částce, o kterou jest zaručená zápůjčka větší, než kolik činí rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byla podpora vyměřena, a hodnotou tohoto nákladu v době předpisu náhrady.

(2) Náhrada podle ustanovení odst. 1. nemůže však býti větší, než kolik činí zaručená zápůjčka zmenšená o počáteční hodnotu státní podpory ve způsobe ročního příspěvku na zúročení a úmor stavebního nákladu, vyměřeného na tutéž stavbu z téhož stavebního nákladu a podle téhož zákona o stavebním ruchu.

(3) Částka vypočtená podle předcházejícího odstavce jest pro určení náhrady rozhodující, pokud za základ pro výpočet náhrady nebyla k žádosti vlastníka domu podle § 208 vzata nynější hodnota stavebního nákladu, z něhož byla státní záruka vyměřena.

(4) Určení náhrady u domů, na které byla udělena státní podpora podle zákona č. 281/ 1919 Sb. z. a n. nebo č. 92/1920 Sb. z. a n., staniž se na tom předpoklade, že zaručená zápůjčka činí 70%, jde-li o stavby uvedené v § 76, poslední odstavec, nařízení č. Mil/1921 Sb. z. a n., a 85% neb 80% stavebního nákladu, z něhož byla státní podpora vyměřena, jde-li o nájemní domy obytné neb o rodinné domky uvedené v § 76, odst. 2., cit nařízení. Pro určení nejvyšší míry náhrady podle ustanovení odstavce 2. jsou rozhodné počáteční hodnoty podpory ve způsobe ročního příspěvku, vyměřené podle zákona č. 100/1921 Sb. z. a n.

(5) Náhrada budiž zaokrouhlena na celé koruny, a to částka do 50 h na celé koruny dolů a částka přes 50 h na celé koruny nahoru.

§200.

(1) Pro výpočet náhrady u domů vystavěných obcemi a obecně prospěšnými stavebními sdruženími s podporou ve způsobe státní záruky podle zákonů o stavebním ruchu č. 100/ 1921, č. 45/1922 a č. 35/1923 Sb. z. a n. zvýší se počáteční hodnota příspěvku vypočtená podle § 199, odst. 2., v takovém poměru, v jakém jest zákonná míra státní záruky pro obce a obecně prospěšná stavební sdružení k zákonné míře státní záruky pro ostatní stavebníky.

(2) Ustanovení odst. 1. nelze užíti, jsou-li vlastníci nebo čekatelé rodinných domků podle svých majetkových nebo důchodových poměrů s to, aby zapravili nejvyšší výměru náhrady podle ustanovení § 199, odst. 2., nebo podle § 208, odst. 6., třebas s odkladem podle § 206, odst. 2.

(3) Náhrada podle odst. 1. sníží se o 50%, obsahuje-li nájemní dům obytný výlučně jen byty o kuchyni a jedné obytné místnosti s příslušenstvím, a o 25%, obsahuje-li dům výlučně jen byty o kuchyni a dvou obytných místnostech s příslušenstvím, a jsou-li všechny byty v domě pronajaty osobám nemajetným. U domů obsahujících oba druhy bytů vypočte se snížení náhrady podle poměru obou druhů bytů v domě. Obytné kuchyně a malé provozovny kladou se na roven bytům o kuchyni a jedné obytné místnosti s příslušenstvím. Svobodárny a noclehárny kladou se na roven nájemním domům obytným, obsahujícím výlučně byty o kuchyni a jedné obytné místnosti.

(4) Ustanovení odst. 1. lze užíti na nájemní domy, jen vyrovná-li obec neb obecně prospěšné stavební sdružení nájemné ve všech nájemních domech vystavěných s podporou ve způsobe státní záruky podle zákonů uvedených v § 197 a ve všech nájemních domech vystavěných před vyhlášením tohoto zákona s podporou ve způsobe státní záruky podle zákonů o stavebním ruchu č. 44/1927, č. 43/1928 a č. 45/1980 Sb. z. a n., nebo se zárukou Státního bytového fondu, vyjímaje domy uvedené v odst. 3.

§201.

