Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

2035.

Interpelace:

I. posl. Srby, Váchy a soudr. min. vnitra o spořitelně »místní osady města Poličky uvnitř hradeb«.

II. posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov vládě pru katastrofálný výbuch v statných železiarňach v Podbrezovej na Slovensku,

III. posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov vládě pře zastaveme továrně na umělé hnojiva v Žiline,

IV. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. sociální péče o poskytnutí pomoci na nouzové práce města Třince,

V. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. sociální péče o udělení podpory v nezaměstnanosti neorganizovaným hutníkům železných hutí Báňské a hutní společnosti v Třinci,

VI. posl. dra Bachera a druhů min. spravedlnosti o zabavení článku »Nejnovější příhody z Tolštejna« který byl uveřejněn ve varnsdorfském časopise »Abwehr« ze dne 19. října 1932, čís. 242,

VII. posl. Köhlera a druhů min. obchodu, průmyslu a živností, že brněnský zemský úřad za-

mítl vydati nařízeni o nedělním klidu pro Vrbno,

VIII. posl. Köhlera a druhů min. sociální péče, že bylo odepřeno vydati nařízeni o nedělním klidu ve Vrbně.

IX. posl. Kaspera a druhů min. vnitra o odepření cestovního pasu do Rakouska a Německa,

X. posl. Greifa, Köhlera a druhů min. spravedlnosti, aby byl co nejdříve vydán zvláštní advokátní tarif za zastupování advokáty v řízení před pracovními soudy a v řízení opravném,

XI. posl. Windirsche a druhů min. školství a národní osvěty o nehospodárných výdajích na české menšinové školy,

XII. posl. Krebse a druhů min. vnitra o neodůvodněném rozpuštění veřejné schůze lidu ve Falknově-Kytlicích (v okrese česko-lipském),

XIII. posl. Kaspera a druhů min. sociální péče o výnosu okresním úřadům pro zprostředkování práce, podle něhož se již nesměji vydávati prozatímní ohlašovací lístky.

2035/I.

Interpelace

poslanců Ant. Srby, Frant. Váchy a soudruhů

ministrovi vnitra

o spořitelně »místní osady města Poličky uvnitř hradeb. «

Podle zákona ze dnu 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n. a na vyzvání okresní správy politické v Poličce z r. 1925, usneslo se obecní zastupitelstvo v Poličce již v r. 1925, že převezme spořitelnu v Poličce do své správy a usneslo se též na záručním prohlášení pro spořitelnu. Tato usnesení mohla a měla býti již dávno provedena. Do dnešního dne se však ničeho nestalo, co by nasvědčovalo opravdové vůli, aby se zmíněná usnesení provedla. Pod záminkou, že zakladatelka poličské spořitelny - místní osada města Poličky uvnitř hradeb, která až dosud sama volila spořitelní správu - musí převzíti spoluzáruku za spořitelnu i když tato bude převzata do správy politické obce Poličky, zahájeno bylo s místní osadou města Poličky uvnitř hradeb jednání o podmínkách tohoto spoluručení. Osada měla a má zájem na tom, aby spořitelnu udržela ve své správě, a proto nikterak nenaléhá na obec, aby spořitelnu převzala. Kladla proto takové podmínky pro poskytnutí spoluzáruky, že se pro ně nenašla v obecním zastupitelstvu majorita. Na druhé straně nebylo u obce dost potřebné energie a odvahy řešiti otázku tu i bez souhlasu místní osady města Poličky uvnitř hradeb, ačkoliv cena osadní spoluzáruky jest dnes velmi problematická. uváží-li se hospodářský stav osady a to zejména po lesních katastrofách, které postihly osadu v r. 1929 a 1930.

