plývá, že útraty za zastupováni advokáty těžce zatěžují dělníky, kteří se musí dovolávati pracovních soudů. Tyto útraty nezřídka zaměstnance vůbec zastraší od uplatňování svých práv před pracovními soudy. Tím se však velmi povážlivě stírá základní myšlenka pracovního soudnictví, totiž levnost, naprosto nehledě k tomu, že počet odvolání proti rozsudkům dělnických soudů podstatně stoupl, čímž ještě vzrůstá risiko žaloby pro žalobce, většinou zaměstnance bez místa.
Tyto nutné následky připuštěni zastupování advokáty před pracovními soudy zákonodárce zajisté předvídal, neboť v § 23, odst. 2, zákona ze dne 4. července 1931, čís. 131 Sb. z. a n., o pracovních soudech se praví, že »vládním nařízením budou stanoveny zvláštní sazby odměn za zastupování advokáty v řízení před pracovními soudy i v řízení opravném. «
Do této chvíle vláda tohoto zmocnění nepoužila. Proto používá se platného advokátního tarifu také na řízeni před pracovními soudy, z čehož vznikají vysoké útraty za zastupování se všemi svými nebezpečími pro žalujícího zaměstnance. Jest tedy nezbytně nutno, aby pro odměny advokátů zastupujících před pracovními soudy byl co nejdříve ustanoven zvláštní tarif, a to podstatně levnější.
Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti:
Jest pan ministr spravedlnosti ochoten učiniti všechna opatření, aby bylo zajištěno, aby co nejdříve byl vydán vládním nařízením zvláštní tarif za odměny advokátů v řízení před pracovními soudy i v řízení opravném?
V Praze dne 30. října 1932.
Greif, Köhler,
dr. Szüllö, Oehlinger, dr. Petersilka, Dobránsky,
Simm, Fedor, Inž. Jung, Hokky, Zajíček, Bobek,
Krumpe, dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Fritscher,
dr. Luschka, Geyer, Kasper, Schubert, Krebs,
Knirsch, Kunz.
2035/XI (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o nehospodárných výdajích na české menšinové školy.
V interpelacích ze dne 1. ledna 1932 tisk 1597/VI a 10. května 1932 tisk 1780/II byl pan ministr školství a národní osvěty upozorněn, že jest nutno dosíci úspor v oboru českého menšino-
vého školství a v těchto interpelacích byly uvedeny některé případy a zdůrazněno, jak nehospodárně se vydávají peníze na české menšinové školy. Na tyto interpelace dodnes nedošly odpovědi.
V interpelacích byla mezi jiným také zmínka o české menšinové škole v obci Nová Ves v okrese libereckém, kde školní třída české menšinové školy umístěná v obecním domě nebyla uvolněna, ačkoliv se tam nemohlo již přes dva roky vyučovati, poněvadž nebylo školních dítek. Ale interpelace o české menšinové škole v Nové Vsi měla asi úplně nesprávný účinek, neboť počátkem letošního školního roku 1932/1933 byla opět otevřena česká menšinová škola s 10 dětmi. Stalo se to však způsobem, který, kdyby šlo o německé školy, byl by školními úřady odmítnut jako naprosto nepřípustný. Mezi 10 dětmi jsou 2 děti. které ještě nedosáhly věku školou povinného. Z nich jest děvčátku teprve 4 roky a 10 měsíců, kdežto chlapci jest 5 let a 5 měsíců. Mimo to mezi oněmi 10 dětmi jsou 2 děti sezónních dělníků, kteří se po skončeni sezónní práce vrátí opět domů. Je zde tedy jen 6 dětí, pro něž se zajisté nevyplatí udržovati drahé vyučováni na české menšinové škole v Nové Vsi. Ale není to ani vůbec nutné, poněvadž ve velmi blízkém městě Chrastavě jest beztoho česká škola, která by přijala také oněch několik málo českých dětí z Nové Vsi, skutečně školou povinných.
