17. Ministerstvo sociální péče.

S ústavním schválením bytového zákona vzejde ministerstvu povinnost připraviti provádění bytového zákona také po stránce administrativní, což samo bude vyžadovati obsáhlé normativní činnosti.

Administrativní činnost v oboru péče stavební a bytové jest téměř celá vyplněna prováděním zákona o stavebním ruchu č. 45/1930 Sb. z. a n. a jeho novely č. 205/1931 Sb. z. a n. Charakteristickým účinkem zákona o stavebním ruchu č. 45/1980 Sb. z. a n. jsou téměř výlučně stavby větších nájemních domů s nejmenšími byty o kuchyni a jedné obytné místnosti, podnikané zvláště stavebními družstvy ve prospěch nezámožných vrstev obyvatelstva. Počet žádostí za udělení státní podpory podle tohoto zákona je tak veliký, že shora uvedené částky, pokud nebyly již vyčerpány udělenými podporami, byly již koncem června 1932 téměř úplně vázány žádostmi do té doby podanými. Nedostatečnost prostředků povolených ústavně na další podporu stavebního ruchu byla příčinou, že udělování žádaných podpor muselo býti obmezeno a zejména že státní příspěvek byl udělován v míře značné snížené. Do 31. října 1932 byla podle něho udělena podpora dohromady na 6. 352 domů s 32. 372 byty o stavebním nákladu 1. 919, 329. 636 Kč.

Provádění dřívějších zákonů o stavebním ruchu, zejména zákonů z let 1927 a 1928 a provádění zákona o Státním bytovém fondu z roku 1919 pohybuje se v normálních mezích. Hospodářská tíseň, zejména průmyslového podnikání, projevující se trvalou nezaměstnaností dělnictva, odkázaného na výdělek z práce jako jediný pramen úhrady k placení nájemného nebo úroků a úmoru z hypotekárních dluhů, vrhá své stíny také na provádění zákonů nahoře zmíněných, čekatelé a vlastníci rodinných domků z řad průmyslového dělnictva, pozbyvší výdělku zastavením podniků, apelují v míře stále větší na podporu státu při placení anuit ze zaručených zápůjček. Ve stejné situaci jsou také stavební družstva jako vlastníci nájemních domů s byty obývanými osobami pozbyvšími zaměstnání. Třebas platy konané státem z titulu státní záruky jsou stranám předepisovány k úhradě, nutno aspoň pro přechodnou dobu velké nezaměstnanosti počítati s většími než dosud výdaji státními z titulu záruky.

Finanční závazky státu z podpor podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až 1930 projevují se v mimořádných věcných výdajích v návrhu státního rozpočtu na rok 1933 položkou.....253, 800. 000 Kč.

Preliminovaná částka jest vyšší proti rozpočtu na rok 1932 a zahrnuje tyto závazky:

1. Pravidelné roční výdaje na anuitách ze zápůjček, zaručených

podle zákonů z let 1919 až 1924, činí 199, 721. 000 Kč, tedy okrouhle.. 199, 720. 000 Kč.

2. Správní příspěvky, manipulační výdaje a různé jiné proměnlivé

platy, placené některým věřitelům při poukazování anuit, činí okrouhle 2, 000. 000 Kč.

3. Pravidelné roční výdaje na státním příspěvku podle zákonů z let

1921 až 1924 činí 17, 288. 000 Kč, tedy okrouhle.........17, 280. 000 Kč.

4. Z titulu záruky může vzejíti státu povinnost splatiti krátkodobé zaručené úvěry stavební, nedojde-li k jejich konversi na zaručené zápůjčky dlouhodobé, splatiti zápůjčky řádně vypovězené, hraditi schodek zaručené zápůjčky, na který se nedostalo při prodeji domu nucenou dražbou a pod. Na tyto platy pamatuje se podle zkušeností z posledních

let částkou......................2, 000. 000 Kč.

5. Na platy z titulu záruky podle zákonů z let 1927-1928 a podle

zákona z r. 1930 (anuity, výpovědi, exekuce a pod. ) pamatuje se částkou 6, 800. 000 Kč.

