13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Z činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu uvádí se toto:

Legislativní činnost.

V oboru legislativní činnosti sekce průmyslové byly vypracovány a jsou v připomínkovém řízení tyto osnovy:

a) zákonů:

1. osnova zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů,

2. osnova zákona o svazových a normalisačních známkách,

3. osnova zákona o novém právu patentním;

b) vládních nařízení:

1. o obchodu s ovocnými konservami,

2. o okrskových označeních minerálních vod.

Připravuje se materiál k sepsání osnovy zákona o právu vzorkovém a známkovém, zákona o ručních krajkách a materiál k vydání vládního nařízení o obchodu s čajem, o obchodu s lahvovým pivem, vínem a. j. lihovými nápoji, o obchodu s čokoládou.

Osnovy zákona a vládních nařízení, vztahujících se k zákonům o právu známkovém, patentním a vzorkovém, pokud se jimi provádějí Haagské dohody z roku 1925, byly již ministerskou radou schváleny a předloženy Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání.

Osnova zákona o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy byla již oběma sněmovnami přijata.

Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Vládním nařízením č. 3/1931 Sb. z. a n. bylo funkční období Poradního sboru pro otázky hospodářské prodlouženo do 15. července 1931 v dosavadním jeho složení. Ministerstvo obchodu po skončení funkčního období Poradního sboru pro otázky hospodářské obrátilo se na všechny korporace, oprávněné navrhovati, aby doporučily své zástupce do Poradního sboru pro otázky hospodářské, jejich návrhy ihned zpracovalo a celkový návrh na jmenování nového Poradního sboru pro otázky hospodářské předložilo ministerské radě ke schválení.

Ačkoliv Poradní sbor pro otázky hospodářské nebyl jmenován, pokračoval sekretariát Poradního sboru pro otázky hospodářské v popisném a analytickém šetření o našich výrobních poměrech ve formě monografií o jednotlivých výrobních oborech. Vypracováno bylo celkem 25 referátů, obsahujících 850 stran. Značná část těchto referátů byla uveřejněna ve zkráceném znění ve 4 zvláštních číslech Věstníku ministerstva obchodu. Práce tyto byly nyní odsunuty na vhodnější dobu.

Podpora průmyslu.

Se zřetelem k stále se zvětšujícím obtížím, s nimiž se setkávaly naše vývozní průmysly na zahraničních odbytištích, byla věnována zvýšená pozornost průmyslům, u nichž jsme dosud odkázáni ve značné míře na dovoz, a hledány byly v součinnosti s příslušnými zájmovými organisacemi cesty k zlepšení situace a zvýšení odbytu jejich výrobků v tuzemsku. Akce tato týkala se zejména průmyslu: umělého hedvábí, pneumatik, radiopřístrojů, kinematografických a fotografických filmů a lékárnického zboží.

Z četných jednání cenových nejdůležitější týkala se dodávek chemikálií pro průmysl textilní, umělého hedvábí a sklářský.

Ministerstvo obchodu bylo požádáno stranami o úkol prostředníka při sjednávání licenčních smluv mezi zdejšími výrobci a zahraničními majiteli patentů v radioprůmyslu a ve výrobě zvukových aparatur pro kinematografy.

Ve sklářském průmyslu pracovalo ministerstvo obchodu k tomu, aby byla podle možnosti i nadále udržena zaměstnanost kvalifikovaného sklářského dělnictva a zabráněno jeho odchodu do ciziny a tím odvráceno nebezpečí průmyslové špionáže konkurenč-

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

nich podniků zahraničních v tomto specielním odvětví a jeho zavlečení. Za podpory ministerstva obchodu uspořádány byly kursy na výrobu skleněných ozdob na vánoční stromky, jež dříve k nám byly vesměs dováženy z ciziny. V oboru výroby jabloneckých skleněných kroužků snažilo se ministerstvo obchodu docíliti dohody všech interesovaných složek a dosáhnouti jejich organisačním sjednocením příznivějších dělnických mezd, jakož i výrobních a exportních cen.

V průmyslu textilním došlo po usilovných snahách ke sblížení průmyslu přádelnického s pěstiteli lnu. Výsledkem jednání byla dohoda, která slibuje zlepšení odbytových možností našeho lnu na domácím trhu spoluprací obou zúčastněných složek.

