7. ) Abraham Mähner - Josefu Jobstovi, Hleďsebe r. 1924.
Dürnbach, okres chebský:
1. ) Ant. Grüner - Jan Pfordtner, č. 7 v Dürnbachu, dne 30. listopadu 1922.
2. ) Ant. Heinl, č. 7 v Dürnbachu, dne 21. července 1923.
3. ) Krištof Lederer - Michl Frank, č. 19 v Dürnbachu, dne 15. května 1926.
4. ) Jan Rustler - Kornov, parcela č. 109 a 110.
5. ) Jiří Maier - Krištof Lederer, dům čís. 12 v Dürnbachu.
6. ) Markéta Fischerova, Dolní Schön - Jan Pfordtner, Dürnbach, parcely č. 116, 123, 426, 428 a 429, dne 30. listopadu 1922 a dne 16. ledna 1923.
7. ) Markéta Fischerova, Dolní Schön - Janu Fischerovi, Dürnbach,. parcely č. 116, 123, 426, 428 a 429.
8. ) Jiří Friedrich - František Nadler, dvůr č. 11 v Durnbachu.
9. ) And. Stingl - Jan Fischer, dům čís. 30 v Dürnbachu.
10. ) Jan Fischer - Jiří Bartl, Dürnbach, parcely č. 123, 139, 184, 186. 426, 428, 429.
11. ) Frenkl, Dolní Schön - Krištof Lederer, Dürnbach, parcely č. 422, 423, 424, 371, 374, 375, 377, 378, 379, 380 - I, 380 - II, 402/I, 405 a 412. Jiří Maier - Frenkl, Dolní Schön, opět prodáno dne 26. ledna 1927.
12. ) Jiří Maier - Emil Horner, dvůr čís. 14 v Dürnbachu, dne 3. srpna 1929.
13. ) Michl a Magdalena Frankovi - Jiří Frank, Kulsam, dvůr č. 19, dm 19. května 1931.
14. ) Jiří Werner, Kornov - Josef Baier, Kornov, hostinec č. 11.
Jesenice, okres Cheb:
Blassl, Jesenice, dvůr č. 43, 1. ledna 1921. Eckert, Stebnice, dvůr č. 24, 1928. Köstler, Dřenice, dvůr č. 29, 1929. Diener E., Jesenice, dvůr č. 3, 1929, Markéta Forstrová, Jesenice, dvůr č. 22, 1931. Frank, Jesenice, dvůr č. 24, 1931.
Starý Albenreuth, okres chebský: 1929 Usedlost č. 26, Doubrava 165. 000 Kč.
1929 Usedlost č. 4, Doubrava 13. 000 Kč
1929 Usedlost č. 4, Doubrava 30. 000 Kč
1929 Usedlost č. 4, Doubrava 18. 000 Kč
1929 Magdalena Summerová -
Mikuláš Kraus, Horní Lindov 12. 000 Kč
1926 Parcela č. 428 a 430 25. 000 Kč.
1928 Usedlost č. 4, Starý Albenreuth 70. 000 Kč.
1929 Usedlost č. 9, Starý Albenreuth 170. 000 Kč
1927 Hospodářství č. 15, Doubrava 100. 000 Kč
Velká Šidboř, okres chebský: Jiří Blasel, Jesenice:
Ant. Achtnerovi z Grünu 69/ 2 zahrada, parcely 133 a 132 pole, 67 a 69/1 louky. parc. 131 pastvina, 1/2 parcely 70, cesty 304, 12. 000 Kč.
Jiřímu Zuberovi, Milíkov, parc. čís. 205, 218, 219/1, 219/2, 215 pole, 204 a 216 louky, 203, 214, 217, 221 pastviny, celková výměra 6 ha 31 a 39 m.
Jiřímu Sommerovi z Grünu, parc. č. 168, 169 pole, 166 louka, 167 pastvina, celková výměra 1 ha 93 a 81 m.
Ferdinandu Heinzovi z Tesová, parc. 197, 198 louky, celková výměra 0. 50.
Janu Pecherovi, Malá Šidboř, parc. 113 a 115 pole, 112 a 114 pastviny, celková výměra 2 ha 47 a 28 m.
Palič, okres Cheb:
1. ) Vavřinec Löw, statek Palič, parc. č. 182/2, 184/2, 335 m, 1737. 80 Kč.
