13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Státní služba pro zvelebování živností v Užhorodě vykazuje zvýšenou kursovní činnost proti letům předchozím.
Výstavky učňovských prací dílenských byly podporovány ministerstvem obchodu podle platných směrnic. V r. 1931 bylo pořádáno 28 výstavek místních, z toho v Čechách 15, na Moravě a ve Slezsku 11 a na Slovensku 2. Zemská výstava byla pořádána v Praze. Podpory ministerstva obchodu na tyto výstavky v r. 1931 činily celkem 33. 270 Kč. V roce 1932 bylo uspořádáno celkem 24 výstavek a podpory, poskytnuté do konce října činily 24. 280 Kč.
Výstav průmyslových a živnostenských, případně smíšených a výstavních trhů bylo za finanční podpory ministerstva obchodu pořádáno v roce 1931 celkem 18. úhrnem bylo na podporách výstavních v r. 1931 poskytnuto 255. 000 Kč. Státní výstavní ceny ministerstva obchodu byly přiznány Krajinské výstavě severočeské v Lounech, Výstavě tělesné výchovy a sportu v Pardubicích a Hospodářské výstavě v Praze.
Uznávajíc význam účasti na veletrzích a velkých výstavách též pro malé živnostníky jak po stránce odbytové, tak po stránce reklamní a propagační, poskytlo ministerstvo obchodu též v roce 1931 nemajetným živnostníkům, vyhovujícím podmínkám, stanoveným příslušnými normativními výnosy, podpory k umožnění účasti na těchto veletrzích a výstavách v celkové částce 279. 440 Kč. V r. 1932 bylo do konce října z tohoto důvodu poskytnuto 83. 085 Kč.
Služba živnostensko-zvelebovací pečuje též o povznesení průmyslu domáckého jak po stránce technické, tak i po stránce umělecké a odbytové souběžně s péčí o živnosti.
O lidový umělecký průmysl pečuje se hlavně pomocí společnosti "Detva", čs. ľudový umělecký priemysel, úč. spol. v Bratislavě.
V roce 1933 bude činnost služby živnostensko-zvelebovací vedena dále podle dosavadních směrnic, pokud to bude možno v rámci nařízených úsporných opatření.
Podpora obchodu.
Zavedení devisového řízení a uplatňování snah po zřízení různých dovozních syndikátů a podobných institucí vyvolalo potřebu, aby ministerstvo obchodu v rámci péče o rozvoj obchodního podnikání intensivněji hájilo postavení soukromého obchodu ve spleti hospodářských zájmů na sebe narážejících v hospodářských nesnázích současné doby.
Tato činnost zatlačila poněkud do pozadí racionalisační akci, ministerstvem prováděnou a směřující ke zjištění složení našeho vnitřního obchodu a všech složek obchodní režie podle jednotlivých oborů, druhů a míst a ke zjišťování vlivů, rozhodných v distribuci zboží pro tvoření cen. Dosud provedeným šetřením zjištěna byla data o vnitřních poměrech jednotlivých obchodních firem, režii, daních, sociálních nákladech atd. Zpracování tohoto dosud namnoze nedostupného materiálu nutno však z uvedených příčin odložiti na dobu příhodnější, aby tím objektivněji mohl býti proveden rozbor vnitřního složení distribučního procesu, pokud jej představuje soukromý obchod a tím věcně zvážena jeho hospodářská a sociologická funkce. V přítomné době nutno intensivněji se zabývati otázkami, jež se dotýkají přímo kořenů existence obchodního podnikání.
Značnou část agendy zabralo hájení požadavků, uplatňovaných obchodnictvem u ministerstva obchodu i u jiných resortů státní správy. Tato agenda neustále roste, neboť obchodnictvo reklamuje samozřejmou účast na řešení otázek politiky celní, obchodně-smluvní, dopravní a tarifní, i na projednávání zákonných osnov s obchodem souvisejících, jak to odpovídá jeho zájmu, významu a postavení v hospodářské struktuře našeho státu.
