2011/VII.
Interpelace
poslanců A. Hampla, F. Nového, J. Chalupníka, J. Bečko a soudruhů
ministrům obchodu a vnitra
o poměrech u firmy Akc. spol. Walter,
továrna na automobily v Jinonicích a u
firmy inž. Podhajský v Hostivaři.
Československá výroba jest zachvácena již po delší dobu prudkou krisí, která zasahuje do všech oborů. Jedním z nejvíce postižených oborů jest kovoprůmysl, kde nezaměstnanost dosáhla hrozivých rozměrů a kde celá řada podniků byla zastavena. Této situace zneužívají četní zaměstnavatelé k tomu, aby nemožným způsobem tlačili na mzdy a výdělky dělnictva. Uvádíme jako příklad postup firmy Akc. spol. Walter, továrna na automobily a letecké motory v Jinonicích. Již od roku 1931 se zde pracovalo zkrácenou dobu pracovní a propuštěna velká část dělníků, z nichž někteří byli v závodě zaměstnáni 15 a více let.
V létě 1932 oznámila správa závodu závodnímu výboru, že k udrženi dalšího provozu jest nutno, aby byly redukovány veškeré mzdy a to hodinové i úkolové o 15-45%. Veškeré pokusy závodního výboru o zmírnění tohoto požadavku firmou byly odmítnuty a firma trvala na svém původním návrhu. Po třítýdenním jednáni žádala firma ultimativním způsobem, aby zástupci dělnictva podepsali během 24 hodin návrh firmy, jinak že veškeré dělnictvo bude vypovězeno a závod že bude uzavřen. Do věci zasáhly smluvní odborové organisace, jejichž zástupcům se však rovněž nepodařilo příměti firmu k nějakému ústupu.
Aby bylo zabráněno ohlášenému uzavření závodu a výpovědi dělnictva, přistoupil konečně závodní výbor na návrh firmy, který doznal jen menších korektur. V protokole sepsaném dne 4. srpna 1932 se praví, že bude propuštěno cca 250 zaměstnanců a vedle toho že budou sníženy veškeré úkolové i hodinové sazby následujícím způsobem: soustruhy o 40% revolvery velké o 35% revolvery malé brusnice o 40% automaty o 45% vrtačky o 35% šroubořezy o 40% hoblovky o 30% horizontky o 40% frézky o 30% obrážečky o 40% kontrola o 15%
montáž vozů (montéři) o 40%
(detail) o 35%
montáž letecká (montéři) o 35%
slévárna (slévači) o 40%
(jádraři) o 20%
(cídiči) o 20%
(taviči) o 15%
montáž letecká (detail. ) o 40%
kalírna o 15%
zkušebna o 20%
výpravna o 20%
kovárna o 15%
správkárna o 20%
sklady o 15%
režie o 15%
nářadna o 15%
Prakticky toto ujednání znamenalo, že na příklad byl snížen průměrný hodinový výdělek:
z Kč na Kč
u soustruhu 8. 75 5. 25
u velkých revolverů 8. 08 5. 26
u brusnice 8. 99 5. 40
u automatů 12. - 6. 60
u šroubořezů 8. 85 5. 32
u hoblovek 7. 64 5. 34
u horizontek 8. 78 5. 28
u frézek 7. 41 5. 19
u obrážeček 8. 75 5. 25
u vrtaček 7. 95 5. 17
u montáže vozů (montéři) 8. 69 5. 22
u montáže vozů (det. ) 7. 14 4. 64
(letec, mont. ) 8. 21 5. 34
(det. ) 7. 77 4. 67
ve slévárně (slévači) 8. 53 5. 12
(jádraři) 5. 33 4. 26
(cídiči) 4. 71 3. 77
u kontroly 5. 64 4. 79
v kalírně 5. 50 4. 67
ve výpravně 6. 70 5. 36
ve zkušebně 6. 20 4. 94
v nářadovně 6. 30 5. 35
v kovárně 6. 65 5. 32
ve správkárně 4. 80 4. 08
ve skladě 4. 15 3. 53
v režii 4. 03 3. 43
Ačkoliv se jednalo o snížení velmi pronikavé, ke kterému dalo dělnictvo s ohledem na těžkou hospodářskou situaci svůj souhlas a přes to, že ve zmíněném protokole bylo výslovně zaručeno, že minima stanovená stávající kolektivní smlouvou budou zachována, firma se nespokojila ani s tímto výsledkem, nýbrž libovolně provedla snížení další, takže zejména v odděleni soustružny a obráběcích strojů si vydělávali dělníci méně než naznačené průměrné výdělky a v mnoha případech klesl výdělek pod minimální mzdu smlouvou zaručenou. Tento postup ovšem krajně pobouřil dělnictvo, z jehož příkazu závodní výbor poukázal u správy závodu na to, že kolektivní smlouva jest porušována a že dělnictvo nedosahuje ani smluvně zaručených minimálních mezd.