2. ) Josef Freundl, Palič č. 21, parc. č. 42, dne 30. května 1925, 792 Kč, parc. 705, 707. pole 706, louka 708, 10. 000 Kč.
3. ) Josef Wilfling - Reinl, Palič, parc. 815/2, 814. 813, dne 27. září 1927, 15. 000 Kč.
4. ) Vavřinec Pötzl, Palič, 1 dům s pozemky, dne
29. srpna 1925, 52. 000 Kč.
5. ) Jan Otto. Palič č. 51, 1 dům s pozemky, 7. července 1931, 26. 500 Kč.
6. ) Zintl, Palič - statek Palič, 300 m2, 3. 200 Kč. 7. ) Jos. Konhäuser, č. 67, 1 dům s pozemky, dne
30. července 1925, 14. 500 Kč.
8. ) Jiří Fischer, Palič č. 12, - Retti Pichl, 243 m". 992 Kč, dne 25. června 1926,
Vavřinec Baier, 30 m, dne 25. června 1926, 120 Kč,
9. ) Josef a Magdalena Mayerlovi - statek, Palič, 475 m2, 96 m2, 6 m2, dne 16. září 1924, 2. 308 Kč.
10. ) Ant. Hafenrichter 3/4, Anna Hafenrichterová 1/4 domu č. 76, pozem. parc. od Jos. a Marie Tauschových, dne 28. července 1925, 20. 000 Kč.
11. ) Jos. a Markéta Schmidovi, Palič 28 - Marie Krainhoferová a Jos. a Magdalena Mayerlovi, 1 dům s pozemky, staveb, parcela 109 zahrada, 110 záhrada, za 15. 000 Kč a 6. 000 Kč.
12. ) Anna Bauerová - statek Palič, dne 4. června 1925, parc. č. 184/1, 2. 309 Kč.
13. ) Jan Döltsch a manželka, Palič č. 55 - Kraus dne 15. září 1931, 85. 000 Kč.
14. ) Karel Freundl, Palič 35 - obec, v květnu 1929, staveb, pozemek, 507 Kč.
15. ) Krištof Freund, Palič č. 35 - statek Palič 26. října 1923, staveb. pozemek, 116. 90 Kč.
16. ) Marie Krainhöferová č. 46 - Markéta Waltrová, 1 dům, dne 27. listopadu 1930 za 35. 000 Kč.
17. ) Josef Eisenmann - statek Palič, l pole, 1 ha, 4 a, v r. 1919, za 1. 458 Kč.
18. ) Josef Strunz - Kirsch, Slapany, les s pozemkem, v říjnu 1927, za 13. 000 Kč.
19. ) Jiří Lippert, Paličský pahorek č. 49, 1 dům, dne 4. dubna 1920, za 15. 000 Kč.
20. ) Růžena Stöhrová - statek Palič, l dům č. 1, r. 1924 (výměnek a byt) za 28. 000 Kč,
21. Makréta Helmová - Markéta Rustlerová, hospodářství č. 7, r. 1922 (výměnek a byt), 30. 000 Kč.
22. ) Markéta Benkerová - Marie Písařova, l dům č. 40, r. 1919, za 11. 000 Kč.
23. ) Ant Walter - Karla Schwarzová, Palič, hospodářství, r. 1925, za 24. 000 Kč.
24. ) Jiří Werner - Barbora Uitlerová, Palič, l hospodářství (výměnek a byt), r. 1926, za 45. 000 Kč.
Scheibenreuth, okre* Cheb:
Jiří Böhm, hospodářství rozprodáno na parcely, u notáře uloženo 10. 000 Kč, r. 1926, obec nedostala ještě nic.
Podepsaní vzhledem k těmto mnoha případům táži se pana ministra financí:
1. ) Jest pan ministr financí ochoten vyšetřiti, proč se tak dlouho protahuje zpracováni těchto případů?
2. ) Jest pan ministr financí ochoten naříditi, že se má dávka z přírůstku hodnoty předpisovati rychleji, aby obce právě v dnešní obtížné situaci dostaly co nejrychleji peníze, které jim přísluší?
V Praze, dne 23. června 1932.
Gläsel,
Oehlinger, dr Mayr-Hartmg, Zajíček, dr Luschka,
Halke, Vierecfcl, Böhm, Bobek, Scharnagl, Greif,
Frítscher, Windirsch, Wagner, Hodina, Krumpe,
dr Petersilka, Kunz, Heller, Zierhut, Platzer.