Uvažuje se též o vytvoření ústavu pro vnitřní obchod, jakožto poradního a studijního sboru pro otázky distribuce, který by systematicky posuzoval plán zhospodárnění distribuce, jejž bude možno poříditi na základě studia a soustavného rozboru všech poměrů, za nichž pracuje obchod. Rovněž nutno věnovati zvláštní pozornost otázce účelného financování distribuce, zejména otázkám úvěrovým. Aktuálním problémem, vyvolaným hospodářskou krisí, stala se také otázka obchodních cestujících, kteří představují důležitý faktor distribuce.
V roce 1932 konal se v Praze pod protektorátem ministra obchodu kongres pro organisaci vnitřního obchodu, jehož se taká ministerstvo obchodu súčastnilo.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.
Státní dodávky.
Ministerstvo obchodu pokračovalo v akci normalisační, typisační a simplifikační v oboru textilního zboží, objednávaného pro potřebu státní a zemské správy.
V roce 1932 ustanovilo ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem spravedlnosti nové typy (normalisované vzory) celovlněných tkanin pro stejnokroje dozorčí stráže ve vězeňských a polepšovacích ústavech a v dohadě s ministerstvem vnitra nový druh tkaniny na přikrývky pro četnictvo. Normované vzory tkanin skýtají všeobecně užitečné a hospodářské výhody. Pro státní správu znamená normalisace tkanin výhodu po stránce administrativní i technické a dociluje se jednotnosti a výhodnějších cen nákupních.
V roce 1933 bude ministerstvo obchodu v dohodě se státními úřady, ústavy a podniky normalizovati další tkaniny na služební oděvy pro podúředníky a zřízence státních úřadů, ústavů a podniků a v dohodě s ministerstvem vnitra výstrojní a výzbrojní součástky pro sbory uniformované stráže bezpečnosti.
úkolu zvláště naléhavému v nynější hospodářské tísni, t. i. odpomoci aspoň částečně nezaměstnanosti domácího průmyslu a živností, hledělo ministerstvo obchodu dostáti tím, že se snažilo, aby státní dodávky konfekční byly zadány pokud možno největšímu počtu uchazečů, a to ze všech zemí našeho státu.
Státní dodávky konfekční, zadávané ministerstvem obchodu jsou dvojího druhu. Jsou to jednak dodávky a práce, zadávané veřejnou nebo omezenou soutěží, jednak dodávky a práce přidělované uchazečům (hlavně dodávkovým a výrobním družstvům krejčovským a živnostenským společenstvům, v menší míře též jednotlivcům) cestou distribuční za pevně stanovené ceny (konfekce vojenských stejnokrojů. )
Zadávajíc státní dodávky konfekční veřejnou nebo omezenou soutěží, je ministerstvo obchodu vázáno předpisy zadávacího řádu, podle nichž příslušnou dodávku nutno zadati uchazeči, jehož nabídka jest v uvážení veškerých okolností pro stát nejvýhodnější. Nemůže se proto snaha ministerstva obchodu, zadati tyto státní dodávky konfekční co největšímu počtu uchazečů ze všech zemí naší republiky, plně uplatniti.
Naproti tomu dodávky distribuční za pevně stanovené ceny (konfekce vojenských stejnokrojů), na které se nevztahuje zadávací řád, zadává ministerstvo obchodu, pokud důvody administračně technické a důvody účelnosti to dovolují, největšímu počtu uchazečů ve všech zemích naší republiky, a zejména do okresů, v nichž nezaměstnanost je největší.