(1) Náhrada může býti určena částkou o 75% nižší, než jak ustanovuje § 199,

a) u rodinných domků o jednom nebo dvou bytech, má-li vlastník domku aspoň dvě nezaopatřené děti, a obsahuje-li každý byt mimo kuchyň a příslušenství jedinou obytnou místnost;

b) u nájemních domů obytných vystavěných obcemi, obsahují-li výlučně jen byty o kuchyni a jedné obytné místnosti s příslušenstvím, nebo zaváže-li se obec, že dokud zaručená zápůjčka nebude umořena, bude všechny byty pronajímati jenom rodinám nemajetným a především rodinám s větším počtem dětí.

(2) Náhrada může býti určena částkou o 50% nižší, než jak ustanovuje § 199, u rodinných domků o jednom nebo dvou bytech,

a) je-li vlastník domku bezdětný nebo má-li jedno nezaopatřené dítě, a obsahuje-li byt mimo kuchyni a příslušenství jedinou obytnou místnost;

b) má-li vlastník domku aspoň tři nezaopatřené děti, a obsahuje-li každý byť mimo kuchyň a příslušenství jen dvě obytné místnosti.

(3) Náhrada může býti určena částkou o 25% nižší, než jak ustanovuje § 199,

a) u rodinných domků o jednom nebo dvou bytech, má-li vlastník domu jedno nebo dvě nezaopatřené děti, a obsahuje - li každý byt mimo kuchyň a příslušenství jen dvě obytné místnosti;

b) u rodinných domků s jedním malým bytem, má-li vlastník domku aspoň čtyři nezaopatřené děti;

c) u rodinných domků s dvěma malými byty, má-li vlastník domku aspoň čtyři nezaopatřené děti, a obsahuje - li pronajatý byt mimo kuchyň a příslušenství jedinou obytnou

místnost;

d) u rodinných domků s dvěma malými byty, nestačí-li dosažitelné nájemné z pronajatého bytu k zúrokování a umořování nákladu spojeného se zřízením tohoto bytu.

(4) Ustanovení odst. 1. až 3. nelze užíti na rodinné domky, jichž vlastníky nelze považovati za osoby nemajetné.

§ 202.

Ustanovení § 200, odst. 1., a § 201 se nevztahují na

1. domy, které mají povahu přepychového majetku, a

2. domy, kterých se užívá jen přechodně k bydlení.

§ 203.

(O Vlastníci domů, jež nevyhovují udělení státní podpory zejména tím, že stavba nebyla provedena podle stavebních plánů, na základě jejichž byla státní podpora udělena, nebo že. na domě nebo v domě byly po kolaudaci bez předchozího povolení zemského úřadu nebo ministerstva veřejných prací provedeny podstatné změny nebo, že se domu užívá takovým způsobem, kterým dům pozbyl povahy domu s malými byty po rozumu ustanovení § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., nebo kterým stavba nemající povahu domu s malými byty pozbyla povahy domu obytného podle ustanovení § 2 nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n., jsou povinni kromě náhrady podle § 199 k náhradě všech platů učiněných za ně z důvodu státní záruky za dobu, pokud je dům ve stavu neodpovídajícím podmínkám udělení podpory, nebo pokud trvá bezprávné jeho užívání.

(2) Zaplacení náhrady podle odst. 1. nezprošťuje vlastníka domu povinnosti odkliditi závady.

(3) Ministerstvo sociální péče může, jsou-li tu podmínky hodné zvláštního zřetele, svoliti ke stavebním změnám nebo ke způsobu užívání nevyhovujícím podmínkám udělení státní záruky, nebo takové stavební změny nebo způsob užívání dodatečně schváliti podle okolností s podmínkou, že vlastník domu zaplatí státu kromě náhrady podle § 199 částku přiměřenou prospěchu ze žádaných změn.

§204.

(1) Počáteční hodnoty finanční podpory ve způsobe ročního příspěvku na zúročení a úmor stavebního nákladu podle zákonů č. 100/1921, č. 45/1922, č. 35/1923 a č. 58/1924 Sb. z. a n. vypočtou se na podkladě 6% úrokové míry dekursivní, a budou spolu s nejvyššími výměrami náhrady v procentech stavebního nákladu, vypočtenými podle ustanovení § 199, odst. 2. a 4., vyhlášeny v úředním listě československé republiky.

(2) Počáteční hodnota podpory podle zákona č. 35/1923 Sb. z. a n. budiž vypočtena na podkladě příspěvku, činícího ročně 23/4% stavebního nákladu po všech 25 let.