1907 XVI (překlad).
Interpelace
poslance H. Krebse a druhů
ministrovi vnitra,
že ústecká statni policie odsoudila úředníka Aloise Hoieye, poněvadž prý zvolal »Heíl Hitler«.
Policejní komisařství v Ústí nad Labem podle výpovědi (policejního úředníka Františka Rašlera vzalo za zjištěné a prokázané, že prý prokurista Alois Holey z Ústí n. L. dne 27. dubna na Školním náměstí v Ústí, kde ho neznámý muž pozdravil voláním »Heil Hitler«, odpověděl týmiž slovy »Heil Hitler«. Holey to právem popřel, neboť v kritické době byl v průvodu člena městského zastupitelstva Oskara Gůnthera, městského správce v Ústí. Jest sice pravda, že ho nějaký neznámý muž pozdravil slovy »Heil Hitler«. ''Ale to nebylo na Školním náměstí, jak pod přísahou vypovídal policejní úředník, nýbrž v Sadové třídě, několik ulic odtud. Holey také nepopírá, že ho potkal muž, který ho pozdravil slovy »Heil Hitler, prohlašuje však, že mu poděkoval jen zvednutím
ruky. Se vším důrazem prohlásil, že slov »Heil Hitler« nepromesl a vede jako svědka výše zmíněného městského vrchního správce Oskara Günthera. Ústecké policejní komisařství uvedeného svědka ani nevyslechlo. Tím jest řízení nejen vadné, nýbrž i jinak protizákonné. Neboť i tehdy což Holey popírá - kdyby byl Holey užil pozdravu »Heil Hitler«, nebyl by to ani trestný čin, ani trestný projev, příčící se veřejnému pokoji a pořádku. Takový pozdrav nemůže působiti pobouření nebo dokonce býti státu nebezpečný, poněvadž nikdo se necítí takovým pozdravem postižen nebo pobouřen. Také mu ani nenapadlo někoho provokovati a rušiti pokoj nebo pořádek, nebo dokonce demokratickou formu vlády v Československu. Ani jediný svědek nemůže nic podobného tvrditi a také jako svědek nebyl veden nikdo, kdo to tvrdí. Nebylo 'by to bývalo ani možné, poněvadž v kritické době kromě vrchního správce Günthera a policejního úředníka, nebyl nikdo přímo tak blízko, aby mohl toto zvoláni slyšeti. Ústecká statni policie však přes to uznala skutkovou podstatu za prokázanou a odsoudila prokuristu Aloise Holeye k pokutě 1000 Kč, bude-li však nedobytná, ke 3 dnům vězení. Již z výše trestu lze poznati, že zde nejde již o nestrannou úřední činnost. Budiž to na př. srovnáno s tím, že řádné soudy při úmyslných trestných činech, bezvadně a jasně zjištěných, užívají mnohem mirnějších trestních sazeb než jest tomu zde. Při tom domnělý trestný din, rušící pokoj a pořádek, nebyl vůbec potvrzen svědky. Dlužno tedy míti za to, že úřednímu orgánu vyměřujícímu trest stačila již příslušnost k národně socialistické straně dělnické, aby na to vyřkl trest, který i tehdy, kdyby čin sám byl býval dokázán, třeba označiti za příliš vysoký.
Poněvadž řízeni jest neúplné a vadné, poněvadž však se musí rovněž označiti za nezákonité, táži se podepsáni pana ministra vnitra:
1. ) Jest pan ministr ochoten dáti si předložiti případ potrestáni prokuristy Aloise Hoieye ústeckou státní policii, poněvadž prý volal »Heil Hitler«?
2. ) Jest pan ministr ochoten toto vadné řízeni zrušiti a ústeckému policejnímu komisařství naříditi, aby vyslechlo svědky, které vede Holey?
3. ) Jest pan ministr ochoten naříditi ústecké státní policii, aby bez ohledu na politickou příslušnost k nějaké straně úřadovala nestranně a aby úředník, který v tomto případě nedbal nestrannosti, byl pohnán k odpovědnosti?
V Praze, dne 17. června 1932.
