Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1979.

Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Šaláta a druhů stran zamezení nepřístojností, páchaných úředními osobami na Pohroní a vyslyšení stížnosti lidu (tisk 1715/ VIII),

II. min. zemědělství a min. národní obrany na interp. posl. Šaláta a druhů o zamezení politických přehmatů, páchaných státním lesním správcem ing. Karlem Kozlíkem a aktivním rotmistrem čsl. armády Františkem Kurdejákem v Prargu (okres Báňská Štiavnica) (tisk 1797/ XIII),

III. min. železnic na interp. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů o srážkách z platů pomocným zaměstnancům Č. S. D. (tisk 1715/ XI),

IV. min železnic na interp. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a dluhu o neudržitelných po-

měrech na místní dráze Kuřím-Bítýška Veverská (tisk 1715/ III),

V předsedy vlády na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudruhů o pomoci drobným přídělcům, kteří bez své viny ocitli se v nebezpečí hospodářské zkázy (tisk 1461/ I),

VI. min. soc. péče na interp posl. Husnaje. Kleina a soudruhů o nedodržování osmihodinné doby pracovní na Podkarpatské Rusi (tisk 1642/ I),

VII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o týrání vojáků a o mizerném stravování vojáků v Chomutově (tisk 1844/VI),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Štětky a soudruhu o předpisu náhrady za vyslání intervenujícího úředníka na veřejnou schůzi v Břeclavi (tisk 1846/ XII),

IV. vlády na interp. posl. Kopeckého a soudruhů o válečných přípravách prováděných

v rámci všesokolského sletu (tisk 1698/ V),

X. min. vnitra a min. železnic na interp. posl. dra Hassolda a druhu o neoprávněném obtěžování cestujících četníky nebo železničními úředníky (tisk 1753/ XI), XI. min. financí na interp. posl. Glásela a druhu, že ustanovení o dani z obratu ztěžují

dopravu mlýnských výrobků mezi zemědělcem a mlynářem (tisk 1907/ XII), XII. min. železnic na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že se prý mají zrušiti železniční

dílny v Krnově (tisk 1676/ VIII),

XIII. min. financí na interp. posl. dra Törkölyho a druhů o daňových úlevách občanům poškozeným povodní v Gemeru (tisk 1693/ VIII). XIV. min. železnic na interp. posl. Siváka a druhu o zemědělských sezónních dělnících (tisk

1797/ I),

XV. min. vnitra na interp. posl. Jaši, V. Beneše a soudruhů o zákazu Husovy oslavy na Sv. Kopečku u Olomouce (tisk 1841/ I),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Čižinské. Hádka a soudruhů o soustavném zakazování dělnických schůzí v Krnově (tisk 1698/I),

XVII. min vnitra na interp. posl. Kopeckého, dra Sterna a soudruhů o událostech l května

1952 v Německém Právně na Slovensku (tisk 1780/I),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Tylla a soudruhu o lichvě provedené proti Anně Babincové z Beluše (tisk 1797/ IX),

XIX. min. vnitra na interp. posl. Štětky a soudruhů o neudržitelných poměrech na okresním

úřadě ve Strakonicích (tisk 1841/II).

XX. vlády na interp. posl. Štětky a soudruhů o střílení dělníků na Slovensku (tisk 1846/XIII), XXI. min. zemědělství na interp. posl. Husnaje a soudruhů o podemletí břehů řekou Tisou

v obci Trebušanech, okres Rachovo (tisk 1878/XIV),

XXII. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů, že se v obvodu berní správy v Něm. Jablonném nedbá ustanovení jazykového zákona (tisk 1846/IX),

XXIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o postupu pohraniční policie v Novém Bohumíně proti bohumínskému tělocvičnému spolku (tisk 1753/II),

XXIV. min. vnitra na interp. posl. dra Sterna a soudruhů, že ústecké policejní komisařství zakázalo schůzi v obci Předlicích a omezuje práva obce (tisk 1797/XVII),

XXV. min. vnitra na interp. posl. Russa a soudruhů o nezákonité domovní prohlídce u posl. Kuhnoté (tisk 1797/XI1).

1979/I.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Antonína Šaláta a druhů

stran zamezení nepřístojností, páchaných úředními osobami na Pohroní a vyslyšení stížnosti lidu (tisk 1715/VIII).

Podle výsledku šetření, které z podnětu této interpelace bylo provedeno, spočívají stížnosti v interpelaci uvedené na nesprávných informacích.

