později politickým úřadem prohláeny za neplatné. Pro obnovení výplaty zastaveného důchodu osobám, jejich československé státní občanství nebylo uznáno, třeba snad cestou milosti, neposkytuje zákon č. 142/1920 ve znění zákona č. 39/1922 Sb. z. a n. podkladu.
V Praze dne 19. května 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
1813 XX (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci posl. Kuhnové, Babela a soudruhů
o poměrech v chomutovské nemocnici (tisk 1547/XIII).
Dle zprávy okresního zastupitelstva v Chomutově jakoto vydrovatele veobecně veřejné okresní nemocnice panuje v tomto ústavu ji po leta veliký nedostatek míst a hlavně pak v pavilonu pro nakalivé nemoci a pro tuberkulosu. Z toho důvodu usneslo se toto zastupitelstvo ve své schůzi dne 23. dubna 1929 zahájiti co nejdříve stavbu pavilonu pro nakalivé nemoci a pavilonu pro tuberkulosní.
Pro nedostatek finančních prostředků mohlo býti přikročeno k provedení tohoto usneseni a v polovici měsíce června 1931, kdy stavba obou těchto pavilonů byla zahájena.
Tím bude aspoň z části odstraněna tíivá nouze o lůka v této nemocnici.
Okresu dostane se obvyklé subvence na částečně kryti těchto nákladů.
Pokud jde o dalí bod interpelace, e nemocniční zřízenci neznají osmihodinného pracovního dne a e pracují nepřetritě, při čem dostávají mzdu 400 Kč měsíčně, dluno uvésti, e poitky vech zřízenců jsou upraveny přesně podle přísluných zákonitých norem a e činí při nastoupení sluby u nejníe honorovaných zaměstnanců nejméně 643 Kč měsíčně. Z této částky se vak sráí po 210 Kč měsíčně za naturální stravu ústavní, na pensijní příspěvky 25 Kč měsíčně, dále příspěvek nemocenského pojitění, take tito zřízenci hotově sice obdrí jen 400 Kč měsíčně, kromě toho vak úplně zaopatření v ústavu i se sluebním bytem a mají ovem té nárok na dalí zvyování uvedených poitků postupně o časové přídavky a povýením.
Pokud jde o pracovní dobu, nutno uvésti, e podle rozhodnuti Nejvyího správního soudu ze dne 13. listopadu 1929, čís. 17623 nevztahují se ustanovení zákona ze dne 19. prosince, l918, čís. 91 Sb. z. a n., o 8hodinné době pracovní u ústavů, provozovaných veřejnými svazky nebo fondy a tudí i u veobecných veřejných nemocnic v Cechách na zaměstnance ve veřejnoprávním sluebním poměru. Vichni zřízenci veobecné veřejné nemocnice v Chomutově jsou vak buďto ji ve veřejnoprávním sluebním poměru, aneb mají na tento poměr nárok po 121eté uspokojivé slubě.
U zaměstnanců, nalézajících se dosud v soukromoprávním poměru, poukazuje se na § 12 zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. z. a n. a na výklad tohoto paragrafu ve výnosu ministerstva sociální péče ze dne 21. března 1919, čís. 4751/III.
Také pro oetřovatelský personál stanoví se sluební doba ve smyslu vládního nařízení ze dne 17. března 1927, čís. 22 Sb. z. a n., podle potřeby sluby.
Přes to upravuje se ve vech veobecných veřejných nemocnicích v Čechách, tudí i ve veobecné veřejné nemocnici v Chomutově pracovní doba shora, uvedených zaměstnanců takovým způsobem, aby se délka sluby přiblíila pokud jen mono předpisům zákona o 8hodinné době pracovní.
Kromě toho dostává se těmto zaměstnancům za vícepráce a zejména za práce noční a nedělní kadoročně přiměřených mimořádných odměn.
V Praze dne 21. května 1932.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina, v. r.
