7. Ministerstvo spravedlností s Nejvyšším soudem.

V r. 1930 bylo k projednání civilních sporů celkem:

a) u krajských soudů: b) u okresních soudů:

z toho nově přibylých z toho nově přibylých

v Čechách............61. 273 43. 786 415. 597 379. 024

na Moravě a ve Slezsku.......23. 784 17. 652 197. 564 179. 173

v obvodu bratislavském.......17. 295 11. 479 115. 371 93. 878

v obvodu košíčkem. ........11. 258 7. 608 104. 881 81. 674

Celkem... 113. 610 80. 525 833. 413 733. 749

dohromady tedy v prvé instanci 947. 023, nových 814. 274, takže připadá na 100 obyvatel sporů civilních v I. instanci, když vychází se z počtu obyvatel podle sčítání z r. 1921, 6'9 sporů civilních v prvé instanci, tedy o 1'3 sporu více než podle výsledků z r. 1929, a když vychází se z počtu obyvatel podle sčítání z r. 1930, připadá na 100 obyvatel 6'4 sporů civilních v prvé instanci.

Jen nově přibylých civilních sporů v prvé instanci bylo v r. 1930 o 113. 902 více, než v roce 1929.

V trestních věcech bylo v r. 1930 k projednání u krajských soudů:

I. V Čechách..........44. 714 případů, z toho nové přibylých 34. 541

Projednáno bylo před porotním soudem 251 "

kmetským soudem........ 204 "

senátem...........7. 506 "

samosoudcem.........3. 850 "

Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.. 3. 721 osob

odsouzeno vůbec........10. 735 "

odsouzeno podmínečné......4. 093 "

II. Na Moravě a ve Slezsku...... 23. 159 případů, z toho nově přibylých 18. 594

Projednáno bylo před porotním soudem 213 "

kmetským soudem........ 255 "

senátem........... 3. 409 "

samosoudcem......... 4. 023 "

odsouzeno vůbec........ 2. 173 osob

Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.. 7. 750 "

odsouzeno podmínečně...... 3. 468 "

III. V bratislavském obvodě......12. 956 případů, z toho nově přibylých 9. 506

Projednáno bylo před porotním soudem 77 "

kmetským soudem....... 101 "

senátem........... 2. 285 "

samosoudcem......... 2. 168 "

Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.. 1. 359 osob

odsouzeno bylo......... 4. 648 "

odsouzeno podmínečně...... 1. 884 "

IV. V košickém obvodě.......10. 542 případů, z toho nově přibylých 7. 125

Projednáno bylo před porotním soudem 93 "

kmetským soudem....... 145 "

senátem........... 2. 803 "

samosoudcem......... 1. 495 "

Rozsudkem bylo úplně osvobozeno.. 934 osob

odsouzeno vůbec........ 4. 452 "

odsouzeno podmínečně...... 1. 310 "

U okresních soudů bylo k projednání v Čechách 295. 111 trestních případů, z toho nových 255. 029 případů, úplně osvobozeno 65. 427 osob, odsouzeno 101. 795 osob a podmínečně odsouzeno 56. 254 osob; na Moravě a ve Slezsku 173. 709 případů, z toho nových 153. 299 případů, úplně osvobozeno 39. 079 osob, vůbec odsouzeno 72. 161 osoba a podmínečně odsouzeno 36. 489; v bratislavském obvodu 82. 711 případů, z toho nových 66. 096, úplné osvobozeno 7. 453, vůbec odsouzeno 22. 920, podmínečně odsouzeno 10. 025; v obvodu košickém 72. 862 případů, z toho nové přibylých 52. 552, úplně osvobozeno 7. 975, vůbec odsouzeno 18. 748, podmíněně odsouzeno 5. 957.

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Podle úředních zpráv, dodaných ministerstvu spravedlnosti, bylo v roce 1930 v republice československé celkem 78 případů vražd a úmyslných zabití, při nichž pachatel nebyl vypátrán. Počet těchto případů jest sice proti roku 1930 o 6 menší, jest však stále ještě vyšší, než průměrný počet z roků 1924 až 1929.