6. Konečně sem patří výdaje z podpory ve způsobe státního příspěvku podle zákona z roku 1930. Z povolené částky 30, 000. 000 Kč zařazuje se na rok 1933 částka................26, 000. 000 Kč.

Péče o mládež.

Snahou ministerstva sociální péče je, aby péče o mládež byla ve všech svých složkách náležitě vybudována. Je pociťován nedostatek zákona, který by péči o mládež

17. Ministerstvo sociální péče.

upravoval celkově a jednotně v celém státě. Ministerstvo sociální péče na jeho osnově pracuje.

Reformy doznaly dosud dva úseky péče o mládež, totiž ochrana dětí v cizí péči a dětí nemanželských tím, že bylo vydáno vládní nařízení ze dne 14. března 1930, č. 29 Sb. z. a n., jímž byl proveden zákon ze dne 30. června 1921, č. 256 Sb. z. a n., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, a trestní soudnictví nad mládeží, jež upraveno podle osnov vypracovaných ministerstvem spravedlnosti zákonem ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb. z. a n. a prováděcím nařízením ze dne 11. prosince 1931, č. 195 Sb. z. a n.

Nejbližším úkolem je úprava polepšovací výchovy mládeže, jež bude provedena zákonem o ochranné výchově, jehož osnova je již meziministersky projednána. V souvislosti s tím provedlo ministerstvo sociální péče statistická šetření o počtu dětí, jež přicházejí v úvahu pro ochrannou výchovu a vypracovalo podle § 64, pdst. 4., zákona čís. 48 z r. 1931 Sb. z. a n. osnovu vládního nařízení, jímž se upravuje organisace a jednací řád výchovných rad. Kromě toho vydalo ministerstvo sociální péče podrobné instrukce pro Okresní péče o mládež a jejich ústředí pokud jde o jejich součinnost se soudy při provádění zákona o trestním soudnictví nad mládeží.

Pokud jde o provádění vládního nařízení č. 29/1930 Sb. z. a n., byla upravena podrobná organisace tohoto dozoru a postaráno instrukčními kursy o řádné vzdělání dozorčích důvěrníků. Kromě toho jednáno s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o úpravě lékařského dozoru nad těmito dětmi. Pracováno také na přípravách, aby toto vládní nařízení mohlo býti v dohledné době rozšířeno i na Slovensko a Podkarpatskou Rus; hlavně bylo dbáno o vybudování sítě Okresních "péčí o mládež v těchto zemích, jež je nyní již hotova.

Dále pracovalo ministerstvo sociální péče s ministerstvem spravedlnosti na vydání zákona čís. 100/1931 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného a na prováděcím nařízení k tomuto zákonu č. 40/1932 Sb. z. a n., jakož i na vydání společných výnosů, jimiž bude upravena spolučinnost Okresních péčí o mládež na Slovensku a Podkarpatské Rusi při ustanovování veřejných poručníků.

V organisaci sociálního školství bylo pracováno s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na statutu Státní školy zdravotní a sociální péče a jednáno úspěšně s Rockefellerovou nadací o poskytnutí stipendií, aby bylo umožněno silám, jež na této škole budou působiti, školení v Americe.

Ministerstvo sociální péče usilovalo o jednotnou organisaci dobrovolné péče o m l á d e ž v celém státě a snažilo se odstraniti některé organisační závady. V dalším jednání bude pokračováno v roce 1933.

S ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ústřední sociální pojišťovnou zahájeno jednání o pracovním programu v těch úsecích sociální péče o mládež, v nichž se stýkají zájmy obou ministerstev a ústřední sociální pojišťovny.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi vykazuje dobrovolná péče o mládež utěšený rozvoj zvláště v tom směru, že byla zrychleným tempem dokončena organisace Okresních péčí o mládež, které nyní již působí ve všech soudních okresech.

Ochranné útulky pro nezaměstnaný pracující dorost, zřízené v prvních měsících roku 1931, byly i v zimních měsících roku 1932 v činnosti.

útulky byly zřízeny v těch místech největší nezaměstnanosti, kde byly pro ně příznivé podmínky. Celkem bylo zřízeno 41 útulků, které byly v činnosti na dobu nejnutnější potřeby - po dobu 4 nejvýše 5 měsíců. Ochranná akce pro nezaměstnaný pracující dorost osvědčila se v r. 1932 podle došlých zpráv všude velmi dobře.

