jeho schopnost výdělku jest silně omezena pro kýlu šourkovou, kterou si způsobil ve vojenské službě?

V P r a z e, dne 5. záři 1932.

Hádek,

Dvořák, Höhnel, Čižinská, Hodinová, Gottwald,

Kubač, Tyll, Juran, Krosnář, Kopecký, J. Svoboda,

Novotný, Zápotocký, Štětka, Steiner, Hruška,

dr Stern, Hrubý, Kuhn, Kliment.

1977/X (překlad).

Interpelace

poslance Russa a soudruhů

ministru národní obrany

o sebevraždě záložníka Josefa Sellnera.

Časopis »Prager Tagblatt« dostal ad 32letého záložníka Josefa Sellnera dopis, ve kterém oznamuje, že si vzal život pro zkušenosti, které nashromáždil u vojska. Prý se mu hnusí každá minuta, o kterou musí déle žíti.

Sellner se několikráte nedostavil na cvičení ve zbrani a odejel do ciziny. Když se vrátil, byl zatčen. Hladovkou si vynutil, že byl z vazby propuštěn. Byl odevzdán plzeňskému divisnímu soudu, který ho odsoudil na 17 dnů do vezení. Uznal u Sellnera fanatickou »předpojatost«. Poněvadž trest byl odpykán započtením vyšetřovací vazby, byl Sellner ihned odvezen do Jindřichova. Hradce, aby tam konal vojenskou službu. Když dojel do Jindřichova Hradce, napsal onen dopis, prosil o dovolení, aby jej mohl odnésti na poštu a již se nevrátil. Jeho mrtvola byla v neděli vytažena z rybníka Vajgaru u Jindřichova Hradce.

V zanechaném dopise, který se obšírně zabývá zážitky Sellnera u vojska, praví se m. j.:

»Snad to není nezajímavé.

Krutě již zkoušelo mne v životě to, co lidé nazývají osudem. Snášel jsem to trpělivě, jen stejnokroj jest pro mne těžkou ranou.

Zajimáte-li se o tuto věc, vyčtete v Plzni u divisního soudu ze spisů mnoho věcí, až na to, co bylo zamlčeno: Na př. mnoho urážek, týrání v nemocnici v Praze, zacházení v kasárnách v Plzni. Od 27. dubna do 16. května jsem nic nejedl, dne 26. května byl jsem v Plzni strčen do žaláře s tvrdým ložem až do soudního přelíčení, abych se stal poddajným. Velmi dobrá taktika. Při zesláblém těle, když pak obhájce dosti nevrle prohlásí, že jest také nervosní, a že člověk nemá na něho příliš spoléhati, pak člověk velmi mírně odpovídá na každou otázku a konečně podepíše všechno, co se žádá, jen aby se tato opičárna skončila. Bohužel se člověk mýlí, neboť nyní začíná se služební cesta druhého loutkového divadla. Když se člověk 16 hodin potlouká po dráze bez jídla, jídla, které jest maličkostí pro někoho, který nedávno vydržel bez něho 20 dní, honí se z jedněch kasáren do dru-

hých, až se přijde do ordinačního pokoje šéfalékaře. Na příkrou otázku, zdali mu něco neschází, člověk ostýchavě odpoví, že se cítí slabým. Posupný úsměv má asi býti vyšetřováním a zároveň jest odpovědí. Aniž věnoval pacientu byť jen jeden pohled, napíše svůj nález. Pak to jde k rotě stále jesle s průvodem, neboť člověk jest přece velkým zločincem. Tam jsem dostal ihned nikoliv snad něco k jídlu, nýbrž stejnokroj, výzbroj, pušku a rozkaz, abych se ihned oblékl. «

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten zjistiti osoby, které v pražské nemocnici a plzeňských kasárnách Josefa Sellnera stále urážely? Jest ochoten zjistiti a co nejpřísněji potrestati osoby a orgány, které Sellnera v plzeňském vězeni potrestaly tvrdým ložem a vůbec všechny, kdož ho neustálým týráním vehnaly v náruč smrti?

V Praze dne 9. srpna 1932.

