časopis jen podle jeho nálady a podle jeho vlastního uznáni.

Klasickým příkladem z četných jiných z posledních měsíců jest zabavení provedené v čísle 224 ze dne 27. září 1932. V článku »Obecní volby v Zábřehu« bylo zabaveno toto místo:

»Teprve úplným počeštěním okresního úřadu, národně šovinistickým provedením pozemkové reformy, velkorysým osídlením českých kolonistů z Polska, přeložením německé průmyslové školy ze Zábřehu do Šumperka a četnými jinými opatřeními bylo českým šovinistům umožněno stlačiti německé zastupitelstvo na nynější stav. «

Dále bylo zabaveno číslo časopisu »Nordböhmisches Tagblatt« ze dne 3. října 1932, poněvadž se děčínskému censoru ve článku »Jde o dorost v našem sudetskoněmeckém hospodářství« nelíbila tato dvě místa:

»I když k vytvoření takových poměrů přispěla světová krise, u nás bývalo by musilo k tomu dojiti i tak, poněvadž český národní boj proti světoznámému sudetskoněmeckému průmyslu, záměrné přílišné jeho zdaňováni i bez krise ze základu rozvrací rozvoj hospodářství našeho lidu. « A dále:

» Chtějí nás otráviti u kořene, aby hospodářské hodnoty, které po staletí chráníme a pěstujeme, uschly a aby se tím znemožnilo naše živobytí. Co již dnes nastalo u našeho průmyslu, živností a řemesel, zítra postihne jistě také ovšem v jiné formě i německé zemědělce. Němečtí průmyslníci, kteří se kdysi domnívali, že se připojením k českému bankovnímu kapitálu mohou zachrániti před záhubou, musili po této stránce udělati nejhorší zkušenosti. Proti našemu průmyslu, živnostem a řemeslům vede se nenávistný český národní boj až ke zbídačení a zchudnutí. Nejtrpčí však při tom jest, že, jak jsme se již výše zmínili, má býti zničen dorost pro naše sudetskoněmecké hospodářství, aby udělal místo příštímu českému pokolení. «

Totéž číslo bylo však - což jest příznačné zabaveno i pro tuto zprávu:

»Trapný případ. Pan ministr dr Spina pronesl na ovocnářské a zahradnická výstavě ve Štětí řeč, ve které se znovu dovolával vůle ke smíření a ochoty k dorozumění u českých stran. Tím více zaráželo, že zvlášť uvítaný delegát ministerstva zemědělství nepronesl ani jediného německého slova na pozdrav výstavní správě a německým sedlákům. Jeho čtvrthodinnou řeč, kterou i pan ministr Spina trapně pociťoval, přijali zemědělci s ledovým mlčením, což bylo ještě zdůrazněno nevhodným pokusem několika českých, nezvaných hostí, aby projevili řečníkovi svůj souhlas. Velmi podivně se pociťovalo i chování pana okresního hejtmana, který se za řeči delegáta ministerstva zemědělství spěšně poroučel, aniž pronesl byt jen jediné slovo uvítání. Snad chtěl zabrániti jakémukoli sporu o jazykové právo. K položení základního kamene české školy v Liběchově byl by se jistě dostavil ještě včas. Úhrnem lze situaci vylíčiti takto: Pan ministr Spina znovu usiloval vřelými slovy o dorozuměni obou národů. Delegát ministerstva zemědělství považoval za zbytečné srozuměti se s německými zemědělci byť jen jediným slovem. Ale pan okresní hejtman si netroufal srozuměti se se shromážděnými zemědělci, neboť se cítí pod kontrolou menšiny. «

Všechna tato místa neobsahují ani jediného trestného skutku, nýbrž jen konstatují fakta. Taková censurní praxe jest libovolná. Na tom pranic nezmění okolnost, že litoměřické státní zastupitelství tyto konfiskace udrželo a že litoměřický krajský jako trestní soud je potvrdil. Neboť každý, kdo se v těchto věcech vyzná, ví, že tato velká procesní opatření se dnes stala prázdnými formalitami a že již dávno ztratila svůj bývalý účel, totiž chrániti tisk proti libovůli policejních úřadů.

Se zřetelem na tato fakta táží se podepsaní pánů ministrů vnitra a spravedlností:

1. ) Jste ochotní vyšetřiti tyto věci,

2. ) naříditi čeho třeba, aby přestala libovůle okresního úřadu při cenzurování časopisů »Nordböhmisches Tagblatt« a »Sudetendeutsche Tageszeitung« ?

