Podepsaní se tedy táží:

Jest pan ministr ochoten naříditi, aby uvedené pokyny zemského úřadu byly odvolány?

V Praze dne 12. července 1932.

Kremser,

Kaufmaon, Pohl, Taub, Grünzner, Jaksch, Leibl,

Heeger, de Witte, Schäfer, Macoun, Müller,

Schweichhart, Dietl, Blatný, F. Svoboda, Häusler,

Klem, Kirpal, Hackenberg, Roscher, Katz.

1930/XIX (překlad).

Interpelace

poslance inž, R. Junga a druhů

ministrovi vnitra o nových přehmatech četniků.

V interpelaci podané dne 21. června t. r. (tisk 1907/XIX) ukázal posl. inž. Jung a druhové, že Četnická stanice v Mladecku žádala a vynutila si vydání seznamu členů německé národně socialistické strany dělnické od místních skupin v Mladecku a Deštném.

Nyní se stal podobný přehmat v Krasikově. Velitel tatenické četnické stanice vyhledal si bývalého předsedu místní skupiny německé národně socialistické strany dělnické a žádal ho, aby mu národně socialistická skupina mládeže zasílala pravidelně měsíčník »Jungdeutsches Volk« a aby mu oznamovala každou schůzi, ať to jest. schůze výboru, beseda atp" aby se toho mohl účastniti. Tento velitel stanice se jmenuje F. Žák z Tatenic. Rozhodně byl si vědom, že jeho žádost není odůvodněna žádným zákonem. Neboť výslovně žádal, aby se mu jak měsíčník tak i všechny zprávy zasílaly na jeho soukromou adresu. Za tímto účelem zanechal tam obálky se svou adresou. Na otázku bývalého předsedy jménem Hegra, proč se mají tato oznámení činiti soukromě, prohlásil Žák, že oba ostatní četníci nemusejí o tom nic věděti. Na otázku, kterými předpisy jest jeho žádost odůvodněna, odpověděl: »Chci býti stále informován o tom, jak žije a co dělá zdejší mládež, abych vždy mohl úřadu na jeho dotazy odpovídati a nemusil teprve běhati od jednoho ke druhému, aby to nevypadalo tak, jako bych hledal těžkého zločince. «

K tomuto případu dlužno poznamenati, že zibřežský okresní úřad, k jehož obvodu uvedená místa patří, nic podobného, jak jest výše uvedeno, nežádal. Jest to spíše zřejmý přehmat velitele četnické stanice Žáka. Nemohl se prokázati ani žádným úředním příkazem nebo něčím podobným.

Případy zřejmých přehmatů četnictva se množí. Kam vede dnešní směr, výmluvně dokazuje krvavý čin vidnavský, jímž se zabývala interpelace poslan-

ce inž. Junga a druhů, podaná dne 30. června t. r. V této interpelaci se ukazovalo na zásadní příčinu četnických přehmatů, které se stávají denním zjevem. Jest to kurs podporovaný z mylně chápaného státního zájmu, krýti a omlouvati všechny činy četníků, i takové, které jsou úplně neodůvodněné, ba přímo odporují platným zákonům. Četnik se konečně cítí bohem, což jest pochopitelné, a dovoluje si všechno. Neučiní-li se tomu přítrž, hrozí veškerému obyvatelstvu přímo nebezpečí, že místní četník bude bdíti i nad jeho činy v nejužším domácím kruhu. To jest stav, který se nedá udržeti. Takové věci se neděly ani ve starém Rakousku, ačkoliv nešlo tehdy o republiku a o demokracii. Jest nejvyšší čas, aby se tomuto přímo nedůstojnému stavu učinila přítrž a četníkům se nařídilo, aby se zabývali vlastními úkoly svého oboru působnosti, místo aby se cítili představenými obyvatelstva a jako tací působili.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Je-li ochoten podrobiti vylíčený případ ihned podrobnému vyšetřování, dáti velitele Žáka z tatenické stanice přiměřeně poučiti o jeho povinnostech a zbaviti ho jeho nynějšího místa, které asi nedovede zastávati?

V Praze dne 8. července 1932.

Inž. Jung,

dr Schollich, Simm, Kasper, dr Hassold, inž. Kalli-

na, dr Keibl, Matzner, Krebs, Geyer, Schubert,

Knirsch, Köhler, Horpynka, dr Hanreich, dr Szüllö,

dr Jabloniczky, Dobránsky, Fedor, Hokky,

Szentíványí.

