14. Ministerstvo veřejných prací.

Báňská administrativa.

Kritický nedostatek plně kvalifikovaných konceptních sil pro obor báňské právní služby, pro níž je třeba úřednictva s plným právnickým i hornickým (technickým vzděláním), se pro nedostatečný příliv dorostu nezměnil.

V roce 1932 byly národnímu shromáždění předloženy k projednání 2 osnovy a to zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona (zejména ustanovení trestali) a zákona o báňských dávkách z kutišť a měr. Pro novou úpravu obvodu báňských úřadů byl sbírán materiál.

Uhelný průmysl trpěl po celý rok 1931 stále se zhoršujícím nedostatkem odbytu a situace tato se nezměnila ani v roce 1932.

Pro nejistou všeobecnou hospodářskou situaci nepodařilo se ani v roce 1932 provésti nezbytně nutnou sanaci hornického pojištění a postupovalo se i v roce tomto tak, jak uvedeno ve zprávě za rok 1931, že státní pokladna přebírala naproti Zemské bance v Praze záruku za úvěr, který tato banka poskytuje ústřední bratrské pokladně v Praze na krytí schodku mezi souhrnem napadlých důchodů a souhrnem prostředků, které jmenovaná pokladna si může pro své výplaty opatřiti hlavně příspěvky majitelů dolů a pojištěnců.

Na návrzích o nové úpravě hornického pojištění bylo dále pracováno a zřízena byla komise pro novou zákonnou úpravu hornického pojištění (předseda prof. Dr. Schoenbaum), která v květnu t. r. zahájila své práce. Komise tato projedná co nejrychleji předložené jí návrhy a podá návrhy jak na provedení sanace hornického pojištění, tak i na jeho další úpravu.

V roce 1932 jednáno bylo též o vzájemných požadavcích v oboru hornického pojištění s Polskem ve smyslu V. části smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních čís. 56/1926 Sb. z. a n. Mimo to bude třeba upraviti vzájemnost hornického pojištění ve styku s Itálií.

Uhelné hospodářství republiky československé obstarává ministerstvo veřejných prací dle zákona z 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n.

O poměrech v roce 1931 lze uvésti toto:

Hospodářská deprese, která počala na uhelné dolování působiti v roce 1930, pokračovala stále se zvětšujíc i v roce 1931 a ani v roce 1932 tento zpětný postup neustal. Provoz trpěl nedostatkem odbytu a počet volných směn z tohoto důvodu se podstatně zvětšil, kdežto počet pracovních směn se zmenšil. Pokles pracovních směn v kamenouhelném dolování byl větší nežli v dolování hnědouhelném a činil 14. 6 dne, kdežto při dolech hnědouhelných byl 9 dnů. Stávky při dolování kamenouhelném i hnědouhelném byly nepatrné a neměly vlivu na výši těžby. Za to nepříznivě působilo zmenšení vývozu přivedené poklesem zaměstnanosti sousedních zemí a opatřeními prohibitivními proti dovozu našeho tíhli, které jest nad to ještě v ostré konkurenci s vývozními státy Německem a Polskem.

O vývoji naší uhelné těžby podává přehled tabulka obsahující data z let 1913 a 1929 až 1931.

Uhlí kamenné Uhlí hnědé

Rok Výkon na Výkon na

Těžba v t Počet dělniků směnu Těžba v t Počet dělníků směnu

a dělníka a dělníka

1913 14, 271. 408 62. 550 0. 760 23, 107. 456 35. 051 2. 188

1929 16, 750. 674 57. 592 1. 042 22, 555. 212 38. 589 2. 043

1930 14, 572. 332 57. 618 1. 027 19, 316. 246 37. 334 2. 042

1931 13, 243. 367 53. 856 1. 062 17, 960. 907 33. 893 2. 168

Pokles těžby oproti roku 1930 činí při uhlí kamenném 9%, při uhlí hnědém 7%, pro uhlí vůbec 8%. Oproti těžbě předválečné v roce 1913 zmenšila se výroba kamenného uhlí o 10. 4%, uhlí hnědého o 22. 27%, celková výroba uhlí jest proti mírovému roku 1913 menší o 17. 64%.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Vývoz v tunách.