Russ,

Babel, Čižinská, Hruška, Dvořák, Juran, Kliment, Hádek, Gottwald, Hrubý, Hodinová, Höhnel, Kuhn, Kopecký, Krosnář, Kubač, Štětka, Török, Śliwka, Novotný, Zápotocký, Steiner, Tyll, K. Procházka, dr Stern, J. Svoboda, Vallo.

1977 XI.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany o poměrech záložníků na cvičeni.

Záložníci cvičné zákopnické roty 5. divise dne 23. června t. r. po návratu ze cvičení nedostali pro 18 mužů vůbec žádný oběd. Štáb. rotmistr Kaňka se vymlouval, že prý se pro 600 lidí »těžko vaří«. Když se záložníci hlásili k raportu, žádný raport se nekonal. Když pak měli jíti do civilu, vyčistili řádně pušky a čekali prohlídku. Prohlídka sa rovněž nekonala, ale když záložníci již v civilu pušky odevzdávali, strhl jim rotmistr 7. roty po Kč 3. - každému, prý na čistění pušek. Kam tyto peníze přišly, nikdo se nedozvěděl.

Nadporučík Janouš od 7. baterie 54. dělostřeleckého pluku starým záložníkům nadává starých volů a podobných výrazů má více a říká při tom, že naň nikdo a nic neplatí a na noviny že se vy... Štábní kapitán Salzmann od 8. baterie téhož pluku nedal sice žádnému záložníkovi na neděli propustku, ale za to při odchodu nechal záložníky dvě hodiny čekat, že prý promluví. Promluvit nepřišel, ale záložníci zmeškali vlaky a ztratili den zaměstnáni. Také chléb u 7. baterie nebyl vydán ráno, nýbrž na naléhání vojínů teprve večer, a poslední den před odchodem do civilu nebyl vydán vůbec. Za to museli vojáci platit na rozbité okno na půdě, které bylo rozbito již před jejich

příchodem. Služební doba u 7. i 8. baterie je denně 13 hodin. Vedle toho musí vojáci zdarma celý den sloužit délesloužícím poddůstojníkům, běhat jim s posílkami, čistit za ně, uklízet a všelijak posluhovati.

Ptáme se pana ministra:

Je ochoten zaříditi řádný přiděl všech náležitostí peněžních i stravních v plné hodnotě pro všechno mužstvo?

Je ochoten naříditi, aby všechny neoprávněné srážky byly vojínům vráceny, aby představení nesměli vojákům sprostě nadávat a byli donuceni zachovávat 8hodinovou dobu pracovní a nezneužívat vojáků k nepovinným práčem?

V Praze, dne 20. července 1932.

Dvořák,

Gottwald, Hruška, Krosnář, Kliment, Török, Höhnel, Hádek, dr Stern, Babel, štětka, Kopecký, J. Svoboda, Kubač, Zápotocký, Hodinová, Čižinská, Novotný, Hrubý, K. Procházka, Tyll, Russ, Steiner, Vallo.

1977/XII.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany o nemožných poměrech stravovacích a špatném zacházení s vojíny Hraničářského praporu, ubytovanými v Žižkových kasárnách v Karlíně.

Mužstvo hraničářského praporu stěžuje si znovu na špatnou stravu. Na př. slavnostní sletová mináž z 5. července vypadala takto: Ráno: Vodová, nechutná káva. V poledne: Hrách s kouskem uzeného. Večer: Ještě horší káva a 2 tvrdé housky. Vojíni si již stěžovali u raportu, ale strava nebyla zlepšena, jenom jedenkrát dostali buchtu.

Když jeden z vojínů omdlel na dvoře následkem špatné stravy a ubytováni, prohlásil kapitán Šperling: Takovým klukům je třeba vypumpavat žaludek! Jiný důstojník prohlásil vojínům na jejich stížnost: V civilu jste žrali hůř! - Vojáci žádají bezpodmínečnou kontrolu stravy se strany vojínů a okamžité zlepšení stravy.

8. července měli vojíni noční cvičení v Tróji. Vojáci z Žižkových kasáren pochodovali od časného rána až do Troje více jak hodinu v nepřetržitém »Na rámě zbraň, protože unaveni, nemohli držet krok. Velel jim nadpor. Václav Pile od 46. pěš. pluku z Chomutova. K večeři dostali připálenou rýži s tlustým masem a až v půl osmé, aby prý neměli už večer hlad. Ve skutečnosti měli důstojníci poradu v kavárně a proto vyhladověle mužstvo muselo čekat. Jeden vojín si stěžoval, že

má málo a důstojník mu řekl, že doma možná tak nikdy nežral.

