o nesprávném a nespravedlivém rozdílení podpor na Miletínsku mezi rolníky, postižené živelní pohromou (tisk 1461/XIII).
Dal jsem vyšetřiti stížnosti obsažené v interpelaci na rozdílení podpor na Miletínsku podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách. Výsledek šetření je tento:
Je správné, že z úhrnné podpory poulené pro zemědělce v obci Miletíně částkou 59. 450 Kč (nikoliv 59000 Kč, jak se uvádí v interpelaci) přiznala okresní komise třem členům místní komise na podporu částku 25. 000 Kč (nikoliv 29. 000 Kč, jak je uvedeno v interpelaci) a to proto, že byli také nejvíce z postižených zemědělců poškozeni. Členy místní komise stali se proto, že žádný zemědělec v Miletíně nechtěl přijmouti tuto funkci.
Není přesné tvrzení, že jeden L členů komise je pekař, povozník a bývalý hostinský v jedné osobě, takže není odkázán na příjem a výnos ze zemědělství. Člen komise, o něhož jde, je rolníkem a pekařem, povoznictví již od dvou let neprovozuje, vzdav se této živnosti. Podle výsledku šetření však je hlavním jeho zaměstnáním zemědělství. Živnost pekařskou provozuje jen v rozsahu malém a jako zaměstnání vedlejší a je tudíž odkázán svojí výživou na výtěžek ze zemědělství.
Dále bylo zjištěno, že osobám z podpor v vyloučeným, nedostalo se podpory většinou proto, že u nich nebyl vykázán úbytek normálního výtěžku jejich celkového zemědělského podniku způsobený živelní pohromou o 1/2 anebo výjimečné alespoň o 2/5, netočí tento úbytek je podmínkou udělení podpory podle citovaného vládního nařízení. To platí o těchto osobách, jež jsou v interpelaci jmenovitě uvedeny: Václav Zrno, Josef Kopecký, Alois Festa, Jan Lindr, František Lánský a Josef Groh. František Erben a Barbora Krkonošková sice zmíněnou podmínku k udělení podpory splnili (u Erbena bylo vykázáno snížení výtěžku o 2/5 a u Krkonoškové o 1/2), ale u Erbena není splněna další podmínka stanovená cit. vládním nařízením při úbytku o 2/5 pro udělení podpory, totiž zvlášť nepříznivé hospodářské poměry: u Krkonoškové byl rozhodný důvod, že u ní je zemědělství zaměstnáním vedlejším, doplňujícím její příjem z jejího hlavního zaměstnání jako dělnice.
František Špůr a Václav Kulhánek z osady Vidoně nejsou vůbec uvedeni v protokole škod, ač jiní zemědělci z této osady jsou v tomto protokolu obsaženi, takže lze z toho usuzovati, že se o podporu nehlásili a že jim proto nemohla býti udělena.
Josef Hamán, František Kareš, Františka Machková. Marie Šulcová a Jakub Nosek vesměs z Miletína neobdrželi podpory, poněvadž nejsou uvedeni v protokolu škod. ač sami tvrdí, že se o podporu hlásili. Stalo se tak patrně nedopatřením při provádění soupisu škod místní komisí, ale podkladu pro stíhání pro to není. Nutno
ovšem také podotknouti, že interesenti, kteří nebyli spokojeni s provedeným rozdělením podpor, svým postupem do jisté míry také přispěli k tomu. že byl proveden soupis postižených podle jejich názoru - závadně. Po rozdělení podpor prohlásili totiž u okresního úřadu, že již dříve věděli, že údaje soupisu jsou nesprávné a stranické. Kdyby byli bývali ihned o tom zpravili okresní úřad, jenž je podle § 7 cit. vládního nařízení pověřen vyšetřováním škod za spolupůsobení místních a okresních komisí, byl by okresní úřad zařídil event. nutnou nápravu. Nové šetření ohledně zemědělců, kteří nejsou uvedeni v protokolu škod. nelze již nyní provésti, nehledě ani k tomu, že i prostředky fondů na rok 1931 jsou již vyčerpány.
V Praze, dne 6. září 1932.
Ministr zemědělství Bradáč v. r.