1930/XX (překlad).

Interpelace

poslanců Babela, Hádka a soudruhů

ministrovi železnic

o nuceném přeložení Václava Franka, posunovače, sloužicího jako průvodčí, z Lovosic do Králové Hradce.

Posunovač a po 9 let v jízdní službě zaměstnaný železničář Václav Frank byl od r. 1912 stále zaměstnán v Lovosicích.. Má tam své 75leté rodiče, které musí podporovati, rovněž rodiče jeho manželky jsou odkázáni na jeho podporu. Frank má 3 nezletilé děti, z nichž jeden. syn jest v Lovosicích v učeni, druhý syn jest zaměstnán jako praktikant v obchodě s dřívím.

Václav Frank není podle diagnosy šéfa-lékaře schopen konati poeunovačskou službu a proto slouží jako průvodčí 9 let bez závady Královéhradecké ředitelství trvá na tom, aby Frank byl přeložen

bez důvodu a chce ho dokonce přeložiti zpět do IV. skupiny. Jest zřejmo, že toto přeložení má vyslovený ráz pronásledováni, jehož příčinou jest udavačství. Ráz pronásledování jest tím zřejmější, že v době, kdy má Frank býti přeložen, byl do Lovosic přeložen, z Mladé Boleslavi prozatímní staniční pomocník. Přeložením utrpí Frank a jeho rodina značnou škodu. Jeho děti, které jsou v učeni, musily by býti vzaty z učení, a byla by tím přerušena podpora starým, výdělku neschopným rodičům, kterou jim Frank poskytoval.

Mimo to jest jisto, že Frank svou nynější službu konal bezvadně a co nejlépe a jest při nejmenším pochybné, zdali v Králové Hradci, kde má sloužiti jako posunovač nebo má býti ještě o jednu kategorii přeložen nazpět ke staniční službě, bude moci konati totéž jako v Lovosicích.

Přeložení jest tedy nejen s hlediska Frankova neobyčejnou krutostí a pronásledováním, nýbrž i s hlediska železniční správy nesmyslným opatřením.

Tážeme se ministra železnic:

Je-li ochoten toto přeložení ihned zrušiti?

Je-li ochoten poučiti královéhradecké ředitelství, že taková nesmyslná přeložení nepatří do obchodního programu ministerstva železnic a že jich má příště zanechati?

V Praze dne 11. červance 1932.

Babel, Hadek,

Dvořák, Novotný, Kubač, J. Svoboda, Kliment, Hruška, Barša, Śliwka, K. Procházka, Török, Zápotocký, Gottwald, Kuhn, Vallo, Tyll, Juran, Krosnář, Hodinová, Čížínská, Russ.

1930/XXI (překlad).

Interpelace

posl. R. Köhlera a druhů ministrovi pošt a telegrafů o označování traťových balíků a novinových svazků.

Pražské ředitelství pošt a telegrafů oznámilo dne 12. dubna 1932 pod čís. 85. 938-VII-1932 správě časopisu »D. H. V. - Mitteilungen der Ortsgrupps Reichenberg«, že všechny novinové svazky a vlaječky k novinovým pytlům musí býti označeny dvojjazyčně, traťové svazky že však musí býti označeny výhradně státním jazykem. V onom dopisu se praví dále: »Poněvadž bylo zjištěno, že jste dosud této podmínce přesně nevyhověli, počínaje dnem 9. května odnímá se vám výhoda novinářské

sazby, jestliže od tohoto dne nesplníte zmíněnou podmínku. «

Tento postup ředitelství pošt a telegrafů nemá odůvodnění v zákoně a musí hospodářsky těžce poškoditi mnoho menších časopiseckých podniků, které pro hospodářskou krisi beztoho živoří.

Podepsaní táží se tedy pana ministra pošt, je-li ochoten vyšetřiti postup pražského poštovního a telegrafního ředitelství a zameziti činy zákonně neodůvodněné ?

V P r a z e dne 15. července 1932.

Köhler,

dr Szüllü, dr Jabloniczky, Dobránsky, dr Schollich, dr Hassold, Szentiványi, Matzner, dr Hanreich, Simm, Fedor, inž. Jung, Knirsch, Krebs, Geyer, Horpynka, dr Keibl, inž. Kallina, Hokky, Schubert,

Kasper.