Hospodářská tíseň v oboru obuvnickém, která se rozšířila i na menší podniky tovární, činila vítanými veřejné dodávky obuvi, a to jmenovitě t. zv. maloživnostenské dodávky obuvi vojenské, zadávané ministerstvem obchodu. I tu zadávalo ministerstvo obchodu dodávky ty především tam, kde kříse řemeslné živnosti obuvnické a menších továren na obuv je největší. Plně uplatniti mohlo tuto zásadu ministerstvo obchodu pouze při maloživnostenských dodávkách vojenské obuvi, zadávaných cestou distribuční za pevně stanovené ceny. V roce 1932 bylo však zadané množství vůči roku 1931 - pro nutnou úspornost téměř o dvě třetiny nižší; bylo to pouze 46. 680 párů vojenské obuvi.
Dalším závažným úkolem ministerstva obchodu bylo, aby sociálně slabým zájemcům umožnilo převzetí a řádné provedení dodávek vojenské obuvi úpravou ceny. Nesluší při tom ovšem pouštěti se zřetele určité hranice, kam až může jíti snižování cen. Platí to především u maloživnostenských dodávek vojenské obuvi, kde jest cena stanovena podle výsledků veřejné soutěže, ve které jsou však pro kalkulaci dány zcela jiné předpoklady (možnost větší dodávky, finanční základ uchazeče atd. ). Za ceny průmyslové nemůže sociálně slabý živnostník buď vůbec dodávku převzíti nebo převezme-li ji, docíliti výdělku.
Poněvadž lze stěží očekávati, že se hospodářská situace v oboru obuvnickém v dohledné době zlepší, bere ministerstvo obchodu i pro rok 1933 v úvahu případný svůj příspěvek k cenám vojenské obuvi, jak toho budou poměry vyžadovati.
Vodní doprava.
Provoz československých plavebních podniků, Labského, Dunajského a Oderského, stejně jako jiných dopravních podniků, velmi trpí hospodářskou depresí, jak nedostatkem dopravní zátěže, tak různými dovozními omezeními, kursovními ztrátami i devisovými
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
opatřeními. Situace našich plavebních společností na mezinárodních vodách sloužících především mezinárodnímu obchodu, je v těchto kritických chvílích velice stížená tím, že společnosti nebyly vybaveny provozovacím kapitálem a že dosud se jim nedostalo stálých subvenčních příspěvků, zaručených na delší dobu, jako se jich dostává plavebním podnikům cizozemským. Pro neutěšenou situaci nedojde k tomuto zabezpečení ani v r. 1933, bude však nutno otázku tuto dále sledovati.
V oboru legislativním pokračuje meziministerské jednání o návrhu zákona o soukromnoprávních poměrech plavby a připraven jest návrh zákona o veřejnoprávních poměrech plavby.
Akciová společnost "Veřejná skladiště v Praze - Holešovicích" i v r. 1932 udrží svůj provoz se slabým čistým ziskem a hodlá rozšířiti okruh své obchodní činnosti vybudováním moderních chladíren.
Československé nájemní pásmo ve svobodném přístavu hamburském bylo dáno do podnájmu československé plavební akc. společnosti Labské jako praktickému provozovateli plavby. Státní správa postarala se o to, aby zařízena byla nutná statistická služba a aby provoz dál se nerušeně. Pro nejbližší budoucnost připravuje se pořízení nového hangáru, ježto budova hangáru č. 49 v Saalehafen pro své stáří a sešlost již stavebně nevyhovuje.
Cizinecký a lázeňský ruch.
Úsporná opatření rozpočtová omezila agendu cizineckého, lázeňského a turistického ruchu, zejména v ohledu propagace. Propagační činnost v zahraničním tisku byla skoro úplně zastavena. Od vydávání nových propagačních publikací bylo upuštěno a veškerá péče o povznesení cizineckého ruchu soustřeďuje se na udržení territoriálních organisací cizineckého ruchu a cestovních a informačních kanceláří v cizině. Rozklad těchto organisací resp. zánik informačních kanceláří znamenal by vážné poškozeni našeho cizineckého a lázeňského ruchu a jeho budoucího rozvoje.
