10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
4. Vysoké školy.
V oboru vysokého školství byla dokončena úprava montanistického studia a vydán nový zkušební řád. Projednává se reforma studia právnického, lékařského, zvěrolékařského, zemědělského a lesního.
Pokud se týče vnitřního zařízení vysokých škol, bylo pokračováno v zařizování novostaveb a konány přípravy vnitřního zařízení pro novostavby, které budou v příštím roce dokončeny.
Vyučovací a vědecká výzbroj vysokých škol byla doplňována podle finančních možností a potřeby; pokud prostředky budou stačiti, bude v této činnosti pokračováno.
Ministerstvo školství a národní osvěty se ovšem snaží, aby jak v tomto tak i v jiných směrech v budování školství vysokého mohlo býti co nejintensivněji pokračováno i při omezenějších finančních prostředcích.
5. Školské a kulturní styky s cizinou.
V oboru školských a kulturních styků s cizinou ministerstvo školství a národní osvěty postupně uskutečňuje v mezích finančních prostředků svůj dosavadní program. Vedle pravidelného styku se všemi kulturními národy provádějí se zvláště intensivně praktické důsledky školských a kulturních konvencí s Francií, Jugoslávií a Rumunskem a prohlubují se styky s těmi státy, s nimiž jednání o kulturní konvenci bylo již zahájeno nebo se připravuje. Budují a podporují se instituce, zaručující možnost účelné mezinárodní spolupráce, a umožňuje se účast na důležitých kulturních a školských podnicích mezinárodního rázu. - Zvýšená péče věnuje se na základě mezinárodní reciprocity formování naší studující mládeže v cizině a cizích studentů u nás ke vzájemnému obohacení a sblížení národních kultur. K témuž cíli směřuje i podpora školských institucí ruské a ukrajinské emigrace, které se však postupně likvidují s náležitým ohledem na sociální poměry emigrantů.
Do oboru styků s cizinou spadá jako dosud také podpora a organisace kulturních a školských institucí čsl. krajanů v cizině.
6. Sociální péče o studentstvo.
Veškerá činnost v oboru sociální péče o studentstvo stála v minulém roce pod tlakem hospodářské situace, která na jedné straně vynucovala si velmi intensivní činnost podpůrnou v oboru individuelní sociální pomoci a vyžadovala plného vypětí sociálních institucí, na druhé straně však způsobovala, že prostředků, jimiž byla sociální péče dotována, ubývalo. Situace tato přímo nutila k tomu, aby zdejší úřad věnoval pozornost otázkám vnitřním a zejména organisačním a upustil od provedení podnětů, které sledovaly další rozvoj sociální péče o studentstvo po stránce extensivní. Možno tedy zaznamenati jenom velmi málo událostí, které by znamenaly další rozvoj sociální péče studentské. Jednou z těchto událostí jest uvedení v život Masarykova fondu pro podkarpatoruské studentstvo vysokoškolské. V Praze podařilo se dále dostati do konečného stadia otázku náhradní stavby za Studentskou kolonii na Letné a v Bratislavě pak se dokončuje stavba mensovního křídla při universitním internátě na Lafranconi.
Velmi byla zdůrazněna nastalou hospodářskou situací potřeba zdravotní péče vysokoškolské i středoškolské a jejím výsledkem bylo otevření zotavoven pro vysokoškolské studenty v B. Bystřici a v Pacově. Vysokoškolské studentky byly umístěny opět v ozdravovně v Lipt. Hrádku, kdežto středoškoláky bylo možno umístiti v letním táboře na Koutech u Brandýsa n. Orl. a v zámku Hřešihlavském (dívky). Odvysílání onemocnělých studentů k moři bylo z důvodů finančních upuštěno.
V oboru středoškolské sociální péče nutno uvésti jako významnou událost uspořádání druhého sjezdu středoškolských sociálních pracovníků, který se konal v Bratislavě a byl věnován především otázkám pracovních method v oboru středoškolské sociální péče.
