použito k úhradě správních výloh a jiných podobných nákladů.

(2) Volné peníze smějí býti ukládány jen u peněžních ústavů, u kterých lze ukládati sirotčí jmění, nebo jich může býti užito k nákupu cenných papírů, které poskytují sirotčí jistotu.

§ 243.

(1) Hypotékami zápůjčky nesmějí býti přiděleny dříve, dokud pro ně není úhrady ve jmění střadatelny.

(2) Hypotékami zápůjčky smějí býti poskytovány pouze do 80% celkového nákladu stavby nebo trhové ceny domku.

§244.

Podmínky ukládání střadatelských vkladů a podmínky poskytování hypotekárních zápůjček buďtež pojaty do společenské smlouvy.

§245.

Stavební střadatelny jsou podrobeny dozoru ministerstva vnitra, jehož podrobnosti upraví vládní nařízení podle § 249.

§ 246.

(1) Společenstva (družstva), která již provozují činnost uvedenou v § 237, jsou povinna nejdéle do 6 měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, zažádati o schválení podle § 239, odst. 1.

(2) Pokud činnost společenstev (družstev) podle odst. 1., odporuje ustanovením §§ 240 až 242, musí býti přizpůsobena těmto ustanovením ihned po vyhlášení zákona.

§ 247.

Kdo přijímá střadatelské vklady bez schválení nebo proti ustanovení § 246, odst. 2., k účelům podle § 237, trestá se, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin vězením do 6 měsíců nebo peněžitým trestem do 10. 000 Kč. Oba tresty mohou býti uloženy současně.

§248.

Ustanovení tohoto oddílu se nedotýkají spořitelen ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen.

§ 249.

Vládním nařízením bude ustanoveno zejména také, jak musí býti doložena žádost za schválení podle § 239, jak musí střadatelna sestavovati účetní závěrky a jakým způsobem bude vykonáván dozor podle § 245.

ODDÍL XII.

Bytová péče státu a obci. Bytová péče stát u.

§ 250.

(1) Stát má právo na nájem části bytů v domě, na který bude udělena podpora podle oddílu IV., hlavy páté, tohoto zákona, pro ubytování státních zaměstnanců, zaměstnanců státních podniků a jiných osob, jejichž pobyt jest v obci ve veřejném zájmu nutný.

(2) Bližší podrobnosti o výkonu tohoto práva budou obsaženy ve vládním nařízení podle § 125.

§ 251.

Zbytek výnosu státní losové výpůjčky, povolené podle hlavy čtvrté zákona č. 100/1921 Sb. z. a n., který zbyl po vyčerpání částky 640, 000. 000 Kč, uvedené v § 29 zákona č. 43/ 1928 Sb. z. a n., přikazuje se na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance.

§ 252.

(1) Ministr financí se zmocňuje v dohodě s ministry veřejných prací a sociální pece prodati nájemní domy obytné, vystavěné z výnosu losové výpůjčky, povolené podle hlavy čtvrté zákona č. 100/1921 Sb. z. a n., stavebním a bytovým družstvům, která budou uznána za obecně prospěšná podle § 224 a jejichž členové jsou jen státní zaměstnanci nebo zaměstnanci státních podniků a jiní veřejní zaměstnanci, zaplatí-li zbytek trhové ceny, neuhrazený hypotekárními zápůjčkami, ze splacených závodních podílů.

(2) Trhová cena ustanoví se podle zásad, na nichž se dohodnou ministři financí, veřejných prací a sociální péče.

(3) část trhové ceny domu, nejvýše 40%, může býti ponechána na nemovitosti jako za-

půjčka státu v druhém knihovním pořadí, bude-li se úrokovati 5% a umořovati 1/2% v pravidelných ročních splátkách.

(4) Stát si může při prodeji domu vyhraditi, že s vkladem práva vlastnického pro nabyvatele bude vložen zákaz zavazení a zcizení a právo předkupní ve prospěch státu.

(5) část trhové ceny hotově zaplacená a výnos ročních splátek na zápůjčku může býti přikázán Státnímu bytovému fondu podle oddílu IV., hlavy páté, tohoto zákona.

§ 253.

(1) Nájemné ve státních domech dokončených po roce 1924 musí býti tak stanoveno, aby stačilo k přiměřenému zúrokování a aspoň V1/2% umořování skutečného stavebního nákladu a k úhradě všech výloh spojených s udržováním a správou domu a k zaplacení daní s přirážkami a dávkami, pokud je hradí vlastník domu.

(2) Pokud nájemné dosud placené nestačí k úhradě výloh uvedených v odst. 1., budiž postupně zvyšováno tak, aby uvedené výše dosáhlo nejdéle do konce roku 1942.