V Praze dne 4. října 1932.

Dr Keibl,

dr Hanreich, inž. Kallina, Krebs, Oehlinger, dr

Mayr-Harting, dr Schollich, Horpynka, inž. Jung,

Geyer, Kasper, Bobek, Scharnagl, dr Hassold, Matz-

ner, Knirsch, Simm, Schubert, Köhler, Krumpe,

Greif, dr Petersilka.

1989 XIX (překlad).

Interpelace

poslance dr J. Keibla a druhů

ministrovi vnitra,

že varnsdorfský okresní politický úřad zakázal prázdninovou kolonii pro školní dítky a nezaměstnané, která se měla konati v době od 10. do 17. srpna 1932 na »Schindelhengstu« u Horní Chříbské - Krásného Pole.

Okresní svaz » Niederland Svazu Němců v Čechách řádně ohlásil dne 2. srpna 1932 u varnsdorfského okresního úřadu, že uspořádá v době od 10. do 17. srpna 1932 prázdninovou kolonii pro školní dítky a nezaměstnané. Prázdninová kolonie měla se konati na úboči »Schindelhengstu« u Horní Chřibské - Krásného Pole. Připiš varnsdorfského okresního úřadu ze dne 10. srpna 1932 čís 9/113 A však okresnímu svazu zakázal uskutečněni kolonie. Varnsdorfský okresní úřad odůvodnil to tím, že spolek podle schválených stanov není k takovýmto podnikům oprávněn. Tento zákaz jest neodůvodněn již podle slovního znění stanov Svazu Němců v Čechách, tím spíše podle smyslu. Jest ovšem pravda, že se ve stanovách Svazu Němců v Čechách nevyskytuje přímo výraz »prázdninová kolonie«. Než zde nezáleží na slovu - neboť místo »prázdninová kolonie« mohl by se kdykoliv zvolili jiný výraz - nýbrž na tom, čeho zamýšlel tímto podnikem okresní svaz dosíci.

Šlo o to, aby se zde při společném ubytování školních dítek a mladistvých nezaměstnaných poskytlo další vzdělání po způsobu lidové vysoké školy, jak jsou nyní všude zřízeny. Tento podnik byl tedy rázu lidovýchovného. Mimo to měla se tím jesle poskytnouti podpora těmto školním ditkám a mladistvým nezaměstnaným, tedy vesměs potřebným lidem a za krátkou dobu způsobiti jim radost z prázdnin, jíž by jinak pro svou nouzi nezažili. Tyto účely byly vesměs ve shodě se stanovami Svazu Němců v Čechách, schválenými výnosem ministerstva vnitra ze dne 21. dubna 1926, čís. 25. 813/6. Ve stanovách mluví se o těchto úkolech Svazu v § l několikráte. Tak na příklad:

»Bod b) Další vzdělávání mládeže, škole odrostlé.

c) Podporování potřebných soukmenovců jiných povolání.

i) Podporování chudých žáků. j) Sociální péče o potřebnou mládež vůbec, m) Pořádání vzdělávacích kursů. n) Všestranná péče o blaho lidu.

Nemůže býti zajisté pochyby, že tento podnik, zamýšlený Svazem, zapadá úplně do rámce těchto úkolů Svazu, vytyčených stanovami. Zamítnutí okresního úřadu bylo tedy svévolným slovičkářstvím. Věc byla tedy tím trapnější, že zákaz byl vydán teprve v době, kdy pro pořádání této prázdninové kolonie byly již vykonány všechny přípravy. Okresní Svaz utrpěl tím velmi citelnou škodu.

Mimo to zákaz byl nepochopitelný již proto, poněvadž jiným spolkům, jak můžeme prokázati, byly úplně stejné podniky povoleny beze všeho. Tak sociálním demokratům letní tábor u Žlutíc, v němž bylo asi 60 berlínských »dětí«, obojího pohlaví až do 16 let, po několik týdnů ubytováno pod jedním stanem, aniž některý státní úřad pokládal za nutné vůbec jen kontrolovati, nemluvě již o tom, že by spatřoval nějakou věc budící pohoršení ve společném spáni těchto mladých lidí, kteří ovšem jako Berliňáci nesměji býti posuzováni podle měřítka našich děti.