Jisto jest, že se řešení otázky spořitelní stále již po sedm roků - protahuje a odkládá, že se zákonu dosud nevyhovělo a že není ani u místní osady města Poličky uvnitř hradeb ani u politické obce dostatek projevů dobré vůle, aby se tak stalo. Nadřízeně instance, jimž přísluší, aby vynutily splnění předpisů zákonů, spokojily se až dosud velmi chabými pobídkami, respektive dotazy na stav záležitosti. Otázka tato mohla by se protahovati ještě delší dobu. Veškeré naléhání téměř poloviny obecního zastupitelstva, aby se zákonu učinilo zadost, bylo až dosud marné a zástupci této minority nezúčastnili se již posledního jednání se zástupci osady, neboť nechtějí nésti odpovědnost za udržování nezákonného stavu, jenž slouží jen zájmům určitých skupin, jest však na škodu obce Poličky umelu udržován jak místní osadou města Poličky uvnitř hradeb, tak i vedoucími činiteli politické obce přes jasné znění zákona.

Podepsaní se táží:

1. Jest panu ministru vnitra známo, že spořitelna v Poličce jest dosud přes jasné znění S 21 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., ve správě místní osady města Poličky uvnitř hradeb?

2. Souhlasí pan ministr vnitra se shovívavým postupem nadřízených instancí v této věci, i když jest takový postup na úkor zákona?

3. Co hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby podle § 21 (a zejména podle odst. 2 tohoto paragrafu) cit. zák. byl zjednán průchod předpisům zákona?

V Praze dne 9. listopadu 1932.

Srba, Vácha,

Husnaj, Koudelka, dr. Mareš, inž. Nečas, Prokeš, Chalupa, Brožik, Staněk, Benda, V. Beneš, Seidl, Bečko, dr. Markovič, Polach, F. Svoboda, Stivin, dr. Macek, Jurnečková-Vorlová, Nový, Biňovec. Pik, Kučera, Jaroš, Klein, Chalupník.

2035/ II.

Interpelácia

poslancov Vlad. Polívku, I. Hrušovského, Š. Bazalu a druhov

vláde

pre katastrofálny výbuch v štátnych železiarňach v Podbrezovej na Slovensku.

Dňa 28. októbra t. r. zastavila štátna železiarňa provoz jednej vysokej pece a nariadila pravidelné čistenie prívodného potrubia generátorského plynu. Vysoká pec ani poriadne nevychladla a na druhý deň ráno 29. októbra o 7. hod. bolo započaté s čistením menovaného potrubia. Pri tomto čistení a pri zavedení plynu do potrubia stal sa prvý výbuch, ktorý nemal síce katastrofálne následky, ale o chvílu nastal výbuch druhý, ktorý mal strašné dôsledky. Celé pracovné čety delníkov v tomto oddielu boly výbuchom v plynovom potrubí zasiahnuté a strašne popálené. Trvalo to dlhú chvílu, kým detonácia, ktorá nastala, trochu sa utíšila a prach aj sadze sa usadily, aby boly viditelné katastrofálne následky tohoto výbuchu. Bedákame, plač a zúfalé výkriky ranených a ťažko popálených ozývaly sa zo zasiahnutého priestoru. Bolo zistené, že katastrofálny výbuch zasiahol celkom 30 delníkov, z ktorých

len nepatrná část bola interně popálená, ale vačšina utrpěla strašné poranenia a popáleniny. Niektorí dělníci boli výbuchom odhodení až 10-15 metrov, iní boli na hlavách a na tele plameňmi spáleni, 4 dělníci bolí strašné zohavení až k nepoznaní, maso odpadalo z ich tela, bol to strašný hrúzyplný obraz nešťastia, ktoré spôsobila táto katastrofálná detonácia. Nešťastím boli postihnutí následovní dělníci:

Strečok Viliam, popálením III. stupňa, Zajačko Peter, popálením a zlomenie rebra, Julius Jablonský, popáleniny II. stup, Magaň Ignác, otrava plynom, Strakota Matěj (popáleniny všetkých stupňov), Jablonský František a Gubár Josef (popáleniny II. stup. ), Kováčík Ján (popáleniny II. a III. stup. ). Kohútik Jozef (popáleniny III. stup. ), Bohál Ján (pop. III. stup). Kolay Emil (poranenie ľavej nohy), Engler Karol (pop. III. stup. ), Solárík Adolf (taktiež), Pavlečko Emil a Kereň Jozef (pop. II. a III. stup. ), Šperka Ján, Komora Jozef, Burgát Julius (taktiež popáleniny uvedených stupňov), Buday Ján, Jabloňka Štefan (strašné popáleniny III. stup. ), Šuhajda Juraj, Cheben Ondřej, Lamper Ondřej a Lacko Jozef (četně popáleniny II. a III. stup. ), Revaj Filip, Náther Jozef a Smik Jozef (pop. II. stup. ), Potančok Ján, Purčiačik Štefan (popáleniny I a II. stup. ) a Očenáš Viliam (otrávení plynom).