(3) Nájemné ve státních domech dokončených před rokem 1924 budiž zvyšováno tak, aby do konce roku 1942 dosáhlo výše nájemného v domech dokončených po roce 1924.

§ 254.

Zemským úřadům náleží, aby vhodnou organisací práce výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

§ 255.

(1) Zemské úřady mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

(2) Zemské úřady mají právo, aby mohly opatřiti stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty anebo jiné

k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

Bytová péče obcí.

§ 256.

Obec jest povinna v mezích tohoto zákona pečovati o zlepšení bytových poměrů svých obyvatelů.

§ 257.

Obec má právo za účelem zlepšení bytových poměrů nemajetných osob, které bydlí v obci, poskytovati podporu podle obdoby podpory státu, jak jest upravena v oddílu IV., hlavě páté, tohoto zákona.

ODDÍL XIII. Poradní orgány bytové péče.

Bytové výbory.

§258.

Obce s více než 10. 000 obyvateli jsou povinny a ostatní oprávněny zříditi bytový výbor podle ustanovení tohoto oddílu.

§259.

(1) Bytový výbor jest ve věcech bytové péče poradním orgánem obce a podává jí o nich k její žádosti posudky a návrhy.

(2) Bytový výbor je oprávněn i samostatně činiti návrhy a podněty, pokud se dotýkají ve věcech bytové péče zájmů obce nebo jejího obyvatelstva.

§260. Bytový výbor musí býti obcí slyšen, jde-li

1. o určení rozsahu zjišťování bytové potřeby podle § 5,

2. o zřízení a o určení rozsahu činnosti obecní zprostředkovatelny podle §§ 6 až 9,

3. o zavedení dozoru na byty podle § 14, o vydání bytového řádu podle § 22 a služebního řádu podle § 24,

4. o vyvlastňování pozemků obcí podle oddílu IV., hlavy prvé, tohoto zákona,

5. o zrušení ochrany nájemníků v obci podle § 149, odst. 2.,

6. o usnesení obce podle § 167.

§261.

Bytovému výboru přísluší, aby připravil na základě zjištěné bytové potřeby, bera zřetel na žádoucí rozvoj obce a na její finanční únosnost návrh dlouhodobého programu pro zlepšení bytových poměrů v obci.

§ 262.

(1) Bytový výbor je povinen podávati posudky a návrhy, o které bude požádán úřady při provádění tohoto zákona.

(2) Pro účely podle odst. 1. je obec oprávněna žádati také od stavebníků všechna potřebná vysvětlení.

§ 263.

(1) Členství v bytovém výboru není vázáno na členství v obecním zastupitelstvu.

(2) Podrobnější ustanovení o jeho složení, působnosti a jednacím řádu budou vydána vládním nařízením.

ústřední bytová rada. §264.

(1) Při ministerstvu sociální péče zřídí se jako poradní orgán ústřední bytová rada, jejímž úkolem je podávati státní správě posudky ve věcech týkajících se provádění tohoto zákona, zejména ve věcech týkajících se správy Státního bytového fondu.

(2) členy ústřední bytové rady jmenuje ministerstvo sociální péče z odborníků v otázkách stavební a bytové péče.

§265.

ústřední bytová rada musí býti slyšena, jde-li

1. o vydání nařízení ministerstva sociální péče uvedených v § l, odst. 1., a v § 2, odst. 1.,

2. o vydání vládních nařízení uvedených v §§ 12, 38, 42, odst. 3., §§ 125, 134, odst. 5., §§ 196, odst. 3., §§ 236, 249, 265, odst. 2., a § 268.

§266.

Podrobnosti, zejména o složení ústřední bytové rady, budou upraveny vládním nařízením.

ODDÍL XIV.

Různá, společná, trestní a závěrečná ustanovení.

Různá ustanovení. §267.

Povinnosti uložené v zákonech č. 100/1921, 45/1922, 35/1923 a 58/1924 Sb. z. a n. a ve vládních nařízeních č. 191/1921 a 160/1923 Sb. z. a n. stavebníkům, kterým byla udělena státní podpora ve způsobe příspěvku na zúročení a úmor stavebního nákladu po dobu 25 let, postihují každého pozdějšího nabyvatele domu, v jehož vložce jest příspěvek státu zapsán jako reální právo.

§ 268.

Ustanovení § 72 zákona o přímých daních písm. c) se doplňuje a bude zníti: společnosti s obmezeným ručením, zřízené za účelem poskytování zápůjček státem zaručených podle zákonů o stavebním ruchu a stavební sdružení, která byla ministerstvem sociální péče uznána za obecně prospěšná podle § 224.