Nejostřejší odpor musí však vzbuditi, když varnsdorfský okresní úřad takto odůvodnil, že se ne-

přiznává odkládací účinek, bude-li podáno odvolání:

»poněvadž bezodkladné provedeni jest odůvodněno naléhavým veřejným zájmem, neboť veřejný zájem vyžaduje, aby žádající spolek přísně zachovával ustanoveni stanov. « Má tím býti pro Svaz Němců v Čechách zavedeno zvláštní právo? Činnost Svazu jest ve veřejností jistě dostatečně známa. Člověk by se musil domnívati, že právě pořádání této zamýšlené prázdninové kolonie pro školní dítky musilo by naprosto sloužiti veřejnému zájmu. Neboť její ráz jest vyloženě sociální a, lidovýchovný. Veřejný zájem musil by býti Svazu Němců za takovouto činnost jen vděčný.

Podepsaní dovolávajíce se léto skutečnosti, táži se pana ministra vnitra:

1. ) Jest ochoten tuto věc vyšetřiti, 2. ) varnsdorfskému okresnímu politickému úřadu vydati pokyn, aby vyhověl podobné nové žádosti

okresního svazu »Niederland« Svazu Němců v Čechách?

V Praze, dne 5. října 1932.

Dr Keibl,

dr Hassold, Horpynka, Krebs, Oehlinger, dr Mayr-

Hariing, inž. Kallina, Simm, dr Scholich, Matzner,

Knirsch, Schubert, Köhler, Bobek, dr Petersilka,

dr Hanreich, inž Jung, Geyer, Kasper, Greif,

Krumpe.

1989 XX (překlad).

Interpelace

poslance R. Kohlera a druhů

vládě,

zvláště ministrovi sociální péče, o ústavním schválení mezistátních smluv v oboru sociálního pojištění jíž uzavřených.

Organizace zaměstnanců po léta usilují, aby vhodnými mezistátními dohodami zachránily před ztrátou nároků, získaných u zahraničního nositele pojištěni, ty neobyčejně četné zaměstnance, kteří v sousedních státech Rakousku a Německu získali pojišťovací nároky v povinných pojišťovnách, a pak se vracejí na území Československé republiky a dávají se pojistiti u některého ze zdejších nositelů povinného pojištění. Výsledkem tohoto úsilí jsou smlouvy, které v oboru sociálního pojištění byly uzavřeny dne 5. září 1931 v Praze mezi Československou republikou a Rakouskem a dne 21. března 1931 v Berlíne mezi Československou republikou a Německou říší.

Obě smlouvy obsahují však ustanovení, že nabudou právní moci až je ústavně schválí zákonodárné sbory zúčastněných států a když o lom budou vyměněny listiny.

Toto schválení nebylo dosud bohužel provedeno. Poněvadž ho není, trvá dále velké bezpráví, že českoslovenští státní příslušníci, kteří v Německu nebo Rakousku nabyli pojišťovacích nároků, po návratu do vlasti své nároky ztrácejí. Musejí zde začínati úplně znova, takže někdy velmi mnoho let života marně platili příspěvky povinného pojištění. Postižení zaměstnanci tím hůře nesou tuto ztrátu řádně získaných pojišťovacích nároků, poněvadž jsou přesvědčeni, že by této ztráty nebylo zapotřebí; neboť příslušné smlouvy jsou již dohodnuty, jsou dokonce již řádně podepsány a schází již jen schválení zákonodárnými sbory. Tento nedostatek, který jest jen přece více nebo méně formální povahy, má pro nesčetné zaměstnance zmíněné závažně následky. Zvláště jsou to soukromí zaměstnanci, kteří pro zvláštní druh svého povolání jsou velmi často přímo odkázáni, aby si nezbytně nutné odborné zkušenosti získali prakticky v cizině, což zase po jejich návratu do vlasti jest ve prospěch

domácího hospodářství, a ti právě neobyčejně trp tímto nedostatkem schválení.

Proto se podepsaní táží celé vlády a zvláště ministra sociální péče:

1. ) Jest vláda ochotna smlouvu podepsanou dne 5. záři 1931 v Praze mezi Československou republikou a Rakouskem, jakož i smlouvu mezi Československou republikou a Německou říší, podepsanou dne 31. března 1931 v Berlině o sociálním pojištěni ihned předložiti Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení, aby se výměna ratifikačních listin, o které se smlouvy zmiňují, mohla provésti co nejrychleji ?