Vojáci vrátili se do kasáren až v půl dvanácté a pak dostali oběd. Hned potom musili čistit zbraně a ubikace, takže byli nepřetržitě bez odpočinku zaměstnáni od pátku 5 hodin ráno do soboty do půl 5. hod. odpoledne. K jejich stížnosti připojuji se i záložníci, kteří si stěžují na špatnou stravu a na špatné ubytování, neboť většina z nich leží na zemi.

Ptáme se pana ministra národní obrany:

Je ochoten postarati se, aby strava i ubytování aktivního i záložního mužstva bylo okamžitě zlepšeno?

Postará se, aby denní zaměstnáni vojínů nepřesahovalo 8 hodin denně a aby zákonem stanovené volno po zaměstnání bylo dodržováno?

Postará se, aby tyto případy špatného zacházení s vojíny byly ihned odstraněny a všichni důstojníci, neurvalí k mužstvu, jakož i důstojníci odpovědni za neudržitelné poměry ubytovací a stravovací byli co nejpřísněji potrestáni?

V Praze, dne 19, července 1932.

Dvořák,

Hadek, Höhnel, Kliment, J. Svoboda, Hruška, Krosnář, Štětka, Török, Vallo, Babel, Barša, Gottwald, Tyll, Juran, Novotný, Čižinská, Zápotocký, Hodinová, Russ, Kubač, Hrubý.

1977/ XIII.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany

o nepoživatelné stravě vojáků v Praze,

Bratislavě a Pisku.

Ještě nebyl vysvětlen skandální případ otravy 120 vojáků 9. jezdeckého pluku ve Vysokém Mýtě a ještě nám pan ministr neodpověděl na celou sérii našich interpelací, a již nás dochází množství dopisů, žádajících o nápravu stravování. Vojákům 5. pěš. pluku oznámil proviantní důstojník, že na příště bude mužstvo dostávat místo rýže kroupy, kterými se na venkově krmí prasata. Když zástupce vojáků ve stravní komisi nechtěl podepsat jídelní lístek, jelikož na něm byla jídla nechutná, či málo vydatná, křikl rotmistr Šumán: »Dávám Vám rozkaz, abyste podepsal!" Voják musel podepsat, neboť jinak byl by trestán pro neuposlechnutí rozkazu. Když si vojáci stěžovali majoru Kavenovi, že makaróny nejsou k jídlu, uznal sice, že mají vojáci pravdu, ale z jídelního lístku makaróny nevzal, nýbrž prohlásil: »To je dobré, jsou jen jednou měsíčně< Podobně byla odbyta stížnost na brymzu, která je nejen, nechutná, ale které vojáci dostávají ještě k tomu tak málo, že mají ustavičně

hlad. Pan major řekl: »Je jen třikrál měsíčně a když má voják hlad, ať si koupí jídlo ze žoldu. "Když jeden z vojínů namítl, že vojáci nemohou si z 1. 50 Kč kupovat ještě také stravu, rozkřikl se major: »Ticho, žádný nemá co mluviti Už ať jste venku, nebo vás dám vyvést pod bodlem!«

Vojáci z Žižkových kasáren (mužstvo hraničářských praporů, přivezené do Prahy ke specielnímu výcviku na Vltavě], spí ve špině na půdách, vstávají v 5 hodin a dostávají ke snídaní špinavou černou vodu, které se říká káva, oběd dostávají v l hodinu odpoledne ve velmi nedostatečných dávkách, a večeře jsou tak špatné, že je nelze jíst. Vojáci by chtěli aspoň vdolky, které jediné jsou k jídlu, ale na vojáka vydává se po 2 kusech, ačkoliv by každý snědl 5. Salámu dostává voják 7 dkg, nebo spíše méně. Vojáci 109. dělostřeleckého pluku na střelnici v Malackách musí vstávat při cvičení již ve 2 hodiny v noci, ale jíst dostanou až večer. K tomu čočka je studila a vuřty nejmenší velikosti, tak zv. »Bechyňky«. Vojáci v Pisku dostali segedínský guláš z masa, plného červů. Také v knedlíkách jsou často mouční červi.

