11. Ministerstvo zemědělství. Kapitola II. Ministerstvo zemědělství.

Zemědělské školství a osvěta.

V počtu a organisaci zemědělských škol nenastaly ve školním roce 1931/1932 podstatnější změny. Přibyla odborná škola hospodářská v Plzni, ve Spiš. Vlachách a Michalovcích. Naproti tomu byla zrušena soukromá zahradnická škola ve Vítkovicích. Z úsporných důvodů a se zřetelem k potřebám drobných zamědělců-zelinářů ve Velké Praze přeložena státní odborná škola hospodářská z Mělníka do Prahy, kde bude sloužiti současně i jako cvičná škola státnímu pedagogickému semináři pro vzdělání učitelů zemědělských škol.

Ministerstvo zemědělství nepomýšlí zatím v nynější obtížné době na zakládání nových státních zemědělských škol. Téměř všechny kraje mají k disposici hospodářskou nebo speciální školu. Nejvýchodnější oblast Slovenska a Podkarpatské Rusi postrádá dosud hospodyňské školy, avšak tomu bude odpomoženo pořádáním hospodyňských kursů při odborných školách hospodářských v Michalovcích a Mukačevě. Návštěva žactva jednotlivých kategorií zemědělských škol je patrná z tohoto přehledu:

Počet žactva zemědělských škol podle stavu v I. pololetí škol. roku:

Podle pohlaví studovalo na zemědělských školách z celkového počtu:

dívek hochů

v r. 1930/31... 10. 571 1. 284 9. 287 v r. 1931/32... 9. 101 1. 127 8. 074.

Podle jazyka vyučovacího navštěvovalo žáků:

1931/32 1930/31

Školy s vyučovacím jazykem českým a slovenským......7. 273 7. 456

" " " " německým..........1. 705 1. 723

polským........... 12 27

" " " " maďarským.......... 31 27

Školy na Podkarpatské Rusi......... ...... 80 90.

11. Ministerstvo zemědělství.

V budování zemědělských škol věnována především pozornost těm státním školám, které se nacházejí dosud v nevyhovujícím provisoriu. Stavby zemských a kuratoriálních škol podporovány jsou v mezích finančních prostředků přiměřenými splátkami stavebními až do výše 1/3 stavebního nákladu, jakož i příležitostnými podporami zařizovacími (vnitřní vybavení) a pravidelnými příspěvky vydržovacími.

Ze státních škol dokončeny v roce 1932 novostavby školních budov pro státní odbornou školu hospodářskou v Nitře, pro státní hospodářské školy v Rim. Sobotě a pro odbornou školu hospodářskou v Novém Městě n. Vah. V roce 1933 dokončí se i novostavby školních budov pro státní rolnickou školu v Turč. Sv. Martině a pro státní odbornou školu hospodářskou v Michalovcích. Zamýšlí se vybudování zemědělských škol v Lipt. Hrádku a v Holiči, stavba stanice na zužitkování ovoce v Modré, adaptace na školách v Komárně a v Or. Podzámku, stavba odborné školy hospodářské ve Spiš. Vlachách a státní školy pro lesní hajné v Užhorodě, která přesídlila by do Svaljavy. Státní jednoroční hospodářská škola v Níž. Verečkách vyhořela a bylo ji nutno dočasně připojiti k nižším hospodářským školám v Mukačevě.

Nevyhnutelnou se jeví dále stavba budovy se žákovskými noclehárnami a bytem ředitele v Klimkovicích, žákovského internátu na Mělníce, budov pro vyučování a umístění žáků v době lesní praxe v polesí státních vyšších škol lesnických v Písku a Hranicích a posléze menší úpravy státních budov při státních zemědělských školách v Opavě, Košicích, Eberhartě, Mělníku, Březně, Skalici na Slovensku i j.