Ježto firma tvrdě odmítala jakékoliv jednání o úpravu úkolových sazeb a urovnáni sporu, byla
dělnictvem zastavena dne 30. září práce na znamení protestu, při čemž zůstalo na svých pracovních místech. Závodní výbor se znovu pokoušel o další jednání, byl však správou závodu odmítnut a dělnictvu pohrozeno, že bude propuštěno, jestliže nenastoupí 3. října práci. Aby nenastalo zbytečné zostření situace, usneslo se dělnictvo na celozávodní schůzi, že 3. října v 8 hodin ráno započne se pracovat. Do 8 hodin ráno chtěl závodní výbor znovu jednati se správou závodu, aby došlo k likvidaci sporu. Správa závodu však přes to, že byla předsednictvem závodního výboru upozorněna, že v 8 hodin se začne pracovat, odmítla jakékoliv jednání a nechala vyvěsiti vyhlášky, kterými se veškeré dělnictvo z práce vypovídá.
Od 3. října 1932 jest tudíž veškeré dělnictvo Akc. spol. Walter v Jinonicích v počtu 680 z práce vyloučeno, ačkoliv s krajním sebezapřením a ve snaze udržet si práci a tím značně snižený výdělek, dalo svůj souhlas k jednostranně diktovaným návrhům firmy. Že se správě závodu ani tak nejednalo o hospodářské výsledky při odbourávání mzdy, nýbrž o to, aby lehkomyslně a svévolně vehnala dělnictvo do boje, vysvítá z toho, že po vyhlášení výluky se snažila a snaží získati všemi prostředky stávkokaze. V inserátech uveřejněných zejména v »Národní Politice« předstírá, že spor jest ukončen, přijímá nové dělníky a zaručuje jim bezpečnou a bezplatnou dopravu auty do závodů a případně zpět do Prahy. Skutečně se jim také podařilo získati několik stávkokazů, kteří nyní se značnými náklady jsou dopravováni za. policejní a četnické asistence do práce a zase zpět. Aniž by byla měla k tomu úředního povolení, zřídila si firma stanoviště autobusů u kostela sv. Václava na Smíchově.
Tento stav pochopitelně rozčiluje krajně nejen zúčastněné dělnictvo, ale i obyvatelstvo radlického a jinonického okolí, jelikož jest poblíže továrny staženo asi 60 četníků, jichž přítomnost působí dojmem stavu obleženi. Obyvatelstvo a dělnictvo jest také vydrážděno tím, že generální ředitel firmy Walter Kumpera jezdívá ve svém soukromém autu před autobusy, jichž jest používáno k dopravě stávkokazů. Generální ředitel Kumpera dokonce si vypůjčil od italského vyslanectví v Praze vůz C D 11932-1378, aby tak zbudil zdání, že se jedná o vůz vyslanectví zahraničního státu a tím si zajistil větší bezpečnost.
