Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1805. Vládní návrh.

Bytový zákon

ze dne 1932.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ODDÍL I. Zjišťování bytové potřeby.

§ 1.

(1) Obce, které mají podle posledního sčítání lidu více než 5. 000 obyvatelů, jsou povinny šetříce ustanovení tohoto oddílu svými orgány a na svůj náklad zjišťovati bytovou potřebu, bude-li jim to ministerstvem sociální péče nařízeno.

(2) Ostatní obce mají právo zjišťovati podle ustanovení tohoto oddílu bytovou potřebu.

(3) Obec je povinna materiál získaný zjišťováním bytové potřeby předložiti na vyzvání nadřízeným úřadům.

§ 2.

(1) Obce, které mají podle posledního sčítání lidu více než 10. 000 obyvatelů, jsou povinny činiti státnímu úřadu statistickému způsobem jim ustanoveným oznámení

1. o udělených stavebních povoleních,

2. o udělených povoleních k obývání neb užívání stavby,



3. o udělených povoleních ke zbourání stavby.

(2) Ostatní obce, které mají podle posledního sčítání lidu aspoň 5. 000 obyvatelů, jakož i obce menší, které tvoří souvislý celek s některou obcí čítající více než 10. 000 obyvatelů, jsou povinny činiti oznámení podle odst. 1., bude-li jim to ministerstvem sociální péče nařízeno.

§3.

Několik obcí se může spojiti za účelem společného zjišťování bytové potřeby, úmluvu o tom, jak se bude společné zjišťování bytové potřeby prováděti, a jak se bude hraditi náklad s tím spojený, schvaluje zemský úřad.

§4.

Obce, které zjišťují bytovou potřebu nejsouce k tomu povinny, musí dbáti při tom ustanovení tohoto oddílu a vládního nařízení podle § 5, budou-li šetření konati v témže roce jako obce k tomu povinné.

§5.

Doba, rozsah a způsob zjišťování bytové potřeby obcí určí se vládním nařízením. V jeho mezích je každý povinen k údajům, které obec za účelem zjišťování bytové potřeby od něho požaduje.

ODDÍL II.

Obecní sprostředkovatelna bytů.

§6.

Obec, která se usnese zříditi obecní sprostředkovatelnu bytů, je povinna šetřiti ustanovení tohoto oddílu.

§7.

Několik obcí se může spojiti, aby zřídily a udržovaly společnou sprostředkovatelnu bytů. úmluvu o jejím zřízení a udržování schvaluje zemský úřad.

§ 8.

činnost obecní sprostředkovatelny bytů vztahuje se na všechny pronajímané byty, a pokud nebude obcí jinak ustanoveno, také na jakékoli jiné místnosti určené k pronájmu, zejména i na místnosti dávané do podnájmu.

§ 9.

V obci, ve které jest obecni sprostředkovatelna bytů, jsou vlastnici domů nebo trvalí uživatelé domů, a jde-li o byt nebo místnost dávanou do podnájmu, pronajimatelé těchto místností povinni přihlašovati a odhlašovati byty a místnosti, na které se vztahuje činnost obecní sprostředkovatelny bytů.

§ 10.

Obecní sprostředkovatelna bytů je povinna sprostředkovati bezplatně nájem bytů a místností u ní přihlášených k pronájmu.

§ 11.

Kdo provozuje sprostředkování bytů, ať po živnostensku nebo výdělečně, je povinen učiniti obecní zprostředkovatelně o každé u něho učiněné nabídce bytů nebo místností, na které se vztahuje její činnost, nejdéle následujícího dne po učiněné nabídce oznámení způsobem obcí ustanoveným.



§ 12.

Způsob a obsah přihlášek a odhlášek podle § 9, rozsah a způsob sprostředkování bytů a jiných místností podle § 10 určí se vládním nařízením.

§ 13.

Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na

1. budovy cizích zastupitelstev a na byty zástupců cizích států,

2. budovy státu, zemí, okresů neb obcí.

ODDÍL III.

Dozor na byty.

§ 14.

Obec, která se usnese zavésti dozor na byty, je povinna šetřiti ustanovení tohoto oddílu.

§ 15.