Subvenční opatření. Z prostředků, jež jsou dány k disposici ministerstvu sociální péče byly podporovány především zařízení tak zv. dobrovolné péče o mládež, zvláště pak instituce polooficielní. Při povolování subvencí používá ministerstvo sociální péče pomoci ústředních organisaci dobrovolné péče a to celostátních i zemských.

Bylo všemožně usilováno, aby za dnešních tísnivých poměrů nepoklesla úroveň činnosti institucí dobrovolné péče o mládež, jimž nyní, kdy nezaměstnanost a bída zachvacuje stále větší okruh rodin a ohrožuje děti na zdraví a životu, byly uloženy úkoly velmi obtížné a odpovědné.

17. Ministerstvo sociální péče.

Státní péče o mládež na Slovensku a Podkarpatské Rusi pocítila v roce 1932 značně důsledky úsporných opatření ve státních výdajích. Obzvláště investiční program pro tento rok byl dodatečně značně zúžen. Zde nutno především uvésti projekt nové internátní budovy při československém státním ústavu pro hluchoněmé v Kremnici, který byl vypracován v roce 1931; od novostavby bylo v roce 1932 nutno upustiti. Na druhé straně dlužno vítati, že došlo konečně k provedení první poloviny přístaveb v československém státním dětském domovu v Košicích, a to k nástavbě prvních pater dvou ústavních pavilonů, čímž ústav, který byl neustále přeplněn a zápasil s nedostatkem místa, značně získá.

Poměru mezi péčí dobrovolnou a státní na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla věnována v roce 1932 zvláštní pozornost.

Zprostředkování práce.

V právním podkladu organisace zprostředkování práce nenastala změna, neboť osnova zákona o zprostředkování práce nebyla dosud ústavně projednána. Proto pečovalo ministerstvo sociální péče aspoň poskytováním podpor o udržení a rozšíření sítě veřejných zprostředkovatelen práce.

Domácká práce.

Poměry v domácké práci upraveny jsou zákonem ze dne 12. prosince 1919, č. 29. Sb. z. a n. z r. 1920, o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce. Ústřední a obvodní komise domácké práce podle zákona zřízené vykazují činnost zejména v oboru úpravy nejnižších mezd a nejnižších cen zboží v domácké práci ve své funkci orgánů smírčích a rozhočích, jakož i v podávání dobrozdání a iniciativních námětů ve styku s ministerstvem sociální péče.

Závodní výbory.

Závodní výbory (zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. ) jsou důležitým činitelem v hospodářském životě, jednak pro úpravu poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jednak pro organisaci výroby. Článkem LI bankovního zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., byla působnost zákona o závodních výborech rozšířena na peněžní ústavy, uvedené v čl. XIV, jakož i na peněžní podniky, uvedené v čl. LII.

Podle posledních statistických údajů jest v československé republice 2. 185 závodních výborů vedle 192 rozhodčích komisí.

živnostenská inspekce.

Živnostenská inspekce působí v Čechách a v zemi Moravskoslezské podle zákona ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pak podle zákonného článku XXVIII z r. 1893.

nížením služby živnostenských inspektorů v republice československé jest pověřen ústřední živnostenský inspektorát v ministerstvu sociální péče.

Roku 1932 působilo podle vlád. nař. ze dne 28. prosince 1928, č. 208 Sb. z. a n., na celém území našeho státu 29 teritoriálních živnostenských inspektorátů a 3 speciální inspektoráty (dva pro práce stavební v Praze, v Brně a jeden pro stavbu vodních cest se sídlem v Praze).

živnostenská inspekce věnovala se především hlavnímu svému úkolu, t. j. dozoru na zachovávání zákonných předpisů na ochranu života a zdraví dělníků, působila při povolování práce pres čas (v I. instanci) závodům, podléhajícím dozoru živnostenské inspekce a obstarávala i jiné úkoly, souvisící se současným stavem průmyslové výroby. Živnostenští inspektoři účastnili se dále schvalování nových živnostenských závodů a rozšiřování podniků starých, intervenovali při uzavírání kolektivních smluv, při urovnávání pracovních sporů, stávek a výluk, při propouštění dělnictva, podávali posudky o žádostech za povolení k zaměstnávání cizinců atd. Třeba se zmíniti též o účasti funkcionářů živnostenské in-

17. Ministerstvo sociální péče.

spekce v rozhodčích komisích, zřízených podle zákona o závodních výborech, kde působili jako odborní znalci a v obvodních i ústředních komisích domácké práce.