Běžná agenda administrativní vykazuje vzestup práce sjednáváním úlev devisových předpisů s Rakouskem, Maďarskem, Jugoslávií a Německem, aby byla umožněna vzájemná návštěva lázeňských míst. Snahou ministerstva obchodu bude i nadále, aby v zájmu povznesení lázeňského ruchu pokusilo se sjednati s našimi sousedními státy úlevy z přísných devisových předpisů.
Patentní obor.
Agenda patentního úřadu stoupala do roku 1930, v němž bylo podáno 10. 084 patentových přihlášek.
V roce 1931 bylo podáno - patrně v souvislosti s postupující krisí - již jen 9. 570 patentových přihlášek, o 514 méně než v roce 1930, přece však ještě o 457 více než v roce 1929. V roce 1931 bylo uděleno 3. 650 patentů, t. j. o 60 méně než v roce 1930. Zamítnuto, zrušeno neb odvoláno bylo 3. 012 patentů proti 2. 095 v roce 1930. Koncem roku 1931 bylo v platnosti celkem 17. 207 patentů proti 16. 569 v roce 1930.
V první polovině roku 1932 podáno bylo 4. 306 patentových přihlášek, nových patentů uděleno bylo 1. 850 a zaniklo nebo zrušeno bylo 2. 090 patentů, takže koncem června 1932 bylo v platnosti 16. 967 patentů.
14. Ministerstvo veřejných prací. Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.
Činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:
Stavby budov.
V oboru staveb budov jsou prováděny stavební akce pro umístění ústředních úřadů, zastupitelských úřadů v cizině, úředních budov pro všechna odvětví státní správy, stavby budov školních, ústavů kulturních, humanitních, pro státní pokusnictví a výzkumnictví. Ve státním rozpočtu jest pamatováno především na úhradu výdajů spojených s dokončením neb na pokračování staveb rozestavěných a dále na úhradu plateb plynoucích ze smluv o koupi nemovitostí, neb pozemků a o financování staveb annuitních.
Na přípravné práce pro nové stavby, případně na jich zahájení v roce 1933, jest pamatováno pouze v případech zcela výjimečných.
Ze staveb budov pro ústřední úřady dokončena byla budova ministerstva zemědělství na Petrském nábřeží a dokončují se budovy ministerstva obchodu v Praze I. a ministerstva financí v Praze III., dále provádí se adaptace budovy čp. 424 a 427 v Praze II. pro umístění ministerstva veřejného zdravotnictví, jež bude v r. 1933 dokončena. Pokračuje se v úpravě Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí.
"V budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění pamatuje se na výměnu vadných instalací a pro umístění senátu Národního shromáždění na adaptaci domu čp. 16 v Praze III.
V Bratislavě bude pokračováno ve stavbě státního obchodního domu.
Ze staveb úředních budov a státních ústavů pro různé odvětví státní správy uvádí se zejména:
V oboru správy politické zahájila se stavba budovy pro zemský úřad v Užhorodě, v oboru správy justiční dokončí se stavba krajského trestního soudu v Praze-Pankráci, krajského soudu v Bratislavě, v Ružomberoku a Užhorodě, v oboru správy finanční dokončí se budova finančních úřadů v Bratislavě a řada budov pro celní úřady a finanční stráž.
Pro resort ministerstva školství a národní osvěty pokračuje se adaptačními pracemi pro umístění společné knihovny vysokých škol technických v Praze v budově Klementina, která bude v roce 1933 odevzdána svému účelu. Dokončena byla prvá budova českého vysokého učení technického v Praze a pokračuje se ve stavbě druhé budovy. Pro německou techniku v Libverdě staví se ústav zemědělského inženýrství. Bude též pokračováno ve stavbě ústřední budovy Karlovy university a v přípravných pracích pro vybudování celkového plánu výstavby všeobecné nemocnice, klinik, theoretických ústavů, lékařské fakulty obou universit v Praze, pro něž se vykupují pozemky a budovy na Karlově náměstí.
V Brně byla již částečně předána svému účelu právnická fakulta Masarykovy university.