Několik obcí se může spojiti, aby zavedly společný dozor na byty. úmluvu o tom, jak se bude společný dozor na byty prováděti, a jak se bude hraditi náklad s ním spojený, schvaluje zemský úřad.

§16.

Dozor na byty se vztahuje na všechny byty a na všechny místnosti, kterých se užívá trvale nebo přechodně k bydlení, se všemi k nim patřícími vedlejšími místnostmi.

§17.

(1) Obec má právo prohlížeti byty a místnosti uvedené v § 16, aby zjistila vady označené v § 18.

(2) Vlastník domu a uživatelé bytů a místností jsou povinni dovoliti orgánům dozoru na byty vstup do místností a jejich prohlídku a dáti jim k jejich dotazu podle pravdy potřebná vysvětlení.

§ 18.

(1) Vlastník domu je povinen bez újmy nároku na náhradu vůči třetí osobě odkliditi všechny stavební vady ve svém domě, které odporují podmínkám, za kterých bylo stavebním úřadem uděleno povolení ke stavbě a k užívání domu, nebo které ohrožují život nebo zdraví obyvatelů domu. Byly-li uvedené stavební vady zaviněny uživatelem bytu nebo jiných místností v domě, je tento povinen je odkliditi.

(2) Uživatelé bytů a místností, na které se vztahuje bytový dozor, jsou povinni užívati těchto místností způsobem, který neškodí lidskému zdraví, šetříce zejména ustanovení bytového řádu podle § 22, odst. 2.

§ 19.

Neodklidí-li vlastník domu ve lhůtě obcí ustanovené zjištěné stavební vady bez vážných důvodů, může obec

1. sama vady odkliditi nebo dáti je odkliditi na náklad a nebezpečí osoby povinné je odkliditi podle § 18, odst. 1., nebo

2. zakázati užívání vadného bytu nebo vadných místností k bydlení a naříditi jejich vyklizení, nelze-li vady odkliditi nebo lze-li je odkliditi jen s nepoměrným nákladem nebo je-li nebezpečí v prodlení.

§ 20.

Neodklidí-li uživatel bytu nebo jiné místnosti bez vážných důvodů ve lhůtě obcí ustanovené zjištěné závady spojené s užíváním bytu, které odporují ustanovením § 18, odst. 2., může obec

1. zakázati neb omeziti užíváni jednotlivých místností,

2. zakázati neb omeziti přijímání podnájemníků a nocležníků do bytu.

§ 21.

(1) Z rozhodnutí obce podle §§ 19 a 20 lze podati u obce odvolání do 15 dnů k okresnímu úřadu a u měst s vlastním statutem nebo se zřízeným magistrátem k zemskému úřadu.

(2) Pravoplatná rozhodnutí obce podle §§ 19 a 20 jsou vykonatelná politickou nebo soudní exekucí.

§ 22.

(1) Vládním nařízením bude ustanoveno, za jakých podmínek smí býti místností užíváno k bydlení, a jakým způsobem bude prováděn bytový dozor.

(2) Obec je povinna do tří let vydati bytový řád, který podléhá schválení zemského úřadu.

§ 23.

Obec zavádějíc dozor na byty jest povinna vyhlásiti to v obci způsobem v místě obvyklým.

§ 24.

Obec jest povinna vydati zároveň se zahájením činnosti dozoru na byty služební řád pro úřední orgány dozoru na byty. Služební řád a jeho změny schvaluje zemský úřad.

§ 25.

Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na

1. budovy cizích zastupitelstev a na byty zástupců cizích států,

2. budovy a místnosti, kterých užívá stát, země, okres neb obec.

§ 26.

Příslušnost jiných úřadů a orgánů k provádění prohlídek domů a bytů a jiných místností se tímto zákonem nemění.

ODDÍL IV. Nepřímá podpora stavebního ruchu.

Hlava prvá. Opatření stavenišť.

Prodej státních pozemků.

§ 27.

(1) Ministerstvo financí může prodati nebo směniti pozemky způsobilé pro stavbu obytných domů a pro komunikace k nim nutné za náhradu obecné jejich hodnoty v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek; rozhodnutí staniž se do 30 dnů ode dne, kdy byla podána žádost u úřadu, jenž bezprostředně spravuje pozemek.

