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., svědčí nové snížení úřední eskomptní a lombardní sazby dnem 12. dubna 1932 (se 6-7-7 1/2% na 5-6 1/2-7%), jemuž 26. září 1932 následovalo další snížení (na 4 1/2-6-6 1/2%); příznivé znamení trvalého ozdravení domácího peněžního trhu sluší právem spatřovati v pochopení našeho peněžnictví pro hospodářské potřeby doby, jež se projevilo úpravou úrokových sazeb usnesenou dne 26. září 1932 Poradním sborem ve věcech peněžnictví, zřízeným podle čl. LIV dovolaného zákona. Důvěřivější nálada na burse, kterou přechodně silněji zkalily z jara jen finanční obtíže Kreugerova zápalkového trustu, pramenila hlavně z politického uklidnění v zahraničí, z výsledku lausanské konference a vůbec z důvěřivějšího posuzování světové hospodářské situace vyvolaného cenovým zlepšením surovin a došedšího výrazu v pevném smýšlení světových burs, najmě v New-Yorku; z domácích motivů byly to především zprávy o lepší zaměstnanosti, oprávněná důvěra ve značnou přizpůsobivost našeho exportního průmyslu odbytovým obtížím a z uveřejněných bilancí čerpané poznání, že zdravé základy našeho peněžnictví a průmyslového podnikání zůstaly neotřeseny přes nebývalé kritický rok 1931. Co se pak zvlášť trhu státních půjček týká, nastal již počátkem června rozhodný obrat k lepšímu, jehož trvající pevný směr jest pádným důkazem stoupající důvěry ve finanční sílu státu přes to, že byly šířeny zlovolné pověsti o úmyslech vlády odchýliti se od tradiční linie zdravé měnové politiky.

Ve vývoji státního dluhu nastal v roce 1931 úplný přelom dosavadní tendence. Po řadu let, ještě i v roce 1930, vzrůstal státní dluh výhradně jen přejímáním a úpravou dluhů staré monarchie a dluhů osvobozovacích, resp. emisemi s tím souvisejícími (na př. IV. státní půjčka, náhradní renty). Jinak byly úvěrní operace prováděny jen ke konversi a konsolidaci dluhů starších (na př. 6% konsolidační půjčka z roku 1926) a státní dluh byl intensivně umořován. V úmoru státního dluhu pokračovala ovšem finanční správa podle rozpočtu i v roce 1931 a 1932, avšak byla nucena sáhnouti též k novým úvěrním operacím, kterými nastává rozmnožení státního dluhu a to také dluhu krátkodobého.

V roce 1931 bylo umořeno z všeobecných prostředků státních (podle účetní závěrky) vnitřního dluhu založeného okrouhle 428 mil. Kč a dluhu zahraničního, jehož úmor se poněkud zvolnil Hooverovým moratoriem, asi 65 mil. Kč. Zálohou z výtěžku dávky z majetku bylo splaceno asi 45'5 mil. Kč pokladničních bonů, čímž jejich oběh klesl na 750 mil. Kč. Největší

21. Ministerstvo financí.

novou úvěrní operací byla 5% investiční půjčka vydaná z jara 1931 v částce 1300 mil. Kč a převzatá konsorciem bank na pevno za kurs 95'75, tedy za podmínek pro stát velice výhodných ve srovnaní s dosavadním 6% standardem dlouhodobých půjček. K zahraniční půjčce podle zákona č. 84/1931 Sb. z. a n., o kterou se jednalo ve Francii a z jejíhož výtěžku měla býti splacena 8% zahraniční půjčka, již nedošlo pro mezitím zhoršené mezinárodní finanční poměry. Ty byly také příčinou, že v druhé polovici roku se objevující peněžní potřeby státní pokladny bylo lze krýti jen krátkodobými úvěrními operacemi a za tíživějších podmínek. Do roku 1932 vkročila finanční správa s novými 444 mil. Kč pokladničními poukázkami v tomto roce splatnými.

Největší a nejúspěšnější úvěrní operací roku 1932 jsou 5% poukázky pětileté zaručené francouzskou vládou, vydané podle zákona č. 14/32 Sb. z. a n. ve výši 600, 000. 000 frs. Z domácích dlouhodobých úvěrních operací lze uvésti jen 51/2% zápůjčku u pojišťoven sjednanou při kursu 92'- resp. 92'50 a dostoupivši výše 148, 550. 000 Kč. Jinak byly prováděny jen krátkodobé úvěrní operace. Kromě prolongace 444 mil. Kč poukázek z roku 1931 bylo nutno prolongovati asi 1440 mil. Kč 51/2% poukázek pětiletých dospívajících v roce 1932 a mimo to bylo nutno opatřovati hotovosti státní pokladně vydáváním poukázek nových. (Počátkem prosince 1932 bylo jich vydáno asi 559 mil. Kč). Podmínky byly dosti tíživé. Kdežto však prolongace v únoru a květnu byla provedena na basi bezmála 8%ního zúročení nových poukázek, bylo lze při prolongaci v listopadu vystačiti s výnosností 61/2%.

V rozpočtovém směru další pokles příjmů způsobený trvající tísnivou situací hospodářskou vynutil si v roce 1931 významného omezení rozpočtených výdajů nejen ve věcných, ale i na osobních výdajích, zde hlavně snížením vánočního přídavku státním zaměstnancům. Zvláštní pozornost byla věnována ve spolupráci s parlamentními činiteli úpravě rozpočtu na rok 1933, aby výdaje byly pronikavě sníženy a odstraněny byly pokud možno divergence, jež se v posledních rozpočtech jevily mezi skutečnými a preliminovanými příjmy ať již administrativními či podnikovými.