2012/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jana Bečko, Ferd. Bendy a soudr.
o událostech, odehravších se při stávce dělnictva, zaměstnaného na stavbě železnice Červená Skála-Margecany (tisk 1907/I).
Události k nimž došlo při stávce dělnictva, zaměstnaného při stavbě železniční trati Červená Skála-Margecany a stížnosti, které byly v souvislosti s těmito událostmi vzneseny proti postupu okresního úřadu v Brezně n. H., dal jsem ve dnech 30. a 31. července t. r. komisionelně za účasti tlenu Národního shromáždění, zemského presidenta, zástupce železniční správy a jiných směrodatných činitelů, vyšetřiti. Na základě tohoto komisionelního šetření mohu sděliti, že veškeré stížnosti proti okresnímu náčelníkovi a zejména proti komisaři politické správy Sutorisovi spočívají na nesprávných informacích. Až do zahájení stávky v roce 1932 nedošly okresnímu úřadu žádné stížnosti dělnictva na mzdové a pracovní podmínky a na poměry ubytovací. Pokud různé stížnosti, zejména na poměry ubytovací a zásobovací, byly dělnictvem uplatněny při jednání o likvidaci mzdového sporu, resp. stávkv, zavedl okresní úřad ihned šetření a postupně sjednával nápravu. Stížnosti na nájemce kantiny u podniku firmy Kaboš, který se dohodl s podnikatelem, aby zaměstnancům byly se mzdy sráženy částky, které dlužili za útratu v kantině, dal okresní úřad ihned vyšetřiti a sjednal nápravu.
Po zahájení stávky dělnictva u firmy Kaboš dne 7. června 1932 odebral se okresní náčelník
neprodleně na místo a zahájil jednání o likvidaci sporu. V dalším průběhu stávky zastupoval okresní úřad při jednání komisař politické správy Julius Sutoris. Tento úředník před zahájením jednání vyzval stávkující, aby si zvolili delegáty, kteří jich jménem budou jednati o likvidaci stávky. Dělnictvo nezvolilo k tomuto jednání za delegáty tajemníky Juráše a Kollára, a z toho důvodu odepřel původně komisař Sutoris jejich účast na jednání v kanceláři státní stavební správy. Proti tomuto opatření zvolení zástupci dělnictva ničeho nenamítali. Toto opatření komisaře Sutorise, který ostatně dodatečně oba tajemníky při pokračování jednání na obecním úřadě připustil, nelze naprosto uváděti v příčinnou souvislost s demonstracemi, k nimž v průběhu stávky došlo, tím spíše, že k prvním útokům demonstrantů došlo teprve za půl druhé hodiny po zmíněném incidentu Bezprostřední příčinou k útokům byla netrpělivost rozeštvaného dělnictva, ovládaného nezodpovědnými živly, vyvolaná dlouhým trváním jednání. Též opatření komisaře Sutorise, aby četnictvo, soustředěné v budově státní stavební správy, přešlo zadním vchodem do budovy obecního úřadu v Telgartě, kam jednání o likvidaci stávky bylo přeneseno, odpovídalo situaci a bylo účelné, poněvadž četnictvo, kdyby postupovalo v sevřených řadách na silnici, musilo by se prodírati zástupy stávkujících a byla obava, že by již tehdy došlo k vážnému porušení klidu a pořádku.
Při jednání dne 9. června 1932 v Telgartě neměl komisař Sutoris námitek proti účasti pana poslance Bečko. Došlo ovšem tehdy mezi oběma ke kontroversi a projevům, v nich? jednak pan poslanec Bečko spatřoval úmysl komisaře Sutorise naznačiti, že přítomnost pana poslance je nevítaná, jednak zase jmenovaný komisař snahu pana poslance, oslabiti jeho úřední autoritu. Tvrzení, že komisař Párnický pronesl vůči odborovému tajemníku Jurášovi slova v interpelaci uvedená, nebylo prokázáno a jde patrně o nedorozumění, resp. nesprávné pochopení slov, telefonicky pronesených. Přesto byl jmenovaný úředník poučen, aby se příště debat podobného druhu vystříhal.
