14. Ministerstvo veřejných prací.

V zemi Moravskoslezské jest ve stavbě přehrada na řece Dyji u Vranova a zároveň se provádí výstavba Nového Bítova. Pro projektovanou přehradu na řece Svratce u Kníniček překládají se silnice a polní cesty.

V oboru využití vodní síly bylo pokračováno ve stavbě spodní částí vodní elektrárny na Vltavě u Vraného a na stavbě spodní časti vodní elektrárny u Masarykova zdymadla na Labi ve Střekově.

V zemi Slovenské bylo započato se stavbou prvního úseku (zdymadla a vtoku) pro využití vodní energie Váhu u Dol. Kočkovců a Ladců.

V zemi Podkarpatoruské pokračuje se ve výstavbě kanálu pro vodní elektrárnu na Uži nad Užhorodem.

V zemi Moravskoslezské byla v rámci městských asanačních staveb provedena zajištění koryta řeky Ostravice v Moravské a Slezské Ostravě a vyústí tratě řeky Lučiny.

Na Slovensku se pokračovalo ve stavbě gravitačního vodovodu pro zámek v Topolčiankách.

Pokud jde o rozvrh staveb a prací na rok 1933 uvádí se toto:

Na Středním Labi připravuje se větší stavební akce v úseku Brandýs-Kolín n. /L. V trati nad Kolínem bude se pokračovati v rozestavěných úpravách.

Na Střední Vltavě bude se pokračovati na stavbě zdymadla u Hluboké v úpravních pracech Vltavy v pánvi budějovické a na zdymadle ve Vraném.

Pokud jde o přístavy na Labi a Dunaji bude podle potřeby pokračováno ve výstavbách již započatých.

Z úprav regulačních bude v roce 1933 pokračováno zejména v zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Č. Budějovicích a Berounky a jejich přítoků v Plzni. Taktéž i v ostatních zemích bude v prvé řadě přihlíženo k tomu, aby byly dokončeny stavby právě v uplynulém roce započaté.

Pokud jde o údolní přehrady bude v roce 1933 pokračováno v zemi České v pracech na údolní přehradě na Chrudimce u Seče a v Hamrech, na řece Teplé nad Karlovými Vary, na Labi nad Dvorem Král.

V zemi Moravskoslezské bude dokončena výstavba přehrady na Dyji u Vranova a předpokládá se zahájení výstavby přehrady na řece Svratce u Kníniček.

Pokud jde o využití vodních sil bude v roce 1933 především pokračováno ve stavbě již započatých elektráren. Mimo to budou vykonány přípravy k zahájení stavby elektrárny u přehrady u Seče a u Karl. Var, jakož i stavby vodního akumulátora pro elektrárny u přehrady na Labi nad Dvorem Král.

Plavebnictví.

Organisace státní plavební služby vyvíjela se v roce 1932 se zřetelem k hospodárnému a účelnému obstarávání této služby a ku snížení výdajů bez újmy řádného plnění přikázaných úkolů. Zvláštní pozornost jest věnována severočeským labským překladištím, jejichž provoz obstarává dosud železniční správa; v těchto překladištích byla upravena působnost orgánů plavební služby a učiněna různá opatření administrativní a personální. Aby se zabránilo přeplňování překladiště v Loubí a aby přístavní provoz v severočeských přístavech probíhal plavebně bez poruch a zbytečného zdržování lodí, jest úmyslem státní plavební správy, aby v dohodě se správou státních drah vytvořen byl jednotný režim v přístavech a překladištích v Ústí n. L. -Krásné Březno-Rozbělesy-Podmokly-DěčínLoubí.

V přístavu holešovickém a mělnickém byla přezkoušena vhodnost a účelnost překladních a skladištních zařízení, z nichž některá byla rozmnožena, rekonstruována nebo pře-

14. Ministerstvo veřejných prací.

místěna. V přístavu mělnickém projektuje se stavba nového jeřábu a uvažuje se o zřízení nového překladiště minerálních olejů.