V době finanční nouze, kdy státní správa může sotva splniti finanční požadavky na ni kladené, kdy berní úřady postupují často velmi bezohledně proti drobným rolníkům a drobným živnostníkům exekucemi, vymáhajíce daně často neprávem vyměřené a v době, kdy se přikročuje ke snížení beztoho skrovných platů nízkých kategorii státních zaměstnanců, vskutku není nutno takto nehospodárně mrhati veřejnými penězi. Jest trúba, aby si konečně také státní školní správa osvojila zásadu šetřeni a aby české menšinové školy, které nemohou vykázati dostatečnou docházku, byly zrušeny.
Tážeme se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
1. Co hodlá učiniti stran české menšinové školy v Nové Vsi?
2. Je-li ochoten působiti, aby státní peníze na udržování českého menšinového školství byly vydávány hospodárně, jak toho vyžadují skutečné poměry?
V Praze dne 2. listopadu 1032.
Windirsch,
Böhm, Halke, Viereckl, Gläsel, Heller, Wagner, dr. Hodina, Bobek, Oehlinger, dr. Mayr-Harting. Scharnagl, Zajiček, dr. Luschka, Fritscher, Kunz, dr. Petersilka, Krumpe, Greif, Zierhut, Platzer.
2035/XII (překlad).
Interpelace
posl. H. Krebse a druhů ministrovi vnitra
o neodůvodněném rozpuštění veřejné
schůze lidu ve Falknové-Kytlicích
(v okrese českolipském).
Dne 8. října německá národně-socialistická strana dělnická uspořádala ve falknovsko-kytlické tělocvičně úředně povolenou veřejnou schůzi lidu, na niž jako zástupce česko-lipského okresního úřadu přišel pan vrchní komisař dr. Daniel. Jako řečník dostavil se posl. H. Krebs. Když ve své řeči pronesl slova: »Náš boj není namířen proti československému státu, nýbrž jest to boj za naše právo v tomto státě. Politická forma našich požadavků jest boj za národní samosprávu sudetských Němců«, vládní zástupce povstal a schůzi úplně bezdůvodně rozpustil, prohlásiv, že řečník svými vývody přestoupil zákon na ochranu republiky. Toto mínění, i samo rozpuštění jest úplně nezákonité, poněvadž politická propaganda správní autonomie neodporuje ústavě a ani ustanovení zákona na ochranu republiky ji nezakazuji. V důvodové zprávě k zákonu na ochranu republiky zákonodárci výslovně prohlásili, že snahy po správní autonomii nejsou zákonem na ochranu republiky dotčeny. V této důvodové zprávě se praví doslova:
»Ústavní jednotností rozumí se zásada vyslovená v § 3 úst. listiny a nemají býti dotčeny snahy po autonomii správní. Návrh nechce potlačovati agitaci a propagandu směřující ke změně zákonů. Po té stránce nevyjímá ani ostatní ustanovení zákonů ústavních, jsa si dobře vědom toho, že i tyto zákony mohou zákonnou demokratickou cestou v jednotlivých svých ustanoveních býti měněny. «
Z tohoto znění důvodové zprávy k zákonu na ochranu republiky jest jasně patrno, že zákonodárci neuložili trestní sankci na snahy a propagandu změny platných zákonů a zvláště také ústavních zákonů. Poněvadž pan vrchní komisař dr. Daniel ve svém odůvodnění pro rozpuštění schůze výslovně zdůraznil, že posl. Krebs svými vývody o boji za národní samosprávu provinil se proti zákonu na ochranu republiky, dopustil se jmenovaný úředník nezákonnosti sám, odůvodniv své jednání nesprávným právním míněním.
Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra, jako ministra povolaného hájiti ústavu:
1. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby se příště zabránilo nezákonitým rozpouštěním schůzí?
2. Jest pan ministr ochoten vydati všem jemu podřízeným činitelům pokyn, že agitace a propa-
ganda samosprávy podle znění důvodové zprávy k zákonu na ochranu republiky nesmí se potlačovati?
3. Jest pan ministr ochoten uložiti českolipskému okresnímu úřadu, aby náležitě poučil pana vrchního komisaře dra Daniela o jeho povinnostech, jak zakročovati při veřejných schůzích a vytkl mu neodůvodněné rozpuštěni schůze ve Falknově-Kytlicích dne 8. října 1932?.