Krebs,
Schubert, Köhler, dr Schollich, Matzner, Oehlin-
ger, Scharnagl, dr Luschka, Frítscher, dr Peter-
silka, Greif, Bobek, inž. Kallina, dr Hassold,
Kasper, Geyer, inž. Jnng, Knirsch, Simm,
dr Keíbl, dr Haarefch, Krumpe, Zajíček, Kunz.
1907/XVII (překlad).
Interpelace
poslanců Krumpe, Greifa, Krebse, Köhler, dra Keibla, Jelinka, Eckerta
a druhů
ministrovi železnic
o omezení jazykových práv německých železničních zaměstnanců v České Lípě.
Služební místa státních drah v České Lípě, a to správa výtopny, správa dílen, oba odbory pro udržováni trati, zásobní skladiště a staniční úřad, usnesla se na konferenci, konané na popud přednosty výtopny inž. Zoulka, že v obvodu českolipského služebního místa státních drah uveřejní vyhlášku, která byla vyvěšena a zni:
»Vyhláška Upozorňuji všechny zaměstnance, že jako nové přílohy k žádostem (na př. o snížení dopravného, prolongace, stavební povolení, prodej starých zásob atd. ) přijímají se příště jen doklady nebo potvrzeni, vepsaná přímo na žádostech, ve znění státního jazyka, žádejte tedy ve vlastním zájmu takováto potvrzení u státních a obecních úřadů (far atd. ) ve státním jazyce, neboť jinak může býti vaše žádost zamítnuta a vy si budete musiti opatřiti jiné listiny.
Přednosta výtopny: Inž. Zoulek v. r. V České Lípě, dne 7. dubna 1932. «
Opatření učiněné touto vyhláškou znamená kromě zbytečného hmotného zatížení, které povstane obstaráním nových listin, poškození jazykových práv německých železničních úředníků v České Lípě, neodůvodněné žádným zákonem.
Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:
1. ) Ví pan ministr o výše vylíčeném postupu přednosty českolipské výtopny inž. Zoulka?
2. ) Co zamýšlí pan ministr učiniti proti tomuto trýznivému opatřeni, nijak neodůvodněnému?
V Praze, dne 21. června 1932.
Krumpe, Greif, Krebs, Köhler, dr. Keibl,
Jelínek, Eckert,
Oehlmger, dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. Schollich, dr. Hanreich, inž. Jung, Zajíček, Bobek, dr. MayrHarting, Scharnagl, Fritscher, Kunz, Knirsch, Geyer, Schubert, Kasper, Simm, Matznet, Horpynka, Stenzl, dr. Peters, dr. Rosche, dr. Bacher, Prause, inž. Kalika, dr. Hassold.
1907/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance Ch. Gläsela a druhů
ministrovi vnitra
o zabavení časopisu »Deutscher Landruf« v Chebu č. 66, ze dne 11. června 1932.
Krajský list svazu zemědělců »Deutscher Landruf« v Chebu, uveřejnil v č. 66 ze dne 11. června 1932 článek - převzatý z křestanskosociálního časopisu »Egerland« č. 65 ze dne 9. června t. r. s nadpisem »Tak hospodaří čeští zbytkoví statkáři v německém Chebsku. «
V tomto článku líčí se hospodaření ve Valdově, v okrese vildštejnském, kterýžto dvůr byl při pozemkové reformě vyvlastněn a přidělen českému uchazeči, hospodařeni, které musí býti co nejostřeji odsouzeno již z čistého soucitu ke zvířatům na dvoře. Kdežto když článek vyšel v křestanskosociálním časopise »Egerland«, chebský censor neshledal v něm nic závadného, o dva dny později opět chebský censor pokládal za nutné v témž článku s přesně týmž zněním zabaviti to, to místo: »Ano, pod pláštíkem sociálních reforem rozbili noví páni této země kvetoucí statky, ve slepém zášti proti šlechtě rozervali to, co bylo dobré - »odrakoušťovali« se všemi hesly hloupé sociální demagogie a z touhy po dobytí národní državy. «
Chebské státní zastupitelství uznalo toto zabavení rovněž za správné a opatření chebského policejního úřadu potvrdilo. Tento případ velmi jasně osvětluje svévoli censorovu a stěží lze se ubrániti myšlence, že jde o úmyslné poškozeni časopisu strany svazu zemědělců, které je přece vždy spojeno se zabavením.