1930/XXII (překlad).

Interpelace

posl. H. Simma a druhů

ministru vnitra

o změnách ve vnitřní službě země Morav-

sko-slezské a tím způsobeném odstrčení

státních techniků.

Výnosem presidenta země Moravskoslezské ze dne 28. prosince 1931, č. 41. 335/pres. byly provedeny rozličné změny ve vnitřní službě země Moravskoslezské.

Počet technických oddělení byl snížen z 19 na 14, což znamená značné snížení systemisovaných míst státních techniků ve vyšších platových stupnicích. U právnických oddělení se to neprovedlo, takže technikové musí tento krok pociťovati jako neodůvodněné odstrčení.

Jiným rozhodným opatřením jest zřízení tak zvaných smíšených oddělení, která svým vlastním rázem jsou oddělení právnická a jimž jsou státní technikové přiděleni jen jako poradci. Poněvadž se rozhodnuti v těchto odděleních vydávají většinou v oboru technickém a právníci připojují k tomu jen formální část, bylo by jistě bývalo účelnější přiděliti právníky k technickým skupinám.

Přidělení techniků do právnických oddělení odnímá technika vedení technického představeného. Tím se nemá odůvodňovati nutnost nějaké kontroly. Má se poukázati jen na to, že pro mnoho technických činností nejsou úřední předpisy, ba že chování techniků není upravováno ani směrnicemi, které vydávají odborové organisace, poněvadž technik stále tvoří nové hodnoty, jejichž využití se upravuje teprve praktickou zkušenosti. Zde jest vedení technickým přednostou nezbytné.

Poněvadž výše zmíněný výnos byl vydán bez dohody 5 příslušnými odborovými organisacemi, dlužno se domnívati, že to byl vědomě jednostranný postup.

Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra: l. / Ví o obsahu tohoto výnosu?

2. ) Jest ochoten působiti, aby se náležitě vyhovovalo věcným požadavkům země a oprávněným osobním požadavkům jednotlivých skupin povolání?

V Praze dne 15. července 1932.

Símm,

Geyer, Knirsch, Köhler, Krebs, dr Schollich, Horpynka, dr Keibl, inž. Kallina, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Szentiványi, Hokky, Dobránsky, Fedor, dr Hassold, Matzner, dr Hanreich, Schubert, Kasper, inž. Jung.

Původní znění ad 1930/ VIII.

Interpellation

der Abgeordneten Häusler, Hackenberg,

Heeger und Genossen

an den Minister des Innern,

wegen der Erschießung des Josef Melcher

durch einen Gendarmen.

In der Nacht vom 27. auf den 28. Juni wurde in Weidenau der 27jährige Josef Melcher von einem Gendarmen erschossen. Das Gendarmeriekommando stellt den Fall so dar, daß sich Melcher der Verhaftung widersetzt habe und von dem Gendarmen in Notwehr erschossen worden sei.

Nach dem ärztlichen Befund wurde Melcher durch einen Schuß, der aus einer Entfernung von 4-5 m abgegeben wurde, getötet. Daraus und aus dem Umstände, daß Melcher keine Schußwaffe besaß, ist zu schließen, daß die Voraussetzung der Notwehr nicht gegeben war und der Gendarm daher die Vorschriften über den Gebrauch der Schußwaffe übertreten hat.

Der Vorfall hat in Weidenau und in der ganzen Umgebung große Erregung hervorgerufen.

Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister:

Ist ihm der geschilderte Vorfall bekannt?

Ist er bereit, eine strenge Untersuchung einzuleiten und, wenn diese ein Verschulden des Gendarmen ergibt, zu veranlassen, daß er zur Verantwortung gezogen wird?

Ist er bereit zu veranlassen, daß die schuldlose Familie des Getöteten entschädigt wird?

Prag, den 1. Juli 1932.

Häusler, Hackenberg, Heeger, Kremser, Schäfer, Röscher, Hampl, Srba, Neumeister, Schweichhart, Macoun, Kaufmann, Tomášek, Kirpal, Müller, Dietl, Pohl, Katz, Jaksch, de Witte, Leibl, Blatny, Grünzner, Taub.