Menovaní dělníci bolí okamžité prevezaní do závodnej nemocníce a bolo o nich náležíte prvou pomocou postarané. Celkový stav raněných vyžaduje svedomitej pečlivosti najma pri značnom počte ťažko popálených v III. a II. stupni. Lékařská svědomitá peč len s najväčšou námahou snáď zachová při živote ťažko popálených, nepridružiali sa k zraneniam případné komplikácie iné. Celkový stav raněných předběžné nevzbudzuje vážných obav

Nešťastie v železiarňach spôsobilo ohromné vzrušenie v celom kraji, najma, že týmto nešťastím bolo postihnutých mnoho otcov-živiteľov rodin. Nemocnica závodná bola v nedeľu predmetom všestrannej pozornosti nielen rodín postihnutých, ale aj širšej verejnosti.

Podpísaní zistili na mieste celkový obraz katastrofy ako aj vyšetřili si případně závady v obsluze celkového úseku závodu a předkládají vládě uvedenu katastrofu, aby učinila přísné šetřeme všestranné k zisteniu vinníkov uvedenej katastrofy, aby tiež po zásluhe týchto vinníkov potrestala. Ohľadom obetí katastrofy žiadajú, aby bolo postarané o ich svedomité vyliečenie, a budú-li schopní akejkoľvek práce, aby mohli byť v práci ponechaní. Zranenie a popáleniny bohužiaľ mnohých učinia neschopnými akejkoľvek práce. Bude nutným, aby o týchto ako aj o ich rodiny bolo všestranné postarané.

Podpísaní sa dotazujú vlády:

1. Je-li lej známý uvedený katastrofálný výbuch v Podbrezovej?

2. Je-li ochotná učiniť najprísnejšie šetřeme v tejto veci?

3. Je-li ochotná postarať sa o obeti katastrofálným výbuchom postihnuté?

V Prahe dňa 4. novembra 1932

Polívka, Hrušovský, Bazala,

Stejskal, Fiala, David, Jos. Tůma, Vaněk, Slavíček, Bergmann, Netolický, Tykal, Mikuláš, Solfronk, Richter, Langr, Pechmanová-Klosová, Šmejcová, Lanc, dr. Patejdl, dr. Moudrý, Špatný, Malý, inž. Záhorský, Hynek, Sladký.

2035/III.

Interpelácia

poslance v Vlad. Polívku, I. Hrušovského, Š. Bazalu a druhov

vládě

pre zastavenie továrne na umělé hnojiva v Žiline.

Dňa 29. októbra 1932 žilinská továrna na umele hnojiva a kyselinu sirovu přepustila všetkých delníkov z práce, s poukazom na nedostatočný odbyt svojich výrobkov. Tak sa ocitlo bez chleba 80 živiteľov rodin, z ktorých mnohí boli v závode zaměstnaní až 35 rokov. Továrna sa vyhovára, že nemá odbytu Toto nezodpovedá pravde, pretože takmer žiadne zásoby suroviny (guána) nenakupovala a všetko zbožie riadne odprodala. Zásobu na jarnú spotřebu má dostatočnú. bohužiaľ nechce vědomé podnik uviesť do pravidelného chodu. V tomto roku bolo vyexpedovaných z továrně asi 1500 vagónov hnojiva, na sklade je dosiaľ slušná zásoba, bohužiaľ továrna neobjednává surovin, aby mohla ďalej pracovať.

Příčinu zastavenia práce je vidieť v prísnom kartelovom tlaku, ktorý prikázal zastaviť výrobu v Žiline a preniesť ju do Hrušova. Veřejnosti slovenskej, ako aj odpovědným činiteľom v státe nemôže byť ľahostejné, ako svévolné rozmnožuje biedu v národe tvrdé pokračovanie kartelového tlaku. Je nutným, aby vláda svojimi orgány uvedenú vec prísne vyšetřila a zabezpečila existenciu rodinám, ktoré boly z práce vypovedané.