Lidových škol hospodářských jest v roce 1932 celkem 1. 008 s 1. 284 třídami; přibylo tudíž oproti roku 1931, kdy bylo 971 těchto škol, celkem 37 škol. Počet žactva zůstává na úrovni roku 1931.

I v roce 1932 hledělo se na lidových školách hospodářských nejenom ke kulturnímu povznesení, ale i k odbornému a praktickému hospodářsko - zemědělskému vzdělávání u jinochů a dívek, u těchto také k šití domácích šatů, prádla a k vaření.

Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi poskytuje se lidovým školám hospodářským kromě osobního nákladu také náklad věcný, čímž ovšem náklad na lidové školy hospodářské v těchto zemích vzrůstá.

Po průpravných 2 letech započato již v r. 1930/31 se systematickou organisací mimoškolskou, zintensivněnou a prohloubenou o zemědělské poradnictví dle směrnic ministerstva zemědělství. V roce 1932 působí již 95 poraden úředně povolených při 112 školách. To znamená, že převážná část hospodářských škol má již zřízeny poradny, neboť školy zahradnicko-ovocnicko-vinařské, lesnické, krátce všechny specialisované nebyly dosud v organisaci zcela zařazeny. V roce 1933 bude snahou dokončiti organisaci zemědělských poraden při všech typech zemědělských škol a přistoupiti i ke skončení organisace vyšších středisk této poradní služby, a to zemských centrál při zemědělských radách a celostátního ústředí při ministerstvu zemědělství.

V mezích prostředků podporována kulturní a osvětová činnost odborových organisací a institucí, jakož i odborná literatura zemědělská.

Odborná organisace a sociální péče o zemědělce.

V oboru zemědělské organisace provedeny byly některé změny rozpočtového hospodaření zemědělské rady české a moravské. Na Slovensku byl upraven poměr mezi zemědělskou radou a hospodářskými a lesnickými jednotami a zřízeny byly exponované inspektoráty, které tvoří nižší článek zemědělské organisace a zprostředkují styk zemědělské rady s venkovem. Na Podkarpatské Rusi dokončeno bylo vybudování zájmových organisací zemědělských vybudováním Zemského svazu odborných zemědělských spolků pro Podkarpatskou Rus, zvaného též "Selský Hospodář"a okresních hospodářských spolků a upravena byla součinnost při zemědělské pomoci mezi těmito organisacemi a státními úřady.

V zemědělském družstevnictví vypracován byl plán odvrácení nebo aspoň zmírnění následků hospodářské krise, kterou postižena byla velmi četná zemědělská družstva, zejména odbytová. Prostředky k tomu účelu vládou povolené byly rozděleny a stanoveny směrnice pro další činnost družstev. Rolnickým vzájemným pokladnicím a úvěrním družstvům poskytnuta byla pomoc při opatřování peněžních prostředků, jichž je na Slovensku a Podk. Rusi nedostatek. Pěstování tabáku na Slovensku, které je i v nynější době výnosným země-

11. Ministerstvo zemědělství.

dělským výrobkem, bylo podporováno převzetím státní záruky za prostředky potřebné ku provedení výstavby družstevních tabákových sušáren.

Ministerstvo zemědělství vypracovalo osnovu zákona o úvěrové pomoci zemědělství z důvodů hospodářské tísně, kterým má býti jednak zmírněno úrokové břemeno poskytnutím příspěvku, jednak převzetím státní záruky mají býti opatřeny peněžité prostředky k poskytování levného zemědělského úvěru.

V rekonstrukční akci lihovarů z pozemkové reformy združstevněných bylo pokračováno v prvé řadě na Slovensku, kde pozemková reforma postupovala pomalejším tempem. Rekonstrukční náklad, z něhož se vyměřuje státní příspěvek, činí okrouhle 9 milionů Kč.

V roce 1933 provede ministerstvo zemědělství úpravu osobních poměrů zaměstnanců zemědělské rady slovenské a slezské.