1813/XXI. (původní zněni).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Kuhnové, Babela a soudruhů
o tom, e finanční stráník Antonín Vogel (správně Fugl) zastřelil nezaměstnaného Arnota Bauera (tisk 1597/IV).
Při výkonu pohraniční sluby dne 16. listopadu 1931 po 6. hodině ranní zpozoroval dozorce finanční stráe Antonín Fugl blíe silnice, vedoucí z Kraslic do Nové Vsi, mue směřujícího se zavazadlem do celního vnitrozemí.
Jmenovaný orgán zvolal na zmíněného mue - v něm později byl zjitěn pro podloudní-
ctví ji několikráte pozastavený pekařský pomocník Bauer ze Schwaderbachu - po dvakráte předepsanou výzvu »Halt, Finanzwache«. Tento vak výzvy neuposlechl, obrátil se na dozorce Fugla, zamával holí a dal se na útěk směrem k blízkému lesu.
Dozorce Fugl jej dále asi 100 kroků pronásledoval a znovu silným hlasem opakoval předepsanou výzvu s pohrůkou, e pouije střelné zbraně. Kdy ji bylo zřejmo, e prchajícího nebude moci dostihnouti ani jinak přinutiti k zastavení, vystřelil jmenovaný dozorce míře k zemi, směrem za prchajícím podloudníkem.
Jiným způsobem nebylo mono podloudníka se zmocniti, jeto jakmile by byl dosáhl nedalekého hustého lesního porostu, byl by za ranního era snadno unikl zadrení.
Výstřelem byl Arnot Bauer zasaen do levého boku. Na to byl ihned na místě dozorcem Fuglem prozatímně obvázán a s urychlením dopraven nejprve do domu Jana Kühnla v Kraslicích a pak do místní okresní nemocnice, kde druhého dne zemřel.
U zraněného leel jeden vulkánový kufřík s obsahem 3. 50 kg umělého tuku, l kg sýra, 0. 60 kg rybích konserv, l kg kuchyňské soli a 1 bednička s obsahem 3 kg uzených ryb. Zboí to bylo podloudně dopraveno ze Saska.
Zevrubným vyetřováním, je bylo provedeno jednak krajským soudem v Chebu, jednak finančními úřady, bylo bezpečně zjitěno, e dozorce finanční stráe Antonín Fugl jednal v naprosté shodě s platnými předpisy, t. j. s ustanovením § 13 odst. 7 a 8 zákona ze dne 14. července 1927, číslo 114 Sb. z. a n. (celní zákon) a e k pouití střelné zbraně byl za daných okolnosti zcela oprávněn.
Podotýkám, e krajský soud v Chebu trestní řízení, zahájené proti jmenovanému rozhodnutím ze dne 3. května 1932 č. Tk-X-128/14/32 podle § 90 trestního řádu zastavil, kteréto rozhodnutí jest té důkazem, e sluební postup tohoto byl odůvodněn ustanoveními zákona.
Finanční strá odhodlává se pouíti zbraně
- jak ostatně i z vylíčeného případu jest patrno
- jen zcela výjimečné a v nejkrajnějím případě, kdy ji vechny jiné po ruce jsoucí prostředky k zadreni pachatele trestného činu důchodkového, resp. k ochraně vlastní bezpečnosti selhaly.
I v tomto - jinak politováníhodném - případě bylo provedeným pečlivým vyetřováním zjitěno, e dozorce Fugl počínal si naprosto rozváně a neporuil nijak svých sluebních povinností; nebylo tedy důvodu k zavedeni kárného řízení.
Rodině zemřelého Arnota Bauera nelze přiznati doivotní důchod pro nedostatek opory v platných předpisech.
V Praze dne 31. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
Překlad ad 1813/IV.
Válasz
a kormányelnöktöl és a belügyi minisztertől
Törköly dr. képviselő és társai interpellációjára az 1930. évi népszámlálás eedményeinek közzététele tárgyában (1628/VIII. ny. -sz. ).
Magának az államkormányzatnak is érdekében áll, hogy a népszámlálás uj eredményei a lehető legrövidebb időn belül, amelyben azok feldolgozása lehetséges, tétessenek közzé. Ama feltevés, hogy Szlovenszkóra és Podkarpatszka Ruszra vonatkozó nemzetiségi adatok közzététele politikai okokból tartatik vissza, teljesen alaptalan. Podkarpatszka Rusz lakosságának nemzetiségi adatai eközben már közzététettek. Az állami statisztikai hivatal, amelynek feladata a népszámlálásról szóló törvény értelmében a népszámlálás eredményeinek feldolgozása, e munkát saját munkaterve szerint végzi.
Amaz állítás, hogy azon államokban, amelyek több lelket számlálnak s ahol a népszámlálás későbben ejtetett meg mint nálnuk, pl. Lengyelországban, a népszámlálás eredményeinek közzététele állítólag már régen megtörtént, a valóságnak meg nem felel; ez államokban csupán a lakosság számát érintő előzetes adatok tétettek közzé. Csehszlovákiában ilyen adatok 1930. év február havában a »Zprávy státního úřadu statistického« c. lapban lettek közzétéve. Amennyiben nálunk már nemzetiségi adatok is közzététettek, úgy erre előbb került sor mint bármely más államban.
Az utólagos vizsgálatot illetőleg meg kell jegyezni, hogy a népszámlálásról szóló kormányrendelet 29. § 2. bek. megengedi, hogy az állatni statisztikai hivatal, amennyiben a feldolgozásnál a megállapított tények helyessége vagy teljessége felől kétely merül fel, az országos hivatalok utján vizsgálatot és orvoslást kérjen. Szlovenszkón és Podkarpatszka Ruszban ez nevezetesen az állami illetőséget érintő határozatlan vagy hiányos adatokra vonatkozott.
Praha, 1932. május 19. -én.
A kormány elnöke: Udral, s. k.
A belügyi miniszter: Dr. Slávik, s. k.
Překlad ad 1813/ V.
Válasz
a pénzügyi minisztertől
Törköly dr. képviselő és társai interpellációjára a szlovenszkói mezőgazdaságok jövedelmi adóalapjainak megállapítása tárgyában (1613/IV. ny. -sz. ).
A végrehajtási rendeletnek az egyenesadótörvény 327. §. 1. és 2. bekezdésére vonatkozó 15. bek. a) pontja úgy intézkedik, hogy a jövedelmi adó mezőgazdasági átlagainak megállapítása s így a mezőgazdasági vállalkozás adóalapjának kiszámítását célzó intern adókulcsok esetleges megállapítása is kizárólag a másodfokú pénzügyi hatóságok hatáskörébe tartozik.
A nevezett hatóságtól bekért jelentés értelmében a mezőgazdasági üzemek hozamának kiszámítására szolgáló adókulcsok úgy a termés mennyiségének és minőségének, valamint a mezőgazdasági termények árainak részletes kivizsgálása után számíttattak ki s az egyes vidékek egyéni viszonyai teljes mértékben számbavétettek. Ez okból az 1931. évi átlagos hozamokat az 1930. évhez képest valamennyi vidéken egységes átalányszázalékkal leszállítani nem lehetett, hanem a leszállítás egyénenként, az egyes vidékek tényleges viszonyaihoz képest eszközöltetett. Igy a katasztrofális elemi károkkal (pl. szárazsággal) sújtott vidékeken (Galantán, Levicén) az átlagok 50%-al is leszállíttattak.
Annak dacára, hogy a mezőgazdasági szervezetek képviselői az eredetileg javasolt átlaghozamokhoz való hozzájárulásukat fejezték ki. a vezérpénzügyigazgatóság az eredeti összegeket általában leszállította.
A bratislavai vezérpénzügyigazgatóság alárendelt hivatalainak nem adott oly értelmű utasítást, hogy a törvényileg megengedett s az interpellációban szóvá tett leütéseket ne számítsák le. Ellenkezőleg: a leütések megengedettségére úgy az adókivetö hivatalok, valamint az adózók is figyelmeztetve lettek. Ezen leütések némelyike természetesen az átlaghozamok kiszámításánál leütött üzemi költségekben (ú. m. tüzkárbiztosítási dijak, balesetbiztosítási és szociális járulékok stb. ) már benfoglaltatnak s ez okból konkrét esetben eszközölt kivetésnél másodszor már le nem uthetők. Az üzemi költségeket pedig, amelyek az adókulcs megállapításánál számbavétettek, a mezőgazdasági szervezetek képviselői általában megfelelőknek ismerték el.
Az egyenesadótörvénynek a soktagú család cimén eszközölhető leütésekre vonatkozó intézkedései is hasonlólag pontosan tartatnak be.
Praha. 1932, május 20. -án.
A pénzügyi miniszter: Dr. Trapl s. k.
Překlad ad 1813/ VI.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Stenzl, Eckert, Prause und Genossen.
in Angelegenheit der Tätigkeit der
Steuerrevisionskommissionen
(Druck 1613/XI).
In der Erkenntnis der drückenden Verpflichtung, welche die gesetzlichen Bestimmungen über die Steuerrevisionen den Steuerträgern auferlegen, bestehe ich selbstverständlich darauf, dass die Revisionsorgane die Vorschriften der Regierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 175/1927 und der Vdg. zu ArtIII, Abs. l, Z. 2, der Einführungsbestimmungen des Gesetzes über die direkten Steuern S. d. G. u. V. Nr. 76/1927 mit der grössten Sorgfalt einhalten.
In dieser Richtung sind den Revisionsfunktionären wiederholt bestimmte Weisungen erteilt worden und jede Uebertretung derselben wird mit aller Strenge verfolgt.
Auf Grund der bloss allgemeinen Beschwerden der Gewerbe- und Handelsorganisationen, welche die Interpellation erwähnt, ohne Angabe konkreter Fälle, kann allerdings ausser den oberwähnten allgemeinen Weisungen eine Untersuchung der vermeintlichen Uebergriffe der Revisionsorgane nicht verfügt und gegen event. Schuldige nicht vorgegangen werden.
Dem Wunsche nach Ausscheidung der ersten zehn Wochen im Jahre aus der Revisioristätigkeit überhaupt kann aus dem Grunde nicht entsprochen werden, weil der zeitliche Termin der Bilanzarbeiten bei den verschiedenen Unternehmungen sehr verschieden ist und vielfach noch in die spätere Zeit hinübergreift, während andererseits der Beginn der Bilanzarbeiten vielfach um mehrere Wochen nach Beginn des neuen Jahres verschoben wird, und weil den individuellen Bedürfnissen der Unternehmungen in dieser Richtung in der Weise entsprochen ist, dass die begründeten Ansuchen um Revisionsaufschub mit der grössten Benevolenz erledigt werden.
Prag, am 19. Mai 1932.
Der Finanzminister: Dr. Trapl, m. p.
Překlad ad 1813/VlI.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
in Angelegenheit der Herstellung einer
besseren Verbindung zwischen Komotau
und Karlsbad durch Einlegung eines um
8 Uhr früh von Komotau abgehenden
Personenzuges (Druck 1628/VII).
Die staatliche Einsenbahnverwaltung ist dem in der Interpellation zum Ausdrucke gebrachten Wunsche in vollem Umfange entgegengekommen, so dass in dem ab 22. Mai 1932 geltenden neuen Fahrplane die, Morgenverbindung zwischen Komotau und Karlsbad um einen weiteren Personenzug vermehrt wird, welcher um 8 Uhr 01 Minuten von der Station Komotau abfährt.
Prag, am 18. Mai 1932.
Der Eisenbahnminister: Ing. Hůla, m. p.
Překlad ad 1813/VIII.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Bacher und Genossen
wegen der Tätigkeit der Revisionskommission des Finanzministeriums und ihrer unheilvollen Folgen im Wirtschaftsleben (Druck 1642/VI).
Auf Grund eines begründeten Ersuchens der Steuerverwaltung in Böhmisch Leipa hat die Revisionskommission des Finanzministeriums in den ersten drei Monaten des Jahres 1932 im ganzen bei vier Steuerträgern Steuerrevisionen vorgenommen, wobei gegenüber deren Bekenntnissen zur Erwerbsteuer, Einkommensteuer und Umsatzsteuer bedeutende Differenzen, um welche weniger einbekannt worden ist, konstatiert worden sind.
In keinem dieser Fälle ist mündlich oder schriftlich um eine Verlegung der Revision wegen Ueberlastung mit Bilanzarbeiten: und Arbeiten auf Grund der Steuerbekenntnisse ersucht worden und auch durch die Untersuchung über den
Revisionsverlauf ist nichts festgestellt worden, woraus geschlossen werden könnte, dass die Revisionen auf den Betrieb der Unternehmung störend eingewirkt hätteu.
Zu einer Revision auf Grund einer anonymen Anzeige ist es in keinem einzigen Falle gekommen.
Auf Grund dieses Standes der Angelegenheit erblicke ich keine Ursache zu irgendeiner Verfügung.
Prag, am 19. Mai 1932.
Der Finanzminister: Dr. Trapl, m. p.
Překlad ad 1813/IX.
Antwort
des Finanzministers.
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Keibl und Genossen)
betreffend die Vornahme von Steuerrevi-
sionen in der Stadt Böhm. Leipa
(Druck 1642/VII).
Die in der Interpellation enthaltene Behauptung, dass die Steuerreuisionskommission im Jänner 1932 bei einer grossen Anzahl von. Handelsund Gewerbetreibenden in Böhmisch Leipa eine eingehende Revision vorgenommen hätte, stimmt mit den Tatsachen nicht überein, da im Jänner und Februar 1932 im Bereiche der Steuerverwaltung in Böhmisch Leipa bloss in drei Fällen Steuerrevisionen vorgenommen worden sind, in denen die Steuerverwaltung die Revision verlangt hat. In allen diesen revidierten Fällen ist konstatiert worden, dass zu der Erwerbs- und Einkommensteuer und zu der Umsatzsteuer um bedeutende Beträge weniger, als einbekannt hätte werden sollen, einbekannt worden ist.
Die revidierten Steuerträger haben weder mündlich noch schriftlich wegen der zeitlichen Ungeeignetheit der Revision Einwendungen erhör ben und ist auch durch die Untersuchung, über den Revisionsverlauf, nichts festgestellt worden, woraus geschlossen werden könnte, dass die Revisionen auf den Betrieb der Unternehmung, störend eingewirkt hätten.
Unter diesen Umständen erblicke ich keinen Grund zu irgendeiner Verfügung.
Prag, am 19. Mai 1932.
Der Finanzminister: Dr. Trapl, m. p.
Překlad ad 1813/X.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen
in Angelegenheit der nur in tschechischer und französischer Sprache erfolgenden Ansage der »Europäischen Radiokonzerte« (Druck 1642/X).
In Angelegenheit der Ansage der sog. »Europäischen Rundfunkkonzerte« gilt seit Juni 1930 zwischen den Rundfunkgesellschaften, welche an diesen Konzerten beteiligt sind, also zwischen den Rundfunkgesellschaften in der Čechoslovakei, Belgien, Dänemark, Frankreich, Jugoslavien, Ungarn, Deutschland, Polen, Oesterreich, Schweden, Schweiz, und Grossbritanien ein Uebereinkommen, welches in deutscher Uebersetzung wie folgt lautet:
»Zu Beginn melden die originäre Gesellschaft (société originaire) sowie die reproduzierenden Gesellschaften (sociétés reproductrices) gleichzeitig, jede Gesellschaft durch ihr Mikrophon, die Uebertragung in ihrer staatlichen Sprache (langue nationale);
hierauf setzt die originäre Gesellschaft selbst die Ansage der diversen Nummern der übertragenen Vortragsordnung, und zwar in ihrer Muttersprache (langue maternelle) fort;
die originären Gesellschaften, deren Muttersprache eine andere als das Deutsche, Englische, Spanische, Französische und das Italienische ist, können eine kurze Uebersetzung ihrer Ansage (peuvent donner) in einer der obangeführten Sprachen (dans une des langues susmentionnées) anschliessen. «
Daher geht die Čsl. Rundfunkgesellschaft »Radiojournal«, welche als »originäre Gesellschaft« ihren Meldungen der »Europäischen Radiokonzerte« in der čechoslovakischen Staatssprache noch eine Uebersetzung in französischer Sprache anschliesst, genau nach dem eben erwähnten Uebereinkommen vor. Das Französische wird deshalb gewählt, weil dies die offizielle Sprache der Internationalen Rundfunkunion und die offizielle Sprache des internationalen Verkehrs überhaupt ist.
Es liegt daher kein Grund vor, bei der Rundfunkgesellschaft Radiojournal dahin einzuschreiten, sie möge an ihrem Vorgehen in dieser Angelegenheit etwas ändern.
Ich bemerke schliesslich, dass diese Angelegenheit lediglich mein Ressort und nicht auch das Ressort des Ministers des Innern betrifft.
Prag, am 18. Mai 1932.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen: Dr. Franke, m. p.
Překlad ad 1813/XI.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. J. Keibl und Genossen,
betreffend die erfolgte Entlassung deutscher Arbeiter durch das Telegraphenbauamt in Aussig (Druck 1642/XIII).
Beim Telegraphenbauamte in Aussig a. E. sind im Februar d. J. sechs Telegraphenarbeiter aus dem Grunde gekündigt worden, damit die Zahl der beschäftigten Arbeiter sich Verhältnismässig zu dem Bédarfe an Telegraphenarbeitern verringere, welchen das Amt zur Zeit der Kündigung hatte. Bei der Auswahl der Arbeiter, welche gekündigt worden sind, ist vor allem auf ihre Verlässlichkeit und Verwendbarkeit sowie auf ihre wirtschaftlichen Verhältnisse gesehen worden; die Angehörigkeit zu dieser oder jener Nationalität war in keinem Falle ein Grund für die Kündigung.
Die Behauptung, dass für 5 deutsche Arbeiter 12 čechische Arbeiter aufgenommen worden sind, beruht offenbar auf einer unrichtigen Information. Das Gerücht über die Aufnahme von 12 čechischen Arbeitern ist möglicherweise dadurch entstanden, dass die spezielle Telegraphenbauverwaltung (welche ein Organ von vorübergehendem Bestände ist, das "sich von dem Telegraphenbauamte unterscheidet) zu Beginn des Monates März 1932 in Aussig a. E. ihre Arbeiten an dem Baue der automatischen Telephonzentrale neuerlich aufgenommen hat; diese Bauverwaltung hat mit ihrer Arbeit in Aussig a. E. bereits am 12. Oktober 1931 begonnen, hat sie jedoch aus technischen Gründen am 6. Febuar 1932 unterbrochen, wo sie mit den Arbeiten in Trnovany begonnen hat; von hier ist sie am 7. März 1932 nach Aussig zurückgekommen.
Das Telegraphenbauamt in Aussig a. E. hat nach durchgeführter Herabsetzung der Zahl der Telegraphenarbeiter jedoch bisher keinen Arbeiter aufgenommen, denn die Zahl der beibehaltenen Arbeiter genügt für die Arbeiten, welche das
Amt durchzuführen hat; es liegen also nicht die Bedingungen dafür vor, dass es die entlassenen Arbeiter in die Arbeit zurücknehme.
Es liegt auch nicht die Ursache zur Durchführung irgendeiner der übrigen ausserordentlichen Verfügungen vor, welche in der Interpellation verlangt werden, da de facto nicht jene Umstände vorliegen, welche in der Interpellation zu deren Begründung angeführt werden.
Prag, am 18. Mai 1932.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen: Dr. Franke, m. p.
Překlad ad 1813/XVIII.
Válasz
a belügyi minisztertől
Steiner, Vallo képviselők és társaik interpellációjára
a bratiszlaval rendőrigazgatóságnak 3591/ 1932. sz. végzése tárgyában, amelyben a munkássegély egyeület bratiszlaval csoportjának »5 éves terv« és a »proletárirodalom« kiállitását nem engedélyezte (1672/XIV. ny. -sz. ).
A kiállítások rendezése Szlovenszkón az 1901. augusztus 4. -i 64. 573/1901. sz. volt magy. belügyminiszteri körrendelet 1. §-ának rendelkezéséhez képest az illetékes járasi. illetőleg rendőrhatóság engedélyezéséhez van kötve. A »Robotnícka Pomoc, miestna skupina v Bratislave« nevezetű egyesület kérvénye a rendőrigazgatósághoz nem március 9. -én, hanem 11. -én ékezett be s az csak május 16. -án volt elintézhető az okból, mert az idézett körrendelet 6. §-a értelmében nem volt kellőleg okmányolva.
A rendőrigazgatóság a tervezett kiállítás rendezését megtiltotta azért, mert a kérvényező egyesület a nála szerzett tapasztalatok szerint nem nyújtott kellő kezességet aziránt, hogy e vállalkozásnál közrend és békeháboritásra sor nem kerül.
A felebbezést a bratiszlavai országos hivatal elutasította s az tulajdonképen tárgytalanná vált, minthogy közben a bratiszlavai országos hivatal elnöksége 1932. március 19. -i határozatával ne-
vezett egyesület működését az 1932. március 23. -i nappal beszüntette.
Ez okból az interpelláció révén bármiféle intézkedés megtételére okom nincsen.
Praha, 1932. május 24. -én.
A belügyi miniszter: Dr. Slávik, s. k.
Překlad ad 1813/XIX.
Válasz
a belügyi minisztertől
Hokky képviselő és társai interpellációjára
a hadirokkantak, özvegyek, árvák és elődök járadékairól s az ezzel összefüggő csehszlovák állampolgárságról (1724/X. ny. -sz. ).
A csehszlovák állampolgárság úgy az 1919. április 8. -i 199. tgy. -sz. törvény szerinti hadikárosult gyanánt, esetleg az 1922. január 31. -i 41 tgy. -sz. törvény szerinti háború utáni károsult gyanánt való elismerésnek, valamint a hadi (háború utáni) károsultak 1922. január 25. -i 39. tgy. -sz. törvényben szövegezett 1920. február 20. -i 142. tgy. -sz. törvény szerint járó ellátási járandóság elismerésének alapfeltétele.
A csehszlovák állampolgárság feltétele alól való kivételnek azon járadékosnál, esetleg azon személynél, akitől a járadékra való igény leszármaztatik, korlátlanul csupán a volt csehszlovák külföldi hadsereg (légiók) tagjainál, árváknál csupán kölcsönösség esetén van helye, házasságon kívüli árváknál csak akkor, ha az atya ugyan idegen állami illetőséggel birt, az anya azonban csehszlovák állampolgár volt vagy ipso iure azzá lett. Ha tehát az interpelláció kivánalmának helyt adni kellene, ez esetben a hadi (háború utáni) károsultak ellátását rendező jelenlegi törvény volna módisítandó.
Amennyiben az interpelláció kifogásolja azt, hogy a járadék évek során át oly személyeknek is folyósíttatott, akiknél utólag nyert megállapítást, hogy idegen állampolgárok, e tekintetben megjegyzendő, hogy ily esetekben a járadék nagyobbára a községek által helytelenül kiállított s a politikai hatóság által csak utólag érvényteleneknek nyilvánitott illetőségi bizonyítványok