Podpísaní sa dotazujú vlády, je-li jej známy uvedený případ žilinskej továrně na umělé hnojiva, je-li ochotná učinit všetko k zabezpečeniu

normálného provozu uvedeného podniku a je-li ochotná náležité hájiť práva rodín propustených delníkov?

V Prahe, dňa 4. novembra 1932.

Polívka, Hrušovský, Bazala,

Fiala, inž. Záhorský, David, Tykal, Netolický, Hynek, Jos. Tůma, Vaněk, Slavíček, dr. Patejdl, Richter, Bergmann, dr. Stránský, Solfronk, Lanc, Špatný, dr. Moudrý, Pechmanová-Klosová, Malý, Šmejcová, Langr, Stejskal, Sladký, B. Procházka, Mikuláš.

2035/IV.

Interpelace

poslanců Śliwky, Klimenta a soudruhů ministru sociální péče

o poskytnutí pomoci na nouzové práce města Třince.

Obecní hospodářství města Třince, okres Český Těšín, sídla kovodělného průmyslu s velkým počtem nezaměstnaných a polozaměstnaných hutníků, jest nyní následkem kříse v zoufalém postavení.

Nezaměstnáným nemůže býti poskytnuta ani práce ani řádná pomoc, jelikož hlavním zdrojem příjmů obecní pokladny byly přirážky k daním kovodělných závodů a horních a hutních podniků, které nyní zastavily placení obecních přirážek.

Obecní zastupitelstvo města Třince žádalo již pomoc na ministerstvu sociální péče, současně zaslalo také memorandum všem zákonodárným i vládním činitelům s vylíčením svého zoufalého stavu. Město žádalo o poskytnutí příspěvků aspoň na nouzové práce, ale marně. Přes četné urgence rozhodujících činitelů nepodnikly dosud ničeho v této katastrofální situaci.

Jelikož strašlivá bída nezaměstnaných a jejich rodin není nadále vůbec snesitelná, ptáme se pana ministru sociální péče:

Co učinil pro vyřízení memoranda města Třince o jeho, finanční katastrofě a o pomoci nezaměstnaným?

Jak hodlá zachrániti před smrtí hladem nezaměstnané a jejich rodiny ve Třinci v nadcházející zimě?

Je ochoten neprodleně poskytnouti potřebné prostředky k okamžitému zahájení nouzových prací v Třinci a okolí?

V Praze dne 9. listopadu 1932.

Śliwka, Kliment,

Hruška, K. Procházka, Kubač, Kopecký, dr. Stern.

J. Svoboda, Kuhn, Russ, Babel, Štětka, Novotný,

Hodinová, Krosnář, Čižinská, Juran, Vallo, Steiner,

Höhnel, Török.

2035/V (překlad).

Interpelace

poslanců K. Śliwky, Klimenta a soudruhů ministrovi sociální péče

o udělení podpory v nezaměstnanosti neorganisovaným hutníkům železných hutí

Báňské a hutní společnosti v Třinci.

Hutníci v hutích Báňské a hutní společnosti v Třinci na Těšínsku jsou již přes rok pravidelně vysazováni z práce na bezplatné dovolené každého týdne nebo každé dvě neděle. Organisování hutnici dostávají v době bezplatně dovolené podpory v nezaměstnanosti podle gentského systému, ale hutnici neorganisovaní nedostávají dosud přes četná zakročení v obecních zastupitelstvech a v okresním úřadě v Českém Těšíně žádnou podporu ani peněžitou ani ve stravovacích lístcích (stravovací akce). Počet neorganisovaných hutníků třineckých, nedostávajících za bezplatných dovolených žádné podpory ani stravovacích lístků, dostupuje výše 2. 500 osob.