(2) V žádosti -budiž přesně označen pozemek a zamýšlená stavba a budiž připojen situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku, a knihovní výtah.

Vyvlastňování pozemků.

§ 28.

(1) Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů s malými byty a malými provozovnami, pro stavbu nutných hospodářských budov drobného zemědělce a pro stavbu nutné malé provozovny drobného živnostníka. Vládním nařízením může býti ustanoveno, že pozemky lze vyvlastňovati jen v obci, ve které je prokázaný nedostatek malých bytů.

(2) Za stejných podmínek lze vyvlastniti také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterých příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati, vyjímajíc pozemky, na nichž stojí budovy památkově cenné, které byly sice z užívání vyloučeny pro chatrný stav, které však lze zachovati řádnou opravou.

(3) Vyvlastnění nepostihuje práva spojená s pozemkem nebo jinou věcí, které mají býti vyvlastněny, pokud tvoří tato práva samostatný hospodářský předmět. Tato práva mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní knihovní vložky.

§ 29.

(1) Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním obvodu obce při otevřených již komunikacích nebo výjimečně takové, k nimž lze snadno zříditi komunikace bez větších nákladů. Stavebním obvodem obce jest rozuměti obvod určený regulačním plánem pro zastavění. Kde není dosud regulačního plánu, je stavebním obvodem obce rozuměti obvod, zabírající kromě pozemků již úplně nebo částečně zastavěných ony plochy v obvodu obce, proti jejichž zastavění není námitek z důvodů veřejných.

(2) Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především příhodné pozemky k účelům stavebním parcelované nebo pozemky neparcelované, pro které byly čára stavební a úroveň pravoplatně určeny, a které též jinak jsou způsobilé k zastavění. Dříve jest vyvlastňovati půdu neplodnou než plodnou.

(3) Pro stavbu domku s jedním bytem lze vyvlastniti pozemek ve výměře do 400 m2, pro stavbu domku, o 2 bytech do 500 m2, ačli parcelační povolení nestanoví větší plochy. Pro stavbu domku s jedním nebo dvěma byty a nutnými hospodářskými budovami pro drobného zemědělce nebo s nutnou malou provozovnou pro drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek, je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře, nejvýše však ve výměře do 2. 000 m2. Do výměry nepočítá se plocha potřebná pro nutnou komunikaci.

(4) Vyvlastniti nelze vzrostlé sady, dále nemovitosti, o kterých vlastník prokáže, že jich potřebuje nevyhnutelně pro svou živnost, hospodářství, dům nebo domácnost nebo pro zamýšlené rozšíření živností nebo hospodářství. Zdali jsou tu důvody, pro které neteč pozemek vyvlastniti, zjistí se řízením podle § 31.

(5) Pozemky ve vlastnictví obce nelze vyvlastniti, hodlá-li jich obec použíti k účelům veřejným nebo k účelům svých podniků.

(6) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne - li vlastník pozemku vyvlastňovateli za přiměřenou náhradu jiný pozemek ve stavebním obvodu obce způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vyvlastnění pozemku parcelovaného k účelům stavebním. Zdali je pozemek způsobilý k zastavění a zdali je náhrada přiměřená, zjistí se, nedojde-li k dohodě, řízením podle §§ 31 a 32.

(7) Státní pozemky nelze vyvlastniti.

§ 30.

(1) Vyvlastňovací řízení provede k žádosti stavebníkově neprodleně okresní úřad, v jehož obvodu jest vyvlastňovaný pozemek, když žadatel prokáže, že nemá ve stavebním obvodu obce pozemek způsobilý k zamýšlené stavbě a že dobrovolný výkup se nezdařil.

(2) V žádosti budiž přesně označen vyvlastňovaný pozemek a zamýšlená stavba; připojen budiž situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku. Jde-li o vyvlastnění většího pozemku neparcelovaného, jest v situačním plánu vyznačiti návrh rozdělení na staveniště a zamýšlený způsob zastavění.

(s) úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v pozemkové knize zahájení vyvlastňovacílio řízení.

(4) Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo dobude později knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.

§ 81.

(O nížením se zjistí především, jsou-li splněny podmínky §§ 28 a 29.