Pro odborné, střední, menšinové, obecné a měšťanské školství jest rozestavěna řada novostaveb, přístaveb a přestaveb ve všech zemích, z nichž zejména se uvádějí v Praze stavba odborné školy pro bytový průmysl na Žižkově a pro porculánový průmysl na Vinohradech. V Brně a Čes. Těšíně se pokračuje na novostavbách pro střední školství, v Báňské Bystřici se dokončuje odborná škola kovorobná.
Pro resort ministerstva obchodu provádí se stavba dalšího křídla státního ústavu pro zvelebování živnosti v Turč Sv. Martině, která bude dokončena v r. 1933.
Pro resort ministerstva sociální péče provádějí se přístavby a přestavby ve státním dětském domově v Košicích, které budou v roce 1933 dokončeny.
V oboru staveb resortu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy byla dokončena stavba státního zdravotního ústavu v Praze, ústřední kotelny a prádelny státní nemocnice v Praze-Vinohradech, porodnického pavilonu státní nemocnice v Zábřehu n. O., dvou budov nemocnice v Žilině a budovy hospodářské Šrobárova ústavu v Dol. Smokovci. Dokončují se stavby hospodářské budovy v Zábřehu n. O., prosektury nemocnice v Žilině, úprava nemocnice ve Slatinných Dolech, stavba bakteriologicko-diagnostické stanice a epi-
14, Ministerstvo veřejných prací.
demické autokolony v Užhorodě a zahájena byla stavba interního pavilonu nemocnice v Zábřehu n. O. Pro účely tělovýchovné provedena byla I. část definitivní úpravy Strahovského území.
Ve vlastním oboru ministerstva veřejných prací dokončena bude budova státního tepelně-technického ústavu v Praze na Letné a úřední budova státního hydrologického ústavu v Podbabě.
Značnou péči věnovalo ministerstvo veřejných prací řešení otázky ubytování státních zaměstnanců.
Ze státních prostředků, povolených rozpočty v minulých letech, bylo postaveno dohromady 464 obytných domů a 10 bloků o 4. 003 bytech, 2 svobodárny (v Bratislavě a Užhorodě) celkovým rozpočteným nákladem 322, 200. 000 Kč.
V Bratislavě a Užhorodě byly dokončeny stavby obytných domů z důvodů reformy politické správy rozpočteným celkovým nákladem 24 mil. Kč. Stavby tyto byly zahájeny postupně počínajíc rokem 1929.
Z výnosu losové půjčky, z něhož bylo podle zákona z 28. března 1928, čís. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu přikázáno 640 mil. Kč na stavby obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance, bylo do konce června 1932 dokončeno neb rozestavěno 651 domů o 7. 152 bytech nákladem okrouhle 620 mil. Kč. Pro další povolené stavby z nevyčerpané reservy zakupují se pozemky a připravují projekty.
V zemi Podkarpatoruské staví se domky pro lékaře. Na tuto akci jest v rozpočtu pro rok 1932 zařazena částka 400. 000 Kč.
Pro stavby v místech ohrožených bytovou nouzí byla usnesením ministerské rady ze dne 14. listopadu 1925 schválena částka 29, 500. 000 Kč; za kterou jsou již stavby obytných domů vybudovány. Z další pro tento účel v r. 1931 povolené částky 5, 000. 000 Kč bylo do konce června 1932 prostavěno okrouhle 1, 000. 000 Kč. Původně zamýšlený postup těchto staveb nebyl dodržen, zejména pro obtížné získávání pozemků. V roce 1931 bylo místo předpokládaných 2 mil. Kč prostavěno zaokrouhleně pouze 300. 000 Kč.
Silnice a mosty.