Pokud jde o další vývin technické ochrany života a zdraví živnostenského dělnictva, pokračovala "Komise pro technickou a zdravotní ochranu zaměstnanců a jiných osob výdělečně činných" v jednání o novelování všeobecných předpisů na ochranu života a zdraví dělnictva (min. nař. ze dne 23. listopadu 1905, č. 176 ř. z. příp. vlád. nař. ze dne 26. května 1925, č. 114 Sb. z. a n. ).

činnost ústředního živnostenského inspektorátu byla prohloubena tím, že v něm zřídilo ministerstvo sociální péče již v r. 1930 zvláštní ústředí pro ochranu pracující mládeže a při tomto ústředí pak ústřední poradní sbor. Dále byly v sídlech jednotlivých živnostenských inspektorátů zřízeny ještě zvláštní Obvodní poradní sbory pro ochranu pracující mládeže v počtu 26.

Snaha po nejhospodárnější výrobě, která se usilovně začala uplatňovati po válce a obecně jest označována pojmem racionalisace, je doprovázena i nepříznivými vlivy na hospodářský život, jež vyžadují zvláštní pozornosti, zejména v době nynější hospodářské krise. Proto bylo v ústředním živnostenském inspektoráte zřízeno ještě zvláštní ústředí pro racionalisaci, které má za úkol sledovati její vývoj v živnostenských závodech a vliv na hospodářské a sociální poměry zaměstnanců těchto podniků.

Podrobná a velmi obsáhlá činnost živnostenské inspekce za r. 1932 bude jako každoročně uvedena v obšírné Zprávě o úřední činnosti živnostenských inspektorů, postavené na nový základ v duchu doby.

Péče o válečné a poválečné poškozence.

Podkladem péče o válečné poškozence jsou zákony: č. 199/1919 Sb. z. a n., č. 142/1920 Sb. z. a n., č. 39/1922 Sb. z. a n. a č. 133/1930 Sb. z. a n. Péče o poválečné poškozence je upravena zákonem č. 41/1922 Sb. z. a n.

Provádění zákonné péče o válečné (a poválečné) poškozence jest svěřeno zemským úřadům pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně a Bratislavě a úřadu pro péči o válečné poškozence v Užhorodě.

Péče o válečné poškozence spočívá jednak ve vyplácení důchodů, jednak v poskytování léčení na státní náklad, v opatřování orthopedických pomůcek a poskytování v případě nutnosti darů a bezúročných zápůjček.

O důchod se přihlásilo do konce roku 1931 v celé republice 1, 007. 584 válečných poškozenců. Z tohoto počtu byl důchod přiznán 751. 201 válečným poškozencům. Invalidů ubývá úmrtím a osamostatněním, úmrtnost u invalidů není však vyšší než 4%. U vdov jeví se úbytek ponejvíce provdáním. Sirotků ubývá dosažením hranice věkové. Nejmenší úmrtnost byla dosud u předků-důchodců.

Od počátku účinnosti cit. zákonů bylo z titulu péče o válečné poškozence do 31. prosince 1931 vyplaceno..................5. 947, 153. 937 Kč.

Z toho připadá na státní administrativu...........192, 358. 862 Kč,

na sociálně-lékařské prohlídky............... 24, 716. 887 Kč,

a na vlastní péči o válečné poškozence............5. 730, 078. 188 Kč.

Je pozoruhodné, že náklady administrativní na provádění péče o válečné poškozence jsou velmi nízké, dosahujíce jen 3. 23% celkového nákladu.

Na zákonitých požitcích bylo do 31. prosince 1931 vyplaceno:

invalidům důchodcům..................2. 099, 389. 340 Kč,

pozůstalým důchodcům................. 3. 354, 316. 810 Kč,

úhrnem... 5. 453, 706. 150 Kč.

