(3) Ustanovení odst. 2. vztahuje se také na města........a může býti vládním nařízením rozšířeno také na jiné obce, ve kterých se toho ukáže nutná potřeba.

(4) Ti, kdo hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy prvé tohoto oddílu, mají právo žádati, aby jim bylo s podmínkou, že vyvlastnění bude pravoplatně povoleno, dáno povolení k parcelaci, anebo byla sdělena stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodování podle stavebních řádů nebo statutů postavení strany.

§43.

(1) žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.

(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení, pokud nebylo již provedeno stavebním úřadem, a rozhodne s konečnou platností k žádiosti strany na náklad obce zemský úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.

(3) Pokud tato hlava mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení její i o městech se zvláštními statuty.

(4) Stížnosti týkající se stavebního povolení při stavbách podle této hlavy povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí prvé instance u ní k zemskému úřadu, který jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému úřadu.

§44.

Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti úroveň nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.

§45.

(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba stavbu provádějící. zodpovědná podle platných stavebních řádů a statutů.

(2)Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

§46.

(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe a mějž zejména vlastní štítové zdi. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti štítové zdi 15 cm silné.

(2) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Krytí slámou při souvislých stavbách není dovoleno.

§47.

(1) Domy obytné mnohou býti povoleny

o pěti neb i více patrech, ač není-li to závadné z ohledů veřejných anebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují. Nad pátým patrem mohou býti zřízena další patra pouze s odstupňováním odstupu k výšce v poměru nejméně 2: 3 tak, aby ideální plocha střechy nad pátým patrem nebyla porušena nebo převýšena a jen tehdy, bude-li v těchto domech postaráno o snadné dosažení vyšších pater nejen náležitým schodištěm, nýbrž

i osobním a nákladním výtahem. Světlou výšku lze snížiti pro místnosti obytné a pracovní v patrech až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

(2) Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech l m 10 cm široké.

(3) Pokud platné stavební řády a statuty obmezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.

§48.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

§49.

(1) Klosety přípustné zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

(2) V místech, kde není veřejné kanalisace nebo kde tato není provedena až ke staveništi, jest dovoleno užíti dočasně soustavy žumpové.

§ 50.

V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jejich šířky a výšky, jakož i šířky a výšky stupňů mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů.

§ 51.

(1) Zřizování dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

(2) Předpisuje - li se zřízení chodníků z tvrdého materiálu, jest na žádost stavebníka povoliti, aby byly dočasně zřízeny jen v šířce na ten čas nutné.

§ 52.

(1) Ustanovení §§ 43 až 51 vztahují se jen na stavby obytných domů, pro které se stavebník dožaduje úlev podle těchto ustanovení.

(2) Kdo nechce užíti těchto úlev, jest povinen provésti stavbu podle předpisů stavebních řádů nebo statutů.

(3) Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle ustanovení hlavy páté tohoto oddílu, jest vždy užíti ustanovení §§ 43 a 44; ke stavební komisi o nich musí obec, nemá - li sama technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, zváti jako stavebního znalce stavebního inženýra nebo stavitele nebo mistra zednického, byl-li by sám oprávněn stavbu prováděti. Ustanovení § 41, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. rádiu pro Slezsko č. 26/1883 z. z. ).

(4) Pro jiné stavby než stavby uvedené v odst. 1. a 3. zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů a statutů, i pokud jde o příslušnost úřadů a stavební řízení.

§ 53.

(1) Stavby podle ustanovení hlavy páté podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

(2) O stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech podle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných rozhodují zemské

úřady jako konečná a výlučná instance odvolací. Těmto úřadům náleží ovšem povinnost uložená stavebním úřadům, aby v mezích stavebních řádů a statutů hájily zájmy veřejné.

Hlava třetí. Rozhodčí soudy mzdové.

§54.

Pro úpravu pracovních a služebních poměrů v živnostech stavebních, jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí soudy mzdové, a to v Praze pro zemi českou, v Brně pro zemi Moravskoslezakou, v Bratislavě pro zemi Slovenskou a v Užhorodě pro zemi Podkarpatoruskou.

§55.