V přístavu bratislavském bylo pokračováno ve výstroji přístavních zařízení. Vzrůstající význam a provoz tohoto přístavu vyžaduje vybudování dalšího skladiště na východním břehu zimního přístavu a stavbu velkého obilního sila. Otázka zřízení svobodného přístavu v Bratislavě je dosud ve stadiu studia. V nově vybudovaném veřejném překladišti minerálních olejů byla doplněna některá zařízení vyžádaná celní správou a dopravci; na překladišti bude též zřízena inísírna benzinu s lihem. Velký zájem o přečerpávání a uskladňování minerálních olejů dopravovaných po Dunaji do Bratislavy vyžádá si v brzku vybudování dalších nádrží.

V přístavu komárenském buduje se dále přístavní území v západní části a při ústí Váhu; ve střední části staví se další skladiště, ve východní části provádí se stavba jeřábové dráhy a stavba dvou nových jeřábů.

V přístavu parkáňském upravují se kotevní úseky a provádějí se rekonstrukce a adaptační práce na skladištích.

V cizozemských přístavech byly zajištěny pro čs. plavbu přístavní úseky a zařízení za tím účelem, aby doprava obstarávaná čs. plavebními společnostmi v cizině byla umožněna a podporována. Za účasti, případně podpory státu bylo pro čs. dunajskou plavbu zajištěno v Řezně moderní skladiště s přilehlým přístavním úsekem a dvěma jeřáby, v Pasově vlastní skladiště, ve Vídni jeden úsek s dvěma moderními skladišti a jeřáby, na Vídeňském kanálu skladiště pro lokální dopravu, v Budapešti dvě skladiště s přístavním úsekem a ve Vukovaru vlastní skladiště.

V čs. nájemním pásmu ve svobodném přístavu hamburském, které tvoří konečný bod čs. vnitrozemské plavby na Labi a bylo najato čs. státem podle Čl. 364 mírové smlouvy Versaillské, projektuje se vybudování nového nábřeží a skladiště. Toto pásmo bylo v roce 1932 ohrazeno plotem. Na území "Peute" zakoupeném čs. státem v celním přístavu hamburském bude započato s úpravou nábřeží a vystrojení pro provozní účely čs. plavby a pro místní styk s celním územím hamburským.

Na čs. úseku Dunaje byla provedena reorganisace osvětlování plavební dráhy se zřetelem na umožnění noční plavby.

Podle dohody sjednané s Maďarskem převzalo československo dnem 1. února 1932 vytyčování plavební dráhy (balisáž) na čs. -maďarském hraničním úseku Dunaje. Po uplynutí dvou let bude vytyčování plavební dráhy obstaráváno Maďarskem za kontroly čs. plavebních orgánů.

Ministerstvo veřejných prací ve snaze zvýšiti bezpečnost plavby a umožniti snadnou orientaci lodím zamýšlí vydati plavební mapy čs. splavnýeh řek. V roce 1932 dokončil čs. plavební úřad první část plavební mapy v úseku Labe ze Střekova až ku státním hranicím a pracuje na dohotovení druhé části z Litoměřic do Střekova.

Provoz v čs. přístavech v roce 1931 sice značně vzrostl i přes všeobecnou hospodářskou tíseň. Celkový překlad v čs. překladištích vltavsko-labských činil:

V roce 1931 V roce 1930

3, 490. 112 t 3, 078. 067 t

Z toho připadá na tuzemskou dopravu.......1, 517. 672 t 1, 243. 464 t

na zahraniční dopravu.............1, 826. 701 t 1, 578. 411 t

a to na vývoz................ 828. 972 t 885. 744 t

na dovoz................. 997. 729 t 692. 667 t

na vorovou dopravu............. 145. 739 t 256. 292 t

Celkový překlad v čsl. překladištích dunajských činil. 1, 527. 621 t 1, 283. 108 t

14. Ministerstvo veřejných prací.

Z toho připadá

na tuzemskou dopravu............ 145. 694 t 105. 556 t

na zahraniční dopravu............. 1, 381. 927 t 1, 096. 542 t

a to na vývoz................ 556. 185 t 609. 720 t

na dovoz................. 825. 742 t 486. 822 t

Transitní doprava čsl. úseku činila........ 1, 378. 851 t 1, 338. 746 t

Z celkového překladu připadá

na Bratislavu............... 790. 256 t 504. 666 t

na Komárno................ 574. 706 t 662. 568 t

na ostatní dunajská překladiště......... 162. 659 t 115. 874 t

Z předběžných statistických zpráv dá se usuzovati, že v roce 1932 mírně poklesne překlad v čs. přístavech a přístavištích a že značnější pokles překladu projeví se v přístavu komárenském následkem devisových opatření podunajských států a následkem omezení dovozu uhlí do těchto států.