§ 269.

(1) Orgán vykonávající prohlídku bytů podle oddílu III je. povinen šetřiti ústavního zákona č. 293/1920 Sb. z. a n., zejména musí vykázati své oprávnění k prohlídce a vydati majiteli bytu nebo místností nebo jeho zástupci na jeho žádost ihned nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech jejího provedení.

(2) Orgán zmocněný k prohlídce, opatřený o tom řádným úředním průkazem, požívá ochrany podle § 68 trest, zákona nebo zák. čl. XL/1914.

(3) Orgán zmocněný k prohlídce je vázán povinností mlčelivosti o všech bytových a rodinných poměrech, které seznal při výkonu své úřední činnosti.

§270.

Kde se v tomto zákoně mluví o obecně prospěšných stavebních sdruženích, rozumějí se tím s výjimkou ustanovení hlavy prvé a páté oddílu IV. tohoto zákona také stavební sdružení, která byla uznána za obecně prospěšná podle či. 30. stanov Státního bytového fondu.

§271.

Kdo učiní nesprávné údaje neb oznámení obci zjišťující bytovou potřebu podle §§ l, 2 a 5, anebo neučiní oznámení, k němuž jest povinen, může býti k návrhu obce potrestán okresním úřadem pokutou do 500 Kč.

§ 272.

(1) Porušení přihlašovací a odhlašovací povinnosti podle § 9 bude trestati okresní úřad pokutou do 500 Kč.

(2) Porušení oznamovací povinnosti podle § 11 osobou, na kterou se nevztahují ustanovení zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb. z. a n., bude trestati okresní úřad pokutou do 1000 Kč. Po opětovném uložení pokuty může jí zemský úřad na návrh obce zakázati na čas nebo trvale sprostředkování bytů.

(3) Porušení oznamovací povinnosti podle § 11 osobou, na kterou se vztahují ustanovení zákona č. 203/1925 Sb. z. a n., bude se trestati podle ustanovení živnostenského řádu (zákona).

§273.

Kdo jedná proti ustanovení § 17, odst. 2., bude potrestán, nejde-li o činy přísněji trestné, okresním úřadem peněžitou pokutou do 1000 Kč.

§ 274.

(1) Přestupky § 161 a přestupky vyhlášky obce podle § 167 trestá okresní úřad pokutou do 1. 000 Kč. V trestním nálezu může býti zároveň stanovena lhůta, do níž ten, kdo se dopustil přestupku, jest povinen zjednati stav vyhovující zákonu nebo vyhlášce.

(2) úřad příslušný k potrestání může vysloviti beztrestnost s podmínkou, že do stanovené lhůty bude zjednán stav vyhovující zákonu nebo vyhlášce.

(3) Kdo uvede vlastníka domu v omyl za tím účelem, by od něho najal byt proti ustanovení vyhlášky obce podle § 167, může býti potrestán podle odst. 1.; vlastník domu uvedený v omyl jest beztrestný.

§ 275.

Pokud podle tohoto zákona má býti uložena pokuta, budiž pro případ nedobytnosti přeměněna na vězení v trvání nejvýše tří dnů.

§ 276.

Pokuty uložené podle §§ 131 a 232 připadají Státnímu bytovému fondu.

§ 277.

Dnem 1. července 1932 pozbude účinnosti ustanovení § 3 zákona ze dne 28. prosince 1911, č. 243 ř. z.

§ 278.

(1) Ustanovení oddílů IV. až XIV. tohoto zákona stávají se závaznými dnem 1. července 1932, ustanovení oddílů I., II. a III. dnem 1. ledma 1935.

(2) Dnem 1. července 1932 přestává účinnost ustanovení hlavy druhé a sedmé zákona č. 45/1930 Sb. z. a n.

(3) Po 31. prosinci 1942 lze ustanovení oddílu V. užíti jen o nájemnících a nájemních předmětech uvedených v § 134, odst. 5. Ustanovení oddílu V. pozbudou účinnosti dnem 1. července 1946. Vláda se zmocňuje, prodloužiti nařízením účinnost oddílu V. ještě o rok, vydá-li nařízení podle § 134, odst. 6.

(4) Po 31. prosinci 1943 lze ustanovení oddílu VI. užíti jen o nájemnících a nájemních předmětech uvedených v § 134, odst. 5.

(5) Ustanovení oddílů VI. a VII. pozbudou účinnosti rok poté, kdy pozbude účinnosti oddíl V.

§279.

Zákon tento provede ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí, vnitra, spravedlnosti a veřejných prací.