Osob, obžalovaných pro vraždu a úmyslné zabití nebo pro pokus těchto činů, bylo v roce 1930 celkem 319; v roce 1931 klesl jich počet na 290. Počet osob pro vraždu a úmyslné zabití odsouzených v roce 1931 činí 168 (v roce 1930 bylo jich 175), z toho trestů smrti 22 (v roce 1930 38). Jak patrno, počet vražd a úmyslných zabití v roce 1931 proti roku 1930 poklesl.

V roce 1931 byla udělena milost presidentem republiky celkem v 542 trestních případech, z kteréhožto počtu připadá 34 na prominutí trestu smrti a 220 na prominutí jiného trestu, případně zbytku trestu.

Konfiskace.

V roce 1931 bylo úhrnem 3. 895 případů zabavení, z čehož připadalo na zabavení tiskopisů periodických 2. 918, neperiodických 714 a cizozemských 263. Náhrada za zabavení nebyla vyplacena v žádném případě. Konfiskace byla úplně zrušena ve třech případech.

Proti roku 1930 stoupl počet konfiskací periodického tisku o 385, počet konfiskací neperiodického tisku klesl o 4 a počet konfiskací tisku cizozemského stoupl o 80, takže celkem stoupl počet konfiskací o 461.

Ostatní agenda soudní.

1. listopadu 1931 vstoupil v život zákon č. 100/1931 Sb. z. a n., o řízení nesporném, jímž zrušeny byly dosavadní poručenské úřady na Slovensku a Podkarpatské Rusi a jejich agendu převzaly soudy. Přechod od starých přepisů do předpisů nových působil ještě v roce 1932 značné obtíže, zejména u oněch soudů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde dosud poručenská agenda vůbec nebyla vedena, neboť působnost některých poručenských úřadů vztahovala se na obvody několika okresních soudů.

Zmíněným zákonem bylo rozšířeno v řízení nesporném právo dovolací, čímž vzrostla nesporná agenda i u Nejvyššího soudu. Nová ustanovení, daná k účelu urychleného ukončení řízení, se dosud dostatečně nevžila.

Ve vyrovnávacím řízení agenda v roce 1932 také podstatně vzrostla, neboť počet vyrovnání značně stoupl, kdežto počet konkursů zůstal proti minulému roku přibližně na stejné výši.

Také v exekučním řízení, jak již bylo zjištěno, byly soudy v roce 1932 všeobecné vzrůstajícím počtem exekucí značněji zatíženy.

Práce zákonodárné.

1. V oboru práva občanského bylo nejvýznamnější událostí s počátku roku 1932 vytištění občanského zákoníka, jak vyšla z porad superrevisní komise ministerstva spravedlnosti. Osnova byla rozeslána nejen odborným korporacím a organisacím, nýbrž i všem ústředním úřadům k vyjádření, a to se lhůtou do konce června t. r. Připraviti podle došlých připomínek vládní návrh občanského zákoníka, který by mohl býti předložen Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání a schválení, bude nejbližším zákonodárným úkolem ministerstva spravedlnosti v tomto oboru. Zároveň připravovány budou osnovy zvláštních zákonů, s jichž vydáním se v osnově občanského zákoníka přímo počítá (na př. zákon o nezbytné cestě, zákon o uložení listin u soudu), a osnovy vládních nařízení, kterými mají býti provedena některá ustanovení osnovy občanského zákoníka (na př. nařízení o zástavním rejstříku).

Novému občanskému zákoníku bude také nutno přizpůsobiti osnovy některých kodifikací, s ním úzce souvisejících, především osnovu jednotného zákona knihovního. Vedle toho bude nutno pracovati na přiměřené změně a sjednocení předpisů o řízení ve věcech pozůstalostních a ve věcech poručenských a opatrovnických, neboť i do těchto oborů zasáhne nový občanský zákoník velmi hluboce.

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Rozsáhlé tyto práce zákonodárné vyžadují, aby i nadále věnován byl náležitý zřetel osnově zákona o urychlení a usnadnění parlamentních prací na obšírnějších návrzích zákonů. Iniciativa v této věci byla sice ponechána ministerstvu vnitra, avšak ministerstvu spravedlnosti zůstala vyhrazena součinnost.