Ptáme se pana ministra, je-li ochoten učiniti přítrž tomuto soustavnému otravování mužstva kasárenskou stravou, která je velmi špatná a ještě k tomu nedostatečná?

Co učiní, aby vojáci mohli opravdu spolurozhodovat ve strávních komisích a aby peníze na stravu vojínů nezůstávaly po kapsách proviantních šarži?

V Praze dne 20. července 1932.

Dvořák,

Gottwald, Hadek, Kliment, Kubač, dr. Stern, Steiner, J. Svoboda, Štětka, Barša, Hruška, Babel, Kopecký, Tyll, Hrubý, Höhnel, K. Procházka, Russ, Hodinová, Török, Čižinská, Vallo, Kuhn, Novotný.

1977 XIV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministru obchodu, průmyslu a živností

o dovozu pšenice z ciziny.

Podle výkazu Státního úřadu statistického bylo v období od května do července 1932 dovezeno celkem 13. 960 vagónů pšenice a na jednotlivé měsíce připadlo:

květen ................ 4509 vagónů pšenice,

červen ................ 4617 vagónů pšenice,

červenec .......... 4834 vagónů pšenice,

Celkem 13960 vagónů pšenice.

Nebudeme se zabývati otázkou, zda v uvedeném období bylo nutno dovážeti pšenici z ciziny. Než přece dlužno upozorniti, že dovozní povolení na

pšenici z ciziny nemohlo dostati mnoho německých mlýnů, které se jich v téže době domáhaly. Proto třeba předpokládati, že dovozní povolení dostaly jen některé protěžované mlýny a jiné podniky, aby mohly převézti velké zásoby cizí pšenice do nové kampaně a státi se tak nezávislými, aby nemusily kupovati novou domácí pšenici. Účelem nahromadění zásob cizí pšenice nebylo nic jiného, než stlačiti ceny nové domácí pšenice na škodu našeho zemědělství a veškerého hospodářství.

V těchto věcech jest třeba zjednati jasno. Musíme zameziti, aby se několika velkopodnikům poskytovala příležitost k obohacování. Musí-li již býti poskytována dovozní povolení, pak jest nutno, aby se zjistilo, kterým obchodníkům a mlýnům byla dovozní povolení udělena a za všech okolností třeba vyšetřiti, zda udělení dovozních povoleni je také odůvodněné. Mnoho malých a středních mlýnů cítí se poškozeno tím, jak byla udílena dovozní povolení v měsících květnu až červenci 1932. Proto jest třeba, aby se veřejnosti oznámilo, které podniky a firmy dostaly v této době dovozní povolení. Aby se pak napříště zabránilo zneužití, jest také nutno, aby se každého měsíce prováděla přesná šetření o zásobách cizí pšenice.

Dovolávajíce se těchto vývodů, tážeme se pana ministra obchodu:

1. ) Je-li ochoten oznámiti podrobným výkazem, které firmy a podniky dostaly dovozní povolení na cizí pšenici v době od května do července 1932?

2. ) Je-li ochoten zaříditi, aby se napříště konala přesná šetření o zásobách cizí pšenice u všech příslušných firem a podniků?

V Praze dne 15. září 1932.

Windirsch,

Gläsel, Oehlinger, Bobek, dr. Petersilka, Böhm, Zierhut, dr. Hodina, Platzer, Zajíček, Greif, Fritscher, Halke, Krumpe, Kunz, Viereckl, Wagner, Heller, dr. Luschka, dr. Mayr-Harting, Scharnagl.

1977/ XV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministru financí o paušalované daní z obratu v zemědělství.

Od té doby, co byla na zemědělství uvalena daň z obratu, stěžují si zemědělci neustále do vybíráni této daně. Zemědělec nese daň z obratu proto tak těžce, poněvadž ji musí platiti z vlastní kapsy, neboť prodávaje své výrobky, nemůže si daň z obratu připočítati k prodejní ceně zemědělských výrobků. Daň z obratu musí platiti dokonce i ho spodářství pracující se ztrátou, uvážíme-li, že hluboko poklesly ceny zemědělských výrobků, které již dávno nehradí výrobních nákladů.