Důvodová zpráva.

Poslanecká sněmovna přijala ve schůzi konané dne 21. března 1930 resoluci žádající, aby celý bytový problém byl upraven definitivně.

Osnova bytového zákona má za účel vytvořiti ve smyslu resoluce Národního shromáždění právní předpoklady pro takovou, trvalou úpravu bytového hospodářtsví, aby bytová potřeba všeho obyvatelstva, městského i venkovského, mohla býti ukojena pokud možno nejúčelněji nejen co do množství, nýbrž i co do jakosti bytů.

Osnova bytového zákona skládá se celkem ze 14 oddílů, které lze věcně rozděliti do 6 částí, z nichž první obsahuje řádná opatření bytové péče, druhá jedná o podpoře stavebního ruchu, třetí o mimořádných opatřeních bytové péče, čtvrtá o opatření finančních prostředků, pátá o nositelích stavební a bytové péče a šestá obsahuje jen ustanovení formální povahy.

Prvá část skládá se ze 3 oddílů, z nichž jednají: I. o zjišťování bytové potřeby,

II. o obecní zprostředkovatelně bytů a

III. o dozoru na byty.

Druhá část obsahuje pouze oddíl IV. o podpoře stavebního ruchu, který je rozdělen na pět hlav, z nichž jednají: prvá o opatření stavenišť, druhá o stavebních úlevách, třetí o rozhodčích soudech mzdových, čtvrtá o daňových a poplatkových úlevách a pátá o přímé podpoře staveb obytných domů.

Třetí část má 3 oddíly, z nichž jedná: V. o ochraně nájemníků, VI. o odkladu exekučního vyklizení místností a VII. o ostatních mimořárdných opatřeních bytové péče.

čtvrtá část obsahuje 2 oddíly, z nichž jedná: VIII. o stavebním příspěvku a IX. o postihovém právu státu.

Pátou část tvoří oddíly: X. o obecně prospěšných stavebních sdruženích, XI. o stavebních střadatelnách, XII. o bytové péči státu a obcí, XIII. o poradních orgánech bytové péče.

Šestou část tvoří oddíl XIV. o různých, společných, trestních a závěrečných ustanoveních.

Prvé tři oddíly mají všechny přímo nebo nepřímo za účel zjistiti bytovou potřebu. Oddíl I. o zjišťování bytové potřeby má přímo za účel zjistiti bytovou potřebu, projevující se poptávkou po bytě, a nabídku bytů. Oddíl II. o obecná sprostředkovatelně bytů a oddíl III. o dozoru na byty, jejichž hlavní účel je patrný z jejich názvu, mají jen nepřímo za účel zjišťovati bytovou potřebu. Obecní zprostředkovatelna bytů dosahuje tohoto účelu tím, že má možnost stále pozorovati bytovou poptávku a nabídku, a dozor na byty tím, že prováděje prohlídky bytů nabude vědomosti o tom, kolik bytů a z jakých důvodů nevyhovuje bytové potřebě jejich uživatelů.

O významu a důležitosti zjišťování bytové potřeby v obci sotva může býti pochybnosti. Každá obec má a musí míti zájem na tom, aby věděla, kolik a jak velikých bytů se v ní nedostává, jaké nájemné je únosné pro osoby hledající v ní byt, a také kolik a jak velikých bytů je v obci prázdných a jaké nájemné se za ně žádá. Výsledky zjišťování bytové potřeby a bytové úhrady ukáží, co třeba ještě v obci vystavěti, aby byla uspokojena poptávka po bytech.

Znalost skutečných bytových poměrů ve směrech právě uvedených je důležitá nejen pro obec, nýbrž stejně důležitá i pro ostatní zájemníky, zejména pro majitele domů, pro stavební podnikatele, pro stavební průmysl a stavební živnosti a v neposlední řadě ovšem i pro státní správu.

Státní správa potřebuje znáti výsledky zjišťování bytové potřeby a bytové úhrady v obcích zejména s hlediska podpory stavebního ruchu a s hlediska ochrany nájemníků.