Trestní řízení o přestupcích lesního zákona provádí podle okolností buď okresní úřad nebo okresní soud a jest na odsouzených, aby se cestou odvolací domáhali nápravy, domnívají-li se, že jim bylo ukřivděno. Orgány státní lesní správy nemají na výsledek řízení podstatného vlivu a již z teto okolnosti jest patrno, že výtka jejich stranickosti při stíhání lesních přestupků není odůvodněna. Jak bylo vyšetřeno, jsou oznamováni všichni občané bez rozdílu politického přesvědčení, kteří se lesních přestupků dopouštějí, a ani interpelace neuvádí konkrétních případů, že nejsou snad udáváni občané, hlásící se k té neb oné politické straně.

Ústředním ředitelstvím státních lesů a statků byla vydána lesním správám instrukce, aby vycházely místnímu chudému obyvatelstvu všemožně vstříc, zejména v nynější hospodářské tísni.

Žádost občanů z Hriňové ohledně náhrady škody, způsobené černou zvěří, byla zamítnuta výnosem ministerstva zemědělství ze dne 16. března 1932, č. 18. 255/32. Kdyby se žadatelé s tímto opatřením nespokojili, mohou se domáhati náhrady škody pořadem práva. Ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici dostalo se pokynu, aby stav černé zvěře odstřelením byl podstatně snížen a tím čeleno event. škodám na polích.

Tvrzení, že na úřadě práce ve Zvoleni bylo řečeno Michalu Dankovi, aby šel na »župní sekretariát« a tam si vymohl pracovní smlouvu do Rakous, nezakládá se na pravdě. Rovněž není správné tvrzení, že na Pohroní se rozdělují pracovní smlouvy stranicky, Úřad práce pro zemědělské dělnictvo ve Zvoleni vydává pracovní smlouvy resp. povolení k najímání dělnictva podle příslušných instrukcí a podle schopnosti a zachovalosti žadatelů, nikoli však se zřetelem na jejich stranickou příslušnost.

Pracovní smlouvy se vydávají zásadně u úřadu práce ve Zvoleni, jen pro gazdy v Hriňové byly tyto smlouvy - předtím u úřadu práce řádně vyplněné na jméno určitého gazdy vydány "k žádosti některých gazdů, kteří si chtěli ušetřiti cestovní výlohy z Hriňové do Zvoleně, hostinskému Mišurovi. aby je příslušným gazelům jen doručil.

Juraj Písch. dočasný správce na státní lidové škole v Hriňové-Velkém Slanci, neměl účasti na vydávání smluv pro »robotnické gazdy« ani v "Hriňové, ani jinde.

Obyvatelé v Hriňové nejsou pokutováni okresním úřadem ve Zvoleni pro chování zlých psů, nýbrž pro nedodržování kontumačních předpisů. Nechávají totiž své četné a často polozdivočelé psy pobíhati volně po dalekém okolí na úkor veřejné bezpečnosti, aniž opatřili tyto psy předepsaným klackem, který sice brání psům ve volném pobíhání po kraji, nepřekáží jim však v jejich úloze strážců stavení nebo stáda.

Ze by notářským úřadem v Hriňové byly vybírány" nepřiměřené poplatky za vyřizování pozemkoknižních záležitostí, nebylo šetřením zjištěno, ani interpelace žádných konkrétních případů neuvádí.

Pro určování odvodních míst je směrodatné ustanovení §u 29 branných předpisů č. 141/1927 Sb. z. a n., jakož i požadavek co největší úspornosti ve statní správě. Z těchto důvodů nebylo lze uvažovati o zřízení dalšího odvodního místa v okrese zvoleňském.

O učiteli Albínu Skarbovi nebylo zjištěno, že by byl před volbami sliboval lidu zdarma umělé hnojivo neb šatstvo, rovněž ne že by byl agitoval tvrzenými hrozbami o odepření přídělů.

Dr. Kohút, profesor v B. Šťávnici, neměl vlivu na vyřízení žádosti urbarialistú obce Močiar

o slevu dávky z majetku; u expositury finančního ředitelství v Báňské Šťávnici pouze se informoval o stavu této záležitosti.

Z uvedeného stavu věci jest patrno, že nemá vláda příčiny k nějakému dalšímu opatření.

V Praze, dne 20. září 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1979/ II.