Jednání o likvidaci mzdových sporů účastní se pravidelně též funkcionáři odborových dělnických organisací, pokud ovšem za nimi stojí dělnictvo, ochotné akceptovati podmínky, jimi sjednané. V daném případě, jak již nahoře uvedeno, odboroví tajemníci k jednání dělnictvem zvoleni nebyli. Domněnka, že úřady na Slovensku uvedené organisace z jednání vylučují, není tedy odůvodněna.
Podle toho, co uvedeno, nelze postupu okresního úřadu v Březně n H. v souvislosti s událostmi v interpelaci vylíčenými nic vytýkati a jak jeho přednosta, tak též komisař Sutoris dostáli, plníce svůj obtížný a zodpovědný úkol, svým povinnostem způsobem, který opatření v interpelaci žádaná nijak neodůvodňuje. Nemám proto důvodu, abych z podnětu této interpelace uvažoval o jakýchkoli personálních změnách u jmenovaného úřadu.
Pokud jde o žádané opatření, aby vdova po zastřeleném dělníku Chlapovičovi byla i se
svým nezletilým dítětem existenčně zabezpečena, přicházejí v úvahu předpisy zákona ze dne 18. března 1920, čís. 187 Sb. z. a n.
V P r a z e, dne 3. října 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
2012/ XI.
Odpověď
ministra národní obrany na interpelaci poslance Jurana a soudr.
o protizákonné domovní prohlídce v Prostějově (tisk 1844/ IV).
Okresní úřad v Prostějově, prováděje dne 31. května t. r. podle soudcovského rozkazu domovní prohlídku v komunistickém spolkovém domě v Prostějově, vyzval napřed - přihlížeje k ustanovení §u 142 trestního řádu - všechny osoby, které dosud při různých příležitostech v vstupovaly vůči úřadu jako zástupci místní komunistické organisace, resp. sekretariátu komunistické strany, nebo které podle luzných okolností bylo lze za takové zástupce pokládati, aby se dostavily na místo domovní prohlídky a přinesly s sebou potřebné klíče. Tomu žádná z těchto osob nevyhověla s výmluvou, že nemá klíčů. Aby domovní prohlídka mohla býti provedena, musil úřad povolati zámečníka, který dveře místností a skříně otevřel, a po provedené prohlídce opět uzavřel; zámky při tom nebyly poškozeny.
Postupu úřadu a orgánů domovní prohlídku provádějících nelze proto nic vytýkati.
Trestní oznámení, podané dne 4. června 1932 Alfrédem Polákem z Olomouce ve věci v interpelaci zmíněné bylo postoupeno dne 7. června 1932 vojenskému prokurátoru v Olomouci k dalšímu řízení, který však rovněž neshledal důvodu k trestnímu stíhání příslušníků četnické stanice v Prostějově pro zločin zneužití uřední moci podle §u 380 vojenského trestního zákona neb jiný trestný čin.
Interpelaci zodpovídám sám, jelikož věc, které se týká, nenáleží do kompetence resortu ministra spravedlnosti, na něhož byla řízena.
V Praze, dne 26. září 1952
Ministr národní obrany. Dr. Viškovský v. r.
2012/ XII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Ch. Gläsela
a druhů
o zabavení časopisu »Deutscher Land-
ruf« v Chebu, č. 66, ze dne 11. června
1932 (tisk 1907/XVIII).
Že pravda, že státní zastupitelství zabavilo v č. 66 periodického tiskopisu »Deutscher Landruf « z 11. června 1932 článek, obsahující místo, které před tím 9. června 1932 v č. 65 periodického tiskopisu »Egerland« bylo propuštěno.
Bylo zařízeno, aby se takové rozpory v censurní praksi napříště, pokud možno, neopakovaly.
V P r a z e, dne 22. září 1932.
Ministr spravedlnosti. Dr. Meissner v. r.
2012/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů,
že se zamýšlí zrušiti vyučování účetnictví na živnostenských pokračovacích školách (tisk 1846/III).
V návrzích nových osnov pro učňovské školy není účetnictví vynecháno, pouze omezeno, poněvadž pro podrobné účetnické vyučování nejsou učňové tak vyspěli, aby z něho měli náležitý a trvalý užitek a nemají také pro ně dosti zájmu. Omezení účetnictví v nových osnovách se stalo za předpokladu, že při učňovských školách budou pořádány účetnické běhy pro pomocníky a mladé mistry.