Podomácké výrobě věnována byla zvláštní pozornost, ježto tato výroba většinou nachází se v krajích, kde nelze nalézti jiného zaměstnání a kde udržení i omezené možnosti zaměstnání má veliký význam sociální. Za podpory ministerstva obchodu bylo drobným nemajetným výrobcům hraček umožněno zúčastniti se kolektivní výstavy na jarním a podzimním pražském vzorkovém veletrhu. Perleťářská výroba trpěla i v roce uplynulém velkou stagnací. Z usnesení obchodní a průmyslové komory v Čes. Budějovicích zřízen byl ústav pro zvelebování průmyslu perleťářského při této komoře, který zahájil již svoji činnost; lze očekávati, že jeho iniciativa a informační činnost přinese alespoň částečné oživení perleťářské výroby.

Obdobný význam pro průmysl dřevařský, hlavně ve východních oblastech našeho státu, bude míti Dřevohospodářský ústav, zřízený za podpory ministerstva obchodu při obchodní a průmyslové komoře v Košicích. Svoji činnost zahájil ústav již koncem r. 1931 a bude se ve smyslu svých stanov zabývati otázkami, týkajícími se jak prvovýroby, tak i obchodu a průmyslu dřevařského.

Celní obor.

V oboru autonomní úpravy celní pokračováno v jednání o návrzích na definitivní úpravu celních sazeb, jako na minerální oleje, dříví, dusíkaté látky atd., zpracována řada návrhů na legislativní opatření, týkající se změn celní ochrany, nutných pro změněné poměry výrobní nebo odbytové, a to ve formě osnov o zavedení nových cel (dřevěné uhlí, impregnované dříví), o zvýšení platných cel, po případě o jejich snížení a o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku.

Bylo spolupracováno s příslušnými resorty při provádění zákonů, vydaných k řešení zemědělské krise (zákon o dovozních listech, přirážky k celním sazbám na některé druhy obilí a mouky, na hovězí a vepřový dobytek), jakož i na nově navrhovaných osnovách v tomto oboru (zavedení cla na řepku a lněné semeno, zrušení dovozních listů na mouku).

Revidován nově došlý materiál, týkající se sjednocení celní nomenklatury a provedena o něm řada šetření.

Sledovány mezinárodní akce, směřující k ozdravění trhu dřevařského a k usnadnění zahraničního obchodu v oboru výchovných filmů.

Novou a velmi obsáhlou agendu v ministerstvu obchodu vyvolalo zřízení devisové komise (vládní nařízení č. 7/1932 Sb. z. a n. ), na jejíchž pracích brána intensivní účast jak přípravou seznamů zboží, podléhajícího při dovozu režimu devisových osvědčení, a přípravou návrhů, týkajících se kompensačních obchodů, tak součinností při vyřizování konkrétních žádostí o povolení přídělu platidel pro dovoz takového zboží.

Z dovolovacích režimů pokračuje se v důležité akci ohledně výhodného dovozu cizího umělého hedvábí k vývozním účelům; vládním nařízením čís. 74/1932 Sb. z. a n. byla příslušná 1. poznámka k saz. pol. 244 rozšířena na továrny na výrobu tylů, síťovitých látek, tkaných na způsob tylu, krajek a krajkovitých šátků, pružných tkanin, pružných stuh a pružného zboží stávkového, pleteného a prýmkařského.

Nově zavedený devisový režim má úzkou souvislost s těmito dovolovacími a zušlechťovacími styky, jakož i s praksí zákona o celních slevách na stroje a přístroje.

K aktivování celního poradního sboru nemohlo vzhledem k známým obtížím ještě býti přikročeno.

Prozatím podávají se, jako dosud, znalecké posudky, potřebné pro řešení jednotlivých celních stížností buď v pravidelných schůzích menších komisí odborníků, neb jednáním nebo korespondencí s těmito odborníky a znalci.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Obchodní politika.

Světová krise hospodářská neusnadnila nijak smluvní jednání mezistátní. Státy se snažily spíše sprostiti se smluvních závazků, které se staly časem tíživými a tak došlo k změnám některých smluv ve formě dodatků, na př. s Francií, se Švýcarskem a dokonce k výpovědi smlouvy s Řeckem.

Na přání dánské vlády byla prozatímní dohoda doplněna dne 4. července 1932 dodatkem, dle něhož budou za smluvní sazby proclívány některé druhy dánských rybích konserv. Dodatek vstoupil v prozatímní platnost dne 25. července 1932.

Vypovězená obchodní smlouva s Řeckem byla nahrazena prozatímní obchodní dohodou podepsanou dne 30. července 1932, která vstoupila v prozatímní platnost 12. srpna 1932, takže nedošlo k bezesmluvnímu stavu. Mimo to k usnadnění styků platebních s Řeckem byla s ním uzavřena clearingová dohoda dne 30. července 1932, zabývající se též likvidací starých pohledávek.