Odpověď

ministra zemědělství a ministra národní obrany

na interpelaci poslance Antona Šaláta a druhů

o zamezení politických přehmatů, páchaných státním lesním správcem Ing. Karlem Kozlíkem a aktivním rotmistrem čs. armády Františkem Kurdejakém v Piargu (okres Báňská Štiavnica) (tisk 1797/ XIII).

I. Tvrzení interpelace, pokud se týkají lesního správce ing. Karla Kozlíka, neuvádějí žádného konkrétního případu provinění.

Při vyšetřování bylo zjištěno, že lesní správce ing. Karel Kozlík při přijímání dělnictva do práce bral zřetel na zdatnost dělnictva, při čemž přihlížel také na hmotné a rodinné poměry uchazeče o práci, nepřihlížel však k politické příslušnosti dělnictva. Nebylo zjištěno, že by lesní správce ing. Karel Kozlík přijímal do práce jen organisované příslušníky československé sociálně demokratické strany, takže nemohl tímto svým postupem vzbuditi u občanů odpor a roztrpčení.

K tvrzení interpelace, že lesní správce ing. Karel Kozlík stanoví příliš nízké mzdy za vykonané práce a vybírá veliké poplatky za povolení, daná ke sbírání větvoví, bylo vyšetřeno toto: Podle všeho jde o mzdy dělnictva při přestavbě vicinální cesty Piarg-Počuvadlo, při kteréžto stavbě během práce nařídilo ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici snížiti mzdy na tu výši, jaká byla placena při jiných podobných pracích v obvodu ředitelství státních lesů a statku v Žarnovici. Roští a větvoví prodává se v celém obvodě ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici jednotně podle ceníku schváleného ministerstvem zemědělství. Potvrzení o placení přezkoumává rovněž ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici, takže ani v tom směru nelze klásti lesnímu správci ing. Karlu Kozlíkovi nic za vinu.

Sbírání větvoví v lese povoluje ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici za roční poplatek Kč 20. - (dvacet) a prodává v nejbližší vzdálenostní třídě 1 prm tvrdého větvoví po 5 Kč (pěti) a 1 prm měkkého větvoví po, Kč 3. (tři).

Lesní správce ing. Karel Kozlík hovořil politicky na schůzích. Interpelace ani v tom směru neuvádí žádného konkrétního obvinění a nebylo proto možno zjistiti, že by ing. Karel Kozlík při svých recích překročil meze práva, zaručeného mu jako občanu Československého státu.

II. Tvrzení interpelace, pokud se týkají rotmistra Františka Kurdejáka, byla podrobena úřednímu šetření, podle jehož výsledku bylo prokázáno, že se schůze strany čs. sociálně demokratické dne 9. dubna 1932 nezúčastnil a tudíž také nemohl tam použíti výroku o členech katolického spolku v interpelaci uvedených. Jmenovaný rotmistr byl zároveň důrazně poučen, aby napříště ve své osvětové činnosti se vyvaroval všeho, co by souviselo s politickou činností a bylo tudíž v rozporu s ustanovením §-u 53 služebního řádu branné moci, podle něhož jest veškerá politická činnost vojenským osobám v aktivní službě zakázána.

V Praze, dne 11. srpna 1932.

Ministr zemědělství: Bradáč v. r.

Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.

1979/ III.

Odpoveď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Cyrila Malého, Boh. Procházky, Č. Fialy a druhů

o srážkách z platů pomocným zaměstnancům Č. S. D. (tisk 1715/ XI).

Státní správa železniční nemůže se vzdáti práva požadovati od svých zaměstnanců, jimž bylo vyplaceno na požitcích v důsledku mylného použití příslušných předpisů nebo jiným nedopatřením více, než jim náleželo, vrácení přeplatků takto vzniklých. Nehledě k nespornosti tohoto nároku po stránce právní a k nepříznivé finanční situaci podniku, která nepřipouští jakékoli zvýšení osobních nákladů, byl by postup, požadovaný v interpelaci, sotva spravedlivý, neboť by přivodil zcela náhodně ve prospěch jednotlivců - byť jen pro kratší období - nerovnoměrnost v odměňování vykonané práce. Mimo to bylo by nutno uvažovati o tom, aby tyto přeplatky nahradili ti zaměst-

nanci, kteří likvidaci požitků provádějí a za její správnost odpovídají. Správnost právního názoru zastávaného státní správou železniční ve věci vrácení přeplatků byla opětovně nejvyšším soudem potvrzena; příkladmo budiž poukázáno na rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 1926, č. Rv II 281/26 (Vážný č. 6562). Rozhodnutí, citované v interpelaci jako. rozhodnutí nejvyššího soudu, bylo zřejmě vydáno některým soudem nižší instance.