Jest také třeba poukázati na bezohledný postup státní policie, která zakročuje bezdůvodně proti dělníkům, kteří stojí klidně na ulicích a to v třídě Štefánikově a blíže kostela sv. Václava na Smíchově. Klidně stojící dělníci jsou vyzýváni, aby se rozešli a tato výzva jest někdy řízena i na dělníka který stoji úplně sám. Strážníci pak strkají do dělníků, chytají je za krk a používají také nezřídka obušků. Po onu dobu, než stávkokazové jsou dovezeni do továrny, se dokonce uzavírá silnice od Košíř a Jinonic a zakazuje se tem veškerému, tedy i na sporu nesúčastněnému obyvatelstvu jakákoliv pochůzka. Považujeme za nutné, poukázati na to, že firma Walter přes stávajíci nezaměstnanost dovezla teprve před krát-
kou dobou z Itálie 27 hotových automobilů značky Balila od firmy Fiat, kterážto značka byla nahrazena tovární značnou firmy Walter, opatřena názvem Junior a pak nabízena domácím odběratelům jako tuzemský výrobek. Firma sice prohlašuje, že hodlá v budoucnu tyto vozy vyrábět zde a Že bude dovážet z Itálie pouze hotové převodové skříně a řízení, kdežto ostatní součástky budou prý zhotovovány zde. Ve skutečnosti však jest dovážen veškerý materiál a zejména polotovary z Itálie a zde se pouze přepracovává, takže domácímu dělnictvu jest ubírána práce a domácí odběratelé jsou uváděni v klam, že se jedná o domácí výrobek.
Podepsaní považují za svoji povinnost upozorniti na mzdový spor, který vypukl za podobných okolností jako u firmy Walter dne 7. října 1932 ve strojírně firmy Podhajský v Hostivaři. I tam mělo dojíti k pronikavému snížení mezd a výdělku dělnictva a když ztroskotalo veškeré jednání, došlo k otevřenému sporu mezi firmou a dělnictvem. Také firma Podhajský shání inseráty v »Národní Politice« stávkokaze a nabízí jim zdarma dopravu auty do Hostivaře a zpět do Prahy. Automobily projíždějící touto tratí používají evid. značky N-XX-204 a to pro vozy různého typu, i pro velké 6kolové autobusy i pro malá osobní auta. I zde je soustředěno kolem 60 četníků, kteří uzavírají silnici vedoucí od Hostivaře k Měcholupům pro veškeré pochůzky, čímž hospodářské zájmy dotyčného kraje jsou velmi poškozovány.
Oba tyto spory svědčí o tom, že část zaměstnavatelů v kovoprůmyslu se snaží o bezohledné využívání dnešní hospodářské kříse v neprospěch a na úkor dělnictva. Podepsaní vidí v tomto postupu zaměstnavatelů vážné nebezpečí pro stát a pro veřejný klid a pořádek a vyzývají proto vládu, aby učinila vhodné kroky k tomu, aby nastala náprava, dokud nebude pozdě.
Podepsaní se proto táží:
1. Je pan ministr obchodu ochoten učiniti příslušná opatření, aby nebyla poškozována domácí výroba a tím také zvyšována sociální tíseň?
2. Je pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby zbytečná policejní opatřeni byla odvolána? Je dále ochoten vzhledem na veřejně nebezpečí donutiti autoritou státní moci shora jmenované firmy, aby svá dosavadní opatření odvolaly?
V Praze dne 20. října 1932.
Hampl, Nový, Chalupník, Bečko,
V. Beneš, inž. Nečas, Tayerle, Benda, Brodecký,
Hummelhans, dr. Markovič, Prokeš, Stivín, Plk,
Kučera, dr. Mareš, Klein, Jaša, F. Svoboda,
Polach, Neumeister, Srba, Vácha.
2011/VIII. Interpelace
poslance Jurana a soudruhů ministru vnitra
o korupčním a protekčním hospodářství u velitelství sboru uniformované bezpečnostní stráže policejního ředitelství v Brně.
28. září 1932 přinesly časopisy Lidové noviny a Tagesbote zprávy o úplatkářské aféře pensinovaného tajemníka zemského úřadu v Brně. Tento tajemník žádal od zájemců, kteří se hlásili do služeb policejního sboru v brně 3000 Kč. Pensionovaný tajemník zemského úřadu Sainánek říkal zájemcům, hlásícím se ke státní policii, že tyto peníze potřebuje k upláceni velitele stráže Mahovského. Podle našich informací byl tajemník zemského úřadu finančním referentem policejní stráže a v této funkci měl takový vliv, že policejní ředitel dr. Kračmar, vrchní komisař Chládek a vládní rada dr. Sobotka (kteréžto osoby jsou v personální komisi), vzali každého koho doporučil. Šamánek byl takovým neobmezeným pánem v zemském úřadě, že policejní stráž inusila si bráti dovolení u raportu pana dr. Kračmary, chtěla-li tajemníka Šamánka navštíviti.