Postup při vybírání daně z obratu v zemědělství byl pro finanční správu zjednodušen tak, že výše paušalované daně z obratu byla ustanovena podle čistého katastrálního výtěžku. Beře-li se pro výpočet tento zaklad, znamená to velkou nespravedlnost pro zemědělství v horách a zvláště pro zemědělce na pomezi Cech, poněvadž čiňte katastrální výtěžky vypočteny byly příliš vysoko již dříve, když se kdysi stanovila bonita půdy. Porovnáme-li výši čistých katastrálních výtěžku u horského zemědělce s výši čistých katastrálních výtěžků v úrodných krajinách uvnitř země, dokazuje to, že horští zemědělci mnoha krajů musí zdaňovati značně vyšší čisté katastrální výtěžky, ačkoliv to není nikterak odůvodněno, uvažíme-li jak je tam půda mělká a podnebí drsné. Tato nespravedlnost stává se však břemenem, jež lze těžko snésti, jestliže se paušalovaná daň z obratu počítá podle průměrného čistého katastrálního výtěžku obce, jak Lomu bylo zvykem během posledních let.

Obce ležící v horách zabírají častokráte veliké plochy, jejichž výšková poloha jest různá. Tak v Jizerských horách a v Krkonoších jsou na př. obce, v nichž poloha pozemků se různí častokráte o sta metrů. Jestliže se i v takovýchto obcích používá pro placení daně z obratu průměrné paušalované sazby pro celou obec, jsou postiženi zvláště zemědělci, kteří musí pracovati v nejvyšších polohách za nejnepříznivějších poměrů.

Abych uvedl jen jeden příklad, upozorňuji na obec Pommerndorf v berním okrese vrchlabském, v jehož katastrálním obvodu rozdíl výšky nad mořem u pozemků činí 600 až 1400 metrů. Tam ve výši nad 1000 metrů nad mořem jsou osady Přední Rennerovky a Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Lahrovy Boudy a Hříběci Boudy, jejichž zemědělci musí platiti paušalovanou daň z obratu podle průměrného čistého katastrálního výtěžku v obci 24 Kč z ha. V takovéto výši dávno již není orná půda, nýbrž jsou jen pastviny, které ostatně jsou částečně pouhou pustinou, z nichž se v tříletých obdobích sklidí jen nepatrné množství krmiva, poněvadž smilka tuhá (nardus stricta), která tam roste, rosíte jen poskrovnu a udusí jakýkoliv jiný druh trávy, který by byl místo ní zaset, aby se dosáhlo lepšího krmiva. V takovýchto obcích jest nutno, pozemky roztříditi na pásma podle výškové polohy a podle toho také odstupňovati paušalovanou daň z obratu pro zemědělství. Nejlépe by bylo, kdyby paušalovaná daň pro zemědělské podniky v horách byla vypočítaná podle průměrného čistého katastrálního výtěžku jednotlivých hospodářství.

Dovolávajíce se těchto vývodu, tážeme se pana ministra financi:

1. ) Jest ochoten naříditi, aby pro vypočtení paušalované dané z obratu v zemědélství pro zemědělce vzal se za základ průměrný, čistý katastrální výtěžek jednotlivých zemědělských podniků?

2. ) Kdyby tento postup nebyl z určitých důvodů možný, tážeme se pana ministra, je-li ochoten zaříditi, aby v oněch katastrálních obcích, v nichž jsou ve výškových polohách půdy příliš velké rozdíly, bylo provedeno rozděleni podle pásem a aby

podle toho byla v zemědělství odstupňována paušalovaná daň z obratu?

V Praze dne 15. září 1932.

Windirsch,

Platzer, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Zierhut,

Wagner, Gläsel, dr. Luschka, dr. Petersílka, Bobek,

Greif, dr. Hodina, Krumpe, Zajíček, Böhm, Vier-

eckl, Heller, Fritscher, dr. Mayr-Harting, Halke.

1977 XVI (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí

o stížnostech na zdaňovací praxi

vrchlabské berní správy.