V Praze dne 2. listopadu 1932.
Krebs,
Schubert, Kasper, Inž. Jung, Simm, Köhler, Geyer,
Knirsch, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Zajíček,
dr. Schollich, dr. Keibl, Horpynka, inž. Kallina,
dr. Hassold, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Greif,
Krumpe, dr. Petersilka, Kunz, dr. Luschka,
Matzner, dr. Hanreich.
2035/XIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Kaspera a druhů ministrovi sociální péče
o výnosu okresním úřadům pro zprostředkování práce, podle něhož se již nesmějí vydávati prozatímní ohlašovací lístky.
Výnosem ministerstva sociální péče číslo 46. 928/III/E/32 bylo nařízeno okresním úřadům pro zprostředkování práce, aby již nevydávaly žádné prozatímní přihlašovací lístky, to tedy znamená, že se odborově organisovaným nezaměstnaným smí vydati jen jeden průkazní lístek pro prvních 13 týdnů a pro dalších 13 týdnů nový průkazní lístek. Podle tohoto nového výnosu musejí se tedy nezaměstnaní s každým tímto lístkem hlasití plných 13 neděl, a to i tehdy, když nezaměstnanost není nepřetržitá, nýbrž jest přerušena pracovními dny nebo týdny. Jen když osoba oprávněná k podpoře v nezaměstnanosti mohla zase pracovati déle než 4 týdny, jest přípustná výjimka. V takovém případě může se vydati nový lístek, ale starý lístek musí býti předložen k odhlášení hned při nové přihlášce.
Tímto opatřením, které vydalo ministerstvo sociální péče, působí se svazům odborových organisací, které jsou podle gentského systému oprávněny vypláceti podporu v nezaměstnanosti, větší práce a za to se jim neposkytuje žádná náhrada. Nyní musí se m. j. psáti také nový poukaz a tím značně vzrůstá množství práce. Odborové organisace trpí další škodu hmotnou, poněvadž se dosud vyplácených 10 Kč na každý případ nezaměstnanosti nepřipisuje již k dobru odborovým
organisacím, jelikož se nyní nevydává nový lístek, který se dosud dával pro každou novou přihlášku nezaměstnanosti a i když zněl jen na krátkou dobu. Dalším následkem tohoto výnosu jest, že odborové organisace budou musiti ještě déle než dosud čekati na refundaci státního příspěvku. Ve velmi četných případech se však také stane, že odborové organisace budou musiti čekati na refundaci celý rok.
Nejen tedy ohromně finanční větši zatížení na tak dlouhou dobu, nýbrž i ztráta úroků, která jest při velkých vyplácených částkách ovšem velmi velká výnosem se ještě zvyšuje, nutí odborové organisace, aby se postavily proti tomuto výnosu.
Vždyť ministerstvo sociální péče přece dobře ví, že odborové organisace v této strašné krisi daleko nad normální míru usilují mírniti nouzi mezi nezaměstnanými; že na péči o nezaměstnané vynakládají vše, aby kapitály, které jsou určeny k jiným účelům - pokud zde vůbec ještě jsou přikazovaly pokladně pro nezaměstnané, jen aby vyhověly požadavkům na ně kladeným. Většina odborových organisací jest pro gentský systém silně pasivní. Ministerstvo sociální péče nemělo by proto ukládati odborovým organisacím ještě další břemena, která se musí označiti jako neodůvodněná a tíživá.
Podepsaní táží se tedy pana ministra sociální péče:
Je-li ochoten odvolati tento výnos, aby ještě nevzrůstalo nebezpečí úplného zhroucení odborových organisací, které beztoho v těžké krisi činí vše možné, aby zmírnily nouzi mezi svými členy?
V Praze dne 8. listopadu 1932.