V zakládání úvěrních družstev a rolnických vzájemných pokladnic na Slovensku a Podk. Rusi, kde se toho jeví stále potřeba, bude dále napomáháno.

V rekonstrukční akci lihovarů z pozemkové reformy združstevněných na Slovensku, bude postupováno, a podle prostředků bude státní rekonstrukční příspěvek poskytnut též nově postaveným družstevním lihovarům.

Na osnově nového zákona o revisi družstev bude dále intensivně pracováno.

Mimořádné živelní pohromy v roce 1931 vyžádaly si zvláštních opatření uskutečněných zákonem ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 17. prosince 1931, č. 206 Sb. z. a n. Státní pomoc poskytuje se jednak zlevněním nouzových zápůjček ve formě 3%ního úrokového příspěvku, jednak převzetím státní záruky za nouzové zápůjčky a konečně částečným opatřením peněz za státní záruky pro některé peněžní ústavy akci tuto financující, jmenovitě na Slovensku a Podk. Rusi, které by si jinak potřebný úvěr neopatřily. V rámci tohoto zákona provedena byla podzimní a jarní osivová akce, při které se dostalo nejpotřebnějším zemědělcům, kteří pro živelní pohromy nesklidili vhodné osivo, podzimního a jarního osiva a sadby na bezúročný dvouletý úvěr. Takto opatřeno bylo v zemi české podzimního osiva 115 1/2 vagónu a jarního osiva 811/2 vagónu a sadby 27 vagónů, v zemi Moravskoslezské podzimního osiva 1951/2 vagonu a jarního osiva 119 vagónů, v zemi Slovenské podzimního osiva 907 vagónů a jarního osiva 2421/2 vagónu a v zemi Podkarpatoruské podzimního osiva 250 vagónů a jarního osiva 150 vagónů a 52 vagónů sadby, úhrnem v celé republice podzimního osiva 1. 468 vagónů, jarního osiva 593 vagónů a sadby 79 vagónů. Mimo to z prostředků země Slovenské a zemědělské rady v Bratislavě opatřeno bylo 719 vagónů jarního osiva.

Zprostředkování práce zemědělskému a lesnímu dělnictvu na Slovensku a Podk. Rusi naráželo na značné obtíže vzhledem k nepříznivé situaci jak na domácím, tak i na zahraničním trhu práce, neboť domácí zemědělské podniky jednak pro obmezení pěstování řepy nepotřebují již tolik dělníků, jednak ve snaze po snížení výrobních nákladů omezují potřebu pracovních sil na nejmenší míru a konečně i cizina buď zaměstnání cizího dělnictva vůbec zakázala (Německo), nebo značně omezila (Francie). Pokud se týče umísťování lesního dělnictva, působí tu nepříznivě nedostatečný odbyt a nízké ceny dřeva jak ve vnitrozemí, tak i na zahraničním trhu.

Do konce května 1932 bylo umístěno:

1. Na Slovensku a Podk. Rusi 5. 157 sezónních zemědělských dělníků a 270 lesních dělníků,

2. v zemi české a Moravskoslezské 11. 608 sezónních zemědělských dělníků, 70 lesních dělníků a 1. 224 svobodné zemědělské čeledi a praktikantů,

3. v cizině (Rakousku a Francii) 12. 321 sezónních zemědělských dělníků.

Celkem byla takto opatřena práce 30. 650 osobám. Revise ubytovacích, stravovacích a mzdových poměrů těchto dělníků provedeny byly na pracovních místech v Rakousku. Řešení sporů, vzniklých z tohoto sezónního zaměstnání, obstarávají zvláštní rozhodčí soudy zřízené v Praze, v Brně a ve Vídni, které je projednávají za paritní účasti zástupců obou interesovaných stran rychle a levně.

