přesně rozeznáván od odznaku tak řečeného skobového kříže, jehož veřejné používání četné politické úřady I. stolice musily zakázati, ježto toho vyžadoval veřejný pokoj a pořádek. To se stalo také v tomto případě a četnická hlídka, přivolaná na nádraží ve Stříbře, shledala také ihned, že jde o úředně schválený odznak spolku » Deutscher Turnverband« a osoby těmito odznaky opatřené nijak dále nezdržovala. Při tom osoby tyto vůbec zatčeny nebyly, nýbrž pouze vyzvány, aby se k provedení nutného šetření odebraly do čekárny v tu dobu prázdné, neboť na nástupišti nebylo lze šetření prováděti pro množství obecenstva. Osoby tyto nebyly pozdrženy více, než bylo nutno, a bylo s nimi jednáno s náležitým taktem. Na straně úředních orgánů nebylo žádného zlého úmyslu a není proto na místě domněnka, že různí činitelé stínali takto německé obyvatelstvo se zvláštní rozkoší a zlomyslně.
V úvahu přicházejícím bezpečnostním orgánům - jak zřejmo i z tohoto případu - rozdíl mezi úředně schváleným odznakem spolku » Deutscher Turnverband« a odznakem tak řečeného skobového kříže je znám a proto v tomto směru není příčiny k nějakému opatření.
Pokud jde o výtky vůči orgánům služby železniční, bylo vyšetřeno, že učinily z podnětu stížností, pronesených z řad cestujícího obecenstva, pouze kroky nevyhnutelně nutné pro zajištění pořádku a zamezení rušivých výstupů, jak je to nejen jejich právem, nýbrž i povinností.
V Praze, dne 19. srpna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
Ministr železnic: Ing. Hůla v. r.
1979/ XI. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Ch. Gläsela a druhů,
že ustanovení o dani z obratu ztěžují dopravu mlýnských výrobků mezi zemědělcem a mlynářem (tisk 1907/ XII).
Ustanovení, že osvobození mletí ve mzdě pro vlastní spotřebu zemědělců od paušalované daně 7 obratu u mouky a mlýnských výrobků neplatí pro případy, kdy mlýn nebo někdo jiný sváží obilí nebo luštěniny od zemědělců do mlýna a mlýnské výrobky jim zase rozváží, bylo vydáno vyhláškou č. 87/1928 Sb. z. a n. a převzato i do nyní platné vyhlášky o paušalování daně
z obratu u mouky, mlýnských výrobků a otrub č. 79/1932 Sb. z. a n. (odst. 14).
Účelem tohoto ustanovení je řádná kontrola paušálu, poněvadž při svážení obilí a rozvážení mlýnských výrobku mlýnem nebo někým jiným není možno bezpečně zjistiti, zda skutečně jde o mletí pro vlastní spotřebu zemědělců.
Z těchto důvodů není možno zmíněné ustanovení zrušiti.
V Praze, dne 12. září 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1979/ XII. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,
že se prý mají zrušiti železniční dílny v Krnově (tisk 1676/ VIII).
Pokračující zužování železničního provozu, které způsobila dlouhotrvající hospodářská tíseň a soutěž jiných dopravních prostředků, ukládá státní správě železniční povinnost připravovati vhodná opatření, jimiž by byl rozsah jednotlivých služebních složek přizpůsoben zmenšeným možnostem jejich uplatnění a využití. Splnění naléhavého požadavku dalšího zhospodárnění železničního provozu vyžádá si pravděpodobně některých organisačních změn i v oboru služby dílenské a výtopenské.
Přípravné práce reorganisační, které vyžadují velmi pečlivých úvah a studií, nepokročily dosud tak daleko, aby bylo lze již dnes říci, kterých služebních míst budou se případné změny individuelně týkati.
Státní správa železniční vychází však ze snahy, aby při opatřeních, směřujících k prospěchu železničního podniku, k nimž měla by se proto veřejnost stavěti co nejpříznivěji, bylo šetřeno, pokud možno, i jiných závažných zájmů veřejných.
V Praze, dne 13. září 1932.
Ministr železnic: Ing. Hůla v. r.
1979/ XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dr. Törkölyho a druhů
o daňových úlevách občanům poškozeným povodní v Gemeru (tisk 1693/ VIII).