Rok Uhlí kamenné Uhlí hnědé Koka Brikety

1929 1, 894. 876 3, 123. 435 887. 715 152. 367

1930 1, 706. 395 2, 395. 794 577. 460 89. 865

1931 1, 650. 061 1, 962. 702 399. 959 85. 907

Dovoz v tunách.

Rok Uhlí kamenné Uhlí hnědé Koks Brikety Antracit

1929 2, 317. 929 102. 754 382. 552 39. 834 30. 704

1930 1, 808. 282 123. 325 212. 298 27. 118 20. 778

1931 1, 747. 063 117. 364 238. 003 35. 294 27. 587 Vývoz kamenného uhlí se proti roku 1930 zmenšil o 3. 3%, hnědého uhlí se zmenšil

o 18. 1%, vývoz kamenouhelného koksu se zmenšil o 30. 7%, vývoz briket poklesl o 4. 5%.

Dovoz paliv k nám se podstatně nezměnil. Kamenného uhlí bylo dovezeno méně o 3. 4%, hnědého uhlí a lignitu bylo dovezeno méně o 4. 8%, dovoz briket stoupl o 30. 2%, antracitu se zvýšil o 32. 8%, dovoz koksu pak stoupl o 12. 1%.

V prvním pololetí 1932 se všeobecná hospodářská situace zhoršovala dále a působila nepříznivě na vývoj uhelného dolování. Zejména katastrofálně působí nezaměstnanost železářského průmyslu na odbyt koksu, jenž při omezené výrobě zvyšuje stále svoje zásoby, jež dosáhly koncem prvního pololetí 1932 neobvyklého množství. V tomto údobí jest velmi špatná zaměstnanost v revírech kamenouhelných, z nichž ostravský a rosický při omezených směnách si vypomáhají poskytováním bezplatných dovolených dělnictvu. Průmysl koksárenský vykazuje minimální výrobu.

Vývoz uhlí i koksu v prvním pololetí 1982 stále se zmenšoval. Zjev tento lze částečně vysvětliti všeobecnou průmyslovou depresí v dovážejících státech i jejich snahami opatřiti konsum domácím palivem. Nejostřeji však působí opatření Rakouska, jež vydalo zákon ze dne 18. prosince 1931, čís. 401 spolkové sbírky zákonů o podpoře domácího paliva, jímž byl zřízen ve spolkovém ministerstvu obchodu a dopravy poradní sbor pro paliva, v jehož pravomoci jest stanovení přípustnosti používání cizozemského uhlí v průmyslových podnicích a přímo předpisuje používání výlučně nebo částečně domácích lignitů. Jak byl těmito opatřeními zasažen vývoz našeho hnědého uhlí do Rakouska, o tom svědčí, že v prvním pololetí se zmenšil náš vývoz opírati prvnímu pololetí 1931 o 48. 4%, kdežto oproti druhému pololetí 1931, kdy počala působiti prohibitivní opatření, poklesl o 52. 2%. Také ve styku s Německem utrpěl vývoz našeho hnědého uhlí oproti prvnímu pololetí 1931 ztrátu 20. 4% a proti druhému pololetí 1931 ztrátu 17. 3%. Celkové zhoršení vývozu v prvním pololetí 1932 jeví se v těchto přehledech:

Oproti prvnímu pololetí 1931 zmenšil se vývoz kamenného uhlí o 19. 2%, hnědého uhlí o 22. 6%. koksu o 36. 1% a briket o 25. 5%.

Proti druhému pololetí 1931 činí toto zmenšení u kamenného uhlí 15. 9%, u hnědého uhlí 20. 3%, u koksu 36. 1%, u briket 13. 1%.

Dovoz zahraničních paliv doznal zmenšení oproti prvnímu pololetí 1931 jen u kamenného uhlí o 6%, kdežto u hnědého uhlí se zvětšil o 2. 6%, u briket se zvětšil o 41% a u koksu o 3. 8%.

Porovnání s druhým pololetím 1931 ukazuje zmenšení dovozu u kamenného uhlí o 7'5%, u briket o 21% a u koksu o 19, 7%.

-Pro druhé pololetí 1932 jsou pro dovoz paliv k nám důležitý zásahy devisové komise, jež reguluje od července i dovoz uhlí.

Přičleněné ústavy.