Původní znění ad 1930/IX.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Othmar Kallina

und Genossen an den Minister des Innern, in Angelegenheit des Verhaltens der Staatspolizei in Eger gegenüber der deutschen Bevölkerung.

Am 19. Juni 1932 planten die Egerer Ortsgruppen des Bundes der Deutschen in Böhmen, und des deutschen Kulturverbandes ein gemeinsamesSchutzvereinsfest, dessen Reingewinn den notleidenden Schul- und Waisenkindern zufließen sollte. Das Programm des Festes sollte umfassen: Um 10 Uhr Turmblasen vom städtischen Rathausturm, um 11 Uhr Platzmusik und Blumenverkauf und um 2 Uhr nachmittags Festzug mit anschließendem Volksfest. Irgendwelche Kundgebungen waren mit dem Feste nicht verbunden und hätte die Veranstaltung desselben unter normalen Rechtsverhältnissen daher keine wie immer geartete Beanstandung erfahren dürfen. Die Interpellanten sind auch überzeugt, daß die Veranstaltung solcher unpolitischer, nur charitativen Zwecken dienenden Veranstaltungen auch in den tschechischen Gebieten, dieses Staates nur einer Anmeldung bei der Behörde bedürfen und darüber hinaus die Behörde nur dann eingreift, um Hindernisse, welche sich der Veranstaltung allenfalls in den Weg stellen, zu beseitigen.

Anders in unseren sudelendeutschen Heimatgebieten! Hier sucht die Behörde angestrengt nach irgend einer noch so bei den Haaren herbeigezogenen Ursache, um die Veranstaltung möglichst zu erschweren. Staatspräsident Masaryk hat zwar für dieses Verhalten einmal den gewiß kennzeichnenden Satz geprägt, daß die Politik solcher kleinlicher Nadelstiche nur als dumm bezeichnet werden müsse. Trotzdem scheinen die Unterbehorden nach wie vor die Befolgung einer solchen kleinlichen Nadelstichpolitik sich zum Grundsätze gemacht zu haben. Da es sich hier nicht um Übergriffe einzelner untergeordneter Organe handelt, sondern um ein groß aufgezogenes System der Geßlerhutpolitik in den sudetendeutschen Gebieten, muß für alle diese Maßnahmen die Gesamtregierung verantwortlich gemacht werden.

Im vorliegenden Falle hat das Polizeikommissariat in Eger mit Bescheid vom 11. Juni 1932, Zahl 1146 das oben angegebene Programm einschließlich des Turmblasens vom Turme das Rathauses bewilligt. Wahrscheinlich über Eingreifen der Nebenregierung in diesem Staate, verkörpert durch die einzelnen Národní výbory ist dann mit Bescheid vom 17. Juni 1932, Zahl 12. 314 durch das Polizeikommissariat das Turmblasen mit der fadenscheinigen Begründung untersagt worden, daß das Kreisgericht in Eger den Turm für den geplanten zweck nicht zur Verfügung stellen könne. Nun sollte man ja von der Justizverwaltung annehmen können, daß sie den Inhalt des mit der Stadtgemeinde abgeschlossenen Mietvertrages kennt, in welchem ausdrücklich als Mietobjekt das städtische Rathaus mit Ausnahme des Kellergeschosses und des Rathausturmes bezeichnet ist. Das Verfügungsrecht über den Rathausturm steht nach wie vor ausschließlich der Stadtgemeinde Eger als der Eigentümerin des Gebäudes zu. Es hat also weder das Kreisgeriahtspräsidium das Recht, über den Rathausturm zu verfügen, und noch weniger ist aber das Polizeikommissariat in Eger befugt, das bereits bewilligte Turmblasen unter Berufung auf einen rein privatrechtlichem Grund zu verbieten.

Die Interpellanten fragen daher an, ob der Herr Minister bereit ist, den geschilderten Sachverhalt zu erheben, die für den unglaublichen Übergriff Verantwortlichen zur Rechenschaft zu ziehen und alles vorzukehren, daß endlich mit dieser unerhörten, die sudetendeutsche Bevölkerung ununterbrochen provozierenden Nadelslichpolitik ein Ende gemacht werde?

Prag, am 1. Juli 1932

Ing. Kallina,

Dr. Schollich, Horpynka, Ing. Jung, Knirsch, Dr. Hanreich, Dr. Hassold, Dr. Keibl, Matzner, Simm, Krebs, Schubert, Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Zajíček, Köhler, Bobek, Greif, Scharnagl, Fritscher, Kasper, Krumpe, Dr. Petersilka, Geyer.