(1) Rozhodčí soud mzdový jest povolán, aby vykládal hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, aby rozhodoval hromadné spory, které vznikly z hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, a aby stanovil pracovní podmínky, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.

(2) Zájmové organisace zaměstnavatelů nebo odborové organisace zaměstnanců jsou povinny všechny hromadné spory, vznikající z poměru pracovního nebo služebního, předkládati rozhodčímu soudu mzdovému, vyčerpaly-li všechny prostředky, které hromadná smlouva stanoví pro vyřizování sporů.

(3) Je-li jedna ze stran ve stávce nebo výluce, rozhoduje rozhodčí soud mzdový, o hromadném sporu pracovním jen v tom případě, podrobí-li se mu obě strany písemným prohlášením.

(4) Příslušnost soudů pro rozhodování sporů, vzniklých z pracovního poměru, se nemění.

§56.

(1) Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou rozhodčího soudu mzdového a jeho zástupcem soudce z povolání a vyzve organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do rozhodčího soudu mzdového přísedící na dobu účinnosti ustanovení této hlavy.

(2) úřad přísedících rozhodčího soudu mzdového jest čestný, avšak přísedící mají ná-

rok na náhradu cestovného a ztráty výdělku, kterou upravuje předseda podle směrnic, vydaných ministerstvem sociální pece v dohodě s ministerstvem financí.

§ 57.

(1) Ministerstvo sociální péče může k návrhu předsedy rozhodčího soudu zbaviti úřadu přísedícího před uplynutím funkčního období, zanedbává - li trvale své povinnosti nebo pozbude-li volebního práva do obcí.

(2) Přísedící rozhodčího soudu mzdového může úřad člena soudu odmítnouti nebo složiti jen z důležitých důvodů. Zda je tu takový důležitý důvod, rozhoduje ministerstvo sociální péče.

(3) O odmítnutí a vyloučení přísedícího rozhodčího soudu mzdového platí obdobně zákonná ustanovení o odmítnutí a vyloučení soudce v řízení civilním. O námitkách proti přísedícímu rozhoduje rozhodčí soud mzdový za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týká.

§ 58.

Rozhodčí soud mzdový svolá ministerstvo sociální péče, kdykoli toho uzná potřebu, nebo předseda soudu k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců.

§ 59.

(1) Rozhodčí soud mzdový jedná a rozhoduje v senátu, v němž zasedá kromě předsedy po dvou přísedících ze skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců.

(2) Je-li nedostavením se přísedících znemožněno jednání soudu,, určí předseda nový rok, při němž potom rozhodne předseda s těmi přísedícími, kteří se dostavili. V pozvání budiž na toto ustanovení upozorněno.

(3) K jednání jest přibrati zapisovatele.

(4) Roky buďtež nařizovány do 14 dnů poté, kdy návrh došel soudu.

§ 60.

Přísedící složí před tím, než se zahájí jednání, do rukou předsedy jednou pro vždy slib, že budou vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu budiž zaznamenáno.

§61.

(1) Rozhodování děje se většinou hlasů všech členů soudu. Předseda hlasuje nakonec. Při rovnosti hlasů rozhoduje míněni, ke kterému se přiklonil předseda.

(2) O průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasováni sepíše se zápis.

(3) Do zápisu budiž pojat také smír před soudem sjednaný.

(4) Při jednání před rozhodčím soudem mzdovým jest veřejnost vyloučena.

(5) Předseda pečuje, aby při ústním jednaná zachován byl pořádek. Pro porušeni pořádku může předseda uložiti pořádkovou pokutu do 300 Kč. Přísedící, kteří se do sezení rozhodčího soudu mzdového bez řádné omluvy nedostaví vůbec anebo v ustanovenou hodinu, opustí předčasně jednání nebo zanedbávají své úřední povinnosti jiným způsobem, potrestá předseda trestem pořádkovým až do 300 Kč, jakož i uloží jim náhradu nákladů způsobených zanedbáním. Omluví-li se obmeškaný dodatečně a omluva jeho bude shledána dostatečnou, může předseda pořádkový trest i výrok o náhradě nákladů odvolati. Proti opatřením předsedovým stížnost není přípustná.