K podpoře turistického ruchu na československém státním území provozuji v posledních letech zvláštní propagandu všechna místa, jimž záleží na tom, aby krásy vlasti se staly pokud možno známé. Poněvadž toto ušili v posledních měsících hlavně pro devisové potíže skoro všech zemí bylo bržděno, jest to velká výhoda, když se turistický ruch nezarazí aspoň uvnitř státu. Domácí turisté skládají se většinou ze studující mládeže, která však jen tehdy může navštěvovati krásné krajiny své vlasti, když ji cesty nepřijdou příliš draho. Po této stránce zvláště krkonošští obyvatelé vycházejí pokud možno vstříc mládeži, která cestuje a provozuje sporty, a děje se to zvláště na vánoce a velikonoce, kdy v Krkonoších ještě lze provozovati zdraví prospěšné lyžaření.

Vánočních a velikonočních prázdnin využívají hlavně žáci a studenti pražských škol, aby se vypravili do Krkonoš. Mládež pak, která nemůže vydávati mnoho peněz, nachází dobré přístřeší v domech horských rolníků, kteří, aby mohli tyto mladé lidi umístiti, postupují své pastele a světnice, aby je poskytli mládeži z hlavního města za mírnou náhradu. Snadno lze pochopiti, že žáci a studenti neposkytuji za přenocování velkých příjmů, zvláště když se ostatně přihlíží k tomu, že jde jen o časově krátce omezená přenocování o vánočních a veľkonočních prázdninách. Tyto nepatrné, sotva asi na váhu padající příjmy horských rolníků nedávají však klidu vrchlabské berní správě, a ona to jest, která bere důchody horských rolníků za podnět, aby z nich předpisovala domovní daň činžovní a daň z obratu.

Tyto daně byly letos po porve předepsány. Jest zřejmé, že státní pokladně nemůže přinésti příliš velkých nových příjmů, rozšíři-li se daňová povinnost horských rolníků o placení domovní daně čin žovní a daně z obratu, za to, že poskytují případné noclehy nemajetným žákům a studentům. Tento postup připomíná však starý stát, který, aby za války zůstal vítězem, zabavoval kostelní zvony a

okapy jako materiál na střelivo, ale jinak neomezeně mrhal a pustošil. Když již pro hospodářskou krisi příjmy z dani klesly, nedosáhne se finančního pořádku rozšířeným, zdaněním chudých horských sedláků, nýbrž dlužno sáhnouti k radikálnímu omezeni výdajů a ke skutečně pronikavým, úsporným opatřením. Nové zdaňování horských lolníků domovní daní činžovní a daní z obratu působí finanční správě jistě jen mnoho nákladné práce a zbytečného psaní, jehož výsledek může býti jen velice nepatrný. Proti tomu postup vrchlabské berní správy budí roztrpčení v těch vrstvách, které novým způsobem zdaněni z toho mála, co přijaly, mají většinu zase odvésti státní pokladně. Postup berní správy jest po této stránce neobyčejně malicherný. Neprospívá také turistickému ruchu, poněvadž horští rolníci, aby se vyhnuli pronásledování berní správou, nebudou již příště poskytovati přístřeší. Tím budou poškozeni zase jen žáci a studenti.

Určitě se musíme domnívati, že ani zemské finanční ředitelství, ani ministerstvo financí nevědí o fiskálních choutkách vrchlabské berní správy a že tyto vyšší úřady snad ani nezamýšlejí utažením berního šroubu odníti horským rolníkům chuť, aby krátkodobým levným ubytováním podporovali cestující a sport provozující mládež, která nemůže vydati mnoho peněz. Jest tedy zapotřebí, aby se postupu vrchlabské berní správy učinila přítrž, a proto se tážeme pana ministra financí:

1. ) Je-li ochoten naříditi vrchlabské berní správě, aby horští rolnici, kteří o vánočních a velikonočních prázdninách mají na bytě žáky a studenty, byli ušetřeni od předepisování domovní daně činžovní a daně z obratu?

2. ) Je-li ochoten oznámiti, kolik horských rolníků ve vrchlabském berním okrese dostalo z výše uvedených důvodů daňové předpisy a jaký finanční výsledek z toho státní pokladna očekává?

V P r a z e dne 15. září 1932.

Windirsch,

Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Viereckl, Gläsel,

Platzer, dr Luschka, dr Petersilka, Greif, Haike,

Bobek, Krumpe, Zajíček, Böhm, dr Hodina, Wag-

ner, Zierhut, Heller, Fritscher, dr Mayr-Harling.