2. ) Proč nebyly tyto smlouvy, které mají životní důležitost pro tisíce zaměstnanců, dosud předloženy Národnímu shromážděni, aby je podle ústavy schválilo?

V P r a z e dne 7. října 1932.

Köhler,

Geyer, dr Schollich, dr Hanreich, Horpynka, Schnbert, inž. Jung, Símm, Kasper, Matzner, dr Keibl, Oehlmger, Bobek, Greif, Knírech, Krebs, dr Hassold, inž. Kallina, Krumpe, Zajíček, dr Petenilka, Fritscher.

1989 XXI (překlad).

Interpelace

poslance O. Halke a druhů

ministrovi financí,

že berní exekutor Karel Schmidt od vít-

kovského berního úřadn překročil úřední

pravomoc.

Koncem srpna dostal rolník Josef Scholz ze Svatoňovic čís. 37 v okrese vítkovském od vitkovského berního úřadu upomínku na dlužné daně přes 900 Kč.

Ve středu dne 14. září 1932 dostavil se v nepřítomnosti svrchu jmenovaného rolníka berní exekutor vítkovského berního úřadu pan Karel Schmidt do domu čís. 37 ve Svatoňovicích a tázal se výměnkářky Marie Scholzové, která byla sama doma, je-li již zaplacen daňový nedoplatek, jinak že by musil prodati majitelův dobytek. Pan Schmidt přišel bez zástupce obce a rovněž se nelegitimoval.

Výměnkářka řekla, že o dlužných daních synových neví, aby přišel, až bude doma majitel, načež Schmidt zabaviv býčka a dvě jalovice, odešel.

Asi za 1/4 hodiny vrátil se Schmidt do domu čís. 37 znovu, tentokráte provázen dvěma obecními usedlíky panem Josefem Gebauerem a Aloisem Richtrem a řezníkem ze sousední obce Budišov nad Budišovkou, kterého výménkářka neznala a řekl: »Nyní budu také jednou prodávati býka«.

Výměnkářka prosila Schmidta, aby s prodejem býka počkal, až se vrátí syn s pole, ale on toho nedbal. Výměnkářka poté prohlásila, že zatím složí za svého syna veškeré své peníze 300 Kč, aby býka neprodával. Výměnkářka držela peníze, které mezitím přinesla, v rukou. Schmidt jí vytrhl oněch 300 Kč z rukou a prohlásil: »Nyní býka teprve prodám. «

Na námitku výměnkářky, že ona není daně dlužná a aby jí vrátil peníze, které ji vytrhl z ruky, že jest to její majetek, udeřil exekutor Schmidt výměnkářku do prsou, takže stará paní upadla na záda a přítomný pan Josef Gebauer musil ji zdvihnouti. Jako další svědek tohoto neslýchané surového postupu byl přítomen také pan Richter.

Poněvadž Výměnkářka při pádu na záda pocítila prudké bolesti, odešla do svého výměníku, a poznamenala odcházejíc: »Dělejte si, co chcetel« Když se Výměnkářka po nějaké době s velkými bolestmi, způsobenými pádem na záda, podívala opět do chléva, byl již býk, exekutor a oni tři páni pryč.

Exekutor Schmidt neodevzdal potvrzení ani na vyrvaných 300 Kč, ani na výtěžek prodaného býka a majetník dodnes neví, kolik řezník za býka zaplatil.

Výměnkářka utrpěla však surovým činem exekutorovým tak těžké zranění, že musila ulehnouti a dáti se léčiti lékařem.

Exekutor Schmidt dopustil se ve vylíčeném případě těchto zneužiti:

1. nelegitimoval se,

2. dodnes nevydal úředního potvrzeni na vyrvaných 300 Kč,

3. po zabavení býka ihned jej prodal a ani na výtěžek dodnes nedal potvrzenku,

4. pacholskou surovosti způsobil výměnkářce škodu na zdraví,

5. celkem se však těžce prohřešil proti daňovému zákonu a exekučnímu řádu.