§62.

Usnesením rozhodčího soudu mzdového mohou býti strany donucovány, aby se k soudu dostavily, pokutami až 2000 Kč. Mimo to může se jim na jejich náklad zříditi opatrovník k projednání sporu, uzná-li to soud za vhodné.

§63.

Při jednáních před rozhodčím soudem mzdovým mohou se strany dáti na svůj náklad zastupovati zmocněnci, kteří se vykáží před zahájením jednání řádnou plnou mocí.

§64.

(1) Rozhodčí soud mzdový vyslechne v případě potřeby svědky, osoby přezvědné nebo znalce buď sám nebo je dá vyslechnouti příslušnými obecnými soudy přísežně nebo nepřísežně. Stranám, které se jich dovolávají, může ibýti uložena záloha peněžní.

(2) Rozhodčí soud mzdový může svědky, osoby přezvědné a znalce donucovati, aby se dostavili, pořádkovými pokutami až do výše 500 Kč.

(3) Veškeré úřady a soudy jsou povinny dožádání rozhodčího soudu mzdového co nejdříve vyhověti.

§65.

(1) Nález rozhodčího soudu mzdového budiž vydán písemně a v něm vysloveno, od které doby nabývá účinnosti a po kterou dobu platí. Nestane-li se tak, nabývá nález účinnosti následujícího dne po dni usnesení soudu.

(2) Proti nálezu rozhodčího soudu mzdového není opravného prostředku.

(3) Nastala-li však po vydání nálezu značná změna poměrů, může každá strana navrhnouti, aby o jejich návrzích bylo znovu rozhodnuto.

§66.

Smír nebo nález rozhodčího soudu mzdového nahrazuje nebo doplňuje kolektivní smlouvu a zavazuje všechny zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance, nebyly-li zvláště smluveny odlišné podmínky pro ně příznivější.

§67.

O nákladech řízení platí zásady řízení sporného.

§68.

Všechna jednání a listiny týkající se působnosti rozhodčích soudů mzdových jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§69.

Pokuty podle této hlavy uložené připadají státní pokladně a vymáhají se podle předpisů platných pro vymáhání pokut uložených v soudním řízení.

Hlava čtvrtá.

Daňové a poplatkové úlevy.

§70.

Dočasné osvobození od domovní daně a přirážek přísluší stavbám uvedeným v § 134 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., na dobu 15 let, budou-li dokončeny do konce roku 1934.

§71.

Dočasné osvobození od domovní daně a přirážek přísluší stavbám uvedeným v § 136 zá-

kona č. 76/1927 Sb. z. a n., na dobu 25 let, budou-li dokončeny do konce roku 1934.

§ 72.

Stavby osvobozené podle §§ 70 a 71 od domovní daně a přirážek jsou osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místností

na dobu 10 let, jde-li o stavby uvedené v § 134 zákona, č. 76/1927 Sb. z. a n., a

na dobu 20 let, jde-li o stavby uvedené v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

§ 73.

Počínaje rokem 1935 zkracuje se doba dočasného osvobození od domovní daně a přirážek, ustanovená v §§ 70 a 71 postupně vždy

o jeden rok pro stavby dokončené do konce roku 1940 v obdobích dvouletých a pro stavby později dokončené rok od roku, dokud neklesne na výměru pravidelného osvobození podle §§ 135 a 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

§ 74.

Stavbám právnických osob veřejného práva a obecně prospěšných stavebních sdružení uvedeným v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., na které byla udělena podpora podle hlavy páté tohoto oddílu, přísluší dočasné osvobození od domovní daně a přirážek na dobu 25 let, budou-li dokončeny do konce roku 1942.

§ 75.

(1) úplatné převody nezastavěných pozemků na právnické osoby veřejného práva a obecně prospěšná stavební sdružení za tím účelem, aby pozemků bylo užito ke stavbám uvedeným v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., jsou podrobeny poplatku poloviční výměrou převodního poplatku, budou-li stavby dokončeny do tří let ode dne nabytí pozemku a bude-li do té doby na nemovitosti zapsán ve prospěch Státního bytového fondu zákaz zcizení a zavazení podle § 115, odst. 1., nebo ve prospěch československého státu vlastníkův závazek, že nezcizí a nezatíží nemovitosti beze svolení ministerstva sociální péče.