Národohospodářský význam čs. přístavů charakterisují nejlépe údaje o výnosu přístavu bratislavského. V roce 1931 přijala státní plavební správa za překlad zboží, který je obstaráván v režii státu, a za propůjčení skladišť a pronájem pozemků v přístavu bratislavském celkem 4'5 mil. Kč. čs. státní dráhy přijaly na dopravném a vedlejších poplatcích okrouhle 65 mil. Kč; příjem celní správy na clech a vedlejších poplatcích a dávkách činil okrouhle 192 mil. Kč. Na mzdách přístavních dělníků bylo vyplaceno okrouhle 4'5 mil. Kč.

Poněvadž v Československu nejsou zřízeny plavební školy, stará se státní plavební správa též o výchovu, výcvik a vyzkoušení zaměstnanců na lodích a plovadlech všeho druh. Počátkem roku 1932 byly stejně jako, předešlá léta uspořádány 8týdenní plavební kursy pro odborné vzdělání kapitánů a kormidelníků a to v Praze, v ústí n. L. (německý) a v Bratislavě. Tyto kursy byly četně navštíveny a splnily velmi dobře svůj úkol. Kromě toho bylo vydržováno na účet státní plavební správy 15 učňů (plavčíků) u čs. plavební akc. společnosti labské za tím účelem, aby čsl. lodi byly pokud možná v době co nejkratší obsazeny zaměstnanci čs. příslušnosti. Na lodích čs. akc. plavební společnosti dunajské byla všechna volná místa lodních kadetů obsazena Čsl. příslušníky.

Civilní letectví.

V roce 1932 přihlíželo ministerstvo veřejných prací při své činnosti hlavně k tomu, aby letecký provoz na dosavadních tratích byl pokud možno zajištěn, aby linie domácí byly rozšířeny a hustota provozu byla zvýšena tak, aby vyhovovala zvláštním požadavkům, kladeným na leteckou dopravu. Dále bylo pracováno v tom směru, aby mimo dosavadní spojem letecká bylo docíleno dalších spojů s cizinou.

Za tím účelem subvenuje ministerstvo veřejných prací čsl. leteckou společnost, Mezinárodní leteckou společnost a obstarává provoz čs. státní Aerolinie.

V roce 1932 provozovaly u nás leteckou dopravu: čs. státní Aerolinie na tratích: Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod, Praha-Brno-Bratislava-Zagreb a Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary-Praha.

Čs. letecká společnost na tratích: samostatné linie Praha-Lipsko-Essen -Rotterdam-Amsterdam, se společností D. Luft Hansa A. G. na trati Mariánské LázněKarlovy Vary-Lipsko, se společnosti D. Luft Hansa A. G. a Österreichische Luftverkehrs A. G. na trati Berlín-Drážďany-Praha-Vídeň.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Mezinárodní letecká společnost (CIDNA) obstarávala spojení s těmito městy: se Štrasburkem, Paříží, dále s Vídní, Budapeští, Bělehradem, Sofií, Bukureští a Cařihradem, kromě toho se Soluní a Athénami a konečně s Varšavou.

Deutsche Luft Hansa A. G. kromě součinnosti s Čs. leteckou společností provozovala leteckou dopravu na tratích: Praha - Saska Kamenice - Lipsko a Vratislav Praha-Mnichov.

Polská společnost Linie Lotnicze "LOT" obstarávala spojení na trati Vídeň-Brno-Katovice-Varšava.

Vzrůst leteckého provozu měl v zápětí nutnost rozšířiti příslušná zařízení na letištích dosavadních, přikročiti k vybudování nových letišť a doplniti letadlový park Čs. státních aerolinií.