V ubytování žáků středních a odborných škol nastalo zlepšení tím, že vedle dosavadních internátů byl přeměněn internát ústřední Matice školské v Karlových Varech na středoškolský internát a převeden do nové budovy státem k tomu účelu pronajaté.
Také program pro činnost v roce 1933 je nesen zejména nutným zrevidováním veškerých sociálních institucí po stránce vnitřní činnosti s hlediska úspornosti a intensivního
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
hospodaření. Do stadia provedení dostává se zřízení Komise pro sociální péči o studentstvo středních a odborných škol v zemi Podkarpatoruské, která má nahraditi činnost zemských ústředí, organisovaných na podkladě spolkovém v ostatních zemích naší republiky.
7. Ochrana památek, archivnictví, vědy historické a musejnictví.
Ministerstvo školství a národní osvěty se snažilo, aby přes velmi tísnivou situaci plnilo alespoň nejdůležitější své úkoly. V oboru archeologických vykopávek byly provedeny zejména důležité vykopávky a badání v jeskyni Domica, jež vedly k překvapujícím výsledkům. V oboru ochrany památek přírodních přikročeno spolu s ministerstvem zemědělství k otevření reservace v Pěninách, jež se připíná k otevřené již reservaci polské. Pokračováno též v jednání o reservaci u Mohelně, poblíž Třebíče, a nespouští se s mysli ani veliká reservace ve Vys. Tatrách, ač se jí v cestu kladou značné soukromoprávní a administrativní překážky. - Zoologická zahrada v Praze se rozvíjí a zdá se, že bude soběstačnou po stránce finanční. Majetek Státní galerie podle možnosti byl rozmnožován. K převzetí Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění do majetku státního nemohlo býti z důvodů rozpočtových přikročeno, správa její se však nyní vede v plné shodě s ministerstvem školství a národní osvěty. V otázkách soupisu bohemik v cizině i rozmnožování bohatého archivu památek bylo podle daných možností pokračováno. Pracuje se na reorganisaci historického badání v cizině, zejména v Římě a ve Vídni. - Návrh zákona o ochraně památek byl podroben posudku znalců a odborných korporací, takže v brzku bude možno přikročiti k jeho projednávání meziministerskému. Na organisaci archivnictví a musejnictví pracováno i dále.
V příštím roce bude lze jen pokračovati v dosavadní práci a pečovati o to, aby památky, jež má ministerstvo školství a národní osvěty na starosti, neutrpěly ještě více. Bude však nutno, aby byly subvencovány aspoň památky nejdůležitější, aby bylo pokračováno ve zřizování reservací, o něž se jeví v poslední době potěšitelný zájem veřejnosti, aby byl zachraňován podle možnosti i písemný materiál český v cizině, aby byly rozmnožovány sbírky Státní galerie a aby zákon o ochraně památek došel k parlamentnímu projednání. Také v oboru archivním bude ookračováno v činnosti organisační. - Pokud se vykopávek vědeckých týče, bude míti ministerstvo školství a národní osvěty zejména na paměti probadání důležitých prostor jeskynních na Slovensku, vedle různých jiných vykopávek v zemích historických a na Podkarpatské Rusi.
8. Umění.
Povšechně bylo plnění úkolů ministerstva školství a národní osvěty i v tomto oboru nutno omeziti na úkoly nejnaléhavější. V jednotlivých oborech bylo by uvésti:
V oboru písemnictví byla prováděna obvyklá péče o zabezpečení a zlepšení hospodářského stavu potřebných a zestárlých spisovatelů a žurnalistů, jakož i jejich pozůstalých.
Byl důkladně revidován a v duchu sociální spravedlnosti přebudován systém čestných životních příspěvků zasloužilým spisovatelům a žurnalistům.
Pokračovalo se v jednání o získání dalších důležitých dokumentů československé literární tvorby.
Jubilejí životních vynikajících spisovatelů a žurnalistů bylo vzpomenuto čestnými uznáními.