(2) Za tím účelem vykoná úřad do 8 dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni všichni zájemníci, obec a za účelem určení náhrady znalec. Zájemníky jsou, jde-li o pozemky nad dolovými měrami v provozu, také majitel těchto měr a báňský úřad I. stolice a jde-li o pozemky nabyté přídělem nebo koupí ze zabrané půdy podle zákonů o pozemkové reformě, také státní pozemkový úřad.

(3) Jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny, budiž slyšen také památkový úřad; k jeho posudku budiž podle možnosti přihlíženo, jde-li o vyvlastnění k účelům obytným.

(4) v pozvání k místnímu šetření budiž uvedeno, že k námitkám, které nebudou učiněny nejpozději při šetření na místě, nebude v řízení přihlíženo.

(5) Nedohodnou-li se strany, vydá úřad do dalších 14 dnů vyvlastňovací výměr. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný pozemek. Nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.

(6) Prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám použije pro stavbu uvedenou v § 28, vyvlastní

úřad k návrhu stavebníka pozemek s podmínkou, že vyvlastňovací výměr pozbude účinnosti, začne - li vlastník se stavbou nejdéle ve lhůtě 3 měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce podle § 30. Vlastník je povinen dokončiti stavbu v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad

(7) Ve výměru budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací výměr, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí začíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nemá býti delší 3 měsíců, jsou-li vyvlastněné pozemky již parcelované. Z vážných důvodů může úřad původní lhůtu přiměřeně prodloužiti. K výměru budiž připojen, je-li toho potřebí, oddělovací plánek o vyvlastněném pozemku, který předloží žadatel a potvrdí úřad.

(8) Náklady vyvlastňovacího řízení včetně nákladu spojeného se šetřením o určení náhrady nese vyvlastňovatel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku zamítnuto, může odvolací úřad uložiti odvolateli, aby nahradil náklady odvolacího řízení buď zcela nebo zčásti.

§ 32.

(1) Vlastníku vyvlastněného pozemku přísluší přiměřená náhrada. Při určení náhrady budiž přihlíženo k ceně pozemku, jak ji přiznal vlastník pozemku v řízení za účelem vyměření daní nebo veřejných dávek, nebo k úřednímu ocenění pozemku, se kterým se vlastník v onom řízení spokojil, a není-li tohoto měřítka, k obecné hodnotě pozemku. Při určení náhrady budiž také dbáno žíněný v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.

(2) Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný pozemek provedením zamýšlené stavby.

(3) Náhradu lze také dáti v pozemcích stejné hodnoty.

(4) Zemský úřad může pro účely určování náhrady v řízení vyvlastňovacím podle ustanovení této hlavy ustanoviti stálé úřední znalce.

§ 83.

(1) Neprokáže-li vlastník, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, souhlasí,

aby jemu byla náhrada přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo nějakou listinou veřejnou.

(2) Jakmile vyvlastňovací výměr nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota podle § 31, odst. 5., u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastněný pozemek v držení vyvlastniteli.

§ 84.

(1) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací výměr, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.

(2) Vyvlastněné pozemky nezastavěné mohou býti se svolením zemského úřadu zcizeny jen, odmítne - li původní vlastník převzíti je zpět do 14 dnů za původní náhradu. Toto obmezení nevztahuje se na zcizování pozemků, které byly vyvlastněný obcí neb obecně prospěšným stavebním sdružením, zcizují-li se pozemky pro stavbu, která bude provedena ve lhůtě určené vyvlastňovacím výměrem, a pokud jde o obecně prospěšné stavební sdružení, zcizuje-li sdružení pozemky svým členům.

(3) Do pozemkových knih jest vložiti k návrhu vyvlastnitelovu právo vlastnické a zároveň poznamenati z úřední povinnosti omezení práva vlastnického reálním břemenem ve prospěch státu provésti stavbu podle odstavce 1. a zákazem zcizení podle odst. 2.

§ 35.