K zajištění bezpečnosti leteckého provozu na tratích zahájeny přípravné práce pro zřizování dalších pomocných letišť podél hlavních tratí, zejména směrem Praha-BrnoBratislava vzhledem k projektovanému nočnímu provozu na tomto úseku Čs. stát. aerolinií.

Po stránce letadlové sledována hlavně bezpečnost letecké dopravy, jež je závislá od většího počtu motorů letadlo pohánějících, jednak od používání vhodných motorů, od užívání stavebního materiálu; dále sledována byla důrazně ekonomie v leteckém provozu, která jest závislá od vhodných letadel odpovídajících velikosti přibližně počtu dopravovaných cestujících, od vhodných motorů potřebujících pokud možno nejméně pohonných látek a konečně sledována otázka domácí výroby.

Letadlový park Čs. stát. aerolinií jest tudíž během roku 1932 doplňován pouze třímotorovými letadly typu Š 32 s motory Walter Mars pro 5 až 6 osob vyráběných firmou "Letov" a pokusně jedním letadlem téhož typu pouze s dvěma motory Walter Castor.

Bezpečnost a ekonomie co možná největší jakož i pokud možno největší využití domácích pohonných látek hodlá se dosíci zavedením motorů pro těžká paliva do letecké dopravy. Dosud jsou tyto motory stále ve stadiu zkušebním.

Doplněno bylo noční osvětlení letišť "Praha", "Brno" a "Bratislava" a dokončena stavba majáků na tratích Praha-Bratislava a Praha-Přimda. Z části opatřena i osvětlovací výzbroj pro pomocná letiště trati Praha-Bratislava. K zvýšení bezpečnosti leteckého provozu byly zřízeny zaměřovače a další radiostanice na letištích.

Výsledky provozu Čs. státních aerolinií v posledních letech byly tyto:

Rok 1929 1930 1931

Počet letů 3. 004 3. 388 3. 840

Počet cestujících 8. 268 8. 976 8. 000

Počet km 473. 067 566. 260 570. 754

Počet hod. letu 3. 496 3. 922 3. 822

Pošta v kg 920 982 5. 254

Zboží v q 1. 830 1. 638 2. 313

Pravidelnost v % 97 94 96, 7

Ministerstvo veřejných prací vykonává dále v oboru letectví dohled na dodržování leteckých zákonů a předpisů, nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými dopravními podniky, provádí zkoušení letadel, motorů, letců navigátorů a činí zápisy do čsl. leteckého rejstříku. Jinak rozšíří se činnost o zkoušení radiotelegrafistů a zkoušení mechaniků; konečně podporuje veškerou činnost týkající se propagace a rozvoje čsl. civilního letectví.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Stanovení hranic republiky Čsl.

Pokud jde o rozhraničovací práce, byly tyto v r. 1932 dokončeny na čsl. -německé hranici v úseku šaškem a uskutečněny as v polovině délky úseku bavorského. Pro hranici čsl. rumunskou bude dokončeno a Konferenci Velvyslanců předloženo dílo obsahující vyšetření polohy hraniční čáry v řece Tise.

V r. 1933 budou upravovací polní práce v úseku bavorském - a tím i veškeré takovéto práce na československých hranicích - skončeny a zpracovány výsledky zaměřování provedených v r. 1932. V r. 1933 bude také sjednána smlouva o výměně částí státního území na čsl. -německé hranici v úseku šaškem a připraven hraniční statut pro celou československo-německou hranici.

Cejchovní služba.

Práce ústředního cejchovního inspektorátu týkají se především zdokonalení a doplnění dosavadních způsobů a oborů měření. Tak se zdokonalují zařízení vah, aby bylo možno navázati naše normály závaží na prototyp. I zařízení pro měření v oboru elektřiny, jako jsou na př. cejchování transformátorů, oscilograf a zařízení pro typové zkoušky" elektroměrů se doplňuje vhodným způsobem. Vzhledem k zvýšené činnosti v oboru měření hustoty tekutin, která nabude důležitosti míšením benzinu s lihem, bude třeba zavésti různá zlepšení zařízení na měření hustoměrů. Další zdokonalení a doplňky připravují se při teploměrné stanici, jíž jest nezbytně zapotřebí, aby nebylo nutno posílati teploměry ku cejchování do ciziny; i plynoměrná stanice bude zlepšena a opatřeno zařízení na cejchování taxametrů a na cejchování benzinových čerpadel.