Původní zněni ad 1930 X,

Interpellation

der Abgeordneten Haike, Hodina

und Genossen

an den Minister des Innern,

in Angelegenheit des Erlasses des Landes-

schulrates in Brunn vom 8. April 1932,

Zahl 17. 525.

Der Landesschulrat in Brunn hat am 8. April 1932 unter Zl. 17. 525 folgenden Erlaß herausgegeben:

»Besetzung von Lehrstellen an öffentlichen Schulen. Zusatz zu den Weisungen betr. das Präsentationsverfahren.

An alle Bezirks-(Stadt) Schulausschüsse auch f. die deutschen Schulen

in Mähren-Schlesien.

Als Ergänzung zu dem hiesigen Erlasse vom 3. Jänner 1931, Zl. 81. 259, 30 machen wir alle Bez. Schulausschüsse auf den Absatz 4 des § 50 des Reichsschulgesetzes vom 14. Mai 1869 und der Novelle vom 2. Mai 1883, Zl. 53 R. G. Bl. aufmerksam.

Es wird allen Bezirks- und Stadtschulausschüssen aufgetragen, daß bei allen Präsentationsanträgen vor allem streng darauf geachtet und in einem Gutachten ausgeführt werde, ob bei einem Bewerber nicht ein wichtiges sittliches Gebrechen festzustellen sei, insbesondere ob nicht gegen die staatsbürgerliche Führung des Bewerbers begründete Einwände erhoben werden, und daß in Fällen in der angedeuteten Richtung das zuständige Amt (staatliches, polizeiliches) gehört werde.

Die Qualifikationstabellen aller Kompetenten haben die Qualifikation der drei letzten, dem Konkurstermin vorausgehenden Jahre zu enthalten.

Für den Vorsitzenden: Kulendík. «

Die in diesem Erlasse seitens der Landesbehörde (Landesschulrat) in Brunn zum Ausdrucke gebrachte Auslegung des zitierten Paragraphen des Reichsvolksschulgesetzes stellt eine Erweiterung dar, die dem Geiste des § 48, Abs. 3 dieses Gesetzes widerspricht und daher gesetzeswidrig ist.

Die Gefertigten fragen den Herrn Innenminister, ob er bereit ist, den obzitierten Erlaß der Landersbehörde (Landesschulrat) in Brunn aufzuheben?

Prag, den 28. Juni 1932.

Halke, Hodina,

Häusler, Kirpal, Leibl, Gläsel, Viereckl, Schäfer,

Windirsch, Zierhut, Heller, Blatny, Röscher, Böhm,

Heeger, Taub, Platzer, Grünzner, Katz, Wagner,

Jaksch, Kaufmann.

Původní znění ad 1930/XI.

Interpellation

des Abgeordneten Rudolf Kasper

und Genossen

an den Minister für soziale Fürsorge in Angelegenheit der dringend notwendigen Unterstützung erwerbslos gewordener tschechoslowakischer Staatsangehöriger im Auslande.

Die Not und Bedrängnis der im Auslande, insbesondere aber im Deutschen Reiche oftmals schon seit vielen Jahrzehnten ansäßigen, infolge der allgemeinen Wirtschaftskrise erwerbslos gewordenen tschechoslowakischen Staatsangehörigen, wird nun-

mehr zur Unerträglichkeit gesteigert. Die meisten der unschuldigen Krisen-Opfer stehn nicht mehr in dem Genuße der gesetzlichen Erwerbslosenunterstützung; sie fallen daher den privaten Wohlfahrtsaktionen anheim, bis schließlich auch diese mangels der erforderlichen. Geldmittel ihre Fürsorgetätigkeit einzustellen gezwungen, sind. Dadurch werden alber die Erwerbslosen mit ihren Angehörigen dem größten Elende preisgegeben. Als weitere Folge ist die Ausweisung aus ihrem bisherigen Auslandswohnorte und die Abschiebung in die Heimatsgemeinde. Dort erwartet sie jedoch das Gleiche, wenn nicht noch größeres Elend. Die Heimatsgemeinden sind infolge ihrer eigenen Notlage ausser Stande hier helfend einzugreifen, weil ihnen die notwendigen Mittel hiezu fehlen. Es besteht aber auch das begreifliche Bestreben, die Arbeitslosigkeit und Not in der eigenen Gemeinde durch den weiteren Zuzug Erwerbsloser nicht noch weiter zu steigern.