Dodatková úmluva s Německem ze dne 12. listopadu 1931, která má za účel usnadniti vývoz československého chmele do Německa, platila do konce srpna 1932 a podařilo se jí prodloužiti o jeden měsíc, výměnou not dne 27. srpna 1932. V září 1932 ujednáno bylo prodloužení na další hospodářský rok, t. j. do 31. srpna 1933.

S Maďarskem byla smluvena dne 19. srpna 1932 kompensační dohoda, v jejímž rámci má se uskutečniti dovoz a vývoz bez potíží devisových.

S Rakouskem má býti jednáno o co největší usnadnění vzájemného obchodu za současných kontrol devisového i povolovacího řízení.

Obchodní politika byla postavena před nové úkoly tím, že vedle normální agendy za účelem usnadňování vývozu jako jest jednání o úpravu celních sazeb, musí se znovu zabývati vyjednáváním dovozních kontingentů ve státech, které se vrátily k povolovacímu režimu a musí míti na starosti též otázky platebního styku, který se od léta 1931 neobyčejně ztížil. Znehodnocení četných měn, odklon od zlatého standartu v mnohých státech, měly za následek na jedné straně ztrátu vývozců do těchto zemí a na druhé straně ztížení konkurenční schopnosti československého zboží a usnadnění odbytu zboží ze států, jež zlatou měnu opustily. Mezinárodní krise úvěrová a vzájemné uzavírání se států vyvolaly ve většině států nutnost opatření devisových, v jejich důsledku se tvoří uměle mnoho pohledávek (zamrzlých) v cizině, o jejichž postupné uvolňování je třeba vyjednávati. Devisové předpisy znesnadňují velkou měrou též zahraniční obchod a proto jest třeba činiti často i zvláštní úmluvy o styku devisovém (platebním). První takovou smlouvu sjednalo Československo s Jugoslávií vedle některých úprav, které s jinými státy provedly národní banky samy.

Obchodní politiku čeká nemalá práce, která bude spočívati v součinnosti na odstraňování překážek zahraničního obchodu cestou smluvní a spolupůsobiti ev. při řešení problémů hospodářské konsolidace ve formě větších kombinací s více státy současně.

Zvelebováni vývozu.

Současná hospodářská krise a zmenšení odbytových vyhlídek ve všech státech postavila ministerstvo obchodu před zodpovědný úkol podněcovat co nejintensivněji náš vývoz do ciziny, ale současně na druhé straně zmenšením státních příjmů, resp. rozpočtových položek, jež bylo možno k tomuto účelu věnovati, tento úkol značně ztížila.

Co nejvíce byla omezena propagace tisková. V mezích daných prostředků pokračuje však ministerstvo obchodu ve vysílání stipendistů do ciziny, aby nabyli praktických zkušeností ve vývozním obchodu. Tato akce ukázala se prospěšnou také v jiném směru. Někteří stipendisté usazují se totiž za hranicemi, zakládají vlastní komisionářské firmy a stávají se důležitou oporou čs. obchodu v cizině; slouží to dobře snaze po odpoutání čs. vývozního obchodu od cizích zahraničních zprostředkovatelů.

Povolovací řízení.

Ochrana domácí výroby jak průmyslové tak i zemědělské vyžádala si dalšího rozšíření povolovacího řízení na některé položky čs. celního sazebníku, takže dosud je kontrolováno

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

povolovacím řízením podle zákona č. 418/1920 Sb. z. a n. a č. 25/1922 Sb. z. a n. v dovozní 48 položek celých a 37 částečných, ve vývozu 3 celé a 32 částečné.

V rámci povolovacího řízení prováděna zejména usnesení meziministerské komise pro povolování dovozu obilí a mouky, zřízené na základě rozhodnutí ministerské rady ze dne 2. července 1931 za účelem zabezpečení domácí sklizně obilí.

činnost této komise až na další ustala po ustavení Syndikátu pro úpravu dovozu obilí a mlýnských výrobků, složeného ze zástupců výrobních, obchodních a spotřebitelských skupin, s nimiž státní správa uzavřela k provedení této úpravy zvláštní smlouvu na dobu od 28. července 1932 do 31. července 1933.

Podobná syndikátní úprava se připravuje i pro dovoz dobytka, masa a tuků, dále mléčných výrobků a vajec. Účelem syndikátů jest hodnotné zpeněžení domácí produkce, usměrňování dovozu a regulace cen dováženého zboží a spolupůsobení při obchodech kompensačních.