Z těchto zpráv je jasně prokázáno, že desítky osob policejní stráže musilo Šamánka korumpovati tisícovými obnosy, aby se do služeb policie dostaly. Z uvedeného jest vidno, že pan dr. Kračmar byl ve styku s lidmi, kteří jsou podezřelí z úplatkářství a jejich vlivu podléhal.
Mimo tcflio jest známo, že pan velitel Mahovský jest majitelem letní vily a velké zahrady v Husovicích 'a že při stavbě této vily byla používána policejní stráž, která vykonávala různé práce místo bezpečnostní služby.
Podepsaní se táži:
Zná pan ministr tyto případy korupce a úplatkářství u ředitelství státní policie v Brně?
Co učiní pan ministr, aby se úplatkářství a protekcionářství neopakovalo?
Jest pan ministr ochoten naříditi přísné vyšetření uvedených případů a potrestání vinníkú?
V Praze dne 19. října 1932.
Juran,
Steiner, dr. Stern, Dvořák, Hádek, Hruška, Babel,
Höbnel, Gottwald, Russ, Štětka, Hodinová, Tyll,
K. Procházka, J. Svoboda, Krosnář, Kubač, Vallo,
Novotný, Čižinská, Hrubý, Kliment, Török.
2011/IX.
Interpelace
poslanců Václava Mikuláše, Jar. Hynka,
Fr. Zeminové, dra Jos. Patejdla,
Jos. Tykala a druhů
vládě republiky Československé
o poměrech našeho zemědělství a naléhavé potřebě takových opatření, aby zajištěny byly rentabilní ceny za zemědělské produkty a aby dosažena byla cenová rovnováha.
V červenci letošního roku při odchodu Nár. shromáždění na prázdniny učinil předseda vlády projev (22. července) o prázdninovém pracovním programu vlády, v němž mezi jiným uvedl:
jde tu především o zajištění sklizně, zejména obilné, které je fakticky již dojednáno a připraveno a které zbývá jen formálně uvésti v život. To stane se v nejbližších dnech, neboť vláda jest si jako celek velmi dobře vědoma, že zajištění sklizně z podstatné části určí vývoj hospodářských poměrů pro příští rok a že zabezpečené minimální ceny zemědělských produktů jsou podmínkou existenčního minima státu i průmyslu, které musíme míti zaručeno, chceme-li překonati příští zimu. Zemědělská veřejnost nemusí pociťovati zklamání nad tím, že se neuskutečňuje toto zajištěni sklizně formou zmocňovacího zákona, jehož osnovu vláda pro parlament připravila. V tom směru prohlašuji, že vláda učiní všechna ona opatření, která zaručí, pokud je to v moci lidské a naši, zemědělcům takové zhodnocení jejich celoroční práce, aby mohli sami žít a nechat žít.
Zajištění výroby živočišné, které mělo býti provedeno do 1. září, se uskuteční na zásadách již dohodnutých hned v prvých dnech obnovené aktivity poprázdninové, neboť bude všestranně připraveno. Těchto příprav bylo by si vyžádalo tak, jako tak. «
V ukončení projevu zdůraznil pak ministerský předseda takto potřebu vzájemné důvěry:
»Je třeba, abychom sobě navzájem a především ke svému státu měli více důvěry. Osvojímeli si tyto vlastnosti, vyvázneme ze vší krise určitě zdrávi a obnovíme pak znovu záhy onen blahobyt, kterému jsme se těšili v takové míře, že to budilo až závist. «
Zemědělská veřejnost takovou důvěru k státu a jeho vládě osvědčila a byla přesvědčena, že vládou projednávané utvoření obilního syndikátu skutečně umožni slušné zhodnocení letošní sklizně obili a že stejně tak bude později - po prázdninách - zajištěna výroba živočišná. Tisk strany pana ministerského předsedy v tomto přesvědčeni zemědělce vydatné utvrzoval.