V oboru silnic a mostů činnost ministerstva veřejných prací každým rokem od zřízení silničního fondu značně vzrůstala a zejména v roce 1931 po vydání novely k zákonu o silničním fondu, kterou mu byl přikázán nový zdroj příjmů, bylo možno rozvoj této činnosti ještě stupňovati. Avšak hned potom již roku 1931 započala všeobecná hospodářská krise, která značně zpomalila rozvoj automobilismu a tím i vzrůst běžných příjmů fondu, ba některé složky těchto příjmů počaly tendencí sestupnou. Když pak v roce 1932 bylo uzákoněno s účinností od 1. září 1932 povinné míšení lihu s pohonnými látkami, které způsobí značný úbytek v některých složkách běžných příjmů fondu, který nebude vyvážen novým příjmem, t. j. 70% podílem na kontrolním poplatku z lihu, bylo již zjevno, že je nezbytně nutné program dalších úprav státních silnic omeziti a přizpůsobiti tomu, jaké další zápůjčky bude fond oprávněn sjednávati se zřením k běžným příjmům, ze kterých musí zápůjčky úrokovati a umořovati. Podle stavu, jaký jest v druhé polovici roku 1932, jest zřejmo, že bude silniční fond potřebovati nových zdrojů příjmů, aby mohl dále plniti úkoly, které mu byly zákonem vytčeny.
Udržování státních silnic a mostů věnuje se velká pozornost a zejména se pečuje o to, aby nové druhy vozovek, upravené značným nákladem z peněz silničního fondu, byly účelnými a včasnými správkami chráněny před předčasným porušením. Přihlíží se proto k tomu, aby výkonní orgánové silniční konali udržovací práce podle návodu, který vydalo ministerstvo veřejných prací a aby se v udržování zejména nových druhů vozovek stále zdokonalovali. Pro nezbytné snížení výdajů státních a snížení státního rozpočtu vůbec byl též úvěr pro udržování státních silnic na rok 1933 preliminován jen částkou 86, 597. 500 Kč proti 105, 500. 000 Kč z roku loňského, v kterémžto rámci bude nutno hospodářství upraviti.
Nové státní silnice staví se ve větším rozsahu jen v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde mají býti vybudovány hlavní silnice od západu k východu, zvané magistrály a připojeny k silniční síti v zemi Moravskoslezské. Silnice staví se ovšem postupně podle velikosti úvěru. Roku 1931 bylo v zemi Slovenské ze staveb, započatých v dřívějších
14. Ministerstvo veřejných prací.
letech, dokončeno a odevzdáno veřejné dopravě 20'3 km nových silnic. Roku 1932 je ve stavbě 41'2 km nových státních silnic, které budou po většině ještě roku 1932 dostavěny. V zemi Podkarpatoruské pracuje se dále na obnově státní silnice Košice-Jablonice v rachovském okresu, poškozené živelními pohromami 1927, a staví se státní silnice mezi Terešvou a Hrušovém. Roku 1933 budou dále stavěny státní silnice obou těchto zemí v rozsahu, jaký dovolí povolené úvěry. V zemi české budou roku 1933 dostavěny příjezdné silnice k vltavské přehradě u Slap.
Státních silničních mostů se roku 1932 staví 31 úhrnným stavebním nákladem 24, 800. 000 Kč; z toho bylo se stavbou 16 mostů započato již roku 1931. Tyto mosty budou pravděpodobně všechny, vyjma 6, roku 1932 dostavěny. Roku 1933 bude pokračováno ve stavbě již rozestavěných mostů a započato se stavbami jiných mostů jen v případech, kde stavbu nebude možno z bezpečnostních důvodů odložiti a pokud tomu povolený úvěr stačí.
Neméně důležitou je též činnost ministerstva veřejných prací v oboru nestátních silnic a mostů. Záleží zejména v tom, že jsou podporovány jejich stavby, přestavby a zlepšování.
Na stavby nových nestátních silnic povolilo ministerstvo veřejných prací roku 1931 státní příspěvky ke 115 stavbám v úhrnné celkové částce 20, 126. 000 Kč a roku 1932 do konce listopadu ke stavbám 17 silnic státní příspěvky v úhrnné částce 5, 258. 000 Kč. Pro velké závazky z minulých let bude ministerstvo veřejných prací roku 1933 spláceti nejdříve povolené státní příspěvky a jen v případech zcela výjimečných, kde to bude nezbytně nutné k čelení nezaměstnanosti a pokud ovšem k tomu stačí příslušný úvěr, hodlá povolovati státní příspěvky k novým silničním stavbám.