Ztráta výdělečné schopnosti u válečných poškozenou stanoví se úředními lékařskými prohlídkami.

Přeběrky na důchodech, které do konce roku 1931 byly zjištěny, činily 98, 472. 816 Kč. Na tyto přeběrky bylo do konce roku 1931 splaceno 23, 985. 863 Kč a odepsáno 26, 485. 955 Kč, takže podle stavu k 1. lednu 1932 zbylo ještě přeběrků v celkové částce 48, 000. 998 Kč.

17. Ministerstvo sociální péče.

Váleční poškozenci jsou léčeni jak ve veřejných nemocnicích, tak i ve vojenských nemocnicích, v různých lázeňských ústavech a hlavně ve specielních léčebnách plicních chorob.

Kromě toho zřídil a vydržuje svým nákladem stát státní domovy pro válečné invalidy v Pohořelicích (na Moravě), v Kovárcích, Bojkové a Kochanovcích (na Slovensku). Celkem v těchto čtyřech státních domovech jest 530 lůžek pro válečné invalidy.

Specielní je péče o válečné slepce, kterých v celém státě je 463 úplných a 177 praktických slepců, celkem tedy 640 slepců. Slepcům přiděleno dosud asi 50 hlav. tabákových skladů a asi 300 tabákových prodejen. Domovinami opatřeno 76 slepců, v biografech umístěni 4, zápůjčky do obchodů a živností obdrželo 30 slepců, vlastní hospodářské nemovitosti má 70 slepců, celkem je tedy úplně zaopatřeno asi 400 slepců.

Charitativní péče umožňuje válečným poškozencům osamostatnění. Většina zápůjček povolena na zařízení trafik. Dosud obsazeno válečnými poškozenci více než 25. 000 trafik. Na darech a zápůjčkách vyplacena do konce roku 1931 částka 94, 504. 449 Kč.

Kapitalisací důchodů invalidních bylo povoleno dosud okrouhle 2. 700, náklad na ně činí asi 22 miliony. Kapitalisace povolují se také jen na osamostatnění válečných invalidů.

Velmi důležitou složkou je péče o amputované válečné invalidy. Všech potřebujících orthopedické pomůcky je 22. 554 s 26. 475 zraněními, která vyžadují 72. 762 lékařsky předepsaných orthopedických pomůcek. Náklad na opatření těchto pomůcek činil do konce roku 1931 138, 323. 366 Kč.

Aby uhájili existenci, spojovali se invalidé v družstva, jimž na zápůjčkách povoleno v celku asi 6 milionů Kč.

K 31. prosinci 1931 bylo důchodců:

invalidů.......... 101. 053

vdov........... 84. 904

sirotků.......... 79. 616

předků.......... 56. 733

úhrnem... 322. 306

Péče o dělnická družstva konsumní a výrobní.

Péče o konsumní a výrobní družstva záležela v poskytování zápůjček družstvům, v udělování přiměřených subvencí družstevním ústředím na činnost revisní podle zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z. a na rozšíření a prohloubení družstevní výchovy.

Péči o lidové družstevnictví má sloužiti zákon o zájmovém ústředí lidového družstevnictví, jehož osnova, vypracovaná ministerstvem sociální péče, jest součástí souboru zákonných předloh, podaných k povznesení a finanční podpoře družstev zemědělských, živnostenských a dělnických.

Péče o vystěhovalce a přistěhovalce.

V důsledku trvání světové hospodářské krise nutno situaci československého vystěhovalectví označiti za velmi nepříznivou, Československým příslušníkům, kteří v cizině upadli v nouzi beze své viny, poskytuje ministerstvo sociální péče z prostředků na péči o vystěhovalce prostřednictvím zastupitelských úřadů ČSR nouzové podpory, které jim mají ulehčiti přečkání nepříznivých poměrů nebo ve výjimečných případech i umožniti návrat do vlasti. Dále zařídilo ministerstvo sociální péče pro podporu nezaměstnaných a nouzí trpící československých vystěhovalců výplatu zvláštních podpor. Vedle toho byla sjednána dohoda týkající se vzájemnosti v oboru péče o nezaměstnané s některými státy.