Dne 27. července 1932 podepsána byla smlouva mezi státem a Syndikátem pro úpravu dovozu obili a mlýnských výrobků, což na př. Venkov* z 28. července 1932 takto uvítal:
Především jest nutno s našeho hlediska uznati, že našim zástupcům ve vládě se podařilo docíliti přijatelného pro výrobu zemědělskou cenového minima a maxima. «
Považujeme za zcela správné a spravedlivé, že v čele Syndikátu stojí náš člověk, neboť se bude rozhodovati o naši existenci a výlučně o otázkách, dotýkajících se zemědělství, jehož ochraně má Syndikát sloužit. «
»Plníme poctivě všechny svoje povinnosti vůči státu, zřízením Syndikátu splnit stát jednu z mnoha svých povinností vůči nám.
Hlavním obsahem smlouvy státu se Syndikátem byl závazek státu vydávati dovozní a devisová povolení na obilí, mouku, mlýnské výrobky a otruby, včetně dovozů kompensačních výhradně Syndikátu a závazek - účel - Syndikátu zabezpečiti minimální ceny pšenice 150 Kč a žita 132. 50 Kč za l q parita Praha a zabezpečiti maximální ceny pšenice 175 Kč a žita 152. 50 Kč za l q.
Jako další pomůcka Syndikátu - vedle regulování dovozu a vázání tohoto na odběr určitého množství domácího, obilí (pšenice a žita) byl intervenční fond 10 mil. Kč pro nákup domácího žita.
Obilní syndikát - jak jest všeobecně známo - nesplnil vůbec slibované - ať právem, či neprávem - očekávání.
Cena pšenice na pražské plodinové burse byla sice v záři 1931 120-140 Kč a v září (do 15. ) 1932 132-162 Kč, kteréžto zvýšení však nelze ani zdaleka přičísti k dobru působení Syndikátu. Působila tu řada jiných okolností.
U žita jest patrná naprostá neúčinnost Syndikátu, když proti ceně ze září 1931 140-151 Kč jest cena 100--106 Kč v prvé polovině září 1932.
Půspbila-li tu - jak se uvádí - letošní vyšší úroda žita, pak možno říci, že právě u žita nesplnil náležitě Syndikát svoji povinnost, když na př. v srpnu dovezeno 29. 071 q žita, ač jeho dobrá úroda byla přece již v červenci známá.
Byla-li taková situace u těch druhů obili, pro které měl Syndikát zabezpečiti ceny, jest z porovnání cen na pražské plodinové burse ostatních druhů obilní produkce zřejmo, jak se situace zemědělství zhoršila, místo aby se zlepšila.
v září 1931 v září 1932
Ječmen stál 118-140 Kč 82-91 Kč
oves stál 108-120 78-84
hrách stál 165-210 140-190
čočka stála 216-360 200-375
vikev stála 160-190 100-135
sláma krmná stála 42-44 32-35
Proti roku 1931 jest pokles cen: u žita 40-45 Kč. u ječmene 36-49 Kč, u ovsa 30-36 Kč, u hrachu 20-25 Kč, u vikve 55-60 Kč na l q.
Potvrzuje se znovu, co stále zdůrazňujeme, že krise dvojnásob postihuje chudé horské kraje, v nichž žito a oves jsou hlavními plodinami. Tu
třeba ještě upozorniti, že ani u brambor není situace jiná než u obili.
V říjnu 1931 byla průměrná cena brambor na pražské burse 23. 35 Kč, v říjnu 1932 je průměrná cena 22. 75 Kč za l q.
Připomínáme dále znovu, že střední a drobný zemědělec neobdrží nikdy ceny na burse znamenané, nýbrž u obilí ceny o 10-25 Kč, u brambor o 3-5 Kč na l q nižší.
Zdůrazňujeme, že vyšší sklizeň při pokleslých cenách zhoršuje podstatně nepříznivou situaci zemědělství ještě více.
S podivením konstatujeme nerovnoměrný pokles cen. Zito pokleslo proti r. 1931 o 40-45 Kč na l q, kdežto žitná mouka jen o 25-39 Kč a otruby žitné, které zemědělci zpět kupují, pouze
o 15-17 Kč.
Pokles cen ječmene a ovsa jest 30-49 Kč na l q, kdežto krmná sláma klesá pouze o 9-10 Kč na l q.