Úrazové pojištění zemědělských dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi provádí Slovenská pokladnice pro zemědělské dělnictvo v Bratislavě, která podléhá dozoru ministerstva zemědělství. Zavedením nových dobrovolných pojistných odborů (majitelů hospodářských strojů a členů jejich rodin a místního sezónního dělnictva po dobu žní) hledí

11. Ministerstvo zemědělství.

tato pojišťovna vyhověti naléhavé potřebě pojištění v tomto směru. Úrazům snaží se pojišťovna zabrániti vydáváním a rozšiřováním výstražných plakátů.

Úkolem této pojišťovny v roce 1933 bude upraviti pojistné sazby a tím vyrovnati nesrovnalosti mezi pojištěním dělníků u hospodářských strojů a hospodářské zemědělské čeledi.

Vodní hospodářství a kulturní technika.

Zákon ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o zřízení státního fondu pro vodohospodářské meliorace umožněno bylo prováděti vodohospodářské stavby intensivněji a plánovitě podle předem se zeměmi sjednaných stavebně-finančních ročních programů. Vzhledem k tomu, že tyto programy musí býti sjednávány se zemskými výbory a přizpůsobeny finančním možnostem jednotlivých zemí, jest možno stanoviti je teprve počátkem hospodářského roku po schválení zemských rozpočtů. Z toho důvodu není možno stanoviti již nyní stavebně-finanční program vodohospodářských meliorací pro rok 1933.

V roce 1932 se provádí celkem 1279 vodohospodářských staveb a to:

1. 306 úprav vodních toků a staveb vodních nádrží, z čehož připadá na zemi českou 94 úprav (z toho 37 nově zahájených), na zemi Moravskoslezskou 77 (27 n. ), na Slovensko 88 (12. n. ) a na Podkarpatskou Rus 47 (22 n. );

2. 99 hrazení bystřin, z čehož připadá na Čechy 31 (9 n. ), na zemi Moravskoslezskou 39 (7 n. ), na Slovensko 24 (3 n. ) a na Podkarpatskou Rus 5 (l n. ) staveb;

3. 633 plošných a údolních meliorací, z čehož připadá na Čechy 354 (82 n. ), na zemi Moravskoslezskou 157 (38 n. ), na Slovensko 111 (66 n. ) a na Podkarpatskou Rus 12 (10 n. ) staveb;

4. 241 staveb vodovodů a odvodnění obcí, z čehož připadá na Čechy 148 (113 n. ), na zemi Moravskoslezskou 61 (21 n. ), na Slovensko 30 (18 n. ) a na Podkarpatskou Rus 2(1 n. ) stavby.

Sjednaný stavebně-finanční program nebude ovšem možno u všech staveb přesně dodržeti, neboť na jedné straně tísnivé finanční poměry donutí obzvláště vodní družstva k tomu, že stavby pojaté do programu neprovedou, na druhé straně pak nezaměstnanost dělnictva bude naléhati na započetí staveb, které do programu na rok 1932 nebyly pojaty. Provádění staveb vodohospodářských meliorací, při nichž 60-80% stavebních nákladů připadá na dělnické mzdy, přispívá podstatnou měrou k čelení nezaměstnanosti dělnictva ve velmi četných krajích, neboť stavby ty rozděleny jsou po všech oblastech republiky a mohou se prováděti ve značné části i v zimním období, kdy jiné stavební práce musí se omezovati neb úplně zastavovati. V roce 1931 činil průměrný denní stav dělnictva zaměstnaného přímo prováděním vodohospodářských meliorací v republice československé 13. 558 (v únoru) až 25. 916 (v listopadu). Dělnictvo zaměstnané nepřímo těmito stavbami při výrobě materiálu stavebního, jako železných potrubí, drenážních rour a pod., v tomto počtu uvedeno není.

V roce 1933 bude činnost při vodohospodářských stavbách směřovati hlavně k pokračování, nebo dokončení započatých již staveb a teprve podle vývoje hospodářských poměrů i k provádění staveb nových. Podrobný stavební program na rok 1933 bude možno sjednati, jak již shora uvedeno, teprve počátkem roku 1933.