Na příspěvky, povolované od 1. ledna 1931 k zlepšení nestátních silnic, zařaďuje se do rozpočtu státního silničního fondu pro rok 1933 podle novely zákona o tomto fondu z roku 1931 částka 90, 000. 000 Kč z běžných příjmů fondů, a částka 30, 000. 000 Kč ze zápůjčky na příspěvky, povolené a nevyplacené do konce roku 1930. Při projednávání žádostí za příspěvky ze silničního fondu nastala od 1. ledna 1932 proti dosavadní praksi změna potud, že příspěvky se nejdříve jen p ř i s l i b u j í, a teprve, když žadatel (země, okres, zemské hlavní město nebo vicinální skupina) prokáže úhradu zbytku nákladu, nekrytého přislíbeným příspěvkem, povolí se příspěvek s konečnou platností. Od založení silničního fondu až do konce října 1932 bylo na příspěvcích povoleno 388, 000. 000 Kč ke zlepšení 2. 860 km nestátních silnic o rozpočteném nákladu 610, 000. 000 Kč. Dále bylo r. 1932 ještě přislíbeno příspěvků v částce 38 mil. Kč ke zlepšení 216 km nestátních silnic o rozpočteném nákladu 63 mil. Kč, takže od počátku fondu do konce října 1932 bylo povoleno a přislíbeno k úpravě 3. 076 km o rozpočteném nákladu 673 mil. Kč celkem 426 mil. Kč. Od založení fondu do konce října 1932 bylo na příspěvcích vyplaceno podle postupu prací celkem 269 mil. Kč.
V uvedených částkách jsou zahrnuty též příspěvky na opatření silničních strojů.
Ve zlepšování nestátních silnic přestavbami a přeložkami na vrub silničního fondu bylo dále pracováno na dokončení staveb již započatých v délce 11'8 km. Roku 1933 bude na těchto stavbách dále pokračováno a pokud stačí úvěr, bude započato s novými pracemi na nestátních silnicích.
Nestátních silničních mostů je koncem listopadu 1932 ve stavbě 22. Úhrnný rozpočtený stavební náklad těchto mostů činí 24, 130. 000 Kč; k těmto stavbám byly povoleny státní příspěvky v úhrnné částce 11, 622. 000 Kč, t. j. průměrně 48% úhrnných stavebních nákladů. Nově byly do konce listopadu 1932 povoleny státní příspěvky jen v částce 1, 175. 000 Kč, ježto úvěr jest zatížen závazky z let minulých, které se týkají hlavně ročních splátek příspěvků povolených k nyní již postaveným větším nestátním mostům. Pokud to úvěr ve státním rozpočtu na rok 1933 dovolí, bude ministerstvo veřejných prací podporovati i nadále nevyhnutelně nutné stavby nestátních mostů a spláceti příspěvky povolené v předchozích letech.
Stavby vodohospodářské.
Ministerstvo veřejných prací sleduje v oboru vodohospodářském i nadále snahu, aby soustavným splavněním a úpravou říčních toků, vybudováním přístavů a stavbami údolních
14. Ministerstvo veřejných prací.
přehrad byly zřízeny výkonné a národohospodářsky významné vodní cesty, aby se předešlo škodám způsobeným velkými vodami, jakož i aby vhodným využitím vodních sil byla umožněna výroba elektrické energie.
Státním vodohospodářským fondem zřízeným podle zákona z 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., byla dána možnost, aby vodohospodářské stavby se rozvíjely ve větším rozsahu, než tomu bylo dříve, a třeba připomenouti, že provádění těchto staveb a prací se děje z převážné míry k tíží řečeného fondu.