Bylo by jistě posloužilo věci lépe, kdyby byla novinářská zpráva zavdala úřadům podnět k vyšetřování na Valdově, aby učinily oněm věcem přítrž, než zabavovati časopis, který bojuje za zemědělské zájmy a jest tedy povolán veřejným pranýřováním označiti poměry tak, aby zemědělství onoho kraje bylo zbaveno událostí, poškozujících jeho dobrou povést.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. ) Proč uvedená část jmenovaného článku byla zabavena teprve, když vyšel po druhé v časopisu strany Svaz zemědělců?
2. ) Bude chebské policejní komisařství, jako censurní úřad, poučeno, aby příště upustilo od zabavování, která musí působiti dojmem stranickosti?
V Praze, dne 21. června 1932.
Gläsel,
Heller, Böhm, Halke, Hodina, Zierhut, dr. Luschka,
dr. Petersilka, Oehinger, Scharnagl, Kunz, Frit-
scher, Greif, Bobek, Zajíček, dr. Mayr-Harting,
Krumpe, Windirsch, Wagner, Platzer, Viereckl.
1907 XIX (překlad).
Interpelace
poslance inž. Junga a druhů ministrovi vnitra
o neslýchaném postupu četníků proti příslušníkům německé národně socialistické
strany dělnické.
Pronásledování, které se zahájilo v tomto státě proti německým národním socialistům, ubírá se prapodivnými cestami. Každý četník snaží se při této příležitosti vysloužiti si ostruhy a na vlastní vrub pronásleduje »hakenkrajclery«, které mu četné české časopisy denně líčí jako zplozence pekla.
Takové pronásledování na vlastní vrub zahájila
i četnická stanice v Mladecku v politickém okrese opavském. Se všemožnými pohrůžkami vyžaduje seznam členů od pokladníka národně socialistické místní skupiny. Pak se obrátila do Deštné a i v tomto místě si vynutila vydáni seznamu členů uvádějíc, že seznam členů z Mladecka již má.
Podepsaní nemusejí snad vykládati, co to jest politická strana. Ale jistě mohou míti za to, že pan ministr s nimi souhlasí, že postup mladeckého četnictva v obou výše zmíněných případech je naprosto nepřípustný a vyžaduje dostiučinění, má-li vůbec ještě někdo věřiti, že žije v demokratické republice.
Takové věci děly se ve starém Rakousku nanejvýš v dobách Metternichových. Po roce 1913 nelze je nikterak ospravedlniti.
Podepsaní táži se tedy pana ministra:
1. ) Je-li ochoten ihned naříditi úřadům a orgánům sobě podřízeným, aby se podle demokratických zásad chovaly k politické straně v parlamentě zastoupené?
2. ) Je-li zvláště ochoten zahájiti přísné vyšetřováni proti mladeckým četníkům pro jejich výše vylíčený svémocný postup a zbaviti služby orgány, které tak překračují svá oprávnění?
V Praze, dne 21. června 1932.
Inž. Jung,
Knirsch, Schubert, Geyer, Kasper, Summ, Krebs,
Köhler, dr. Schollich, Matzner, Horpynka, dr. Luschka, Zajíček, Scharnagl, Oehlinger, Bobek,
dr. Petersilka, Kunz, Fritscher, inž. Kallina,
dr. Hassold, dr. Hanreich, dr. Keibl.
1907 XX (překlad).
Interpelace
poslance inž. Junga a druhů
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti
o zatčení pro prodej pohlednic.
Německá národně socialistická strana dělnická vydala pohlednice s obrazem budovy pro vyšetřovací vazby na Pankráci v Praze. Jako vydavatel a nakladatel jest zapsána »Německá národně socialistická strana dělnická, posl. H. Krebs, Ústi n. L. « Tyto pohlednice tiskl K. Theodor Heidrich v Mostě a tam byly také censurovány. Nejsou naprosto prodávány veřejně, nýbrž jen na slavnostech jako jiné prodejné předměty. Přes to úřady slídí po těchto pohlednicích, jako by stát byl v nebezpečí, a pronásledují ty, kteří mají co činiti s jejich prodejem. Takové případy staly se na několika místech, jako m. j. v Krnově.