Pracovní program v oboru scelování pozemků počítá v roce 1932 v zemi Moravskoslezské se započetím scelovacích prací v 8 obcích o výměře 6. 517 ha a s pokračováním v 51 obcích o ploše 28. 953 ha, z nichž ve 14 obcích o ploše 6. 113 ha budou odevzdány už náhradní pozemky do prozatímního užívání. Kromě toho pokračuje se v dokončení administrativních prací v 86 obcích, v nichž po většině vlastní práce scelovací už byly provedeny; z počtu těchto obcí budou vyloženy scelovací plány v 27 obcích a pro 24 obce budou vyhotoveny pomůcky pro změnu pozemkové knihy a pozemkového katastru.

V zemi Slovenské započne komasační oddělení zemského úřadu s novými scelovacími pracemi ve 4 obcích na ploše asi 3. 200 ha a pokračovati bude v pracích komasačních ve 12 obcích na ploše 9. 115 ha, z kterého počtu budou v 8 obcích o ploše 4. 875 ha odevzdány náhradní pozemky už do nového užívání. Ve všech uvedených obcích bude pracováno postupně i na operátech nového stavu, aby veškeré tyto operáty mohly býti počátkem roku

11. Ministerstvo zemědělství.

1933 připraveny pro autentifikaci katastrálních úřadů a formální zakončení. Krajské soudy budou pokračovati za součinnosti civilních techniků na Slovensku v komasacích v 27 obcích o ploše okr. 18. 400 ha.

Nutno poznamenati, že obdobně jako při provádění plošných meliprací zasáhly do dosavadního vývoje nepříznivě nynější ztížené poměry hospodářské i při scelování pozemků; v zemi Moravskoslezské z 26 pravoplatně ke scelování přihlášených obcí žádá za odklad 14 obcí.

Aby byl umožněn drobným zemědělcům nákup hospodářských strojů a jejich používáním docíleno snížení výrobních nákladů v malých zemědělských závodech, podporuje ministerstvo zemědělství finančně zemědělská sdružení malorolníků při nákupu všech hospodářských strojů produktivitu zvyšujících nebo zhodnocujících. Tato podpůrná činnost má veliký význam nejen pro drobné zemědělce, ale i pro domácí průmysl hospodářských strojů, o čemž svědčí zejména skutečnost, že na př. v roce 1931 byl v rámci této akce podpořen nákup hospodářských strojů v ceně okrouhle 76 mil. Kč.

Vedle podpory nákupu strojů přispívá ministerstvo zemědělství i na praktické soutěže a nákup novotin hospodářských strojů všeho, druhu.

Ministerstvo zemědělství podporuje také zemědělské stavební poradny, jež sledují pilně všechny pokroky zemědělského stavitelství a pracují bezplatně aneb za schválené minimální tarify plány vzorných zemědělských staveb sociálně slabým zemědělcům.

Z důvodů propagačních uděluje ministerstvo zemědělství podpory na zřizování vzorných hnojišť a močůvkových jímek k dokonalému využití statkových hnojiv.

Zemědělská výroba.

Ministerstvo zemědělství provádělo v roce 1932 zvelebovací akce v oboru výroby rostlinné buď přímo, neb prostřednictvím zemědělských korporací a ústředních organisací. Účelem jejich jest jednak popularisace zemědělského pokroku, jednak udržení dosavadní intensity zemědělského podnikání.

Pro hospodářsky méně pokročilé a chudé kraje provedlo ministerstvo zemědělství osivové a sadbové akce, kterými má býti působeno k zvýšení rentability a zlepšení jakosti důležitých hospodářských plodin. Zvýšená péče byla věnována pěstování pšenice, aby byly zmírňovány hospodářské důsledky nesoběstačnosti ve výrobě této důležité obilniny.

S obdobného hlediska podporuje se také provádění názorných pokusů hnojařských, jejichž účelem jest názorná demonstrace účinků strojených hnojiv na výživu rostlin.