Diesen, im Auslande wohnenden und von der Not betroffenen Staatsbürgern, kann nur der eigene Staat helfen. Dieser muß bestrebt sein, seinen Angehörigen im Auslande das Dasein mindestens ebenso erträglich zu gestalten, wie es andere Staaten, beispielsweise die Schweiz, Deutschösterreich und Polen durch vertragliche Vereinbarungen schon längst getan haben.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister für soziale Fürsorge, ob er gewillt ist, Vorsorge zu treffen, daß ehestens Verhandlungen mit der Regierung des »Deutschen Reiches angebahnt werden, die zum baldigen Abschluß eines Gegenseitigikeitsvertrages führen, der den beiderseitigen erwerbslosen Staatsangehörigen den dringend benötigten Schutz und die Hilfe in ihrer Not mindestens ebenso sichent, wie den im Auslande ansässigen anderen Staatsangehörigen und der vor Allem die Gefahr dar Ausweisung beseitigt.

Prag, am 28. Juni 1932.

Kasper,

Schubert, Oehlinger, Krampe, Geyer, Bobek, Greif,

Dr. Mayr-Harting, Simm, Köhler, Krebs, Scharnagl,

Ing. Jung, Knirsch, Dr. Luschka, Dr. Petersilka,

Zajíček, Kunz, Fritscher, Dr. Schollich, Horpynka,

Dr. Hanreich, Dr. Hassold, Dr. Keibl, Matzner,

Ing. Kallina.

Původní znění ad 1930 /XII.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Bacher

und Genossen an den Justizminister wegen unberechtigter aus sprachlichen Gründen erfolgten Zurückweisungen der von deutschen Parteien beim Bezirksgericht in Troppau überreichten, deutsch abgefaßten Eingaben.

Das Bezirksgericht in Troppau hat mit Beschluß vom 1. Juni 1932 Gz. Cs. IV. 139, 32-1 eine Wechselklage mit dem Bemerken zurückgestellt, daß diese Eingabe nur in der Staatssprache überreicht werden kann. Es handelt sich hier um eine deutsche Klagspartei, die eine Eingabe bei einem Gericht überreicht hat, dessen Sprengel mehr als 20% Staatsbürger deutscher Volkszugehörigkeit aufweist.

Der gleiche Vorfall spielte sich bei der Wechselklage Gz. Cs IV 530/32 ab.

Der Bezirksgerichtssprengel Troppau zählt nach der letzten maßgebenden Volkszählung von 1921 73. 991 Einwohner, darunter 42. 159 Tschechen und 27. 093 Deutsche. Der Prozentsatz der deutschen Bevölkerung in diesem Bezirksgerichtssprengel beträgt daher 38. 56%.

Das Vorgehen des Bezirksgerichtes Troppau stellt eine Verletzung der im § 2 des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 Slg. d. G. u. V., den Angehörigen nationaler Minderheiten gegebenen Rechte dar.

Die Genannten stellen daher an den Herrn Minister die Anfrage:

l. / Ist dieser Vorfall dem Herrn Minister bekannt?

2. ) Beabsichtigt er, Richtilinien für die Gerichte zu erlassen, wodurch künftighin solche Übergriffe unmöglich gemacht werden?

Prag, am 22. Juni 1932.

Dr. Bacher,

Dr. Luschka, Heller, Kunz, Fritscher, Zajíček, Platzer, Wagner, Böhm, Hodina, Viereckl, Scharnagl, Gläsel, Dr. Rösche, Dr. Peters, Halke, Greif, Krumpe, Windirsch, Bobek, Dr. Mayr-Harting, Oehlinger, Zierhut, Dr. Petersilka.

Původní znění ad 1930/ XIII.

Interpellation

der Abgeordneten Wenzel Jaksch, Anton Schäfer, Franz Macoun und Genossen

an die Gesamtregierung wegen Erlassung eines Kartellgesetzes.