Kasper,
dr. Schollich, dr. Hassold, dr. Hanreich, Oehlinger, Inž. Kallina, Krumpe, Zajíček, dr. Petersilka, Fritscher, Greit, Bobek, Matzner, Horpynka, dr. Keibl, Schubert, Knirsch, Simm, Krebs, Inž. Jung, Geyer, Köhler.
dwa tygodnie. Podczas bezpłatnych urlopów otrzymują organizowani hutnicy zapomogi w bezrobociu podług gentskiego systemu, ale robotnicyhutnicy nieorganizpwani zawodowo nie otrzymują dotychczas mimo licznych urgencyj w gminnych zastępstwach i na powiatowym urzędzie w Czes. Cieszynie żadnej zapomogi ani w pieniądzach ani w kartkach żywnościowych (stravovaci akce). Liczba nieorganizowanych hutnikóv trzynieckich nie otrzymujących podczas bezpłatnych urlopów żadnej zapomogi ani kartek żywnościowych dochodzi do wysokości 2. 500 osób.
Wywotuje to olbrzymie niezadowolenie tych mas, czujących się poszkodowanymi i pokrzywdzonymi, ponieważ nieorganizowani górnicy ostrawsko-karwińskiego rewiru (powiaty: Frysztat, M. Ostrawa, Frydek) nie podpadający pod gentski system, otrzymują w gminach zamieszkania podczas bezpłatnych urlopów zapomogi w bezrobociu w postaci kartek ziwnościowych (stravovací lístky v střídavé dovolené) w wysokošci: 10. - Kč dla swobodnego a 20. - Kč dla żonatego na tydzień bezrobocia. Rozpaczliwe położenie hutników trzynieckich wyczerpanych ciągłymi bezpłatnymi urlopami zmusza hutników zatrudnionych w hutach żelaza górn. hutn. towarzystwa w Trzyńcu do tego, aby i oni, choć nieorganizowani, otrzymywali zapomogi w »stravovaci akcie« podobnie, jako nieorganizowani górnicy w ostr. karwińskim rewirze. Liczne rezolucje zastępstw gminnych oraz uchwały zebrań masowych jakoteż deputacje robotników zainteresowanych na powiatowe starostwo w Czes. Cieszynie świadczą wymownie o potrzebie zaspokojenia ich postulatów i życzeń.
Podobne rezolucje, żądania odnośnych korporacyj zainteresowanych a zwłaszcza gminnych zastępstw i pow. urzędów były juž zastane ministerstwu socjalnej opieki dla informacji i załatwienia.
Przeto podpisani zapytują Pana Ministra,
co zamyśla przedsięwziąść, aby nieorganizowani hutnicy zatrudnieni w hucie żelaza górniczo-hutniczego towarzystwa w Trzyńcu a zamieszkali w powiecie Czes. Cieszyn, otrzymywali swój prawidłowy przydział kartek żywnościowych (stravovacích lístku) podczas bezpłatnych urlopów na podobieństwo górników ostr. karwińskiego rewiru w tej samej wysokości, czyli po 10. - Kč dla swobodnego a po 20. - Kč dla żonatego na tydzień w bezrobociu względnie w urlopie bezpłatnym?
Praga, dnia 4. listopada 1932.
Śliwka, Kliment,
Steiner, Hruška, Ross, Kopecký, Kuhn, Török,
J. Svoboda, Zápotocký, Hadek, Höhnel, Juran.
K. Procházka, Hrubý, Tyll, Novotný, Hodinová,
Babel, Čižinská, Štětka.
Původní znění ad 2035/V.
Interpelacja
posłów Karola Śliwki, Klimenta i tow. do pana ministra soc. opieki
w sprawie udzielenia zapomogi w bezrobociu nieorganizowanym hutnikom huty żelaza górn. hutn. towarzystwa w Trayńcu.
Robotnicy huty żelaza towarzystwa górniczohutniczego w Trzyncu na Śląsku Cieszyńskim są już od przeszłego roku prawidtowp wysadzani z pracy na bezpłatne urlopy, co tydzień lub co
Původní znění ad 2035/VI.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Franz Bacher und Genossen
an den Justizminister
wegen Beschlagnahme des Artikels »Die
neueste Geschichte vom Tollenstein« in
der Warnsdorfer »Abwehr« vom 19.
Oktober 1932, Nr. 242.
In der Nummer 242 der Warnsdorfer »Abwehr« vom 19. Oktober 1932 erschien folgender Artikel.