Tu zase třeba pamatovati, že zemědělec při nákupu v drobném, jako každý jiný konsument. platí ceny vyšší, než jsou na burse znamenány.
Ten totiž prodává za ceny nižší. I když ale porovnáme záznamy pražského trhu ze srpna a září 1931 a z téže doby r. 1932 zjišťujeme rovněž (s výjimkou vepřů) pokles.
V srpnu, září 1931 byly na pražském trhu znamenány tyto ceny jatečného dobytka:
Voli 5-6. 80 Kč, býci 4-5. 50 Kč, krávy 3. 505. 50 Kč, jalovice 4-6. 50 Kč, vepři 7. 50-8. 50 Kč za l kg živé váhy, telata 8-9 Kč za l kg mrtvé váhy.
V téže době r. 1932 jsou na pražském trhu znamenány: voli 3-5. 75 Kč, býci 3-4. 80 Kč, krávy 2-5 Kč, jalovice 3. 20-5. 80 Kč. vepři 8. 25-9. 50 Kč za l kg živé váhy, telata 7. 50-9 Kč za l kg mrtvé váhy.
Převedeno na kus znamená tento pokles několik set Kč na kuse.
I všechny ostatní předměty živočišné produkce (mléko, máslo, vejce, drůbež atd. ) znamenají pokles cen u producentů.
K ohlášeným opatřením v oboru výroby živočišné dosud pak vůbec nedošlo.
Konstatujeme s politováním, že poklesnutí cen pro zemědělce neprojevuje se buď vůbec, nebo jen nepatrně v cenách spotřebitele.
Naproti tomu sebemenší i přechodný pohyb cen směrem vzestupným (na př. u vepřů) jest ihned signálem k zvyšování cen pro spotřebitele.
Velkoobchod, jak patrno, stále nechápe svoje povinnosti k celku, počítá a spekuluje pouze na neúměrné zisky.
Žel, že těmto skrytým tendencím ustupuje
i veřejná správa, když povoluje dovoz na př. dobytka a vepřů, v klamném očekávání, že dosaženo tím bude sníženi cen pro spotřebitele. (Za období leden-září 1932 dovezeno bylo k nám žita 702. 460 q, t. j. o 13. 420 q více, než v stejném období r. 1931 a vyvezeno (za leden-září 1932) pouze 2. 637 q, takže dovozem zvýšen byl zby-
tečně náš přebytek žita, odhadovaný na 20. 000 vagónů, o dalších skoro 7000 vagónů. I v září ještě dovezeno bylo 76 vagónů žita, o kterémžto dovozu Syndikát dle zprávy novin vůbec nic neví. A při tom se mluví o zvýšení cen chleba.
Z takových opatření nemá nic - jak ze zkušenosti je patrno - spotřebitel a všechno jen importér, s nimž pak - když se dovozem podaří snížiti ceny pro našeho producenta - získává i velkoobchod s domácím zbožím, poněvadž snížení ceny se nepřenese do ceny spotřebitele.
Prohlašujeme znovu, že zemědělec nemá zájem jen na vysokých cenách svých produktů. Zemědělci se jedná o to, aby ceny všech ostatních výrobků byly úměrné k cenám zemědělských produktů.
Proto jsme také volali po snižováni cen všech ostatních předmětů, především těch, pro které jsou zemědělci konsumenty.
Znamenalo by to zakročiti energicky proti spekulaci, kartelům a sdružením velkovýrobců a velkoobchodu, udržujícím a přímo diktujícím ceny nepřiměřené vysoké.
S hlubokým politováním konstatujeme, že se v tomto směru dosud nic neprovedlo.
Nepoměr cen nejen že trvá, ale stal se poklesem cen zemědělských produktů ještě větším a křiklavějším.
Před válkou, v době kdy cena žita se pohybovala se kol 16 K a ještě i v r. 1928 koupil zemědělec za l q žita 10 q hnědého uhlí. Dnes na 10 q uhlí musí odprodati 2 a půl q žita a odprodej l q žita stačí sotva na koupi slušného klobouku.
Za 15-17 q žita v r. 1928 bylo možno koupiti 16rádkový secí stroj, dnes by bylo třeba k témuž účelu odprodati 40-45 q žita.