Ministerstvo železnic však dbá, aby v případech, kde nutno zaměstnance přidržeti ke vrácení přeplatků, bylo povoleno splácení v částkách, přiměřených jejich hospodářským poměrům, tak aby výživa a úroveň těchto zaměstnanců nebo jejich rodin nebyla ohrožena. Také v konkrétních případech, na něž se v interpelaci poukazuje, byly zaměstnancům povoleny splátky; předepsané srážky však nečinily vesměs Kč 100. - měsíčně, nýbrž v jednom případě 70 Kč a v druhém případě jen 30 Kč měsíčně.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, nelze pomýšleti na zastavení srážek, anebo dokonce na vrácení sražených částek.

V Praze, dne 15. září 1932.

Ministr železnic: Ing. Hůla v. r.

1979/IV.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Cyrila Malého, Boh. Procházky, Č. Fialy a druhů

o neudržitelných poměrech na místní

dráze Kuřím-Bítyška Veverská

(tisk 1715/III).

Ani při výkonu obvyklého dozoru, který ministerstvo železnic vykonává jako státní dohlédací úřad, ani při prohlídce, provedené z podnětu interpelace, nebyly zjištěny vážnější závady, které by odůvodňovaly projevené obavy, že dopravní a bezpečnostní předpisy nejsou dodržovány a že zájmy veřejnosti a zaměstnanců mohou utrpěti újmu. Menší nedostatky byly správě provozu vytknuty a bude dbáno toho, aby byly odstraněny. Jednomužná obsluha strojů byla zavedena po předchozím vyšetření na žádost správy místní dráhy se souhlasem dozorčích úřadu železničních. "

Platnost služebního řádu československých státních drah byla zavedena na této dráze dnem 7. března 1932 přechodně pro dobu, pokud nebude ministerstvem železnic schválen připra-

vovaný služební řád vlastní. K propuštění dvou zaměstnanců, k němuž přistoupila správa místní dráhy v důsledku slábnoucího provozu a z důvodů úsporných na podzim minulého roku, došlo tudíž před zavedením platnosti služebního řádu čs. státních drah. Opatření, jímž byli později dáni další dva zaměstnanci z téhož důvodu na dočasný odpočinek, opírá správa místní dráhy o příslušná ustanoveni služebního řádu čs. státních drah. Podle došlých informací stala se tato personální opatření místní dráhy předmětem soudního sporu, jehož výsledku dlužno vyčkati.

Pokud jde o obavy, že by existence zaměstnanců této dráhy a jejich služební i odpočivné požitky mohly býti ohroženy prodlením místní dráhy při uhrazení jejích závazků vůči Pensijnímu ústavu soukromých drah, mohu sděliti, že tato okolnost nemůže míti vlivu na uspokojení pensijních nároků zaměstnanců se strany tohoto ústavu.

V P r a z e, dne 12. září 1932.

Ministr železnic: Ing. Hůla v. r.

1979/V.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslanců J. Koudelky, inž. Nečase, J. Bečko a soudruhů

o pomoci drobným přídělcům, kteří bez své viny ocitli se v nebezpečí hospodářské zkázy (tisk 1461/I).

Státní pozemkový úřad věnuje otázce levného úvěru pro drobné přídělce na zaplacení přídělové ceny pozornost a pečuje, aby sociální úkoly pozemkové reformy nebyly mařeny úvěrovými nesnázemi. Pozemková reforma činila sice mimořádné požadavky na finanční trh, pokud se však týče drobného přídělu, byly tyto požadavky v celku splněny a státní" pomoc u drobného přídělu neukázala se býti nutnou. Přídělci moha si opatřiti úvěr u místních peněžních ústavů, zvláště u spořitelních a záložních spolků, které jim ochotně pomáhaly. Nesnáze působilo s počátku Slovensko a Podkarpatská Rus, a to zejména také pro neúplnost a nespolehlivost pozemkových knih a pozemkového katastru. Avšak i tu byly obtíže z valné části odstraněny, jakmile filiálka Hypoteční banky v Bratislavě organisovala svou zápůjčkovou akci na širokém základě a filiálka Vinohradské spořitelny v Mukačevě rovněž svými hypotečními zápůjčkami pomáhala přídělcům. Drobní přídělci ponejvíce ze řad drobných zemědělců hospodářsky již zařízených, kterým se dostalo