§ 205.

(1) Nebude-li náhrada určená podle ustanovení §§ 199 a 200 zapravena se souhlasem ministerstva sociální péče jiným způsobem, jest vlastník domu povinen zúrokovati ji 6% a umořovati 1% a splátky takto vypočtené odváděti Státnímu bytovému fondu ve stejných lhůtách, v kterých jsou splatné úroky a úmor ze zaručené zápůjčky.

(2) Povinnost k splátkám podle odst. 1. počíná dnem, kdy jest po vyměření náhrady po prvé splatná anuita ze zaručené zápůjčky.

§206.

(1) činí-li u nájemního domu obytného skutečné výlohy s domem spojené včetně přiměřeného zúrokování vlastního kapitálu do domu investovaného s připočtením ročních splátek na náhradu vypočtených podle ustanovení § 205 více než roční nájemné dosud vybírané a zároveň více než roční nájemné z podobného domu, vystavěného přede dnem uvedeným v § 149, odst. 1., č. 1., na nějž se vztahují ustanovení oddílu V tohoto zákona, může k žádosti vlastníka domu býti splácení náhrady odloženo na přiměřenou dobu, nej-

déle do doby, kdy pozbudou účinnosti ustanovení odílu V. tohoto zákona.

(2) Vlastníku rodinného domku může býti na jeho žádost odloženo splácení náhrady, není-li podle svých hospodářských poměrů s to, aby ji platil.

§ 207.

(1) Z částek včas nezaplacených jest platiti 6% úrok z prodlení.

(2) Z důvodů zvláštního zření hodných může ministerstvo sociální péče povoliti odklad k zapravení jedné nebo několika splátek. Za dobu, na kterou byl odklad povolen, se úroky z prodlení neplatí.

§ 208.

(1) O výši náhrady a o způsobu splácení rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí.

(2) Před rozhodnutím o náhradě oznámí ministerstvo sociální péče vlastníku domu výpočet náhrady podle § 199, odst. 2., a vyzve jej, aby se do lhůty určené nejméně na jeden měsíc od doručení vyjádřil,

1. zda se domáhá snížení náhrady podle §§ 200 a 201.

2. zda podle § 199, odst. 3., žádá, aby náhrada byla vypočtena na základě nynější hodnoty stavebního nákladu, z něhož byla státní záruka vyměřena,

3. jakým způsobem hodlá náhradu zapraviti.

(3) S vyjádřením podle odst. 2., lze spojiti žádost o odklad podle § 206.

(4) Okolnosti, o které vlastník domu opírá žádost o snížení náhrady podle §§ 200 a 201 nebo odklad podle § 206 jest ve vyjádření osvědčiti.

(5) žádá - li vlastník domu, aby náhrada byla vypočtena na základě nynější hodnoty stavebního nákladu, z něhož byla státní záruka vyměřena, zjistí se tato hodnota, nedojde-li k dohodě, odhadem, který provede okresní úřad. Náklady na odhad nese z polovice stát a z polovice vlastník domu.

(6) Hodnota zjištěná odhadem bude vzata za základ pro výpočet náhrady, sníží - li se tím náhrada pod míru ustanovenou podle § 199, odst. 2. Po určení náhrady bude vlastníku

domu dána znova možnost, aby se vyjádřil o způsobu, jakým hodlá náhradu zapraviti.

§ 209.

(1) Domy, na nichž vázne reálné břemeno podle § 213, nesmějí býti bez svolení ministerstva sociální péče zcizeny, i když jde o domy vystavěné jinými osobami než obcemi, okresy, neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími. Za tím účelem budiž na ně k návrhu ministerstva sociální péče ve prospěch státu (správy sociální péče) vložen zákaz zcizení současně s vkladem reálného břemena.

(2) Pokud na nemovitostech, vystavěných obcemi, okresy a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, není ještě podle § 4 zákona č. 281/1919 Sb. z. a n., ve prospěch státu vloženo nebo poznamenáno právo předkupní a zákaz zcizení a zavazení, budiž na ně na návrh ministerstva sociální péče ve prospěch státu (správy sociální péče) vložen zákaz zcizení a zavazení a právo předkupní.