Za l q žita byl l q síranu amonného nebo ledku. dnes třeba k témuž 2 q žita.
Podobně jest tomu u všeho ostatního.
Uvážíme-li stav v předešlém stručně vylíčený a povážíme-li, že zemědělec již po dobu 4 roků jest nucen prodávati svoje produkty za ceny neodpovídající výrobním nákladům, z čehož hrozí nebezpečí úplného hospodářského zhrouceni pro tisíce zemědělských usedlostí, pochopíme, že dostavuje se nutně opak toho, po čem volal pan ministerský předseda v závěru svého prohlášení z 22. července 1932.
Byla-li zemědělská veřejnost plně důvěřivou ještě v červenci 1932, dostavuje se u ní nyní všeobecná nedůvěra ke všemu a ke všem.
Upozorňujíce na nebezpečí tohoto stavu, obracíme se na vládu s dútklivou výzvou, aby neprodleně bylo přikročeno k realisaci takových opatření, která by, ne-li zabezpečila výrobu živočišnou, alespoň účinně napomáhala jejímu slušnému zhodnocení a aby již nyní - po zkušenostech s obilním syndikátem - bylo náležitě připraveno provedení takového opatření, které by opravdu znamenalo slušně zhodnocení příští sklizně obilní.
Jsme toho názoru, že oboje jest možné a dosažitelně, aniž by to znamenalo zvýšení cen pro spotřebitele a že naopak dosaženo by tím mohlo
býti určité stability cen nejen pro zemědělce, ale i spotřebitele.
Podepsaný klub v uvážení výše uvedené situace obrací se na vládu s dotazem:
Jaké opatření hodlá vláda učiniti, aby bezpečně zajištěny byly rentabilní ceny za zěmědělské výrobky a aby dosaženo bylo cellové rovnováhy vůbec?
V Praze dne 20. října 1932.
Mikuláš, Hynek, Zeminová, dr. Patejdl, Tykal,
Lanc, Hrušovský, Langr, Smejcová, Fiala, Tučný,
Stejskal, Jos. Tůma, dr. Moudrý, Inž. Záhonky,
David, Netolický, Bergmann, Richter, Bazala,
dr. Stránský, Malý, Hatina.
2011/X.
Interpelace
poslance dra Josefa Patejdla a druhů
ministru financí
o pití denaturovaného lihu v Podkarpatské Rusi.
Lidově Noviny přinesly v poslední době zprávy o tom, jaký ohlas vzbudilo v podkarpatské veřejnosti nové opatření k zamezení piti denaturovaného lihu.
Prodej denaturovaného lihu v Mukačevě byl soustředěn do úřední prodejny, kde se vydává pod přísným dohledem jen stranám, které potřebují lihu k výrobě.
Přes to, že opatření to třeba uvítati, jsou odůvodněny obavy, že se tím zlu úplně nezabrání. Dle názoru interpelantú je třeba zabrániti tajnému dovážení denaturovaného lihu z míst, kde přísná kontrolní opatření platná na Podkarpatsku zavedena nejsou.
Není tajemstvím, že židovský obchodník, který se zabývá prodejem denaturovaného lihu pod rukou, zajede si do Košic nebo do jiného místa, kde se líh volně prodává, koupí tam denaturovaný líh po 5 Kč za 1 litr, doveze jej buď v cestovním koši nebo si jej dá poslati pod falešnou deklarací a prodává jej za 30 až 36 Kč za litr.
Je třeba energického zakročení, aby se zabránilo zhoubně a život ohrožující alkoholové otravě a překazilo bohatnutí pijavic, které ssaji z bídy lidu
Zakročení s úspěchem jest možné tak, že by se líh denaturoval takovou chemikálii, která by piti úplně znemožnila.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou panu ministru financi případy ty známy?
2. Jaká opatření hodlá učiniti, aby se zamezil zlořád piti denaturovaného lihu na Podkarpatské Rusi?
V Praze dne 20. října 1932.
Dr. Patejdl,
David, Zeminová, Šmejcová, Tykal, Fiala, Hatina, Richter, Jos. Tůma, Slavíček, Polívka, Solfronk, Vaněk, Lanc, Inž. Záhorský, Pechmanová-Klosová, Spatný, Sladký, Stejskal, Tučný, Mikuláš, Langr, Netolický, dr. Moudrý.