V oboru pracovního práva zůstává stále nejvážnějším úkolem úprava pracovního poměru zaměstnanců ve vyšších službách soukromých. Vyčkává se nyní konečných výsledků porad mezi zástupci organisací zaměstnavatelů a zaměstnanců. Dále pokročily přípravy k osnově zákona o pracovním poměru redaktorů, o které lze doufati, že bude v nedlouhé době, jako poslední z osnov, zabývajících se poměry o tisku, předložena Národnímu shromáždění.

Ze zákonů, které byly vyvolány současnými poměry hospodářskými, dotkl se významnou měrou kompetence ministerstva spravedlnosti t. zv. bankovní zákon č. 54/1932 Sb. z. a n., na němž bylo ministerstvo spravedlnosti vedle ministerstva financí nejvíce zúčastněno. Ministerstvo spravedlnosti samo některým zjevům, vyvolaným hospodářskou tísní přítomné doby, chce čeliti osnovou zákona o některých mimořádných opatřeních ku podpoře výroby zemědělské a průmyslové (živnostenské).

Z prací méně rozsáhlých třeba uvésti osnovu zákona o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení zcelovací. Osnova tato řeší střety mezi pozemkovou reformou a komasacemi v zemi Moravskoslezské.

2. V oboru práva obchodního pokračovala vědecká komise, která byla zřízena v ministerstvu spravedlnosti k přípravě nového obchodního zákona, v roce 1931 horlivě ve svých pracích na osnově nového obchodního zákona, takže jest naděje, že v brzké době bude moci přikročiti k projednávání obchodního práva společenského, nejdůležitější to části celé reformy.

Na podzim roku 1931 zahájilo ministerstvo spravedlnosti poradu a anketu, směřující k vypracování jednotného zákona směnečného a šekového se zřetelem na ženevské mezinárodní úmluvy z roku 1930 a 1931 o jednotném zákoně směnečném a šekovém.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo na sklonku roku 1931 osnovu zákona o kartelech a soukromých monopolech, kterou má býti vyplněna dávno již pociťovaná mezera v našem zákonodárství. Osnova je dosud předmětem meziministerského projednání.

Poněvadž v dohledné době nebude lze provésti všestrannou reformu soukromého práva pojistného, pro souvislost látky s jinými velkými, již započatými, avšak ještě neskončenými pracemi zákonodárnými, na př. všeobecným zákonem občanským, obchodním zákonem a pod., byla v ministerstvu spravedlnosti v roce 1932 vypracována osnova zákona, kterou jednak se uvádějí s některými změnami, celkem méně závažnými, v účinnost ta ustanovení zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 501 ř. z., o smlouvě pojistné, která ještě nenabyla účinnosti, jednak působnost tohoto zákona se rozšiřuje na země Slovenskou a Podkarpatoruskou. Tím má býti aspoň pro přechodnou dobu získán pevný základ pro ujednávání a provádění soukromých smluv pojistných a chránění především pojistníci.

Osnova zákona o splátkových obchodech byla v roce 1932 na základě došlých vyjádření dalších zájemců, jmenovitě z kruhů zaměstnaneckých, nové upravena, přiměřeně potřebám doby a bude v připomínkovém řízení rozeslána ministerstvům.

Problému zajištění stavebních pohledávek věnuje ministerstvo spravedlnosti stále pozornost, těžiště spočívá tu ve vyjádřeních zájemců, která nedocházejí tak, jak bylo očekáváno.

3. V roku 1932 bylo v oboru legislativy procesního práva především pokračováno v pracech, spojených s prováděním zákonů, vyhlášených v roku minulém: řádů konkursního a vyrovnacího a zákona o pracovních soudech.

Dále pracuje se podle loňského programu na nové redakci řádu exekučního a zákona o organisaci soudů, kteréžto práce budou skončeny a pro příští rok přichází v úvahu jich projednávání ve sborech zákonodárných.

4. V roce 1932 jde především o to, plně uvésti v život zákon z 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného. K tomu bylo totiž třeba mimo likvidaci poručenských úřadů a převod jich agendy v agendu soudní vydati předem

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

vládní nařízeni k provedení § 57 zákona. Stalo se tak vládním nařízením č. 40/32 Sb. z. a n.

Provedení tohoto vládního nařízení v praxi je předmětem další akce, jíž se účastní ministerstva sociální péče, vnitra a unifikací. Jde zvláště o organisaci veřejných poručenstev v zemi Slovenské a Podkarpatoruské.