Pokud stačily dotace, byla podporována důležitá činnost publikační v zemích historických a na Slovensku.
Významným podpůrným institucím spisovatelským a žurnalistickým poukazovány pravidelné podpory a kontrolována jejich činnost.
Bylo podporováno vydávání některých významných časopisů československých jak v jazyku státním tak v jazycích menšin předplacením výtisků, jež se rozesílají knihovnám školním i obecním.
Ke dní 28. října byly uděleny jako obvykle státní ceny vnikajícím dílům literárním.
V r. 1933 půjde hlavně o zachování státních příspěvků pro instituce spisovatelské a žurnalistické a o udržení soustavy životních příspěvků spisovatelských. Vedle toho i v tomto roce bude úkolem státní péče o písemnictví povzbuzovati každou vážnou snahu v tomto oboru umění, podporovati důležitou činnost publikační, prováděti pensijní a invalidní po-
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
jištění spisovatelů a žurnalistů a vůbec všemi dostupnými prostředky starati se o rozvoj písemnictví a o zlepšení hospodářské úrovně pracovníků v tomto oboru.
V oboru státní péče o divadelnictví byla hlavním úkolem péče o částečné alespoň odvrácení důsledků divadelní krise, jejíž prudký vzestup je úměrný zvýšení všeobecné krise hospodářské. Pod tlakem úsporných opatření mohlo ministerstvo školství a národní osvěty ovšem i v tomto oboru přihlížeti především pouze k závazkům povahy právní a při ostatních divadlech bylo možno uvažovati pouze o odpomoci v přiměřeně menším rozsahu.
V případech naléhavé nutnosti byly poskytnuty výpomoci rázu charitativního a alespoň v omezené míře bylo umožněno udělení státní ceny pro umění divadelní.
V roce 1933 bude zdejším úkolem udržení provozních subvencí právně závazných a zajištění úhrady pro nejnaléhavější subvence právně nezávazné, o nichž bude možno uvažovati ovšem jen v míře velmi omezené, pro státní cenu nejvýše v letošním rozsahu a pro výpomoci v případech prokázané naléhavé potřeby. Po stránce legislativní dlužno se zmíniti o odborné účasti zdejšího resortu na připravované osnově nového zákona divadelního.
Hospodářská tíseň dolehla těžce i na umělecké výtvarníky, takže bylo nutno velkou péči vynakládati na to, aby pomoc rozvoji výtvarného umění byla pomocí i výtvarníkům nejpotřebnějším.
Dalo se to převážně nákupem uměleckých dél, převahou při příležitostech spolkových výstav, čímž morálně a do jisté míry i finančně podpořeny byly umělecké spolky.
Byl dán podnět ke zřízení meziministerské výstavnické komise. Vypsána veřejná soutěž na návrhy plastických modelů na stříbrnou dvacetikorunu.
V příštím roce projeví se státní péče o výtvarné umění přímým podněcováním umění. Budou to umělecké soutěže, zejména v oborech fresky, malby na skle, dřevořezby, medailérství. Zamýšlena jest řada zakázek uměleckých děl, a ovšem též přímé nákupy. Bude při tom pamatováno na vhodné doplnění státních sbírek s náležitým zřením k uměleckým odvětvím, potřebujícím povzbuzení a hmotné pomoci.
V mezích možnosti bude podporováno další vzdělání umělců a vysílání výtvarníků do průmyslových výroben.
Věnuje se pozornost našim uměleckým publikacím a bude pracováno na vybudování sociálně charitativní péče o výtvarníky.
V oboru výstavnictví bude nutno omezovati se spíše na působnost domácí, ačkoliv nelze dosti zdůrazňovati význam, jejž mají pro naše umění výstavy zahraniční.
Bude věnována pozornost i ochraně a zvelebování lidového umění a průmyslu.