Podepsaný dovolává se při této příležitosti velevážené odpovědi pana ministra finnací ze dne 24. záři t. r" čís. 1484/Sch - 32 na naléhavý dopis o daňových úlevách po krupobití, které postihlo obce vítkovského okresu, mezi něž patří také obec Svatoňovice a táže se pana ministra, je-li ochoten

1. tento vylíčený případ dáti co nejpřísněji vyšetřiti,

2. je-li pan ministr financi ochoten naříditi, aby takovýto nemožný exekutor byl ihned zbaven místa a

3. je-li pan ministr financí ochoten naříditi zvláštním výnosem, aby se bezbrannému poplatníku dostalo ochrany zaručené mu zákonem?

V Praze, dne 28. záři 1932.

Halke,

Windírsch, Wagner, Häusler, Taub, Böhm, Gläsel,

Grünzner, Viereckl, Heller, Kaufmann, Dietl,

Heeger, dr Hodina, Platzer, Kirpal, Böllmann, Katz,

Blatný, Zierhut, Müller.

1989/XXII (překlad).

interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí

o převážení umělého hnojiva říšsko-německými zemědělci přes hranice.

Mnoho říšsko-německých rolníků má již od nepamětných časů pozemky přímo u státních hranic v severních Čechách, na nichž také vždy sami hospodařili ze svých hospodářství na říšsko-německém státním území. Sklizené plodiny vyváželi vždy říšsko-němečtí rolníci do Německa a tam je prodávali. Na pozemcích hospodařili racionálně, jak jest to v Německu zvykem. Pozemky byly vždy řádně obdělávány, udržovány bez plevele i musily býti také vydatně hnojeny, k čemuž nestačil jedině hnůj z hospodářství, nýbrž hnojili také přidáváním umělého hnojiví. Československá statni správa nepřekážela také nijak úsilí říšsko-německých rolníků, aby na svých pozemcích řádně hospodařili, až teprve letošního roku 1932 byli říšsko-němečtí rolnici stíháni, že nezaplatili clo a obratovou daň z umělého hnojiva, jímž hnojili na svých pozemcích. Podle tohoto zjištění, které provedli činovníci československé pohraniční finanční kontroly, mají byli říšsko-němečtí rolníci příště povinni platiti také v Československu celní poplatky a obratovou daň z umělého hnojiva, kterým hnojili. V souvislosti s touto povinností liberecký důchodkový soud také již říšsko-německé rolníky potrestal se zpětnou platností za několik let, že prý vědomě defraudovali celní poplatky a obratovou daň.

Takovéto nakládání s říšsko-německými rolníky nebude asi správné, neboť především třeba znovu upozorniti, že plodiny sklizené na pozemcích, ležících v Čechách přímo na státních hranicích a patřících říšsko-německým rolníkům, se neprodávají v Československu, nýbrž vyvážejí do Německa. Mimo to rolníci platí již také v Německu příslušnou obratovou daň z umělého hnojiva. Tato věc také dosvědčuje, že není možno požadovati placení celních poplatků i obratové daně v Československu.

Pokud jde o placení celních poplatků, platí o tomto případě zajisté znění bodu 1 a 3 přílohy F hospodářské úmluvy mezi československou vládou a vládou německou, čís. 359/1932 Sb. z. a n. - Podle ní bylo ustanoveno osvobození od cla:

»1. ) Na statcích nebo pozemcích, přes které jde celní hranice obou území, smí se z jednoho celního území na druhé, a to na přirozených přechodech, které vznikly používáním nebo jsou určeny k účelům hospodářským, beze cla z míst původu do budov a prostorů určených k uschování převáděti, převážeti a přenášeti hospodářský dobytek a hospodářské nářadí, náležející k nemovitostem za pomezím, osev k vzdělávání tamějších polí, dále zemědělské plodiny a dobytkářské výrobky tam získané.

3. Ve vzájemném styku okresů pomezních, kde jest to podle místních okolnosti, příhodno a možno,

mohou se také na vedlejších cestách dovážeti a vyvážeti, zachovávají-li se příslušné předpisy, tyto předměty: vytoužený nebo výmetný popel na hnojení, stavební písek (obyčejný) a oblázky, zvířecí mrva, dubová hubka suroví, len a konopí v kořenech, tráva, mech, sítí, píce, stelivo lesní, seno, sláma a řezačka, mléko, smirek a trupel v kusech, hlína a hrnčířská hlína obyčejná, palivové dříví, uhlí, rašelina a slatina«.