2011/XI (překlad).
Interpelace
poslance dra F. Bachera a druhů
ministru spravedlnosti o reformě práva o dílčích dluhopisech.
Dlouhodobý průmyslový úvěr jest předpokladem každého zdravého průmyslového vývoje.
Dílčí dluhopis jest právní forma, ve které se úsporného kapitálu užívá ke dlouhodobému financováni průmyslu.
V jaké míře se to děje v jiných státech, ukazuj! nejlépe tyto číslice z Německé říše:
1. Koncem let 1912-1913 činily podle Schmalenbachova díla »Finanzierungen«. v miliardách marek:
Založený dluh říše......... 4. 68
» * Pruska........ 9. 27
» » Bavorska....... 2. 29
ostatních svazových států....... 3. 94
všech německých států dohromady... 20. 18
Půjčky městské a obecní....... 4. 59
půjčky jiných samosprávných sborů... 1. 75
zemědělské zástavní listy....... 2. 80
zástavní listy emisních bank...... 17. 05
soukromé dluhopisy......... 4. 61
-------------
miliard 50. 98
|
Z toho připadá na jednotlivé druhy podniků: |
||
|
Počet |
částka |
|
|
vydavatelů |
v mil. M |
|
|
Akciové společnosti |
1609 |
3619 |
|
koloniální společnosti |
3 |
10 |
|
společnosti s r. o. |
156 |
278 |
|
těžařstva |
184 |
528 |
|
společenstva |
38 |
23 |
|
jiné právnické osoby |
44 |
35 |
|
spolky |
41 |
5 |
|
jednotlivé firmy, veřejné |
||
|
obchodní společnosti |
54 |
101 |
|
stavové atd. |
13 |
7 |
2142. 4606
2. V letech 1924 do 1929 vydalo (podle Dernburgova díla »Erzeugungs- und Absatzbedingungen der deutschen Wirtschaft«) soukromě hospodářství tyto cenné papíry (v milionech ř. m. ):
Domácí a cizozemské půjčky
1924 1925 1926 1927 1928 1929 78, 0 563. 9 968, 0 542, 6 659, 5 175, 9
Akcie
1924 1925 1926 1927 1928 1929 112, 0 539, 0 814, 0 1157, 0 1152, 0 935, 0
I u nás v počátečních dobách kapitalismu byly dílčími dluhopisy financovány podniky, které vyžadovaly zvláštních finančních nákladů. Naše železnice mohly býti vystaveny jen z dílčích dluhopisů.
Později tento druh průmyslového financování pozbyl u nás úplně významu, kdežto v jiných státech došlo k jeho rozvoji.
Dnes, nepřihlížíme-li k půjčkám obecně prospěšných elektrisačních společností, jsou u nás na trhu jen trojí průmyslové dílčí dluhopisy (Škodovy závody, První český sklářský průmysl a. s. a První brněnská společnost továren na stroje).
Poněvadž se i dluhopisy podle zákona ze dne 27. prosince 1905, č. 213 ř. z. (založené bankovní dluhopisy) vydávají jen ve velmi nepatrném množství, jest náš průmysl, i pokud jde o jeho stálý kapitál, odkázán na bankovní úvěr, který se může poskytovati jen jako krátkodobý, poněvadž pochází z krátkodobých vkladů. Tento druh financování jest nebezpečný nejen pro průmysl, nýbrž i pro banky, poněvadž úvěr, jímž se financují investice, i když jest krátkodobý, nemůže býti hospodářsky v krátké lhůtě realisován.
Skutečně i u nás potřebujeme průmyslového úvěru ve formě dílčích dluhopisů. To dokazuje nejen hospodaření obecně prospěšných elektrisačních společností, nýbrž i rozličné hlasy, které se stále ozývají. (Viz článek »Industrieobligationen« ve Zprávách německého hlavního svazu průmyslu ze dne 8. března a článek Janovského »Zur Einführung des industriellen Hypothekarkredites« tamtéž dne 22. září. Dále z poslední doby snad Schuster na letošní valné hromadě banky