Die definitive Sperrung einer ganzen Anzahl von Papier- und Zellulosefabritten veranlaßt die Unterfertigten, die Aufmerksamkeit der Gesamitregierung auf jene Methoden der Kartelle zu lenken, welche auch in diesem Staate die Krise weit über das weltwirtschaftlich bedingte Maß hinaus verschärfen und der Bevölkerung Opfer auferlegen, die durch ein gesetzgeberisches Eingreifen vermieden werden könnten.

Insbesondere die letzte Entwicklung in der Papier- und Zelluloseerzeugung zeigt m geradezu aufreizender Weise, wie die Geschäftsmethoden der Kartelle nicht nur schwere soziale Schädigungen verschulden, sondern, auch den öffentlichen Interessen zuwiderlaufen. Es kommen dabei hauptsächlich in Betracht:

Für die Papiererzeugung das Papierkartell (Zen-

tralverkaufsbüro der vereinigten Papierfabrigen) in PragII., Národní 26,

fůr die Zelluloseerzeugung das Zellulosekartell (Sulfit, G. m. b. H. ) und

fůr die Pappenerzeugung das Pappenkantel (Kartonia G. m. b. H. ) in Prag II., Hybernská 12.

Diese genannten Kartelle üben die Praxis, daß sie den Mitgliedsfirmen bei Überateigumg des ihnen zugewiesemen Absatzkontingentes Pönalien im Betrage von 10 bis 15% vom Fakturenwente des uber das Kontingent hinaus gelieferten Quantums aufer-

legen. Andererseits gewähren diese Kartelle ihren Mitgliedsfirmen bei Nichterreichung des zugewiesenen Kontingentes und auch für Stillstände eine Entschädigung im Betrage von 10 bis 15% vom Falkturenwert des nicht gelieferten Kontingentes. Diese Vorgangsweise ist ein Anreiz zu rückhaltsloser Konzentrationspolitik, ja gerade eine Prämierung von Entlassungen und Betriebsstillagungen. Wie verheerend sie sich gerade in der Papier- und Holzstofferzeugung ausgewinkt hat, bezeugt nachstehende

Übersicht

über die in der čsl. Papierindustrie stillgelegten Betriebe.

Datum der Stillegung:	Betrieb;	Firma:	Entlassene Arbeiter:	Angehörige:	Lohnverlust p. Jahr:	Kartell:
1. Jänner 1930	Papierfabrik Birkigt bei Tetschen	Jordán & Söbne, Birkigt	117	169	1, 002. 456	Papierkartell
15. März 1930	Zellulosefabrik Sandhübel (alte Fabr. )	Papierfabriks-A. G., Bielathal, Sandhübel b. Freiwaldau	120	316	1, 060. 200	»Sulfit«
9. Apríl 1930	Papierfabrik Franzensthal b. Winterberg	PapierUltia A. G., Prag-Karlín	202	599	1, 522. 500	Papierkartell
6. Jänner 1931	Papierfabrik R. Kubík, Prag-Bubeneč	R. Kubík, Prag-Bubeneč	240	320	1, 728. 000	Papierkartell
Juni 1931	Papierfabrik Pribyslavice b. Okríško	Iglaumühl, A. G. Přibyslavice	280	420	1. 848. 000	Papierkartell
30. Oktober 1931	Zellulosefabrik Josefibütte bei Plan	PragerNeusiedler A. G. Prag II., Bredovská 8.	137	359	1, 456. 000	»Sulfit«
1931	Papierfabrik Písek	Jihočeská papírna v Písku	84	260	680. 000	Papierkartell
15. Feber 1932	Zellulosefabrik Sandhübel b. Freiwaldau (neue Fabrik)	Papierfabriks A. G. Bielathal in Sandhübel	162	312	1, 406. 160	»Sulfit«
31. Jänner 1932	Zellulosefabrik Turč. Sv. Martin	Zellulosefabrik A. G. Turč. Sv. M.	570	ca 1500	ca. 5, 000. 000	»Sulfit«
27. Jänner 1932	Pappenfabrik Krinsdorf	G. Weigend in Dux	62	78	483. 600	Kartonia
1. März 1932	Papier- und Zellulosefabrik Ružomberok	Ružomberská továren na papír a celulosu v Ružomberku	250	650	1, 500. 000	» Sulfit«
Märtz 1932	Pappenfabrik Schildberg	Jeschek & Faber in Schildberg	40	83	240. 200	Kartonia
		Zusammen:	2264	5066	17, 927. 116