Státní výzkumný ústav hydrologický a hydrotechnický

T. G. M a s a r y k a.

Oba ústavy soustřeďují v sobě příslušnou činnost pro všechny obory státní správy a pro celé území státu. Jejich organisace je tedy co nejúspornější.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Pro obor ministerstva veřejných prací vypracoval hydrologický ústav několik studií k otázce přehrad na střední Vltavě; sestavil katastr vodních sil na řece Otavě; zabýval se hydrologickými podklady nádrže na Moravici u Kružberku; zaměřil a vydal podélný profil Váhu a Malého Dunaje; pracoval na soustavném výzkumu československého Dunaje; pokračoval v soustavném studiu řeky Váhu; odevzdal řadu posudků pro zásobování města vodou pitnou (Bardejov, Trnava, Velká Chuchle atd. ).

Ústav hydrotechnický pro tentýž obor státní správy vyřešil úsporný tvar podjezí pro zdymadlo na Labi v Srnojedecha na Labi ve Smiřicích, dále tvar podjezí zdymadla ve Vraném a v Hluboké na Vltavě; dále vyřešil tvar podhrází údolní přehrady na řece Teplé nad Karlovými Vary a tvar podhrází a přelivových kaskád údolní přehrady na Chrudimce v Seči. Mimo to vykonal zkoušky alternativních projektů přehrad na střední Vltavě. Dále pro důležitou úpravu řeky Tisy u Čopu předsevzal zkoušky propustnosti zemin, které vykonal také pro klasifikaci těsnicího materiálu nad Štěchovicemi.

Pro ministerstvo zemědělství vypracoval hydrologický ústav celou řadu posudků pro vodní stavby na řekách, příslušejících do pravomoci tohoto ministerstva. Příkladem uvádíme: celkový vodohospodářský program řeky Moravy a její úprava v pohraniční trati; soustavná studie řeky Hronu; úprava odtoku Jizery: použití rybníků v povodí M r l i n y jako retenčních nádraží; vliv jihočeských rybníků na vyrovnání odtoku, atd.

Značný význam pro zemědělské obyvatelstvo má rozsáhle organisovaná návěstní služba povodňová, která funguje netoliko v zemi české a Moravskoslezské, nýbrž je již nově organisovaná i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Program činnosti v roce 1933 je daný zejména pracemi pro oba fondy pro vodní stavby, t. j. pro fond vodohospodářských meliorací a pro fond splavnění řek, vybudování přístavů, vodních přehrad a využití vodních sil.

Státní geologický ústav.

V roce 1932 pokračoval Státní geologický ústav Čsl. republiky v soustavném detailním geologickém mapování v měřítku 1: 25. 000 v různých oblastech Čsl. republiky. Výsledky systematických mapovacích prací prováděných členy ústavu od převratu na středním Slovensku byly předvedeny v roce 1932 na mezinárodním foru při příležitosti III. sjezdu Karpatské geologické asociace, jehož se mimo národy v asociaci sdružené (Čsl. řep., Rumunsko, Polsko, Jugoslávie) účastnili i zástupci geologických ústavů a korporací ostatních evropských států.

Státní geologický ústav Čsl. rep. fungoval opětně jako ústav poradní pro státní a samosprávné úřady, jakož i pro soukromé firmy v řešení otázek praktické geologie při projektech staveb pozemních i vodních, zásobování vodou, projektech kanalisačních (z větších prací ústavních v tomto oboru jest uvésti hlavně řadu obsáhlých geologických posudků, týkajících se projektů údolních přehrad na Vltavě nad Štěchovicemi a projektů s nimi sdružených), dále při vyhledávání, otevírání, dobývání a oceňování ložisek užitkových nerostů, při zakládání a provozu lomů a j. - ústav provedl dále rozbory a diagnosy četných vzorků hornin, zasílaných k určení.

Chemická laboratoř ústavní prováděla analysy hlavních typů hornin při systematických mapovacích pracích, jakož i analysy vod, hornin a minerálů pro příležitostné práce praktické.

Státní radiologický ústav.

Ústav vykonával radiologické rozbory četných nerostů a hornin z uranových dolů v Jáchymově a zkoumal radioaktivitu vzduchu v těchto dolech. Pracoval dále o methodách ku přípravě polonia z odpadního materiálu při výrobě radia a o methodě ku stanovení obsahu uranu v nerostech. Pokračoval v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních pramenů. Rovněž pokračoval ve zkoumání radioaktivity pramenů na Krkonoších.