Ke konci spějí porady o osnově advokátního řádu a lze očekávati, že k zahájení meziministerského řízení dojde nejpozději po prázdninách. Zároveň bude lze připraviti pro meziministerské jednání notářský řád, jehož osnova, v dřívějších letech připravená, bude v některých bodech přizpůsobena osnově advokátního řádu.

Z dřívějších osnov zůstaly nedokončeny osnova o ústřední sirotčí pokladně a o soudní depositní službě, protože zvláště hospodářské poměry nynější zamezují úspěšné dojednání, dále osnova o sdělení rolnických usedlostí v řízení pozůstalostním, v jednání však s odbornými kruhy a zúčastněnými ministerstvy se pokračuje.

5. V oboru zákonodárství trestního byly skončeny práce na první části souboru osnov zákonů směřujících k úpravě právních poměrů tisku. První osnova zákona na ochranu cti, byla předložena Národnímu shromáždění v prosinci 1930. Její projednávání trvá poněkud déle, což lze vysvětliti jednak tím, že konečné úpravě této velmi choulostivé látky je při jednání ve výboru ústavně-právním věnována mimořádná péče, jednak tím, že bylo nutno vyčkati vládního návrhu zákona o tisku, s nímž je uvedená osnova nerozlučně spiata a který teprve umožňuje učiniti si ucelený obraz o odpovědnosti a řízení pro trestné činy proti cti spáchané tiskem.

Poněvadž zatím v dubnu 1932 byl Národnímu shromáždění předložen také vládní návrh zákona o tisku, nestojí již nic v cestě, aby tato první část souboru osnov tiskového práva byla s potřebným urychlením projednána. Potřebí je toho již proto, že koncem roku 1933 vyprší opět účinnost prozatímní úpravy řízení ve věcech tiskových v zemi Slovenské a Podkarpatoruské a nebylo by vhodné zůstati i nadále při této prozatímní úpravě, trvající již od roku 1922.

V rámci vládního návrhu zákona o tisku bylo možno vyřešiti i dvě otázky, na jejichž brzkou zákonnou úpravu bylo veřejností zvláště naléháno a které bylo proto původně úmyslem vyřešiti zákony zvláštními, totiž ochranu mládeže proti tiskopisům ohrožujícím její mravní vývoj a odvádění povinných výtisků studijním a úředním knihovnám.

Kromě obou uvedených osnov připravilo ministerstvo spravedlnosti a učinilo předmětem meziministerského řízení osnovu zákona o trestu smrti a o trestech doživotních. Touto osnovou má býti na podkladě práva platného v oblasti slovenské dosaženo velmi naléhavého sjednocení zákonných předpisů o ukládání trestu smrti.

Zvláštní péče byla věnována též problému trestnosti v y h n á n í p l o d u. Za tím účelem bylo v roce 1925 zavedeno zvláštní statistické šetření o vyhnání plodu a usmrcení dítěte při porodu. Výsledky tohoto šetření, které se vztahovalo na dobu pěti let (1925-1929), přinesly cenné poznatky jak po stránce kriminálně-politické, tak i sociální, umožnily posouditi tento palčivý problém na podkladě skutečnosti a připravily cestu k jeho konkrétnímu řešení. Neméně důležitou nežli práce na vlastních osnovách, byla též spolupráce na osnovách zákonů, k jichž provádění jsou povolány v řadě ne poslední soudy, které však byly připravovány resorty jinými. Z nich bylo by uvésti zejména osnovy, zákona o ochranné výchově a všech jiných zákonů obsahujících ustanovení rázu trestně právního.

Nepříznivé hospodářské poměry nezůstaly bez vlivu ani na zákonodárství trestní. Z tohoto důvodu bylo nutno upustiti zatím od velmi naléhavé otázky účinnějšího potírání zločinců z povolání a účinnější ochrany proti zločincům duševně chorým. Také důsledné provádění zákona o trestním soudnictví nad mládeží a předpisů vydaných k jeho provedení, zejména pokud jde o výkon ochranných opatření a o náležité zabezpečení pomocných zařízení pro soudní péči o mládež, nezůstalo ušetřeno vlivu nepříznivých hospodářských poměrů.