(3) Výkonu práva předkupního podle odst. 2. bude položena za základ původní trhová cena. Prodtvajícímu budou nahrazeny zaplacená část kupní ceny, splátky učiněné jím na úmor zápůjček, pak náklad nutný, jehož bylo potřebí pro zachování domu, a náklad užitečný, který užitky nemovitosti trvale rozmnožil, podle hodnoty včas výkonu předkupního práva, nejvýše však náklad skutečný. Z nákladu učiněného ze záliby a pro okrasu nahrazeno bude jen tolik, o kolik nemovitost na obecné ceně získala. Ze zaplacené části kupní ceny bude sražena přiměřená částka za opotřebení domu.

(4) Stát nevykoná svého předkupního práva a svolí ke zcizení domu, půjde-li o zcizení domu osobě, která jest s prodávajícím příbuzná nebo sešvakřená v linii přímé nebo pobočné do druhého stupně, a bude-li zaručená zápůjčka převzata na účet kupní ceny.

§210.

(O Zaplacení náhrady se nedotýká povinností, jež stát vzal na sebe převzetím záruky.

§211.

(1) Závazky vlastníka domu plynoucí z udělení státní záruky váznou na nemovitosti po dobu, pokud státem zaručená zápůjčka a určená náhrada nebudou zaplaceny, nejméně však

25 let počítajíc ode dne udělení obývacího povolení.

(2) Zaplatí - li vlastník domu se souhlasem ministerstva sociální péče v jiných případech, než na které se vztahuje § 203, odst. 3., náhradu větší, než jak ustanovuje § 199, a zaváže-li se, že bude užívati domu pro bytové účely aspoň po dobu 25 let počítajíc ode dne udělení obývacího povolení, mohou býti závazky plynoucí z udělení státní záruky vymazány. Závazek užívati domu pro bytové účely zajistí se na nemovitosti konvenční pokutou ve výši 10% stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena.

§ 212.

Výnosu náhrad podle tohoto oddílu použije Státní bytový fond se souhlasem věřitele k splácení zaručené zápůjčky.

§ 213.

(1) Povinnost k umořovacím platům na náhradu podle § 205 vloží se na návrh ministerstva sociální péče jako reálné břemeno pro Státní bytový fond do pozemkové knihy.

(2) Dohoda o jiném splácení náhrady může býti na návrh ministerstva sociální péče knihovně zajištěna ve prospěch Státního bytového fondu způsobem přiměřeným povaze smluveného splácení.

(3) Vklad reálného břemena podle odst. 1. a zákazu zcizení podle § 209, odst. 1., jest vymazati, dá - li ministerstvo sociální péče prohlášení, že náhrada jest zaplacena.

§ 214.

Splatí - li jistinu zaručené zápůjčky dlužník, zůstává povinnost k náhradě nedotčena, pokud předepsaná a dosud nezaplacená náhrada je větší než částka zaručené zápůjčky dlužníkem splacená.

§ 215.

(1) Splatí - li jistinu zaručené zápůjčky stát, přejde pohledávka do výše splacené jistiny, zmenšené o částky, které již byly zaplaceny na náhradu, pokud jich nebylo užito k mimořádnému splacení jistiny zaručené zápůjčky, i zástavní právo ji zajišťující na Státní bytový fond. K návrhu ministerstva sociální péče vloží se tento přechod do pozemkové knihy.

(2) Povinnost k náhradě zůstává nedotčena

přechodem pohledávky na Státní bytový fond podle odst. 1.

(3) Splácí-li se řádně úrok a úmor předepsané náhrady, nebo byla-li náhrada již zaplacena, nebude Státní bytový fond vymáhati na dlužníkovi úroky a jistinu pohledávky, která na něj přešla podle odst. 1.

(4) Bude-li dům prodán v nucené dražbě, může Státní bytový fond vymáhati z pohledávky, která na něj přešla podle odst. 1., tolik, kolik zbývá po odečtení toho, co bylo zaplaceno na náhradu.

(5) Pohledávka se vymaže na návrh ministerstva sociální péče, až projde čas, v kterém by se byla umořila zaručená zápůjčka pravidelnými ročními splátkami podle původně stanoveného umořovacího plánu, a náhrada bude zaplacena.

§ 216.

Bude-li na dům povolena nucena dražba, nesmí věřitel nabídnuté mu mimořádné placení na jistinu zaručené zápůjčky odmítnouti.