Na hořejší interpelaci sděluji toto:
Podle konaného šetření generální finanční ředitelství v Bratislavě již při stanovení zemědělských průměrů daně důchodové za rok 1930 přihlíželo ke škodám, způsobeným zátopami, a to tím, že obec Gemer byla zařazena do horší bonitní skupiny než sousední obce. Následkem toho bylo v obci Gemeru pro stanovení základu daně důchodové použito u rolníků nižších průměrů než v sousedních obcích, ačkoliv podle zjištění jsou povodní zaplavovány téměř výhradně pozemky jediného velkozemědělce, u něhož již není používání zemědělských průměru přípustno. Na rok 1931 byly pak po zjištění škody, způsobené novou povodní - zjištění provedl přednosta expositury finančního ředitelství v Tornale spolu s okresním náčelníkem podstatně sníženy průměrné výnosy zemědělského podnikání, stanovené generálním finančním ředitelstvím v Bratislavě. Bylo tedy při vyměřování daně důchodové jak za rok 1930, tak
i 1931 plně přihlíženo ke škodám povodní způsobeným.
Zemědělský paušál daně z obratu byl vyměřen za rok 1930 podle sazeb, stanovených vyhláškou č. 72/1931 Sb. z. a n. a za rok 1931 bude v nejbližší době vyměřen podle sazeb, stanovených vyhláškou č. 126/1932 Sb. z. a n. Sazby paušálu za obě tato léta jsou podstatně nižší, než za léta dřívější. Za obě tato léta mohli resp. mohou z tohoto důvodu žádati o snížení paušálu také zemědělci, kteří byli živelními pohromami prokázané značně poškozeni.
Náhrada pozemkové daně z důvodů živelních škod byla zákonem o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n. vyňata z okruhu působnosti finančních úřadů a přenesena do působnosti zemědělských rad (§§ 108 až 110 cit. zák. a prov. nař. k nim).
Údaj interpelace, že proti velké většině poplatníků obce Gemeru byla vedena exekuce a vypsána dražba, neodpovídá podle provedeného šetření zcela pravdě. Ve skutečnosti byla sice proti některým poplatníkům, za nimiž vázly daňové nedoplatky, provedena zajišťovací exekuce, avšak dražby vypsány nebyly.
Žádosti, aby občanům gemerským, poškozeným živelnými pohromami, bylo poskytnuto příročí ku placení daňových nedoplatků, nelze pro její všeobecné znění vyhověti, ježto není zákonného podkladu. Odklad placem lze totiž povoliti podle ustanovení §u 283 zák. o př. d. jen na individuelní žádosti jednotlivých poplatníků. Ministerstvo financí však vydalo již svého času pokyny v tom směru, aby na žádosti za posečkám, podané poplatníky, postiženými živelní pohromou, byly povolovány v mezích platných předpisů blahovolně splátky, připadne - ve zvláště závažných případech - aby daňové nedoplatky byly úplně poshovovány na dobu, kte-
rá bude uznána přiměřenou. Jak bylo zjištěno, jsou tyto pokyny bernímu úřadu v Tornale známy a pokud poplatníci gemerští podali žádosti o posečkání, byly neprodleně vyřízeny v duchu zmíněných pokynů.
V Praze, dne 12. září 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1979/ XIV.
Odpověď
ministra železnic na interpelaci poslance Siváka a druhů
o zemědělských sezónních dělnících (tisk 1797/ I).
Platné pracovní smlouvy pro sezónní dělníky ze země Slovenské neobsahují závazků zaměstnavatelů, že se mají starati o dopravu dělnictva; zaměstnavatelé jsou pouze zavázáni hraditi cestovní výlohy dělníkům z jejich bydliště na místo pracovní. Dohodnuv se proto s ministrem zemědělství, převzal jsem projednání interpelace, která se svým obsahem dotýká způsobu železniční přepravy zemědělských dělníků a tudíž resortu železničního.
Poznamenávám, že v téže věci byl jsem již interpelován poslancem Salátem a druhy v roce 1930. Tato interpelace byla rozdána tiskem pod čís. 402/ IV. Poukazuji na odpověď, kterou jsem tuto interpelaci zodpověděl a která byla otištěna ve sněmovním tisku 627/ XIV. V této odpovědi uvedl jsem zejména, že jednou z hlavních příčin, proč v přepravě sezónního dělnictva zemědělského jest používáno pro přepravu osob zařízených vozů nákladních, jest obliba, které se tento způsob cestování těší u dělníků samých.