(1) V soudní úschovu budiž uloženo 30% náhrady jako jistota za část dávky z majetku a z přírůstku na majetku původního vlastníka na vystavěný pozemek podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., připadající, leč by byl podán důkaz, že předepsaná dávka byla úplně zapravena. Složením přestává ručení podle uvedeného paragrafu; složená částka může býti uvolněna jen na průkaz, že předepsaná dávka byla úplně zapravena.

(2) Převod pozemku do vlastnictví původního vlastníka v případě § 34, odst. 2., jest

osvobozen, od převodního poplatku a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 86.

(1) Nebude-li stavba, pro niž byl vyvlastněn pozemek, provedena ve lhůtě § 34, může býti vyvlastňovací výměr na žádost vyvlastněneho podanou do 4 neděl po uplynutí uvedené lhůty, zrušen úřadem, který vydal výměr. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.

(2) Z vážných důvodů může úřad, který vydal vyvlastňovací výměr, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti.

§ 37.

(1) Hlavní město Praha má v mezích potvrzeného plánu upravovacího (plánu polohy), a pokud ho není, v mezích platného planu parcelačního právo na vyvlastnění všech nemovitostí, jejichž dobrovolný výkup se nezdařil a jichž jest v obvodu obce zapotřebí ke zřízení soukromých i veřejných budov, veřejných komunikací, stok, vodovodů, plynovodů, elektrovodů a jiných veřejných zařízení za tím účelem, aby určitě ohraničené území mohlo býti souvisle zastavěno obytnými domy, i když toto území leží stranou od části obce již souvisle zastavěné.

(2) Vyvlastňovací řízení provede k návrhu obce zemský úřad. V návrhu buďtež přesně označeny pozemky a budiž k němu připojen situační pán, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku, v němž jest vyznačiti také hranice území uvedené v odst. 1., návrh rozdělení na staveniště a zamýšlený způsob zastavění. Ustanovení šetření na místě budiž vedle osobního obeslání známých zájemníků vyhlášeno ještě vývěskem na úřední tabuli obce a v úředních novinách. Na vyvlastňovací řízení podle tohoto odstavce jest užíti ustanovení § 29, odst. 7., § 30, odst. 3. a 4., § 31, odst 3. a 7., §§ 32, 33 a 35.

(3) Obec je povinna použíti vyvlastněných nemovitostí k tomu, aby provedla jejich úpravu podle plánů uvedených v odst. 1., a pokud sama nezastaví staveniště, aby je šetříc ustanovení odst. 4. až 7. zcizovala s výslovnou podmínkou, že nabyvatel se zavazuje provésti na nich ve lhůtě tří let ode dne, kdy staveniště mu bylo odevzdáno, stavbu vyhovující platným zastavovacím předpisům.

(4) Pro určení trhových cen za obecni staveniště ležící v území uvedeném v odst. 1. platí zásada, že na staveniště způsobilá k zastavění má býti podle jejich výměry a hodnoty rozvržen

a) náklad spojený s nabytím pozemků a s jejich úpravou,

b) náklad na zřízení a úpravu ulic nebo náměstí, na jejich kanalisaci, osvětlení a na zavedeni pitné a užitkové vody, avšak jen částkou, která připadá na všechny dílce pozemků uličních, před průčelnými čarami stavenišť k zastavění způsobilých do polovice širé ulice, nejvýše však do 15 m. Tato částka nakladu se vypočte podle poměru úhrnné výměry všech ulic a náměstí na vy vlastněných pozemcích k úhrnné výměře dotčených dílců uličních pozemků,

c) přiměřená přirážka na režii.

(5) Obec jest povinna předložiti rozvrh trhových cen stavenišť s jejich výpočtem zemskému úřadu ku přezkoušení a ke schválení. Rozvrh cen je pokládati za schválený, nerozhodne-li o něm zemský úřad do 4 týdnů ode dne, kdy rozvrh došel zemskému úřadu.

(6) Obec jest povinna schválený rozvrh cen jednotlivých stavenišť vyhlásiti způsobem v místě obvyklým a staveniště, pro která není kupců za účelem jejich souvislého zastavění, nabídnouti ke koupi především poslednímu vlastníkovi pozemků, z něhož staveniště vzniklo; jde-li o více vlastníků, budiž jim staveniště nabídnuto podle pořadí velikosti jejich pozemkových dílců, neprohlásí-li, že chtějí staveniště nabýti společně. Neprohlásí-li poslední vlastník pozemků závazně do lhůty určené aspoň 2 měsíci, že pozemek koupí za vyhlášenou trhovou cenu a za podmínek stanovených v odst. 7., není obec nabídkou vázána.