Mezi předměty uvedenými v bodě 3 není ovšem umělé hnojivo, ale k umělému hnojivu, jehož se vždy používalo, lze rovněž přihlížeti ve smyslu ustanovení odst. 3, § 4 prováděcího nařízení k celnímu zákonu ze dme 13. prosince 1927, čís. 168 Sb. z, a n., neboť tam se praví:

Místní úlevy, které se odedávna vžily v pohraničním styku, ponechávají se v platnosti, i když nejsou se sousedním státem smluvně zajištěny. «

Pokud jde o obratovou daň, jest odůvodněno stejné výjimečné nakládání, poněvadž umělé hnojivo bylo již zdaněno v Německé říši a poněvadž plodiny vypestěné říšsko-německými rolníky na pomezních pozemcích v Československu se zde neprodávají.

Přísné fiskální nakládání s říšsko-německými rolníky vzbuzuje obavu, že by se s rolníky, příslušníky československého státu, kteří mají rovněž pozemky na druhé straně hranic a sami na nich hospodaří, mohlo nakládati tak, že by je to poškozovalo. Proto jest nutno, aby v zájmu obou stran došlo opět ke stejnému liberálnímu nakládání, jak se to dělalo již také dříve. Proto se tážeme pana ministra financí:

1. ) Je-li ochoten zaříditi, aby byly zrušeny tresty uložené říšsko-německým rolníkům pro domnělou defraudaci celních poplatků a daně obratové z umělého hnojiva?

2. ) Je-li ochoten blahovolně vyříditi žádosti podané zemědělci podle § 4, odst. 3, prováděcího nařízení k celnímu zákonu ze dne 13. prosince 1927, čís. 168 Sb. z. a n. ?

V Praze, dne 12. října 1932.

Windirsch,

Viereckl, Böllmann, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Zajíček, dr. Hodina, Halke, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Gläsel, Greif, Krumpe, Böhm, Kunz, dr. Luschka, Heller, Wagner, Zierhut, dr. Petersilka, Platzer.

Původní znění ad 1989/ XIV.

Interpelláció

az iskolaügyi miniszter úrhoz

a podkarpatska rusi felekezeti iskolák

fentartói által ez iskolák tanerőinek biztó-

sitandó alapfizetés összege tárgyában.

Beadják: Hokky Károly országgyűlési

képviselő és társai.

Miniszter Ur!

E tárgyában már 1930 évben beadtam egy interpellációt, amelyre překlad ad 437/ IV szám alatt azt a választ kaptam, hogy e kérdés rendezése Szlovenszkón és Podkarpatska Rusban az 1926. június 24-iki 104. gy. -sz. törvény 1 §-a 2. bekezdése értelmében hozandó külön törvény által lesz foganatosítandó.

Miniszter Úr! E foganatosítás 1926 óta, tehát több mint 6 esztendeje a törvény keltétől mindmáig nem foganatosíttatott. Ellenben Podkarpatska Rusban 1924. június 5-iki, 120 számú kormányrendéiért által 4908 korona iratolt elő a podkarpatska rusi felekezeti iskolák fentartói részére, tanerőiknek biztosítandó alapfizetés összegeként, holott az 1922 évi december 22-iki 380. sz. kormányrendelet a szlovenszkói felekezeti iskolákra ily címen csak 1200 koronát TÓ ki. Más szóval a szlovenszkói felekezeti iskolák 4 tanerőt tarthatnak a 4908 korona hozzájárulással. Mindez e kormányrendelettel egységesíthető volna, mert 6 esztendő alatt nem foganatosíttatott az 1926. június 24-iki 104. gy -sz. törvény 1 §-a 2 bekezdése értelmében az egységes rendezés, ügy bizonyára elvárhatunk még legalább ugyanannyi időt, amíg az egységesítés foganatosiíhaitó lesz.

Tisztelettel kérdem azért a Miniszter Urat:

Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy egy új kormányrendelettel egységesittessék a szlovenszkói és podkarpatska rusi felekezeti iskolák fentartói által a tanerőknek biztosítandó alapfizetés összege, mert lehetetlen és igizságtalan dolog az, hogy Szlovenszkó és Podkarpatska Rus között ilyen megkülönböztetés tétessék a podkarpatska rusi felekezetek súlyos kárára. Amennyiben ez meg nem történnék, méltoztassék a lehető legsürgősebben intézkedni aziránt, hogy az 1926. évi június 24-iki 104. gy. -sz. törvény 1 § a 2 bekezdése értelmében az egységes rendezés sürgősen foganatosíttassák.