§217.

V dražebním řízení jest věřitel zaručené zápůjčky povinen žádati za hotové zaplacení, jestliže jej ministerstvo sociální péče nevyzve, aby za hotové placení nežádal.

§218.

(1) Bude-li dům prodán nucenou dražbou, může Státní bytový fond uplatniti nárok na náhradu v pořadí podle § 213 jen do výše částky, o kterou ještě nezaplacená náhrada je větší než zbytek zaručené zápůjčky uhrazený z nejvyššího podání.

(2) V případě § 215 platí ustanovení předcházejícího odstavce s tou změnou, že Státní bytový fond může v pořadí podle § 213 uplatniti nárok na náhradu jen do výše částky, o kterou ještě nezaplacená náhrada je větší než pohledávka, která na Státní bytový fond přešla podle § 215, odst. 1.

§219.

(1) Předepsaná náhrada se zmenšuje o částky, které byly splaceny na jistinu zaručené zápůjčky z výtěžku vnucené správy.

(2) Dokud není zaručená zápůjčka umořena, staví se povinnost k placení náhrady podle § 213, bude-li dům vzat. do vnucené správy.

§220.

Tímto oddílem jsou provedena ustanovení § 69 zákona č. 100/1921 Sb. z. a n. a §§ 61 zákonů č. 45/1922 Sb. z. a n. a č. 35/1923 Sb. z. a n., jakož i ustanovení § 58, odst. 4., nařízení č. 191/1921 Sb. z. a n. a § 51, odst. 4., nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n.

§221.

Právní poměry mezi státem a stavebníkem nebo pozdějším nabyvatelem domu, založené převzetím státní záruky podle zákonů uvedených v § 197, zejména též právní poměry mezi státem a vlastníkem domu, upravené ustanoveními tohoto oddílu, nejsou občanskými právními věcmi a nemůže o nich býti rozhodováno pořadem práva.

§ 222.

(1) Podání osob uvedených v § 197 potřebná ku provedení oddílu IX. a jejich přílohy jsou prosty kolků.

(2) Osvobození podle odst. 1. nevztahuje se na žádosti za odklad podle § 207.

§ 223.

(1) Na vlastnících domů, na které byla udělena zápůjčka státu podle zákonů uvedených v § 197, může stát pohledávati toliko takovou část zápůjčky, kterou by podle ustanovení §§ 199 až 201 činila náhrada, kdyby zápůjčka státu byla zápůjčkou státem zaručenou.

(2) Na část zápůjčky, kterou jest vlastník domu povinen splatiti podle odst. 1., jest užíti obdobně ustanovení předcházejících paragrafů tohoto oddílu.

(3) Ustanovení odst. 1. a 2. jest užíti také na zápůjčky státu udělené podle § 32 zákona o ochraně nájemníků ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb. z. a n., a § 32 zákona o ochraně nájemníků ze dne 30. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n.

ODDÍL X. Obecně prospěšná stavební sdružení.

§ 224.

Ministerstvo sociální péče může uznati za obecně prospěšné stavební sdružení podle tohoto zákona stavební a bytové družstvo (společenstvo) s r. o., zřízené podle zákona ze dne

9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských nebo podle zák. čl. XXXVII/1875,

1. je-li účelem družstva opatrovati svým nebude stavěti obytné domy nebo jich nabývati, a to zpravidla domy s malými byty a malými to zpravidla domy s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 175/1927 Sb. z. a n., jakož i podle tohoto zákona,

2. je-li obmezen podíl členů družstva na čistém zisku nejvýše na 5% jimi splacených závodních podílů,

3. mají-li členové družstva, přestanou-li býti jeho Členy, nebo zanikne-li družstvo, nárok na výplatu nejvýše toho, co splatili na závodní podíly,

4. připadne-li jmění družstva, které zbude, zanikne-li družstvo, po zaplacení všech jeho dluhů, obecně prospěšným účelům, zejména také stavebním nebo bytovým,

5. je-li pronájem bytů v družstevních domech obmezen na nezámožné členy družstva a nesmí-íi jim býti dána výpověď z bytů i jiných místností, pokud plní povinnosti z nájemní smlouvy, ledaže by výpověď byla odůvodněna z jiných důležitých příčin,