V oddělení aplikací radiologie v biochemii prováděl pokusy o účinku radioaktivního záření na různé řasy.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Ústav změřil před prodejem všechny radiové praeparáty vyrobené v Jáchymově a. určené k účelům léčebným. Praeparáty byly státní prodejnou báňských a hutnických výrobků v Praze prodány různým zájemcům doma i za hranicemi. Mimo to prováděl rozbory různých lékařských přípravků, označených jakožto "radioaktivní".

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Podobně jako v roce 1932 zabýval se ústav studiem využití paliv jako zdroje tepelné energie a použitím výsledků teoretického studia a laboratorních pokusů v různých odvětvích výrobních.

V oboru všeobecné tepelné techniky pokračováno bylo ve studiu zákonitostí v přenášení tepla a připravují se laboratorní práce ke zjištění důležitých konstant tepelných, tahových odporů roštů atd. Zamýšlí se přikročiti k pokusům o velikosti a tvaru spalovacího prostoru a vlivu přídavného vzduchu při různých intensitách hoření.

I v oboru ústředního topení konány byly hlavně topné pokusy s nízkotlakými kotly, jak pro státní správu, tak pro soukromé strany. S úspěchem byly rozřešeny na pokusném zařízení ústavu hlavní zásady pro hospodárné a hlavně bezkouřné spalování plynovatých hnědých uhlí v kotlích pro ústřední topení.

Činnost v oboru keramickém rozvíjí se hlavně v cihlářství, pálení vápna a ve výrobe hrnčířských výrobků.

V cihlářství byla obrácena pozornost ku výrobním poměrům v pecích pro malovýrobu, dále k otázkám umělého a přirazeného sušení zboží.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péci hornickou je obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud bylo z prostředků tohoto fondu vystavěno a osídleno celkem 28 osad se 668 domky, v nichž bylo umístěno 1339 nájemníků s 6616 osobami.

Náklad na vybudování těchto 28 osad a obytných domu s opatřením stavenišť a provedením potřebných úprav terénu, zřízení cest, různých prací regulačních a kanalisačních činil úhrnem Kč 72, 190. 520'-, z čehož na revír mostecko-teplicko-chomulovský připadá Kč 60, 454. 762'-, na revír karlovarsko-falknovský Kč 10, 411. 207'- a na revír plzeňský Kč 1, 324. 553'-.

Jelikož provedením těchto rozsáhlých staveb byl Fond pro sociální péči hornickou značně vyčerpán a vzhledem k tomu, že doplňování jeho se provádí pouze dobrovolnými příspěvky v míře daleko menší a nižší, než se dělo v době dřívější, muselo býti od dalšího dosavadního způsobu provádění bytové péče pro horníky výstavbou hornických osad a obytných domů prozatím upuštěno a nalezena cesta finančně pro Fond se zřetelem na jeho dnešní stav přijatelná.

Nynější způsob podporování bytové péče pro horníky pozůstává z udělování půjček horníkům a zřízencům na stavby rodinných domků, které si tito sami provádí. Způsob tento je, jak se nyní ukázalo, velmi šťastným, neboť po skončení výstaveb hornických osad, které mají hornictvu sloužiti za vzor hygienického bydlení, zachován byl i nadále program a účel použití Fondu, t. j. podporování staveb hornických obydlí po stránce hygienicko-sociální.

Tyto zápůjčky hypotekárně na nemovitosti zajišťováno se poskytují až do výše 10. 000 Kč. Zúročení, činící 5%, jest splatno ve lhůtách čtvrtletních. Ministerstvo veřejných prací, oddělení pro sociální péči hornickou, rozhodne později po slyšení poradního sboru hornického, jaké procento z celkové této 5%ní splátky připadá na úmor, případně na zúročení. Zápůjčky se poskytují až do 75% odhadní ceny nemovitosti.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Do konce roku 1931 byly tímto způsobem poskytnuty ve 306 obcích celkem 703 půjček v celkové výši 6, 779. 000 Kč, z čehož připadá na revír mostecký 444 půjček, ostravský 143, kladenský 36, plzeňský 45 a trutnovský 2 půjčky.