Praha, 1932. szeptember hó 30.

Hokky,

Dobránsky, dr. Törköly, dr. Holota, Oehlinger, Krumpe, dr. Petersilka, Fritscher, Kunz, dr. Luschka, Zajíček, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, Greif, Bobek, Kurťak, Nitsch, Szentiványi, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Fedor.

Původní znění ad 1989/ XV.

Interpellation

des Abgeordneten Richard Köhler und Genossen

an den Finanzminister

betreffend die Abstattung von Steuerzuschlägen gemäß dem Gesetze vom 15. Juli 1932, Slg. Nr. 120 in Raten und die Befreiung der Arbeitslosen von den Steuerzuschlägen.

Die Wirtschaftskrise hatte in der Privatwirtschaft einen die Lebenshaltung der Angestellten, außerordentlich einschneidenden Abbau der Gehälter zur Folge. Wenn die Angestellten trotz dieser Einschnürung ihrer an und für sich gedrückten Lebensführung zur Zahlung der Steuerzuschläge nach dem oberwähnten Gesetze verpflichtet wurden, so wird damit den Angestellten ein recht empfindliches Opfer auferlegt, denn der Gehaltsabbau beläuft sich in sehr vielen Fällen auf 30, ja selbst auf 60%. Dadurch ist der Lebensunterhalt vieler Angestellter und ihrer Familien so arg gefährdet, daß größere Steuerzahlungen auf einmal tatsächlich unmöglich erscheinen. Wenn demnach die Angestellten und ihre Familien ihrer Mittel für den nötigen Unterhalt nicht entblößt werden sollen, das im Interesse der Gesundheit auch unter allen Umständen vermieden werden muß, so kommt die Entrichtung der erwähnten Steuerzuschläge für die Steuerträger aus Angestelltenkreisen wenigstens in 12 Raten in Betracht.

Noch schwieriger ist die Zahlung der Steuerzuschläge seitens jener Steuerträger aus Arbeitnehmerkreisen, die zur Zeit des Empfanges des Zahlungsauftrages über die Steuerzuschläge arbeitslos sind. Der inzwischen vorgenommene Gehalts- und Personalabbau zeigt leider die trübste Aussicht auf die Wiedererlangung einer neuen Stell«. Solche abgebaute Arbeitnehmer sollen also die SteuerZuschläge zahlen, obwohl sie vollkommen arbeitsund mittellos sind; sie haben weder das notwendige Geld zu ihrem Lebensunterhalt, noch geschweige denn zur Zahlung von Steuerzuschlägen.

Diese geschildertem Verhältnisse, die der Wirklichkeit entsprechen, veranlassen die Interpellanten, an den Herrn Finanzminister folgende Anfrage zu stellen:

Ist der Herr Finanzminister bereit:

1. An die Steuerbehörden Weisungen zu geben, nach denen den Steuerträgern aus Angestelltenkreisen die Zahlung der Steuerzuschläge nach dem Gesetze vom 15. Juli 1932, Slg. Nr. 120 in wenigstens 12 Raten gewährt wird?

2. Die Unterbehörden anzuweisen, daß den Arbeitslosen, die zur Zeit des Empfanges des Zäh-

lungsauftrages über die Steuerzuschläge als Arbeitnehmer stellenlos sind, diese Steuerzuschläge in Abschreibung gebracht werden?

Prag, am 4. Oktober 1932.

Köhler,

Ing. Jung, Kasper, Dr. Schollich, Matzner, Horpynka, Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Scharnagl Bobek, Greif, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Krebs, Schubert, Knirsch, Simm, Geyer, Dr. Hassold, Dr. Keibl, Krampe, Kunz.

Původní znění ad 1989/XVI.

Interpellation

des Abgeordneten Richard Köhler

und Genossen

an den Finanzminister«

betreifend die Steuerzuschläge gemäß dem

Gesetze vom 15. Juli 1932, Slg. Nr. 120.

In der Handhabung des Gesetzes betreffend die Steuerzuschläge, kam es zu Maßnahmen, denen im Interesse der Steuerträger begegnet werden muß. So haben manche Steuerbehörden auch solchen Steuerträgern die Steuerzuschläge auf Grund des ober wähnten Gesetzes vorgeschrieben, welche die Lohnsteuer im Abzugswege nach den §§ 28 ff des Steuergesetzes gezahlt haben und die nach den Bestimmungen des § 2, Abs. l des Gesetzes Nr. 120/32 keine Steuerzuschläge zu entrichten haben. Diese Vorgangsweise mancher Steuerbehörden bedeutet somit eine Ungesetzlichkeit, die nicht geduldet werden kann und der Abstellung bedarf.