»Die neueste Geschichte vom Tollenstein.
Im Juni l. J. unternahm der an der Bürgerschule in Dörfel bei Reichenberg wirkende Fachlehrer Otto Schlegel in Begleitung des Katecheten mit seiner Klasse einen Ausflug auf den Tollenstein. Auf dem Tollensteine angekommen, trugen sich die meisten Schüler in das Fremdenbuch ein. Nach einigen Wochen kamen zwei Gendarmen auf den Tollenstein und begehrten das Fremdenbuch. Sie suchten nach der Seite, wo sich die Dörfler Schüler eingetragen hatten. Einer von den Jungen hatte hinter seinem Namen das christlichsoziale Parteiabzeichen, ein anderer gleichfalls mit Bleistift ein kleines Hakenkreuz dazugemalt.
Der Lehrer hatte natürlich von dieser »politischen Betätigung« der Kinder keine Ahnung, da er die Unterschriften der Jungen nicht kontrolliert hatte. Aber irgendeinen tschechischen Chauvin oder war's gar ein deutscher Denunziant? war das grosse Verbrechen und das kleine Hakenkreuz doch nicht entgangen. Er erstattete Anzeige mit dem Effekte, dass Fachlehrer Schlegel von der Bezirksbehörde in Warnsdorf mit einer Geldstrafe von 300 Kronen oder 36 Stunden Arrest belegt wurden. (Zeitgemässer Wandel auf der Raubritterburg: Die unheilverkündenden Extratouren der »Weissen Frau« werden durch die ebenso bedrohlichen Erscheinungen der §§-Geister des Schutzgesetzes und seiner mit aufgepflanztem Bajonett einherschreitenden Racheengel ersetzt. )
Gegen das Warnsdorfer Straferkenntnis wurde die zweite Instanz aufgerufen, über deren Entscheidung wir zu gegebener Zeit berichten werden. «
Aus diesem Artikel wurde folgende Stelle konfisziert: Von » Zeitgemässer Wandel« bis »Racheengel ersetzt«.
Ganz abgesehen davon, dass § 113 der Verfassungsurkunde die Pressefreiheit gewährleistet, bleibt es vollkommen unverständlich, warum die zitierte Stelle der Beschlagnahme verfiel, da die darin enthaltene Kritik nicht einmal das, Mass
des Ueblichen überschreitet. Hiebei muss darauf verwiesen werden, dass in letzter Zeit insbesonders die deutschen Blätter in Nordböhmen unter der Willkür der Zensur schwer zu leiden hat. Als Beispiel sei angeführt, dass in der Warnsdorfer »Abwehr« Nr. 224 vom 27. September 1932 im Artikel »Tschechoslowakische Jugendfürsorge« die Stelle »bekannt« bis »Jugendtreffen in Steinschönau« konfisziert wurde, während sie in anderen Blättern, wie in der Prager »Bohemia« Nr. 228 vom 27. September 1932 unbeanstandet erscheinen konnte.
Die Gefertigten richten daher an den Herrn Justizminister die Anfragen:
1. Ist dem Herrn Minister bekannt, dass der m der Warnsdorfer »Abwehr« am 19. Oktober 1932 veröffentlichte Artikel »Die neueste Geschichte vom Tollenstein« zum Teil der Beschlagnahme verfiel?
2. Was gedenkt der Herr Minister zu veranlassen, um das von der Verfassung gewährleistete Recht der Pressefreiheit zu schützen?
3. Was beabsichtigt der Herr Minister zu tun, um eine gleichmässige und einheitliche Zensurpraxis herbeizuführen?
Prag, am 3. November. 1932.
Dr. Bacher,
Dr. Peters, Jelinek, Dr. Hodina, Viereckl, Halke, Dr. Rösche, Oehlinger, Krampe, Fritscher. Dr. Petersilka. Kunz, Scharnagl, Greif, Bobek, Zierhut. Windirsch, Gläsel, Wagner, Platzer. Heller. Böhm.
Původní znění ad 2035 VII.