Podle dnešního stavu a podle zkušeností z přepravy letošní dovoluji si uvésti ještě toto:
Jarní přeprava zemědělských dělníků ze Slovenska do Cech byla projednána jako obvykle na zvláštní poradě za účasti přednosty zemského ústředního úřadu práce v Praze a přednosty zemského ústředního úřadu práce v Bratislavě, která se konala již dne 15. ledna 1932. Na podkladě výsledků této porady byly vydány směrnice pro provedení přepravy a bylo uloženo všem příslušným orgánům železniční služby, aby věnovaly přepravě zemědělských dělníků zvýšenou pozornost. Bylo zejména nařízeno, aby pro tyto transporty byly přistavovány podle možnosti vozy osobní a jen při nedostatku těchto vozů anebo na výslovnou žádost gazdů kryté a zařízené vozy nákladní.
Bylo opět pozorováno při styku se zástupci zemědělského dělnictva, že toto dává přednost dopravě ve vozech nákladních, v nichž si může
snáze uložiti svoje namnoze značně rozměrná zavazadla a které mu také poskytují lepší příležitost ke spánku při delších cestách. Vyskytly se také zhusta případy, že dělnictvo odpíralo použíti přistavených vozů osobních.
Nicméně byla v uplynulé jarní sezóně přepravena skoro polovina zemědělských dělníků ve vozech osobních. Ostatní dělníci byli přepraveni v zařízených krytých vozech nákladních, průběžně bržděných, které nemohou býti označovány za vozy dobytčí.
Pokud jde o nehodu ve Zbehách, nelze připisovati poranění cestujících použití vozů nákladních, neboť jest pravděpodobné, že by i při použití vozů osobních bylo došlo vzhledem ku příčině nehody ke zraněním, a to snad i v míře větší (rozbitím oken, pádem zavazadel).
Projevený názor, že přepravou dělnictva ve vozech nákladních trpí mravnost, oslabuje okolnost, že ani ve vozech osobních nejsou cestující oddělováni podle pohlaví, a že sotva by mohla býti přeprava dělnictva v těchto vozech tímto způsobem tříděna.
V Praze, dne 14. září 1932.
Ministr železnic: Ing. Hůla v. r.
1979/XV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců V. Jaši, Vojty Beneše a soudr.
o zákazu Husovy oslavy na Sv. Kopečku u Olomouce (tisk 1841/I).
Okresní úřad v Olomouci nezakázal v interpelaci zmíněnou Husovu oslavu; nepovolil ji pouze před římsko-katolickým kostelem v sousední části prostranství, kde bylo již dříve povoleno konati v tutéž dobu shromáždění spolku Matice Cyrilometodějské. Podle učiněných zkušeností byla totiž vzhledem k místním poměrům odůvodněná obava, že současné konaní obou těchto podniků na místech těsné spolu sousedících zavdá podnět k porušení veřejného klidu a pořádku, čímž by trpěla i důstojnost zamýšlené oslavy. Jiné důvody okresní úřad k tomuto opatření, které také zemský úřad v Brně jako odůvodněné k podanému odvolání potvrdil, nevedly.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 31. srpna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1979/XVL
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Čižinské, Hádka a soudruhů
o soustavném zakazování dělnických schůzí v Krnově (tisk 1698/I).
V době, podle data interpelace rozhodné, t. j. od druhé poloviny roku 1931, byly - pokud zjištěno - policejnímu komisařství v Krnově ohlášeny jménem Průmyslového svazu textilního dělnictva v Praze pouze dvě schůze, a to: v Chařové na den 18. prosince 1931 (schůzi ohlásil jménem spolku K. Marvan) a na den 15. ledna 1932 v Krnově (tuto schůzi ohlásil jménem spolku Max. Hartenberger). Obě schůze byly zakázány proto, že s oznámením nebyl úřadu též předložen průkaz o právním trvání spolku a o tom, že oznamovatel je oprávněn činiti za spolek takové oznámení. Přes správné poučení o opravných prostředcích nebylo podáno odvoláni proti zákazu schůze, čímž svolavatel sám se vzdal práva, aby oprávněnost a důvodnost zákazu schůzí byla nadřízeným úřadem přezkoumána, v instančním pořadí.