V oboru úprav a splavnění řek a vybudování přístavů třeba se zmíniti o těchto význačných pracích:
Na Středním Labi soustřeďují se úpravní a splavňovací práce zejména na úsek Mělník-Kolín a snahou státní správy jest, aby co nejdříve byl tento úsek Labe dobudován a mohl sloužiti k účelům dopravním. V další trati Středního Labe nad Kolínem provádějí se práce nutné zejména s hlediska regulace toku, ochrany pozemků a neškodného odvedení vod. Z význačných staveb dlužno se zmíniti o úpravě Labe v Jaroměři, u Smiřic a u Němčic. Pod Pardubicemi provádí se stavba zdymadla u Srnojed. V trati Tři Dvory-Veletok-Konárovice a dále v trati Oseček-Předhradí provádí se rozsáhlé úpravní práce. Z význačných staveb v další trati jest jmenovati stavbu zdymadla u Lysé n. L., v Brandýse n, L. a v Kostelci n. L.
Na Střední Vltavě pracuje se na úpravách v kotlině budějovické, kde se zřizuje též zdymadlo pod Hlubokou.
Ve Vraném jsou ve stavbě dva stavební losy zdymadla, a to: vybudování plavebních komor, stavba jezu a hydroelektrárny.
V přístavu holešovickém a při úpravě Vltavy na Maninách pokračuje se v dalších úpravních pracech, nutných pro zhodnocení rozsáhlých přístavních ploch.
V mezinárodní trati Vltavy pod Prahou provádějí se úpravy sloužící k ochraně území na pravém břehu u Troje.
V oblasti mezinárodního Labe směřuje činnost k dalšímu vybudování a vystrojení přístavu mělnického, jakož i k urychlené výstavbě Masarykova zdymadla u Střekova, kde se zřizuje právě pohyblivý jez.
V mezinárodní trati Odry byly zahájeny rozsáhlé úpravní práce v rámci budoucího splavnění v trati Koblov-Bohumín, a úpravy vyústní trati řeky Opavice.
Práce prováděné na Dunaji dosahují praktického zhodnocení v československých přístavech dunajských a to zejména v přístavu bratislavském a komárenském, kde pokračuje se v dalším potřebném jich vybudování a doplnění.
Rovněž se sleduje další vybudování přístavního pásma v Hamburku.
Pokud jde o úpravy regulační a práce udržovací na Vltavě, Labi, Sázavě, Otavě a Berounce, třeba se zmíniti zejména o těchto stavbách a pracích: V zemi České úprava Vltavy a Malše v Č. Budějovicích, úprava Berounky a jejich přítoků v Plzni.
Mimo to byly prováděny naléhavé úpravy na štěrkonosných přítocích Vltavy a Labe.
V zemi Moravskoslezské jsou prováděny udržovací práce na mezinárodní Odře a v zemi Slovenské bylo pokračováno v úpravách na řece Váhu, při čemž třeba jmenovati zejména tyto úpravy:
Puchov-Košeca, Trenčín, Nové Město n. /V., Hlohovce, Píšťany a Šála. Na Dunaji upravovala se pohraniční trať km 1. 801-1. 788 a km 1. 840-1. 820 v dohodě s Maďarskem a pohraniční trať km 1. 874-1. 880 v dohodě s Rakouskem.
Na řece Tise zahájeny úpravy pravého břehu u Čopu.
V zemi Podkarpatoruské prováděny byly udržovací práce na pravém břehu Tisy a úprava Tisy u Salopy.
Pokud jde o údolní přehrady se uvádí:
V zemi české jsou v roce 1932 ve stavbě údolní přehrada na Chrudimce u Seče a na řece Teplé nad Karlovými Vary. Rekonstrukční práce provádí se na údolní přehradě na Labi nad Dvorem Králové a na Chrudimce v Hamrech u Hlinská. Jako součást budoucí přehrady na Divoké Orlici u Pastvin buduje se viadukt.