Do nových učebných osnov učňovských škol bylo zařaděno národní hospodářství pro jeho velikou cenu výchovnou a vzdělávací. Pro vyučování tomuto předmětu budou dány potřebné směrnice a upraveny vhodné pomůcky a přihlížeti se bude jen k praktické stránce. Národní hospodářství je zavedeno na učňovských školách v Německu a velmi dobře se osvědčuje.
Poznamenáváni, že návrhy nových osnov se dosud na učňovských školách zkoušejí a nejsou tudíž zaváděny povinně. Pokud o nich došly zprávy, osvědčují se náležitě. Státní školská správa ochotně vezme v úvahu návrhy k osnovám a přihlédne k nim podle možnosti.
V Praze, dne 1. října 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
2012/XIV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Marie Jurnečkové-Vorlové, Vojty Beneše a soudruhů
o projevu pražského arcibiskupa dra
Kašpara o občanském sňatku
(tisk 1797/II).
Arcibiskup dr. Kašpar pronesl inkriminované výroky jako citáty dopisu papeže Lva XIII. ze dne 8. února 1893 benátským biskupům a projevil tudíž v této otázce názor katolické církve na svátost manželství, normovaný can. 1094 a násl. Codicis juris canomci. Byly-li výroky skutečně proneseny přesně tak a v té souvislosti, jak se tvrdí v interpelaci, nebylo možno zjistiti.
Dle názorů úřadů soudních nezakládá tento projev podstaty trestného činu z moci úřední stihatelného.
Za tohoto stavu věci nemám důvodu k opatřením v interpelaci žádaným. Proti projevům, které by překročením přípustné zákonné meze skutečně snižovaly instituci občanského sňatku a mohly tak ohroziti veřejný klid a pořádek, zakročí podřízené mi úřady podle příslušných zákonných předpisů.
V Praze, dne 12. října 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
2012/XV.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů
o nucené účasti školních dětí na všesokolském sletu (tisk 1844/V).
Účast školních dětí na v vstoupení žactva v rámci IX. všesokolského sletu byla dobrovolná.
V Praze, dne 1. října 1932.
Ministr školství a národní osvěty Dr. Dérer v. r.
2012/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací na interpelaci poslance dr. J. Keibla
a druhů
o nepřístojnostech při stavbě státní silnice v soudním okrese Česká Kamenice,
prováděné stavební firmou Nejedlý a Řehák v Praze (tisk 1642 VIII).
Předmět interpelace byl vyšetřen zemským úřadem v Praze, který zjistil, že firma Nejedlý a Řehák přijímá a přijímala ve smyslu podmínek zadání všechny dělníky - vyjímajíc své stálé strojníky, mistry a řidiče válců - jen prostřednictvím místní sprostředkovatelny práce.
Pokud se týče další stížnosti v interpelaci uvedené, že firma hlásící se dělníky německé národnosti nepřijímá, nezakládá se toto rovněž na pravdě, nýbrž při přijímání dělníků, jak bylo zjištěno, nečiní firma rozdílu v jejich národnosti
V Praze, dne 8. října 1932.
Ministr věřejných prací. Ing. Dostatek v. r.
2012/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o poškození majetníků pozemků, sousedících s letištěm v Růžodole I. u Liberce
(tisk 1752/V).
Na dotazy uvedené v předmětné interpelaci sděluji:
Ad I. Plocha letiště v Liberci je poměrně malého rozsahu pro daný účel Pro velmi nepříznivé poměry terramní v okolí nebylo možno získati pozemků vhodnějších, jež by zcela odpovídaly požadavkům, kladeným na civilní letiště, které má sloužiti k účelům dopravním. Aby byla podle možnosti zajištěna bezpečnost leteckého provozu na libereckém letišti, zejména při použití letadel dopravních, je nezbytno klásti minimální požadavek, aby sousedství letiště, t. j. pásmo zšíří asi 200 m kolem obvodu letiště, nebylo pokud možno zastavováno, zejména vyššími stavbami, čímž by se po případě úplně znemožnilo použití tohoto letiště pro normální leteckou dopravu Tento požadavek se vztahuje hlavně na jihovýchodní a severozápadní stranu letiště, kteréžto strany leží ve směru převládajících větrů a v důsledku toho i v hlavních směrech leteckého provozu. Jak v zajmu jistoty tohoto provozu, tak i v zájmu veřejné bezpečnosti je nutno požadovati, aby obě tyto strany byly co možno volné a nezastavěné: rovněž na zbyvajících stranách letiště je třeba zajistiti volná místa k bezpečnému pohybu letadel při vzletech
i přistáních.