17. Ministerstvo sociální péče.

Informační činnost a dozor nad vystěhovaleckým hnutím a zejména nad paroplavebními společnostmi (v roce 1932 mělo koncesi pro dopravu vystěhovalců 14 společností) byly konány stejně jako v letech předcházejících.

Značné zmenšení vystěhovaleckého ruchu vedlo k opatření, že Státní vystěhovalecká stanice v Praze-Nových Vysočanech byla jen z menší části ponechána pro potřeby československého vystěhovalectví; většinou byla určena pro jiné účely sociální péče.

Pro budoucnost činí se přípravy, aby po přechodu nynější krise byla připravena řádně promyšlená a organisovaná kontrola vystěhovalectví do určitých zemí.

Péče o nezaměstnané.

Ke dni 30. června 1932 bylo 150 odborových svazů, které podle § 4, odst. 3., zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku.

V roce 1931 bylo předloženo ke zúčtování odborovými svazy celkem 449. 558 podpůrných případů, na něž bylo vyplaceno na podpoře organisační.....46, 785. 694 Kč

a na státním příspěvku..................172, 451. 235 Kč

celkem........................219, 236. 929 Kč.

Skutečné náklady podpůrné péče byly však - jak u odborových organisací, tak i na účet státní pokladny - větší, jelikož k výše uvedeným výdajům jest třeba připočísti režijní náklady; pokud jde o výdaje ze státní pokladny, jest to režijní příspěvek státem přiznaný odborovým organisacím a náhrada za dopravu nezaměstnaných po železnici do pracovního místa.

Od 1. ledna do 30. června 1932 předložily odborové svazy k vyúčtování celkem 378. 905 podpůrných případů, na něž bylo vyplaceno na podpoře organisační.. 44, 659. 473 Kč,

na státním příspěvku...................169. 251. 689 Kč,

celkem........................213, 911. 162 Kč.

V roce 1932 byl zákon ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n. prováděn v plném rozsahu; podle článku III cit. zákona byly vypláceny mimořádné podpory v nezaměstnanosti nezaměstnaným z oboru textilního, sklářského, kovodělného, kožedělného, hornického, dřevodělného, knihtiskařského a keramického.

Velká nezaměstnanost způsobila, že v některých odborových organisacích činil počet osob podporovaných v nezaměstnanosti přes 60% členů. Proto se tyto odborové organisace ocitly ve velmi nepříznivé finanční situaci a jejich fondy, určené k podpoře nezaměstnaných a dotované částí členských příspěvků dosud pracujících členů byly buď úplně vyčerpány, anebo dospěly ke schodkům mnohdy milionovým. K snížení schodků podpůrných fondů byly orborové organisace vyzvány, alby kvótu odváděnou z členských příspěvků do fondu na podporu nezaměstnaných, zvýšily v těch případech, kde již nebyla kvóta vyšší, aspoň na 20%. Vzhledem ke katastrofální nezaměstnanosti a ve snaze, aby odborové organisace nebyly nuceny zastaviti výplatu podpor v nezaměstnanosti, povolila vláda výpomoci na krytí schodků jejich podpůrných fondů pro nezaměstnané. K tomuto účelu bylo roku 1931 vyplaceno celkem 19, 848. 633 Kč. Na rok 1932 povolila vláda k stejnému účelu do konce června 10 milionů Kč a v červenci dalších 40 milionů Kč.

Dosavadní úprava pojištění pro případ nezaměstnanosti spočívá na principu dobrovolného pojištění podle t. zv. gentského systému. Ministerstvo sociální péče považuje dosavadní podpůrný systém za etapu na cestě k obligatornímu pojištění pro případ nezaměstnanost i.

Ježto však za současné hospodářské situace nebylo možno provésti změnu dosavadního podpůrného systému, vypracovalo ministerstvo osnovu zákona o zřízení fondu pro nezaměstnané; tato osnova nebyla dosud projednána, ani osnova zákona o nouzové dávce, jež byla předložena parlamentu jako další prozatímní opatření k zajištění dalších prostředků pro péči o nezaměstnané.

17. Ministerstvo sociální péče.

V roce 1932 bylo pokračována v t. zv. státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující, která byla zavedena od 28. července 1930 na základě vládního usnesení a v mléčné akci pro děti nezaměstnaných nebo omezeně pracujících živitelů rodin, zavedené od 7. prosince 1930.