Povolování dovozu zboží ministerstvem obchodu podle zákona č. 418/1920 Sb. z. a n. a 25/1922 Sb. z. a n. a povolování přídělu platidel na dovážené zboží devisovou komisí při ministerstvu financí podle zákona č. 7/1924 Sb. z. a n. a nař. č. 7/1932 Sb. z. a n., dálo se dosud odděleně v samostatných agendách obou zúčastněných resortů. Počínajíc dnem 12. srpna 1932 byly obě agendy administrativně sloučeny, takže obě povolení s hlediska hospodářského i s hlediska devisového udělují se po rozhodnutí obou resortů jedním správním aktem. V povolovacím i v devisovém řízení zároveň jsou nyní 43 pol. celé a 36 pol. částečných, pouze v povolovacím (při dovozu), 5 položek celých a 5 částečných.

Mezinárodní hospodářská součinnost.

V oboru mezinárodní hospodářské politiky sledovalo ministerstvo obchodu činnost Hospodářské organisace Společnosti Národů, Studijní komise pro evropskou unii, Mezinárodního úřadu práce, Mezinárodní obchodní komory, atd. O otázkách, jež tyto instituce projednávaly, provedlo ministerstvo obchodu v oboru své působnosti potřebná šetření a připravilo, kde potřebí, příslušné návrhy. Kromě otázek čistě celně-technických byly to zejména tyto problémy obchodně-politické, jimiž se zmíněné instituce obíraly: hospodářské sblížení mezi státy, preferenční režim na zemědělské produkty, pakt o hospodářském neútočení, kontrola devis, mezinárodní průmyslové dohody a rozhodčí řízení v otázkách hospodářských.

Podpora živností.

A. Legislativní činnost.

Hlavní činnost soustředila se jako v roce 1931 na revisi živnostenského řádu. V uplynulém období bylo vypracováno po poradách se zájemci a odborníky nové znění speciálních předpisů o živnostech koncesovaných jakož i nové znění §§ů 36-55 živnostenského řádu. V dalších paragrafech vypracována byla na nových principech ustanovení o stálých provozovnách, vedlejších závodech a skladech, o provozování živností mimo stanoviště a o rozhraničení jednotlivých živností na obvody; předpisy o vnějším označení byly redigovány se zřetelem k zákonu proti nekalé soutěži.

V další činnosti budou probírány předpisy hlavy IV. živnostenského řádu a provedena bude revise ustanovení o provozování živností právem vdovským a nezletilých descendentů a o obchodních cestujících a jednatelích. Vzhledem ke změněným poměrům bude třeba také upraviti dosavadní předpisy o trzích a vybudovati nové předpisy o společenstvech ve směru rozšíření společenstevní samosprávy.

Za účelem vybudování živnostenské organisace na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla vypracována osnova zákona o zřizování jednot živnostenských společenstev tamtéž a posléze osnova zákona o členství živnostenských společenstev ze Slovenska a Podkarpatské Rusi v jednotách na území mimoslovenském.

Soutěž automobilů dopravě železniční vyvolala potřebu upraviti vzájemný poměr těchto prostředků dopravních.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

V poslanecké sněmovně projednává se dříve již vypracovaná osnova zákona o nové úpravě živnosti zubotechnické. V řízení mezi ministerském jest osnova zákona, kterým se má živnost masérská prohlásiti za koncesovanou a podrobiti živnostensko-policejní úpravě. Dále vypracována byla osnova zákona o zřemeslnění výroby t. zv. jabloneckého skleněného zboží. Touto osnovou se má docíliti ochrany obyvatel kraje jabloneckého, semilského, železnobrodského, turnovského a horského, kteří se touto výrobou zabývají z povolání, proti živlům, které přicházejí v době konjuktury do těchto krajů, aby využitkovaly okamžité příznivé situace tohoto zboží na mezinárodním trhu, při čemž ovšem, nemajíce příslušných odborných znalostí a tradice sklářské výroby tohoto kraje, vyrábějí a uvádějí na světový trh výrobky méně hodnotné a poškozují tím vývoz tohoto zboží. Mimo to vypracována byla osnova zákona o otevíracích a zavíracích hodinách v obchodních živnostech na Slovensku a Podkarpatské Rusi, která se projednává se zájemci. Posléze pokračuje se na pracech o novém zákoně o živnosti elektrotechnické a zákoně, kterým se má upraviti činnost podnikatelská, pokud jde o zařízení radiotelegrafní a radiotelefonní a jímž se má vybudovati ochrana rozhlasu.