Interpellation
des Abgeordneten Richard Köhler und Genossen
an den Handelsminister
in Angelegenheit der Ablehnung der Sonntagsruhe-Verordnung durch die Landesbehörde in Brunn für Würbenthal.
Dank der vielfachen Bemühungen der Haudelsangestellten in Würbenthal um die Einführung der ganztägigen Sonntagsruhe im Verordnungswege für Würbenthal wurden dort bereits alle für die Einführung erforderlichen Vorbedingungen geschaffen. Die einzelnen Genossenschaftsmitglieder der Kaufmannschaft und ebenso die Gemeindevertretung in Würbenthal sprachen sich einhellig für die Herausgabe der Verordnung aus. Auch die kaufende Bevölkerung nimmt eine sonntagsruhefreundliche Haltung ein, denn es werden
die Sonntagseinkäufe so gut wie völlig unterlassen.
Trotz dieser gegebenen günstigen Voraussetzungen gab die Landesbehörde in Brunn mit dem Erlasse vom 19. VII. 1932, ZI. 28287/V/12 bekannt, dass sie keine Gründe findet, im Würbenthaler Gerichtsbezirke die Sonntagsruhe einzuführen. Als Begründung für die Ablehnung wird angeführt, es könne die Landesbevölkerung nicht gezwungen werden, an Arbeitstagen die Stadt zu besuchen, um ihre Einkäufe zu besorgen. Nach den Feststellungen und Angaben der Angestellten, welche die Sachlage aus eigenem Augenschein kennen, muss erklärt werden, dass die Begründung für diese Ablehnung unzutreffend ist, denn in Würbenihal gibt es verhältnismässig nur wenig Kunden aus der Landbevölkerung. Dagegen hat Freudenthal weit mehr solche ländliche Kunden und besitzt trotzdem bereits zur allgemeinen Zufriedenheit die ganztägige Sonntagsruhe. Im Uebrigen ist auch der Landbevölkerung genügend Gelegenheit und Zeit zu den Einkäufen während der ganzen Woche geboten, denn die Landbevölkerung kommt auch infolge anderweitiger Besorgungen an den Werktagen viel häufiger in die Stadt, als an den Sonntagen.
Die allwöchentliche Ueberschreitung der gesetzlich zulässigen Arbeitszeit durch die Handelsangestellten infolge des Fehlens der ganztägigen Sonntagsruhe lässt auch die endliche Herausgabe der Sonntagsruhe-Verordnung für den Würbenthaler Gerichtsbezirk für unerlässlich erscheinen. Es würde dadurch nur eine Verdichtung des Geschäftslebens während der Woche erreicht, sodass schon dadurch die Kaufmannschaft, die sich auch in der Unterschriftensammlung in Würbenthal- für die Sonntagsruhe erklärte, nicht den geringsten Schaden erleidet. Wenn auch in Friedeberg noch eine Gegenströmung besteht, so gilt doch auch dort die erfreuliche Tatsache, dass die kaufende Bevölkerung an Sonntagen beinahe nichts mehr einkaufte, weil bereits mit der Einführung der Sonntagsruhe allgemein gerechnet worden ist.
Im Hinblick auf die gegebene Notwendigkeit für die Herausgabe der Verordnung, richten die Unterfertigten an den Herrn Handelsminister die Anfrage:
Ist der Herr Minister bereit, ber der Landesbehörde in Brünn die Angelegenheit neuerdings untersuchen und die Herausgabe der Sonntagsruhe-Verordnung für den Würbenthaler Gerichtsbezirk befürworten zu lassen?
Eine analoge Interpellation wird auch an den Minister für soziale Fürsorge gerichtet.
Prag, am 3. November 1932.
Köhler,
Ing. Jung, Simm, Dr. Schollich, Ing. Kallina, Dr. Hassold, Greif, Krumpe, Horpynka, Kasper, Krebs, Dr. Hanreich, Geyer, Knirsch, Dr. Keibl, Dr. Petersilka, Schubert, Matzner, Oehlinger, Bobek, Scharnagl.
Původníi znění ad 2035/VIII.