Po finanční stránce nezůstaly hospodářské poměry v r. 1931 bez vlivu na výsledky cejchovní služby. K cejchování a přecejchování bylo v r. 1931 předloženo celkem 3, 533. 005 předmětů, tedy o 348. 929 méně, než v r. 1930.

Na cejchovních poplatcích bylo vybráno

v roce 1931.....12, 529. 443'60 Kč,

kdežto v roce 1930.. 13, 447. 915'80 Kč a v roce 1929.....12, 387. 882'35 Kč.

Roku 1932 byl příjem do konce listopadu Kč 11, 395. 923'-, tedy o něco nižší než za stejné období roku loňského, kdy činil Kč 11, 572. 880'-.

Na celkovém počtu cejchovních úřadů se nic nezměnilo, takže jest na území čsl. státu v činnosti 150 cejchovních úřadů.

Puncovní služba.

V r. 1931 bylo označeno zlatého zboží celkem 604. 742 kusů ve váze 2, 023. 334 g, z čehož podle váhy bylo 16. 7% zboží zahraničního původu; stříbrného zboží bylo označeno 660. 348 kusů ve váze 26, 518. 918 g, z toho 5'8% zahraničního původu a zboží s obsahem 250/1000 zlata bylo označeno 62. 935 kusů ve váze 166. 933 g, z čehož jest 4'9% zahraničního původu. Platinového zboží bylo označeno 3. 249 kusů ve váze 21. 657 g a z toho jest 53'3% cizího původu.

Z celkové váhy v r. 1931 označeného zboží z drahých kovů 28, 730. 842 g bylo v zemi české (l úřad a 7 expositur) vyzkoušeno 50'1%, v zemi Moravskoslezské (2 úřady a 2 expositury) 421% a v zemi Slovenské a v Podkarpatské Rusi (1 úřad a 1 expositura) 7'8%.

Poměr ten jeví se u celkového počtu kusů v r. 1931 1, 331. 274, v zemi české 69'4%, v zemi Moravskoslezské 23'2%, v zemi Slovenské a v Podkarpatské Rusi 7'4%,.

14. Ministerstvo veřejných prací.

V ústředním rejstříku puncovní služby zapsáno jest 4. 389 živnostníků s drahými kovy v 908 obcích.

Vládním nařízením ze dne 29. ledna 1932, čís. 17 Sb. z. a n. zřízeny byly nové expositury puncovního úřadu v Opavě a B. Štiavnici.

Elektrisace státu.

I v r. 1931 rozvíjela se technická a obchodní činnost všech dvacíti pěti všeužitečných elektrických podniků, jež působí na území Čsl. státu, skoro pravidelně. Přes nepříznivé poměry hospodářské vzrostla i v minulém roce spotřeba elektrické energie, poměrně ovšem méně než v letech předešlých. V té příčině byly poměry v tomto roce u nás příznivější než namnoze v cizině, poněvadž při našem dosud neúplně nasyceném konsumu mohl býti pokles odběru proudu u jednotlivých odběratelů nahrazen připojením nových odběratelů. Proto mohly tyto podniky přispěti ještě ku zmírnění hospodářské kříse zlevněním ceny dodávané elektřiny. Dividenda zůstala v celku skoro na téže výši jako v roce minulém.

Za r. 1931 (1930) vyplácely dividendu:

ústřední elektrárny, a. s. v Praze................4% (4%)

Elektrárenský svaz středolabských okresů, s. s r. o. v Kolíně......4% (4%)

Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni (na prioritní akcie I. emise).....- (5%)

Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně..............6% (6%)

Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově (po fusi).........4% (4%)

Severomoravské elektrárny, a. s. v Zábřehu (po fusi).........- (2%)

Moravskoslezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě...........4% (4%)

Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě............3% (3%)

Středoslovenské elektrárny, a. s. v B. Bystřici.............- (2%)

Jihoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně..............2% (2%)

Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině.......- (2%)

Podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě.............4% (4%)

K informaci o vývoji všeužitečných společností v roce 1931 jest připojena tabulka, v níž uvedeny jsou nejdůležitější údaje, týkající se všeužitečných společností.