6. je-li nájemné v družstevních domech ustanoveno částkou, která zajišťuje výnosnost domu a jest hospodářsky únosná pro nezámožné vrstvy obyvatelstva,

7. je-li postaráno o to, aby nabyvatelé rodinných domků vystavěných družstvem se bezdůvodně neobohacovali při pronajímání nebo prodeji rodinných domků,

8. je-li družstvo členem svazu, který má právo prováděti resive podle zákona ze dne

10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků nebo podle zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku a podle zákona ze dne 1. července 1926, č. 30 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi,

9. vyhovují-li jeho stanovy ustanovením uvedeným pod č. 1. až 8. a obsahují-li ustanovení, že každá změna stanov podléhá schválení ministerstva sociální péče.

§ 225.

Ministerstvo sociální péče může podle okolností uznání stavebního a bytového družstva

za obecně prospěšné stavební sdružení podle § 224 učiniti závislým na tom,

1. aby družstvo mělo určitý počet členů,

2. aby závodní podíl družstva činil určitou nejmenší částku,

3. aby činnost družstva byla obmezena na obvod obce neb okresního úřadu, v níž nebo v němž má své sídlo,

4. aby z představenstva a dozorčí rady vystoupily osoby, které považuje za nezpůsobilé vésti družstevní záležitosti,

5. aby byla prokázána potřeba nového družstva.

§ 226.

Stavební a bytové družstvo nelze uznati za obecně prospěšné stavební sdružení podle §

224,

1. nevyhovují-li stanovy družstva ustanovením § 224,

2. rozšiřuje-li družstvo svou činnost na jiné účely než jest uvedeno v § 224, č. 1.,

3. jedná-li družstvo proti ustanovením §224,

4. jsou-li členové představenstva nebo dozorčí rady osoby odsouzené pro trestní čin proti cizímu majetku nebo z jiného důvodu nespolehlivé a nehodné důvěry,

5. je-li správa družstva neúsporná.

§227.

Členové představenstva a dozorčí rady obecně prospěšného stavebního a bytového družstva jsou vyloučeni z veškerých dodávek a prací pro družstevní stavby, konaných za úplatu. Totéž platí o osobách, které jsou se členy představenstva nebo dozorčí rady v poměru manželském nebo v poměru příbuzenském nebo švakrovském v linii přímé nebo pobočné do druhého stupně nebo které jsou s nimi v poměru služebním nebo pracovním.

§ 228.

(1) Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo smí, aby dosáhlo účelu uvedeného v § 224, č. 1., přijímati od členů zápůjčky na úhradu stavebního nákladu spojeného se zřízením bytů nebo zálohy na úhradu trhové ceny domku.

(2) Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo smí spravovati domy, jejichž správu mu svěří obec nebo jiná právnická osoba veřejného práva.

§229.

(1) Zjistí-li svaz uvedený v § 224, č. 8., při revisi, že představenstvo nebo dozorčí rada obecně prospěšného stavebního a bytového družstva jednají proti zákonům nebo stanovám nebo na úkor zájmů družstva zanedbávají své povinnosti, může je až do rozhodnutí valné hromady zbaviti úřadu a učiniti potřebná opatřeni k vedení správy. O tom je vyrozuměti ministerstvo sociální péče.

(2) Soudy, vedoucí rejstřík, jsou povinny na základě opatření svazu provésti na jeho návrh potřebné zápisy v rejstříku.

§230.

(1) Ministerstvu sociální péče přísluší nad obecně prospěšnými stavebními a bytovými družstvy všeobecný dozor opravňující je dáti kdykoli prozkoumati svými zástupci veškerou jejich činnost ve všech odvětvích správy, prohlížeti jejich knihy, spisy a doklady, přesvědčiti se o stavu pokladny a žádati jakákoliv vysvětlení. Do schůzí všech orgánů družstev může ministerstvo sociální péče vysílati svého zástupce bez práva hlasovacího, jenž musí býti kdykoliv vyslechnut, žádá-li o to.

(2) Družstva jsou povinna oznamovati ministerstvu sociální péče všechny změny v osobách svých orgánů, zasílati mu v opise účetní závěrky do 30 dnů poté, kdy byly schváleny, a odkliditi do stanovené lhůty všechny závady, které mu ministerstvo sociální péče vytkne.