Státní příjmy daňové doznaly dalšího podstatného snížení.

Byl to opětný pokles výnosu přímých daní, jevící se srovnáním příjmů docílených v roce 1931 proti roku 1930, jenž nastal nejen v důsledku hospodářské krise, ale i liknavostí v placení. Bylo proto nutno zreorganisovati vymáhání daňových nedoplatků. Nicméně i v I. pololetí 1932 vykazuje výnos přímých daní další pokles jak proti roku 1931, tak i proti rozpočtu. Zmíněný pokles příjmů, naproti tomu pak zvýšené potřeby státu vyžádaly si vydání zákona č. 177/1931, jímž byla formou přechodné přirážky zvýšena jednak daň důchodová za rok 1930 a 1931, jednak daň z tantiém na rok 1931 a 1932. Ježto však toto opatření neprojevilo náležitých účinků, bylo nutno zákonem č. 120/1932 dodatečně zvýšiti přechodnou přirážku k dani důchodové za rok 1931 a její platnost rozšířiti v této výši na rok 1932. Současně byla prodloužena platnost přechodné přirážky k dani z tantiém v původní své výši na rok 1933.

Pokud jde o daň z obratu a přepychovou (vykazující jak v roce 1931, tak i v I. pololetí 1932 pokles proti roku minulému i proti rozpočtu) bylo dnem 1. ledna 1932 zavedeno několik nových paušálů daně z obratu. Od 1. května 1932 bylo provedeno zvýšení daně z obratu a daně přepychové ve formě přirážek k nim; zároveň pozměněna některá ustanovení zákona o těchto daních, prováděcího nařízení k němu a seznamu přepychových předmětů a vydáno vládní nařízení upravující vybírání daně z obratu při dovozu.

Sestupná tendence výnosu nepřímých daní projevila se v roce 1931 povážlivou měrou hlavně u daně z lihu a také na výnos daně z uhlí měla krise panující v jednotlivých odvětvích průmyslu nepříznivý vliv.

Se silným poklesem zahraničního obchode dostavil se ovšem v r. 1931 a 1932 i pokles výnosu dovozního cla, mezi jiným též v důsledku devisových opatření a vlivem dovozních listů.

Provedeny byly legislativní spolupráce na zákonu č. 85/1932 Sb. z. a n. o povinném míšení lihu s pohonnými látkami, na zákonu č.. 86/1932 Sb. z. a n., jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem, na zákonu č. 123/1932 Sb. z. a n. o spotřební dani z droždí a vypracovány byly návrhy prováděcích nařízení k těmto zákonům.

21. Ministerstvo financí.

V pracích pro reformu z trestního práva důchodkového, zejména důchodkového trestního řízení podle zásad všeobecného trestního řádu se pokračuje.

V personálním oboru byla činnost ministerstva financí ve znamení různých úsporných opatření, která si vynucovala klesající tendence státních příjmů Byla proto připravována různá omezení týkající se přijímání nových sil a přeskupování jich z resortů, kde bez újmy pro chod správy jsou postradatelnými, do resortů, kde personální potřeba zejména v době hospodářské krise není kryta. Podkladem pro tato opatření je nově zavedená statistika o úhrnném počtu státních zaměstnanců v jednotlivých úřednických (služebních) kategoriích.

Dále jsou připravována různá úsporná opatření v úpravách náhrady služebních výloh, mající také směr unifikační.

Nezaměstnanost stále více stoupající si vynutila také přípravu různých opatření směřujících k rovnoměrnějšímu rozdělení pracovních důchodů plynoucích z veřejné služby; v tomto směru byl již vládou uskutečněn zákaz zaměstnávání pensistů ve smluvních službách státu. Dále byly dány do meziministerského řízení osnovy vládních nařízení o úpravě nároků na služební oděv a o úpravě nároků na služební a naturální byty, jimiž mají býti nově upraveny (po případě s patřičnými změnami kodifikovány) rozptýlené předpisy o těchto materiích, které v některých oborech správy vůbec ještě nejsou normativně upraveny.

Byl vypracován referentský návrh instrukce pro přípravnou službu úřednickou v oboru ministerstva financí a zkušební řád pro odborné zkoušky předepsané pro přijetí, ustanovení nebo povýšení úředníků v tomto oboru a zaslán ostatním ústředním úřadům s požádáním, aby při úpravě obdobných otázek postupovaly v zájmu jednotnosti stejně. Pro ony zkoušky, které byly nově zavedeny, byl zkušební řád v oboru ministerstva financí uveden v prozatímní účinnost.

V důsledku zvyšující se tendence poklesu státních příjmů musilo ministerstvo financí uvažovati také o možnosti snížení platů a pensí státních zaměstnanců a konalo v tomto směru příslušné obsáhlé propočty a jiné přípravy, jichž výsledkem jest předložená osnova zákona.

Platový zákon byl v roce 1932 proveden také pokud jde o novou úpravu stejnokrojů úředníků služby celní a to vládním nařízením ze dne 22. července 1932, č. 131 Sb. z. a n.

21. Ministerstvo financi.

Vývoj kursů čsl. státních půjček podle učiněných závěrek posledního (ev. předposledního) bursovního dne čtvrtletí IV. 1931 až III. 1932.