Po skončení prací na osnovách práva tiskového bude možno s plným úsilím pokračovati v přípravných pracích směřujících k sjednocení velkých kodifikací v oboru práva trestního. Přes to, že doba zatížená četnými a naléhavými problémy hospodářskými není příznivá velkým pracím kodifikačním, lze doufati, že aspoň osnova nového jednotného trestného řádu nenarazí na zvláštní obtíže.

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Soudní kancelář.

V oddělení pro reformu soudní kanceláře bylo i v roce 1932 pracováno na úpravě manipulační služby. Některé úpravy byly již dříve zavedeny na zkoušku a to, co se osvědčilo bylo z nich zavedeno všeobecně.

Snahou ministerstva bylo zjednodušiti rejstříky a záznamy soudní kanceláře a zajistiti, aby byly vedeny u všech soudů jednotně podle přesných návodů, dále usnadniti práci v soudní kanceláři zmechanisovaním některých úkonů, na příklad vyplňování obsílek k prvním rokům pomocí datumových razítek, označování spisů automatickými číslovači, sešívání spisů sešívacími strojky a pod., a konečně organisovati službu v soudní kanceláři tak, aby všech sil bylo co nejracionelněji využito.

Pozornost byla věnována též tomu, aby byly docíleny úspory věcného nákladu za kancelářské potřeby; za tím účelem byl vydán výnos o postupu při objednávkách tiskopisů jednotlivými soudy, jinak byly uspořádány obálky se zpátečními lístky, zařízeno, aby některé rejstříky, které byly dosud tištěny na dvou stránkách, byly upraveny tak, aby mohly býti vedeny pouze na jedné straně a konečně bylo doporučeno, aby vrchní soudy soustředily dodávku všech kancelářských potřeb, u nichž velká spotřeba to doporučuje.

Vězeňství.

Program vytýčený ve vězeňství pro rok 1932 nebyl ukončen a nutno v roce 1933 v jeho provádění pokračovati.

Především bude nutno se starati o práci vězňů, která jest ve výkonu trestu podstatnou složkou výchovy kázeňské, mravní i sociální. Trestanci mají býti zaměstnáváni zpravidla takovými pracemi, jimiž by se mohli i po propuštění živiti. Hospodářská krise vyvolává nezaměstnanost i ve věznicích a trestnicích a bude opatřování vhodné práce pro vězně úkolem velmi obtížným. Sníženou zaměstnaností vězňů sníží se i výnos vězeňské práce.

Stále zdůrazněnou hlavní podmínkou úspěšného výkonu trestu jest, aby všechny trestnice a větší věznice byly postupně adaptovány tak, že by zpravidla každý vězeň byl na noc a na dobu odpočinku isolován. Bude proto justiční správa důtklivě znovu žádati, aby bylo konečně přikročeno k uskutečňování tohoto předpokladu.

Aby mohlo účinněji býti čeleno zločinecké zpětilosti, jest nezbytně potřeba, aby i u nás - podle osvědčených vzorů cizích - bylo zavedeno kriminálně-biologické zkoumání trestanců.

Přípravné práce v tom směru se za účasti vynikajících odborníků dokončují a příštího roku bude výzkum zaveden zatím na zkoušku ve věznicích krajského soudu trestního v Praze, v Brně a v Bratislavě. Podle zkušeností bude pak postupně síť výzkumných stanic doplňována.

Zákon o trestním soudnictví nad mládeží č. 48/1931 Sb. z. a n. vyvolává potřebu celé řady nových opatření ve výkonu trestu zavření a to nejen co se tkne zařízení ústavů, nýbrž také v organisaci pracovní a výchovné, což bude nutno podle daných možností postupně řešiti.

Novým a velmi naléhavým úkolem jest sociální péče vězeňská ve výkonu trestu. Jejím cílem jest, aby trestanec již ve výkonu trestu byl soustavně připravován pro nový budoucí život na svobodě včasným uspořádáním poměrů v rodinném životě, v životě občanském, vůči zaměstnavateli neb poškozenému, rozumným promyšleným plánem pro budoucnost atd. Podle dobrých cizích zkušeností byl u nás zatím na zkoušku přijat úředník sociální péče pro pražskou věznici na Pankráci, kdež pracuje se znamenitými výsledky.