Působí to ohromnou nespokojenost těch mas, které cítí, že jsou poškozeny a že se jim křivdí, poněvadž neorganisovaní horníci ostravsko-karvinské pánve (okresy: fryštátský, moravskoostravský, frýdecký), kteří nepodléhají gentskému systému, dostávají v obcích svého pobytu v době bezplatných dovolených podpory v nezaměstnanosti ve formě stravovacích lístků (stravovací lístky v střídavé dovolené) 10 Kč pro svobodného a 20 Kč pro ženatého na týden nezaměstnanosti. Zoufalá situace třineckých hutníků, vyčerpaných neustálými bezplatnými dovolenými, nutí hutníky zaměstnané v železných hutích Báňské a hutní společnosti v Třinci, aby i oni, třeba neorganisovaní, dostávali podpory ze »stravovací akce« stejně jako neorganisovaní horníci v pánvi ostravsko-karvinské. Četné resoluce obecních zastupitelstev a usnesení hromadných schůzí jakož

i deputace interesovaných dělníků k okresnímu úřadu v Českém Těšíně výmluvně dosvědčují, že jest nutno uspokojiti jejich žádosti a přání.

Podobné resoluce a žádosti příslušných sborů, majících na věci zájem, zvláště obecních zastupitelstev a okresních úřadů byly již zaslány ministerstvu sociální péče k informaci a vyřízení.

Proto se podepsaní táží pana ministra, co hodlá učiniti, aby neorganisovaní hutníci, zaměstnaní v železných hutích Báňské a hutní společnosti v Třinci a bydlící v okrese česko-těšinském, dostávali svůj pravidelný příděl stravovacích lístků v době bezplatných dovolených jako horníci v ostravsko-karvinské pánvi v téže výši, čili po 10 Kč pro svobodného a 20 Kč pro ženatého týdně v době nezaměstnanosti nebo bezplatné dovolené?

V Praze dne 4. listopadu 1932.

Śliwka, Kliment,

Steiner, Hruška, Russ, Kopecký, Kuhn, Török.

J. Svoboda, Zápotocký, Hádek, Höhnel, Juran,

K. Procházka, Hrubý, Tyll, Novotný, Hodinová,

Babel, Čižinská, Štětka.

2035/VI. (překlad).

Interpelace

posl. dra F. Bachera a druhů ministrovi spravedlnosti

o zabavení článku »Nejnovější příhody

z Tolštejna«, který byl uveřejněn ve

varnsdorfském časopise »Abwehr« ze dne

19. října 1932, č. 242.

V čísle 242 varnsdorfského časopisu »Abwehr« ze dne 19. října 1932 vyšel tento článek:

»Nejnovější příhoda z Tolštejnu.

V červnu tohoto roku uspořádal odborný učitel Otto Schlegel, působící na měšťanské škole ve Věštci u Liberce, provázen katechetou, se svou třídou výlet na Tolštejn. Když přišli na Tolštejn, většina žáků zapsala se do cizinecké knihy. Po několika týdnech přišli na Tolštejn 2 četníci a žádali o cizineckou knihu. Hledali stránku, kde se zapsali žáci z Věštce. Jeden chlapec přimaloval za svým jménem odznak křesťansko-sociální strany, jiný rovněž tužkou přimaloval skobový kříž.

Učitel neměl ovšem o této »politické činnosti« dětí ani tušení, poněvadž podpisy chlapců nepřehlížel. Ale některému českému šovénu - či byl to dokonce německý udavač? - tento velký zločin a malý skobový kříž neunikl přece. Učinil oznámení s tím výsledkem, že varnsdorfský okřesní úřad potrestal odborného učitele Schlegla peněžitou pokutou 300 Kč nebo 36hodinným vězením. (Moderní zrněna na hradu loupežných rytířů: Zjevení »bílé paní«, věštící neštěstí, nahra-

zují se právě tak hroznými zjevy §§ - duchů zákona na ochranu republiky a jeho anděly pomsty, přicházejícími s nasazeným bodlem. )

Proti varnsdorfskému trestnímu nálezu bylo podáno odvoláni k druhé instanci, o jejímž rozhodnutí v příslušnou dobu podáme zprávu. «

Z tohoto článku bylo zabaveno toto místo: »Moderní změna.... až.... s nasazeným bodlem. «