B. Státní rada živnostenská.

Po uplynutí pětiletého funkčního období došlo v roce 1931 k novému ustavení tohoto pracovního sboru. První schůze nového plenárního shromáždění Státní rady živnostenské koňak se dne 21. října 1931. Tato schválila nový jednací řád, utvořila odbory a provedla volbu jejich předsednictev, jakož i volbu výborů a projednala řadu konkrétních návrhů. Zřízen byl nový výbor pro hospodářské otázky živností a obchodu, jehož úkolem je projednávati problémy, související s hospodářskou krisí v živnostech a obchodu. Výbor tento ustavil subkomitéty daňový, sociální a pro hospodářské otázky živností stavebních. Jinak věnuje Státní rada živnostenská i nadále největší pozornost revisi živnostenského řádu, a a to ve výboru pro reformu živnostenského práva a v jeho subkomitétu.

C. Společenstva.

Ve společenstevní agendě kontrolována byla jednak prostřednictvím instruktorátů činnost jednotlivých společenstev, jednak pracováno bylo o prohloubení a zodbornění společenstevní organisace. Další činnost, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, bude odviseti od schválení zákonných osnov o živnostenských společenstvech.

živnostenské družstevnictví.

životní otázkou stavu žinostenského jest opatření osobního provozovacího úvěru na mírný úrok.

živnostenské záložny, jichž úkolem právě jest poskytování živnostenských úvěrů, tvoří proto základní složku živnostenského družstevnictví. Ke konci roku 1930 bylo jich 486 (z nich bilancovalo 449); proti roku předchozímu přibylo 38 nových ústavů.

Zápůjčky, členům poskytnuté, představují 82'5% všech aktiv a dosáhly koncem roku 1930 výše 859 mil. Kč. Proti roku 1929 vzrostly o 87 mil. Kč, t. j. o 11%. Počet dlužníků činil 70. 162 a připadá tudíž na jednoho dlužníka průměrně 12. 245 Kč. úrokové rozpětí, t. j. rozdíl mezi celkovým výtěžkem a pasivními úroky, zvýšenými o čistý zisk, činilo v roce 1930 2385% proti 2324% v roce 1929 a zvýšilo se tedy o 0'061%. Příčina tohoto zvýšení spočívá zejména ve zvýšeném úrokovém rozpětí živnostenských úvěrních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde činilo v roce 1930 3096%, kdežto v roce 1929 jen 2856%. Vlastní výpůjčky těchto ústavů činí totiž 35 mil. Kč, t. j. 41% všech výpůjček, kontrahovaných živnostenskými záložnami v ČSR. Z úhrnu cizího jmění, svěřeného živnostenským úvěrním ústavům na Slovensku a Podkarpatské Rusi částkou 117 mil. Kč, připadá na vklady všeho druhu 82 mil. Kč (70%) a na vlastní výpůjčky 35 mil. Kč (30%) Nedostatek levnějších provozovacích prostředků pak způsobuje, že úroková míra z členských zápůjček jest značně vyšší než v zemích mimoslovenských. Na 100 Kč vlastního a svěřeného jmění živnostenských záložen připadá hrubý výtěžek 7504 Kč, z tohoto výtěžku pak se hradí (v Kč) pasivní úroky 4. 465, věcná a osobní režie 1. 968, daně a poplatky 161, odpisy 185, různé 71, celkem 6. 850; zbývá tedy na čistý zisk 654.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Věcná a osobní režie jest poměrně vyšší než režie jiných lidových peněžních ústavů. Příčina spočívá zejména v menší finanční síle živnostenských záložen a v druzích úvěru, které záložny poskytují. Jest přirozeno, že režie peněžních ústavů, které poskytují velké komunální, hypothekární nebo průmyslové zápůjčky, může býti poměrně nižší než záložen živnostenských, jež poskytují drobné úvěry provozovací a obchodní, které vyžadují nejen evidence ale daleko více drobné práce výkonné. To jsou důvody, proč se velké peněžní ústavy těmto drobným úvěrům vyhýbají a jest proto na místě podpora, kterou ministerstvo obchodu živnostenským záložnám poskytuje tím, že z příslušného úvěru podporuje zřizování nových živnostenských záložen v místech, kde pro jejich činnost jsou dány hospodářské podmínky. Slabší ústavy podporuje pak režijními příspěvky, čímž přispívá ke snížení úrokové míry ze zápůjček členům. V dřívějších letech poskytovalo ministerstvo obchodu živnostenským záložnám v odůvodněných případech také nízce zúročitelné, v určité době splatitelné zápůjčky; od tohoto způsobu podpory bylo však nutno vzhledem k omezeným rozpočtovým prostředkům upustiti.