Poskytování půjček se provádí postupně podle odvádění dobrovolných příspěvků na podkladě předkládaných žádostí, kterých se t. č. v ministerstvu veřejných prací, oddělení pro sociální péči hornickou nalézá 572, z čehož jest patrný velký zájem hornických vrstev.

15. Ministerstvo pošt a telegrafů. Kapitola 15. Ministerstvo post a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává nejen agendu výsostní, ale i správu státních podniků "československá pošta" a "Poštovní spořitelna", o nichž jest zevrubně pojednáno ve skupině II. státního rozpočtu (Správa, státních podniků).

Na rok 1933 preliminují se výdaje ministerstva pošt a telegrafů částkou okrouhle....................11. 8 mil. Kč.

Ve srovnání s výdaji rozpočtenými na rok 1932 částkou okrouhle 13'4 mil. Kč jsou výdaje na rok 1933 nižší o................1. 6 mil. Kč.

Toto snížení výdajů jest odůvodněno úspornými opatřeními osobními a věcnými.

Veškeré výdaje ministerstva pošt a telegrafů, neuhrazené vlastními příjmy, hradí podnik československá pošta.

Příjmy ministerstva pošt a telegrafů na rok 1933 se proto preliminují stejnou částkou jako výdaje ministerstva pošt a telegrafů, a to

částkou okrouhle.....................11'8 mil. Kč,

tudíž proti částce, rozpočtené na rok 1932............ 13'4 mil. Kč,

nižší o........................1'6 mil. Kč.

16. Ministerstvo železnic. Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak otázky státní správy železniční, t. j. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o čemž se pojednává podrobně ve skupině státních podniků.

Na rok 1933 preliminují se výdaje částkou okrouhle......21'5 mil. Kč,

jež jsou ve srovnám s výdaji, rozpočtenými na rok 1932 částkou okrouhle.. 24'9 mil. Kč, nižší okrouhle o......................3'4 mil. Kč.

Toto snížení se odůvodňuje úspornými opatřeními osobními a věcnými.

Ježto podnik "československé státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta vlastními jeho příjmy, preliminují se příjmy ministerstva železnic na rok

1933 stejnou částkou jako výdaje okrouhle.............21'5 mil. Kč,

jež jsou ve srovnání s rozpočtenou částkou na rok 1932........ 24'9 mil. Kč,

nižší o.........................3'4 mil. Kč.

17. Ministerstvo sociální péče.

Kap. 17. Ministerstvo sociální péče.

Předkládajíc svůj dílčí rozpočet pro rok 1933 nemůže ministerstvo sociální péče nezmíniti se o účincích, jakými světová hospodářská krise se projevuje s hlediska potřeb resortních.

Kdežto v jiných oborech státního hospodářství znamená hospodářská krise spíše oslabení činnosti a s tím související omezování potřeb, projevuje v resortu sociální péče účinky právě opačné.

Přirozeným důsledkem hospodářské krise jest malá poptávka po pracovních silách. Krise odbytová a s ní související krise úvěrová a měnová odráží se ve stavu zaměstnanosti obyvatelstva. Vzrůstající nezaměstnanost jest jejím průvodním zjevem. Jaké intensity nabývala nezaměstnánost v československé republice postupem let 1928-1932, patrno z těchto dat:

Počet nezaměstnaných v letech:

Měsíc	1928	1929	1930	1931	1932
Leden ........	57. 148	53. 242	73. 891	313. 511	583. 138
Únor .........	55. 184	55. 224	86. 156	343. 972	631. 736
Březen .......	46. 689	49. 740	88. 005	339. 505	633. 907
Duben... Květen ........	39. 462 35. 999	43. 094 36. 186	79. 721 77. 069	296. 756 249. 686	555. 832 487. 228
Červen .....	32. 701	34. 434	73. 464	220. 038	466. 948
Červenec ......	32. 485	82. 701	77. 309	210. 908	453. 294
Srpen ........	34. 083	34. 789	88. 005	215. 040	460. 952
Záři ........	31. 162	34. 341	104. 534	228. 351	486. 935
Říjen ........	29. 397	34. 702	122. 379	254. 201	524. 171
Listopad .......	29. 919	38. 293	155. 203	337. 654
Prosinec .......	39. 400	52. 809	239. 564	486. 363

Nezaměstnanost jest z nejzávažnějších sociálních problémů, boj proti nezaměstnanosti z nejtěžších úkolů resortních. Nezaměstnanost činí mimořádné nároky na státní pokladnu, ať již jde ostatní příspěvek k podpoře nezaměstnaných, či o produktivní péči o nezaměstnané nebo konečně o ostatní akce pomocné.