Interpellation
des Abgeordneten Richard Köhler und Genossen
an den Minister für soziale Fürsorge
in Angelegenheit der verweigerten Einführung der Sonntagsruhe-Verordnung für Würbenthal.
Die Handelsangestelltenschaft in Würbenthal strebt seit geraumer Zeit die Einführung der ganztägigen Sonntagsruhe im Verordnungswege an und hat dafür alle in Betracht kommenden Bevölkerungskreise interessiert. Die einzelnen Genossenschaftsmitglieder der Kaufmannschaft haben sich fast durchwegs für die Sonntagsruhe ausgesprochen. Als Beweis dafür dient die vorgenommene Unterschriftensammlung. Auch die Gemeindevertretung in Wurbenthal stimmte einhellig für die Einführung der ganztägigen Sonntagsruhe. Die kaufende Bevölkerung nimmt insoweit gleichfalls eine zustimmende Haltung ein. als die Sonntagseinkäufe von ihr so gut wie unterlassen werden. Demnach sind für die Herausgabe der Sonntagsruheverordnung in Würbenthal alle erforderlichen Voraussetzungen geschaffen worden.
Umsomehr musste es befremden, dass die Landesbehörde mit dem Erlasse vom 19. VII. 1932. Zl. 28287/V/12 mitteile, dass sie keine Gründe findet, im Würbenthaler Gerichtsbezirke die Sonntagsruhe einzuführen. Wenn in der kurzen und unzulänglichen Begründung dieses ablehnenden Bescheides angeführt wird, es könne die Landbevölkerung nicht gezwungen werden, an Arbeitstagen die Stadt zu besuchen, um ihre Einkäufe zu besorgen, so sei demgegenüber festgestellt, dass Würbenthal nur wenig Kunden aus der Landbevölkerung aufweist. Wie unrichtig die Behauptung der erwähnten Behörde ist, geht auch daraus hervor, dass Freudenthal weit mehr mit Kunden der Landbevölkerung zu rechnen hat und trotzdem die ganztägige Sonntagsruhe zur allgemeinen Zufriedenheit bereits besitzt. Die Ablehnung der Landesbehörde in Brunn ist daher unbegründet.
Wie unentbehrlich die Sonntagsruhe für die Handelsangestellten ist, zeigt der Umstand, dass die Handelsangestellten ohne die 32 stündige ununterbrochene Ruhepause zu arbeiten gezwungen sind, wodurch eine andauernde Ueberschreitung der gesetzlich zulässigen Arbeitszeit allwöchentlich eintritt.
Im Hinblick auf die schon vorhandenen günstigen Vorbedingungen, die von der Landesbehörde in Brunn ausseracht gelassen wurden, richten die Unterfertigten an den Herrn Minister folgende Anfrage:
Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sorgen, dass die Angelegenheit der Sonntagsruhe in Wurbenthal einer neuerlichen Untersuchung unterzogen und schhesslich seitens der Landesbehörde in Brunn einer gunstigen Erledigung zugeführt werde?
Eine analoge Interpellation wird auch an den Handelsminister gerichtet
"Prag, am 3. November 1932.
Köhler,
Ing. Jung, Geyer, Schubert, Dr. Schollich, Simm, Dr. Hassold, Oehlinger, Scharnagl, Bobek, Greif, Dr. Petersilka, Krumpe, Horpynka, Matzner, Dr. Hanreicb, Knirscb, Kasper, Dr. Keibl, Fritscber, Krebs, Ing. Kallina.
Puvodní znení ad 2035/IX.
Interpellation
des Abgeordneten Rudolf Kasper und Genossen
an den Minister des Innern
in Angelegenheit der Verweigerung eines
Reisepasses nach Oesterreich und
Deutschland.
Der Arbeiter Gustav Oppitz in Aussig hatte um die Ausfolgung eines Reisepasses nach Oesterreich und Deutschland beim Polizeikommissariate in Aussig angesucht, um eine Studienreise in diese beiden Staaten zu unternehmen. Gesuchssteiler arbeitet in der Chemischen Fabrik in Aussig und ist auch Mitglied des Betriebsausschusses. Gerade letzterer Umstand veranlasste Oppitz zu dieser Studienreise, um dann die in den beiden Staaten gemachten Erfahrungen und erworbenen Kenntnisse, insbesonders auf dem Gebiete der Betriebsausschussgesetzgebung und ähnlicher sozialer Einrichtungen entsprechend zu verwerten. Um diese Studienreise aber auch unternehmen zu können, beabsichtigte der Gesuchssteller einige Vortrage rein wirtschaftlicher Natur zu halten.