Společnosti v uplynulém roce dokončovaly započaté stavby elektráren i dálkových vedení na 100. 000 V. Na tato vedení byly poskytnuty další zápůjčky uzavřené u Ústřední sociální pojišťovny státním elektrisačním fondem, zřízeným podle zákona č. 44/1929 Sb. z. a n. Z této druhé půjčky bylo poskytnuto:

Ústředním elektrárnám, a. s. v Praze............. 2, 800. 000 Kč

Středomoravským elektrárnám, a. s. v Přerově......... 5, 900. 000 "

Elektrárenskému svazu okresů středočeských, spol. s r. o. v Praze... 2, 000. 000 "

Moravskoslezským elektrárnám, a. s. v Moravské Ostravě...... 4, 100. 000 "

Jihočeským elektrárnám, a. s. v českých Budějovicích....... 1, 300. 000 "

Západočeským elektrárnám, a. s. v Plzni............ 1, 800. 000 "

Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině.. 2, 100. 000,,

úhrnem............... 20, 000. 000 Kč.

Prvá zápůjčka činila celkem...............17, 500. 000 Kč

a její rozdělení bylo uvedeno v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na

r. 1932. Celkem uzavřel fond zápůjček za............37, 500. 000 Kč.

V udílení podpor na elektrisaci venkova bude se v r. 1933 pokračovati, neboť zákonem ze dne 19. května 1932, čís. 72 Sb. z. a n. byly povoleny nové prostředky.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Stav všeužitečných elektrických

	Jméno podniku	Sídlo	Společensky kapitál Kč
1	Ústřední elektrárny, a. s ................	Praha	30, 000. 000
2	Východočeské elektrárny, a. s .............	Hradec Králové	45, 000. 000
3	Přespolní elektrárna, z. s. s r. o .........	Liberec	4, 201. 050
4	Jihočeské elektrárny, a. s. .............	Č. Budějovice	60, 000. 000
5	Elektrár. svaz středolabských okresů, spol. s r. o....	Kolín	12, 900. 000
6	Elektrár. svaz okresů středočeských, spol. s r. o....	Praha	40, 381. 000
7	Západočeské elektrárny, a. s .............	Plzeň	40, 000. 000
8	Elektrár. svaz severopošumavských okresů, spol. s. r. o.	Stříbro	4, 560. 500
9	Východočeský el. svaz, spol. s r. o ...........	Pardubice	12, 290. 000
10	Elektrár. podniky hlav. města Prahy .........	 Praha	majetek Prahy
11	Družstevní závody, z. spol. s r. o .........	Dražice n. Již.	. 7, 146. 800
12	Západomoravské elektrárny, a. s ............	Brno	45, 000. 000
13	Středomoravské elektrárny, a. s ............	Přerov	30, 000. 000
14	Moravskoslezské elektrárny, a. s ...........	Mor. Ostrava	30, 000. 000
15	Severomoravské elektrárny, a. s ............	Zábřeh	20, 000. 000
16	Středoslovenské elektrárny, a. s ..........	Báňská Bystřice	20, 000. 000
17	Západoslovenské elektrárny, a. s ........	Bratislava	20, 000. 000
18	Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s ......	Žilina	10, 000. 000
19	Jihoslovenské elektrárny, a. s ............	Komárno	12, 000. 000
20	Východoslovenské elektrárny, a. s ...........	Košice	12, 000. 000
21	Podkarpatoruské elektrárny a. s ...........	Užhorod	20, 000. 000
		Celkem...	475, 539. 350
	Stav koncem roku 1930 .............		438. 325. 170
	takže nastalo zvýšení o ..............		37, 214. 180
	K Jihočeským elektrárnám jsou přičleněny svazy
22	Lužnický elektrárenský svaz, s. s r. o .........	Tábor	23, 764. 000
23	Otavský elektrárenský svaz, s. s r. o .........	Písek	19, 280. 000
24	Povltavský elektrárenský svaz, s. s r. o ........	Č. Budějovice	15, 460. 000
25	Posázavský elektrárenský svaz, s. s r. o ........	Něm. Brod	19, 509. 543
		Celkem...	78, 013. 543

Poznámka: Výkon v kW udaný v závorce značí výkon jež má podnik zajištěný u sousedního podniku všeužitečného.