Avšak nezaměstnanost zasahuje i do ostatních složek veřejného života, oslabujíc jejich činnost a činíc je stále více odvislými od finanční pomoci státní. Ať již jde o sociální pojištění, státní starobní podporu či péči o mládež a jiné obory sociální péče, shledáváme se s mimořádnými účinky vyvolanými hrozivou nezaměstnaností obyvatelstva.

A tu právě jsme u zdroje těch příčin, pro které dochází k onomu nevyhnutelnému zjevu, že v době největší úspornost i ve státních výdajích jeví rozpočet ministerstva sociální péče tendenci stoupající.

Ministerstvo sociální péče podává v dalším přehled své činnosti, z níž jsou patrný i jeho úkoly v době budoucí.

17. Ministerstvo sociální péče.

Sociální pojištění.

Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Ministerstvo sociální péče vykonává vrchní dozor nad nemocenskými pojišťovnami, které jsou podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., novelisovaného zákonem ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z: a n., nositelkami nemocenského pojištění. Nemocenské pojišťovny, jichž je celkem 296, jsou podrobeny v první stolici dozoru Ústřední sociální pojišťovny, která jest zároveň výhradní nositelkou invalidního a starobního pojištění.

Ve věcech značného finančního dosahu rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Neutěšená hospodářská situace nemocenských pojišťoven, zhoršená ještě všeobecnou hospodářskou krisí, způsobila, že ústřední sociální pojišťovna byla nucena povolovati (se schválením ministerstva sociální péče) nebo prodlužovati převážně většině nemocenských pojišťoven vybírání zvýšeného pojistného (nad 4'8% střední denní mzdy).

Ministerstvo sociální péče schválilo mezi jiným směrnice ku provádění nemocenského, invalidního a starobního pojištění domáckých dělníků, vydané ústřední sociální pojišťovnou podle § 248, odst. 8, zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n.

Ministerstvo sociální péče provedlo doplňovací jmenování místopředsedy a chybějících členů a náhradníků v orgánech ústřední sociální pojišťovny.

V dohodě s ministerstvem financí byla zahájena akce k částečné sanaci hornického pojištění, tím, že Zemské bance v Praze bylo z rozpočtového úvěru ministerstva sociální péče poukázáno 20, 000. 000 Kč k částečnému krytí pohledávek Zemské banky proti Ústřední bratrské pokladně v Praze, za něž byla v roce 1931 převzata státní záruka.

Stále a stále vzrůstající nesnáze nemocenského pojištění vedly ministerstvo sociální péče ke zřízení odborné komise při ústřední sociální pojišťovně, jejímž úkolem jest vypracovati návrhy na opatření rázu administrativního a legislativního vyžadovaných nynějším stavem nemocenského, invalidního a starobního pojištění.

Léčebný fond veřejných zaměstnanců.

Hospodářský stav Léčebného fondu veřejných zaměstnanců, nad kterým vykonává ministerstvo sociální péče dozor podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se zlepšil, takže reservní fond činil počátkem roku 1932 okrouhle 20, 000. 000 Kč. Nejeví se proto bezprostřední nutnost novelisace cit. zákona; přes to však odborná komise, svého času zřízená, zůstala v činnosti.

Úrazové pojištění dělnické.

Nositeli úrazového pojištění jsou úrazové pojišťovny dělnické v Praze, Brně a Zemská úřadovna pro dělnické pojištění v Bratislavě; na jejich činnost dozírá ministerstvo sociální péče.

Ministerstvo sociální péče vykonává též v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozor na úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, které byly podle § 4 úrazového zákona zproštěny pojistné povinnosti.

Z přebytku ročního hospodaření nositelů úrazového pojištění byly uhrazeny drahotní příplatky k úrazovým důchodům; nebylo tudíž zapotřebí úhradu jejich obstarávati rozvrhem na zaměstnavatele.