Případ zvlášť do nebe volající stal se však v Českém Těšíně. Tam slečna Anna Hojná z Polského Těšína z ochoty prodávala takové pohlednice na májové slavnosti německé národně socialistické strany dělnické. Ke straně tato slečna nepatří již proto, že jest polskou státní občankou a bydlí v Polském Těšíně. Hned po májové slavnosti zahájilo se pronásledování prodavačů těchto tak zvaných pankráckých pohlednic a četnictvo učinilo na ně udáni českotěšínskému okresnímu soudu. Při této akci byly provedeny prohlídky domů a byly vyslýchány osoby. Při této příležitosti bylo náhodou proneseno jméno slečny Hojné. Dne 31. května byla při vstupu na československou půdu četnictvem zadržena a po zevrubném výslechu odevzdána českotěšínskému okresnímu soudu. Pak bylo proti slečně Hojné zahájeno řízení pro domnělý přečin podle § 16/1 zákona na ochranu republiky. Poněvadž jest polskou statni občankou a trvale bydli v Polském Těšíně, byla na ni pro nebezpečí útěku a kolluse uvalena vyšetřovací vazba a státní zastupitelství v Moravské Ostravě zahájilo řízení. Teprve po 10 dnech byla propuštěna na kauci 5. 000 Kč a na slib, že se nevzdálí ze státního území. Musí však bydliti v Českém Těšíně, dokud se neskončí řízeni.
Dlužno konstatovati, že tak zvané pankrácké pohlednice nemají co dělati s § 16 zákona na ochranu republiky. Neboť nikde není řečeno, že výnos z těchto pohlednic má snad sloužiti k vedení tak zvaného procesu »Lidového sportu« nebo k podporování zatčených a obviněných a jejich příslušníků. Na to by výnos z těchto pohlednic jistě nestačil. Pankrácké pohlednice jsou naopak prostě prodejnými předměty strany, které byly vydány jen proto, poněvadž jméno Pankrác bylo poslední dobou často vyslovováno a proto byla jistá poptávka po vyobrazení tohoto vyšetřovacího vězení. Patří k tomu velmi mnoho obrazotvornosti, alby se zkonstruovaly souvislosti, které tvrdí úřady.
Celkem nejsou taková pronásledování naprosto způsobilá, aby vzbuzovala zvláštní lásku k těm státním zařízením, od nichž vycházejí. Přísně posuzováno jednají tedy. právě úřední orgány proti zájmu státu a mělo by se tedy proti nim samým zahájiti vyšetřování, protože se provinily proti zákonu na ochranu republiky. Demokratická a republikánská forma státu jest povinna zaručiti občanům pokud možno největší svobodu projevu jejich mínění. Právě president republiky stále hájí tuto svobodu mínění. Stálé čenichání po velezradě dociluje opak toho, co se jím zamýšlí. Nepůsobí dobrým dojmem, když gumový obušek zastává místo žezla.
Tazatelé se obracejí na »demokratické« ministry a očekávají od nich odpověď, vyhovující demokratickým zásadám.
Podepsaní se tedy táží:
1. ) Jsou oba ministři ochotní naříditi svým podřízeným orgánům, aby přestaly překážeti svobodnému projevu?
2. ) Jsou zvláště ochotni ihned zastaviti všechny případy pronásledováni, které souvisí s lak zvanými pankráckými pohlednicemi, tedy i věc Hojné ?
V Praze, dne 21. června 1932.
Inž. Jung,
Schubert, Sinwn, Köhler, dr Hanreich, dr Keibl, Geyer, Knirsch, Krebs, Kasper, dr Schollich, Matzner, Horpynka, Krumpe, dr Petersilka, Fritscher, Scharnagl, Greif, inž. Kallina, Oehlinger, Bobek, dr Hassold.
1907 XXI (překlad).
Interpelace
poslance inž. Junga a druhů
ministrovi vnitra
a ministrovi školství a národní osvěty,
že okresní hejtmani překračují svou
pravomoc.
V souvislosti s tak zvanou aférou Lidového sportu« došlo i k pronásledováni učitelů. V obvodu morarvsko-třebovského okresního úřadu obeslal si okresní hejtman učitele, kteří byli příslušníky německé národně socialistické strany dělnické a donutil je, aby složili své úřady jako členové okresníhoho a obecního zastupitelstva a aby ze strany vystoupili. Kromě toho bylo jim přímo uloženo mlčeti o důvodech svého vvstoupení.