(2) Této úlevy se pozbude, nebudou - li splněny podmínky stanovené v odst. 1., jakož

i tehdy, bude-li zákaz zcizení a zavazení podle § 115, odst. 1., nebo závazek podle odst. 1. vymazán před uplynutím deseti let ode dne na-

bytí pozemku nebo odvolá-li ministerstvo sociální péče v téže době uznání obecné prospěšnosti (§ 232, odst. 1. )

(3) Osoby uvedené v odst. 1. jsou povinny oznámiti příslušnému finančnímu úřadu do 14 dnů skutečnosti, které způsobily ztrátu úlev; neučiní-li tak, předepíše se doplatek na plnou výměru poplatkových sazeb dvojnásobnou částkou.

(*) Ustanovení odst. 1. až 3. nevztahují se na stavby, které jsou určeny podle své povahy ku převodu do vlastnictví fysických osob.

§76.

První úplatný převod staveb uvedených v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. spolu s pozemky tvořícími jejich nádvoří jest osvobozen od převodního poplatku, byla-li učiněna smlouva o převodu do tří let po dokončení stavby.

§77.

První úplatný převod dokončených staveb uvedených v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., které byly vystavěny s podporou podle hlavy páté tohoto oddílu právnickými osobami veřejného práva a obecně prospěšnými stavebními sdruženími a jsou určeny podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických osob, jest osvobozen od převodního poplatku.

§78.

(1) Převádějí-li se stavby, na něž se osvobození podle §§ 76 a 77 vztahuje, společně se stavbami, na něž se toto osvobození nevztahuje, platí toto:

1. jsou-li všechny stavby podrobeny jen dani činžovní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, tím způsobem, že se hodnota všech převedených staveb rozdělí podle poměru celoroční, třebas nesplatné daně činžovní, připadající jednak na stavby, na něž se osvobození vztahuje, jednak na stavby ostatní;

2. jsou-li všechny stavby podrobeny jen dani třídní nebo dani činžovní a třídní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, způsobem uvedeným pod čís. 1., při tom se však za základ položí sazby domovní daně

třídní, které připadají na tyto stavby podle katastru;

3. nelze-li ustanovení čís. 1. a 2. použíti, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, soudním odhadem (v zemi Slovenské a zemi Podkarpatoruské úředním odhadem), jejž jest povinen dáti na své útraty provésti poplatník, leč by se dříve s finanční správou o hodnotě dohodl;

4. ustanovení čís. 1. až 3. platí bez zřetele k tomu, zdali a jak byla hodnota staveb společně převedených mezi smluvními stranami rozdělena.

(2) Ustanovení odstavce 1., č. 3 a 4, platí obdobně i tenkráte, převádějí - li se stavby, na něž se osvobození vztahuje, společně s jinými nemovitostmi, které nejsou stavbami.

§ 79.

Stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, uvedené v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., které byly dokončeny do konce roku 1925 a jsou určeny podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických osob, jsou i s pozemky tvořícími nádvoří a zahrádky osvobozeny od poplatkového ekvivalentu, částky zaplacené na poplatkový ekvivalent se nevrátí.

§ 80.

(1) Převezme - li Státní bytový fond záruku podle hlavy páté tohoto oddílu za zápůjčku na stavby právnických osob veřejného práva nebo obecně prospěšných stavebních sdružení uvedené v § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. nebo poskytne - li na takovou stavbu sám zápůjčku, jsou od poplatků osvobozeny:

1. dluhopisy (úvěrní smlouvy) a knihovní zápisy, týkající se zápůjček fondem zaručených nebo poskytnutých, jakož i zápůjček na provedení stavby, které knihovním pořadím předcházejí zápůjčky fondem zaručené nebo poskytnuté;

2. dluhopisy (úvěrní smlouvy) a knihovní zápisy, týkající se stavebního úvěru poskytnutého do výše 90% součtu zápůjček uvedených pod č. 1.;

3. kvitance o úplném nebo částečném zaplacení zápůjček od poplatků osvobozených.