Der Ausfolgung eines Reisepasses wurde jedoch vom Polizeikommissariate m Aussig auf Grund des § 7, Abs. l, lit. d) des Gesetzes vom 29. März 1928 Z. 55 nicht entsprochen mit der Begründung, dass mit Rucksicht auf die bisherige politische Tätigkeit, durch die Reise ins Ausland wichtige Staatsinteressen gefährdet werden könnten.
Gegen diesen Bescheid wurde fristgerecht die Berufung an die Landesbehörde in Prag eingebracht. Die Landesbehörde hat lt. Zuschrift C 489640 ai 1932 20-4406 ai 32 vom 21. September 1932 die Beschwerde abgewiesen. Der Bescheid lautet:
»Mit dem Bescheide des Polizeikommissariates in Aussig vom 31. August 1932 Z. 28381 wurde Ihrem Ansuchen um die Ausstellung eines ReiseT passes zu einer Reise nach Deutschland und Oesterreich wegen Gefährdung wichtiger staatssicherheitlicher Interessen im Sinne des § 7, Abs l, ht d) Ges. vom 29. März 1928 Z. 55 Slg. d. G. u. V. keine Folge. gegeben. Ihrer, gegen diesen Bescheid rechtzeitig eingebrachten Berufung gibt die Landesbehörde keine Folge und bestätigt den angefochtenen Bescheid. Auf Ihre Einwendung, dass es sich um Vortrage wirtschaftlicher Natur handeln soll, bemerkt sie, dass dieser Umstand mit Rucksicht auf Ihre politische Tätigkeit, die Sie in Ihrer Berufung nicht bestreiten. die Moglichkeit der Gefährdung wichtiger staatssicherheitlicher Interessen im Sinne der obzitierten gesetzlichen Bestimmung nicht ausschliesst. «
Gegen diesen Buscheid ist eine weitere Belufung gemass des Art: 8, Abs. 2 des Ges. d. Slg, d. G u. V. Nr. 125/1927 unzulässig.
Da schon des öfteren die Landesbehörde, entgegen den Bestimmungen des Gesetzes, die Nichtausfolgung von Reisepässen durch die zuständigen Behörden bestätigte und dadurch die gesuchstellenden Staatsbürger m ihren Rechten verkürzt wurden, hat das Oberste Verwaltungsgericht in einem ähnlichen Falle die Entscheidung der Landesbehorde aus folgenden Gründen als gesetzwidrig aufgehoben
»Nach dem Gesetze kann der Reisepass u. a. solchen Personen verweigert werden, deren Auslandsreise wichtige Interessen der staatlichen Sicherheit bedrohen wurde: die Behörde muss jedoch selbst auf Grund konkreter Tatbestände dartun das die Reise des Beschwerdeführers wichtige Interessen der staatlichen Sicherheit bedrohen konnte. «
Im angeführten Falle ist weder das Polizeikommissariat in Aussig, noch die Landesbehörde imstande, konkrete Tatbestände darzutun, welche die Verweigerung der Ausfolgung des Reisepasses rechtfertigt.
Die Interpellanten erblicken in dem Nichtstattgeben der Berufung durch die Landesbehörde nicht nur eine Benachteiligung der Staatsbürger hinsichtlich der m der Verfassung verbürgten staatsbürgerlichen Rechte, sondern auch eine bewusste Nichtbeachtung der Gesetze durch die Landesbehorde, die schhesslich bei derartigen Entscheidungen Objektivität wahren musste.
Die Gefertigten fragen den Herrn Innenminister
1. ob er unter Hinweis auf die vorstehenden Ausführungen gewillt ist, diesen Fall untersuchen zu lassen und hierüber zu berichten?