Podle potřeby budou konány další přípravné odborné kursy pro dozorce vězňů, do nichž se účastníci vybírají za pomoci psychotechnického ústavu Masarykovy akademie práce.

Ve službě dozorců vězňů bude potřeba učiniti další vhodná opatření bezpečnostní se zřetelem k tomu, že se v poslední době opětně vyskytly zákeřné vražedné útoky vězňů proti dozorcům.

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Náklad na jednoho trestance v roce 1931.

Trestnice	Průměrný denní stav	Náklad							Příplatek státu
		úhrnem	na jednoho trestance průměrného denního stavu za		na jednoho trestance průměrného denního stavu				úhrnem	na jednoho trestance za
					stravování za		ošacení za
			rok	den	rok	den	rok	den		rok	den
						Kč
Kartouzy.	462	3, 786. 412	8. 195´70	22´45	1. 163´90	3´20	231´90	0´65	2, 506. 908	5. 426´20	14´85
Plzeň..	586	4, 489. 495	7. 661´25	21´-	1. 196´90	8´25	257´75	0´70	2, 834. 440	4. 836´90	13´25
Mírov...	168	1, 657. 014	9. 863´15	27´-	1. 853´65	5´05	277´05	0´75	1, 323. 586	7. 878´50	21´60
Ilava..	359	2, 530. 978	7. 050´05	19´30	1. 181´35	3´25	345´30	0´95	1, 729. 764	4. 818´30	13´20
Leopoldov	577	4, 198. 207	7. 275´90	19´95	1. 186´80	3´25	391´10	1´05	2, 854. 457	4. 600´45	12´60
Mikulov.	, 91	971. 137	10. 671´85	29´25	1. 601´50	4´40	467´75	1´30	786. 779	8. 645´90	23´70
Řepy... 175		646. 780 18, 280. 023	3. 695´90	10´10	-	-	-	-	638. 350 12, 474. 284	3. 647´70	9´95
Náklad na jednoho chovance v Komenského ústavě v Košicích v roce 1931.
Košice.	370	4, 252. 045	11. 492--	31´50	1. 214´10	3´35	585´35	1´60	1, 939. 448	5. 241´75	14´35

Právní styk s cizinou.

V roce 1932 byly vyhlášeny:

civilně-právní úmluva s Litvou, jež obsahuje též předpisy o vzájemnosti v řízení exekučním, konkursním a vyrovnacím, a extradiční smlouvy s Litvou, s Dánskem, s Holandskem a se Švédskem. Konečně lze očekávati podle informací turecké vlády, že dojde k ratifikaci a vyhlášení civilně-právní úmluvy a extradiční úmluvy s T ureckem.

V roce 1933 zamýšlí ministerstvo spravedlnosti pokračovati v další realisaci svého programu právních úmluv s cizinou, jak je nastínilo v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro rok 1932. Pokud jde o úmluvy o výživě a výchově nezletilců v cizině z prostředků veřejných, o jejich repatriaci a o úlevách při vymáhání výživného v cizině, bylo jednání o tom již navázáno s Belgií a s Maďarskem a připravuje se též v poměru k jiným státům, zejména k Německu a Rakousku.

Sirotčí pokladny.

V obvodu vrchního zemského soudu v Praze celkové jmění sirotčích pokladen koncem roku 1929 činilo 314, 084. 994 Kč. Z toho bylo uloženo na hypotékách 48'7%, na cenných papírech 31'3%, u spořitelen 2'9%. Z cenných papírů činily československé státní půjčky a stavební losy 95, 172. 072 Kč. Úhrn pasiv činil celkem 292, 225. 493 Kč. Rok 1929 končil přebytkem 11, 244. 375 Kč po odečtení kursového rozdílu.

V obvodu vrchního soudu v Brně celkové jmění sirotčích pokladen koncem roku 1929 činilo 172, 313. 940 Kč.

Z toho bylo uloženo na hypotékách 66'25%, na cenných papírech 24'18%, u spořitelen 2'82%

7. Ministerstvo spravedlností s Nejvyšším soudem.

Z cenných papírů činily československé státní půjčky a stavební losy 32, 662. 950 Kč.

úhrn passiv činil celkem l52, 877. 844 Kč.