(2) Ustanovení odst. 1. nevztahuje se na stavby, které jsou určeny podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických osob.

Přímá podpora stavebního ruchu.

Hlava pátá. Státní bytový fond.

§ 81.

(1) Státní bytový fond zřízený zákonem ze dne 20. února 1919, čís. 98 Sb. z. a n., jest určen, aby poskytoval na stavbu obytných domů podporu podle ustanovení této hlavy.

(2) Státní bytový fond jest právnickou osobou. Spravuje jej, a pokud není v této hlavě jinak ustanoveno, jeho jménem rozhoduje ministerstvo sociální péče v. dohodě s ministerstvem financí a veřejných prací.

§ 82.

(1) Státnímu bytovému fondu se přikazují:

1. výnos stavebního příspěvku, vybíraného podle ustanovení oddílu VIII. tohoto zákona;

2. náhrady předepsané podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 a 1924 a platy povinné z důvodu postihového práva státu podle ustanovení oddílu IX. tohoto zákona k účelu uvedenému v § 212;

(2) Na Státní bytový fond přecházejí všechny pohledávky státu z přímých zápůjček uvedených v § 223.

§ 83.

Státnímu bytovému fondu může býti na úhradu výloh, spojených s podporou podle ustanovení této hlavy, poskytnuta ze státních prostředků záloha až do výše 40, 000. 000 Kč, kterou jest vrátiti počínajíc rokem 1936, nebo bude-li vydáno nařízení podle § 134, odst. 6., rokem 1937 v částkách činících aspoň 10% ročních výnosů stavebního příspěvku.

§ 84.

(1) Státní bytový fond může nabývati nemovitosti, na nichž váznou zápůjčky, za které převzal záruku nebo které sám poskytl, nebo na nichž váznou zápůjčky uvedené v § 82, odst. 2., je-li nabytí nemovitosti hledíc ke ztrátám jinak fondu hrozícím hospodářsky prospěšné.

(2) Ustanovení odst. 1. lze užíti také na nemovitosti, na nichž váznou zápůjčky, za

které převzal stát záruku podle zákonů o stavebním ruchu.

(3) Státní bytový fond může nemovitosti, jejichž vlastnictví nabyl podle ustanovení odst. 1. a 2., kdykoliv zciziti.

§ 85.

Státní bytový fond je oprávněn přijímati vázané vklady sociálně pojišťovacích a jiných veřejnoprávních korporací, ústavů a podniků za tím účelem, aby podle zvláštní smlouvy učiněné s majitelem vázaného vkladu poskytoval z nich zápůjčky na stavby v tomto zákoně uvedené.

(1) Státní bytový fond je oprávněn nabývati členství obecně prospěšných stavebních sdružení.

(2) Obecně prospěšná stavební sdružení jsou povinna Státní bytový fond, žádá - li o to, přijmouti za člena.

§ 87.

Hotovosti Státního bytového fondu, jichž na ten čas není právě potřebí, buďtež uloženy u poštovní spořitelny nebo v československých státních papírech.

§ 88.

(1) Podporu podle ustanovení této hlavy bude udíleti především na stavby v obcích, ve kterých je prokázán nedostatek malých bytů na základě šetření o bytové potřebě podle ustanovení oddílu I. nebo oddílu II. tohoto zákona, leč by šlo o podporu na stavbu rodinných domků s bytem pro vlastní potřebu stavebníkovu.

(2) Ve venkovských obcích lze podporu na stavbu obytných domů uděliti bez ohledu na to, je-li v obci nedostatek malých bytů či nic, může - li tím býti působeno ke zlepšení bytových poměrů zemědělského dělnictva a drobných zemědělců.

(3) Ustanovení odst. 1. o průkazu nedostatku malých bytů na základě šetření podle ustanovení oddílu I. nebo II. tohoto zákona lze užíti teprve za rok poté, kdy ustanovení oddílu I. nabude účinnosti.

(4) Na poskytnutí podpory podle této hlavy nemá nikdo nároku.

§ 89.