V roce 1931 vyžádala si stravovací akce nákladu 124, 690. 028- Kč, mléčná akce pokud byla prováděna z prostředků státních - nákladu 9, 266. 429-Kč. Od 1. ledna do 5. června 1932 bylo vyplaceno na státní stravovací akci 112, 476. 680-- Kč a na mléčnou akci 9, 920. 900- Kč.

Kromě shora zmíněných akcí byla povolena vládou v prosinci roku 1931 jednorázová vánoční příspěvková akce pro děti nezaměstnaných nebo omezeně pracujících živitelů rodin rovněž na účet řádného úvěru, jež si vyžádala nákladu. 8, 914. 030- Kč.

V roce 1932 zavedlo ministerstvo sociální péče nákladem 2, 000. 000 Kč podpůrnou akci pro nezaměstnané domácké živnostenské pracovníky. Jejím účelem bylo poskytovati výpomoc takovým nezaměstnaností postiženým pracovníkům v domácké výrobě, kteří neměli nároku na podporu v nezaměstnanosti se státním příspěvkem, ani nebyli účastni státní akce stravovací.

Jako další opatření k čelení nezaměstnanosti provádí ministerstvo sociální péče již od roku 1930 produktivní péči o nezaměstnané na podkladě zmocnění daného článkem IV zákona č. 74/1930 Sb. z. a n. V roce 1931 projednalo ministerstvo sociální péče 6. 008 žádostí, při čemž výše přiznaného státního příspěvku činila 82, 423. 400 Kč.

Do konce června 1932 projednalo ministerstvo sociální péče celkem 2. 534 žádosti, na státním příspěvku bylo veřejným stavebníkům přiznáno 39, 819. 550 Kč.

Státní starobní podpory.

Ministerstvo sociální péče hledí uskutečniti co nejužší styk okresních péčí o mládež s péčí státní a snaží se, aby některé funkce péče státní byly převzaty okresními péčemi o mládež, slibujíc si od této spolupráce dobré výsledky.

Ministerstvo sociální péče dbalo, aby zákon ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách byl systematicky prováděn. Samo rozhodovalo spolu s ministerstvem financí o žádostech za státní starobní podporu čs. státních příslušníků, žijících v cizině; pokud jde o státní starobní podpory poskytované v tuzemsku, dozíralo nad řádným prováděním zákona.

Počet osob, jimž státní starobní podpory jsou vypláceny, stále stoupá, ač bylo očekáváno, že již počne klesati přirozeným úbytkem, t. j, úmrtím percipientů. Příčinou jsou též dnešní tísnivé poměry hospodářské. Počet percipientů činil koncem měsíce října 1932 195. 748.

Program legislativní činnosti v oboru pracovního práva a sociálního pojištění.

Pro rozpočtový rok 1933 dlužno počítati s řadou legislativních prací, jež dosavadní úkoly ministerstva sociální péče, jednak zvětší, jednak prohloubí a zvýší. Jsou to zejména tyto osnovy:

1. Osnova zákona o zprostředkování práce. Osnova jedná o vybudování řádné sítě zprostředkování práce v celém státě, což jest v zájmu úspěšného boje proti nezaměstnanosti nevyhnutelné. Příslušný návrh zákona byl již ministerstvem sociální péče vypracován a je předmětem meziministerského řízení.

2. Osnova zákona o státním fondu pro péči o nezaměstnané. Tímto opatřením má se doplniti veřejná péče o nezaměstnané, pokud o ně není již

postaráno zákonnými předpisy jinými, zejména zákonem ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. a. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, změněným a doplněným zákona ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n.

Táto osnova, stanovící zákonitý příspěvek zaměstnavatelů do fondu pro péči o nezaměstnané, byla již předmětem jednání sociálně-politické osmy koalovaných stran v poslanecké sněmovně; jednání však bylo přerušeno, protože pro mimořádnou nezaměstnanost

17. Ministerstvo sociální péče.

bylo třeba opatřiti finanční prostředky úvěrovou osnovou zákona o dávce pro péči o nezaměstnané; vedle této akce však první osnova neztrácí ničeho na své naléhavosti a bude proto nutno se jí opětně zabývati.

3. Osnova zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 19. prosince 1918, č. 91 S b. z. a n., o o s m i h o d i n n é době pracovní. Osnova tato, obsahující v nejpodstatnější své části snížení týdenní pracovní doby na 40 hodin, má se zřetelem na světovou hospodářskou krisi a vyplývající z ní mimořádnou nezaměstnanost - po uvážení poměrů a vzorů v cizině - přispěti k odstranění neb alespoň zmírnění hospodářské krise a mimořádné nezaměstnanosti. Osnova jest právě v meziministerském řízení připomínkovém.

4. Osnova zákona o kolektivních smlouvách. Vývoj moderního pracovního práva, který směřuje k nahrazení individuelní smlouvy pracovní smlouvou kolektivní, nutí i náš stát, aby po vzoru ciziny upravil legislativně otázku kolektivních smluv pracovních. Osnova jest předmětem meziministerského jednání.

5. Osnova zákona o komorách práce. Také v tomto případě jde o naléhavou otázku zákonem dosud neupravenou. Po způsobu obchodních a živnostenských komor, hájících zájmy zaměstnavatelů, mají býti zřízeny komory práce, které mají míti v podstatě podobné úkoly jako komory obchodní a živnostenské. Osnova jest v meziministerskám řízení.

6. Osnova zákona o zákazu noční práce mladistvých zaměstnanců. Dosavadní zákaz zaměstnávati v závodech průmyslových a vůbec pracemi zdraví škodlivými v době noční mladistvé dělníky do 16 roků má býti rozšířen na mladistvé dělníky mladší 18 let vzhledem k mezinárodní úmluvě přijaté na I. mezinárodní konferenci práce roku 1919, jež byla ratifikována již celou řadou průmyslových států. O osnově jedná se mezi zúčastněnými ministerstvy.

7. Osnova zákona o ochraně žen před porodem a po porodu. Dosavadní mateřské pojištění má býti u nás doplněno po vzoru úpravy v jiných státech ochranou námezdně pracujících těhotných žen a šestinedělek proti případnému propuštění z práce v době těhotenství a šestinedělí. Příslušná osnova zákona byla již ministerstvem sociální péče vypracována a zaslána zúčastněným ministerstvům k zaujetí stanoviska.

8. Osnova zákona o lékárnické platové pokladně. Pokladnou má se umožniti spravedlivé hodnocení služeb kondicinujících lékárníků, zejména starších, kteří nemají možnosti se osamostatniti. Osnova, vypracovaná v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jest předmětem jednání mezi zájemci z kruhů lékárníků a kondicinujících lékárníků.

9. Osnova zákona o změně § 82 živn. řádu. Zaměstnanci podléhající živnostenskému řádu domáhají se již dlouhou dobu změny ustanovení odstavce f), h) a i) § 82 živn. řádu, obsahujícího důvody zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance. Změna těchto ustanovení živn. řádu jest tím nutnější, ježto živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ve svém § 120 který jest obdobný s § 82 živn. řádu, těchto pro zaměstnance tvrdých ustanovení nemá. Jednání o obdobné osnově v poslanecké sněmovně Národního shromáždění uvázlo, takže bude předložiti novou osnovu.

10. Novelisace zákona o domácké práci. Zkušenosti získané při provádění tohoto zákona ukázaly nutnost změny a doplnění původního zákona, aby bylo dosaženo cílů, k nimž zákon původní směřoval. Osnova byla dána po jednám se zájemníky do meziministerského připomínkového řízení.

11. Novelisace zákona o závodních výborech. Na základě zkušeností s prováděním zákona o závodních výborech připravuje se novelisace tohoto zákona za účelem úspěšnějšího provádění zákona.

12. Osnova zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Pensijní pojištění má býti doplněno samostatným pojištěním této kategorie zaměstnanců a tím mají býti vytvořeny vedle sebe dva pojišťovací systémy, totiž pojištění dělníků pro případ nemoci, invalidity a stáří a pojištění soukromých úředníků a zřízenců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Osnova jest předmětem zkoumání podvýboru býv. min. komise pro nemocenské pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.