Stálou péči bude nutno věnovati i výstavbě Státní galerie. Ministerstvo školství a národní osvěty bude se snažiti o to, aby v mezích možností byla tato výstavba co nejvíce urychlena se zřetelem k zabezpečení státních sbírek. Bude se snažiti do té doby, než výstavba bude provedena, aspoň provisorně dopomoci k odstranění aspoň nejtíživějších nedostatků.
9. Lidová výchova.
Státní péči osvětovou podle zákona č. 67/1919 Sb. z. a n. provádělo v r. 1932 na území celého státu 620 okresních a městských osvětových sborů a na 13. 000 místních osvětových komisí. V krajských a zemských ústředích osvětových sborů vykonávalo vedoucí funkce celkem 25 osvětových referentů.
Počet vyšších lidových škol vzrostl v r. 1932 na 25, počet lidových škol středního typu zůstal nezměněn. Osvětové sbory byly všude tam, kde v důsledku obecních voleb skončilo jejich funkční, období, nově ustaveny. Ministerstvo školství a národní osvěty uvedlo v život speciální vzdělávací kursy pro nezaměstnané. Vládě byla předložena ku schválení osnova nového vládního nařízení, jímž se rozšiřuje působnost zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 80 Sb. z. a n., také na území Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Obecních knihoven je v celé republice na 17. 000. Ministerstvo školství a národní osvěty pomocí státních instruktorů knihovnických, okresních osvětových sborů a okresních knihovních dozorců dozíralo na správné a odborné vedení těchto knihoven. Na státní škole knihovnické podrobilo se závěrečné státní zkoušce 32 posluchačů. O prázdninách se konaly 4 třínedělní státní kursy knihovnické pro vzdělání knihovníků v obcích od 2. 000
10. Ministerstvo školství a národní osvěty;
do 10. 000 obyvatelů, a to kurs český, německý, slovenský a podkarpatoruský. Dále věnována velká péče dobudování obvodových a okresních knihoven po stránce odborné.
V r. 1933 hodlá ministerstvo školství a národní osvěty v mezích daných finančních prostředků věnovati zvláštní pozornost odborným kursům a z nich specielně zase kursům pro nezaměstnané, které jest nutno vybudovati na širší basi a ve větším rozsahu. Dále hodlá rozšířiti počet lidovýchovných pracovníků poskytnutím odborné průpravy ve zvláštních kursech a věnovati zvláštní péči lidovýchovným snahám v kinematografii.
Pokud jde o péči o veřejné knihovny obecní, připravuje se pokračování v programech let minulých.
10. Kultus.
V oboru státní správy kultové bylo dále pokračováno v pracích, které směřují ke konsolidaci poměrů mezi státem a církvemi. Také byly učiněny kroky, aby při provedení modu vivendi a zejména při stanovení dotací slovenských a karpatoruských katolických diecésí podle modu vivendi byla státní pokladna zbavena některých břemen, která posud plnila. Účinek toho se však projeví až po definitivním provedení modu vivendi, a tedy až v příštích státních rozpočtech.
Návrh kultového rozpočtu i na r. 1933 zachovává dosavadní již vžité rozčlenění. Položky v něm obsažené jsou z převážné části založeny na zákonném podkladě a z největší části připadají na osobní platy duchovních (na kongruu a na dotace), založené na zákoně ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n. Sem patří i platy profesorů diecésních bohosloveckých učilišť, vyměřované podle ustanovení § 211 platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n. Jde tu vesměs o právní nároky duchovních, po př. jejich pozůstalých.
Návrh rozpočtu pro katolický kultus (§§ l a 2) je rozdělen jako v rozpočtech pro minulá léta na oddíl A a na oddíl B. To má své zvláštní odůvodnění. V oddílu A jsou totiž obsaženy příjmy a výdaje náboženské matice, v oddílu B pak přímé výdaje státní na katolický kultus. Výdaje na ostatní církve a náboženské společnosti (§§ 3 až 7) jsou hrazeny ovšem jen z pokladny státní.
Porovnají-li se příjmy a výdaje náboženské matice, tak jak jsou uvedeny v odd. A návrhu rozpočtu, vysvitne jejich nápadný nepoměr. Musí tudíž státní pokladna, a to již od let, přispívati náboženské matici, aby mohla plniti své úkoly. Částky, poskytované takto náboženské matici, se vedou sice stále v patrnosti, ovšem bez naděje, že by je náboženská matice mohla kdy vrátiti státní pokladně. Ostatně již za býv. Rakouska se upustilo od nazírání na tyto výpomoci státní pokladny náboženské matici jako na zálohy, a na př. zákon ze dne 19. září 1898, č. 176 ř. z., je označuje jako dotace, dávané státem náboženské matici. Povinnost státu poskytovati tyto dotace má svůj původ zejména v tom, že koncem XVIII. a v XIX. století bylo v dobách finanční tísně použito majetku náboženských fondů k účelům státním. Majetek náboženské matice spravuje státní správa bez jakéhokoli vlivu církve.
Oddíl B, jak bylo již svrchu uvedeno, obsahuje jednak položky, které dotuje státní pokladna na základě speciálních titulů, jednak položky, které dotuje státní pokladna, avšak pouze zálohově. Do prvé skupiny patří položky, určené pro zemi českou a pro zemi Moravskoslezskou, do druhé skupiny pak položky, určené pro zemi Slovenskou a pro zemi Podkarpatoruskou. Speciálními tituly, o nichž byla učiněna zmínka, v prvé skupině oddílu B, je rozuměti povinnosti, které převzal stát s inkamerací jmění býv. studijního fondu a pak povinnosti, jež souvisely s regálními právy. Pokud pak jde o zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou, sluší uvésti, že s výjimkou kongruv, k jejíž úhradě poskytoval býv. uherský stát příspěvek ve výši 13/32 celkového nákladu, hradil ostatní výdaje na katolický kultus v býv. Uhrách náboženský fond (náboženská základina). Z velmi značného jeho majetku zůstal však na území ČSR. pouze nepatrný zbytek, kdežto převážná jeho většina je v Maďarsku, v Rumunsku a v Jugoslávii. Aby agenda katolického kultu v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské nevázla, byla státní pokladna nucena poskytovati k tomuto účelu zúčtovatelné zálohy. Opatření toto bylo a je posud nezbytné. K úhradě potřeb katolického kultu je duchovenstvo katolické církve povinno, stejně jako i její duchovní korporace, poskytovati určité příspěvky, které v zemi české a v zemi Moravsko-
10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
slezské jsou založeny na zákoně ze dne 7. května 1874, č. 51 ř. z., v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské na zák. čl. XIII/1909.
Preliminování položek na věcné potřeby evangelické církve v zemi české a v zemi Moravskoslezské je založeno na ustanovení § 20 cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, č. 41 ř. z., v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské pak na ustanovení § 3 zák. čl. XX/1848. Na témže ustanovení je založeno preliminování položek na věcné potřeby i pro církev pravoslavnou a pro náboženskou společnost židovskou v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské.
Naproti tomu příspěvky, poskytované státem těmže posléze uvedeným dvěma církvím v zemi české a v zemi Moravskoslezské, stejně jako i církvi československé a ostatním, posud nejmenovaným církvím a náboženským společnostem, mají povahu nezávazných subvencí. Když již by nebylo jiných důvodů, jsou tu jistě důvody aequity, které mluví pro to, aby těmto církvím poskytl stát nějaký příspěvek na jejich administrativní potřeby. Jak je známo, je církev československá početně největší církví po církvi katolické, církev pravoslavná, které bylo bojovati s těžkými počátky, je pak tak chudá, že nemůže z vlastních prostředků hraditi své administrativní potřeby, částky, navržené na administrativní potřeby ostatních výslovně nejmenovaných církví a náboženských společností, jsou ciferně poměrně nepatrné, takže nelze při nich mluviti o nějakém podstatnějším zatěžování státního rozpočtu.