V oboru bramborářství bylo propagováno rayonování pěstování bramborů podle poptávky, a to z řad spotřebitelských i průmyslových. Podporovány také snahy pěstitelů raných bramborů, směřující ke zkrácení vegetační doby, opatřením nejrannějších holandských odrůd a předkličováním sadby. Vegetační doba bramborů byla těmito opatřeními zkrácena až o 6 týdnů, čímž snížen byl dovoz zahraničních kensumních raných bramborů o 400-500 vagónů.

V oboru pěstování a zpracování stonkového lnu pokračováno v přídělu zlevněných seťových lněných semínek. Akce byla provedena jednak z normálních rozpočtových prostředků, jednak ze zvláštní dotace přikázané usnesením vlády ministerstvu zemědělství na zvelebení lnářství. O zamýšlené rekonstrukci tíren po stránce strojového zařízení byla uspořádána porada lnářského hospodářského sboru, která určila směrnice pro tuto akci, jež byly vhodným způsobem publikovány. Pokračovalo se v pořádání názorných pokusů odrůdových, hnojařských, s kultivací půdy pro len a s manipulací se sklizní (sušení lnu na drátu) atd.

V roce 1933 bude kromě dosavadní činnosti pracováno na zavedení jednotného třídění lnu, typisaci a správného zpracování Inu hlavně v družstevních tírnách.

V rámci rekonstrukce ovocných kultur zmrzlých v roce 1929 byla podpořena výsadba 538. 000 ovocných stromků, které dodaly vesměs domácí školkařské závody, jakož i rekonstrukce silničních alejí. Provedením obou akcí pověřeny zemědělské rady, kterým dány přesné směrnice.

Aby výsadba nových sadů dala se jednotně a předešlo se dosavadní roztříštěnosti odrůdové, bylo vypracováno rozdělení republiky na přirozené oblasti ovocnické a pro každou oblast stanoven ovocný sortiment.

11. Ministerstvo zemědělství.

V roce 1933 bude věnován náležitý zřetel znovuzřizování ovocných sadů, šíření oblastních sortimentů, od nichž závisí obchodní úspěch čs. ovocnictví, dále typisaci, standardisaci a známkování ovoce, vybudování skladišť na ovoce a zeleninu. V zelinářství bude věnována zvláštní péče zvelebovací akci cibulářské a okurkářské na Všetatsku a Znojemsku, rychlení zeleniny a zřizování skladišť na zelí v čerstvém stavu.

Také ve vinařství bylo pokračováno v pomocné akci k zmírnění škod, způsobených na révových kulturách zimními mrazy v zimě 1928/29; dosud bylo přiděleno poškozeným vinařům za zlevněnou cenu asi 3, 600. 000 kusů amerických révových podložkových řízků a 650. 000 kusů révových sazenic, a to jednak štěpovaných amerických sazenic, jednak amerických révových kořenáčů.

V budování tak zv. státních matečných vinic k zajištění produkce takového množství amerických révových řízků, které by odpovídalo potřebě rekonstrukce vinic zničených révokazem, bylo v roce 1932 pokračováno; tím odpadne vydání nejen za révový materiál doposud dovážený z ciziny, nýbrž zmenší se - jakmile začnou nově zakládané vinice roditi - i o milionové obnosy výdajová položka za víno do ciziny.

V mezích daných prostředků bude v r. 1933 pokračováno ve vylíčené pomocné akci k dokončení výsadby poškozených vinic a kromě toho bude započato s vysazováním révových klonů, kterými by byly zachyceny výsledky několikaletých prací při zušlechťování révy pro systematické šíření kvalitního révového materiálu k zakládání nových vinic sadbou, zajišťující zvýšené výnosy.

V oboru výroby živočišné provádělo ministerstvo zemědělství v prvé řadě takové zvelebovací akce, které sledují zvýšení úrovně produkce živočišné u malého a středního zemědělce. Především byly poskytovány obcím a chovatelským organisacím podpory na opatření plemeníků a udíleny prémie za vzorné jejich udržování a ošetřování.

Mimořádná pozornost věnována otázkám racionelního krmení a výživy hovězího dobytka.

Vzhledem k tomu, že odborná práce chovatelská soustřeďuje se v chovatelských organisacích, přispívalo ministerstvo zemědělství též k řádnému jejich dobudování a podporovalo jejich činnost.

V oboru mlékařství byly udělovány podpory na budování družstevního mlékařství. V otázce standardisace mléčných výrobků vůbec jest sebrán materiál a ve standardisaci výroby sýrů vydány byly jednotné směrnice, pokud se týče tvaru a velikosti různých druhů sýrů. Ministerstvo zemědělství zasáhlo také iniciativně do organisace výroby tavených sýrů, sleduje mléčný trh, hlavně ve velkých městech a umožnilo tím přesné informace pro řešení dovozu másla. Za jeho součinnosti došlo ke zřízení ústředí pro zahraniční obchod mléčných výrobků. V mezích finančních prostředků prováděna kontrola užitkovosti a dědičnosti domácích zvířat.

Ministerstvo zemědělství bude v roce 1933 účinně zasahovati do další organisace zužitkování a zpracování mléka, především na podkladě družstevním, bude sledovati pečlivě výrobu brynzy, která byla dosud odkázána z valné části na vývoz a která se bude muset nyní zužitkovati doma a pracovati na zřízení ústavu pro veřejnou kontrolu výroby známkového másla, poněvadž je třeba, aby také u nás, jako ve státě s větší produkcí másla; byla zavedena veřejná kontrola a známkování másla a mléčných výrobků.

Značná finanční podpora věnována byla na udržení dosavadních akcí hedvábnických, prováděných hlavně na Slovensku, ale i v zemích historických. Jde o šíření znalostí o racionelním chovu bource, o příděl morušových sazenic a o organisaci výkupu zámotků. Ustavilo se družstvo, které má za hlavní účel zpracování suroviny domácího původu, aby byl omezen dovoz tovarů z ciziny a docílilo se lepšího zpeněžení vyrobených zámotků.

Na Slovensku působí státní instruktor hedvábnictví, který pracuje v nejužším styku se zemským úřadem a zemědělskou radou v Bratislavě, jakož i s význačnými organisacemi zájemníků jako jsou "Hedvábnický průmysl" - pověřený výkupem zámotků a "Silk", družstvo pro průmysl hedvábnický, který má vlastní hedvábnický objekt. V Čechách a na Moravě je pověřen zvelebováním hedvábnictví státem podporovaný Hedvábnický ústav v Hradci Králové.

Ježto je nutno zmenšiti povinnosti státní správy, které předepsány jsou pro podporu hedvábnictví na Slovensku a Podk. Rusi tam dosud platnými zákony, nutno v budoucnosti

11. Ministerstvo zemědělství.

uvažovati o unifikaci předpisů pro celou republiku. Bude však vždy dbáno toho, aby chov bource se dále rozšiřoval, aby zámotky mohly býti zpracovány doma a lépe zpeněženy. Též nutno se postarati o výrobu vajíček zdejšího bource, aby byly uspořeny peníze, placené dosud za ně cizině.

V oboru pastvinářství byly upraveny přirozené pastviny v horských a výše ležících krajích, a to v jižních Čechách, Třeboňské pánvi, na šumavě, na Valašsku, na moravském Slovácku, na českomoravské vysočině a jinde. Pastevní hospodářství, družstevní a jiné pastvy jsou budovány a zařizovány (Velké Karlovice, Neuscheuer, Vysoké, Krhov, Bzová, Velký Losin, Konice, Čaková). Na Slovensku bylo upraveno 3600 kat. jiter pastvin, které patří obcím, společenstvům, spolkům bývalých urbarialistů a pod. Byla zakládána pastevní společenstva podle zák. čl. X /1913, zvláště na Slovensku východním, organisována jejich činnost a řádné hospodaření společenstevním majetkem. Znovuzaložené pastviny byly na severním, východním a středním Slovensku opatřeny napaječkami i jinými zařízeními a oploceny. V Podkarpatské Rusi upravovány byly pastviny nížinné (Berehovo), horské (Orosiov, Čomalovo, Velké Komjaty) i vysokohorské (poloniny). Posléze uvedené pastviny byly čištěny, udržovány na nich budovy, cesty a pod.