Ad 2. Ministerstvu veřejných prací nebylo puvodně známo, že plochy v sousedství letiště, najmě na stranách jihovýchodní a severový-
2012/XVI.
Odpověď
ministra sociální péče na interpelaci poslance Štětky a soudr.
o sabotáži při vydávání stravovacích poukázek pro nezaměstnané ve zlínském okrese (tisk 1907/III).
Podle instrukcí o provádění státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující mají se uchazeči o poukázky z této akce přihlásiti u obecního úřadu místa bydliště. Obecni úřad zapíše uchazeče do zvláštního seznamu, přezkoumá správnost údajů jednotlivých uchazečů a seznam nejdéle pět dní před skončením běžného podpůrného období předloží okresnímu úřadu s návrhem na příděl poukázek pro příští období
Příděl poukázek pro jednotlivé obce na příslušné podpůrné období stanoví se na podkladě seznamů obcemi předložených za součinnosti okresního výboru, zástupců obcí a odborových organisací zaměstnaneckých. Okresní výbor může zmocniti k tomuto úkolu sociální komisi, je-li v okrese zřízena, nebo jinou komisi, která ty byla pro tento účel zvlášť zřízena a ve které by byly zastoupeny všechny strany v poměru, v jakém jsou zastoupeny v okresním výboru.
Povedeným šetřením bylo zjištěno, že v části zlínského soudního okresu, spadající pod politický okres Uherské Hradiště, byla prováděna státní stravovací akce v obcích Bohuslavicích. Loukách nad Dřevnicí a v Malenovicích. V části zlínského soudního okresu, spadající pod politický okres Holešov, pak byla provedena stravovací akce v Provodově. Z ostatních obcí zlínského soudního okresu nebylo přihlášek.
Obce Lípy, Slušovice a Vizovice patří do soudního okresu vizovického, politický okres Holešov. V obcích Vizovice a Slušovice se státní stravovací akce prováděla.
Zástupcové dělnictva mají možnost spolupůsobiti jak při rozdělování přídělu na jednotlivé obce, tak při rozdělování poukázek u obcí jednotlivým uchazečům
V Praze, dne 3. října 1932.
Ministr sociální péče. Dr. Czech v. r
chodní, budou v blízké době zastavovány. Aby chránilo zájmy letištní, vyžádalo si u příslušných úřadů, aby bylo zváno k stavebním řízením při stavbách v okolí letiště, v okruhu asi 500 m od jeho obvodu. Až dosud vyslalo ministerstvo veřejných prací své orgány k několika stavebním řízením, při nichž uplatňovalo své požadavky, týkající se volnosti a jistoty pohybu letadel v sousedství letiště a bezpečnosti leteckého provozu na letišti. Byla tudíž až dosud otázka t. zv. ochranného pásma řešena případ od případu se zřetelem na letištní zájmy, při čemž podle možnosti bylo stranám vycházeno vstříc.
Ad 3. Ministerstvo věřejných prací, přihlížejíc k zvláštní povaze tohoto letiště a jeho okolí, omezilo svůj požadavek ochranného pásma na míru nejmenší, t. j. na pásmo zšíří 200 m kolem obvodu letištní plochy.
Ad 4. Když toho bezpečnost leteckého provozu nevyhnutelně nevyžaduje, dále na těch místech, jež jsou již dosavadními stavbami zastíněna, upouští ministerstvo věř. prací od požadavku nezastavitelnosti celého ochranného pásma, poněvadž v těchto místech stavby nevadí. Podobně stalo se i v Liberci. Jako až dosud, tak i nadále hodlá ministerstvo veř. prací šetřiti zájmů majitelů okolních pozemků a omezí své požadavky, vztahující se k zastavení okolí letiště, na míru nejskrovnější a nezbytně nutnou k bezpečnosti leteckého provozu.