přídělu toliko k rozšíření jejich hospodářství, obdrželi pro velikou poptávku po půdě zpravidla menší výměru, na jakou finančně stačili a splatili proto velmi značnou část přídělové ceny. Nedošlo tu ke stížnostem, že by nebylo možno dosíci úvěru, zejména jakmile byly v "život uvedeny vzájemné rolnické pokladnice na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Roku 1932 uzavřel státní pozemkový úřad dohodu s úvěrními družstvy na Podkarpatské Rusi, kterou se zajišťuje i financování drobného přídělu a tím jest umožněno drobným zemědělcům nabýti půdy přídělem. Zbývá ještě nevelká část nedoplatků přídělové ceny u drobných přídělců, a jsou to většinou částky pod tisíc korun. Drobným přídělcům hospodářskou krisí vážně ohroženým pomáhá státní pozemkový úřad zejména poskytováním lhůt k zaplacení nedoplatků při mírném zúročení a opatřováním vhodného úvěru.

Dnešní finanční stav přídělců svědčí spíše o tom, že více nežli úvěru potřebují pomoci, aby mohli dosavadní své úvěry úročiti a spláceti. Malý přídělový zákon č. 93 z r. 1931 zařazuje přídělce, zvláště drobná, do řad ostatních zemědělců a nedoporučovalo by se proto pro přídělce budovati zvláštní opatření a tím je od ostatních zemědělců odlišovati, když účelem zákona jest, aby s ostatními co nejdříve splynuli.

V P r a z e, dne 15. září 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1979/ VI.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců J. Husnaje, K. Kleina a soudr.

o nedodržování osmihodinné doby pracovní na Podkarpatské Rusi (tisk 1642/ I).

Nedodržování osmihodinné doby pracovní podle zákona č. 91/1918 Sb. z. a n. na území Podkarpatské Rusi stíhají příslušné úřady v každém konkrétním případě a trestají vinníky podle skutkové podstaty trestného činu.

Úřady zakročují všude, kde jsou konkrétní případy oznámeny. Pokud jde o zaměstnávání jihoslovanských státních příslušníků, třeba poukázati na ustanovení odst. 4 čl. I závěrečného protokolu k obchodní a plavební smlouvě, sjednané mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců č. 163/1929 Sb. z. a n., podle něhož s příslušníky jedné smluvní strany, kteří v den vstupu v účinnost

této smlouvy, t. j. v den 26. listopadu 1929, na území druhé smluvní strany byli zaměstnáni jako dělníci nebo zaměstnanci, bude se zacházeti, pokud jde o výkon dotyčné jejich činnosti, jako s vlastními příslušníky.

V obvodu policejního komisařství v Berehově jsou 2 pekařští mistři jihoslovanští. Jejich zaměstnanci byli u nich zaměstnáni vesměs již před 25. listopadem 1929, takže vzhledem ke shora zmíněné mezistátní smlouvě nelze proti nim zakročiti. V obvodu policejního ředitelství v Užhorodě provozuje pekařskou živnost jediný jihoslovanský státní příslušník; ohledne jeho zaměstnanců jihoslovanské státní příslušnosti koná se ještě šetření v tom směru, zda ve smyslu shora citované smlouvy mohou býti zaměstnáváni bez povolení. V obvodu policejního komisařství v Mukačevě pracuje jako pekař jihoslovanský státní příslušník, který zaměstnává jednoho jihoslovanského příslušníka, pro něhož obdržel od zemského úřadu v Užhorodě pracovní povolení do 31. prosince 1932.

Konaným šetřením nebyl zjištěn případ zaměstnávání bulharských státních příslušníků v pekařských podnicích.

V P r a z e, dne 8. září 1932.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

1979/ VII.

Odpověď

ministra národní obrany na interpelaci poslance Dvořáka a soudr.

o týrání vojáků a o mizerném stravování vojáků v Chomutově (tisk 1844/ VI).

Pokud se týká uváděných nepřístojností u ženijního pluku 3 v Komárně byla věc po předběžném administrativním šetření postoupena vojenskému prokurátoru v Bratislavě k dalšímu řízení.