V Opavě okresní hejtman pro Opavu-venkov vyslýchal učitele Emila Czihala a Evalda Ohristmanna. Prvního proto, že patřil k rozpuštěnému svazu sLiďový sport«, druhého, poněvadž byl náčelníkem krajského svazu východního (moravsko-
slezského) národně socialistického svazu mládeže. Tato činnost byla prý »nelegální«, poněvadž krajské svazy nebyly ve stanovách svazu mládeže zvlášf zavedeny. Ve skutečnosti jde o pouhé účelové rozčlenění, o kterém úřad velmi dobře věděl, poněvadž vždy bral na vědomi slavnosti (schůzky mládeže o svatodušních svátcích a j. ), které tento oddíl pořádal.
V tomto případě jest však nejzávažnější to, že oba jmenovaní jsou učiteli na opavských Školách a podléhají tedy opavskému městskému školnímu výboru, s nímž okresní hejtman pro Opavuvenkov nemá ani v nejmenším co dělati. Město Opava má totiž vlastni statut. Že okresní hejtman pro Opavu-venkov tyto oba učitele obeslal a vyslechl, znamená tedy, že prostě nedbá této samosprávy a že překračuje svou pravomoc. Právo musí zůstati právem za všech okolností. I tehdy, když jde o politicky nepříjemné osoby a strany.
Podepsaní táží se tedy obou ministrů:
1. ) Jste ochotni podrobně vyšetřiti uvedené případy a příslušným úředním orgánům vhodně naříditi, aby se držely v mezích svých oprávnění?
2. ) Jste zvláště ochotni podrobně vyšetřiti vylíčené případy z Opavy a Moravské Třebové a řízení zahájené v té věci ihned zastaviti?
V Praze, dne 21. června 1932.
Inž. Jung,
Köhler, dr Keibl, dr Hanreich, inž. Kallina, Oehlin-
ger, Scharnagl, dr Petersilka, Bobek, Horpynka,
dr Schollich, Krebs, Simm, Knirsch, Schubert,
Kasper, Geyer, Matzner, dr Hassold, dr Keibl,
Krumpe, Greif, Fritscher.
1907/XXn (překlad).
Interpelace
poslanců Víereckla, Glasela a druhů
ministrovi financí
o špatné finanční situaci rozličných obcí zaviněné tím, že jim berní úřady nedostatečně přikazují přirážky.
V berních okresích kadanském, podbořanském a chomutovském vybírají berní úřady obecní přirážky pro většinu obcí. Při přikazování obcím vyskytují se velké rozdíly v neprospěch některých obci, které uvedly do nepořádku celé finanční hospodářství těchto obcí.
Tak podle přirážkové základny, kterou podbořanský berní úřad oznámil pro sestavení obecního rozpočtu, obec Strojetice v podbořanském
berním okrese vložila do rozpočtu tyto položky příjmů:
Za rok 1928 ..................... Kč 28. 192. 06
Za rok 1929 ...................... Kč 39. 045. 18
Za rok 1930 ...................... Kč 25. 111. -
Za rok 1931 ...................... Kč 29. 774. 72
úhrnem tedy..........Kč 122. 122. 96
Na to bylo obci přiděleno nebo vyplaceno:
V roce 1928 ...................... Kč 2. 530. 43
v roce 1929 ...................... Kč 8. 215. 35
v roce 1930 ...................... Kč 2. 953. 56
v roce 1931 ...................... Kč 9. 754. -
úhrnem tedy.... Kč 23. 453. 34
tedy proti vypočtené povinnosti o Kč 98. 669. 62 méně.
Podbořanský berní úřad přidělil obecni přirážky posledně dne 19. prosince 1931.
Nedostatečný příděl musí ovšem podkopati finanční hospodářství obce a nelze si vysvětliti, proč obec přes několikeré naléhání nemůže dosicí zlepšeného přidělování. Odůvodnění, že poplatníci v obci platí liknavě, nedalo by se udržeti, rovněž i v obci samé, pokud známo, nic nebylo odepsáno, ledaže nedoplatky lze snad odůvodňovati tím, že zdejší majitel zbytkového statku a kolonisté po rozdělení březnického dvora v roce 1926 bud svých daní neplatili, nebo jim ministerstvo financí povolilo tyto dané odepsati. O tom nelze u podbořanského berního úřadu dostati vysvětlení. Stejně se věci mají v obcích Zlovědice, Letov a Běsno v berním okrese podbořanském, Račetice, Vilémov a Libědice v berním okrese kadaňském a Údlice, Všestudy, Okořín a Vrskmaň v berním okrese chomutovském.
Poněvadž u berních úřadů, jak již řečeno, nelze dostati podrobného vysvětlení o případných osvobozeních od daně, nelze také míti za to, že byla povolena, nebol jinak berní úřad musil by na to obec upozorniti, když ji udává úřední daňový základ. Kdyby snad proti očekávání jistá část poplatníků bernímu úřadu nezaplatila obecních přirážek, pak nelze rovněž pochopiti, proč se přirážky ne vymáhá jí obdobně jako státní daně, v kterémžto případě by finanční bídu zavinil jedině berní úřad.
Ze zpráv tisku vidíme, že podle výnosu Státního pozemkového úřadu v Praze ze dne 25. ledna 1932, č. 12. 539/32-5/41 jsou všichni kolonisté a majitelé zbytkových statků všeobecně osvobozeni od placení pozemkové daně se všemi přirážkami na dobu 6 let, a to od r. 1928 do r. 1931.
Podepsaní táži se ledy pana ministra financí:
1. ) Jest pan ministr financí ochoten u uvedených berních úřadů dáti zjistiti a oznámiti, proč se přirážky přidělují nedostatečně?
2. ) Jest pan ministr financí ochoten příslušným berním úřadům přísně naříditi, aby neprodleně přidělovaly obcím jejich pohledávky, aby se finanční hospodářství obci udrželo v pořádku?
3. ) Bylo kolonistům a majetníkům zbytkových statiků skutečně poskytnuto všeobecné osvoboze-
ní od pozemkové daně a všech přirážek na dobu 6 let?
Bylo-li poskytnuto, jak zamýšlí pan ministr financí nahraditi příslušným obcím úbytek přirážek, aby jim umožnil dále vésti obecni hospodářství?
V Praze, dne 22. června 1932.
Viereckl, Gläsel,
Hodina, Platzer, Oehlinger, dr. Mayr-Harting,
Zajíček, Windirsch, Heller, Wagner, Halke, Zier-
hut, Böhm, Fritscher, dr. Luschka, dr. Petersilka,
Krumpe, Greif, Bobek, Scharnagl, Kunz.
1907/XXIII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů
vládě
o postupu »Úředního listu Československé republiky« odporujícím ustanovením jazykového zákona.
Kterási německá akciová společnost na žádost o německé otištění vyhlášky o valné hromadě v »Úředním listě Československé republiky«, dostala od správy tohoto časopisu tento dopis:
»Vaši vyhlášku o zařazení Vašeho pozvání na valnou hromadu do Úředního listu RČS, musíme podle nového nařízeni předsednictva ministerské rady (tiskový odbor) čís. 1280/1932 T. O. uveřejniti také česky.
Podle ustanovení jazykového zákona (č. 122 ai 1920) musí býti všechny vyhlášky v Úředním listě uveřejňovány také ve státním jazyku.
Příslušný účet za dvojjazyčné vytištění vaší vyhlášky dostanete za několik dnů s dokladovými čísly a se složenkou. Překlad vaší vyhlášky pro krátkost času obstarali jsme sami, ale na příště je třeba, abyste nám ji zaslali v obou jazycích (německy a česky).
Račte toto sdělení vzíti laskavě na vědomí a příště se podle toho zaříditi. «
Tento postup »Úředního listu Československé republiky« zřejmě odporuje ustanovením jazykového zákona a rovněž i dosavadním zvyklostem a podepsaní se tedy táží, je-li vláda ochotna postarati se, aby svrchu uvedená nařízení předsednictva ministerské rady čís. 1280/32 T. O. byla neprodleně zrušena a aby bylo nařízeno, že vyhlášky v »Úředním listě Československé republiky« zadávané německými firmami, mají býti otištěny jen německy?
V Praze, dne 1. července 1932.
Dr. Hassold,
dr. Schollich, inž. Kallína, inž. Jung, Geyer, dr. Keibl, Oehlinger, Scharnagl, Fritscher, Bobek, Krebs, Kasper, Knirsch, dr. Hanreich, Horpynka, Matzner, Simm, Köhler, Schubert, Greif, Krumpe, Kunz.