Ad 5. K dotazu, na koho mají se obrátiti majetníci pozemků, kteří nesmějí stavěti v ochranném pásmu, o náhradu za znehodnocení svých pozemků, je poukázati především na předpisy občanského práva, podle nichž k náhradě škody je povinen ten, kdo škodu zaviněním vyvolal. Náleží rozhodnouti řádnému soudu, stalo-li se v určitém případě nějaké zavinění a komu je dlužno přičísti.
Při řešení této otázky bude ovšem nutno přihlížeti k ustanovení § 364 všeob. obč. zák., podle kterého lze práva vlastnického užívati jen potud, pokud se tím ani v práva jiného nesahá, ani nevystupuje z mezí za tou příčinou zákonem vyměřených, aby se obecné blaho zachovávalo a zvelebovalo. Takovým omezením je předpis § 47 stav. řádu pro Čechy, čís. 5/1889 z. z., podle něhož je povolení ke zřizování nových budov obytných vůbec odepříti tam, kde staveniště jest ohroženo nějakým nebezpečím, nebo kde ohledy bezpečnostní před ohněm, ohledy zdravotní neb jiné veřejné příčiny vzbuzují proti zřizování budov obytných obavy podstatné. Nároku na náhradu újmy zákazem staveb vzniklé zákon vlastníkům stavenišť nepřiznává.
Zákaz staveb v okolí letiště v Liberci opírá se o tento předpis § 47 stav. řádu.
K tomu je třeba poznamenati, že v tom případě, kdyby sousedství letiště v Liberci bylo zastavěno způsobem, jenž by ohrožoval bezpečnost leteckého provozu, nemohlo by ministerstvo veř. prací připustiti provoz dopravními letadly na tomto letišti, čímž by jak město Liberec, tak i jeho značně průmyslové okolí bylo zbaveno
možnosti připojiti se na letecké sítě domácí i cizí, k značné újmě na jejich budoucím rozvoji.
V Praze, dne 8. října 1932.
Ministr věřejných prací: Ing. Dostálek v. r.
2012 XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o stížnostech, že orgány berních úřadů hrubě jednají s poplatníky (tisk 1753/1).
Provedeným šetřením bylo o stížnostech pp. interpelantu zjištěno toto:
Podle protokolu ze dne 4. července 1932, sepsaného u herního úřadu v Tanvaldě, tvrdí Klement Dressler z Děsné č. 19, že když při jednání u berní správy v Jablonci n. /N. v přítomnosti svého tchána Jindřicha Förstera, hostinského v Děsné, řekl bernímu adjunktovi Antonínu Gollovi, že daň z obratu není (tchánovi) správně vyměřena, ježto u pna je paušalována, odpověděl mu jmenovanvý úředník podrážděným tónem, že s ním nemusí vyjednávati. Berní adjunkt Goll to popírá a tvrzení jeho potvrzuje též berní adjunkt Josef Leden, který byl přítomen jednání a zúčastnil se ho. Leden prohlašuje souhlasně s Gollem, že tento jednal s Dresslerem slušně a vůbec nepoužil výroku, že s ním jednati nebude. Přednosta berní správy v Jablonci n. /N. pak potvrdil, že si ani tehdy, ani později nestěžoval Dressler, aniž jiný poplatník na berního adjunkta Golla. který s poplatníky jedná vždy slušně.
V případě Karla Lanze z Horšov. Týna nebylo sice šetřením potvrzeno, že berní adjunkt Habeš prohlásil přednostovi berního úřadu v Horšovském Týně o jmenovaném poplatníkovi: »Přijde-li tento člověk ke mně ještě jednou, vyhodím ho, jak se v interpelaci tvrdí, bylo však zjištěno, že skutečně užil o jmenovaném poplatníkovi neomluvitelného výroku, vyjádřiv se: »Bude-li se ten pán po druhé tak arogantně chovat, tak ho vyhodím.
Jmenovaný úředník omlouvá síce tento svůj výrok rozčilením, které se ho zmocnilo v důsledku poznámek a úšklebků, s nimiž Lanz přijímal podávané mu vysvětlení. nicméně byl mu tento výrok přísně vytknut
Chování úřednictva všech podřízených úřadů vůči poplatníkům je věnována co největší pozornost. Povinnost slušného a ochotného jednání s poplatníky se úředníkům neustále připomíná jak všeobecnými normativními nařízeními, tak
i individuelně při inspekčních cestách dozorčích úředníků.