U pěšího pluku 46 v Chomutově bylo toliko zjištěno, že kapitán Walter Klinger použil vůči vojínům několikráte nevhodných výrazů, pročež byl potrestán kázeňsky. Setření po této stránce vede se dále, zda nelze v postupu tohoto důstojníka spatřovati trestný čin podle vojenského trestního zákona.

Jinak nebylo u tohoto pluku oproti opačným tvrzením interpelace zjištěno nic závadného.

Zejména neodpovídá skutečnosti tvrzení, že vojíni musí na kamenném dvoře kasáren běhati poklusem a dělati cviky »k zemi« a »vztyk«, až jsou celí otlučení. Jednak v žádných kasárnách

v Chomutově není kamenný dvůr, jednak rozkazem velitele pluku bylo z úsporných důvodů vůbec zakázáno dělati na nádvořích uvedené cviky, aby se nepoškodil oděv.

Co do vytýkaných závad při udělování nedělních dovolených záložníkům bylo z příslušných záznamů zjištěno, že se záložníkům po této stránce velmi vyhovovalo a že bylo vyhověno téměř všem žádostem o propuštěnky.

O nahrazování vojenského cvičení zameškaného chorobou platí ustanovení §u 163 branných předpisů.

Dále neodpovídá skutečnosti, že štábní kapitán Josef Sulc vyháněl vojíny od lékařské prohlídky. Tento důstojník toliko kontroloval nápadný počet vojínů, kteří se právě před cvičením hlásili nemocnými, což bylo jeho povinností. Na lékařský posudek a na další zacházení s vojíny neměl vlivu.

Rovněž stížnosti na špatné stravování u pěšího pluku 46 nebvly provedeným šetřením opodstatněny. Naopak bylo zjištěno, že stravování věnují všichni představení největší péči a pozornost, a že zejména ve Štefánikových kasárnách jest příprava stravy i její kvalita bezvadná a strava sama vydatná a rozmanitá. V tom směru nebyly předneseny žádné stížnosti ani ve schůzi stravní komise, ve které jest mužstvo zastoupeno svými delegáty.

V Praze, dne 12. září 1932.

Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.

1979/VIII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Štětky a soudruhů

o předpisu náhrady za vyslání intervenujícího úředníka na veřejnou schůzi v Břeclavi (tisk 1846/XII).

Proti výměru okresního úřadu v Hodoníně, jehož znění je v interpelaci doslovně uvedeno, bylo podáno odvolání, o němž zemský úřad dosud nerozhodl. Postup okresního úřadu bude tedy v cestě instanční se vší pečlivostí přezkoumán. Nemám důvodu v této ryze právní otázce předbíhati rozhodnutí zemského úřadu, proti němuž bude možná ještě stížnost na nejvyšší správní soud, a učiniti opatření v interpelaci

V P r a z e, dne 16. září 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.

1979/IX.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů

o válečných přípravách, prováděných

v rámci všesokolského sletu

(tisk 1698/V).

Vláda nemá důvodu spatřovati závadu v tom, že u příležitosti všesokolského sletu, a sice po skončení dnů sokolských, provedlo vojsko ukázky tělocviku a sportů v armádě pěstovaného.

Tím mělo býti prokázáno, do jaké míry tělesná výchova, prováděná podle method průkopníka moderní lidově tělovýchovy dra M. Tyrše slouží také ku prospěchu a předběžnému výcviku armády. Účast vojska jihoslovanského a rumunského při těchto cvičeních měla býti ukázkou úspěšnosti method, jakých tyto armády při tělesné výchově vojska používají.

Zpráva, že na slete měly také vystoupit vojenské formace bělogvardějců, které se interpelace dovolává, postrádá jakéhokoliv podkladu: stejně ovšem postrádá podkladu sám nadpis interpelace.

Ježto pak všesokolský slet uspořádala Čsl. obec sokolská, která jest organisována na podkladě spolkového zákona, a ježto dále pořádání sletu a jeho program se nijak nepříčily právnímu řádu, neměla vláda důvodu učiniti opatření v interpelaci požadovaná.

V Praze, dne 15. září 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1979/X. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra železnic

na interpelaci poslance dr. Hassolda a druhů

o neoprávněném obtěžování cestujících

četníky nebo železničními úředníky

(tisk 1753/XI).

Případ v interpelaci vylíčený dlužno přičísti tomu, že odznak používaný spolkem »Deutscher Turnverband« nebývá - jak o tom svědčí i jiné případy - při zběžnějším pozorování dosti