Rok 1929 končil přebytkem 15, 867. 578 Kč po odečtení kursového rozdílu.

Deposita.

U zemské banky v Praze bylo v roce 1931 v úschově deposit v hodnotě 142 mil. Kč a v úschově a ve správě v hodnotě 285, 1 mil. Kč, tedy úhrnem 299, 3 mil. Kč. U poštovní spořitelny byla deposita soudů a poručenských úřadů v obvodu celé republiky a to z obvodu vrchního soudu v Praze 4318 deposit v hodnotě 17 mil, Kč v úschově a 3470 deposit v hodnotě 99 mil. Kč v úschově a ve správě, celkem 7788 deposit v hodnotě 116 mil. Kč; z obvodu vrchního soudu v Brně 1705 deposit v hodnotě 6, 3 mil. Kč v úschově a 2919 deposit v hodnotě 66, 6 mil. Kč v úschově a ve správě, celkem 4624 deposit v úhrnné hodnotě 72, 9 mil. Kč; v obvodu vrchního soudu v Bratislavě 422 deposit v hodnotě 4, 0 mil. Kč v úschově a 362 deposit v hodnotě 25, 4 mil. Kč v úschově a ve správě, celkem 784 deposit v hodnotě 29, 4 mil. Kč. Ze slovenského obvodu vrchního soudu v Košicích 134 deposit v hodnotě 2'4 mil. Kč v úschově a 84 deposit v hodnotě 0, 3 mil. Kč v úschově a ve správě, celkem 218 deposit v hodnotě 2, 7 mil. Kč, z podkarpatoruského obvodu vrchního soudu v Košicích 70 deposit v hodnotě 0, 7 mil. Kč v úschově a 32 deposit v hodnotě 1, 1 mil. Kč v úschově a ve správě, celkem 102 deposit v hodnotě 1"8 mil. Kč.

Umístění a zařízení soudů.

Zrušení poručenských úřadů na Slovensku postavilo justiční správu před úkol opatřiti nové místnosti a nové zařízení pro poručenská oddělení u oněch soudů, u nichž do 1. listopadu 1931 tato agenda dosud vedena nebyla, resp. u nichž nebylo zřízeno poručenských úřadů.

Obdobně bylo třeba starati se o umístění nově zřízených pracovních soudů.

V oboru stavební péče snažilo se ministerstvo spravedlnosti splniti stavební program vytýčený pro rok 1932. Tak byla dokončena novostavba pro okresní soud a finanční úřady v Lovosicích a přestavba budovy zakoupené pro okresní soud v Mostě. Během roku 1932 bude ještě dokončena stavba krajského soudu trestního v Praze na Pankráci a okresního soudu v Jindřichově Hradci, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské novostavba krajského soudu v Ružomberku a Užhorodě a stavba hlavní budovy krajského soudu v Bratislavě.

Ve stadiu přípravných prací jsou novostavby pro krajský soud v Hradci Králové, pro okresní soudy ve Falknově, Pardubicích, Náchodě, Brandýse n. /L., Vyškově, Hustopečích, v Čadci, Novém Městě n. /V., Vel. Kapušanech, Námestově, Rožňavě, Sobrancích, Tácově a krajského soudu v Nových Zámcích.

Zvlášť důležité jsou přípravy pro novostavbu budovy Nejvyššího soudu, justiční budovy pro sborové soudy civilní v Praze a pro krajský soud trestní v Brně.

Pro nejvyšší soud v Brně bylo definitivně upuštěno od staveniště v Husově ulici v Brně a zvoleno staveniště v akademické čtvrti. Druhá soutěž vypsaná pro toto staveniště, nepřinesla sice projektu, který bylo by lze všestranně schváliti, avšak poskytuje podklad pro vhodné rozhodnutí o konečném projektu pro toto staveniště.

O koupi staveniště od plynárenských podniků hlavního města Prahy na pozemcích bývalé plynárny v dolní části žižkova pro justiční palác v Praze, v němž mají býti soustředěny civilní soudy I. a II. instance, po případě některé okresní soudy, vláda dosud konečně nerozhodla.

Přípravné práce pro novostavbu krajského soudu trestního a věznice v Brně zatím nedospěly dále, než že byl vyhlédnut pozemek a opatřeny zběžné náčrtky.