14. Ministerstvo veřejných prací.

podniků ke dni 31. prosince 1931.

Z toho převzal stát Kč	K používaní má výkon kW	Počet prodaných kWh	Proti roku 1930 více o/° méně %	Délka vedení v. n. km.	Počet zasobených obyvatel	Pořizovací hodnota investic
16, 000. 000	70. 000	182, 069. 676	+ 11, 1	170	2. 200 E. P. Praha, Draž.	270, 571. 584
6, 100. 000	51. 915 (1. 500)	49, 079. 836	- 0, 57	2. 115	581. 344	306, 625. 821
-	82. 790	28, 929. 961	+ 8, 6	100	270. 485	92, 383. 088
9, 000. 000	18. 175	16, 052. 056	- 12, 9	3. 805	549. 330	171, 867. 196
1, 800. 000	10. 772 900	16, 035. 960	+ 5, 6	1. 122	299. 819	95, 258. 720
4, 000. 000	11. 800	24, 622. 325	+ 7, 3	2. 126	451. 484	145, 368. 210
6, 500. 000	15. 000	23, 382. 823	+ 7, 8	1. 061	341. 440	92, 017. 498
300. 000	4. 650	7, 978. 000	+ 31, 2	522	97. 999	21, 652. 062
1, 500. 000	12. 950	7, 288. 375	- 4, 1	903	199. 499	61, 036. 847
	46 000 (60. 000)	188, 461. 936	+ 3, 0	929	896. 000	318, 350. 438
-	9. 900 (3. 000)	11, 251. 741	+ 9, 1	776	204. 120	64, 825. 635
6, 500. 000	77. 119	99. 556. 548	+ 3, 5	3. 071	1. 018. 401	384, 406. 205
6, 504. 500	31. 000	58, 246. 786	+ 12, 9	1. 331	450. 089	119, 875. 866
8, 342. 400	41. 000	46, 494. 976	+ 2, 9	1. 108	398. 674	124, 661. 321
6, 000. 000	6. 100 (15. 000)	17, 800. 628	- 5, 1	968	242. 255	90, 281. 154
10, 780. 000	7. 550	15, 827. 209	+ 7, 5	739	205. 921	66, 332. 646
10, 500. 000	19. 890 (1. 800)	27, 134. 494	+ 14, 7	703	462. 145	52, 537. 140
7, 567. 000	8. 050 (5. 000)	17, 695. 642	+ 10, 9	545	131. 858	57, 589. 942
6. 000. 000	3. 700	4, 889. 071	+ 4, 7	455	136, 551	30, 142. 284
4, 000. 000	3. 650 (2. 000)	2, 695. 311	+ 402, 0	495	131. 049	26, 628. 801
4, 000. 000	5. 800	3, 104. 109	+ 7, 0	338	142. 616	70, 558. 141
115, 39?. 900	487. 811 848, 497. 463 + 7, 03 23. 682				7, 213. 282	2. 682, 470. 599
106, 771. 000	449. 720 792. 803. 932 + 10 19. 667 6, 583. 850					2. 299, 246. 433
8, 622. 900	38. 091	55, 693. 531		4. 015	629. 432	363, 124. 166
___	___	3, 262. 401	+ 9, 4	___	149. 682	23. 868. 513
-	-	4, 486. 504	- 41, 7	-	145. 436	18, 063. 046
-	-	1, 828. 718	- 8, 2	-	100. 289	17, 499. 551
	2, 144. 879		- 27, 8	-	103. 610	17, 031. 025
-	-	11, 722. 502	- 18, 3 -		499. 017	76, 462. 135