Že by v této době byly zakázány též jiné schůze, oznámené Průmyslovým svazem nebo jeho platebnou s odůvodněním v interpelaci uvedeným, zjištěno nebylo, leda že by za takovou schůzi byla pokládaná schůze, kterou oznámil na den 30. listopadu 1931 František Rotter jménem organisace »Ortsgruppe der roten Gewerkschaft in Jägerndorf«. Od pořádání této schůze svolavatel však sám upustil, když bylo mu vysvětleno, že jmenovaná organisace po právu netrvá a že proto nemůže též pořádati schůzi.
Jinak byla v této době zakázána ještě schůze nezaměstnaných v Krnově dne 2. ledna 1932, oznámená J. Gansem z Krnova, naproti tomu však vzalo policejní komisařství na vědomí M. Hartenbergerem oznámené pořádání schůzí v Chařové dne 12. a 22. ledna 1932 a pořádání schůze, svolané rovněž v Chařové na den 16. ledna 1932 Františkem Rotterem. Není tudíž na místě tvrzení, že policejní komisařství v Krnově zakazuje soustavně každou veřejnou schůzi, ohlášenou komunistickou stranou nebo Svazem dělníků textilního průmyslu a že děje se tak z důvodů v interpelaci naznačených.
Při intervenci A. Schnaubelta omezil se správce policejního komisařství na prohlášení stanoviska úřadu a poukázal na možnost stížnosti. O interpelaci senátora Langera se nijak nemístně nevyslovil.
Obvodní inspektor neuniformované stráže bezpečnosti Mlčoch, který M. Hartenbergerovi doručoval výměr o zákazu schůze, neučinil při této příležitosti žádné narážky na události
v Dolní Lipové a nikdy též nevedl s dělníkem Moslerem rozmluvu v tom smyslu, jak jest v interpelaci uvedeno.
Pokud jde o letáky a kolportáž komunistických novin postupuje policejní komisařství přesně dle platných zákonitých předpisů.
Z uvedených okolností je patrno, že postupu policejního "komisařství v Krnově nelze podle platných předpisů nic vytýkati, a nemám proto důvodu, abych učinil opatření v interpelaci požadovaná.
V Praze, dne 3. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1979/ XVII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kopeckého, dr. Sterna a soudruhů
o událostech 1. května 1932 v Německém Právně na Slovensku (tisk 1780/I).
Na veřejné schůzi, pořádané dne 1. května 1932 komunistickou stranou v Německém Právně, učinil řečník Leopold Grünwald opětovně závadné projevy: byl proto z podnětu intervenujícího úředníka několikráte napomenut a když přes tato napomenutí ve svých závadných projevech pokračoval, bylo mu odňato slovo. Neodpovídá však pravdě tvrzení, že mu bylo výslovně bez dalšího odůvodnění zakázáno vůbec mluviti o určitých věcech, resp. o předmětech v interpelaci uvedených, zejména pak že bylo mu odňato slovo na zakročení přítomného okresního četnického velitele. Tento se totiž za schůze zdržoval v bezprostřední blízkosti intervenujícího úředníka a řečníků, aby podle potřeby mohl na pokyn intervenujícího úředníka neprodleně učiniti opatření k zajištění veřejného klidu a pořádku. V některých směrech vybočil však skutečně z mezí své pravomoci, zasáhnuv do průběhu schůze způsobem, který nebyl přípustný. Byla proto v tomto směru zemským četnickým velitelstvím ihned zjednána náprava. K dalšímu opatření 7 podnětu této interpelace není důvodu.
V Praze, dne 4. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1979/ XIX.
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci poslance Štětky a soudr.
o neudržitelných poměrech na okresním úřadě ve Strakonicích (tisk 1841/ II).
Skutečnosti vůbec neodpovídá tvrzení, že okresní hejtman ve Strakonicích žádá, aby mu byly bezpodmínečně hlášeny všechny volební schůze, které prý jinak nepovolí. Povolení k vylepování plakátů bylo okresním úřadem ve Strakonicích skutečně v jednom případě, o němž se interpelace zmiňuje, uděleno s výhradou v interpelaci uvedenou, ve dvou dalších případech v interpelaci rovněž uvedených pak vůbec odepřeno, poněvadž ohled na veřejný klid a pořádek vyžadoval toto opatření vzhledem k místním poměrům, podle nichž věc toho druhu vždy nutno posuzovati. Také zemský úřad v Praze na podané odvolání potvrdil opatření okresního úřadu, shledav jeho důvodnost.
Postupu okresního úřadu ve Strakonicích nelze tudíž nic vytýkati a nemám důvodu, abych učinil v interpelaci žádané opatření.
V Praze, dne 3. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1979/ XVIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti na interpelaci poslance Tylla a soudruhů
o lichvě provedené proti Anně Babincové z Beluše (tisk 1797/ IX).
Trestní řízení proti Štěpánu Fojtíkovi a spol. pro podezření ze zločinu podvodu, spáchaného ke škodě Anny Babincové, zavedeno bylo již r. 1927, avšak bylo usnesením vyšetřujícího soudce v Trenčíně z 20. listopadu 1928, čís. Tk XV/ 822/ 28/31 zastaveno pro nedostatek důvodného podezření z trestného činu; stížnost proti zastavení podána nebyla.
Obnova trestního řízení byla by možná jen k návrhu státního zastupitelství, kdyby poškozená strana nabídla nové závažné důkazy.
V Praze, dne 29. srpna 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1979/ XX.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance Štětky a soudr.
o střílení dělníků na Slovensku (tisk 1846/ XIII).
Četnictvo použilo - jak zjištěno - střelné zbraně v případech v interpelaci uvedených, když se mu pres usilovnou jeho námahu nezdařilo jiným způsobem zjednati klid a pořádek, a když v důsledku chování demonstrantů ocitlo se samo v situaci tak kritické, že nezbýval mu jiný prostředek, aby proti útočícím demonstrantům obhájilo vlastní život. Provedeným Setřením, jehož se v Telgartě zúčastnili i zástupci Národního shromáždění, bylo také zjištěno, že četnictvo se ve všech těchto případech řídilo platným předpisem o použití zbraně, který jest obsažen v zákonu ze dne 31. ledna 1928, č. 28 Sb. z. a n., jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti.
Není proto důvodu k opatřením, která jsou v interpelaci žádána. O případné úhradě škody, které by se domáhaly na státu osoby při zmíněných výtržnostech poškozené, může býti rozhodnuto jen podle zákona ze dne 18. března 1920, č. 187 Sb. z a n.
V Praze, dne 8. září 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1979/ XXI.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance J. Husnaje a soudruhů
o podemletí břehů řekou Tisou v obci
Trebušanech. okres Rachovo
(tisk 1878/ XIV).
Ředitelství státních lesů a statků v Rachově jest majitelem voroplavební koncese na řece Tise a odpovídá tudíž za veškeré škody, způsobené provozováním voroplavby.
Horní tok řeky Tisy jest rázu bystřinného. Velmi časté vodní přívaly a povodně poškozují nejen majetek soukromý, ale i státní, zvláště různá dopravní zařízení a stavby.
Koncesionář voroplavby neručí za škody, vzniklé povodněmi neb náhlými přívaly vodními.
V interpelovaném případu Petra Petrecky z Trebušan jde o škody, způsobené povodní v roce 1928. Již tehdy žádal jmenovaný u ředitelství státních lesů a statků o náhradu škody v částce Kč 3. 500, která však nebyla vyplacena, ježto při voroplavební komisi bylo prokázáno, že škoda nenastala provozováním voroplavby, nýbrž povodní. Ředitelství státních lesů a statků žádost přes to nezamítlo, nýbrž po vyšetření orgány místní správy v Trebušanech nabídlo dobrovolně Petru Petreckovi, že postaví při jeho pozemku potřebné ochranné stavby, za předpokladu, že přispěje bezplatnou dopravou potřebného stavebního materiálu (fašin a kamene). Jmenovaný návrh tento odmítl a trval na tom, aby podnik » Státní lesy a statky« hradil veškeré výlohy se stavbou spojené.
V roce 1929 žádal znovu v téže věci a ředitelství státních lesů a statků vyřídilo žádost obdobným způsobem jako žádost předchozí. Na návrh společného vybudování ochranných staveb ani tentokráte nepřistoupil.
Regulace řeky Tisy jest projednávána u zemského úřadu v Užhorodě a lze očekávati, že s prací bude započato v nejbližší době.
Soustavnou regulací bude i pozemek žadatelův trvale zabezpečen proti povodním a dalším škodám.
V P r a z e, dne 5. září 1932.
Ministr zemědělství Bradáč v. r.
1979/ XXII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů,
že se v obvodu berní správy v Něm. Ja-
blonném nedbá ustanovení jazykového
zákona (tisk 1846/ IX).
K bodu 1) interpelace podotýkám toto: Berní úřady podávajíce soudům návrhy v exekučních věcech daňových jednají v zastoupení státu jako strany a proto jsou povinny podle ustanovení čl. 49 jaz nař. ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., užívati vždy jen jazyka státního. Ustanovení 4. odst. §u 2 jaz zák. ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. (o jazykové stránce trestní žaloby veřejného žalobce), jest výjimečného rázu a nelze ho analogicky rozšiřovati na ostatní případy, kde stát je vůči sou-
du v postavení strany (viz nález N. s. s. z 23. února 1923, č. 3187, Boh. sb. 2009).
Povolení exekuce, i když se děje zasláním jednoho orazítkovaného stejnopisu návrhu, jest vždy jen vyřízením soudu vůči straně, která domnívá-li se býti dotčena ve svém menšinovém jazykovém právu - může toto uplatňovati podle 2. odst. či. 21 jaz. nař. jen vůči soudům, které v tom směru obdržely již od ministerstva spravedlnosti příslušné pokyny.
K bodu 2) dotazu sděluji, že proti postoupení dospělé, nesporné a likvidní pohledávky na místě placení není se stanoviska finanční správy námitek, a každý poplatník na zvláštní žádost může v takovém případě dosáhnouti kompensace s daňovým nedoplatkem do výše postoupené pohledávky.
V Praze, dne 30. července 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1979/XXIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. Junga a druhů
o postupu pohraniční policie v Novém Bohumíně proti bohumínskému tělocvičnému spolku (tisk 1753/II).
Okresní policejní komisařství v Novém Bohumíně, byvši upozorněno, že na kůlně spolku »Deutscher Turnverein« v Bohumíně, sloužící k uschování nářadí, je vymalován odznak skobového kříže, chtělo věc vyšetřiti místním četnictvem. Předsedu a pokladník spolku dali však sami ještě dříve, než se četnictvo mohlo o stavu věci u předsedy spolku informovati, bez úředního vyzvání odznak na kůlně barvou přetříti, a též odznak, umístěný na bráně spolkového hřiště odstraniti.
Poněvadž jsem podřízené úřady již výnosem ze 6. května t. r. čís. 7063 upozornil, že proti schválenému odznaku německých tělocvičných spolků není námitek, nemám podle toho, co uvedeno, důvodu, abych z podnětu tohoto případu učinil nějaké další opatření.
V Praze, dne 3. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1979/XXIV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů,
že ústecké policejní komisařství zakázalo schůzi v obci Předlicích a omezuje práva obce (tisk 1797/XVII).
Proti zákazu v interpelaci uvedené veřejné schůze bylo podáno odvolání k zemskému úřadu, který ve věci dosud nerozhodl a jehož rozhodnutí nemam důvodu předbíhati, poněvadž bude věcí obecního zastupitelstva, nebude-li jeho odvolání vyhověno, domáhati se nápravy stížností k ministerstvu vnitra, po případě i k Nejvyššímu správnímu soudu.
Z té příčiny nemám zatím také důvodu, abych učinil opatření v interpelaci žádaná, a to tím méně, že schůze, kterou s týmž programem oznámili po svrchu zmíněném zákazu starosta a jen den clen obecní rady v Předlicích, jako osoby soukromé, byla policejním komisařstvím v Ústí u. L. vzata na vědomí a bez závady se též konala.
V Praze, dne 3. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slavik v. r.
1979/XXV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Russa a soudr.
o nezákonité domovní prohlídce u posl. Kuhnové (tisk 1797/XII).
Četnictvo, provádějíc domovní prohlídku u Rudolfa Appelta v Chomutově, Spořická úl. č. 1856, pro důvodné podezření trestných činů podle zákona na ochranu republiky, vstoupilo při tom též do pokoje, o němž Appeltova družka sdělila, že v něm přechodně přespává posl. Kulmová, která v době prohlídky přítomná nebyla. Zmíněný pokoj, přístupný z chodby i z ostatní části bytu, byl v době prohlídky otevřen, nějaká visitka, zejména visitka posl. Kuhnové na jeho dveřích připevněna nebyla a bylo na první pohled zřejmo, že pokoj je též současně - při nejmenším za nepřítomnosti posl. Kuhnové - používán majitelem bytu a jeho