O významu ustanovení prvých tří oddílů i svědčí zajisté také, že na jejich potřebu upozornily nehledíc k četným jiným hlasům

zejména také poslanecká sněmovna Národního shromáždění a Svaz čsl. měst a obcí. Tak poslanecká sněmovna, projednávajíc vládní návrh zákona o stavebním ruchu č. 43/1928 Sb. z. a n., přijala resoluci, kterou se vláda vybízí, aby, připravujíc osnovu dlouhodobého bytového zákona, opatřila si alespoň z větších obcí statistická data nejen o stavbách po válce provedených, nýbrž i o skutečné bytové potřebě. Podle zprávy výboru sociálně - politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o ochraně nájemníků ze dne 7. března 1928, tisk č. 1485 posl. sněm., bylo již dokonce přijato a do návrhu zákona vloženo ustanovení, aby vládním nařízením byly stanoveny podmínky, za kterých jsou obce povinny vésti seznam uprázdněných bytů a jiných místností a sprostředkovati jich pronájem. Ohlašovací povinnost pronajimatelů měla býti určena vyhláškou obce. Ke schválení tohoto ustanovení v plenu poslanecké sněmovny nedošlo jen proto, že toto ustanovení se nehodilo do rámce zákona o ochraně nájemníků. Sjezd Svazu československých měst a obcí konaný v Praze dne 30. listopadu 1930 usnesl se na resoluci, v níž se výslovně žádá, aby v novém bytovém zákoně byly stanoveny právní základy pro trvalou a soustavnou organisaci komunální bytové péče, zejména ve větších městech, a aby byly za tím účelem zřizovány bytové úřady pro vykonávání bezplatného sprostředkování bytů. povinného bytového dozoru a soustavné podpory stavebního ruchu.

Zjišťování bytové potřeby podle oddílu I: Z podnětů uvedených v předchozím odstavci byla u nás zjišťována bytová potřeba v obcích s více než 10. 000 obyvateli a v aglomeracích s více než 30. 000 obyvateli po prvé v listopadu 1928 a po druhé v listopadu 1929. Toto zjišťování nemělo však valných výsledků, neboť při nedostatku právní normy, podle níž bylo by bývalo možno obcím naříditi určitý jednotný způsob šetření, bylo nutno ponechati obcím na vůli, jakým způsobem zjistí žádaná data. Oboje zjišťování bytové potřeby nebylo také úplné, poněvadž několik obcí vůbec odepřelo učiniti požadované údaje. Šetření o kolaudovaných stavbách v městech čítajících více než 10. 000 obyvatelů a v jejich obcích předměstských, které s nimi tvoří souvislý celek, koná Státní úřad statistický podle zmocnění statistické rady státní již od roku

1928 (se zpětnou platností od r. 1929). Od počátku roku 1932 bylo šetření rozšířeno o statistiku stavebních povolení z téže skupiny obcí. Dobrovolně se kromě toho na něm účastní dalších 40 obcí s méně než 10. 000 obyvatelů.

Ustanovení oddílu I. osnovy bytového zákona poskytnou státní správě teprve právní podklad pro žádoucí zjištění bytové potřeby a bytové úhrady, který umožní zjistiti bytovou potřebu i v oněch městech, která dosud nebylo možno na škodu celku příměti k součinnosti. Zjištění bytové potřeby ve všech obcích bez výjimky podle jednotného měřítka poslouží nejen přesnější orientaci státní politiky bytové, nýbrž se vzrůstající zásobou bytů bude stále nezbytnější pomůckou celostátního hospodářského plánu, pomůckou, která by umožnila dokonalejší distribuci kapitálu i podpor do míst, kde stavební ruch nebude postačovati poptávce, a tak uchránila stavební podnikání před ztrátovými investicemi stavbou ve městech, kde bytů bylo by nadbytek.

Osnova zákona obmezuje se pouze na to, stanoviti povinnost obcí čítajících přes 5. 000 obyvatelů, aby zjistily bytovou potřebu, bude-li jim to ministerstvem sociální péče nařízeno, ponechávajíc vládnímu nařízení podrobnější ustanovení o době, rozsahu a způsobu zjišťování bytové potřeby.

Dále se stanoví povinnost obcí čítajících přes 10. 000 obyvatelů, menších obcí pak jen ke zvláštnímu nařízení ministerstva, aby činily státnímu úřadu statistickému oznámení o udělených stavebních povoleních a povoleních ke zbourání stavby a o udělených povoleních k obývání nebo užívání stavby, ponechávajíc státnímu úřadu statistickému, aby sám stanovil způsob, jakým se tato oznámení mají činiti.

Obce, které nejsou povinny zjišťovati bytovou potřebu, mohou tak činiti dobrovolně, ale musí při tom postupovati stejně jako obce k tomu povinné.

Osnova pamatuje také na možnost zjišťování bytové potřeby společně s několika obcemi.

Zjišťování bytové potřeby bude obcím pokud možná nejvíce ulehčeno. Podle výsledků prvního zjišťování bytové potřeby bude pak druhé zjišťování provedeno jen v obcích, ve kterých toho bude potřeba, nebo které tak učiní dobrovolně, a to teprve po roce nebo po ještě delší době.