(3) Neodstraní-li družstvo do stanovené lhůty závady mu vytknuté, může ministerstvo sociální péče požádati revisní svaz za opatření podle § 229 nebo samo učiniti vhodná opatření.

§231.

(1) Užívati označení "obecně prospěšné", neb označení podobného ve firmě smí pouze stavební a bytové družstvo, které bylo za takové uznáno ministerstvem sociální péče.

(2) Soudy vedoucí rejstřík mohou zapsati firmu s označením podle odst. 1. s podmínkou, že družstvo prokáže do stanovené lhůty, že bylo uznáno za obecně prospěšné podle § 224.

§232.

(1) Porušuje-li neb obchází-li obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ustanovení tohoto oddílu, zejména ustanovení § 224 a vládního nařízení podle § 236 nebo svých stanov nebo jsou-li dány podmínky § 226, může ministerstvo sociální péče odvolati uznání obecné prospěšnosti.

(2) Družstvo, jehož uznání obecné prospěšnosti bylo odvoláno, nesmí nadále užívati ve firmě označení podle § 231, odst. 1., a soudy vedoucí rejstřík jsou povinny vymazati z firmy toto označení na návrh ministerstva sociální péče.

§233.

Stavební sdružení, která byla uznána za obecně prospěšná podle čl. 30 stanov Státního bytového fondu do účinnosti tohoto zákona a která podle stanov i skutečně vyhovují ustanovením tohoto oddílu a vládního nařízení podle § 236, mohou býti uznána za obecně prospěšná podle § 224.

§234.

(1) Ustanovení §§ 224 až 228 a 230 až 233 jest užíti obdobně na jiné právní formy stavebních sdružení, jako spolky, akciové společnosti a j. a na nadace.

(2) Ustanovení § 195, odst. 4., zák. čl. XXXVII/1875 nemá účinnosti pro obecně prospěšná stavební sdružení.

§ 235.

(1) Obecně prospěšná stavební sdružení, která mají sídlo v obci s více než 10. 000 obyvateli, tvoří místní svaz obecně prospěšných stavebních sdružení.

(2) Obecně prospěšná stavební sdružení mající sídlo v obvodu téhož okresního úřadu mohou se připojiti k místnímu svazu podle odst. 1.

§236.

Podrobnosti k ustanovením tohoto oddílu, zejména o zajištění podmínek obecné prospěšnosti podle §§ 224 a 226, o zápůjčkách a zálohách podle § 228 a o organisaci a úkolech místních svazů obecně prospěšných stavebních sdružení podle § 235 a o obsahu stanov budou vydána vládním nařízením.

ODDÍL XI. Stavební střadatelny.

§237.

Za stavební střadatelny podle ustanovení tohoto oddílu považuje se sdružení osob, které se zaváží k určitým vkladům v pravidelných lhůtách, aby ze vkladů společně nastřádaných dostaly podle určitého pořadí hypotékami zápůjčky na stavbu nebo koupi rodinného domku.

§ 238.

(1) Stavební střadatelny smějí býti zřízeny jen jako společenstva s r. o. podle zákona č. 70/1873 ř. z. nebo jako družstva podle zák. čl. XXIII/1898.

(2) Stavební střadatelny nesmějí užívati ve firmě označení společenstva (družstva) jako "obecně prospěšné" nebo podobné.

§ 239.

O) Ke zřízení stavební střadatelny je zapotřebí schválení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra.

(2) Zápis do rejstříku může se státi toliko po schválení podle odst. 1.

§240.

O) Stavební střadatelny smějí poskytovati hypotékami zápůjčky toliko na stavby nebo koupě obytných domů v obvodě okresního úřadu, v němž stavební střadatelna má své sídlo.

(2) Stavební střadatelny nesmějí samy nabývati pozemků ani samy na svůj účet stavěti, leda že by šlo o budovu pro vlastní potřebu neb o nabytí nemovitosti, na kterou stavební střadatelna poskytla zápůjčku, v exekuční dražbě.

§241.

(1) Získávati členy osobami k tomu za plat ustanovenými je zakázáno.

(2) Závodní podíl musí činiti nejméně 200 Kč.

§ 242.

(1) Použíti střadatelských vkladů a splátek na hypotékami zápůjčky k jinému účelu než k poskytování hypotekárních zápůjček podle § 243 je zakázáno; zejména nesmí jich býti