1977, XVII (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi národní obrany

o lhůtě, kdy náhradní záložníci zemědělci

mají nastupovati vojenskou službu.

Zákonem ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n., byla zavedena náhradní záloha. Tím se mělo m. j. vyhověti také nutným požadavkům zemědělství tím, že majetnici zděděných statků a živitelé ro-

din se povolávají k vojenské službě jen na krátkou dobu. Dokud osoby povinné vojenskou službou a přidělené k náhradní záloze mohly nastupovati vojenskou službu počátkem měsíce října, nepůsobilo to citelné újmy ve vedeni a spravováni zemědělských provozů. Ale podle nařízení ministerstva národní obrany byly lhůty pro nastoupení náhradních záložníků změněny a jejich služební doba byla přeložena na jaro. Touto změnou byly úplně zmařeny výhody, jichž se mělo dostati zemědělství zavedením náhradní zálohy, neboť v době, kdy náhradní záložníci, pocházející ze zemědělství, mají nastoupiti vojenskou službu, začínají se jarním setím zemědělské práce, které pak trvají nepřetržitě, takže mladí zemědělci velmi mnoho doma zanedbají v době, kterou musí ztráviti ve vojenské službě. Náhradní záložníci zemědělci konajíci vojenskou službu nemohou býti často při neodkladných pracech ani nahrazeni, poněvadž na to nestačí výtěžek drobných, často nesmírně zadlužených statků. Ostatně ani náhradní síly, které mokou nalézti zaměstnáni jen na několik měsíců, nevykonávají tyto práce tak dobře a pečlivě, jak to obyčejně konají mladí zemědělci sami.

Jest tedy nutno, aby pro náhradní záložníky, pocházející ze zemědělství byla vydána zvláštní ustanovení, a to v tom směru, že by se obnovil původní stav, jak trval kdysi po zavedeni náhradní zálohy, t. j., aby náhradní záložníci, pocházející ze zemědělství, mohli nastupovali vojenskou službu v měsíci říjnu.

Přihlížejíce k těmto vývodům, tážeme se pana ministra národní obrany, je-li ochoten - pokud jde o příslušníky zemědělského stavu - změniti ustanovení o lhůtě, kdy náhradní záložníci nastupují službu, tak, aby pro ně jako lhůta nastoupení služby byl určen zase měsíc říjen?

V Praze dne 13. září 1932.

Wíndirsch,

Platzer, Bobek, dr Petersilka, Wagner, dr Hodina,

Zajíček, Krumpe, Böhm, Gläsel, Oehlinger, Haike,

dr Mayr-Harting, Fritscher, Viereckl, Heller, Kunz,

dr Luschka, Scharnagl, Zierhut, Greif.

1977 XVIII (překlad).

interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

ministrovi železnic,

že některé staniční úřady postupují nezákonítě při vydávání žákovských legitimací.

Množí se případy, že v četných stanicích češti úředníci naprosto zneuznávaji své služební povinnosti a zdráhají se vydávati žákům dvoujazyčné žákovské legitimace pro jízdu drahou. V posledních dnech dostal interpelant stížnosti ze stanic Žabokliky, Kaštice, Podbořany, Vroutek a Kraslice.

V novinách bylo lze čisti, že v četných jiných místech odpovědní železniční úředníci stejně jednají proti platným služebním předpisům.

Odpovědní zástupci ministerstva železnic s panem ministrem v čele několikráte výslovné ujistili v rozpočtovém výboru při projednáváni kapitoly »Státní dráhy«, že si železniční správa je vědoma své povinnosti jako obchodního podniku a že se jazyková otázka v sudetskoněmeckých krajinách upraví tak, že se ve styku se stranami všem příslušníkům německého národa budou vydávati alespoň dvoujazyčné tiskopisy, jako jsou návěští, nákladní listy, legitimace atd. Poněvadž postup výše uvedených staničních úřadů přímo odporuje tomuto ujištění, táží se podepsaní, je-li pan ministr ochoten:

1. ) Učiniti všechna opatření, aby se konečně ve 14. roce trvání republiky vyhovělo oprávněným nárokům německého obyvatelstva, užívajícího tohoto veřejného dopravního prostředku, a zajistilo dodržováni příslušných služebních předpisů?