(7) Nabyvatel staveniště nesmí je bez svolení obce ani zatížiti ani zcela nebo z části dále zciziti. Za tím účelem buďtež na návrh obce v její prospěch vloženy do pozemkové knihy s vkladem vlastnického práva zákaz zavazení a zcizení a právo překupní, které působí proti každému nabyvateli, dokud není na pozemku provedena stavba podle ustanovení odst. 3., a právo zpětné koupě pro případ, že vlastník staveniště nepočne se stavbou ve lhůtě určené ve smlouvě o zcizení pozemku, a nebyla-li lhůta taková smluvena, že ji neprovede do tří let ode dne, kdy mu bylo staveniště odevzdáno. Obec může vykonati právo předkupní a právo

zpětné koupě za původní trhovou cenu; užitky z peněz a ze staveniště zatím docílené se vzájemně vyrovnávají.

(8) Z rozhodnutí zemského úřadu podle odst. 2. a 5. lze se odvolati k ministerstvu vnitra.

§ 38.

Ustanovení § 37 vztahují se také na města

..............a mohou býti vládním

nařízením rozšířena také na jiné obce, bude-li uznáno, že toho nutně potřebují a jsou hospodářsky tak silné, aby splnily povinnosti převzaté vyvlastněním.

§ 39.

(1) Ustanovení § 27 jest užíti také na prodej nebo směnu pozemků pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu a pro komunikace k nim nutné.

(2) Ustanovení §§ 28 až 36 jest užíti také na vyvlastnění pozemků pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu a pro komunikace k nim nutné s tou změnou, že se na ně nevztahují ustanovení § 28, odst. 1., pokud činí vyvlastňování pozemků závislým na prokázání nedostatku bytů, a ustanovení § 29, odst. 4. a 6., a že k prohlášení vlastníka pozemku podle § 31, odst. 6., nelze přihlížeti.

§40.

Ustanovení §§ 28 až 36 o vyvlastňovacím řízení je užíti na vyvlastňovací řízení, pro která podle jiných zákonů bylo dosud použíti ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 20 Sb. z. a n. z roku 1920.

Hlava druhá.

Stavební úlevy.

§41.

(1) Po dobu účinnosti této hlavy pozbývají s obmezeními podle § 52 účinnosti předpisy všech stavebních řádů a statutů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy. Povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádů a statutů zájmy veřejné se nemění.

(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela, mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2., a § 102, odst. 7., stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.

(3) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i v území, pro které platí stavební řád pro Slezsko č. 26/1883 z. z., obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, i technik příslušného okresního úřadu.

§42.

(1) Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových plánů, a v obcích, které neopatřily si polohových plánů, lze stavětí, byly-li pozemky buď pravoplatné parcelovány, anebo byla-li pro ne, pokud jsou i jinak "k zastavění způsobilé, určená pravoplatně čára stavební a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž budou jinak zebezpečeny. Bylo-li o návrhu plánu regulačního (polohového) zahájeno předepsané řízení za účelem jeho schválení, není v regulovaném území dovoleno prováděti nové stavby, přístavby a přestavby, které by byly s navrženým regulačním plánem v rozporu. Tento právní účinek pomíjí, nebyl-li regulační plán - pokud to je předepsáno - předložen vyššímu úřadu ke schválení (potvrzení) do 6 měsíců, a nebo jakmile a pokud jeho předepsané úřední schválení (potvrzení) bylo odepřeno.

(2) V hlavním městě Praze může však stavební úřad odepříti parcelační a stavební povolení v částech obecního území, které postrádají nezbytných zařízení komunikačních, kanalisačních a vodovodních, neusnese-li se městské zastupitelstvo závazně, že obec tato zařízení provede v takové lhůtě, aby stavby podle dotčených povolení vznikající již mohly býti účastný těchto zařízení, anebo není-li provedení těchto zařízení do téže lhůty jiným způsobem zabezpečeno.