Při obsazování míst u úřadů v obvodech s obyvatelstvem národnosti německé se vždy dbá zvláště toho, aby úředníci ovládali vedle jazyka státního i jazyk německý.
V Praze, dne 7. října 1932.
Ministr financí. Dr. Trapl v. r.
2012/XX. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o naléhavé úpravě dopravních poměrů v Jablonci n. Nisou (tisk 1753/IV).
Státní správě železniční neschází dobrá vůle zlepšiti dopravní poměry v Jablonci nad Nisou. Bohužel, staví se provedení investičního programu, který byl připraven v souvislosti se zestátněním místní dráhy Liberec-Jablonec n /Nisou-Tanvald za účelem odstranění různých nedostatků v jejím vybavení z dob dřívějších, v rostoucí míře nyní v cestu překážky, plynoucí ze svízelné finanční situace železničního podniku
Pokles příjmů a zaměstnanosti, jemuž jsou v současné době vystaveny železnice všeobecně, nutí k omezování výdajů a k novému opatrnému přezkoumání rentability zamýšlených investic se zřetelem na vývoj poměrů v budoucnosti, který sotva může býti pokládán za slibný.
Za těchto okolností může státní správa železniční uskutečniti i program, vztahující se k místní dráze výše zmíněné, jen po etapách, při čemž v první řadě dospěly by k provedení stavby nejnaléhavější, mezi něž náleží na př. v Jablonci nad Nisou stavba nového skladiště pro zboží. Zadání této stavby stalo se již předmětem soutěže; výsledky její vsak zřela neuspokojují, takže "sotva bude lze přikročiti na jejím podkladě ke stavbě bez nového soutěžního řízení. Ministerstvo železnic se však vynasnaží, aby předpoklady potřebné pro stavbu byly sjednány s urychlením
V Praze, dne 6 října 1932
Ministr železnic Ing. Hůla v. r.
2012/XXI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o spolkové budově spolku »Deutscher
Schul- und Leseverein« v Husovicích,
zabrané roku 1919 pro české reálné
gymnasium v Brně-Husovicích
(tisk 1780/X).
Nepomýšlí se na to, aby v budově spolku »Deutscher Schul- und Leseverein« v Husovicích byly po jejím uvolnění českým reálným gymnasiem umístěny další nějaké třídy české školy.
V Praze, dne 1. října 1932
Ministr školství a národní osvěty Dr. Dérer v. r.
2012/XXII. (původní znění).
Od poved
ministra železnic
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,
že přednosta železniční stanice Česká
Metuje bez důvodu odmítl dvoujazyčné
dělnické legitimace (tisk 1780/XIII).
Podle provedeného šetření nezakoupili si dělníci, kteří dojíždějí za prací ze stanice České Metuje, dělnické průkazky jen v České Metuji, nýbrž i ve stanicích jiných, kde pracují. V těchto stanicích obdrželi dělnické průkazky českoněmecké. Stanice Česká Metuje má ovšem na skladě také dělnické průkazky dvoujazyčné, které vydává dělníkům, dojíždějícím do práce z přidělené jí zastávky Dědov.
Staniční úřad v České Metuji nemohl však potvrditi dělnické průkazky s českoněmeckým textem dělníkům z obce Česká Metuje, kteří na rozdíl od dělníků, nastupujících jízdu v zastávce dědovské, mají si vzhledem k odlišnému složení obyvatelstva této obce po stránce národnostní opatřiti formuláře s textem jednojazyčným, jak je pro takové případy předpisují podmínky pro dosažení tarifní výhody. Tento postup, vyhovující ustanovením bodu 4) předmluvy železničního tarifu cestujících, muselo uznati nadřízené ředitelství státních drah za správný; uložilo však staničnímu úřadu, aby byl dělníkům, jimž by vyplnění průkazek v jazyku státním působilo obtíže, při sepisování jejich nápomocen.
Odmítnutím českoněmeckých dělnických průkazek nebyli dělníci nikterak zkráceni na svých jízdních výhodách, neboť staniční úřad vydal jim pro dobu, než si opatří náležité tiskopisy, prozatímní potvrzenku