(1) Státní bytový fond může udíleti podporu ve způsobe:

1. záruky Státního bytového fondu na hypotekární zápůjčky podle ustanovení §§95 až 103;

2. přímé zápůjčky podle ustanovení §§ 104 až 107;

3. ročního příspěvku na zúročení a úmor hypotekárních zápůjček podle ustanovení §§ 108 až 112;

4. příspěvku jednou pro vždy k úhradě stavebního nákladu podle ustanovení § 113;

5. zálohy k doplnění vlastních prostředků obecně prospěšných stavebních sdružení na stavby nájemních domů obytných podle ustanovení § 114.

(2) Na tutéž stavbu neb úpravu může býti udělena podpora různých způsobů podpory, uvedených v odst. 1. Podpora ve způsobe přímé zápůjčky může však býti současně udělena s podporou ve způsobe ročního příspěvku jen, je-li příspěvek obmezen na zápůjčku v prvém knihovním pořadí.

(3) Podpora Státního bytového fondu může býti udělena jen tehdy, je-li prokázáno, že potřebné nájemné je pro osoby, pro které jsou byty určeny, hospodářsky únosné.

§ 90.

Z výnosu jmění Státního bytového fondu mohou býti také udíleny podpory obcím a jiným veřejnoprávním korporacím územním, jakož i svazům obecně prospěšných stavebních sdružení, pokud spolupůsobíce při provádění tohoto zákona podporují činnost Státního bytového fondu.

§ 91.

(1) Podpora Státního bytového fondu může býti udělena podle ustanovení následujících paragrafů:

1. na novostavby neb úplné přestavby domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 Sb. z. a n.;

2. na nástavby a přístavby nebo částečné přestavby, zřídí-li se stavbou malé byty podle § 136, odst. 3., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 175/1927 Sb. z. a n.;

3. na úpravu celých budov dosud neobytných nebo neobytných Částí budov k účelům obytným, zřídí - li se úpravou malé byty podle § 136, odst. 3., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 175/1927 Sb. z. a n.;

4. na stavbu domů pro trvalé hromadné ubytování chudých osob, mají - li povahu domů s malými" byty a provozovnami podle čl. 1.;

5. na stavbu domů určených pro přechodné hromadné ubytování chudých osob, mají - li povahu domů s malými byty a provozovnami podle č. 1.

(2) Z výnosu stavebního příspěvku podle oddílu VIII. tohoto zákona může býti použito v roce 1933 a 1934 25% a v následujících letech 15% na příspěvky vlastníkům domů, na které se vztahují ustanovení oddílu V. tohoto zákona, nedosahuje - li nájemné (nájemní hodnota), jež podle § 148 zákona o přímých daních bylo vzato za základ pro vyměření daně činžovní na berní rok předcházející podání žádosti za příspěvek, 300% nájemného za činžovní rok 1914 neb u budov (části budov) dokončených po roce 1914 za pozdější první rok činžovní (§ 135, odst. 3. a 4. ).

(3) Podporu lze uděliti také na stavby zřízené podle stavebního práva.

§ 92.

(1) Stavby domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. považují se za domy s nejmenšími byty, obsahují - li výlučně nejmenší byty podle odst. 2. nebo připadá - li v nich z úhrnu obyvatelných ploch a podlahových místností věnovaných obchodním, živnostenským nebo jiným účelům aspoň 60% na nejmenší byty.

(2) Nejmenší byty rozumějí se pouze byty s podlahovou plochou kuchyně a obytných místností dohromady nejvýše 60 m2 a nejméně 30 m2. Pouze v domech uvedených v § 91, odst. 1., č. 4. a 5., a vystavěných osobami uvedenými v § 93, odst. 1., č. 1., smějí byty, jsou-li určeny pro osoby chudé nebo pro osoby, jež dlužno k účelnému užívání bytu teprve vychovávati, skládati se pouze z kuchyně o podlahové ploše aspoň 20 m2, nečítajíc plochu zabranou sporákem.

(3) Rodinným domkem nazývá se dům o jednom nebo dvou malých bytech stavebně v sobě uzavřených podle § 136, odst. 3., za-