V zájmu našich státních příslušníků bylo přihlíženo k úpravě mezinárodního styku v otázkách týkajících se vzájemnosti při provádění úrazového pojištění a při výplatě úrazových důchodů.

Vnitrostátním provedením ratifikovaných úmluv s Rakouskem (o likvidaci hornické pojišťovny, bývalé Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic a úrazové pojišťovny dělnické pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland) podle čl. 275. mírové smlouvy St. Germainské, bude umožněno konečné řešení otázky dalšího vyplácení důchodů z těchto ústavů.

17. Ministerstvo sociální péče.

Zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání se provádí s účiností od 1. července 1932.

Předloha o nové úpravě soudnictví v oboru úrazového pojištění projednává se s ministerstvem spravedlnosti.

Chystá se celková novelisace a unifikace zákonných předpisů, týkajících se dělnického úrazového pojištění.

Pensijní pojištění

bylo nově upraveno zákonem ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o p e n s i j n í m pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jenž vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 1929.

Pensijní pojištění provádí Všeobecný pensijní ústav v Praze s 5 úřadovnami. Z dosavadních 40 náhradních ústavů jest 10 ve stadiu likvidace a předání pojistných podstat na V. P. ú., jelikož nemohly dostáti zvýšeným nárokům na ně zákonem č. 26/1929 Sb. z. a n., kladeným.

Všichni tito nositelé pensijního pojištění (sdružení ve Svazu pensijních ústavů v republice československé) podléhají státnímu dozoru, jejž vykonává ministerstvo sociální péče.

Provádění nového zákona uložilo Všeobecnému pensijnímu ústavu a ostatním nositelům pojištění, jakož i ministerstvu sociální péče, jak s hlediska moci nařizovací, tak administrativní, úkoly značného rozsahu, jejichž podstatná část byla v roce 1932 již skončena. Ze zbylých prací zbývá zejména dokončiti zkoumání a schvalování nových stanov náhradních ústavů za účelem jejich dalšího uznání jako nositelů pojištění (§§ 103 a další).

Nové intensivní činnosti nositelů pensijního pojištění vyžaduje si však provedení zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n., jímž uskutečněno zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídají započtení poloviny nepojištěné doby služební.

Za spolupráce ministerstva sociální péče vydalo ministerstvo financí výnos ze dne 3. března 1932, č. j. 11. 224/1932-VII/18, o použití prémiových reserv, převedených státu podle § 68, odst. 2., zákona ze dne 5. února 1920, ě. 89 Sb. z. a n.

Směrnice pro bilancování nositelů pensijního pojištění byly vydány výnosem ze dne 14. května 1932, č. 1464-IV/ 4.

úkolem příští doby jest vydání vládního nařízení o volebním řádu ve smyslu § 102, který by umožnil provedení voleb do všech správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu a jeho úřadoven, jakož i přísedících pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu, dále vládního nařízení o pensijním pojištění zaměstnanců veřejných drah státem neprovozovaných podle § 3, vydání vládního nařízení podle § 114, odst. 4., o způsobu použití převodních částek, vydaných zaměstnavatelům, jmenovaným v § 2, č. 4 a 5 pensijního zákona, vydání nových stanov Všeobecného pensijního ústavu (§ 192) atd.

Z přípravných prací zákonodárných dlužno poukázati na nový zákon o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a na návrh zákona, jímž mají býti nově upraveny a zjednodušeny přestupy pojištěnců mezi nositeli sociálního pojištění, po případě do služeb a ze služeb privilegovaných zaměstnavatelů.

Péče stavební a bytová.

Z legislativní činnosti nutno na prvém místě uvésti vypracování vládního návrhu bytového zákona, tisk č. 1805 z r. 1932. Nemožnost projednávati včas návrh bytového zákona kázala připraviti pro ústavní projednání návrh zákona č. 104/1932 Sb. z. a n., a pak návrh zákona č. 164/1932, kterým byly zákony o bytové péči prodlouženy nejdříve do konce srpna 1932 a pak do konce března 1933.

V programu legislativních prací pro rok 1933 nutno pamatovati zejména na přípravu četných prováděcích nařízení k jednotlivým oddílům bytového zákona.