2. ) Aby úředníci, kteří se provinili těmito přehmaty, byli pohnáni k odpovědnosti?

V Praze dne 17. září 1932.

Inž. Kallina,

dr Schollich, dr Hanreich, dr Hassold, dr Keibl, Horpynka, inž. Jung, Geyer, Simm, Oehlinger, Krumpe, dr Petersilka, Kunz, Scharnagl, Bobek, Greif, Kasper, Schubert, Köhler, Knirsch, Krebs, Matzner.

1977/XIX (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

ministru pošt a telegrafů o zkrácení sudetsko-německého obyvatelstva a především sudetsko-německých nezaměstnaných "Československým Radiojournalem«.

V programu Československého Radiojournalu« jest třikrát týdně zařazeno ve 13. 30 hod. zpravodajství »Trh práce«, v němž se jenom česky oznamuji všechna volná místa, ohlášená ústřednímu zemskému úřadu pro prostředkování práce a okresním úřadům pro prostředkováni práce. Poněvadž tyto zprávy se podávají jen česky, nemůže jich německé obyvatelstvo využíti. Jest všeobecně známo, že počet nezaměstnaných v území sudetsko-německém jest čtyřnásobný proti území českému, že němečtí majetníci radiových přístrojů svými měsíčními povinnými příspěvky vybíranými poštou, přispívají na udržováni radiových stanic procentně daleko nad počet obyvatelstva a že tedy jak z důvodů sociálních, tak také národních dlužno co nej-

ostřeji protestovati proti tomuto těžkému zkracování.

Podepsaní interpelanti se tedy táží, je-li pan ministr ochoten:

1. ) Ihned učiniti všechna opatření, jimiž by splněn byl oprávněný požadavek sudetských Němců, aby byla zřízena, vlastní sudetsko-německá vysílací stanice a než se to stane aspoň se postarati, aby německé vysíláni bylo rozšířeno nejméně na 2 hodiny?

2. ) Postarati se, aby za všech okolností veškeré hospodářské zprávy, především zprávy o uprázdněných místech, jakož i hlášení o pracovním trhu byly podávány také německy?

V Praze dne 17. září 1932.

Inž. Kalírna,

dr Schollich, dr Hanreich, Matzner, dr Hassold, Horpynka, Oehlinger, Krumpe, Scharnagl, Zajíček, Fritscher, Knirsch, Köhler, Schubert, Krebs, Geyer, Kasper, Simm, inž. Jung, dr Luschka, Kunz, dr Petersilka, dr Mayr-Harting, Bobek, Greif, dr Keibl.

1977/XX.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministrovi národní obrany

o neudržitelném stavu stravování vojínů

37. pěšího pluku v Levoči.

Během měsíce srpna měli vojáci 37. pěš. pluku v Levoči každý týden hrách. V hrachu byli však červi a brouci, takže několika vojínům bylo po této stravě špatně a část mužstva hrách vyhodila, aniž žádala o náhradu. Když se tento případ již po třetí opakoval, stěžoval si jeden z kuchařů štábnímu kapitánovi Imrichovi od 8. roty, že hrách je zkažený a není k jídlu. Št. kapitán, však prohlásil, že hrách je výborný, že stačí jen hrách políti horkou vodou a že červi i brouci vyplavou. Když kuchař poukazoval, že ani toto poléváni horkou vodou není nic platno, hrozil mu štábní kapitán zavřením. Teprve když se na vlastní oči přesvědčil, že horká voda brouky a červy nevyplavila, dal hrách vylít a proviantní důstojník vydal pak mužstvu za náhradu fazole. - Svědci postupu štábního kapitána vůči kuchaři, který svým poukazem na nepoživatelnost stravy konal jen svou povinnost, byli všichni kuchaři a záložní podporučík 8. roty. Přes to je hrachu ještě 50 metrických centů a až záložníci odejdou, bude zase »výborný« pro aktivní mužstvo.

Uvádíme několik dalších ukázek stravování vojínů 37. pěš. pluku: Na rozkaz štábního kapitána proviantury Vomáčky byl konservový guláš (l konserva pro 4 muže), namíchán s brambory, aby se ušetřila mouka a omastek, kterých je zapotřebí, když se brambory připravují zvlášť. A výsledek je


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP