Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1813.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Barši, Jurana a soudruhů o vypovězení Řehoře Zástavného a jeho vyvezení do Polska (tisk 1613/XIV),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. Štětky, Steinera a soudruhů o konfiskaci brožury »Nyní je v Košutech pořádek a klid« (tisk 1698/VI).
III. předsedy vlády na interp. posl. Kopeckého a soudruhů o hospodářství určitých novinářských podniků (tisk 408/VII),
IV. předsedy vlády a min. vnitra na interp. posl. dra Törköly a druhů o uveřejnění výsledků sčítáni lidu z r. 1930 (tisk 1628/VIII),
V. min. financí na interp. posl. dra Törköly a druhů ve věci stanovení základů daně důchodové pro zemědělská hospodářství na Slovensku (tisk 1613/IV),
VI. min. financí na interp. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů o činnosti daňových revisních komisí (tisk 1613/XI),
VII. min. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zavedení lepšího spojení mezi Chomutovem a Karlovými Vary vsunutím osobního vlaku, který by odjížděl z Chomutova v 8 hodin ráno (tisk 1628/VII),
VIII. min. financi na interp. posl. dra Bachera a druhů o činnosti revisní komise ministerstva financí v České Lípě (tisk 1642/VI),
IX. min. financí na interp. posl. dra Keibla a druhů o provádění daňových revisí v České Lípě (tisk 1642/VII),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že »Evropské radiové koncerty« jsou hlášeny jen česky a francouzsky (tisk 1642/X),
XI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů, že telegrafní stavební úřad v Ústí n. Labem propustil německé dělníky (tisk 1642/XIII),
XII. min. financi na interp. posl. Seidla, Bečko, Bendy a soudr. o suspensi respicientů fin. stráže Josefa Mikuly a Václava Breburdy z Čirče na Slovensku (tisk 675/XV),
XIII. min. národní obrany a min. vnitra na interp. post. Bergmanna, Davida, dra Pateidla a druhů o zrušení míst exponovaných vojenských evidenčních orgánů okresních úřadů (tisk 1579/II),
XIV. min. železnic na interp. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů o nevyplácení přeplaceného nájemného z naturálních bytů železničním zaměstnancům ve Znojmě (tisk 1628/I),
XV. min. železnic na interp. posl. Polacha, F. Svobody a soudr. o zrušeni tiskárny železničních jízdenek v Brně (tisk 1461/XIV),
XVI. min. financí na interp. posl. Sladkého a druhů o nevhodném a neúsporném umístění státních finančních úřadů v Opavě (tisk 1483/IX),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Vallo, Steinera a soudr. o zastavení činnosti »Jednoty proletárskej tělovýchovy v Štosu«, okres Moldava nad Bodvou (tisk 1672/VII),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Steinera, Vallo a soudruhů ve věci usnesení policejního ředitelství v Bratislavě č. 3591/1932, kterým nebyla povolena výstava »pětiletky« a »proletářské literatury« bratislavské skupiny podpůrného spolku dělnického (tisk 1672/XIV),
XIX. min. sociální péče na interp. posl. Hokky a druhů o rentách válečných invalidů, vdov, sirotků a předků a s tím souvisejícím státním občanstvím československým (tisk 1724/X),
XX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Kuhnové, Babela a soudr. o poměrech v chomutovské nemocnici (tisk 1547/XIII),
XXI. min. financí na interp. posl. Kuhnové, Babela a soudruhů o tom, že finanční strážník Antonín Vogel (správně Fugl) zastřelil nezaměstnaného Arnošta Bauera (tisk 1597/IV).
1813/I.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Barši, Jurana a soudruhů
o vypovězení Řehoře Zástavného a ieho vyvezeni do Polska (tisk 1613/XIV).
Okresní úřad ve Velkém Meziříčí již výměrem ze 6. listopadu 1931, číslo 22898 dovolil Řehoři Zástavnému, který byl svého času z území Československé republiky vyhoštěn z důvodů veřejného pořádku a veřejně bezpečnosti, aby z ohledů na jeho rodinu mohl se vrátiti na území republiky Československé.
V Praze dne 12. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1813/II.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Štětky, Steinera a soudruhů
o konfiskaci brožury »Nyní je v Košutech pořádek a klid« (tisk 1698/VI).
Zabaveni v interpelaci uvedených míst z brožury »Nyní je v Košutech pořádek a klid« až na slova »Viem, že sa Československo vyvíja zpôsobom velmi prekvapujúcim a že stále častejšie... «, která nebyla zabavena, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
V Praze dne 11. května 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
1813/III.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů
o hospodářství určitých novinářských podniků (tisk 408/VII).
Interpelace vyslovuje domněnku, že vláda podporuje z peněz statni pokladny Wolfův žatecký koncern tiskařský.
V té věci poukazuji na své vývody, opětovně učiněné při jednáních v rozpočtových výborech i v plenu obou sněmoven Národního shromážděni.
V Praze dne 21. května 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1813/IV. (původní zněni).
Odpověď
předsedy vlády a ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Törkölya a druhů
o uveřejněni výsledků sčítáni lidu z roku 1930 (tisk 1628/VIII).
Státní správa má sama zájem na tom, aby nové výsledky sčítání lidu byly uveřejněny v době co nejkratší, ve které jest jejich zpracováni možné. Naprosto bezpodstatná jest domněnka, že uveřejnění národnostních dat o Slovensku a Podkarpatské Rusi se zdržuje z příčin politických. Národnostní data obyvatelstva na Podkarpatské Rusi byla zatím již uveřejněna. Státní úřad statistický, jemuž podle zákona o sčítání lidu náleží zpracovati výsledky sčítání, pokračuje v práci té podle svého pracovního plánu.
Tvrzení, že ve státech, kde počet duší jest větši a kde sčítání lidu bylo konáno později než u nás, jako na př. v Polsku, došlo prý už dávno k uveřejnění výsledků sčítání lidu, neodpovídá skutečnosti; v těchto státech byla uveřejněna jen předběžná data o celkovém počtu obyvatelstva. V Československu byla data taková uveřejněna
už v únoru roku 1930 ve Zprávách státního úřadu statistického. Pokud u nás byla uveřejněna také už data národnostní, stalo se tak v kratší době než v kterémkoli státě jiném.
Pokud jde o dodatečné šetření, třeba upozorniti, že § 29, odst. 2 vládního nařízení o sčítání lidu připouští, aby státní úřad statistický, má-li při zpracováni pochybnosti o správnosti nebo úplnosti některých zjištěných skutečností, žádal prostřednictvím zemských úřadů o vyšetření a nápravu. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi týkalo se to zejména neurčitých nebo scházejících údajů o státní příslušnosti.
V Praze dne 19. května 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slavik, v. r.
1813/V. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Törköly a druhů
ve věci stanoveni základů daně důchodové pro zemědělská hospodářství na Slovensku (tisk 1613/IV).
Podle ustanovení odst. 15, lit. a) prov. nař. k § 327, odst. l a 2 zák. o př. d. náleží výhradně do kompetence finančních, úřadů II. stolice, stanoviti zemědělské průměry pro daň důchodovou a tedy též příp. vydávati interní klíče pro výpočet daňových základů u zemědělského podnikání.
Podle zprávy vyžádané od uvedeného úřadu byly zmíněné klíče k výpočtu výnosu zemědělského podnikání vypočteny po podrobném vyšetření jak množství a jakosti sklizně, tak i cen hospodářských produktů a plně se přihlíželo k individuelním poměrům toho kterého kraje. Nebylo proto možno paušálně snížiti průměrné výnosy roku 1931 oproti roku 1930 jednotným procentem ve všech krajích, nýbrž bylo snížení provedeno individuelně podle skutečných poměrů v jednotlivých krajích. Tak bylo v krajích postižených katastrofálními živelními pohromami (na př. suchem) provedeno sníženi průměrů až o 50% (Galanta, Levice).
Přes to, že zástupci zemědělských organisací projevili souhlas s původně navrženými průměrnými výnosy, snížilo generální finanční ředitelství povšechně původní částky.
Generální finanční ředitelství v Bratislavě nedalo podřízeným úřadům pokyn, aby neodčítaly srážky podle zákona přípustné, o nichž jest v interpelaci zmínka. Naopak, jak vyměřovací úřady, tak i poplatníci byli na přípustnost srážek upozorněni. Některé z těchto srážek jsou ovšem obsaženy již v režii odečtené při výpočtu průměrných výnosů (na př. daně, pojistné požární, úrazové, sociální příspěvky a pod. ) a nemohou proto býti odčítány po druhé při vyměřování konkrétního případu. Režie pak, s níž bylo při stanovení klíče počítáno, byla zástupci zemědělských organisací uznána povšechně za přiměřenou.
Rovněž se přesně dodržuji ustanovení zákona o přímých daních, pokud jde o srážku pro mnohočlenné rodiny.
V Praze dne 20. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1813/VI (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů
o činnosti daňových revisních komisí (tisk 1613/XI).
U vědomí tíživé povinnosti, kterou zákonná ustanoveni o daňových revisích poplatnictvu ukládají, trvám samozřejmě na tom, aby revisní orgány s největší pečlivostí zachovávaly předpisy vládního nařízení č. 175/1927 Sb. z. a n. k čl. III, odst. l, č. 2 uváděcích ustanovení zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n.
V tom směru byly revisním funkcionářům opětovně dány určité pokyny a každé přestoupení jejich bude s veškerou přísností stíháno.
Na základě pouze všeobecné stížnosti živnostenských a obchodnických organisací, o kterých se interpelace zmiňuje, bez udání konkrétních případů, nelze ovšem kromě všeobecných pokynů výše zmíněných zaříditi vyšetření domnělých přehmatů revisních orgánů a zakročiti proti ev. vinníkům.
Žádosti za vyloučení prvních deseti týdnů v roce z revisní činnosti vůbec, nelze vyhověti
z toho důvodu, ježto časový termín bilančních prací u různých podniků je velmi různý a mnohdy zasahuje do doby ještě pozdější, kdežto naopak začátek bilančních prací odkládá se mnohdy kolik týdnů po začátku nového roku a ježto individuelním potřebám podniků v tomto směru jest vyhověno tím, že odůvodněné žádosti za odklad revise se vyřizují s největší benevolencí.
V Praze dne 19. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1813/VII (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny
a druhů
o zavedení lepšího spojení mezi Chomutovem a Karlovými Vary vsunutím osobního vlaku, který by odjížděl z Chomutova v 8 hodin ráno (tisk 1628/VII).
Státní správa železniční vyšla přání, projevenému v interpelaci, v plném rozsahu vstříc, takže v novém jízdním řádu, platném ode dne 22. května 1932, bude ranní spojení mezi Chomutovem a Karlovými Vary rozmnoženo o další osobní vlak, který bude odjížděti v 8 hodin 01 minut ze stanice Chomutov.
V Praze dne 18. května 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.
1813/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Bachera a druhů
o činnosti revisní komise ministerstva
financí v České Lípě
(tisk 1642/VI).
Na odůvodněnou žádost berní správy v České Lípě provedla v prvních třech měsících roku
1932 revisní komise ministerstva financí daňové revise celkem u čtyř poplatníků, při čemž oproti přiznání jejich k dani výdělkově, důchodově a k dani z obratu zjištěny byly značné rozdíly, o které bylo přiznáno méně.
V žádném z těchto případů nebylo ani ústně ani písemně žádáno o odložení revise pro přetížení bilančními pracemi a pracemi s daňovými přiznáními, a také vyšetřováním o průběhu revisí nebylo zjištěno nic, z čeho by se dalo souditi, že revise působily rušivě na provoz podniku.
Ani v jednom případě nedošlo k revisi na anonymní udání.
Podle tohoto stavu věcí neshledávám důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 19. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl. v. r.
1813/IX (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů
o provádění daňových revisi v České Lípě (tisk 1642/VII).
Tvrzení obsažené v interpelaci, že v lednu 1932 provedla daňová revisní komise důkladnou revisi u velkého množství živnostníků a obchodníků v České Lípě, nesrovnává se se skutečnosti, ježto v lednu a v únoru 1932 provedena byla daňová revise v obvodu berní správy v České Lípě pouze ve třech případech, v nichž si berní správa revisí vyžádala. Ve všech těchto revidovaných případech bylo zjištěno, že k dani výdělkové a důchodové i k dani z obratu bylo přiznáno o značné částky méně, než mělo býti přiznáno.
Revidovaní poplatníci nečinili ani ústně ani písemně námitek co do časové nevhodnosti revise a také vyšetřováním o průběhu revisí nebylo zjištěno nic, z čeho by bylo lze souditi, že revise působily rušivě na provoz podniku.
Za těchto okolností neshledávám důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 19. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1813/X (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů,
že »Evropské radiové koncerty« jsou
hlášeny jen česky a francouzsky
(tisk 1642/X).
Ve věci hlášení t. zv. »Evropských rozhlasových koncertů» platí od června 1930 mezi rozhlasovými společnostmi, súčastněnými na těchto koncertech, tedy mezi rozhlasovými společnostmi Československa, Belgie, Dánska, Francie, Jugoslávie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Švédska, Švýcarska a Velké Britanie - dohoda, která zní v českém překlade:
»Na počátku původní společnost (société originaire), jakož i společnosti reprodukční (sociétés reproductrices) ohlásí současně, každá společnost svým mikrofonem, přenos ve svém státním jazyku (langue nationale);
na to pokračuje původní společnost sama v hlášení rozličných čísel přenášeného pořadu, a to ve své mateřské řeči (langue maternelle);
původní společnosti, jejichž mateřský jazyk jest jiný než němčina, angličtina, španělština, francouzština a italština, mohou připojiti (peuvent donner) krátký překlad svého hlášení v jednom ze shora uvedených jazyků (dans une des langues susmentionnées). «
Postupuje tedy Čsl. rozhlasová společnost »Radiojournal«, která jako »původní společnost» ke svým hlášením »Evropských radiových koncertů» ve státním jazyku československém připojuje ještě překlad ve francouzštině, přesně podle právě zmíněné dohody. Francouzština pak volí se proto, že jest to oficielní jazyk Mezinárodni Unie rozhlasové a oficielní jazyk mezinárodního styku vůbec.
Proto není důvodu zakročovati u rozhlasové společnosti Radiojournal, aby na svém postupu v této věci něco měnila.
Podotýkám konečně, že tato záležitost týká se toliko mého resortu a nikoliv také, resortu ministra vnitra.
V Praze dne 18. května 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1813/XI (původní zněni).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů,
že telegrafní stavební úřad v Ústí n. L.
propustil německé dělníky
(tisk 1642/XIII).
U telegrafního stavebního úřadu v Ústí n. L. bylo vypovězeno v únoru t. r. šest telegrafních dělníků proto, aby se počet zaměstnávaných dělníků snížil úměrně k potřebě telegrafních dělníků, kterou měl úřad v době výpovědi. Při vybírání dělníků, jimž byla dána výpověď, bylo hleděno předně na jejich spolehlivost a upotřebitelnost, jakož i na jejich hospodářské poměry; příslušnost k té neb oné národnosti důvodem k vypovězení v žádném případě nebyla.
Tvrzení, že za 5 německých dělníků bylo přijato 12 dělníků českých, se zakládá zřejmě na nesprávné informaci. Pověst o přijeti 12 českých dělníků vznikla snad z toho, že počátkem března 1932 v Ústí n. L. znovu zahájila své práce na výstavbě automatické telefonní ústředny zvláštní telegrafní stavební správa (což je orgán přechodného trvání, odlišný od telegrafního stavebního úřadu); tato stavební správa počala se svou prací v Ústí n. L. již 12. října 1931, z technických důvodů ji však přerušila 6. února 1932, kdy začala s prací v Trnovanech; odtud se 7. března 1932 vrátila do Ústí.
Telegrafní stavební úřad v Ústí n. Lab. po provedeném snížení počtu telegrafních dělníků nepřijal však dosuď žádného dělníka, neboť počet dělníků, které si ponechal, stačí na práce, jež má úřad prováděti; není tedy podmínek pro to, aby propuštěné dělníky vzal zpět do práce.
Není příčiny pak ani k provedení některého z ostatních mimořádných opatření, která se v interpelaci žádají, když ve skutečnosti není tu okolností, které jsou v interpelaci uváděny k jejich odůvodnění.
V Praze dne 18. května 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1813/XII.
Odpověď
ministra financi
na Interpelaci poslanců Františka Seidla, J. Bečko, F. Bendy a soudruhů
o suspensi respicientů fin. stráže Josefa
Mikuly a Václava Breburdy z Čirče na
Slovensku (tisk 675/XV).
Při kontrolní pochůzce v noci dne 27. května 1930 zastihl přednosta inspektorátu finanční stráže v Čirči, vrchní respicient finanční stráže Jan Venclák, hlídku, sestávající z respicientů fin. stráže Václava Breburdy a Josefa. Mikuly, spíci v bezprostřední blízkosti veřejné cesty.
V důsledku toho bylo proti oběma členům hlídky, kteří se kromě toho dopustili ještě dalších porušení služebních povinnosti, zavedeno kárné řízeni, jež skončilo nálezem kárné komise při generálním finančním, ředitelství v Bratislavě ze dne 14. října 1931 č. KFS 78/2/31, kterým byli oba uznáni vinnými služebními přečiny proti ustanovení § 29, odst. 1, 2 a 6 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1930, č. 202 Sb. z. a n. a potrestáni podle § 51, odst. 1/ písm. b) cit. vlád. nařízení vyloučením ze zvýšení služného na dobu 18 měsíců (Breburda) případně 1 roku (Mikula). Ihned po zavedeni kárného řízení byli oba jmenovaní rozhodnutím generálního finančního ředitelství v Bratislavě ze dne 19. června 1930 č. j. II-4. 292/ 2-30 suspendováni ze služby, při čemž jim byla od 1. července 1930 přiznána alimentace ve výši dvou třetin služebního platu. Suspense ta byla zrušena rozhodnutím téhož ředitelství ze dne 30. ledna 1931 č. II-50/4-31 a oběma zmíněným zaměstnancům přiznán od 1. února 1931 dřívější služební plat.
Dále dlužno podotknouti, že respicient Breburda hlásil se již dne 28. května 1930 - tedy následujícího dne po zastižení při nedbalém úkonu služby - nemocným, udávaje, že při kontrole jej vrchní respicient Venclák zbil holí přes nohu. Úřední lékař, jímž byl jmenovaný prohlédnut, nezjistil však nijakých stop po úderech holí a uznal Breburdu za neschopného k výkonu služby na dobu 5 dnů jedině na základě subjektivních stížností na bolesti v noze.
Pokud jde o soudní řízení, jež o právě zmíněném případě bylo vedeno, uvádím toto:
Respicient Breburda podal u okresního soudu v Sabinově - nevyčkav ani úředního svolení žalobu na vrch. respicienta Vencláka pro přečin urážky na cti podle § 2 zák. čl. XLI/1914, v níž jmenovaného obvinil, že jej v noci dne 27. května 1930 při výkonu služby udeřil holí do nohy.
Jmenovaný okresní soud po projednání věci nepokládal za prokázané, že obviněný Jan Venclák za vinu tnu kladený trestný čin spáchal a proto jej rozsudkem ze dne 13. listopadu 1930 č. T-298/30/9 obžaloby sprostil.
Proti tomuto rozsudku podal Breburda odvolání a krajský soud v Prešově jako soud odvolací usnesením ze dne 21. ledna 1931 č. To-IX370/30/13 rozsudek I. stolice zrušil z toho důvodu, že jednáni, ze kterého Breburda Jana Vencláka viní, zakládá skutkovou podstatu přečinu zneužití moci úřední podle § 473 trestního zákona, o němž měl rozhodovati soud krajský a uložil okresnímu soudu v Sabinově, aby spisy postoupil státnímu zastupitelství.
Státní zastupitelství v Prešově po prozkoumáni spisů dospělo k názoru, že tvrzení žalobcovo nezasluhuje víry a odmítlo usnesením ze dne 5. května 1931 č. 393/31/2 ve smyslu ustanovení § 34 trestního por. zastoupiti proti Janu Venclákovi žalobu pro přečin zneužití moci úřední.
Proti tomuto usnesení podal Breburda dále stížnost, která byla usnesením vrchního státního zastupitelství v Košicích ze dne 9. června 1931 číslo 5. 152/31 podle § 42 trest. por. zamítnuta jako opožděná. Vrchní státní zastupitelství přezkoumalo však napadené usnesení z moci úřední a shledalo, že není důvodů pro jeho změnu, ježto nelze zjistiti, že Jan Venclák by se byl dopustil skutku za vinu mu kladeného.
Shrnuje předeslané, uvádím konečně toto:
Kárné řízení, vedené proti respicientům Breburdovi a Mikulovi, skončilo jejich pravoplatným odsouzením ke kárnému trestu a nelze jim proto vzhledem k ustanoveni § 73, odst. 4 cit. vládního nařízeni č. 202/30 Sb. z. a n. doplatiti částky zadržené za dobu dočasného zbavení služby.
Ježto podrobným vyšetřováním, provedeným jednak v řízení kárném, jednak v řízení soudním, bylo prokázáno, že vrchní respicient Jan Venclák nedopustil se činu, z něhož byl respicientem V. Breburdou obviňován, a že jeho postup plně odpovídal platným předpisům, není důvodů k jeho potrestání.
Poměrům finanční stráže na Slovensku jest věnována zvýšená pozornost a vedoucí místa ve sboru finanční stráže jsou svěřována jen takovým zaměstnancům, o nichž lze důvodně předpokládati, že budou svoje povinnosti zastávati v souhlase s platnými předpisy, a že budou svým podřízeným nejen spravedlivými představenými, nýbrž i dobrými učiteli a rádci.
V Praze dne 20. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1813/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany a ministra vnitra
na interpelaci poslanců H. Bergmanna, Josefa Davida, dra Patejdla a druhů
o zrušení míst exponovaných vojenských evidenčních orgánů okresních úřadů
(tisk 1579/II).
Domněnka interpelace, že evidenční agenda zůstane u politických úřadů I. stolice zachována
i v budoucnosti, resp., že bude nadále obstarávána evidenčními důstojníky (rotmistry), převzatými do civilní státní služby, neodpovídá skutečnosti. Z úsporných důvodů hodlá státní správa tuto službu vůbec zlikvidovati a toho času pracuje již na konkrétním návrhu, kterým by byla upravena příslušná ustanovení branných předpisů.
Evidenční důstojníci a rotmistři dosud konající službu u okresních úřadů budou přiděleni především k doplňovacím okresním velitelstvím a zbývající počet k jiným vojenským velitelstvím nebo úřadům na místa odpovídající jejich znalostem a schopnostem.
V Praze dne 24. května 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1813/XIV.
Odpověď
ministra železnic
na Interpelaci poslanců Malého, B. Procházky, Fialy a druhů
o nevyplácení přeplaceného nájemného z naturálních bytů železničním zaměstnancům ve Znojmě (tisk 1628/I).
Požadavek, aby některým zaměstnancům ve Znojmě byly vráceny domnělé přeplatky nájemného, vychází neodůvodněně z předpokladu, že
státní správa železniční byla povinna odstupňovati s platností od 1. ledna 1926 sazby pro oceňování naturálních bytů podle čtyř skupin míst činovného místo podle čtyř tříd místního přídavku. Tento názor nemůže však státní správa železniční uznati za správný.
Taková úprava byla by přinesla jisté snížení nájemného, pokud jde o naturální byty ve Znojmě, v případech daleko početnějších bylo by však nastalo jeho zvýšeni.
Jestliže se ministerstvo železnic svého času rozhodlo setrvati i po vydání vládního nařízení č. 15/1927 Sb. z. a n. při nezměněně výměře nájemného, nelze z toho vyvozovati nároků na vrácení rozdílu mezi zaplaceným nájemným a nájemným určeným způsobem, uváděným v interpelaci.
V Praze dne 23. května 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.
1813/XV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců J. Polacha, Fr. Svobody a soudruhů
o zrušení tiskárny železničních jízdenek v Brně (tisk 1461/XIV).
Dovoluji si poukázati na odpověď, kterou jsem v téže věci dal na interpelaci poslanců C. Malého, Richtra, Langra, dra Stránského, B. Procházky a druhů, číslo tisku 1461/XII; k ní bylo by ještě podotknouti jen tolik, že různé domněnky, vyslovené v interpelaci stran korektnosti postupu orgánů státní správy železniční, postrádají věcného opodstatnění.
V Praze dne 23. května 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.
1813/XVI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Václava Sladkého a druhů
o nevhodném a neúsporném umístění
státních finančních úřadů v Opavě
(tisk 1483/IX).
K bodu 1: Ve starém a novém zemském domě v Opavě, jež jsou majetkem země Moravskoslezské, mají býti umístněny různé státní úřady, ústavy a instituce. Proti rozdělení místnosti mezi ně podle návrhu zemského úřadu v Brně nečinilo ministerstvo veřejných prací vynesením z 11. března 1931 č. 5b-3460/19-16. 037 zásadních námitek, s čímž projevilo souhlas i ministerstvo vnitra dopisem z 28. srpna 1931 č. 55. 716. O obsazeni místnosti v novém zemském domě finančními úřady stala se pak ještě dohoda protokolem z 30. dubna 1931, kterou ministerstvo financí schválilo vynesením z 13. června 1931 č. 58. 672. Konečné schváleni přídělu místností v obou zemských budovách je však vyhrazeno výboru moravskoslezskému. Uložilo proto ministerstvo veřejných prací presidiu zemského úřadu v Brně výnosem z 8. ledna 1932 č. j. 5b-2072/125-26. 138 ai 1931, aby všemožně urychlilo příslušné své jednáni se zemským výborem.
Podle odpovědi zmíněného presidia z 21. ledna 1932 č. 1269 pres. bylo již zařízeno zjištěni výměry uprázdněných místností a jejich nájemní hodnota, načež bude ihned podán návrh zemskému výboru na pronájem místností.
K bodu 2: O sloučení berních správ pro Opavu-město a Opavu-venkov ministerstvo financi právě jedná.
V Praze dne 28. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1813/XVII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Vallo, Steinera a soudruhů
o zastavení činnosti »Jednoty proletár-
skej tělovýchovy v Štosu«, okres Molda-
va nad Bodvou (tisk 1672/VII).
Poněvadž proti výměru, jimž okresní úřad zastavil činnost spolku »Jednota proletárskej telovýchovy ve Štosu«, podal spolek odvolání, o němž zemský úřad dosud nerozhodl, uložil jsem z podnětu této interpelace prozatím tomuto úřadu, aby o odvolání urychleně rozhodl.
V Praze dne 20. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1813/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Steinera, Vallo a soudruhů
ve věci usnesení policejního ředitelství
v Bratislavě č. 3591/1932, kterým nebyla
povolena výstava »pětiletky« a »prole-
tářské literatury« bratislavské skupiny
podpůrného spolku dělnického
(tisk 1672/XIV).
Pořádání výstav na Slovensku jest podle předpisu § l oběžníku býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64. 573/1901 vázáno na povolení příslušného okresního, resp. policejního úřadu. Žádost spolku »Robotnická Pomoc, miestna skupina v Bratislave«, došla k policejnímu ředitelství teprve dne 11. a nikoliv 9. března t. r. a mohla teprve 16. května býti vyřízena, poněvadž nebyla náležitě doložena podle § 6 cit. oběžníku.
Policejní ředitelství zakázalo pořádati zamýšlenou výstavu, protože žádající spolek podle zkušenosti, kterých policejní ředitelství s ním nabyto, nedával dostatečné záruky, že nedojde v
tomto podniku k porušení veřejného pokoje a řádu.
Odvolání bylo zemským úřadem v Bratislavě zamítnuto a stalo se vlastně bezpředmětné, poněvadž zatím byla činnost tohoto spolku zastavena výměrem presidia zemského úřadu v Bratislavě ze dne 19. března 1932 dnem 23. března.
Nemám proto důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze dne 24. května 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1813/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče na interpelaci poslance Hokky a druhů
o rentách válečných invalidů, vdov, sirotků a předků a s tím souvisejícím státním občanstvím československým (tisk 1724/X).
Československé státní občanství je základní podmínkou jak pro uznání válečným poškozencem podle § l zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n., po př. poškozencem poválečným podle zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 41 Sb. z. a n., tak i pro přiznání zaopatřovacích požitků válečných (poválečných) poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Výjimka z podmínky československého státního občanství u důchodce, po př. u osoby, od které je nárok na důchod odvozován, připuštěna je bez omezení pouze u příslušníků bývalých československých zahraničních vojsk (legií), u sirotků pak za podmínky vzájemnosti, u nemanželských sirotků, když otec byl sice cizím státním příslušníkem, matka však byla nebo ipso jure se stala státní občankou československou. Kdyby mělo býti vyhověno požadavku interpelace, bylo by tedy třeba změny nynějšího zákona, kterým je upraveno zaopatření válečných (poválečných) poškozenců.
Pokud interpelace namítá, že důchod byl po celou řadu let vyplácen i osobám, u nichž dodatečně bylo zjištěno, že jsou cizími státními občany, dlužno uvésti, že v takových případech většinou byl důchod přiznán podle domovských listů nesprávně obcemi vydaných, jež byly teprve