živnostenských družstev provozovacích bylo koncem roku 1930 celkem 667, z nich 127 družstev s jednací řečí německou. Provozovací družstva měla 52. 602 členy, vykazovala skoro 81 mil. Kč vlastního jmění a docílila tržby 1. 126 mil. Kč. Z celkového počtu živnostníků 52. 602, sdružených v družstvech provozovacích, připadalo na družstva s jednací řečí českou 41. 538 a na družstva s jednací řečí německou 11. 064. živnostenská družstva provozovací vyvíjejí se v celku příznivě. Z primitivních počátků dospěla k slušným výsledkům, které v některých oborech, na př. u družstev řezníků k zpeněžení kozí a u některých družstev odbytových možno označiti jako výsledky skvělé.

V kategorii družstev provozovacích tvoří zvláštní skupinu družstva k nákupu strojů pro živnostníky, jichž je v činnosti 14. Účelem jejich je podporování výroby a hospodářství členů společným nákupem strojů na mírný úvěr v přiměřené době splácený, včetně poradní činnosti odborně - technické. Družstva tato zaznamenávají další vzestup na členských podílech a vlastním jmění a vykazují zvýšenou činnost v důsledku provádění akce subvencovaného nákupu strojů pro živnostníky, na kterýžto účel dala vláda z mimořádného úvěru podle zákona č. 190/1930 na zmírňování následků hospodářské krise k disposici částku 3 mil. Kč.

Mimo tuto akci spolupůsobí družstva tato též při sanační akci obuvnické. Ministerstvo obchodu podporuje strojová družstva režijními subvencemi, umožňujíc jim tak opatřování strojů živnostníkům na úvěr za mírných úrokových sazeb a příznivých podmínek splácení.

živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací jsou sdruženy ve svazech živnostenských družstev, jež jsou jejich finančními, revisními, zastupitelskými a organisačními středisky. V celku je v ČSR 8 svazů živnostenských družstev, z toho 6 svazů sdružujících živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací a 2 svazy družstev obchodních. Opatření potřebných provozovacích prostředků usnadnilo ministerstvo obchodu svazům tím, že za jejich úvěry převzalo podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n., státní záruku podle stavu koncem roku 1931 do výše 25, 317. 000 Kč. Kromě toho podporuje ministerstvo obchodu svazy tím, že jim poskytuje přiměřené režijní příspěvky, aby jim umožnilo jejich revisní a organisační činnost.

Funkci Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského vykonává zatím Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze na podkladě ujednání mezi vládou a býv. zemským správním výborem českým, kterým byla působnost fondu rozšířena na území celé republiky. Původní působnost fondu jest již zlikvidována a omezuje se nadále jen na svazy družstev živnostenských.

Ministerstvo obchodu zvýšilo svůj dosavadní vklad u ústředí Kč 10, 700. 000'- v uplynulém roce o dalších Kč 950. 000'-, čímž dosáhl včetně úroků do konce roku 1931 výše Kč 12, 806. 760, 45.

Pohledávka Ústředí za svazy činila koncem roku 1931 Kč 17, 001. 623'25, z čehož připadá na úvěry za sazbu 3 1/2 %-4%ní (zvýhodněné) Kč 12, 501. 563, 25, na úvěry nezvýhodněné (4 1/2 %ní) Kč 4, 500. 060 -.

Směnek bylo k 31. prosinci 1931 (včetně krycích směnek na úroky a výlohy úvěrů v běž. úctě): 2. 170 na Kč 17, 879. 345'90 (k 31. prosinci 1930 1. 685 na Kč 14, 628. 872, 10); z toho bylo směnek

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

krycích................... 150 na Kč 4, 337. 500-

vyplněných.................2020 na Kč 13, 541. 845, 90.

Z vykázané zásoby je tedy cca. 24% směnek krycích (roku 1929 37%, roku 1930 30%), což je důsledkem úsilí správy ústředí omezovati užívání krycích směnek k úvěrům z ústředí; některé svazy nemohou se dosud bez krycích směnek obejíti (hlavně k úvěrům pro družstva provozovací).

Za celý rok 1931 došlo 6. 784 směnek na.........Kč 49, 131. 331 40

k tomu krycích na úroky a výlohy 15 směnek na.......Kč 654. 000 -

tudíž celkem 6. 799 směnek na............... Kč 49, 785. 331. 40,

Průměrná cena jednotlivé směnky byla v r. 1931 Kč 7. 320, kdežto v r. 1930 Kč 8. 160. -, což jest důkazem, jak stále drobnější úvěr živnostenský se u přičleněných ústavů pěstuje.

Peníze Ústředí (státní vklad, a reservní fond) nepostačily úvěrovým potřebám svazů a bylo nutno po celý rok 1931 doplňovati je z á I o h a m i z prostředků zemského úvěrního fondu živnostenského, jež byly k 31. prosinci 1930 vykázány částkou Kč 623. 923, 20, stouply pak k 31. prosinci 1931 na Kč 2, 911. 60275. Z těchto záloh hradilo ústředí Zemskému úvěrnímu fondu živnostenskému 41/1%ní úrok.

Obrat účetní činil roku 1981 Kč 331, 602. 000- proti Kč 297, 485. 000v roce 1930. úrokový výtěžek z úvěrů stoupl nepatrně, v roce 1930 činil Kč 527. 234, 62, roku 1931 Kč 536. 007, 45. Z přebytku Kč 56. 951, 30 bylo užito Kč 23. 000 (v roce 1930 Kč 20. 000. -) na bonifikaci úrokovou těm svazům družstev živnostenských, které v r. 1931 platily z úvěrů nezvýhodněných vyšší úrok (41/2%), zbytek Kč 33. 951. 30 byl již v bilanci přidělen reservnímu fondu ústředí, jenž se pak v rozvaze vykazuje částkou Kč 1, 914. 978, 85.

Potřeby živnostenského družstevnictví jak rázu organisačního tak i finančního vyžadují nezbytně definitivní úpravy ústředí družstevnictví živnostenského.

Po stránce organisační stane se ústředí ve své definitivní formě vrcholným útvarem živnostenského družstevnictví, který až dosud jeho výstavbě chyběl. Do jeho kompetence bude spadati činnost organisační, poradní a revise svazů družstev živnostenských.

Neméně důležité úkoly očekávají je i na poli finančního vybudování živnostenského družstevnictví, živnostenské záložny, jež tvoří základní složku živnostenského družstevnictví, nepostačí s vlastními provozovacími prostředky a jsou nuceny doplňovati je výpůjčkami od svazů a jiných peněžních ústavů. V roce 1930 opatřily si výpůjček v částce Kč 85, 550. 370-, z toho Kč 60, 582. 830- od svazů, Kč 8, 815. 864 od bank, Kč 12. 445. 456 od jiných peněžních ústavů a Kč 3, 706. 220 výpůjček hypotekárních. Výpůjčky od svazů činí toliko 63% všech vlastních výpůjček záložen. Ale i svazy, jež poskytly svým přičleněným družstvům zápůjčky v sumě 94 mil. Kč, nepostačují s vlastními prostředky a byly nuceny postarati se o další prostředky výpůjčkami částkou 40 mil. Kč, z čehož jim ústředí mohlo poskytnouti toliko 17 mil. Kč. Nedostávající se 23 mil. Kč opatřily si výpůjčkami od jiných peněžních ústavů za podmínek, nevyhovujících zvláštním potřebám živnostenského úvěru a duchu družstevní svépomoci. Tento způsob opatřování provozovacích prostředků, nehledíc k důvodům konkurenčním, uvádí svazy v závislost od peněžních ústavů, jimž jsou zájmy a prosperita živnostenského družstevnictví zcela cizí. úvěr od cizích peněžních ústavů jest kromě toho povahy nestálé a zejména v dobách hospodářské krise selhává. Jest proto podmínkou dalšího zdravého rozvoje živnostenského družstevnictví vybudování finančního ústředí svazů živnostenských družstev, v němž by svazy našly finanční oporu a jehož prostředky tvořily by pro ně úvěrovou zálohu zvláště pro doby úvěrové tísně.

Ministerstvo obchodu, přihlížejíc k těmto důvodům, vypracovalo osnovu zákona o zřízení ústředí družstevnictví živnostenského, jež byla schválena vládou dne 1. června 1932 a předložena poslanecké sněmovně Národního shromáždění.

úvěr živnostníkům válkou poškozeným.

Akce úvěru pro živnostníky, válkou poškozené, na základě zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 Sb. z. a n., bude zlikvidována v roce 1932. Z úhrnné sumy vyplacených

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

úvěrů Kč 15, 826. 852'74 bylo jednotlivými dlužníky splaceno Kč 14, 113. 457'04 (8917%). Za nedobytné podle čl. IV citovaného zákona bylo prohlášeno 488 úvěrů částkou Kč 1, 572. 438'30 (9'81%) a zůstalo k 31. prosinci 1931 nesplaceno 106 úvěrů v částce Kč 162. 166'29 (1. 02%). Zcela zlikvidovány jsou úvěry povolené komitéty v Opavě a v Užhorodě.

Obuvnické živnosti.

Z celkové částky, preliminované na zmírnění krise živnosti obuvnické, použito bylo v r. 1931 Kč 300. 000'- k dalšímu dotování akce zvýhodněného zakupování strojů a pracovních pomůcek obuvnických na úvěr pro obuvníky, čímž původní dotace zvýšena byla na l mil. Kč. Akce prováděna jest družstvy k nákupu strojů pro živnostníky podle týchž zásad, jako akce subvencovaného nákupu strojů pro živnostníky, a sleduje vybavení obuvnických dílen potřebnými stroji a pracovními pomůckami za zvýhodněných podmínek a tím částečné podpoření obuvníků v soutěži s racionalisovanou strojovou velkovýrobou. Do 31. prosince 1931 zakoupila družstva v této akci pro obuvníky 274 strojů a 619 pracovních pomůcek v úhrnné ceně 703. 010'65 Kč. Na zakoupení jejich přispívá se na účet přidělené dotace částkou Kč 208. 587'90, na zúročení pak uvěřené kupní ceny 8. 315'71 Kč. Akce se rozvíjí nestejně podle poměrů v obvodech jednotlivých strojových družstev. Ku podpoře obuvnických družstev použito bylo v roce 1931 částky 377. 300 Kč; na příplatcích na maloživnostenskou kvótu dodávky vojenské obuvi vyplaceno bylo v témž roce 833. 341'45 Kč.

Podpůrná akce maloživnostenská.

V minulém roce určila vláda na vrub mimořádného úvěru 150 mil. Kč, povoleného zákonem čís. 190/1930, 5 mil. Kč na podpůrnou akci pro maloživnostníky, strádající nezaměstnaností. Ministerstvo obchodu v úvaze, že nejúčelnější formou pomoci samostatnému živnostnictvu jest forma úvěrová, přidělilo z částky té dotace svazům živnostenských záložen a družstev s příkazem, aby jich vhodně a účelně použily v rámci své působnosti ve prospěch maloživnostnictva, strádajícího nezaměstnaností, a to cestou úvěrovou. Akce vyžádala si delšího šetření u svazů a jest právě prováděna; se zřetelem na poměrně malou částku jest jí používáno hlavně na úrokové příplatky.

činnost živnostensko-zvelebovací.

Činnost kursovní byla v roce 1931 ve svém úhrnu rozsáhlejší, jak co do počtu kursů, tak co do počtu účastníků; náklad na kursy byl však o něco nižší proti roku předešlému, hlavně následkem zlevnění věcných potřeb kursovních. Bylo celkem pořádáno 758 kursů s 15. 963 účastníky, celkovým nákladem 2, 178. 557'- Kč. Na těchto kursech byli účastníci jednak vedeni k prohloubení technologických znalostí příslušného živnostenského oboru, jednak byli seznamováni s novinkami, významnými pro jich živnosti, s novými materiály, novými výrobními postupy, otázkami mechanisace výroby, požadavky módy a vkusu, účelné reklamy atd. a bylo přihlíženo k tomu, aby byla rozšířena výdělečnost některých výrobních odvětví, zejména takových, jež jsou ohrožena hromadnou výrobou.

V roce 1932 vyvinuje se činnost kursovní dále v uvedených směrech. Do konce října byly provedeny 682 kursy.

Nemajetným účastníkům kursů, majícím stále bydliště mimo místo, kde se kurs koná, byly poskytovány příspěvky kursovní a k úhradě cestovních nákladů. Celkem bylo v roce 1931 na kursovních podporách včetně podpor zahraničních poskytnuto 201. 600 Kč, v r. 1932 do konce října 96. 185 Kč.

Státní ústav pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině byl hlavně zaměstnán vnitřním zařízením dílen a laboratoří. Proto kursovní činnost proti roku předchozímu nepatrně poklesla, jak co do počtu kursů, jichž bylo uspořádáno 60 (v roce 1930 - 66), tak co do počtu kursistů, jichž bylo 1. 030 (1. 253). Náklad byl však o něco vyšší (činil 290. 346 Kč proti 258. 031 Kč v r. 1930) následkem průměrné vyšší nákladnosti jednotlivých pořádaných kursů. Koncem roku 1931 byly pro ústav získány další nejnutnější síly.