Die Steuerzuschläge treffen außerordentlich hart die besonders stark belasteten Haushalte, die entweder eine zahlreiche Familie oder auf ihnen ruhende schwere finanzielle Lasten zu tragen haben. Solche Steuerträger haben wohl im Sinne des § 32, Abs. 5 des Steuergesetzes um die Bemessung der Steuer im ordentlichen Bemessungsverfahren angesucht, weil sie durch die Geltendmachung der ihnen gesetzlich zustehenden Abzüge besser kommen, doch auch diese stark belasteten Steuerträger als Arbeitnehmer haben die Steuerzuschläge zu zahlen und deren Vorschreibung zu gewärtigen. Nun stellte es sich heraus, daß diese Steuerträger jetzt mehr an Steuer zu zahlen haben, als jene, welche dieselben Dienstbezüge aufweisen und für die nur die Lohnsteuer zur Abfuhr kam. Das ist gleichfalls für die stark belasteten Steuerträger ein unerträglicher Zustand, da ihnen gerechterweise nicht zugemutet werden kann, daß sie größere Steuerbeträge zahlen, als jene Arbeitnehmer mit minderbelastetem Haushalt, die ihrer Steuerpflicht im Wege der Lohnsteuer nachkommen. Ein Nachlaß dir Steuerzuschläge für solche stark belasteten Haushalte, die um die ordentliche Bemessung der Steuer angesucht haben, würde je-

ne unerläßliche Anpassung an die Gruppe der Lohnsteuer unterliegenden Arbeitnehmer zur Folge haben, die die Befreiung der stark belasteten Haushalte und damit der um die ordentliche Bemessung der Steuer angesucht an Steuerträger auch vollkommen rechtfertigen, weil diese erst durch die vorgeschlagene Befreiung von den Steuerzuschlägen wiederum die im Steuergesetz vorgesehene Wohltat einer niedrigeren Steuerbemessung erfahren,

Unter ausdrücklichem Hinweis auf die innere Berechtigung ihres Verlangens richten daher die Interpellanten an den Herrn Finanzminister folgende Anfrage:

Ist der Herr Finanzminister bereit,

1. die Steuerbehörden in einem besonderen Erlasse zu beauftragen, die Vorschreibung der Steuerzuschläge zu unterlassen, bezw. allen eingebrachten Rekursen Folge zu geben, sobald die Lohnsteuer im Abzugswege nach den §§ 28 ff des Steuergesetzes entrichtet wird;

2. durch eine Verordnung den stark belasteten Steuerträgern (Arbeitnehmern) die Befreiung von den Steuerzusohlägen zuzubilligen oder zumindestens Anweisungen an die Steuerbehörden ergehen zu lassen, denen zufolge die Gesuche um Abschreibung oder um Nachlaß der Steuerzuschläge in solchen Fällen, wohlwollend zu erledigen sind?

Prag, am 4. Oktober 1932.

Köhler,

Ing. Jung, Simm, Schubert, Dr. Hanreich, Matzner, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Dr. Schollich, Krebs, Knirsch, Kasper, Geyer, Dr. Hassold, Horpynka, Oehlinger, Krampe, Scharnagl, Bobek, Dr. MayrHarting, Kunz, Greif.

Původní znění ad 1989/XVIII.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Josef Keibl

und Genossen

an die Minister des Innen und der Justiz, betreffend die oftmalige Beschlagnahme des »Nordböhmischen Tagblattes« und der »Sudetendeutschen Tageszeitung« im September und Oktober 1932.

Seit etwa einem halben Jahre bemüht «ich die politische Bezirksbehörde in Tetschen, die daselbst täglich erscheinenden Zeitungen »Sudetendeutsche Tageszeitung« und »Nordböhmisches Tagblatt« zu beschlagnahmen Man kann an vielen Beispielen feststellen, daß derselbe Text, den die politische Bezirksbehörde in Tetschen in den genannten Zeitungen beschlagnahmt, in anderen Blättern unbeanstandet erscheinen kann. Besonders fällt es