V započatých pracích bude roku 1933 pokračováno zejména v Pošumaví, jižních Čechách, severovýchodní Moravě, Vysokých a Nízkých Tatrách, Slovenském Krušnohoří, Bílých Karpatech i v jiných horských krajích Slovenska a v Podkarpatské Rusi. Zakládána budou na Slovensku a v Podkarpatské Rusi další pastevní společenstva podle zák. čl. X /1913.

Ve správě státních ústavů pro chov koní směřuje činnost ministerstva zemědělství k účelnému vybudování nově převzatého anglického plnokrevného hřebčínu v Napajedlích.

Dále zabývá se ministerstvo zemědělství problémem zřízení ústředního výcvikového ústavu pro systematickou přípravu a vyzkoušení výkonnosti mladých koní před jejich zařazením do chovu. Z nedostatku výcvikového ústavu koná se i letošního roku programové výkonnostní zkoušky chovných koní u jednotlivých ústavů.

Z úsporných důvodů učiněna u státních ústavů pro chov koní opatření, aby ke krmení koní bylo používáno vhodných, levnějších náhradních krmiv a dále aby opatřeno bylo pokud možno nejvíce statkových krmiv v některých ústavech vyrobených. Úspor dociluje se také snížením počtu chovného materiálu při ponechání jedinců prvotřídních kvalit.

Nákup nových hřebců omezuje se jen na ojedinělé nutné případy. Letos byli zakoupeni v Německu pouze 2 plnokrevní hřebci východopruští pro státní hřebčín v Kladrubech nad Labem.

Ministerstvo zemědělství pořádá různé akce pro udržení a povzbuzení zájmu u chovatelů koní o tuto výrobní složku, pro odborné školení chovatelského dorostu a získání potřebných chovatelských poznatků u chovatelů koní atd. Akce tyto provádí buď vlastními orgány, nebo orgány státních ústavů pro chov koní, po případě dává je prováděti příslušnými zemědělskými radami, nebo povoluje součinnost státních ústavů pro chov koní s jinými zemědělskými, chovatelskými a sportovními korporacemi.

Finančně podporuje ministerstvo v rámci povolených úvěrů pastevní odchov klisniček, řádný provoz zemských a družstevních podniků pro chov a odchov koní, výkonnostní zkoušky, akce sportovních hippických korporací, atd.

V roce 1933 bude snahou ministerstva zemědělství, aby v chovu koní bylo dosaženo soběstačnosti, pokud se týče potřeby různých spotřebních složek, zvláště pak potřeby vojenské správy, dobré jakosti produktů ve všech kategoriích a rentability pro producenta.

Činnost zemědělského výzkumnictví pohybovala se v roce 1932 na téže linii, jako v letech předcházejících a směřovala ke zvelebení a zdokonalení výkonného hospodaření zemědělského v nejširším slova smyslu.

Tuto činnost možno děliti ve tři hlavní skupiny: a) vědecké badání, b) aplikace získaných poznatků teoretických v praxi a c) zkoušení výrobků zemědělských a pomocných látek. Nejrozsáhlejší jest skupina druhá, t. j. praxe aplikační (úkol výzkumných stanic, pokusných objektů sadů, vinic, školek, vrbníků, v různých výrobních podmínkách dislokovaných). Vědecké badání a kontrola zemědělských výrobků svěřeny výzkumným ústavům