Naprosto nehledě k tomu, že § 113 ústavní listiny zaručuje svobodu tisku, vůbec nechápeme, proč bylo uvedené místo zabaveno, poněvadž kritika v něm obsažená nepřesahuje ani obvyklou míru. Při tom musíme upozorniti, že v poslední době svévolí censury velmi těžce trpí zvláště německé časopisy v severních Cechách. Jako příklad uvádíme, že ve varnsdorfském časopisu »Abwehr« č. 24 ze dne 27. září 1932 bylo zabaveno ve článku »Československá sociální péče o mládež« místo začínající slovem: »známý.. až .. sjezd mládeže v Kamenickém Šenově«, kdežto v jiných časopisech jako v pražské »Bohemii« ze dne 27. září 1932, č. 228 vyšlo bez závady.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti:

1. Ví pan ministr, že článek »Nejnovější příhoda z Tolštejna « uveřejněný ve varnsdorfském časopisu »Abwehr« ze dne 19. října 1932 byl z části zabaven?

2. Co zamýšlí pan ministr zaříditi, aby právo tiskové svobody zaručené ústavou bylo chráněno?

3. Jak zamýšlí pan ministr zavésti stejnoměrnou a jednotnou censurní praksi?

V Praze dne 3. listopadu 1932.

Dr. Bacher,

dr. Peters, Jelínek, dr. Hodina, Vlereckl, Halke, dr. Rosche, Oehlinger, Krumpe, Fritscher, dr. Petersilka, Kunz, Scharnagl, Greif, Bobek, Zierhut, Windirsch, Gläsel, Wagner, Platzer, Heller, Böhm.

2035/VII. (překlad).

Interpelace

poslance R. Köhlera a druhů ministrovi obchodu, průmyslu a živností,

že brněnský zemský úřad zamítl vydati nařízení o nedělním klidu pro Vrbno.

Četnými námahami vrbenských obchodních zaměstnanců, aby nařízením byl zaveden celodenní nedělní klid pro Vrbno, byly tam již vy-

tvořeny všechny předpoklady pro jeho zavedeni Jednotliví členové obchodnického společenstva a rovněž vrbenské obecní zastupitelstvo vyslovili se jednomyslně pro vydání tohoto nařízení. I kupující obecenstvo chová se příznivě k zavedení nedělního klidu, neboť v neděli skoro vůbec nekupuje.

Přes tyto příznivé předpoklady oznámil brněnský zemský úřad výnosem ze dne 19. července 1932, č. 28. 287/V/12, že nenalézá důvodů pro zavedení nedělního klidu ve vrbenském soud ním okresu. Toto zamítnutí odůvodňuje tím, že venkovské obyvatelstvo nemůže býti nuceno docházeti do města v pracovních dnech, aby si obstaralo nákupy. Podle konstatování a údajů zaměstnanců, kteří znají stav věci z vlastní zkušenosti, musíme prohlásiti, že důvody tohoto zamítnutí nejsou správně, neboť ve Vrbně jest poměrné jen málo zákazníku z venkovského obyvatelstva Naproti tomu Bruntál má mnohem více takových venkovských zákazníků a přes to jest tam již ke všeobecné spokojenosti zaveden celodenní nedělní klid. Ostatně i venkovské obyvatelstvo má dosti příležitosti a času k nákupům v celém týdnu, neboť obstarávajíc si i jiné věci přichází v pracovních dnech mnohem častěji do města než v neděli.

Jelikož obchodní zaměstnanci každého týdnu překročují zákonitě přípustnou pracovní dobu, poněvadž není zaveden celodenní nedělní klid, lest nezbytně nutno konečně vydati nařízení o nedělním klidu pro vrbenský soudní okres. Dosáhlo by se tím jen živějšího obchodu v týdnu. takže by již proto obchodníci, kteří se také při sbírání podpisů ve Vrbně prohlásili pro nedělní klid, neutrpěli ani nejmenší škodu. I když ve Frýdberku jest ještě hnutí proti, přece i tam jest radostným faktem, že kupující obecenstvo v neděli skoro již vůbec nekupovalo, poněvadž se již všeobecně počítalo s tím že bude zaveden nedělní klid.

Poněvadž jest nutno vydati toto nařízení, táži se podepsaní pana ministra obchodu, průmyslu a živností:

Jest pan ministr ochoten tuto věc u brněnského zemského úřadu znovu vyšetřiti a vysloviti se pro to, aby pro vrbenský soudní okres bylo vydáno nařízení o nedělním klidu?

Obdobná interpelace podává se také i ministrovi sociální péče

V Praze dne 3 listopadu 1932

Köhler,

Inž. Jung, Simm, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Hassotd, Greif, Krumpe, Horpynka, Kasper, Krebs, dr. Hanreicb, Geyer, Knirsch, dr. Keibl, dr. Petersilka, Schubert, Matzner. Oehlinger, Bobek, Scharnagl.

2035 VIII (překlad).

Interpelace

poslance R. Köhlera a druhů ministrovi sociální péče,

že bylo odepřeno vydati nařízení o nedělním klidu ve Vrbně.

Obchodní zaměstnanci ve Vrbne již delší dobu usilují, aby se nařízením zavedl celodenní nedělní klid a získali pro to zájem všech příslušných vrstev obyvatelstva Jednotliví členové společenstva obchodníků vyslovili se skoro veskrze pro nedělní klid. Důkazem toho jest provedené sbíraní podpisů. Také vrbenské obecní zastupitelstvo hlasovalo jednomyslně pro zavedení nedělního klidu. Kupující obecenstvo rovněž s věcí souhlasí, neboť v neděli skoro vůbec nekupuje. Byly tedy vytvořeny všechny potřebné předpoklady pro vydání nařízení o nedělním klidu ve Vrbně.

Tím spíše muselo zaraziti, že zemský úřad výnosem ze dne 19. července 1932, č. 28. 287/V/12 oznámil, že nenalézá důvodů pro zavedeni nedělního klidu ve vrbenském soudním okresu. Když se v krátkém a nedostatečném odůvodnění tohoto zamítavého usnesení uvádí, že venkovské obyvatelstvo nemůže býti nuceno docházeti do města v pracovních dnech, aby si opatřilo nákupy, budiž proti tomu konstatováno, že Vrbno má jen málo zákazníků z venkovského obyvatelstva. Jak nesprávné jest tvrzení zmíněného úřadu, vyplývá z toho, že Bruntál daleko více musí počítati se zákazníky z venkovského obyvatelstva a že přes to jest tam již zaveden úplný nedělní klid ke všeobecně spokojenosti Zamítnutí brněnského zemského úřadu jest tedy neodůvodněné

Jak nezbytný jest nedělní klid pro obchodní zaměstnance, ukazuje to, že obchodní zaměstnanci musejí pracovati bez 32hodinného nepřetržitého klidu, čímž každého týdne trvale překročují zákonitě přípustnou pracovní dobu.

Se zřetelem na již existující příznivé předpoklady, kterých brněnský zemský úřad nedbal, táží se podepsaní pana ministra

lest pan ministr ochoten postarati se, aby věc nedělního klidu ve Vrbně byla znovu vyšetřena a aby ji brněnský zemský úřad konečně příznivě vyřídil?

Obdobná interpelace podává se také ministru obchodu.

V Praze dne 3. listopadu 1932

Köhler,

inž. Jung, Geyer, Schubert, dr. Schollich, dr. Hassold, Oehlinger, Scharnagl, Bobek, dr. Petersilka, Krumpe, Greif, Horpynka, Matzner, Kasper, dr. Hanreich, Knirsch, Simm, dr. Keibl, Krebs, inž. Kallina, Fritscher.

2035/IX. (překlad).

Interpelace

poslance R. Kaspera a druhů ministrovi vnitra

o odepření cestovního pasu do Rakouska a Německa.

Dělník Gustav Oppitz z Ústí n. L. zažádal si u ústeckého policejního komisařství, aby mu vydalo cestovní pas do Rakouska a Německa, hodlaje podniknouti do obou těchto států studům cestu. Žadatel pracuje v chemické továrně v Ústí n. L. a jest také členem závodního výboru. Pravé tato okolnost zavdala Oppitzovi podnět k této studijní cestě, aby pak náležitě zhodnotil zkušenosti a poznatky nabyté v obou těchto státech, zvláště pak v oboru zákonodárství o závodních výborech a podobných sociálních zařízeních. Aby také mohl tuto studijní cestu podniknouti, zamýšlel žadatel uspořádati několik přednášek čistě hospodářského rázu.

Ústecké policejní komisařství mu však cestovní pas nevydalo podle § 7, odst. 1, písm. d), zákona ze dne 29. března 1928, čís. 75 Sb. z. a n., s odůvodněním, že pro jeho dosavadní politickou činnost mohla by jeho cesta do ciziny ohroziti důležité státní zájmy.

Proti tomuto výměru bylo podáno v řádné lhůtě odvolání k pražskému zemskému úřadu Zemský úřad stížnost zamítl přípisem C 489. 640 ai 1932 20-4406 ai 32 ze dne 21. září 1932. Tento výměr zní takto.

»Výměrem policejního komisařství v Ostí nad L. ze dne 31. srpna 1932, čís. 28. 381 nebylo vyhověno vaší žádosti o vydání cestovního pasu k cestě do Německa a Rakouska pro ohrožení důležitých zájmů státní bezpečnosti ve smyslu § 7, odst. 1, písm. d). zákona ze dne 29. března 1928, čís. 55 Sb. z. a n. Zemský úřad nevyhovuje vašemu odvolání podanému včas proti tomuto výměru a potvrzuje v odpor vzatý výměr. K vaší námitce, že má jiti o přednášky hospodářského rázu, poznamenává, že tato okolnost pro vaši politickou činnost, kterou ve svém odvolání nepopíráte, nevylučuje, že by mohly býti ohroženi důležité zájmy státní bezpečnosti ve smyslu svrchu uvedeného zákonného ustanovení.

Proti tomuto výměru není přípustné další odvolání podle článku 8, odst 2, zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.

Poněvadž zemský úřad proti ustanovením zákona již častěji potvrdil, že příslušné úřady nevydaly cestovních pasů, čímž žádající státní občané byli poškozeni ve svých právech, nejvyšší správní soud v podobném případě zrušil rozhodnutí zemského úřadu jako nezákonité z těchto důvodů.

»Podle zákona může býti cestovní pas odepřen mezi jiným takovým osobám, jejichž cesta do ciziny by ohrozila důležité zájmy státní bez-

pučnosti, úřad musí však sám na základě konkrétních skutečností prokázati, že cesta stěžovatele mohla by ohroziti důležité zájmy státní bezpečnosti. «

V uvedeném případě ani policejní komisařství, ani zemský úřad nemůže prokázati konkrétních skutečností, které by odůvodňovaly, aby se odepřelo vydání cestovního pasu.

Interpelanti spatřují v tom, že zemský úřad nevyhověl odvolání, nejen poškozování ústavně zaručených státo-občanských práv státních občanů, nýbrž i vědomé nedodržování zákonů zemským úřadem, který by přece při takovýchto rozhodnutích měl zachovávati nestrannost:

Podepsaní táží se pana ministra vnitra

1. Je-li ochoten vzhledem k hořejším vývodům tento případ vyšetřiti a podati o tom zprávu?

2. Co zamýšlí zaříditi, aby příště nebyla vydávana takováto rozhodnutí odporující platným zákonům?

V Praze dne 3. listopadu 1932.

Kasper,

Geyer, Schubert, dr. Schollich, Matzner, Bobek,

Horpynka, Scharnagl, dr. Petersilka, Oehlinger,

inž. Kallina, dr. Hassold, Knirsch, Simm, Krebs,

Köhler, inž. Jung, dr. Hanreich, dr. Keibl,

Krumpe, Greif.

2035 X (překlad).

Interpelace

poslanců J. Greifa, R. Köhlera a druhů

ministrovi spravedlnosti,

aby byl co nejdříve vydán zvláštní advokátní tarif za zastupování advokáty v řízeni před pracovními soudy a v řízení opravném.

Zákon o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1932, měně zásadně dosavadní zákon o živnostenských soudech, připouští zastupování stran před pracovními soudy advokáty, je-li hodnota předmětu sporu vyšší než 1000 Kč.

Výborová zpráva senátu k někdejšímu návrhu nynějšího zákona mluvila již výslovně o »skutečnosti, že zastoupení advokáty má nepochybně za následek zvýšení nákladů. « Tato domněnka senátu přes poměrně krátkou dobu působnosti zákona o pracovních soudech byla již zatím potvrzena skutečností. Z povahy věci vy-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP